Je mon t 150 let?

Michail Tombak

Nakladatelstv Beskydy

Od vydavatele V posledn dob se hodn pe o rznch metodch pro dlouh a zdrav ivot. Rzn

zzran diety se pmo rozmnouj, reklamy rznch metod na hubnut a omlazovn propaguj nebval preparty. Takto se podvdj lid. Dobr zdravotn stav je pr vsledkem psobeni njakho zzranho prostedku.

Nicmn nam zdravm, podle toho do jak mry ns trp njak choroby, se zaobrme cel lta. Plnohodnotn zdrav, to nejsou zzran lebn preparty (omlazujc nebo odtuujc), nbr ivot v harmonii s rytmem prody. Tahle filozofie je ve skutenosti prvodnm motivem nynj knky.

Autor knihy Michail Tombak vytvoil celistv systm pe o vlastn zdrav. Nenajdete zde zzran diety, pouze jednoduch recepty, jak o sv zdrav peovat a jak ho chrnit. ten zde nenajde psn recepty na potn kalori, ale jednoduch principy stravovn v souladu s prodou.

Autor vrazn podotk, e zdrav souvis s tm, co jme, s tm, jak dchme, jak peujeme o sv tlo a psychiku nejen dky sprvn viv, co tvrd spousta tvrc rznch zzranch diet.

Bhem vzniku tto knihy jsme byli mile pekvapeni skromnost autora. Nerad se zmiuje o svch spch a o vem, co dokzal.

Je hluboce pesvden, e co se tk hodnot jeho zdravotnho systmu, nejlpe na nj odpovd lid, kte jej vyuvaj. Na dkaz toho uvdme ryvek rozhovoru tsn ped vydnm tto publikace.

Kdy se m lid tou, pro nerad vyprvm o svch spch, mm jedinou odpov: Chlubit se nen umn, nejdleitj je to, jak ns hodnot lid.

Jedin oni mohou pravdiv vyprvt o svch zkuenostech a zdravotnch zmnch. Pokud to, o em pi, by nepineslo dn efekt, lid by nekupovali m knihy. U pt let se ve vech statistikch uvd, e jsou m knihy dobe prodejn. m dl vce lid chpe moji zdravotn filosofii. V mm metodm, pesvdili se na

vlastn ki, e je mon zmnit svj zdravotn stav jednoduchmi, ale velice innmi metodami. O svch pozitivnch zkuenostech vyprvj svm znmm, a tmto se rozrst etzec pznivc a milovnk prodnch litelskch metod. Moje role spov v tom, e jednoduchm a jasnm zpsobem seznamuji lidi se svmi metodami a s tm, e nikdo neme bt moudej ne proda sama.

Zvrenm sudkem tto publikace je: zdrav je v naich rukou. Krom toho autorova kniha umouje samostatnou a nezvislou lbu doma, s vyuitm prodnch, lehce dostupnch sloek, bez dnes charakteristickho chemickho arsenlu.

Neobvykle okujc jsou v dnen dob neskuten inn recepty Michaila Tombaka k itn organismu. Opraj se o tiscilet tradin prodn medicny Vchodu a Zpadu. Jsou opomjenm nmtem v dnen modern medicn.

Srden Vs zveme k etb.

Pro tene! Drah teni, autor tto knihy se domnv, e uveden materil, kter se tk prakticky

vech strnek fungovn organismu lovka, nen dokonal. Odbornci mon najdou nepesnosti a nedostatky, kter jsou omluviteln, protoe kniha vznikla pro irok okruh ten.

Chci pouze poznamenat, jak mlo vme o svm organismu a jeho zkm vztahu s prodou, kter ns obklopuje. Velice asto je vbr t nebo jin metody lby spjat s osudem lovka. V tchto ppadech, kdy nm nepomhaj metody oficiln medicny, je teba se zamyslet a pipustit fakt, e existuje i metoda prodn terapie, kter se me ukzat velice inn.

Jsem hluboce pesvden, e ve spoust ivotnch situac by ml bt lovk sm sob lkaem a rdcem. Aby mohl eliminovat piny svch chorob a utrpen, ml by poznat mechanismy svho organismu.

Jestlie se dky vyuit mnou navrhovanch pokyn jedni z Vs budou ctit lpe, druz se uzdrav a dal pochop, e o zdrav je teba se starat znamenalo by to, e vytyen cl tto knihy by byl splnn. Ze sv praxe jsem vyzkouel mnoho smr i recept, vybral jsem to, co je opravdu cenn a inn. Dlo le ped Vmi. Rozumn jej vyuijte.

Peji vem hodn zdrav! Michail Tombak Kniha, kterou drte v ruce, je eskou mutac vydvanou v anglickm, panlskm,

nmeckm, francouzskm, tureckm, korejskm a polskm jazyce. Je k dostn na trhu v USA, Kanad, Latinsk Americe a Zpadn Evrop. Je mon dot se 150 let?je doplnnou a obnovenou prukou, kter vznikla na

zklad mch pedelch knek, pihlejc tak na Vae zkuenosti a ast dotazy v dopisech.

Rd Vm tak oznamuji, e intenzivn pracuji na slben knize Vylit nevyliteln. st II..

Autor

st prvn - Pt pin, kter ruinuj zdrav lovka

Je mon dot se 150 let? Podle veobecn uznvanch souhrn starobyl nsk medicny (to co bylo dokzno v

poslednch vdeckch vzkumech), je organismus lovka jednm velkm energetickm systmem, jeho vechny buky a orgny spolu souvis. Energie v nm proud po 12 energetickch meridinech (drhch). Kad z ns m nkolik druh energie, kter se stle mn, pechzejc z jednoho druhu na druh, piem kad pln psn stanoven funkce nap.

tepeln energie udruje stlou tlesnou teplotu svteln energie udv barvu om, vlasm i vnitnm orgnm gravitan energie nedovoluje, aby se nae tlo rozpadlo na molekuly, udruje jej v prostoru fyzickou energii dostvme ze stravy astrln energii ddme od rodi mentln energii bereme z vesmru

Energie tvo okolo naeho tla biologick lem (auru), kter definuje fyzick i psychick stav naeho tla. Celistv cyklus zmn energi v organismu trv 7 let a v prbhu naeho ivota se mn 22 krt, co znamen, e z hlediska nashromdn lidsk energie bychom mli t kolem 150 let.

150 let je mon trochu pehnan, mysl si zejm skepticky zamen ten, nicmn pece jen existuje ance na dlouh ivot, a co je nejdleitj, bt zdrav. Pece organismus strne a ston tehdy, kdy se pevaha mezi zdravmi a nemocnmi bukami mn ve prospch tch nemocnch. Zadret proces strnut znamen odvrtit nepznivou bilanci v organismu.

Teoreticky vzato v prbhu sedmi let jsou buky naeho tla schopny se pln zregenerovat, jen je pro to teba vytvoit patin podmnky. Vdecky bylo zjitno, e 15 % zdrav lovk dd po rodich, 15 % mohou vrtit lkai, nicmn 70 % je spojeno se stylem ivota.

A prv proto, drah teni, navrhuji, abychom spolen rozebrali adu ivotnch chyb, kter vedou n organismus k nemocem a pedasnmu st.

Ve svm ivot jsem peetl hodn knih o nemocech i o zdrav, pomhal jsem mnoha lidem znovu zskat kondici a dobr vnitn pocit. S plnm pesvdenm mohu ct, e je pt hlavnch pin, kter lovka ruinuj:

1. Zanedban pte 2. Nesprvn dchn 3. Nesprvn stravovn 4. Nedostatek vnitn tlesn hygieny 5. Nedostatek podnt, jak se uinit astnm

Nsledn zkusme krtce popsat kadou z nich.

Zanedban pte Zkusme si stoupnout ped zrcadlo a podvejme se na sebe podn. Jak vypad nae pte?

Nemme hrb? Nen bicho pli vystren dopedu? Nemme bolesti v zdech? Bohuel u vtiny z ns se vyskytuj vechny tyto znmky. Bolesti v zdech a vystren

bicho, to je dsledek slabch sval na ptei. Ony kdysi drely nai pte bez napt. S vkem svaly povolily kvli nedostatku fyzick zte, nesprvnho stravovn, nadvhy, span na mkk matraci atd.

Nemocn pte nemocn lovk Jednou se na m obrtila ena ve vku kolem 35 let, kter trpla nepetritou bolest

hlavy. V okol srdce stle pociovala thu, pi sebemenm vkonu byla unaven. V prbhu vyeten jsem si u n vimnul pesunut krnch obratl.

Jin z mch pacientek trpla nespavost a bolestmi aludku. Pinou tchto pot bylo mrn pemstn krnch a hrudnch obratl.

V obou ppadech pote ustoupily po vrcen obratl na msto. Chci zdraznit, e ob osoby mly rentgenov snmky, na kterch nebyly zmny ptee zcela jednoznan.

Pro jsem uvedl tyto pklady? Bohuel nkdy nejsou i ta nejlep vyeten schopna odhalit minimln pemstn obratl, kter zpsobuj, jak se zd, vznik pot nesouvisejcch s pte.

Pte je osa, kter dr cel tlo. Pi rznm druhu pohybu se dost asto objevuj minimln pesuny obratl. Svalstvo u pesunutho obratle zan tuhnout, co mu znemouje vrtit se na pvodn msto. Tak zan proces pozvolnho zntu nervu a svalu, kter zpsobuje bolest i omezen pohybu.

Pesunut obratel tla nejen na nerv, ale i na cvy, kter jsou spojen s konkrtnmi orgny. Jestlie je nerv del dobu utlaovan, vznikaj v dcm orgnu tk patologie.

Pemstn obratl Pote

Krnch alergie, hluchota, on nemoci, rzn ekzmy, krn onemocnn, nemoci ttn lzy

Prsnch astma, bolesti rukou a zad, lunkov onemocnn, jatern

onemocnn, aluden vedy, vedy dvancternku, ledvinov onemocnn, kon onemocnn

Bedernch

hemoroidy, nemoci moovho mche, nepravideln menstruace, bolestiv menstruace, impotence, bolesti v kolenou, lumbgo (houser), patn krevn obh dolnch konetin, otoky kotnk, studen nohy, ochabl nohy, kee ve svalech dolnch

konetin

To je nepln seznam pot, kter jsou vsledkem nedostatku nleit pe o svou pte. Dle svtovch statistik kad dest k v Americe nos brle, m alergie, trp bolestmi

bicha a hlavy, chronickm nachlazenm nebo nedostatkem soustedn. Pinou tchto pot (a spousty jinch) je katastrofln stav ptee. Zanedbvme-li pte u od dtstv, ani si neuvdomujeme, e tmto zpsobem pispvme k vtin nemoc v dosplm vku, a proto, abychom navrtili ztracen zdrav, je v prvn ad teba zabvat se svou pte.

Odpovdi na otzky, jak to udlat najdete v kapitole Zdrav pte.

Nesprvn dchn Prvn vc, kterou dlme po pchodu na svt, je hlubok ndech. Posledn vc, kterou

dlme po odchodu na onen svt, je vdech. Mezi narozenm a smrt m svoje msto ivot, kter zcela zvis na dchn.

Dchn je neviditeln potrava, bez kter lovk neme pet ani 5 minut. Podle nkterch nmeckch vdc dokonce 9 osob z 10 nesprvn dch. Pro tomu tak

je? Podvejme se, jak dchaj mal dti. Kdy vdechuj vzduch, bicho se jim zved, zvtuje

se a pi vdechu se zmenuje. Pi takovm zpsobu dchn dvme hodn prostoru plicm, kter nabraj vzduch centrln a doln st. m vce kyslku se dostane do plic pi vdechu, tm lep je jejich ventilace, potamo vt mnostv ervench krvinek dostv energii a kyslk.

Dky tomuto zpsobu dchn, kter nazvme brnin, jsou dti pohyblivj, energitj, veselej, maj lep obhov systm a skvlou pam.

S vkem, vzhledem k malmu mnostv pohybu, se nm kiv pte, mme nadvhu atd. Typ dchn u dosplho lovka je zcela jin. Zejmna pi ndechu se zvedaj ramena a kln kosti, ebra se posunuj na bok, bicho je vthnut, hrudnk se roziuje. Takov zpsob dchn s nzvem horn funguje pouze v horn, nejmen sti plic. Obvykle nm vzduch chyb a jsme nuceni dchat astji (obzvl u korpulentnch osob). Kyslk pichz do plic v malch dvkch. Plce vak pracuj intenzivnji, pouze ve sv horn sti, piem dochz k pedasnmu zuitkovn bunk. Ve tknch plic se vytvej mrtv psma nefunknch bunk. m je lovk star, tm vt st plic se pestane podlet na procesu dchn. Organismus zan pociovat neustl kyslkov hlad. Co je nsledn pinou nemoc nejen dchacch orgn, ale i krevnho obhu, srdce, slinivky, jater, ledvin, aludenho a stevnho stroj a mnoha jinch.

Pokud by lovk cel ivot dchal brninm zpsobem, proces strnut by se zpomalil o 30-40 let a vyhnul by se vtmu mnostv nemoc.

To, e vichni dlouhovc lid dchaj pomalu, vme u dvno. Kdy se jednoho 130ti letho Inda zeptali, jak je tajemstv jeho dlouhovkosti, odpovdl, e sprvn dchn. (Dchal jednou za minutu).

Jedno dogma star medicny hls: m mn lovk dch, tm del m ivot. Sprvn dchn zaruuje zdrav a mladost. Tajemstv rozlinch zpsob dchn jsou

dkladn popsny v kapitole Dech ivota.

Nesprvn stravovn

Co jme a co j ns Souasn strava je vybrna z potravinovch produkt na zklad t pravidel: 1. mus bt kalorick, abychom se zasytili menm objemem potravy; 2. mus bt jednoduch na ppravu, protoe dnen hospodyky maj mlo

asu; 3. mus se dt jednodue rozmlnit, aby zuby nevykonvaly zbytenou innost

(souasn lovk nem as vkat svj obd). V souladu s tmito principy je spoteba masa vy ne spoteba zeleniny, ale pro zahnn

hladu jej tolik nepotebujeme. Bl peivo je lep ne tmav, protoe se lpe vk. Oitn

re a cukr vypadaj vbn. Naporcovan mraen produkty vytlauj ty erstv, protoe vyaduj mn prce v kuchyni. Dokonce erstv vy nahrazujeme prmyslov zpracovanmi. Tento typ stravovn je povaovn za spch souasnho pokroku. Osvobozuje hospodyni od kuchyn a matku dl nezvislou na narozenm dtti (myslm tm krmen dtte umlm pokrmem, kter nahrazuje matesk mlko).

Takov nvyk stravovn kod dokonce i velice silnm lidem. Slab lid pak zanaj trpt daleko dv, nicmn nejhor dsledky jsou viditeln u dt.

kodlivost rafinovan stravy Sladk vrah sil lovka vechno zlepovat a oddlovat potebn od nepotebnho dosplo a k

tomu, e vtina vrobk je rafinovanch, tzn. umlch. Podle m nem cenu vysvtlovat rozdl mezi umlou r a r vypstovanou zahradnkem. Jedin, v em jsou si podobn, je zevnjek. Analogick podobnost se ukazuje mezi prodnmi a syntetickmi vitamny, mslem a margarnem atd.

Za elem marketingovho triku je v procesu itn (rafinace), tepelnho zpracovn, vaen, smaen atd., potrava zbavena biologick informace (nadmrn obsah chemickch prvk v prodnch vrobcch), kterou zskala ze slunce, pdy a vody. Takov strava je pro organismus ciz, je teba si na ni zvyknout, protoe tak organismus zan ztrcet vlastn zsoby. Idelnm pkladem je cukrov epa a cukr, kter z n zskvme. Cukrov epa pedstavuje ist prodn rostlinn produkt, ve kterm je spousta vitamn, minerlnch sol, enzym, hormon. Cukr zskan z epy je dkladn oitn, krystalizovn a filtrovn. Aby zskal blou barvu, je podroben psoben jedovatho chloridu vpenatho! Do naeho aludku se cukr dostv jako prvek ist chemick v podob sacharzy, zbaven vitamn, minerlnch sol i biologicky aktivnch ltek. Aby takov produkt organismus vstebal, mus se spojit s dalmi ltkami. V epnm cukru jsou vechny nepostradateln sloky, ale v prmyslov vyrobenm cukru nejsou. Tud je organismus mus obtovat z vlastnch zsob. Vpnk erp ze zub, proto vznikaj zubn kazy, elezo a jin prvky z krve, co vede k anemii, cukrovce atd. Vdeck daje potvrzuj, e nadmrn povn cukru vede k zniku cv, mutaci nebo degeneraci bunk, v nejhorm ppad k ndorovm onemocnnm.

Cukr, jak vme, se pouv nejen do aje a kvy. Obsahuj jej bonbny, oplatky, zkusky a npoje. Vechny cesty, jakmi se dostv do naeho organismu, jsou nespoitateln. Nsledkem sladkho ivota je nhl nrst nemoc, jako jsou cukrovka, anemie, krevn ndorov onemocnn, a to v prbhu poslednch 20 let ve vech zemch s vysokou rovn.

Ohromnou chybou mnoha rodi i prarodi je vytven chuti na sladk u malho dtte. Nejhor na tom vem je to, e v celm jeho dalm ivot bude tk tuto chybu napravit!

Mln droga Nemoc v lhvi Bn se pouv nhraka mateskho mlka za kravsk mlko nebo za uml

potravinov nhraky. S touto potravou se do organismu dtte dostvaj blkoviny protiltky, kter organismus dtte nen schopen vstebat.

V mateskm mlce se nachz velk mnostv laktzy (mlnho cukru), kter se dostane do tlustho steva, co vytv ideln prosted pro bakterie mlnho kvaen a jin uiten bakterie. Jednm slovem podporuje dobr stav tlustho steva.

Msto aby pi povn kravskho mlka nebo jinch nhraek probhalo mln kvaen, vznikaj v tlustm stev dtte hnilobn procesy, pispvajc k otrav (samootrav) slabho organismu, k potm s mikroflrou tlustho steva a jeho degeneraci.

Uml mlko nem biologickou informaci, kter se nachz v mateskm mlce. Z tohoto dvodu je dt stle hladov a dokrmovan. Brzy dostv krobovou a masitou stravu. Jeho trvic stroj nen schopno absorbovat a strvit tyto ltky, protoe systm enzym jet nen zcela zformovn. Nkter enzymy prost chyb a jdlo je teba zpracovat. Podvejme se na dti ve vku od 2 do 5 let. Stle maj pod nosem slizovit sekret kvli strav s nadmrou blkovin a krob. Dti krmen umle maj pln znienou imunitu. Jsou nchyln na rzn druhy infekce, stle stonaj na nachlazen, rmy, angny, zpaly plic atd. Ve vtin ppad meme mluvit o potencilnch alergicch. Je tk pedvdat, jak nemoci mohou jet dti napadnout v dsledku odebrn mateskho mlka.

Jablko nepad daleko od stromu Chtl bych, aby kad budouc matka vdla, e matesk mlko neme nic nahradit!

dn uml viva v sob neobsahuje informaci o lsce, nnosti a citu. A co je nejpodstatnj neu dt pud sebezchovy (jak se ochrnit ped netstm a chorobami).

Pokud ve strav thotn eny pevauj sladkosti, bl peivo, uzeniny, kravsk mlko, kva, smaen (peen) maso, rafinovan potraviny a navc kou cigarety, me si bt jist, e jej narozen dt nebude nikdy zdrav!

Pro existuj ndorov onemocnn? V kravskm mlce je mlo eleza, proto se tele iv trvou. Pro tento zmr proda

pizpsobila trvic orgny telete, kter mu dovoluj strvit mlko a trvu oddlen. Lidsk trvic trakt je vytvoen jinak. Kravsk mlko, kter se dostv do lidskho aludku, se sr dky kyselm aludenm vm a vytv cosi, co pipomn tvaroh.

Tento tvaroh oblepuje stice jinho pokrmu nachzejcho se v aludku. Dokud nen sraen mlko strven, trvic proces jin potravy nezane. Tento jev, kter se asto opakuje, me zpsobit poruchy trvicho traktu, pesnji aluden vedy a vedy dvancternku. Proto vznik otzka, pro pedlvme svj organismus na tovrnu zpracovvajc mlko a za odmnu obdrme ndorov onemocnn? Zkladnm argumentem pvrenc konzumace mlka je frze o vysokm obsahu blkovin v mlce (aminokyselin) a vpnku. Ne zcela s tm souhlasm. Vysvtlm pro.

Nestrven kazen dn savec na svt (krom lovka) nekonzumuje jet v dosplosti mlko. Tak to

zadila proda. (Co se te koek, lid je nauili pt mlko. Koky, kter jej nepij, ij dvakrt dle). Rozdl mezi mlkem kravskm a mateskm spov ve vysokm obsahu blkoviny

kazenu v kravskm mlce. Kazen, to je substance nevyhnuteln pro tele, aby mu narostly rohy a kopyta, ale dokonce i tele pije mlko pouze do 6 msc. Jestlie lovk nem kopyta ani rohy, k emu je mu potebn kazen?

Za prv lovk doopravdy potebuje znan mn blkovin, ne spotebuje za den, ponvad urit druh bakteri nachzejcch se v tlustm stev m schopnost sluovat blkoviny z uhlovodan, kter dodvme organismu pi konzumaci vrobk rostlinnho pvodu (pod podmnkou, e mikroflra tlustho steva je zdrav).

Za druh v naem organismu se vyskytuj chemick prvky, kter pat prakticky vechny do Mendlejevovy soustavy, i kdy potravou jich meme zskat sotva 40 %. Odkud se berou? Organismus je sluuje sm. Mimochodem, uvnit ns je, dky prod, perfektn vytvoen chemick zklad, kter m obrovsk produktivn monosti, ponaje sluovnm aminokyselin a kone lkaskmi preparty, hormony atd. Jenome ne kad um tuhle pleitost vyut!

Vrame se k blkovinm. Vzduch, kter dchme, obsahuje o 80 % dusku (hlavn sloka aminokyselin) mn ne ten, kter vydechujeme. Kam se podl? Byl vyuit ke slouen

aminokyselin. lovk me t (pi konzumaci ivoinch blkovin v malch dvkch) bez jakhokoliv ohroen zdrav rok, dva i vce. Hlavn aby ml m dchat a jeho strava obsahovala zeleninu a ovoce. Nicmn konzumuje-li lovk vlun blkovinnou stravu, po msci me umt. V kltee aoln krmili odsouzence ke smrti vlun masem. Po 20-40 dnech umrali.

V souvislosti se sloenm mateskho mlka nm proda pipomn pouku o stravovn na cel ivot: pevaha uhlovodan a blkovin v malm mnostv. Jenome my to neumme pochopit!

Kazen obsaen v mlce se rozkld v organismu s pomoc syidla (enzym, kter pomh rozkldat kazen). 1-2 let dt m u nehty i vlasy, ili nepotebuje dn kazen. Trvic soustava dtte pestv vyluovat syidlo. Od tto chvle se kravsk mlko stv pro organismus tko straviteln a je, eeno drsnji, jedovat.

Hlen je ltka, kter se rod z choroboplodnch bakteri. Mezi liteli existuje veobecn nzor, e v organismu lovka je od obdob nemluvnte do pokroilho st kravsk mlko ohniskem permanentnho vzniku hlenu. Proto vichni, kte jej pij, velice asto host ve svm organismu nachlazen, rmy, bronchitidy, astma a spoustu jinch pot.

Je teba brt v vahu jet jeden fakt. V dnen dob je mlko vzhledem k ekologickm neistotm kodliv zejmna pro dti. Neodluitelnm spolenkem vpnku je radioaktivn prvek stroncium-90. Jeho molekuly maj strukturu podobnou molekulm vpnku, akort e ve vtch rozmrech. Kdy se stroncium-90 dostv do organismu jako sloka v mlce, jeho molekuly vytlauj z kostn soustavy molekuly vpnku. A zde je odpov na tajemstv, pro u lid, kte cel svj ivot pij mlko, dochz ke zvten hornch a dolnch konetin (velk prsty na rukou i nohou), i k rznm druhm nemoc kloub (bedernho a kolennho).

Vpnk, tuk a cholesterol Nikdo nezpochybuje fakt, e mlko obsahuje hodn vpnku, kter je nezbytn pro

rozvoj kost. Je mn vpnku v oechch, zel, mrkvi, ep nebo snad v semenech mku? Ne. Je ho tam vce. A co je nejdleitj je v idelnm pomru s jinmi slokami a navc ve form lpe vstebateln pro organismus.

Mlko bezpochyby obsahuje ivoin tuky. Jak je znmo, ivoin tuky zpsobuj zven hladiny patnho cholesterolu (hlavn pachatel srdench onemocnn a obhovho systmu). Z tohoto dvodu je mlko odsteovan.

V prbhu procesu nsleduje naruen pomru prodnch sloek. Snen obsahu tuku v mlce je pinou pot s rovnovhou zsob fosforu a vpnku v organismu. V dsledku toho ztrc organismus schopnost pisvojovn vpnku, co je s postupem asu jedna z hlavnch pin vzniku osteoporzy.

Panuje veobecn nzor, e odstedn mlko zachrauje obhov systm (s tm nesouhlasm), zatmco ruinuje kostern soustavu. Napad ns otzka: Stoj pit mlka opravdu za to?

Co se te kyselch mlnch vrobk (kefru, jogurtu, tvarohu a lutho sru), je teba je konzumovat nejlpe neodtunn s nzkm obsahem tuku. Obzvl se doporuuje jejich konzumace lidem starho vku a dtem. Jde o to, e bakterie obsaen v tchto vrobcch u vykonaly to, co by lidsk tlo muselo vytvoit z vlastnch zsob.

Rozlouen s drogou Pesvdily uveden argumenty ty, u kterch je mlko na prvnm mst v jejich

jdelnku? Pravdpodobn ne. lovk se tko lou s mnohaletou drogou. Pokud nemete t bez mlka, pijte nanejv mlko koz. Obsahuje mlo kazenu a tuk a svm obsahem pipomn matesk mlko. Vichni ti, kte i nadle budou pt mlko, by mli pozorn sledovat sv reakce. Neobjevuj se po poit mlka stevn pote, nafouknut bicho, prjem,

zcpa nebo zeslen bolesti v kostech a kloubech? Netrp vs asto nachlazen a rmy, zpal plic a prduek? Pokud ano, definitivn rozhodnut, jestli pt nebo nept mlko, je na Vs.

Pravda o mase nlo s opodnm zehem A te nkolik slov o mase jako o vrobku, kter osobn nedoporuuji povat kad den,

a to hned z nkolika dvod. Konzumace velkho mnostv ivoinch blkovin (maso, uzeniny atd.), tzn. mnostv

nkolikansobn pekraujc potebu organismu, zpsobuje neustl zahnvn v trvicm traktu, zcpy a zneitn organismu kyselinou mlnou, avelovou a moovou (strjce bolesti zad, osteoporzy, kloubnch onemocnn a jinch nemoc pohybovho stroj).

Maso nem zpach ani chu, a proto, abychom jej mohli konzumovat, je teba jej smait, vait, ochucovat a hodn solit (pozdji se dozvme, jak je to vechno nebezpen pro zdrav). Bhem ppravy se v nm tvo kolem 20 jedovatch ltek, kter ni cvy a nervovou soustavu. Pro strven masa potebuje organismus mnoho vitamn a mikroelement, proe maso konzumovan s mizivm mnostvm zeleniny nebude zcela strven a bude neustle zahnvat v trvic soustav. Proces hniloby zpsobuje zmnu pH tlustho steva na hodn zsadit, co nsledn vede k pekyselen krve. Zsadit prosted je ideln pro rozvoj chorobotvornch bunk (zejmna rakovinotvornch). Vichni, kdo ve velk me povaj maso, mus potat s faktem, e se vystavuj ndorovm onemocnnm. Jet jeden fakt, na kter chci poukzat. Nadmrn konzumace ivoinch blkovin (zvlt v tlm dtstv) sniuje imunitn systm. Na strven masa potebuje organismus velik mnostv vitamn a mikroelement, kter erp z krve rostoucho dtte. Kdy jich ubude, rozvj se anemie a krevn onemocnn. Vechny druhy pecitlivlosti, ekzmy, nachlazen, angny, katary a jin nemoci, kter jsou bn v dospvajcm vku, jsou dsledkem zejmna slep lsky rodi. Prv oni plin obohacuj stravu dtte masem, a tmto jej nevdomky pomalu zabjej.

Vchodn filozofie ns u, e kad produkt, kter povme, v sob obsahuje informace o mst svho narozen, zpsobu pstovn, chovu, klimatu, mnostv slunench paprsk, msce atd. Jakou informaci tedy obsahuje maso?

Doby, kdy krvy byly chovny na loukch a na zelen trv, dvno skonily. Dnes cel svj ivot pebvaj na farmch bez slunenho svtla a istho vzduchu. Msto avnat a zelen trvy se iv hormony a rznmi syntetickmi smsmi.

Velice asto, kdy kupujeme nehledn kousek masa, si nikdo z ns neuvdomuje, e kdysi patil milmu sympatickmu zveti, kter bylo zabito proudem vysokho napt. Nebume naivn. Zve urit ct blc se smrt. Ct, a jak! Strach pomyslet, kolik obsahuje jedovatch agresivnch hormon, kter my s chut konzumujeme ve form nap. vepov peen. A proto se nedivme, e my i nae dti jsme ojedinle agresivn a vbun. Agrese vdy rodila agresi a poit masa pisplo k potvrzen tto star pravdy!!!

V poslednch letech (1999-2002) se v zemch Zpadn Evropy m dl tm astji sleduje u krav epidemii BSE (nemoc lench krav). Dsledkem tto nemoci je totln degenerace nervovho systmu (tzn. houbovit degenerace mozku). Jedinou zchranou v tto situaci je pln znien (splen) celho stda! Pejme si, aby na sob za nkolik let nae dti (u kterch je zkladn potravinou maso) nepoctily fatln inky omylu chovatel dobytka spovajc v tom, e msto rostlinnho pokrmu dostvaly krvy blkovinnou stravu (kostn mouku).

To je oividn pklad toho, jak nevhodn strava me zniit psychickou i fyziologickou stavbu tla!!!

Mouka nebo muka Muka s oitnou moukou Nastal as k projednn obvyklho vrobku, jakm je mouka. Vznik z pomletch

semen obil. V pomlet neoitn mouce jsou vitamny skupiny B, PP, F, minerln ltky, enzymy, tud vechno, co je nezbytn pro n organismus. Do sloen pat krob (85% a biologick otruba 15%). Ltky obsaen v otrubch umouj naemu organismu roztpen a zpracovn krob. Oitn rafinovan mouka nem tuto vhodu, tud se jedn o uboh produkt zbaven vitamn, enzym a minerlnch ltek.

Pro strven kousku blho nebo droovho peiv je potebn cel ada ltek, kter byly eliminovny spolen s otrubami. Z tohoto dvodu bude muset organismus erpat tyto ivotodrn sloky ze zsob naeho tla. Mouka bude tce straviteln a nestrven zbytky vypln tukov faldy v naem tle. Kad hospodyn v, co se dje, kdy pono mouku do tepl vody bobtn, vytv maz, ltku podobnou lepidlu. Zcela stejn nestrven krob bobtn v naich stevech a zabrauje normlnmu procesu trven. krob je pinou vzniku kamen a tvorby nnos (v moovm mchi a lunku).

Aby peivo, zkusky, oplatky, housky a prakticky vechny vrobky z bl mouky vypadaly chutnji, pouvaj se rzn pmsi: barviva, aromatick prostedky, odkyselovae, urychlovae, konzervanty, kypc prky atp. Kde jsou pak vechny ty pmsi? Uvnit naeho tla zstvaj bohuel do konce ivota a postupn n organismus ni. Pod vlivem tchto pms svaly a klouby tuhnou a mouka se mn na muka!

Nebezpen drod Prakticky vechny druhy chleba se peou na potravinovm drod. V dob peen

chleba jejich zrodky ltaj ve vzduchu, usazuj se na chlebu, a kdy se dostvaj do trvicho traktu, aktivuj se a fermentuj ve stevech. Amerit vdci zjistili, e potravinov drod aktivuje vznik rakovinotvornch bunk v organismu. Vsledkem je, e konzumac chleba mnme svou trvic soustavu na bitevn pole mezi drodm nachzejcmi se v peivu a prodn stevn mikroflrou naeho organismu. Ponvad konzumujeme chleba u od tlho dtstv, zdka se u vtiny osob objevuje zdrav mikroflra. Zcpy, plynatost, nemoci trvicho traktu, to je dsledek pebytku chleba, housek nebo rznch vrobk z bl mouky upeench na potravinovch drodch.

Chlb bez drod O kodlivosti droovho peiv, o kterm se poprv psalo v Egypt ped 15 tis. lety, se

v u dost dvno. Hodn nrod, aby se uchrnili ped vymenm, peklo pouze domc chleba a ten zvyk upevovali ve form nboenskch dogmat. V Bibli napklad teme: Nic kyselho nepovejte, vude tam kde budete pebvat, jezte pouze domc chlb (kter nepodlehnul fermentaci). To je velice dobr rada. Mylenka rezignace z blho peiv me u mnoha osob vyvolat ok, ale je-li Vm v ivot drahocenn rozhodnte se pro ten krok. Zkuste jst chleba pouze z celozrnn mouky, upeen bez pidanho drod.

Jestli konzumujete chleba na drod, nejezte jej erstv. Je teba pokat 1-2 dny, ne drod ztrat svoj aktivitu a pestane bt kodliv. Opkejte jej v toustovach, dlejte suchary nebo topinky.

Bludn kruh Vechny oitn kae (stejn tak i semena) jsou zbaveny hodnotnch ltek obsahujcch

jejich otruby a v dsledku toho jsou tce zpracovatelnm krobem. Proto se doporuuje povat neoitn kae a ri. Rafinovan strava (cukr, oplatky, uzeniny, chipsy, peivo atp.) obsahuje mlo vody, zato je bohat na nadmru soli nebo cukru. Kdy konzumujeme takov produkty, ctme neustlou ze, a proto doplujeme tekutiny.

Tak se tvo bludn kruh, nebo povn rafinovanch produkt zpsobuje ze, co nsledn vyvolv potebu ze zahnat. Tekutiny se dostvaj do aludku, ed aluden vy a potrava nen pln strven. Sl drd n aludek a vyvolv chu k jdlu a ze. Ve vsledku se plnme tekutinami, pibvme na vze a ubv nm sil a energie.

Jak jdlo, takov nlada Japonci asto ertuj: Jestlie manel zaali den hdkami, vzpomenou si, co sndli

pedelho dne. Jak se zd, rafinovan produkty nejene kod naemu zdrav, ale psob tak na nai psychiku.

Amerit psychologov tvrd, e omezen cukru, masa a kvy v jdelnku sniuje stupe agresivity o 50 %.

Nai moud pedkov o tom vdli mnohem dve. Vchodn moudrost hls: Bh stvoil stravu a ert kuchae. ten se zalekne: jak je mon t bez uzenin, blho peiv, kvy, bonbn, okoldy atd.? Proda obdaila lovka ohromnou rozmanitost prodnch produkt, chce to jenom vce fantazie! Chceme-li, meme obas snst bonbn, zkusek, pltek uzeniny, ale mjme stle na mysli, e to jsou jedy!

Jak jme, tak ijeme Dmy a pnov, prosm Vs, pette si obsah ne napsanho textu velmi pozorn,

protoe na tom, jak mu porozumte, zvis z velk mry zdravotn stav Vaeho trvicho traktu, zuby ponaje a tlustm stevem kone.

Kupkladu n oblben pokrm obloen chlebek (chleba s mslem a uzeninou) zapjen ajem nebo kvou. Chleba pat k uhlovodanm, mslo k tukm a uzeniny ke skupin blkovin. Slouen tchto sloek tvo v aludku tce stravitelnou smsici.

V souladu s fyziologi fungovn trvicho traktu zan proces trven uhlovodan ji v dutin stn a sten ve dvancternku, piem v aludku a dvancternku jsou blkoviny trveny s pomoc rznch aludench stav, kter potebuj pro ukonen procesu odlinou dobu. Kdy se mslo dostv do aludku, brzd funkci psoben v. Proces trven pokrmu je naruen a strava v aludku le jako kmen.

Zapjme-li to vechno tekutinami (ajem, kvou apod.), smvme nezpracovan pokrm a kysel aluden vy z aludku do dvancternku.

Ve dvancternku je zsadit prosted. Kysel aluden va se dostv do dvancternku a likviduje jeho sliz, ili zpotku zpsobuje znt a postupem asu vedy. Pozdji pronikaj nestrven zbytky pokrmu z dvancternku do tlustho steva, kde nestrven chleba hnije a uzenina tvo ztvrdl substance a kalov kameny. Brzy se dozvme, jak maj vliv na zdravotn stav.

Nkte si nedovedou pedstavit ivot bez chlebku. J tak nejsem jeho odprce. Chleba namazan mslem, s rajetem nebo okurkou i tunm srem nebo pltkem uzeniny otoenm do saltovho listu, pro ne takov chlebky jst meme. Nicmn neexistuje hor slouenina pro zavac trakt, ne snst dohromady chleba, mslo a uzeninu.

Protoe podobn chlebky konzumuje vtina z ns prakticky denn, chci poukzat na to, jak jsou vrobky tohoto druhu pro nae zdrav nebezpen.

Jak pokrm nm dv ivotn energii? Ten, kter roste pod slunenmi paprsky. Jedin slunce je univerzln energi pro vechno iv.

Proda ns obdarovala schopnost akumulace a zpracovvn slunen energie, kterou zptn vyuvme. Na stravovn nezvis pouze n zdravotn stav, ale i dlka ivota.

Kad z ns si me lehce spotat mnostv kalori, kter jsou spotebovny bhem urit doby. Pi denn smen strav (potejme i sladkosti, kvu, zmrzlinu apod.) dostvme cca 2 500 kcal. Vdci zjistili, e lovk od chvle narozen a do smrti spotebuje prmrn 50 000 000 kcal.

Te meme spotat prmrnou dlku ivota pi smen strav: 50 000 000 kcal (spotebovan energie bhem ivota) podleno na 2 500 kcal (energie spotebovan bhem tto doby) = 20 000 dn, ili 55 let.

Zkusme tak spotat prmrnou dlku ivota zastnc prodnch jdel, kte prmrn spotebuj do 1 000 kcal za den.

50 000 000 kcal dleno 1 000 kcal = 50 000 dn, co je 137 let. To u nen aritmetika. To je n ivot.

Je prokzno, e na kadch tisc osob do 60 let stravujcch se smenou masitou stravou pipad jeden vegetarin. Na kadch tisc masoravc po 70 letech pipad 100 vegetarin! A ve vku nad 80 let pipad 600 vegetarin na tisc masoravc.

Chci zejmna zdraznit, e stravovn potan pouze na zklad kalori je patn z fyziologickho hlediska. Dleitm faktem ve stravovn nen to, kolik m jdlo kalori, nbr kolik energie me organismus zskat pi jeho trven. I kdy vrobky rostlinnho pvodu maj mn kalori, tlo pi jejich zpracovn dostv vce energie, a proto se po tali pohankov kae ctme leheji, mme chu pracovat, ale po poit masa se musme napt kvy, jinak se nm chce spt. Lid si myln spojuj konzumaci masa s plivem energie a sil. Ve skutenosti to tak nen, ponvad maso pouze stimuluje nervovou soustavu, funguje na principu narkotickho prostedku.

Ve strav je dleit bilance sloek: blkovin, uhlovodan, tuk, minerlnch sol, vitamn a mikroelement. Pokud jejich pomr nen v rovnovze (tak, jako pi konzumaci prodnch vrobk), organismus vyuv nepatrn mnostv energie k jejich trven, nae velk mnostv energie spotebovv pro vylouen toxin a k regeneraci. Vechny uml produkty, ke kterm pat maso a jeho produkty, nemaj ideln bilanci zkladnch sloek, a energie v nich obsaena je vyuita pro vce komplikovan proces zpracovn, pi kterm organismus nkdy ztrc vce energie, ne zskv. lovk, aby neml hlad, mus spotebovat velk mnostv tchto vrobk.

Na jednu stranu lovk bojuje s mnostvm povan stravy a na druhou stranu bojuje s nadvhou. Zbyten trp organismus rznmi dietami i prostedky na hubnut. Podobn kry asto kon nezdarem a nadvha vzrst.

Na zvr: dn Kra, dieta ani dn kucha, nevyv obsah blkovin, tuk, uhlovodan, vitamn a mikroelement ve strav tak, jak to za ns udlala proda v potravinch rostlinnho pvodu.

Ne kad mus bt vegetarin Rd bych, abyste m dobe pochopili. Ne vichni musej bt vegetariny. Nepesvduji

Vs, abyste se zekli vech dobrot, bez kterch sm ivot ztrc jistou dvku pvabu. V kadm ivot by ml bt svtek, kdy meme jst cokoliv, ale ve vedn dny a tlo dostv jenom to, co je pro n zdrav!

Vybzm Vs tedy k dodrovn ukznnost v jdle, protoe to je jedna ze zkladnch podmnek existence lovka.

Nemoc na tali Komise Svtov zdravotnick organizace provedla vzkum v nkolika klterech v

Tibetu. U 60 % populace (mezi nimi byli sta lid) nebyly zjitny zubn kazy, pote s cvn i trvic soustavou. Vichni, nezvisle na vku, byli zdrav a pln elnu.

Analza jejich stravy prokzala, e se stravuj velice skromn. Nemaj lednice a sporky, nepouvaj cukr, maso ani rafinovan produkty. Zkladem jejich jdelnku jsou jemenn placky, tibetsk bylinn aj a ist voda.

V lt jejich stravu obohacuj epa, mrkev a trocha re. Je to paradox. V nejvce rozvinutch sttech USA, v Nmecku nebo Francii, kter jsou na

pednch mstech v konzumaci mlka, masa, rafinovanch produkt a jinch tepeln zpracovanch vrobk, vypad zdrav jejich oban trochu jinak.

Napklad v Americe dv ze t rodin trp ndorovmi onemocnnmi. Dv z pti trp srden-cvnmi onemocnnmi, na jejich nsledky umraj. Byl zde tak zaznamenn ohromn poet lid trpcch cukrovkou. Dlouhotrvajc choroby trp 19 % populace, tud skoro kadho ptho obyvatele.

V Nmecku se s cukrovkou potk 20 % populace. Kolem 20 % dt ve vku od 8 do 16 let je retardovanch a fyzicky opodnch. Na revmatismus a znty kloub trp od 15 do 17 % populace.

Ve Francii se alergie tk od 15 do 20 % obyvatel, 450 tis. dt pod 18 let trp rozlinmi potemi sluchu i zraku, 1,5 milionu dt ve vku 6 let trp astmatem. Ve vech vysoce prmyslovch zemch se za poslednch 25 let procento novorozeat s vrozenmi nemocemi zdvojnsobilo.

Starodvn tibetsk moudrost prav: Lid stou pevn ze dvou pin, z oberstv nebo z hladu Znamen to, e si asto s pomoc vidliky a lce sami kopeme hrob.

Schopnost sprvnho stravovn je umn! Nesta chutn vait, je teba se nauit i sprvn stravovat.

Odpovdi na dotazy, jak sprvn kombinovat potraviny a jak zsady je teba dodrovat pi konzumaci jdel, aby jdlo slouilo naemu zdrav, najdete v kapitole Zdrav strava.

Nedostatek vnitn tlesn hygieny

O zevn tlesn hygien v kad od dtstv, nicmn o vnitn hygien tla vme mlo, i kdy n zevnjek uruje stav naich orgn.

Peuj o sv zdrav jako o sv auto starostliv a citliv Kad, kdo vlastn auto, db o jeho istotu zevnit i zvenku. Pouv oleje a palivo

nejlep kvality. Pro m lovk nezodpovdn pstup k vlastnmu zdrav? Kdy nebudeme auto uklzet

uvnit teba jen rok, nasbr se pna a prach. Msto toho vtina lid cel ivot neuklz vnitek svho organismu, a proto je po tyictce organismus znien bojem s neistotami, nnosy a choroboplodnmi bakteriemi a zan bt velice nchyln k nemocem.

Proda stvoila organismus tak, e se za kadou sekundu rod a umr stejn mnostv bunk. V zanesenm organismu je vdy mnostv starch bunk vt ne tch nov narozench, a prv proto pispv takov bilance k nemocem a neradostnmu st.

Evoluce bunk zaala od jednoduchho jednobunnho organismu, kter ml dva otvory: jeden byl uren pro stravovn (pijmn stravy), druh k vyluovn. Mezi tmito otvory se odehrval komplikovan bunn ivot. Jestlie byl proces vyluovn naruen, buka zahynula. Byl to ideln, i kdy prost model. Organismus lovka je stvoen z miliardy bunk, le principy jeho fungovn jsou stejn: naruen vyluovacho systmu zpsobuj choroby a smrt.

Mlokdo v, e se u dospl osoby nachz v tlustm stev od 8 do 15 kg vkalovch kamen, kter lovk nos po cel ivot.

Nejastji po 40. roce ivota je tlust stevo tak zaplnn kameny, e vytlauje ze svch mst jin orgny, tm znesnaduje prci ledvinm, jtrm a plicm, a to je pina mnohch chorob tchto orgn. Zkusme vysvtlit jeho princip.

Vechny povan produkty rozdlme do nsledujcch skupin: 1. Blkoviny maso, ryby, vajka atd. 2. Uhlovodany chleba, med, sladkosti, brambory atd. 3. Tuky mslo, olej, sdlo 4. Rostlinn vrobky zelenina, ovoce, vy. Vtina uhlovodan a rostlinnch potravin se zpracovv v stn dutin a tenkm stev,

nicmn blkoviny a tuky se zpracovvaj v aludku. Proto tedy sta, abychom sndli maso s bramborem, a je zadlno na trvic pote. Na strven brambor je poteba asi hodina, kdeto na strven masa je poteba od 3 do 7

hodin. Nemyslme na to, e rzn potravinsk vrobky jsou zpracovvny v rznm ase.

Organismus tak ztrc velk mnostv energie uren k veker innosti a k boji s nemocemi, k trven a vyluovn pokrm sestavench z nesprvnch potravin. Nezpracovan zbytky potravy se dostvaj do tlustho steva, oddluj se od strvenho pokrmu a slepuj se do hrudky nazvan vkalovm kamenem.

Tlust stevo je pro ns jako kvtin pro rostliny a strven pokrm hraje roli dobe pohnojen pdy. lovk je jako strom. Stny tlustho steva jsou pokryty drobnmi konky, kter podobn jako koeny rostlin vysvaj uiten ltky. Kad skupina konk vyivuje nleit orgn. Zbytky jsou vyluovny To je jasn. A co se dje s nestrvenou usazeninou?

Bhem dalho pokrmu se na ni pilepuje dal a dal Nezpracovan pokrm se lep na stny tlustho steva. lovk jich m a nkolik

kilogram. A co se dje s vrstvou nnos pechovvanou nkolik let v teplot nad 36 C, to snad nen tk si pedstavit.

Soustava neustle fungujc pod vrstvou pny vstebv z tlustho steva do tla toxiny, rakovinotvorn ltky a hnilobn substance. Je jasn, e se z tchto ltek nov buky nevytvo. Roznej se krv po celm organismu a postupn ruinuj nae zdrav.

Z ve uvedench fakt vyplv, e lovk nem nemocn jen jeden orgn. Nemocn je cel organismus. Lme-li njakou konkrtn nemoc, likvidujeme vlastn lokln pinu nemoci celho organismu.

Mezitm hlavn pachatel nemoci petrvv a je pipraven pchat neplechu v jin sti tla, protoe se ze zneitnho tlustho steva dostvaj do organismu kodliv ltky, a proto jsou takov steva ohniskem veobecn otravy a neustle rostouc zsoby vkalovch kamen se mn na balvany.

Ohromn nepohybliv sek s odpadky vytlauje vnitnosti ze sprvnho msta, tla na brnici (hlavn dchac sval), vyazuje jej z dchacho procesu, ili znan zmenuje objem plic. Vytlaovan ze svho msta jsou tak jtra, kter podpraj ledviny, v dsledku toho se zmenuje pohyblivost tenkho steva, a u mu se zuuje moov soustava.

Zejmna trp doln st itnho otvoru: peten ly jsou vypoukl a tvo se krvav boule. Nespotan jsou symptomy a naruen vnitnost, a tm je nejasn diagnostika chorob vzniklch z dvodu neustle zneitnho tlustho steva. Ale vrchol veho je neprchodnost tlustho steva v poslednm stdiu rakoviny, kdy je ucpan zk kanl a lovk je odsouzen na smrt z dvodu otravy organismu vlastnmi toxiny.

Autotoxikace (samootrven) Otravou krve zan mnoho chorob, a proto je autotoxikace organismu nejhorm

neptelem zdrav. Starodvn mudrcov, egyptt lkai, jogni a Tibean u od pradvna znali zkladn zsadu: Tlust stevo mus bt udrovan v absolutnm podku, chce-li bt

lovk zdrv. Nen tajemstvm, e 60 % obyvatel zemkoule trp chronickmi zcpami, co je jednou z

pin autotoxikace vlastnho tla. Proto zkusme upesnit, jak jsou hlavn dvody tak hroznho stavu tlustho steva u vtiny lid.

Spousta nemoc pichz k lovku stn dutinou , ekl Hippokrates. Jako vdy ml pravdu.

Jde o to, e zkladem na stravy je vaen strava, rafinovan a krobov strava (moun zbo, hojn obohacen mslem nebo cukrem, kombinovan s blkovinnmi vrobky: masem, salmem, lutm srem, mlnmi produkty, vajky). Nen-li trvc soustava schopn strvit takto smen pokrm, nestrven zbytky se usazuj na stnch tlustho steva a tvo usazeninu. V tlustm stev je teplo a vlhko. Nestrven zbytky pokrmu se pemuj ve hmotu, kter se pmo hem choroboplodnmi bakteriemi, je tvo jedovat ltky ve vlastnm metabolismu toxiny. Tyto ltky jsou pohlcovny tlustm stevem, nsledn se dostvaj do krve, rozptyluj se po celm organismu a postupn jej trv. Takto nevhodn smen pokrm, stejn jako nadmrn konzumace stravy, ohrouje organismus pedevm nemocemi trvic a stevn soustavy.

Povlak na jazyku, zkaen dech, nhl bolesti hlavy, zvrat, apatie, ospalost, tha v doln partii bicha, plynatost, kruen v bie, snen chuti k jdlu, vzntlivost, zkost to vechno jsou nsledky autotoxikace jedn z hlavnch pin zcpy.

Pokud pestvka od vyprzdnn stolice trv dle ne 24-32 hodin, jedn se o evidentn pklad zcpy. A s tm je teba nepochybn bojovat. Nejastj piny zcpy jsou:

1. Konzumace vysokokalorickho pokrmu v malm objemu. Chlebek zapjen kvou nebo ajem zpsobuje vznik mal vkalov hmoty v tlustm stev. Nevyvolv tlak na stolici, eho vsledkem je, e pak dlouhou dobu nectme potebu se vyprzdnit.

2. Nadmrn konzumace velkho mnostv stravy. U dvno vme, e lovk pov 3-5 krt vce stravy, ne n organismus potebuje. Kdy se lovk pecpv a ne vechny vrobky jsou pijmny, st potravy zan zahnvat. Steva tak pipomnaj bitevn pole mezi zdravmi a choroboplodnmi bakteriemi a neme bt e o vyprzdnn stolice, dokud boj neskon.

3. Nvyk konzumace nadmrnho mnostv kvy, aje a mounch produkt (chleba, mounky atd.). Dky obsahu celulzy v potravinch rostlinnho pvodu nut tlust stevo k prci i jejich nepatrn poit.

Krev jako ivot Nae tlo se skld z bunk. Buky tkaj tk a ta pak tvo orgny. Z ady orgn se

tvo soustava (nervov, kostn, vyluovac atd.), piem vechny jsou mezi sebou funkn provzny. Buky se iv krv. Krev, to je ivot. Ale pouze krev, kter je nasycen energi, mikrosticemi, vitamny a hormony produkuje zdrav buky, kosti, ki, vlasy, zuby. Jedin krev bez jed me udrovat organismus v nleitm zdrav. Krev zneitn kvli zcp toxiny je stlm zdrojem otravy organismu. Nsledky toho jsou pmo katastrofln.

Podle nzor nkterch lka bylo u en, kter onemocnly rakovinou prsu, v 9 z 10 ppad zaznamenno zastaven funknosti stev. Jestlie by se ped 10-15 lety uskuteovaly preventivn zkroky (oista tlustho steva), nikdy by tyto eny neonemocnly rakovinou prsu i jinm ndorovm onemocnnm.

Mikroflra tlustho steva V tlustm stev se vyskytuje pes 500 druh bakteri. Ve zdravm tlustm stev bakterie

petvej zbytky potravy, ni choroboplodn bakterie, potamo vytvej potebn vitamny pro organismus, hormony, enzymy a aminokyseliny. Chyb pouze jeden druh bakteri, jen me zpsobit nespoitateln komplikace naeho zdrav.

Napklad povn nadmrnho mnostv ivoinch blkovin zapiuje neustl procesy zahnvn v tlustm stev a ve vsledku je vyluovn jedovat plyn metan. On ni druh bakteri, kter produkuj vitamny skupiny B a pln velice dleitou funkci chrn organismus ped vznikem ndorovch bunk.

Tlust stevo pojistka zdrav Proda opatila lidskho jedince silnm obrannm systmem. Tlust stevo v tom pln

podstatnou roli. Kad sek tlustho steva stimuluje pslun orgn. Jestlie je tlust stevo zdrav, nehroz nm dn choroby. Ale naopak, jestlie v tlustm stev vznikaj hnilobn procesy (usazeniny), je naruena jeho mikroflra a zdravotn stav je vn ohroen. Na ne uvedenm obrzku jsou viditeln nemoci vznikajc v dsledku usazeniny na tlustm stev.

Nkter viditeln zevnj znmky nemocnho tlustho steva: 1. Nafouknut bicha, zcpy, plynatost. 2. ern zubn povlak. 3. ed, bl nebo lehce naloutl povlak na jazyku. 4. Vskyt znamnek na ramenou, pihy, povisl bradavky.

Obr. 1. Vznik nemoc v dsledku tvorby usazenin a naruen mikroflry v tlustm stev.

Sedm oiovacch systm Organismus kadho z ns zahrnuje sedm oiovacch systm, tzn. itn od hlenu,

smolnch ltek a jinch neistot, kter nevdomky hromadme cel ivot. Jsou to:

1. tlust stevo, 2. jtra 3. ledviny, 4. tukov tk, 5. svaly a vazy, 6. nos, ui nebo oi, 7. plce a ke.

Jestlie jeden ze systm nepln svou funkci, pichz na pomoc jin systm. Nap. kdy nejsou tlust stevo a jtra schopny plnit svou oisujc innost, aktivuj se oisujc systmy, jako jsou nos, oi, ke a plce, piem se na ki objevuje vyrka, ekzmy, alergie, tee z nosu, z plic odchz hlen a z o sekret. Je mon shnout po nosnch kapkch, dlat si on obklady, mazat ki mastmi, ale to vechno je jen boj s nsledkem. Tento boj je dlouh, nkladn, vyerpvajc a hlavn bez vraznho efektu.

Kad nemoc m svou pinu, kterou dn lk neodstran. Hippokrates

To znamen, e ani lk ani nemocnice nejsou schopny vylit lovka od nvyku zneiovn svho organismu. Zkusme tedy prozkoumat, v jakm stavu jsou oiujc systmy u vtiny lid.

Tlust stevo je tak zneitn, e ani nevme, jestli z nj do krve pronik vce pny i uitench ltek. Jtra nebo lunk jsou tak zaneseny kameny, cholesterolem a erno-zelenou lu, e neme bt e o jakkoliv oist krve od jedovatch ltek. Ledviny nemohou plnit svoji funkci, protoe jsou naplaveny kameny a pskem. Klouby a kosti jsou pokryty vrstvou sol do takov mry, e pi ohnut je, rukou a kolen vznik bolest. Dochz k tomu, e pi kadm otoen hlavy slyme vrazn kupn.

Me bt takto zneitn organismus zdrv? Schopnost organismu oiovn sebe sama ozname sedmi stdii jeho zneitn.

Stdia zneitn organismu:

Prvn stupe zneitn zdrav vypadajc lovk zan ctit stlou navu. Druh stupe krom permanentn navy pichzej bolesti hlavy a lmn v kostech celho tla.

Tet stupe vyskytuj se alergie veho druhu. tvrt stupe vskyt cyst, ndor, kamen, nadvhy. Pt stupe deformace vnitnch orgn, kost a kloub. est stupe organick choroby nervov soustavy. Sedm stupe rozpad bunk a orgn, kter zpsobuje tvorbu

rakovinotvornch nemoc.

Na zklad tohoto vysvtlen si kad me lehce oznait stupe zneitn svho organismu. Pokud jste u sebe zpozorovali symptomy druhho a tetho stupn neztrcejte as a zante s krou pln oisty organismu. Jinak me bt pozd

lovk, zn to hrd? lovk nechce t podle zsad prody. Pestal vyuvat dobrodin svtla, vzduchu, vody a

zem. Pivykl si, e vechno m bt tepl, sladk, chutn a uvaen. Spolen se zneitnou krv v tle se roznej choroby, ubv zdrav, slbne srdce,

odumr mozek. Nepomhaj dn tablety, organismus pipomn tuh bahno, kter lovk pomalu absorbuje.

Z tto situace jsou jen dva niky: bu t nemocn a ekat na smrt, nebo zmnit svj ivot na lep!

V kapitole Oitn najde kad nco pro sebe. Nap. nejvhodnj zpsob, jak udret trvic trakt v dobr kondici, nebo kry, kter by bylo dobr uskuteovat, abychom se zbavili toxin a nnos hromadcch se u roky v naem tle.

Neumme bt astn Je teba pochopit, e kad pot v naem tle m nejen fyzick ale i psychick piny. Vechno, co je patn a zl v naem ivot, je vsledkem naeho zpsobu mylen,

ovlivujcho to, co se s nmi dje. Poslouchejte m slova. Jestli si vimnete, e tu stejnou mylenku kte nkolik dn a

nkolikrt, znamen to, e se pro Vs stala ablonov, stereotypn. Vichni ijeme v mylenkch. Mylenky d nae iny, a pokud jsou peplnn hnvem i obavami, bolest, smutkem a pocitem pomsty, co myslte, na jak iny se mohou perodit? Kdy jsou nae mylenky pozitivn, v ivot ns ek jen to nejlep. Dominuj-li negativn mylenky, ivot se stv nepoveden a tk.

Uvd se, e mylenky rozhoduj nejen o naich spch a ivotnch nezdarech, ale tak sehrvaj vznamnou roli pro nae zdrav. Napklad mnoho osob si stuje na bolesti hlavy, krnch sval a zad. Jak je pina tchto pot? je je symbolem mkkosti, prunosti, ohebnosti a pstupu k vzniklm problmm z rznch stran. Tvrdohlav lid neuznvajc kompromis, zbaveni schopnosti pohledu na vc oima svho oponenta, budou vdy pociovat bolesti hlavy, bolesti je a zad a do doby, ne se nau respektovat ciz nzor s vt lskou a porozumnm ne nzor svj. Jestlie si lovk zvykl kritizovat vechno a vechny, zanaj ho bolet klouby a svaly. Kdy v lovku dominuje zlost a nenvist, tak se spaluje jeho organismus a je napadn rznmi infekcemi. Proit nezdar rozkld a ni tlo a nakonec ve kon onkologickm onemocnnm.

Nabz se jednoznan verdikt: je teba se co nejrychleji zbavit negativnch mylenek to je cesta nejen psychickho zdrav, ale i zdrav fyzickho. Kad lovk by ml stle pracovat na tom, aby vedl astn ivot. Je to nco, co se velice tko u. Kad si mus najt svou cestu.

Druh st - Zdrav pte zklad zdravho tla

Vtina lid m u tak zdegenerovanou pte, e pro jej uzdraven potebuje spoustu asu a trplivosti. Bolesti neustupuj tak lehce, jak bychom si pli. Ale to vechno je mon napravit. lovk by si ml vypracovat zvyk bt zdravm, pochopit, e je hostitelem svho tla. Aby pte byla funkn a zdrav, mli bychom spt na tvrd matraci, tvrdm polti a denn vykonvat rzn fyzick cvien (bh, chze, gymnastika).

Pro je zdrav spt na tvrd matraci? Jednu tetinu svho ivota lovk prosp. V dob spnku se jeho svaly uvoluj nebo

napnaj. Tyto pohyby se li od innost provdnch za dne (v bdlm stavu). Potebuj mn energie, a proto je spnek nejlep dobou pro rehabilitaci ptee.

Matrace, na kter spme, by mla bt natolik tvrd, abychom spnek nenaruovali. Spt se m rovn, na zdech, ruce by mly bt podl tla a nohy uvolnn. Kdy je tlo v takov pozici, jeho vha se rovnomrn rozkld na ploe postele, svaly jsou maximln povolen a vechny vyhezl obratle, kter se v prbhu dne mohly objevit, se pomalu vracej do pvodnho stavu.

Srdce je v tuhle chvli minimln zateno, lehce pumpuje krev, zlepuje se krevn obh. Tak se zlepuje innost jater, kter z organismu vyplavuj toxiny.

Pracuj-li dobe jtra, ovlivuje to pozitivn metabolismus. Mimo jin se po dvou mscch spnku na tvrd matraci nae vha sniuje od 3 kg do 5 kg a miz rzn poruchy souvisejc se zdravm. Tmto chci ci, e prvn dny spnku na tvrd matraci budeme vnmat bolesti sval a ptee. Avak od chvle, kdy zmiz pesuny kloub, bolesti ustoup (po 10-14 dnech).

Pro je spnek na mkk matraci kodliv? Jtra jsou chemickou laborato naeho organismu. Na jejich prci zvis tisce

metabolickch reakc. Je vdecky doloeno, e jestli se hrudn obratle (od 3 obratle do 20) rovnomrn vodorovn rozkldaj, jtra funguj efektivn. Osobm, kter sp na mkk matraci, se jejich obratle odchyluj, co zhoruje jejich funknost.

Kvalita, v tomto ppad tvrdost pohovky, na kter spme, m ohromn vliv nejen na stav na ptee, ale i na cel n organismus.

Obr. . 2 Poloha obratl na tvrd pohovce. Pokud spme na tvrd matraci a nzkm polti, obratle jsou sprvn uspodny.

Obr. . 3. Poloha obratl na mkk pohovce. Pokud spme na mkk matraci a vysokm polti, obratle se odchyluj a nsleduje

jejich deformace.

Znzornn obrzky ilustruj, jak vliv m kvalita na pohovky na stav na ptee. Stoj za to peovat o msto, kde trvme podstatnou st naeho ivota, aby dobe slouilo naemu zdrav, namsto toho, abychom jej oslabovali a zpsobovali mu utrpen.

Pro je zdrav spt na tvrdm polti? Polt, na kterm spme, by ml bt tvrd, nzk a mal. Osoby, kter jsou zvykl spt

bez polte, by si mly pod krk dvat vleek smotanho runku nebo pod hlavu tvrd poltek. Tvrd polt udruje normln stav nosn pepky. Kad v, e pi mdlobch, ztrt vdom nebo otrav alkoholem se doporuuje ichat vatu namoenou v amoniaku. inek je okamit.

Nosn pepka je zodpovdn za fyziologickou rovnovhu funknosti vech orgn v naem tle. Proto je sprvn dchn pes nosn drky velice dleit pro sprvn fungovn organismu. Krom toho se vzduch prochzejc nosnmi drkami nahv, ist a desinfikuje.

Kdy spme na mkkch, velkch a vysokch poltch, pte je tak pokiven, e je tk dchat nosem, a proto dchme sty. Dchn sty je nebezpen pro zdrav, protoe pes stn dutinu se do dchacho stroj lehce dostvaj infekce rznho druhu.

Dsledkem spnku na mkkch nebo vysokch poltch jsou ast nachlazen, krn onemocnn, onemocnn prduek a plic.

Operace je nutn jen v krajnm ppad Nemocn asto spolhaj na operaci jako na jedin zpsob een vech zdravotnch pot.

V USA se ron vykonv kolem 200 tis. rznch operac u lid s potemi zad. Polovina z nich je neefektivn, tud zbyten.

Operace spov v odstrann pokozen plotnky. Avak odstrann jedn me vst k dal operaci a k dalmu odstrann, s stenm zpevnnm ptee. Je teba si toti pamatovat, e operace eliminuje pinu tlaku v nervov soustav, ale nelikviduje pinu pokozen samotn plotnky. Operace je nutn pouze jako posledn eventualita, kdy selou vechny ostatn metody.

Cel ivot peujeme o vlastn pte. Jestli ji neustle zanedbvme, musme potat s faktem, e pijde moment, kdy bolest pekro hranici na odolnosti. A a tehdy si najdeme

as (dokonce mnoho asu) na lbu. Nen lep obtovat trochu pozornosti a asu na prevenci u te?

Prevence je nejlep zpsob, jak se vyhnout problmm s pte 1. Je teba se celou dobu pozorovat, chodit narovnan, stt rovn, sedt rovn, bicho m

bt zataen, rovn zda, hlava vztyen lehce vzhru. 2. Kdy sedte, nikdy nepekldejte nohu pes nohu, ponvad pod koleny se nachzej

dv velk artrie (tepny). Tlak na n naruuje krevn obh a s postupem asu zpsobuje bolesti ptee a sval u nohou, keov ly, cvn nemoci dolnch konetin.

3. Nesmme zdvihat tkou vhu ze stoje. Mn zatujeme pte, pokud pokrme kolena.

4. Je teba posilovat bin svalstvo odlehuje pte o 20 %. 5. Pokud nosme tk vci (nap. nkupn taky), rozlote thu na ob ramena.

Doporuuji sestavu komplexnch cvik, kter nm dovol udret si dobrou postavu a odstranit bolesti ptee. Uveden sestavy jsou jednoduch, nevyaduj mnoho asu ani sil a efekt je perfektn.

Sestava cvik . 1: Po probuzen se nkolikrt prothnte. Leme na zdech a celou silou tlame tlem hlavy na polt. Tlame kolem 5 sek.

5 sek. odpovme. Opakujeme 6 krt. Nsledn si polome polt na prsa a pes 5 sek. jej siln stiskneme, 5 sek.

odpovme. Opakujeme 6 krt. Dle polome polt mezi nohy, zase jej siln tiskneme koleny pes 5 sek. 5 sek.

odpovme. Opakujeme 6 krt. Nsledovn zvedneme na 5 sek. nohy v hlu 45 a vydrme 5 sek., 5 sek. odpoinek.

Opakujeme 6 krt. Prsty jedn nohy potahujeme za prsty druh nohy zase 5 sek. Potom zmnme nohu.

Opakujeme 6 krt. Vechna doporuen cvien dlme vlee, zt srdenho svalu je minimln, proto jej

mohou vykonvat vichni, zejmna star a nemocn lid.

Sestava cvik . 2: Tato sestava koriguje svalovou innost, prci vnitnost a cv, normalizuje vkon nervov

a trvic soustavy, m dobr vliv na mozkov schopnosti. Je doporuena lidem s intenzivnm zpsobem ivota a prce.

Sednte si na idli, nohy lehce vysute dopedu, ruce polote na kolena, zvedejte a spoutjte ramena 10 krt.

V t sam pozici dlejte klony hlavou na levou a pravou stranu. 10 krt na kadou stranu.

Dle pedklnjte a zaklnjte hlavu 10 krt na kadou stranu. Vythnte ruce dopedu, 5 krt otejte hlavou do vech stran. Polote ruce na ramena, souasn tlate ruce dozadu a bradu thnte dopedu a nahoru.

Opakujte 10 krt.

st tet - Nadvha nejhor neptel zdrav

Dnes opt donesl listono stoh Vaich dopis. Velice Vm dkuji za dobr renom o m prci a dkuji za zprvy o spchu terapi, kter vykonvte dky mm radm.

Pedem se omlouvm, e nejsem schopen odpovdt kadmu. Na spousty Vaich otzek najdete odpovdi v mch knihch. tte pozorn a s pochopenm. Odpovdi na st dopis zveejuji v nynj publikaci (viz Odpovdi na otzky,str). Te bych chtl upozornit na dopis, kter odkrv problm mnohch osob.

Cel ivot bojuji s nadvhou. Vyzkouela jsem snad vechno. Rzn diety, hladovky, odtuovac diety atd., vechno je na nic. Nevm, odkud se bere ten tuk, peci nejsem nenaran. Mon mm njakou poruchu metabolismu. Mohl byste mi pomoci? Znte njakou zzranou dietu? Prosm odpovzte. Je to pro m dleit.

Henryka M.

Pro zatek Vs mohu potit, e problm s nadvhou m 70 % lid na zemkouli. Ale to neznamen, e s nadvhou nen teba bojovat. Navrhuji analzu ady pin vzniku tukovch faldk u souasnho lovka. Mon Vs bude vc, kdo tam najdete odpov na toto zajmav tma.

Tmto naznauji, e bude e o nadvze, kterou lovk trp z ist prozaickch dvod (hodn j, mlo se hbe atd.), a ne z patologickch dvod v organismu. To, co bude napsno ne, mnoho z Vs zasko, protoe mlokdo z ns dv do souvislosti nadvhu se stavem ptee. A to je koda. Ti, kte maj pi nejmenm 20 kg nadvhy, a si pedstav, e v prbhu noci a dne nos na zdech pytel s brambory stejn vhov hodnoty. Je to ptei jedno? Na zklad mnohaletch pozorovn otylch osob jsem vyvodil zvry o souvislosti se stavem ptee.

Pte kormidlo metabolismu Krom toho, e vechny obratle na ptee dr tlo v pozici svisl osy, pln mnoho

dalch ivotnch funkc pro organismus. Vichni vme, e stedem ptee prochz mcha, kter s pomoc nervovch zakonen d funkci naich vnitnch orgn. Ns budou zajmat bedern obratle, kter dle starodvn nsk medicny chrn v nich prochzejc nervov psmo mchy, zodpovdn za innost metabolismu. Jednodue eeno, jestlie jsou v bedern sti ptee njak deformace (patologie), nap. pesunut obratl, bude lovk nchyln k rychlmu pibrn na vze nebo k rychlmu spalovn. Vychzme-li z tohoto tvrzen, meme jednodue vysvtlit, pro jedni nic nejed a pibraj, druz jed vechno ve velkm mnostv a jsou huben jako proutek. Jedni i druz se potkaj s vraznou patologi bedernch obratl.

Deformace bedernch obratl ptee zpsobuje poruchu nervovch impuls, penench do vnitnch orgn, co nsledn pek v jejich normlnm fungovn. Hovorov nazvme tento jev poruchou metabolismu. m hor je deformace, tm je proces pibrn nebo ubrn na vze vraznj.

ten si nepochybn ihned klade otzku, jak meme zmny v ptei zlikvidovat? Navrhuji nepospchat s odpovd a nejprve se seznmit se zbvajcmi pinami otylosti. Potom se zamyslme, jak je odstranit. Vechny zbvajc piny (hormonln poruchy, poruchy vmny tuk nebo uhlovodan) jsou dsledkem deformace bedernch obratl. Prv proto neme dn dieta zmnit vhu na del dobu. Pouvn diet na bzi zmenen objemu pokrmu (asto na nzkokalorick) nebo za pomoc zzranch pilulek je bojem s vtrnmi

mlny, ili s pebytkem tukov tkn a ne s pinami, kter zpsobuj jej vznik. Te nkolik poznmek ohledn rznch diet. Pro kondici obhovho systmu je

aplikovn dlouhodobch diet velice nebezpen. Jde o to, e pro potebu jednoho kilogramu tukov tkn vytv organismus navc 10 tisc metr cv. Kols-li celou dobu vha organismu (v dsledku diety), je obhov systm v neustlm napt, co vede k rychlmu pokozen cv a il. U vtiny tch, kte stle experimentuj s dietami, je vidt vrazn opuchl vystoupl ly (zejmna na nohou) nebo hluboko praskajc cvy v ki.

Nyn meme vyvodit dsledek. Samozejm, e samotn omezen potravy me nepochybn zpsobit snen vhy (ne na dlouhou dobu), nicmn urit oslab veobecn zdravotn stav a me dojt a k anemii, depresm nebo dokonce k degeneraci obhovho systmu.

Pro nejsou diety inn? Vtina z tch, kte bojuj s nadvhou, pevn vybraj 3 een: 1. Odtuovac kry 2. Nzkokalorick diety 3. Fyzickou nmahu

Proveme analzu kad z nich.

1. Odtuovac kry

V posledn dob jsou populrn rzn farmaceutick preparty, kter pomhaj shodit nadbyten kilogramy. Efekt uvn prepart je jen doasn. U vtiny ppad se po 2-3 mscch vrac tlesn hmotnost do pvodn a spchan kody v organismu, zejmna v jtrech, aludku, slinivce, cvn soustav, jsou tko popsateln. Odvoduj organismus, zahuuj krev, kols jej sloen, nsledn se vnitn prosted organismu mn na kysel (kodliv!). Tud jsou nsledky uvn tchto prostedk nepedvdateln. Proces hubnut pi uvn prepart probh umle, bez podlu na psychiky. Organismus kadho lovka je individuln. Kad m charakteristick rysy stavby tla.

Proto by ml kad najt individuln zpsob udrovn vlastn vhy, kter by nemla bt zaloena na farmacch, ale na fyziologickch vlastnostech stavby. Proces hubnut m dit n rozum. Ztrcet nadbyten kilogramy znamen zskat zdrav, a ne nemoci.

2. Nzkokalorick diety

Je znmo, e zkladem tuku, kter se ukld v organismu, je voda. Nzkokalorick dieta pispv k tomu, e zanaj fungovat obrann mechanismy: nemaj dostatek potravy, organismus zan rozkldat (tpit) tuk (dv energii na fyziologick procesy). V procesu vznik voda, kter je vyluovna z organismu. Pitom lovk nehubne a zan vysychat. Zan se podobat vysuen vestce, na tle vis ke (faldy), tvo se vrsky na tvi, svaly chabnou, objevuj se bolesti hlavy, jater, aludku. Pociujeme neustl hlad. Obecn vyslen organismu ns nut k peruen diety.

Tukov tk je jako houba. Vypluje se vodou, lovk rychle nabr na vze. Ke si nesta poradit s pvalem nezbytnho tlaku, vrsky zstvaj a vha tla se zvtuje.

3. Fyzick nmaha

Fyzick nmaha typu aerobik, jogging atp. me pivst nepipraven organismus k

zvanm zdravotnm potm. Jedn se o to, e v prbhu vysok fyzick nmahy je krevn obh zven, organismus se zahv, nahromadn odpad uvnit organismu, ve stevech, cvch (obzn jej maj vtinou vce) zan kvasit. Objevuje se nadmrn mnostv toxin, jejich men st odchz s potem, ale vt st je absorbovna krv a roznena po celm tle, co vede k otrav organismu (autotoxikace). Nsledkem je patn zdravotn stav, objevuj se bolesti hlavy a deprese. Osoby star ne ticet let by tmto zpsobem nemly hubnout.

Vichni, kte hubnou pomoc ve vyjmenovanch zpsob, dlaj dv zkladn chyby: Za prv povauj dietu za njak asov sek (slovo dieta v eckm vznamu slova,

znamen zpsob ivota, a ne asov sek, kdy konzumujeme nzkokalorick produkty). Prv proto dieta v tomto vznamu, v jakm ji chpeme, nepin, a ani nepinese oekvan efekt.

Za druh chtj shodit nadbyten kilogramy v maximln krtkm ase. Star vchodn moudrost k: Setk-li se 9 thotnch en, neporod dt v prbhu

jednoho msce. Je teba pochopit prostou skutenost: pokud jste pibvali na vze nkolik let, mus se organismus na probhajc zmny (hubnut) pipravit. A na to potebuje cca 2-3 msce. Jedna fundamentln zsada prody k: v prod nic nemiz bez povimnut a nic nevznik z nieho. Ti, co maj nadvhu, by mli vyvodit dsledek: Mli byste mn jst! A proto:

Za prv jezte na dvakrt mench talch ne doposud. Za druh jezte pomalu! Na mal kartiky si napite: Jst pomalu, kad sousto vkat

50 krt. Pilepte je na viditelnch mstech, kde se nejastji pohybujete: kuchy, koupelna atd. tak, aby byly na rovni o.

Podvejme se pravd do o. Co je to obezita? To nen jen otyl, neforemn postava, je to pedevm nemoc, kter vznikla naruenm mnoha fyziologickch proces nachzejcch se v organismu. Tak jako kadou jinou nemoc, i obezitu je teba lit dlouho a trpliv, a jestli to neudlme v nleitou dobu, zni to nae zdrav. Obezita se tk kadho vku, je hrozn jak pro mlad lidi, tak i pro star. Aby byl boj s nemoc spn, je teba v prvn ad poznat piny, kter ji vyvolvaj. Udivujc je, e nai nadvhu zpsobuj nae zlozvyky.

Stoupnte si ped zrcadlo a pozorn se podvejte na svoje tlo, kolik je v nm zbytenho tuku. Neklopte stydliv zrak, ale uvdomte si, co jste si zavinili svm oberstvm a nedostatkem siln vle. Pokud se Vm nelb to, co vidte v zrcadle, zante s tm nco dlat.

Chyby, kter zpsobuj nadvhu Sm velk Viktor Hugo napsal: Jestli lovk nemu nerozum, nikdy toho nedoshne.

V souvislosti s nadvhou to znamen, e kdy neporozumte chybm, kter ji zpsobily, nikdy nezhubnete.

tte pozorn kadou z ne uvedench chyb, kter jsou ve velk me pinou Va nadvhy. Snate se je eliminovat ze svho kadodennho ivota. Vsledky, kter nastanou, Vs mile zasko. Po obznm lovku zstane pouze jmno a pjmen.

1. Rychl jeden spch pi jdle a patn vkn pokrmu naruuje proces trven. Pokrm je zcela trven a ukld se v podob tuk. Pro odstrann tohoto nvyku pijmte zsadu, e kad sousto se m vkat minimln 50 krt.

2. Pit npoj pi jdle vede k porue vkonu trvicho i hormonlnho stroj. Kdo konzumuje stravu tmto zpsobem, tloustne i z vody. Zvyknte si pt 20 minut ped jdlem nebo 1-1,5 hod. pojidle.

3. Konzumace mounch vrobk a sladkost pi jdle krob vyskytujc se v mlnch vrobcch sniuje funkci trvicho traktu, pispv ke vzniku hlenu v organismu, a sladk chu, kterou maj potravinov produkty, zpsobuje zvten tlesn hmoty. Zamte sladkosti za suen ovoce, jdra (nap. slunenicov, dov) a stdm konzumujte oechy.

4. ast jeden nebo neustl vkn jakmile nm nco pichz do st, jazyk jako nstroj chut ihned vysl zprvu do mozku a spoutj se rzn mechanismy, mezi nimi je i obrann mechanismus. Jazyk pece neme ihned vdt, jestli to, co je v stech, je jed nebo strava. Proto leukocyty, kter ns chrn ped nemocemi, zanedbvaj svou prci v oblasti obrany a itn organismu, ili rychle se kumuluj v oblasti aludku, kde m dorazit pokrm. Kdy doraz nov porce pokrmu, vechno se opakuje od zatku. Ve vsledku tak nespluje vyerpvajc prce blch krvinek svoje povinnosti v oblasti obrany organismu. Prv proto za prv ti, kte si zvykli stle vkat, stonaj nap. pi epidemii chipky jako prvn, za druh soustava enzym zan produkovat slab trvic enzymy. Proces trven je postien a v dsledku toho vznik v organismu msto vody a oxidu uhliitho tuk, kter se hromad v tukov tkni. Mimochodem se to tk tak tch, kte neustle vkaj vkaku.

5. Nevhodn kombinace potravin pro strven rznch skupin vrobk jsou vyluovny rzn enzymy. Nesprvn kombinace potravin asem oslabuje enzymov zazen a pokrm je trven problematicky st pokrmu zan hnt a st pokrmu organismus petv na tuk.

6. Leen pi jdle zmna pozice tla z horizontln na vertikln nastartuje mechanismy, kter probhaj bhem spnku, kdy proces trven zaujm sekundrn pozici. Pokrm nen trven, nbr se mn na tuk. Po jdle, pokud mte takovou monost, je nejlep chodit po patch. Garantuje to dodaten ptok krve do aludku, potamo lep trven.

7. Sedav zpsob ivota bhem dne jsme povinni v rmci monost vykonvat skoro 1 000 rznch intenzivnch pohyb. Pi fyzick zti organismu je potebn energie, kterou organismus erp z tukov tkn.

8. Jeden pi sledovn televize jdlo je intimn chvilka. Starodvn dietologov radili, aby nebyl lovk u jdla ruen. Pokud ve stejn dob jme i sledujeme televizi, mozek nev, co m dlat. Jestli zpracovvat informaci z obrazovky, nebo se soustedit na trvic proces. V dsledku tohoto dilematu je proces trven naruen a j se vce.

9. Jeden ve stavu nervozity pokud jste nervzn, nikdy nejezte, protoe budete jst bez kontroly. Jtra v prvn ad reaguji na stres, piem nsleduje prudk zen luovch cest. lu se nedostv do tenkho steva a pokrm nebude zpracovn.

10. Nvyk jeden ped spanm nebo v noci v noci organismus sp. Vechny procesy se sousteuj na regeneraci bunk a renovaci sil. Energie u odela z trvicch orgn. Non jeden nm nic krom tuku, jaternch a ledvinovch kamen ned.

11. Konzumace rafinovanch a vaench potravin tyto produkty jsou zbaveny prodnch vitamn, makro a mikroelement. Jedin, co si z nich organismus me vzt, jsou przdn kalorie, kter nenasyt. Dokonce i pi velkm mnostv potravin mme neustle hlad, kter je teba uspokojit, co znamen znovu jst. Nakonec jme 5-10 krt vce ne je teba.

Te jste pochopili, e fyziologickou pinou otylosti je ztrta schopnosti petven a pijmn potravy, proto ji tlo zan ukldat v podob tuku na krku, bocch, stehnech, bichu atd. Psychologick piny jsou mnohem komplikovanj. Avak nejdleitj je

pochopit, e obezita je nemoc, kterou v dnm ppad nememe tolerovat!!! Nyn znte piny zpsobujc nadvhu. Kdy je odstrante pestanete tloustnout.

Co dlat, abychom zhubli?

Pro odstrann nadvhy je teba: 1. Odblokovat bedern obratle 2. Postupn a systematicky zatovat organismus fyzickou nmahou. 3. Oisovat organismus. Dlat regulrn psty. 4. Sprvn kombinovat stravu podle tabulky . 2. na str. 94

1. Odblokovn bedernch obratl

Zpsob na odblokovn bedernch obratl je spousta. Problm tkv v tom, e se v knize tko vysvtluje, kter z nich mme provst. Pesto to zkusme.

Cvik na hrazd Cvien na hrazd je nesmrn innou a jednoduchou cestou pro odblokovn bedernch

obratl. Proveden: Povste se za ob dv ruce na hrazd tak, aby se nohy nedotkaly podlahy (vzdlenost hrazdy od podlahy by mla bt 10 cm vt ne Vae vka) a hbejte nohama, abyste rozthli bedern st ptee. Doma je tk provst tento cvik, proto to zkuste teba na vtvi stromu. Sta se na ni zavsit na 20-30 sekund, aby se pte rozthla pod vhou Vaeho tla.

Cvik s provazem Dv idle postavte jednu od druh ve vzdlenosti dvou metr. Svate je provazem ve

vce 60-70 cm od podlahy. Cvik spov v tom, abyste se skrili, sklonili hlavu dopedu a bokem prochzeli pod provazem (2-3 krt tam a zptky).

Mas chodidly Lehnte si na podlahu na bicho. Druh lovk a si sedne na idli a ob sv chodidla

polo na zda lec osoby (v oblasti bedernch kloub). Lehce masrujte patami bedern st ptee. Pozor! V dnm ppad nesmte dlat mas vestoje, tj. chodit po zdech.

Mas vlekem Vleek na tsto obtote mkkm runkem, polote jej na podlahu, lehnte si na nj

(bedern st) a zkuste se posouvat tlem podl vleku dopedu a dozadu (20-40 sekund na ob strany). Je to docela bolestiv, ale inn, zpotku budete pociovat vraznou bolest v bedernch obratlch. Po nkolika cvicch, za 3-4 dny, bolesti pomalu ustoup.

Manuln terapie V poslednch letech se objevilo mnoho specialist pro odblokovn ptee. Je to zkrok

velice prospn pod podmnkou, e ho dl odbornk. Bohuel je tk najt tu sprvnou osobu, take kdy se pro to rozhodnete, urit vyhledejte odbornka s dobrmi referencemi.

Nyn u vte, co mte dlat. Zante dnes, neodkldejte to na dovolenou nebo njakou jinou dobu. Zdrav neme ekat, dbejte o nj kad den.

2. postupn a systematick zt organismu fyzickm vkonem Organismus lovka je sestaven ve shod se zkony fyziky a chemie. Zkony jsou

veobecn znmy a vdecky doloeny, jsou zapsny na kadm nervu i svalu. d buky,

tkn a orgny a pln uren funkce. Pipomeneme-li si fyziku z osnovy zkladn koly, tak ne uveden tvrzen vysvtluje,

pro lovk pibr. Jedna z mnoha zkladnch princip zachovn energie hls:

Energie nevznik z nieho a beze stopy nemiz, pouze pechz z jednoho druhu na druh. Zkusme to vysvtlit. Energii obsaenou v potrav organismus spotebovv na ivotn

procesy, teplo, trvic procesy atd. To, co zstane, by mlo bt splen za pomoc sval. Pokud ne, organismus zpracuje pebytek energie na tuk a ulo jej na hor asy. Obezita proto nen poruchou metabolismu. Jako biochemik si u adu let neumm tento pojem dost dobe vysvtlit. Nadvha nem mnoho spolenho s ltkovou vmnou. Ltka je spe filosofickm termnem. Mluvme radji o poruchch ltkov vmny. Podle zkon fyziky je pliv energie (pejdn) vt ne jej vdej (lenivost, mlo pohybu). Proto bude organismus odkldat jej nadbytek ve form tuku, a tak bude v souvislosti s ve uvedenou vahou znt rada pro obzn lidi banln, protoe je veobecn znm. Mn jst a vce se hbat. Navzdory klamu je to jedna z nejinnjch a nejjistjch metod na hubnut.

3. itn organismu psty Vyuijeme jednoduch pklad, se kterm se setkvme denn. Kad z Vs urit vail

vodu v konvici a poviml si, e kdy je konvice nov, voda se v n va rychleji, a elektiny, ili energie, spotebi potebuje mn. Vznikne-li na spirle povlak, doba varu je del a spoteba energie bude vt. Te aplikuje tento piklad na n organismus.

m je tlo star, tm vce je zaneseno usazeniny v kostech, svalech, obhovm systmu, plicch atd. Tud bude organismus potebovat vce energie (v danm ppad stravy). Z tohoto dvodu vznik nadvha.

Nabz se jet jedno een. Kdy zan organismus nhle pibrat na vze (nezvisle na vku) Je to varovn, e uvnit je velice zneitn, a to je signl, abychom jej dkladn proistili (viz pln oista organismu).

Krtk a pravideln psty jsou nejzdravjm zpsobem, jak shodit nadbyten kilogramy. Krom toho, e podporuj hubnut, maj jet jednu vhodu. Kdy nen organismu poskytovna potrava, zan se ivit svmi vlastnmi zsobami, kter mu nejvce pekej, co jsou star buky, myomy rznho druhu atd. Strun eeno, iv se vlastnmi zsobami. Nen to nhoda, e ve vtin svtovch nboenstv nen pst nim neobvyklm. Tm, e se zbavme tuku, istme tlo i mysl.

Zdrazuji pst, a ne hladovka. Zvl upozoruji, e v souvislosti s psychikou jsou pst a hladovka dv rozdln vci.

Hladovka je pro organismus neoekvan (nhl) proces peruen pjmu potravy (kolize, netst atp.). V dob hladovky, kdy organismus ztrc kolem 20 % sv vhy, se zan ivit vlastnmi tknmi. Je to destruktivn proces, kter ni zrove tlo i psychiku. Hladovku doprovz strach a nejistota. Tyto dv emoce blokuj imunitn systm organismu, nap. hormony endorfiny, kter podporuj funkci imunitnho systmu. Organismus se stv bezbrann, oslaben, citliv na infekce, je nezpsobil bojovat. Pi pstu je chovn organismu zcela jin.

Pst je vdomm peruenm pjmu potravy, je to dobe naplnovan, promylen zkrok, na kter je lovk dobe psychicky pipraven.

Jsou dva typy pst: Pst s omezenm povn blkovinnch a ivoinch tuk. Nap. pouh pit dus nebo

konzumace vegetarinsk stravy.

pln pst jen na vod kadho druhu (tak minerln) v mnostv, jak organismus potebuje), je pro zdravotn stav nejinnj. V dob pstu nen mon konzumace jakkoliv potravy, kter m chu (nutrin hodnotu), nap. topinka, suchar, jablko. Potom by pst nebyl plnm pstem. Kdy je organismus celkov zbaven psunu potravy, po 24-36 hodinch pechz na

endogenn systm, tj. dv do obhu svou vnitn vivu. Osoba pipravena k pstu je klidn, ovld se, vykonv promylen kroky (o tom ne).

Organismus zapn hierarchick systm hodnot zan se ivit tm, co nepotebuje; chorobotvornmi bakteriemi, kusy soli, kter se nahromadily v kloubech a kostech, tumory, myomy, choroboplodnmi bukami atp. Zuitkovv svoje smet. Na tomto genilnm chovn organismu v dob pstu je jednoznan vidt ohromn uzdravujc sla prody. Oitn tla a mysli jsou hlavnmi pednostmi pstu (na rozdl od hladovky).

Bhem pstu od 8 hod. do 10 hod. zanaj nkte lid pociovat navu, nevolnost a bolesti hlavy. kaj, e nemohou provdt psty, protoe se patn ct. Jet jednou opakuji, pro se to dje a jak tomu pedchzet.

Jak jsem ji dve uvedl, v dob pstu se organismus iv vlastnmi toxiny. Je to strava jinho druhu. Jedovat ltky z tlustho steva jsou absorbovny krv a rozvdny do celho organismu, co je dsledkem autotoxikace (nava, bolesti hlavy). Jak pomoci organismu, aby se rychle zbavil toxin? Je teba provst klystr.

Pozor! Kdy zanete Vy, kte trpte migrnou, pst klystrem, nikdy nebudete v dob pstu unaveni a nebudete trpt bolestmi hlavy.

Jak provdt pst? Pst me bt krtkodob: 1-7 dn a dlouhodob: 9-40 dn (peruen psunu potravin vce ne 40 dn je u hladovka se vemi jejmi nebezpenmi nsledky).

V ppad pstu delho ne 5 dn mus bt doba nvratu k normln strav stejn. Prvn dny po pstu popjejte dusy, jezte syrovou a vaenou zeleninu, tet den kai nebo mln a kysel produkty. tvrt, pt den pomalu pechzejte na pvodn zpsob stravovn.

Mj kalend pst vypad nsledovn: V tdnu: ter a ptek prvn ti dny v msci, jednou za pl roku sedm dn a jednou za

rok 7-11 dn. Dohromady v prbhu roku nejm kolem 120 dn. Takov peruen mi dovoluje udret si vhu na stl hranici ostatn i dobr zdravotn stav, na kter nenakm.

Co mi pomh, abych si odepel jdlo? To, e nejsem otrokem svho aludku. On m ned jako vtinu osob. Velice asto je k povimnut jev, e lovk je schopen se zci veho (prce, odpoinku, lsky atp.) jen aby nco sndl. Ano, aludek se ozv a burc! To neznamen, e se rd dobe a chutn nenajm. Velmi rd. Avak ve k dobrmu jdlu si nikdy nepletu s jeho nadmrou a frekvenc jdel. Moje zsada je velmi jednoduch. Jm, abych il, neiju, abych jedl!

Vm, draz teni, doporuuji provdt psty nsledovn: 1. Jednou za tden pst 36 hod. 2. Jednou za msc 48-72 hod. 3. Jednou za rok od 3-7 dn 4. Sprvn kombinovat stravu tabulka . 2. na str 94

tvrt st - Lkai, kte jsou vdy s tebou

Dle mho nzoru meme rozdlit vechny lidi (bez urky) na ln a pracovit. Ln lid ekaj na pomoc druhch a pi o sv zdrav nechvaj na jejich bedrech.

Pracovit lid si chtj pomoct sami, chtj poznat piny svch chorob, jen ne vdy vd, jak to udlat. Zejmna pro n pu sv knihy. Pokud jde o ln, radm jim zamyslet se nad jednou starou vchodn moudrost, kter k: Ten, kdo nic nedl, neuspokojuje pedevm svoje poteby. Proto nedvejte lehkomysln svj vlastn ivot do rukou cizho lovka ivot a zdrav je to nejcennj, co mme. Neztrcejte as a neekejte na zzran uzdraven, nikdo se o Vs nepostar lpe ne Vy sami. Proto je teba projevit vli a zarputilost, bt neltostn k vlastn lenosti, ozbrojit se znalostmi a zkuenostmi, hledat svou cestu ke zdrav, protoe jak znmo, kdo hled, ten vdycky najde.

Proda ns obdarovala obrannmi silami, kter udruj n zdravotn stav ve vech smrech. m vt je jejich moc, tm silnj je n organismus. Zsoba obrannch mechanism je u kadho lovka rzn. Zle na vku, mst a asu narozen, vchovnch podmnkch, zpsobu stravovn atp. Jestlie je od narozen skladit obrannch mechanism miziv, je mon jej rozit. Proto je teba t podle zkon prody.

V kadodennm ivot ns doprovz 12 lka, kte nm v kadou chvli nezitn pijdou na pomoc. Ale pod jednou podmnkou, e chceme a dokeme jejich pomoc vyut. Tmi lkai jsou: rozum, svtlo, vzduch, voda, strava, fyzick zt, teplo a chlad, odpoinek, spnek, pst, mo. Na stranch tto knky se dozvte, jak vyuvat pomoc nkterch z nich. Informace o zbvajcch naleznete v dalch knihch. Ve uveden lkai nemaj hierarchii dleitch i mn dleitch lka. Kad je potebn, ale nejlep zdravotn vsledky zskme, kdy je budeme vyuvat souasn (komplexn).

Lka fyzick zt

ivot je pohyb

Nic neni organismus tak, jako dlouhodob fyzick pasivita. Aristoteles, eck filozof

Fyzick zt je nevyhnuteln pro sprvn fungovn srdce, sval a obhovho systmu, pro vyluovn vkal, toxin, strun eeno pro obecn poslen celho organismu. Musme vdt, e podl na ptee vede hlavn energetick tepna, kter rozvd energii po celm tle. Aby ji organismus vyuval, mus se hodn hbat. Pohyb je uiten pro vechny mlad i star. Zejmna nemocn organismus potebuje hodn pohybu. Nemocn organismus potebuje mnohonsobn vt zt ne organismus zdrav. Ti, co trp poruchami srdce a krevnho obhu, patn snej zmny atmosfrickho tlaku, mohou pravidelnm cvienm vytrnovat svj organismus tak, e u nebude patn reagovat na magnetick boue, slunen paprsky, zmny atmosfrickho tlaku atp.

lovk je povinen pochopit jednu pravdu. Pokud vede aktivn ivot, nejene chrn svoje zdrav, ale souasn se me zbavit mnoha nemoc. Co nm pedevm pek v pohybu? Nae obyejn lenost! Zkuste proto zmnit Vae stereotypn mylen: Nic nesthm, nemm as. Naute se, e pohyb je strava pro Vae svaly, orgny a mozek, strava, bez kter V organismus slbne, marod a strne. Sousteme se na jednoduch fyzick aktivity, jako jsou uzdravujc chze, bh, chze na boso.

Uzdravujc chze Chze se asto nazv krlem fyzickch aktivit. Abychom se o tom pesvdili, sta v

dob chze poloit ruku v pase a zjistme, e vechny svaly pracuj. Pi dn jin fyzick innosti nedosahujeme takov harmonie. Chze nevyaduje speciln bor nebo vybaven. Kdykoliv se meme projt za kadho poas. Kadodenn prochzka (aspo 1-3 kilometry) je perfektnm stimultorem srdenho svalu a cvnho obhu. Chote nejlpe po parku nebo v lese. Kdy nemte takovou monost, chote po chodb nebo po balkon. Je teba chodit lehce, lern. Myslete jen na to, e s kadm krokem proplouv krev cvami, ist a vyivuje tlo, napluje jej zdravm.

Krok za krokem si opakujte: Jsem zdrav, siln, mlad, krsn, mm hodn energie. V dob chze je dleit, aby zt nezpsobila navu. Po chzi byste mli ctit lehkost a svest. Zt zvyujte postupn. Nap. 1-3 msce chote pomalu 20-30 min., 2 krt denn; od 3 do 6 msc zrychlete chzi a prodlute si prochzku 1-3 kilometry; od 6 do 12 msc 4-10 km kad den.

Uzdravujc bh Sparan kali: Chce-li bt siln bhej, chce-li bt zdrav bhej, chce-li bt

moudr bhej. Uzdravujc bh posiluje stny cv, sniuje krevn tlak, hladinu patnho cholesterolu,

upravuje funkci aludenho a stevnho stroj, posiluje pte, svaly a klouby. Bh, to je jeden z nejlepch zpsob jak zvit odolnost vi rznm infekcm, je to perfektn pomocnk k zskn mld a zdrav. Vechny tyto cenn hodnoty mu zajistily ohromnou popularitu. Nicmn kdy se v tisku objevily materily o tom, e provozovn bhu me mnohm z Vs zpsobit rzn nemoci srdce, vzbudilo to pochybnosti, zda je bh uiten. Jde o to, e mnoho osob, kter zaaly bhat, nevzaly v potaz specifika svho organismu, m naruily hlavn principy fyzick nmahy, zsadu postupnho zvyovn zte. Lid zaali bhat ne proto, aby zskali zdrav, ale proto, aby shodili nadbyten kilogramy. Netrnovan a zneitn organismus dostal velkou dvku zte a nevydrel.

lovk si mus vypstovat pimen nvyk. To znamen znt mru ve vem, v jdle, pit, fyzick zti atd.

Jakch zsad se mme pi bhn dret, abychom zskali svest, mld a zdrav? 1. Vyberte vhodnou obuv s dobrou podrkou pod patou, ne moc tsn a ani ne moc voln. 2. Lepi je bhat po trv nebo po lese (tlum impulsy). Posiluje to svaly a klouby. Bh po

asfaltu kod kloubm, co me vst k zntu. 3. Jestli jste pedtm netrnovali, kombinujte bh s chz. 30 metr bh potom chze a tak

to stdejte (nezatujete organismus jen bhem). 4. Bhejte lehce, plynule, maximln uvolujte svaly a maximln zkracujte krok.

Dleit je nejen samotn bh, ale i drobn krok, pi kterm se vechny svaly namhaj. der na patu stimuluje proud krve plynouc nahoru. Tato mas (pi bhu) vborn posiluje stny cv a il a souasn zamezuje ukldn cholesterolu v cvch a soli v kloubech.

5. Abyste se lpe zpotili, m istte organismus, dostaten se oblknte. 6. Po bhu se nathnte, nohy zvednte nad rove srdce. Tahle poloha pedchz infarktu.

Jde o to, e 70% krve proud pod rovn srdce, tud nen lehk ji pumpovat nahoru. Pi bhu se krevn obh zrychluje, a proto je teba, aby si srdce odpoinulo.

7. Bhejte veer, ne dve, ne 2-3 hodiny pojidle. 8. Bh m pinet radost, a nebt nenvidnou innost. 9. Bhejte radji o samot. Zdravotn stav a fyzick kondice je u kadho jedince

individuln, ovlivuje rychlost a tempo bhu. Pi skupinovm bhu zrychluje netrnovan bec tempo, i kdy mu nevyhovuje, a mohou nastat zdravotn komplikace.

10. Bhejte kad druh den to je pro organismus maximln uzdravujc efekt.

Chze na boso Na rozdl od vech ostatnch savc ijcch na Zemi, pouze lovk chod po dvou nohch.

To nen nhoda. lovka meme pirovnat k baterii. Hlava a horn st tla maj kladn nboj. Doln st tla a nohy maj zporn nboj. Z vesmru zskvme kladnou energii, nicmn ze zem zpornou. m vt vmna energie, tm odolnj a zdravj je n organismus. lovk zskv energii z kosmu prostednictvm dchn, z vody, vzduchu a rostlinn stravy. Proto by ml t v souladu s prodou. Energii ze zem meme zskat chz na boso. Nejlep obuv, je dn obuv kal Hippokrates.

V poslednch letech se dlal v rznch vdeckch laboratoch na celm svt vzkum tkajc se proces vznikajcch v organismu lovka, kter chod bos. Vdci vypotali, e na chodidlech se nachz 72 tisc zakonen nerv. Chze na boso je pirozenou mas chodidel, kter, jak je znmo, pzniv ovlivuje funkci vech vnitnch orgn. V dob vzniku obuvi se zmenil kontakt lidskho organismu s elektrickmi nboji Zem. Prv to je jedna z pin nsledujcch rozench chorob: bolesti hlavy, podrdn, neurzy, nespavost, stenokardie a mnoho jinch.

V jedn z tibetskch expedic (vysoko v horch) jsem vidl mal dti, skromn obleen (chodily cel rok bos, v deti i mrazu). dn nemoc se jich netkala, ani kdy vude dily epidemie. Vypadaly zdrav a zdrav tak byly. Svaly mly tvrd jako sklu a ki sametovou jako hedvb, rov tve a krsn bl zuby!

Nai pedkov vlastn tak nenosili krsn boty na uml podrce a dky tomu byli vce odoln a zdravj ne my.

Bohuel nae civilizace vytvoila jin ivotn podmnky, proto si najdte as alespo 1-2 minuty pro bosou chzi v rose, v prvnm snhu, po moskm psku nebo dejte chodidlo pod pramen studen vody. Garantuji Vm, e kad z tchto innost dobj ivotn baterie.

Chze na boso dv nejen skvl otuujc efekt. Je to tak perfektn profylaxe proti bolestem zad, v ki, ramen a sval v nohou, zejmna u en nzkho vzrstu, kter rdy nos obuv na vysokm podpatku. Takov obuv siln brzd krevn obh v nohch, vystavuje svaly holen a chodidla silnmu napt a nav (jeliko vysok podpatek zmenuje povrch podrky o 30-40 %, m omezuje pohyb v kloubech chodidla). Postava lovka chodcho na podpatcch vypad nsledovn: ohnut kolena, pnev lehce posunut dozadu a korpus tla je naklonn dopedu. V dsledku toho se pedn skupina sval tla roztahuje a zadn stahuje. Nemm nic proti elegantn obuvi, ale abychom vykompenzovali patn vliv na zdrav, doporuuji (krom chze na boso) nkolik preventivnch cvik, kter pomohou vem, kte chod na vysokch podpatcch, zbavit se bolesti a tkopdnosti ve svalech nohou a celho tla. Tyto cviky se rovn hod pro ty, co trv vtinu asu na nohou.

1. Vezmte si kulat devn klacek o prmru 5-7 cm, naete jej tak, aby jeho povrch byl drsn krabat a nerovn, a kdy budete mt jen trochu volnho asu (nap. u televize), tote s nm mezi obma chodidly.

2. Vezmte si dv misky jednu se studenou vodou a druhou s horkou vodou. Nohy stdav vymujte v kad z misek, nejprve ve studen, potom v hork vod po 30 sekundch. Nakonec vlote nohy do studen vody. Nsledn si vysute nohy, promasrujte chodidla a svaly ltek. Tato innost odstrauje navu, stimuluje cvy, je ideln prevenc proti keovm ilm.

3. Kdy sedte na idli, zvedejte obas prsty chodidel smrem k sob, otejte chodidly do vech stran. Paty by mly bt pitisknuty k podlaze.

4. Pozor! Ti, co se snadno nachlad, by zprvu mli chodit na boso nebo v ponokch po byt

rno a veer 15-30 minut. Kad den prodluujte dobu o 10 min., skonete na hodin. Po msci zante chodit v prod (sad, park, zahrada). S pzemnmi mrazky a mrazivmi dny chote po jinovatce ( 30-60 sek.), potom po snhu 1-2 min. Po kad otuovac chzi vysute chodidla do sucha a oblete si ponoky.

Nezvisle na tom, kolik Vm je, otuujte sv chodidla a vte, e kad V den bude mt jin barvy. Zvt se Vae energie, zlep se spnek, budete vstvat s smvem na tvi pln elnu a pohody.

Lka vzduch

Dchn jako ivot N ivot, to je neustl vmna energie. Organismus ji spotebovv na teplo, mylenky,

city, pohyb, boj s nemocemi, tvorbu novch bunk, prost na vechno, co nazvme jednoduchm slovem ivot.

Pipomnm, e od narozen do smrti lovk teoreticky spotebovv kolem 50 milion kcal energie. m mn energie spotebujeme na ivotn procesy, tm dle budeme t. Je to jednoduch a srozumiteln.

Vtina z ns si mysl, e hlavnm zdrojem energie jsou pro organismus lovka potravinov vrobky. Proda to ale prokazateln zadila jinak.

Nejlep bude znzornit to na jednoduchm pklad; bez jdla lovk me vydret nkolik tdn, bez vody nkolik dn, bez vzduchu st nkolik minut.

A proto je ovldn rznch zpsob dchn nejlep a nejrychlej cestou ke zdrav. Smysl dchac gymnastiky tkv v tom, e lovk si me dlat ohromn zsoby energie, kter se nachz ve vzduchu, a jednodue si ji hromad. Prv proto je umn dchn jogn na nejvym stupni ebku zdrav.

Z vdeckho hlediska spovaj pednosti dchac techniky v tom, e pi sprvnm dchn hromadme v tle oxid uhliit (CO2), kter je nezbytn pro vechny reakce bunn vmny (vmna plyn mezi bukou a krv). Jde o to, e kyslk je nenahraditeln pro okysliovn, a proto je teba dchat ist prodn vzduch. Nicmn vtina zbylch chemickch reakc probhajcch v organismu je zvisl na koncentraci CO2. asto po 3-5 hodinch prochzky v lese, kde je vzduch pesycen kyslkem (pokud dchme mimodn hluboko), vracme se dom unaven a s tkou hlavou. To vechno se dje prv proto, e se zmenila koncentrace CO2 a nsledn vznik zen cv do srdce a mozku.

Jestlie zadrujeme dchn, zlepuje se v krvi vmna plyn a hromad se oxid uhliit, nezbytn pro proces bunn vmny. V tom tkv tajemstv zdrav a dlouhch let.

Dchn a strnut Sprvn dchat znamen potlaovat procesy strnut svho tla. Dlouhovc lid z

rznch kout svta vysvtluj svou dlouhovkost dobrou fyzickou kondic, ale pedevm sprvnou metodou hlubokho oisujcho dechu. Tajemstv nen znmo mnoha lidem.

Kdysi, pi setkn s tibetskm mnichem, jsem se zeptal na systm hlubokho oisujcho dechu. Jedin, co mi ekl, bylo: Chce t dlouho? Dchej sporadicky a hluboce.

Je vdecky doloeno, e nm racionln strava prodluuje ivot o 10-20 let, nicmn

sprvn dchn nm ivot prodlou o 30-40 let. V n jsou ndorov onemocnn mn bn ne v jinch zemch. an jsou v dobr fyzick kondici dokonce i v pokroilm vku.

Dleitou roli v jejich dobrm stavu sehrvaj nkolikahodinov dechov cvien. Naopak vtina Evropan praktikuje msto dchacho cvien jin cvien, a tm je zabjejc kouen.

Dchn a kouen Lid, kte kou neustle, pociuj nikotinov hlad, kter zpsobuje nedostatek

okysliench bunk, co je vstupenka pro rzn nemoci. Devt vykouench cigaret za den v prbhu dvou let vytv v organismu kuka 2 kg

toxickho dehtu. Po desti letech kouen se mnostv dehtu zvtuje na 4 kg. Ten, kdo kou vce jak 20 let, m ve svm organismu pes 6 kg jedovat pny. Celou tu pnu mus tlo nkde rozloit. Vechny nemoci obhovho systmu, trvicho traktu, oteklch il u en, bolesti nohou u mu a spousta dalch pot jsou dan za chvle poitku z vykouen cigarety

Nejednou jsem pomhal lidem, kte chtli skonit s kouenm, praktikoval jsem rzn metody: hypnzu, kdovn, bioterapii a nkdy obyejn rozhovor.

Po zkuenostech ve sv prci bych Vm rd poradil: nehledejte pomoc u druhch, zkuste si pomoci sami. Pamatujte, e se nikdo nebude starat o Vae zdrav tak, jako vy sami. Pokud Vae psychika dospla k tomu, e chcete skonit s kouenm a nejste schopni to udlat, ponvad nemte silnou vli, doporuuji nkolik uitench rad, kter Vm pomohou s kouenm skonit.

Jak skonit s kouenm? (Tyto rady jsou hlavn pro lidi se slabou vl, kte chtj skoncovat s tmto nvykem nebo jej omezit na minimum).

1. Kupuj cigarety jen po jedn krabice. 2. Po prvn cigaret okamit schovej krabiku. 3. Ku cigarety jen s filtrem. 4. Kad druh den m druh cigaret. 5. Nemj cigarety v prci. 6. Neku cigarety, kter jsou ti nabzeny. 7. Nenos sebou sirky ani zapalova. 8. Po vykouen cigarety ukli popelnk. 9. Po prvnm pothnut zhasni cigaretu.

10. Prvn cigaretu si zapal po sndani. 11. Nekupuj cigarety v kartonech. 12. Dokud nevykou prvn krabiku, nekupuj dal. 13. Neku po jdle bhem 20 min. 14. Neku doma. 15. Neku u jdla. 16. Neku v prod. 17. Neku na svtky. 18. Neku, kdy kou ostatn. 19. Ped zaplenm si udlej ti hlubok ndechy. 20. Neku vc jak jednu cigaretu za hodinu. 21. Zapisuj si cenu kad krabiky, po msci si spotej, kolik bys mohl uetit. 22. Msto cigarety si zacvi njak jednoduch cvik. 23. Nau se kouit bez lukovn.

24. Na papr si napi vechny dvody, pro chce skonit