Vážení čtenáři,rakouské předsednictví začalo v důležitém okamžiku vývoje Evropské unie. Když Rakousko předsedalo Radě naposle-dy, bylo první zemí, která získala předsednictví po rozšíření Unie, a není to jen národní pýcha, která

mě vede k přesvědčení, že moje země bude této výzvě znovu úspěšně čelit.

V první polovině roku 2006 proběhne řada událostí, které budou pro Evropskou unii velmi důležité. Asi nejdůležitější bude zasedání Evropské rady v červnu 2006 a její úvahy o budoucnosti procesu evropské integrace. Konference na vysoké úrovni, která se bude konat v lednu 2006 v Salcburku a která se bude zabývat společnými hodnotami pro Evropu, se zdá být vhodným zahájením tohoto nezbytné-ho procesu úvah. Z tohoto důvodu jsem velmi šťastná, že je EHSV spoluorganizátorem této důležité události.

Od počátku mandátu jsem zdůrazňovala svůj závazek k cíli „Informovat o Evropě“. Výbor významně přispěl k procesům diskuse i nas-louchání na úrovni Bruselu. V průběhu rakous-kého předsednictví se Výbor bude zabývat podporou provádění podobných procesů v členských státech, zejména prostřednictvím organizování řady decentralizovaných „fór zainteresovaných stran“.

Výbor bude zvlášť usilovat o plnění svého man-dátu, jenž mu byl udělen na zasedání Evropské rady na jaře roku 2005 a jehož předmětem je podpora provádění Lisabonské strategie a zapojení organizované občanské společnosti do tohoto procesu. Březnové zasedání Evropské rady a zpráva EHSV o dosaženém pokroku budou pro Výbor významným milníkem, ale zároveň, a v to musíme doufat, také důležitým krokem pro pokračování strategie.

Zmínila jsem se jen o třech důležitých výzvách. Samozřejmě jich je však mnohem více. Být předsedkyní evropské instituce v období, kdy rodná země předsedá Radě, je příležitostí, která se naskytne jen jednou v životě. Proto mě osobně velice těší možnosti spolupráce v obdo-bí, které se vyznačuje výzvami vyžadujícími pevné odhodlání a mnoho společného úsilí.

Anne-Marie Sigmundová

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

ÚVODNÍK

• Zkoumání vlivu migrace v EU – jak můžeme využít talentů? strana 2

• Odpověď Výboru na „plán D“, Jillian van Turnhout strana 3

• Každý se musí podílet na znalostní společnosti, Jan Olsson strana 3

• Rok před přistoupením – zhodnocení práce s Rumunskem a Bulharskem strana 4

V TOMTO VYDÁNÍ POZNAMENEJTE SI

Leden 2006 / EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR – MOST MEZI EVROPOU A ORGANIZOVANOU OBČANSKOU SPOLEČNOSTÍ WWW.ESC.EU.INT

EHSVINFO

ISSN 1830-5083

• 27. – 28. ledna 2006: v Salcburku se bude konat kon-ference na téma evropské identity „Sound of Europe“.

• 6. – 7. února 2006: společná konference EHSV s ukra-jinskou organizovanou občanskou společností v Kyjevě o výzvách a možnostech sdílených s Evropou.

Hlas občanské společnosti v Turecku musí být vysly-šen a občanská společnost musí být zapojena do procesu jednání o přistoupení. Dále je nutné řešit odborářská práva. Důležitost posílení dialogu a spo-lupráce mezi různými hospodářskými a sociálními zájmovými skupinami v EU a Turecku byla hlavním tématem 20. schůze Smíšeného poradního výboru (SPV) EU–Turecko, která se konala v Bruselu ve dnech 28. a 29. listopadu 2005.

SPV EU–Turecko i přes časté rozdílné názory nebo dokonce napětí na politické úrovni neúnavně praco-val na tom, aby zajistil, že se mezi zástupci organizo-vané občanské společnosti obou zainteresovaných stran bude odehrávat konstruktivní dialog. Výjimkou

nebyla ani jeho 20. schůze. SPV usilovně pracuje na usnadnění procesu posilování institucí a na upevnění organizací občanské společnosti pro 70 milionů obča-nů Turecka.

Jelikož posílení dialogu a zajištění užší spolupráce není možné bez častých kontaktů, výměn a pravidel-ných návštěv, SPV požaduje, aby se v současném vízo-vém systému EU provedly změny, aby byla usnadněna výměna pro podnikatele, zástupce odborů, akademi-ky a ty, kdo pracují v oblasti kultury nebo médií. „My se zkrátka potřebujeme setkávat,“ řekl předseda ital-ské Konfederace Unie intelektuálních profesí Corrado Rossitto. SPV přednese konkrétní návrh na své příští schůzi.

Pokrok, kterého Turecko dosáhlo při přijímání acquis Společenství, by se neměl omezovat na Istanbul, Ankaru nebo jiná velká turecká města. Za druhé, v Turecku i EU zůstává ještě mnoho předsudků. „Musíme pracovat na lepším obrazu Turecka v Evropě,” poznamenal spolupředseda SPV Joost Lagendijk. Organizace občanské společnosti musí rovněž hrát klíčovou roli při informační kampani týkající se při-stoupení Turecka. Ačkoli otázek může být stále víc než odpovědí, SPV je na správné cestě, když „žádá řádné provádění reforem přijatých v duchu sdílených demo-kratických hodnot, právního státu a lidských práv,” řekl komisař pro rozšíření Olli Rehn.Členové Smíšeného poradního výboru EU–Turecko

20. schůze Smíšeného poradního výboru EU–Turecko

EHSV slaví deset let dialogu s Tureckem

65. schůze specializované sekce TEN se uskutečnila dne 24. listopadu 2005 v sídle výzkumného centra JET v anglickém Culhamu, jež dosahuje velmi slibných technologických výsledků v oblasti řešení značných energetických nároků budoucnosti. V současnosti EHSV připravuje souhrnné stanovisko, v němž vytyčí důležité zásady energetické politiky, jež by se mohly stát zákla-dem proveditelných řešení budoucí skladby zdrojů energie. Výbor se již v minulosti ve svých pracích zabý-val tématem jaderné syntézy a mimo jiné přijal v roce 2004 stanovisko, v němž vyjádřil podporu této techno-logii a dalšímu vývoji jaderné syntézy.

Schůze specializované sekce TEN ve výzkumném centru JET

Jaderná syntéza – řešení energetické krize?

Členové specializované sekce TEN při návštěvě výzkumného centra(pokračování na straně 3)

EHSV-INFO / Leden 2006 /

Britský kulturní večer v EHSVBritští členové uspořádali dne 14. prosince 2005 brit-ský kulturní večer v EHSV. Během večera, jenž byl zahá-jen fanfárou skotských dud, mohli návštěvníci ochutnat skotskou whisky, britský sýr, tradiční dorty a anglic-

ké víno. Mezi nejoblíbenější nápoje patřilo pivo podávané v anglickém „pubu“. Pozvání přijalo a svá vystoupení předvedlo několik divadelních spolků a hudebních těles, jako jsou např. Brussels Madrigals Singers nebo Brussels Shakespeare Society s představením „Pastime with Good Company“. Velký úspěch u diváků zaznamenaly též ukázky z muzikálu „Oliver!“ v podání English Theatre Brussels a American Theatre Company Brussels.

Informace o členechZkoumání vlivu migrace v EU — jak můžeme využít talentů?

Přistěhovalectví nepředstavuje pro Evropu zdroj problé-mů, může být naopak příležitostí k využití talentů. Tento výrok je klíčovým poselstvím, které vzešlo z konference konané v Dunblane (Skotsko) ve dnech 27. – 29. listopa-du 2005. Konferenci na téma přistěhovalectví uspořádal EHSV spolu se skotskou vládou jako svou hlavní akci během britského předsednictví. Zaměřila se na dvě vzájemně provázaná témata, kterými jsou demografie a přistěhovalectví.

Konferenci zahájil předseda specializované sekce EHSV „Zaměstnanost, sociální věci, občanství“ (SOC) pan Henri Malosse tím, že připomněl účastníkům, že „skutečná integrační politika se musí opírat o spolu-práci mezi organizacemi občanské společnosti a stát-ními orgány na místní, regionální, národní a evropské úrovni“. S příspěvkem vystoupil rovněž pan Pariza Castaños, jenž také zdůraznil, že evropské integrač-ní politiky musí respektovat a zohledňovat potře-by jak přistěhovalců, tak hostitelských společností: „Přistěhovalci nejsou pouze pracovní silou, ale jde především o lidi, jejichž lidská práva a základní potře-by musíme respektovat. “

Evropská populace stárne a v některých zemích byl dokonce zaznamenán demografický pokles. Stárnutí a úbytek evropské populace bude mít nevyhnutelné

důsledky jak pro důchodové systémy, tak pro trh práce. Přistěhovalectví státních pří-slušníků třetích zemí tuto demografickou propast může zmírnit, nemůže ji však zcela překlenout. Účinně řízené při-stěhovalectví však může být nepostradatelným příspěv-kem naší stárnoucí společnos-ti. Je důležité nastolit situaci výhodnou jak pro hostitelskou zemi, tak pro zemi původu. Příkladem může být podpora zpětného přistěhovalectví, kdy přistěhovalci získávají zkušenosti a poté se vrací domů.Jak zdůraznil pan Pariza Castaños, potřebujeme skuteč-nou politiku integrace, která by státním příslušníkům třetích zemí, kteří se usadili v EU, poskytla stejná sociální, občanská a politická práva, jako mají ostatní občané. Evropské občanství, bez ohledu na národnost přistěho-valců, je prostředkem k tomu, abychom jim umožnili integrovat se do naší společnosti a požívat stejná práva jako ostatní členové společnosti. Organizace občan-ské společnosti hrají klíčovou úlohu při rozvoji tohoto „občanského občanství”.

Pan Jean-François Pons je od roku 2002 zodpovědným zástupcem Francouzské ban-kovní federace (Fédération bancaire française) ve funkci ředitele pro evropské a mezi-národní záležitosti. Pracoval na různých francouz-ských ministerstvech, na Francouzském velvyslanec-

tví ve Washingtonu a v kabinetu Pierra Bérégovoye, francouzského ministra hospodářství a financí. V roce 1989 začal působit v Evropské komisi jako ředitel pro měnové záležitosti na GŘ pro hospodář-ské a finanční záležitosti, poté jako zástupce gene-rálního ředitele na GŘ pro hospodářskou soutěž. Ve Výboru se zapojil do skupiny zaměstnavatelů.

Přivítání nových členů

Paní Le Nouail Marlièrová, zpravodajka Výboru pro imi-graci, vystupuje v diskusi

Evropské kulturní dědictví jako ekonomický faktor v odvětví cestovního ruchu

Evropa je jedním z nejbohatších regionů na světě co se týče historie, umění, kultury a tradic. Toto rozsáhlé dědictví z ní učinilo oblíbenou destinaci pro miliony turistů. Nicméně podle nedávné studie Světové orga-nizace cestovního ruchu ztratí náš kontinent během několika let vedoucí postavení na světě v oblasti ces-tovního ruchu ve prospěch regionů jako je Asie nebo Tichomoří, které jsou cenově konkurenceschopnější. Evropa naléhavě potřebuje přijmout koordinované politiky a opatření na obnovu a podporu cestovní-ho ruchu prostřednictvím svého kulturního dědictví, aby čelila tomuto trendu a posílila své konkurenční výhody.

Z tohoto důvodu by EHSV rád předložil Komisi a Evropskému parlamentu několik praktických dopo-ručení na oživení cestovního ruchu spojeného s kul-turou v Evropě. Pan Patrizio Pesci právě připravuje stanovisko z vlastní iniciativy na téma „Cestovní ruch a kultura – dva faktory růstu“. Jako dodatečný příspěvek k tomuto stanovisku se dne 18. listopadu 2005 konalo v Paestumu (provincie Salerno, Itálie) veřejné slyšení při 8. středomořském veletrhu cestovního ruchu spo-jeného s archeologií.

Náměstek ministra kultury Itálie, pan Nicola Bono, zdůraznil bohatost a rozmanitost Evropy a vyzval k harmonizaci daňové politiky na evropské úrovni v odvětvích cestovního ruchu a kultury. Pan Alfonso Adria, poslanec Evropského parlamentu, vyzval k rych-lému přijetí Evropské ústavy, jelikož cestovní ruch by se tak stal jednou z pravomocí EU.

Cestovní ruch a kultura mohou představovat dva důležité faktory růstu, musejí však být zapojeny do jednotného systému poskytování služeb, který se zaměřuje na územní identitu a rozsáhlé dědictví kul-turních hodnot.

Klášter Dos Jerónimos v Lisabonu – evropské kulturní dědictví jako ekonomický faktor

Dana Štechová při projevu v Evropském parlamentuPaní Dana Štechová, zpravodajka stanoviska EHSV o Evropském insti-tutu pro rovné postavení žen a mužů, představila

dne 29. listopadu 2005 toto stanovisko Výboru pro ženská práva a rovné postavení žen a mužů Evropského parlamentu. Požádala členy tohoto výboru, aby podpořili myšlenku rozšíření účasti sociálních partnerů a nevládních organizací v budoucí správní radě tohoto Institutu.

Pan Kenneth Fraser se zařa-dil do skupiny I (zaměstna-vatelé) EHSV. Pan Fraser stojí již 30 let v čele svého podniku a nyní řídí firmu nabízející služby v oblasti vedení středních podniků ve Skotsku a Spojeném krá-lovství. V průběhu posled-ních deseti let byl pan

Fraser ve funkci předsedy podniků, které byly zapojeny do procesu transformace, fúze nebo akvizice. Zároveň zastupoval jeden z hlavních fondů rizikového kapitálu Spojeného království. Pan Fraser bude členem specializovaných sekcí ECO a NAT.

VE STRUČNOSTIUžší spolupráce s Mezinárodním

úřadem práce

Předsedkyně EHSV, paní Anne-Marie Sigmundová, a pan Juan Somavia, generální ředitel Mezinárodního

úřadu práce, podepsali dne 1. prosince 2005 v Ženevě společné pro-hlášení o dalším rozvo-ji vztahů mezi oběma institucemi. V tomto prohlášení obě orga-nizace vyjadřují spo-

lečné přání znásobit vzájemné kontakty, rozvinout spolupráci a lépe zohlednit sociální rozměr globali-zace, zajistit respektování základních práv a podpořit sociální dialog a obecně participativní demokracii.

Evropský sociální model – mýtus nebo výzva?

Pan Henri Malosse, předseda specializované sekce „Zaměstnanost, sociální věci, občanství“ EHSV, se zúčastnil konference „Evropský sociální model – mýtus či výzva?“, kterou pořádala Konfederace polských zaměstnavatelů dne 24. listopadu 2005 ve Varšavě. Diskuse se převážně soustředila na otázky udržitelnosti systému sociálního zabezpečení, demografické změny a hospodářskou soutěž v Evropě.V této souvislosti pan Malosse připomněl, že Evropská unie je jedinečným fenoménem ve světových dějinách, přinášejícím mír a demokracii milionům Evropanů.

EHSV-INFO / Leden 2006 /

Odpověď Výboru na „plán D“, Jillian van TurnhoutDne 13. října 2005 schválila Evropská komise sdělení s názvem „Příspěvek Komise k období pro úvahu a poté: Plán D pro demokracii, dialog a diskusi“. Byl to druhý ze tří kroků rozvíjející se strategie Komise v současné době. Prvním krokem bylo přijetí vnitřního akčního plánu ze dne 20. července na zlepšení komunikač-ní činnosti Komise. Třetím krokem bude bílá kniha

Výbor navrhuje přenést diskusi o Evropě do členských států

o komunikační strategii EU, jejíž zveřejnění se očekává v lednu 2006. EHSV schválil odpověď na „plán D“ dne 14. prosince 2005.

Ve svém stanovisku Evropskému parlamentu k „obdo-bí pro úvahu” ze dne 26. října 2005 Výbor předložil řadu podrobných doporučení a v souvislosti s „plánem D” záměrně zvolil krátkou a zcela operativní odpověď na sdělení Komise. Stanovisko předkládá malý počet konkrétních opatření tam, kde se Výbor domnívá, že by sám či ve spolupráci s dalšími institucemi mohl významným způsobem přispět k široké diskusi během období pro úvahu a poté.

Zasaďme se již nyní o uskutečnění participativní demokracie

Existují dvě zásadní sdělení: za prvé jde o to, předjímat ustanovení Ústavní smlouvy o demokratickém životě Unie tím, že se už nyní bude více zavádět do praxe participativní demokracie prostřednictvím dvojitého pilíře občanského dialogu a posíleného evropského

sociálního dialogu. Za druhé se jedná o to, zajistit, aby se v této široké diskusi mohla vyjádřit organizovaná občanská společnost a její zástupci.

Naše podrobnější návrhy jsou zaměřeny na posílení funkce členů Výboru jako šiřitelů komunikace (např. všeobecným používáním „elektronické návštěvní karty“ – informační bulletiny přizpůsobené odběra-telům) a rovněž lepší využívání expertiz členů a jejich sítí. Budeme rovněž decentralizovat některé inovace, jako je model fóra zainteresovaných stran Výboru, spolu s tradičními poradními mechanismy, abychom posílili koncept občanského dialogu.

Vyzýváme Komisi, aby předložila operativní návr-hy, které by umožnily předjímat ustanovení ústavní smlouvy o participativní demokracii, a trváme na těsnějším zapojení Výboru do všech činností Komise v členských státech, včetně možného společného vyu-žívání dostupných finančních prostředků z rozpočtu Unie vyčleněných pro prioritní informační kampaně.

Na žádost budoucího rakouského předsednictví jsem se svými kolegy paní Belabedovou a panem van Ierselem vypracoval průzkumné stanovisko k tématu směřování ke znalostní společnosti. Toto stanovisko, které zapadá do rámce našich prací k Lisabonské strategii, bylo dne 14. prosince 2005 přijato velkou většinou.

V našem stanovisku navrhujeme zřídit Společný evrop-ský prostor znalostí založený na jasně definovaných cílech, kritériích hodnocení, harmonogramech a odpo-vědnostech. Znalostní společnost je klíčovým prvkem Lisabonské strategie a budoucnosti Evropy. Pouze za předpokladu, že Unie dokáže zmobilizovat svůj veškerý potenciál v oblasti znalostí, výzkumu a inovace, může doufat, že si udrží své místo mezi předními ekonomika-mi ve 21. století.

Je třeba podporovat každého občana, každý region a každé odvětví, aby se účastnili znalostní společnosti a měli možnost využít jejího přínosu, čímž se naskytne jedinečná příležitost na snížení existujících nedostatků.

V našem stanovisku doporučujeme přijmout celou řadu opatření. Především musí být co nejrychleji odstraně-

Základ úspěchu Lisabonské strategie – evropský prostor znalostí

ny překážky vnitřního trhu, které brání přechodu ke znalostní ekonomice. Je třeba stimulovat volný pohyb pracovních sil, vědců a studentů, který musí doprovázet patřičná odměna a slušné pracovní podmínky. Unie, členské státy a regiony musí přesměrovat veřejné výda-je na investice vytvářející růst. Členské státy se musí

spolu se soukromými subjekty zapojit do vypracová-vání „národního programu pro rozvoj znalostí“, který je finančně podporován Unií.

Komise by měla disponovat většími kompetencemi, aby mohla ovlivnit politické směry a zhodnotit pokrok. Co se týká podniků, finančních institucí a soukromých nadací, měly by více investovat do znalostní ekonomiky a v tomto kroku by měly být podporovány prostřednic-tvím daňových podnětů.

Vzdělávání je rovněž klíčovým prvkem. Měla by být zavedena charta celoživotního vzdělávání a mělo by se využít podpory veřejných a soukromých investic a strukturálních fondů. Je třeba podporovat průmyslové regiony, technologické parky a ostatní prostředí vhod-ná pro inovaci. Naše stanovisko se také zasazuje o zahá-jení stálé a strukturované diskuse, aby byla posílena motivace těch, kdo rozhodují na všech úrovních, a aby byl usnadněn dialog s občany. O výzvě, která spočívá v přechodu ke znalostní společnosti, je třeba hovořit v každé diskusi a každý občan ji musí mít na paměti.

Neelie Kroesová děkuje Výboru za jeho podporu a jeho návrhy

Technologii představil ředitel výzkumného centra pan Jerome Pamela. JET (Joint European Torus) totiž korunuje výzkumný program EU pro jadernou syntézu, jehož tým čítá více než 300 vědeckých pracovníků. Energie z jader-né syntézy nabízí potenciál téměř neomezeného zdroje energie pro budoucí generace, vyvolává však rovněž znepokojivé otázky v oblasti vědy a strojírenství. O syn-téze se zde hovoří z toho důvodu, že tato technologie je založena na sloučení lehkých jader, jako jsou např. izotopy vodíku, a následném uvolnění energie. Tento proces se podobá procesu vzniku energie pro Slunce a jiné hvězdy. Významným posunem vpřed se stalo nedávné rozhodnutí

(pokračování ze strany 1)

Jaderná syntéza: energetický zdroj budoucnosti?

o zřízení ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor, Mezinárodní termonukleární pokusný reaktor) ve francouzském Cadarache, jemuž EHSV vyjadřoval sil-nou podporu. ITER bude dvakrát až třikrát větší než JET a dokončen by měl být zhruba za 10 let.

Dále proběhla živá výměna názorů mezi specializova-nou sekcí TEN a několika mladými, velmi motivovanými vědci centra na téma kvalifikačních potřeb, perspektiv zaměstnání, požadavků na mobilitu a spokojenosti se zaměstnáním. Tato velmi zajímavá návštěva vyvrcholila prohlídkou výzkumných pracovišť technologického cen-tra, které řada vědců považuje za velmi slibný zdroj ener-gie do budoucnosti. Návštěva odhalila některé praktické

aspekty práce EHSV, jež se v tomto případě ukázala jako úspěšná a pokračuje směrem naznačeným a podporova-ným ve stanoviscích Výboru.

Státní podpora – případ inovacePaní Neelie Kroesová, komisařka pro hospodářskou soutěž, vystou-pila dne 14. prosince 2005 na plenárním zasedání Výboru na téma „reforma státní podpory v perspektivě Lisabonu: případ inovace“. Po jejím vystoupení následovala diskuse ke stanovisku EHSV věno-vanému reformě státní podpory, jehož zpravodajem je pan Pezzini.

Paní Kroesová přijala stanovisko EHSV příznivě a prohlásila, že „Lisabonská strategie nebyla nikdy tak aktuální. Vzhledem k níz-kému růstu, trvalým deficitům rozpočtu, zvýšené míře nezaměst-nanosti, nízké produktivitě a stárnoucí populaci je prvořadé, aby

Evropa obnovila svou ekonomickou dynamiku. Státní podpora nepředstavuje zázračné řešení. Bude-li však použita po zralé úvaze a opatrně, může přispět k obnovení dynamiky trhu, “ uvedla komi-sařka.

Vyzvala členy EHSV, aby vytvářeli a rozšiřovali své myšlenky a také aby shromažďovali reakce, a dále vyzvala k vytvoření skutečného partnerství mezi EHSV a zainteresovanými subjekty způsobem, který by přizpůsobil rámec státní podpory požadavkům Lisabonské strategie.

Každý se musí podílet na znalostní společnosti, Jan Olsson

EHSV-INFO / Leden 2006 /

QE

-AA

-06-

001-

CS

-N

Rozhovor s panem Varfalvim, spolupředsedou Smíšeného

poradního výboru EU–Rumunsko

Rok před přistoupením – zhodnocení práce s Rumunskem a Bulharskem

EHSV-INFO / Leden 2006 /

Vedoucí redaktor • Karel GovaertRedakce • Christian Weger

Agata Berdysová Veronika Cvejnová Agnieszka Nyková

Adresa • Evropský hospodářský a sociální výborRue Belliard, 99, B-1040 Bruxelles, BelgiqueTel.: (32-2) 546 93 96 nebo 546 95 86Fax: (32-2) 546 97 64E-mail: press@esc.eu.intInternetové stránky: http://www.esc.eu.intTento věstník je k dispozici ve formátu PDF na internetových stránkách EHSV:Internetová stránka: http://www.esc.eu.int/press/index_fr.asp

EHSV-Info lze obdržet zdarma a v elektronické podobě v tiskovém oddělení Evropského hospodářského a sociálního výboru. Je k dispozici ve 20 jazycích. Vychází devětkrát do roka.

EHSV-Info není oficiální zprávou o činnosti EHSV. K tomuto účelu slouží Úřední věstník Evropské unie a jiné publikace Výboru.

Rozmnožování a šíření s uvedením EHSV-Info je povoleno (kopie musí být zaslána redakci).

Náklad: 42000 výtisků

Příští číslo vyjde v únoru 2006

Proces přistoupení k EU vede ve Vaší zemi k mnoha změnám. Které změny jsou podle Vašeho názoru největší pro organizovanou občanskou společnost?

Zatímco o odborech a sdruženích zaměstnavatelů můžeme říct, že jsou v současnosti organizované s tím, že tuto organizaci lze stále zlepšovat, „třetí strany“ v Rumunsku ještě nejsou dostatečně organizované, což způsobuje problémy při hledání partnerů, kteří by nahradili vládní představitele ve strukturách rumunské Hospodářské a sociální rady. Velký problém, s nímž se Rumunsko potýká posledních 15 let, je právní nejisto-ta. Nicméně se tato situace díky vyjednávání o přístu-pových kapitolách významně zlepšila. Pozitivní dopad na sociální dialog má rovněž význam, který připisuje Evropská unie občanské společnosti. Proces přistou-pení má také vliv na mnohem lepší informovanost. Můžeme tudíž s jistotou tvrdit, že vliv je pozitivní.

Jaké bylo zapojení organizované občanské společnosti do jednání o přistoupení k EU a obecně do politického procesu ve Vaší zemi?

Bohužel musím konstatovat, že občanská společnost nebyla téměř vůbec zapojena do přístupových jednání. Jedinou věc, kterou jsme mohli udělat, bylo vyjádřit náš úplný souhlas s tímto procesem a pokusit se prezentovat skutečný obraz Rumunska, aby se nám podařilo pře-svědčit členy EU, že chceme vyvinout úsilí nezbytné pro přístup a že jsme schopni toto úsilí vyvinout. V důsledku tohoto přístupu všechny strany, jež získaly potřebný počet hlasů do Parlamentu, podpořily přístup k EU.

S jakými úkoly se ještě musíte vyrovnat?

Rumunsko má za sebou 50 let diktatury, což ovlivnilo naši mentalitu a znalosti. Zvykání si na svobodu a demokracii, správné vnímání tržní ekonomiky, to jsou všechno věci, které si osvojujeme mnohem obtížněji, než jsme očekávali. Pro většinu lidí jsou to stále pojmy, které ještě nevstoupily do každodenního života. Ani pojem správy ještě není vnímán jako služba lidu a ti, kdo vládnou, se stále domnívají, že získá-li člověk moc, stane se také vlastníkem absolutní pravdy. Domnívám se tudíž, že největším úkolem, s nímž se musí občan-ská společnost vyrovnat, je změna způsobu myšlení.

Jaký byl dopad spolupráce s EHSV?

Od okamžiku přistoupení budeme muset používat právní normy a nástroje EU a budeme se muset zapo-

jit do jejího fungování. Spolupráce s EHSV nám ote-vřela dveře do Evropské unie a přiměla nás provést změny v naší činnosti. Diskuse ve smíšeném porad-ním výboru nám pomohly snáze a praktičtěji posou-dit fázi vývoje, v níž jsme se nacházeli, a proč se o tom nezmínit, měli jsme z nich pocit, že nás Evropa chce. Naše účast na práci EHSV jako pozorovatelů nám v nadcházejícím období pomůže při zlepšování naší činnosti.

Vaše účast ve Smíšeném poradním výboru z Vás dělá odborníka na Evropu. Jak vidíte svou roli po přistoupení k EU?

Jako zástupce Hospodářské a sociální rady Rumunska se domnívám, že je velmi důležité, abychom se po přistoupení mohli zapojit s našimi zkušenostmi do podpory pozice evropské občanské společnosti a rovněž abychom mohli využít pozitivních zkušeností členů. EHSV představuje platformu, na níž občanská společnost vyjadřuje své názory a snaží se ovlivnit politiky Společenství. Domnívám se proto, že vzhle-dem k důsledkům bude pro budoucí rumunské členy EHSV velmi důležité, aby mohli své názory profesio-nálně vyjádřit. Osobně se nepovažuji za odborníka na evropské otázky, nicméně samotná účast na pracích EHSV mi dává možnost získat znalosti v této oblasti, které mohu využít jak v naší zemi, tak v EHSV.

a podnítil nové iniciativy. To nás na oplátku zavázalo k tomu, abychom byli více proaktivní ve vedení infor-mačních kampaní a v provádění toho, co je v důsledku komunikační strategií pro naše přistoupení k EU.

Jaké bylo zapojení organizované občanské společnosti do jednání o přistoupení k EU a obecně do politického procesu ve Vaší zemi?

Organizace občanské společnosti byly zastoupeny v různých strukturách, např. v pracovních skupinách pro různé vyjednávací kapitoly, skupinách ad hoc, v Evropské komunikační radě, monitorovacích výborech programů PHARE a SAPARD, a také ve strukturách pro vypracování plánu národního rozvoje, odvětvových strategií a v poradních radách při Radě pro regionální rozvoj šesti regionů pro plánování. Všeobecně je jejich názor vnímán, avšak jen zřídka je brán v potaz. Podle mého názoru může být úspěšně dosaženo přistoupení k EU pouze tehdy, když vláda bude mít aktivní podpo-ru občanské společnosti.

S jakými úkoly se ještě musíte vyrovnat?

Co se týče bulharské společnosti, jde o oblasti jako korupce, boj proti organizovanému zločinu, reformy v právním systému, zlepšení ekologických standardů a dokončení práce v oblasti společné zemědělské politiky s EU. Před pracujícími, zaměstnanci a odbory stojí různé úkoly a ty po přistoupení k EU ještě zesí-lí. V některých odvětvích dojde bohužel ke snížení zaměstnanosti, zejména tam, kde soulad s normami Společenství vyžaduje další investice, a to způsobí novou restrukturalizaci zaměstnanosti. Odbory se ve své činnosti zaměří na provádění Lisabonské strategie a zavedení systému konzultace a výměny informací na pracovišti a také na integraci do evropského sociální-ho dialogu s evropskou občanskou společností.

Jaký byl dopad spolupráce s EHSV?

Podle mého názoru byla tato spolupráce nanejvýš pří-nosná. Prostřednictvím práce Smíšeného poradního výboru EU–Bulharsko se zástupci bulharské občanské společnosti mohli seznámit s prací EHSV. Smíšený výbor se také rozvinul a zaujal pozice v množství otázek spojených s naším přístupem k EU. Jako výsle-dek některých z těchto pozic, které Smíšený porad-ní výbor zaujal, můžeme pozorovat značný pokrok, včetně přístupu vlády k občanské společnosti. Musím zmínit, že Skupina II EHSV pravidelně zve od roku 2003 zástupce odborových organizací Bulharska (CITUB) (Confederation of Independent Trade Unions of Bulgaria) a Konfederace práce „Podkrepa“ a po vytvoření Bulharské hospodářské a sociální rady se nám od EHSV dostalo velké podpory. Jsem vděčný za to, že jsme měli možnost seznámit se s touto důležitou strukturou v rámci EU a poznat, jak probíhá činnost občanských společností členských států EU a EU jako celku.

Vaše účast ve Smíšeném poradním výboru z Vás dělá odborníka na Evropu. Jak vidíte svou roli po přistoupení k EU?

Může to znít neskromně, ale jako předseda největší odborové organizace a největší organizace občanské společnosti v Bulharsku si myslím, že jsem přispěl k opětovné integraci Bulharska do Evropy, neboť pro mě je to opravdu jako návrat domů. Po našem přistou-pení k EU úloha odborů naroste, neboť jsme už vybu-dovali vazby s EU, a to v národním rámci – některé odbory jsou členy EKOS od roku 1995 – a také proto, že naši zástupci se již účastnili (i když nedostatečně) evropského sociálního dialogu. Jsme také zapojeni do různých struktur EU, v nichž jsou jako pozorova-telé přítomny nevládní organizace. Náš vztah s EHSV představuje další spojení: naše odbory zde budou mít čtyři zástupce. Navíc udržujeme velmi dobré pracovní vztahy s mnoha odborovými organizacemi v člen-ských státech.

Rozhovor s panem Jeliazko Hristovem, spolupředsedou

Smíšeného poradního výboru EU–Bulharsko

Proces přistoupení k EU vede ve Vaší zemi k mnoha změnám. Které změny jsou podle Vašeho názoru největší pro organizovanou občanskou společnost?

Za prvé stát začal organizované občanské společnosti věnovat větší pozornost. Založení Smíšeného porad-ního výboru (SPV) v roce 1998 bylo prvním náznakem. Mnoho let jsme usilovali o vytvoření bulharské hospo-dářské a sociální rady, ale ta začala fungovat až v roce 2003. I přesto si myslím, že role organizované občan-ské společnosti dosud nebyla plně uznána. Několik předešlých vlád vedlo s nevládními organizacemi spíše omezené konzultace a tento omezený přístup bohužel pokračuje. Přípravný proces na naše přistou-pení k EU však organizace občanské společnosti oživil