Ilustrierte Zeitung

Nummer 1 Jahr 2012 www.kvh-schwarzwald.g6.cz Propagandakompanie 691

esk reenactingov asociace otzky a odpovdi (dl 1.)

1. Co je vlastn RA a pro byl zaloena?

esk reenactingov asociace (dle jen RA) je nepolitickm sdruenm nkolika klub

vojensk historie z esk republiky, zabvajc se

pedevm reenactmentem

2.svtov vlky. Zjmov obdob se vak roziuje do obdob od roku 1930 a do roku 1948, ve kterm dolo k nkolika

vznamnm udlostem jako

naplad nezdaen hnd pu henleinovc v z 1938 po Mnichovsk zrad nebo akcm v povlenm eskoslovensku - bojm proti Wehrwolfu i ukrajinskm banderovcm.

2. to byl npad zaloit RA a kdo vechno se na tom podlel a nadle podl?

Otcem mylenky byl Jakub Vojek - MVC Stendal. Po nkolikalet spoluprci mezi dalmi kluby se v roce 2010 zaala rozvjet idea tyto slouit do asociace a zapracovat na problematice dlch oblast druhovlenho reenactmentu. Vznikla stn dohoda o spoluprci mezi MVC Stendal, KVH Wurm, Waldsteinia, KVH PT Letovice a etnickou stanic Habartov. V roce 2011 se tyto kluby podleli nap. na organizaci a chodu akc Ardeny 1944 i Krajkov 1938. Bhem tohoto roku vyvstaly dal otzky kolem organizace, zen a oficiality RA. Ve bylo vyeeno psemnou mluvou mezi spolupracujcmi kluby jen oficiln zaala fungovat k 1.3.2012. Dalm lenem RA se stal KVH Choce, Karinhalle a Stein. Jedn se o vstupu dalch KVH v nejbli dob.

3. Jak je npl innosti RA a cle do budoucna?

Zde budu citovat pmo z psemn mluvy, lnku 2:

a) innost RA nesouvis s jakmikoliv nezkonnmi a extrmistickmi hnutmi nebo hnutmi propagujcmi komunismus, nacismus, faismus, i jin hnut smujc k potlaovn lidskch prv a svobod poruen tchto pravidlem je dvodem k okamitmu vylouen. b) Clem innosti RA je sdruovn obanskch sdruen, Klub a Spolk vojensk historie v R, chrnit jejich prva a prosazovat jejich zjmy, zvyovat kvalitu, podporovat kulturu zodpovdnosti a etiky v souvislosti s vojenskou histori v R. c) RA vyvj svou innost na zem esk

republiky (dle jen R). V rmci spoluprce se

zahraninmi subjekty

obdobnho zamen a

mezinrodnmi organizacemi pak RA psob v rmci Evropsk unie a na zem celho svta.

Laicky. Urit nejvtm clem je pipomnat si hrzy vlky a jej zl dopad na lidstvo. A to nejen veejnosti, ale i samotnm reenactorm, kter zajm ve kolem tohoto tragickho obdob a historie lidstva. Tento cl je mon podnm akc, kter pipomnaj bojov stety mezi rznmi armdami i jednotkami, jen existovali v obdob 1930-1948. Druh cl navazuje, nebo podn akc sebou pin rzn organizan opaten a problmy. Tud chceme zkvalitnit organizaci akc, eho chceme doshnout sdruovnm osob, jen s tmto maj zkuenosti a chtj se podlet na jejm lepm chodu. Dal vznamn cl RA je psobit na poli osvty. Chceme shromaovat historicky relevantn informace ze zjmovho

obdob a tyto dl roziovat pomoc veejnch semin, pednek i formou webovch pspvk. Na zklad tchto informac chceme pedstavovat co nejvrnji dan historick jednotky i armdy, je lenov RA reenactuj.

4. Kdo se me stt lenem?

lenem se me stt pouze klub vojensk historie, jen je dn evidovan jako nepolitick obansk sdruen u Ministerstva vnitra. Jeho pijet do RA je povinovno odsouhlasenm orgn RA v rmci intern organizace a psemn mluvy. V praxi to znamen, e klub jen projev zjem o vstup, kontaktuje nkterho z pedstavitel RA na zklad psemn pihlky. dost bude pednesena na konferenci RA a bude provedeno hlasovn o pijet i nepjet. adatelsk klub vak mus bezvhradn splnit dal kritria pijet, jen jsou dna RA. Jedn se pedevm o vzhled jednotky, chu spolupracovat na rozvjen znalost, astnit se asocianch projekt atd. Momentln se nkter kritria stle upravuj a tud je vstup do RA, a na pr vyjmek, prozatm nemon.

5. Je RA njak vymezena epochln nap. pouze por WW2 nebo se mohou hlsit potencionln lenov jejich npln je i jin vojensko-historick obdob?

Zjmov obdob ji bylo zmnno. Nicmn smyslem otzky je zejm to, zda me bt lenem i KVH jen dl jin obdob nap napoleonistiku. Samozejm, e ano. Kadopdn je vak nutn, aby se kad lensk kvh aktivn podlel na odsouhlasench plnech a sploval uren kritria RA.

Za eskou reenactingovou asociaci

Tom B E R A N Koordintor RA

Pokraovn pt..

Udlosti tchto dn

13.4. 1940 Roosvelt odsoudil ve svm prohlen okupaci Dnska a Norska Britov potopili u Narviku 8 nmeckch torpdoborc 14.4.1940 Nmeck vojska zahjila ton operace v prostoru Osla a Trondheimu Nmeck vojska zahjila z prostoru Osla tok na sever a severozpad s clem spojit se s jednotkami v obleenm Trondheimu a Bergenu Norsk armda vedla boje v prostoru Narviku a ustoupila ke Gratangenu

13.4.1941 Britsk nlet na Sofii V Moskv podepsna smlouva s japonskem o netoen Obsazenm Sollmu skonil tok nmecko-italskch vojsk v severn Africe 14.4.1941 V ecku zaala bitva na Olympu Nmecko-italsk vojska zatoila nespn na Tobruk Hull pedal vyslanci Nomurovi nvrh na rozhovory o americko-japonskch vztazch

13.4.1942 Japonsk 15. armda zahjila tok na spojeneckou obranu mezi jin a stedn Barmou 14.4.1942 Pi britsko-americkch jednnch pijat americk pln spojeneck invaze do severn Francie (na rok 1943, ppadn ji na rok 1942) Britsk nlet na Dortmund

13.4.1943 Pod kontrolou nmecko-italskch skupin armd Afrika zstalo jen mal pedmost v severovchodnm Tunisku 14.4.1943 Sovtsk nlet na Gdask Nmeck nlet na Chelmsford (91 letadel) Britsk 8.armda postoupila k Enfidavel

13.4.1944 4.ukrajinsk front osvobodil Simferopol a Jevpatoriji (Krym) Australsk jednotky obsadili Bogadjim (N.Guinea) 14.4.1944 Vojska 60.armdy (1.ukr.front) dovrila likvidaci neptelskho uskupen v Tarnopolu 3.ukrajinsk front zakonil odskou operaci

13.4.1945 2.ukrajinsk front (53.armda) osvobodil Hodonn Americk 3.armda vnikla do koncentranho tbora v Buchenwaldu 9.armda obsadila Duisburg a pekroila Labe u Wittenberge 14.4.1945 - Generl Eisenhower vydal spojeneckm vojskm rozkaz, aby zastavila svj postup na ece Labe.

Operace Weserbung

9. dubna 1940 byla zahjena nmeckou armdou operace Weserbung - pepaden Norska. Nmeck vlen a transportn lod vypluly pedem tajn z domovskch pstav a 9. dubna spolen s letecvem udeily. Nmeck vsadky ze vzduchu a z moe bhem krtk doby obsadlily mnoho klovch mst v zemi. Nmcm se tak podailo o pr dn pedbhnout Brity, kte invazi do Norska rovn plnovali. Britov spolen s Francouzi spchali Norm na pomoc a vylodili sv sly na nkolika mstech Norska, ale byli vytlaeni, zejmna dky nmeck pevaze ve vzduchu. Nmeck armd se tedy pomrn rychle podailo rychle obsadit centrln Norsko, ale operace na dalekm severu za polrnm kruhem se prothly, zejmna dky znanm vzdlenostem nmeckch zkladen, kter zapinila, e zde vylodn jednotky byly vcemn odkzny samy na sebe a na omezen zsobovn pomoc padk. Konenmu vtzstv nmeckch vojsk nakonec znan pomohla nmeck ofenziva na zpadn front, kter znameneala vyazen Francie z vlky a staen se Britnie do obrany.

Boj o Narvik

V Narviku se 9. dubna bez boje vylodila 3. horsk divize Wehrmachtu a obsadila okoln prostor vetn pstavu a eleznice. Pepravilo ji 10 nmeckch torpdoborc, kter byly nakonec vechny potopeny v okolnch fjordech bhem dvou nmonch bitev s Royal Navy, zejmna dky zsahu britsk bitevn lod Warspite. Odpovd Spojenc bylo vysln expediho sboru, jeho zkladnou se stal pstav Harstad na blzkch ostrovech Vesterly. Pozdj ofenziva proti Nmcm spovala ve vylodn sil na rznch mstech oblasti a postupu spolen koordinovanmi akcemi. Po nkolika tdnech tvrdch boj v drsnch podmnkch dalekho severu se podailo dobt Narvik 28. kvtna zpt, ovldnout eleznici a vytlait Nmce do hor, avak v prbhu 6.-8. ervna byly vechny spojeneck sly po demolici pstavnho zazen evakuovny z dvodu katastroflnho vvoje situace na zpadn front. Norov kapitulovali 10. ervna a nmeck vojska se stala konenmi pny prostoru.

_________________________________________________________________________________________________________________________

Tobruk 1941

Dleit severoafrick pstav Tobrk oblehla vojska Osy 11. dubna 1941 bhem jarn ofenzivy na Kyrenajce. Fronta se posunula a k libyjsko-egyptsk hranici, ale Tobrk, kter zstal pes 100 km za frontovou lini, po dlouh msce odolval vem pokusm o jeho dobyt. Byl zsobovn z moe a staten ho brnily britsko-australsk jednotky, kter byly vystdny erstvmi silami a bhem jna. Mezi tmito stdajcmi silami byla tak polsk Samostan brigda karpatskch stelc, do jej setavy byl piazen tak 11. eskoslovensk prapor. Tyto erstv sly mly pomoci naasovanm vpadem z oblken chystan nov britsk ofenziv Crusader, kter mla Tobrk vyprostit. Obklen jednotky elily Italm, nebo nmeck vojska byla mezitm pemstna k libyjsko-egyptsk hranici, kde oekvala britsk tok. Nakonec byl perimetr Tobrku osvobozen 10. prosince 1941 za vrazn podpory posdky pevnosti, tedy i 11. eskoslovenskho pho praporu. Bhem oblhn Tobrku pracovala nmeck propaganda s clem demoralizovat obklen jednotky. Lord Haw-Haw, britsk kolaborant pracujc jako hlasatel pro nmeck rozhlas, volal do teru: "Vylezte, krysy!". Posmn nzev naopak britsk jednotky s hrdost pevzaly a zaaly si kat "Poutn krysy", dokonce 7. britsk obrnn divize pejala krysu do svho znaku. Pzvisko "Krysy pout" si vyslouili i eskoslovent vojci.

Humor