JIŘÍ JEŽEK GEODETICKÉ PROGRAMYlences.cz/domains/lences.cz/skola/subory/Skripta... · vysokÉ uČenÍ technickÉ v brnĚ fakulta stavebnÍ jiŘÍ jeŽek geodetickÉ programy modul

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ

JIŘÍ JEŽEK

GEODETICKÉ PROGRAMY MODUL GE52

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

© Ing. Jiří Ježek, 2005

Záhlaví liché stránky (zpravidla název kapitoly)

OBSAH

1 Úvod 5 1.1 Cíle ........................................................................................................5 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5 1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................5 1.4 Klíčová slova.........................................................................................5 1.5 Metodický návod pro práci s textem.....................................................5

2 Programy používané v geodézii...................................................................6 2.1 Historie..................................................................................................6 2.2 Kategorie programů ..............................................................................7

2.2.1 Programy oborové...................................................................7 2.2.1.1 Programy výpočetní ................................................................7 2.2.1.2 Programy výpočetně-grafické.................................................7 2.2.1.3 Geodetické nadstavby obecných CAD programů...................8 2.2.1.4 Programy fotogrammetrické ...................................................8 2.2.2 Programy multioborové ..........................................................8 2.2.2.1 Programy CAD .......................................................................9 2.2.2.2 Programy GIS .........................................................................9 2.2.2.3 Programy speciální..................................................................9 2.2.3 Přehled programů..................................................................10

Charakteristiky a funkce vybraných programů ............................................12 2.2.4 Groma ...................................................................................12 2.2.5 Kokeš ....................................................................................13 2.2.6 VKM .....................................................................................15 2.2.7 Geus ......................................................................................16 2.2.8 Microstation ..........................................................................18 2.2.9 Geodetické nadstavby pro Microstation firmy Gisoft ..........20 2.2.9.1 Mgeo .....................................................................................20 2.2.9.2 GeoTools...............................................................................21 2.2.10 Geodetické nadstavby pro Microstation firmy HSI ..............22 2.2.10.1 ProGEO.................................................................................22 2.2.10.2 MacroGEO............................................................................24 2.2.10.3 HSI Tools ..............................................................................26 2.2.11 Geodetické nadstavby pro Microstation firmy Geovap ........26 2.2.11.1 TechLine ...............................................................................27 2.2.12 Autocad .................................................................................28 2.2.13 Geodetické nadstavby pro Autocad ......................................29 2.2.13.1 PC-GEOdet ...........................................................................29

3 Kokeš - vybrané funkce..............................................................................31 3.1 Import souřadnic .................................................................................31 3.2 Nastavení základních atributů .............................................................33 3.3 Kresba linií ..........................................................................................34

- 3 (3) -

3.4 Vkládání značek ................................................................................. 36 3.5 Vkládání textu .................................................................................... 37 3.6 Kresba Expertem ................................................................................ 37 3.7 Komunikace s jinými programy ......................................................... 38

3.7.1 Import DGN ......................................................................... 39 3.7.2 Rastry - import a export ....................................................... 43 3.7.3 Export DGN ......................................................................... 44

3.8 Export souřadnic................................................................................. 47 4 VKM – vybrané funkce ............................................................................. 50

4.1 Import souřadnic................................................................................. 50 4.2 Nastavení základních atributů ............................................................ 52 4.3 Kresba linií ......................................................................................... 52 4.4 Kresba značek..................................................................................... 54 4.5 Vkládání textu .................................................................................... 55 4.6 Komunikace s jinými programy ......................................................... 56

4.6.1 Import dat ............................................................................. 56 4.6.2 Import DGN ......................................................................... 56 4.6.3 Rastry - import ..................................................................... 57 4.6.4 Export dat ............................................................................. 58 4.6.5 Export DGN ......................................................................... 58

4.7 Export souřadnic................................................................................. 58 5 Microstation – vybrané funkce ................................................................. 65

5.1 Import souřadnic................................................................................. 65 5.2 Nastavení základních atributů ............................................................ 68 5.3 Kresba linií ......................................................................................... 69 5.4 Kresba značek..................................................................................... 70 5.5 Vkládání textu .................................................................................... 72 5.6 Komunikace s jinými programy ......................................................... 74

5.6.1 Import dat ............................................................................. 74 5.6.2 Import DWG/DXF ............................................................... 74 5.6.3 Export DWG/DXF ............................................................... 78 5.6.4 Rastry - import ..................................................................... 83 5.6.5 Import textu .......................................................................... 84 5.6.6 Práce se schránkou ............................................................... 85 5.6.6.1 Kopírování dat do schránky Windows ................................. 85 5.6.6.2 Vložení dat ze schránky Windows ....................................... 85

5.7 Export souřadnic................................................................................. 85 5.8 Spolupráce s programem Groma ........................................................ 86

6 Studijní prameny ....................................................................................... 91 6.1 Seznam použité literatury ................................................................... 91 6.2 Seznam doplňkové studijní literatury................................................. 91 6.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny......................................... 91

Klíč ................................................................................................................... 92

Záhlaví liché stránky (zpravidla název kapitoly)

1 Úvod

1.1 Cíle

1.2

1.3

1.4

1.5

Cílem tohoto předmětu je seznámit se se širokým spektrem programů používaných v geodézii, naučit se tyto programy zařadit do příslušných kategorií a znát jejich základní charakteristiky a funkce.

V části praktické bude navázáno na výuku probíhající v předmětech a cvičeních Geodézie, Mapování a především Microstation a Počítačová grafika. Náplň této části ovlivní dostupnost programů a jejich verzí v počítačových učebnách Ústavu geodézie.

Požadované znalosti

Pro bezproblémové studium je třeba zvládat na standardní úrovni ovládání programů pod operačním systémem Windows, z předchozích výše uvedených předmětů ovládání programů Groma, Kokeš, VKM, Microstation s nadstavbou Mgeo na úrovni dané rozsahem předchozí výuky.

Doba potřebná ke studiu

Pro zvládnutí tohoto předmětu v denním studiu je plánovaná hodinová dotace v jednom semestru 0-2 hod. týdně, tj. bez přednášek, 2 hod. cvičení. Při délce trvání 1 semestru 13 týdnů (1 týden vyhrazen pro zápočet) to odpovídá 13 x 2, tj. 26 hodin studia.

V případě samostudia zahrnujícího vyhledávání odkazovaných informací na internetu a v manuálech programů a zahrnujícího samostatnou práci s programy (příp. instalaci jejich demoverzí) a zpracování zadaných úkolů se výše uvedená doba může znásobit koeficientem 2-3.

Klíčová slova

Výpočetní funkce, seznam souřadnic, výkres, atributy prvku, objektová kresba, kódování, topologie, značka, buňka, text, rastr.

Metodický návod pro práci s textem

V textu je důsledně dodržován jednotný systém závorek a odrážek pro lepší orientaci v dialogových oknech -{Dialogové okno}, Karta, [Tlačítko].

Zaškrtávací políčko.

o Přepínač.

Se

Ed

Tla

znamy.

itační políčko.

čítko.

- 5 (5) -

Záhlaví sudé stránky (název modulu)

2

2.1 Historie

Programy používané v geodézii

Geodézie je obor, který umožňuje používat velkou řadu různorodých programových prostředků. V následující kapitolách, po krátké exkurzi do historie, bude popsáno rozdělení programů do základních kategorií a u vybraných programů budou uvedeny jejich charakteristiky a základní funkce.

Zatímco v 70. letech minulého století při automatizaci výpočtů v geodézii pře-važovalo externí zpracování výsledků měření a dat na sálových počítačích řady EC (kompatibilních s IBM 370), 80. léta znamenala posun k vyšším možnos-tem zpracování dat přímo v podnicích Geodézie n.p. (tehdejší jediný speciali-zovaný celorepublikový geodetický podnik). Pracoviště byla vybavena napří-klad programovatelnými kalkulátory Texas Instruments, pro něž existovaly programy pro výpočty polygonových pořadů i pro jiné souřadnicové výpočty. Od roku 1984 začala být jednotlivá pracoviště geodézie v krajích vybavována sálovými minipočítači řady SM (SM4-20, kompatibilní s PDP-11).

Pro tuto novou výpočetní techniku byly postupně vyvíjeny programové balíky jednotlivých subsystémů, a to jednak pro systémy ASŘ (automatizované sys-témy řízení podniku), ale hlavně pro podporu geodetických prací. Původní koncepce počítala s centralizovaným zpracováním dat a pro počítače řady SM tedy zůstávala role pracovišť pro přípravu a předzpracování dat, a to jak v systému GEOMAP (obsahujícím pořízení zápisníků měření a předpisu kres-by), tak v systému GEOREN (příprava a vstupní kontroly změnových vět registru evidence nemovitostí), GEOGEP (pořízení a kontroly dat pro zpracování geometrických plánů). Ověřená a zkontrolovaná data se přes disketu (8 palců) nebo přes magnetickou pásku předávala ke konečnému zpracování na centrální počítač EC 1033 (GKP Praha) a počet cyklů s vrácením chybných dat se minimalizoval. Systémy GEOMAP a GEOREN se dále rozvíjely směrem k větší samostatnosti decentralizovaných pracovišť, záhy byl obohacen o výpočty souřadnic podrobných bodů, zpracování předpisu kresby bylo dotaženo až po vytvoření tzv. kreslicí pásky (kreslivky, původně na děrné pásce, později na magnetické pásce), která obsahovala instrukce pro stolový koordinátograf Corragraph, což umožňovalo vykreslení (rytí do rycích vrstev) v GKP. Po vybavení podniků geodézie digigrafy a vyhotovení konverzního programu převádějícího instrukce Corragraphu do instrukcí digigrafu byly vytvořeny podmínky pro větší technologické osamostatnění podniků geodézie. Samostatným subsystémem byl GEOAPL obsahující další zejména výpočetní aplikace, například GAPOLA pro výpočty polygonových pořadů podle tehdy platných předpisů. Decentralizaci zpracování dat napomohly nové trendy ve výpočetní technice, a to v druhé půli 80. let nástupem 8-bitových mikropočítačů, které se objevily pod názvem PMD a jimiž byla vybavena okresní pracoviště se základním pro-gramovým vybavením pro výpočty, digitalizaci map a další technologické po-stupy, později též 8-bitové mikropočítače TNS (Slušovice), což ale ke konci 80. let vyústilo v postupné nasazování 16-bitových mikropočítačů nazývaných též osobní počítače.

- 6 (6) -

2.2

•

•

2.2.1

•

•

•

•

Kategorie programů

Programy používané v geodézii je možno dělit do skupin podle nejrůznějších hledisek. Jednou z možností je rozdělení do dvou základních skupin na :

programy oborové – vyvinuté speciálně pro potřeby geodetů

programy multioborové – vyvinuté pro potřeby více oborů

Programy oborové

Tyto programy mají 4 základní formy :

programy výpočetní

programy výpočetně-grafické

geodetické nadstavby obecných CAD programů

fotogrammetrické

2.2.1.1 Programy výpočetní

Základním úkolem těchto programů je výpočet souřadnic a výšek bodů bodo-vého pole a výpočet bodů podrobných. Předpokladem je schopnost načítání měřených dat příp. souřadnic z geodetických měřících přístrojů a záznamníků. Dalšími důležitými vlastnostmi jsou transformace souřadnic, výpočet vytyčo-vacích prvků, výpočet výměr a kubatur a výpočty pro potřeby inženýrské geo-dézie a katastru nemovitostí.

Speciálními typy těchto programů jsou programy pro vyrovnání sítí a programy pro zpracování měření GPS. Prvně jmenované mají dnes často formu nadstan-dardních modulů výpočetních programů.

2.2.1.2 Programy výpočetně-grafické

Základním úkolem těchto programů krom výše uvedených funkcí výpočetních je import souřadnic (s případným užitím kódování) do grafického prostředí a spojení kresby polohopisu a výškopisu, umístění mapových značek, popisů a dalších speciálních prvků např. kót.

Dalšími důležitými vlastnostmi je schopnost transformace vektorových dat a schopnost načítání rozličných typů rastrových dat a jejich transformace. Ob-vyklými moduly těchto programů bývají moduly pro řešení úloh inženýrské geodézie a katastru nemovitostí. Doplňujícími moduly mohou být moduly pro kontrolu správnosti atributové struktury kresby příp. její transformaci a moduly pro kontrolu topologické čistoty kresby.

Tyto programy také zajišťují případný závěrečný tisk mapových listů v rozličných kladech a s rozličnými mapovými rámy.

V geodetické praxi se téměř výhradně používají produkty českých firem, z čehož vyplývá plně české uživatelské prostředí, důsledná návaznost na české normy a předpisy a snadno přístupný servis. V neposlední řadě jsou tyto pro-dukty několikanásobně lacinější než obecné CAD systémy s nezbytnými geo-detickými nadstavbami a případnými nadstavbami pro práci s rastry.


2.2.1.3 Geodetické nadstavby obecných CAD programů

Tyto programy řeší problémy, vyplývající z faktu, že obecné CAD programy jsou primárně určené pro potřeby projektantů (Computer Aided Design - návrh pomocí počítače). Zjednodušeně se dá říci, že podporují filozofii tvorby „něco nakreslím, pak exportuji jako obrázek (většinou bez návaznosti na geodetické souřadné systémy)“. Geodetovi pak při práci s těmito programy některé funkce zcela chybí, některé vyhovují jen z části a velmi vysoké procento funkcí obec-ného CAD programu nikdy nevyužije.

Práce s geodetickými nadstavbami začíná importem vypočtených souřadnic (případně měřených dat), pak následuje kresba s dodržením daných atributo-vých a topologických pravidel (prostředky nadstavby, která tuto činnost zjed-nodušuje a má možnost následné kontroly) a končí se exportem všech souřad-nic (i těch v rámci kresby nově zkonstruovaných) a digitální mapy (většinou v daném kladu mapových listů). Některé nadstavby se snaží pracovat s databází bodů a nahradit absenci seznamu souřadnic jako datového formátu v obecných CAD programech. Je zabezpečeno, že výsledná mapa i souřadnice jsou vytvo-řeny v daném geodetickém souřadném systému.

Krom výše jmenovaných funkcí tyto nadstavby často řeší problematiku kódové kresby, prostorové transformace vektorových i rastrových dat, převody atribu-tových struktur mezi předpisy jednotlivých odběratelů a mnoho dalších věcí. V geodetické praxi se téměř výhradně používají nadstavby vytvořené českými firmami pro CAD systém Microstation.

2.2.1.4 Programy fotogrammetrické

Základním úkolem fotogrammetrických programů je v prvé řadě výpočet tzv. prvků vnější orientace snímků, tzn. poloha a natočení snímků v okamžiku ex-pozice ve zvoleném souřadnicovém systému, ve kterém je projekt zpracová-ván.

V návaznosti je pak možno ze snímků (minimálně 2) získat prostorové souřad-nice jednotlivých podrobných bodů měřených objektů. Tento princip funguje standardně u všech těchto programů. Dále je možno v některých programech vytvářet virtuální modely objektů pomocí ploch, které jsou definovány pomocí podrobných bodů a tyto lze pak opatřit i texturou pro realističtější vjem. Rozdí-ly v jednotlivých softwarech mohou být zejména ve způsobech výpočtů, mož-nostech ovlivnění výpočtů a míře automatizace procesu měření.

Poznámka

Programy fotogrammetrickými se dále nebudeme zabývat, proto jsou probírány v přemětu Fotogrammetrie, který se sám profiluje jako samostatný obor.

2.2.2

•

•

•

Programy multioborové

Tyto programy můžeme rozdělit na :

CAD

GIS

speciální

- 8 (8) -

2.2.2.1 Programy CAD

Programy CAD (Computer Aided Design - návrh pomocí počítače) slouží pře-devším k vytváření vektorové kresby ve 2D, případně ve 3D. Jak bylo výše uvedeno, jsou určeny především k tvorbě projektů a pro geodetické potřeby je třeba je většinou doplnit o speciální geodetickou nadstavbu.

V geodetické praxi se téměř výhradně používá programový produkt Microsta-tion se speciálními nadstavbami, což někdy přináší problémy při přebírání dat vytvářených projektanty a jinými subjekty, kteří většinou používají programo-vý produkt Autocad a jemu podobné programy.

2.2.2.2 Programy GIS

Programy GIS řeší řadu úkolů v rámci jednoho nebo více oborů. Slouží k uklá-dání a konverzi různorodých geografických dat, k jejich prezentaci a plní další funkce, jako jsou například prostorové analýzy dat. Data mohou být snadno aktualizována, analyzována a prezentována různými způsoby a takto využívána širokým spektrem uživatelů.

2.2.2.3 Programy speciální

Do této skupiny můžeme zařadit programy „nezařaditelné“ do předchozích skupin, např. programy DMT (digitální modely terénu), programy pro tvorbu podélných a příčných profilů, specializované produkty na práci s rastry a mno-hé další.


2.2.3 Přehled programů

OBOROVÉ PROGRAMY

Název Firma WWW

Výpočetní-komplexní ( GSEZ, MAPA 2 ) Geodézie Brno,

Ing. Konečný

GROMA Geoline www.groma.cz

Výpočetní-vyrovnání sítí

G-NET Ing. Sedláček www.gview.cz

GEODET VUGTK www.vugtk.cz

Výpočetní-zpracování GPS

Bernese GPS Software Astronomical Institute University of Berne

www.bernese.unibe.ch

SKI PRO Leica www.gefos.cz/leica

KŘOVÁK 32 Geovap www.geovap.cz

TRANSFORM Geodetické centrum www.geoserver.cz

PINNACLE TPS www.geodis.cz

Výpočetně-grafické

( MAPA2 , ZK GEO ) Geodézie Brno,

Ing. Konečný

KOKEŠ Gepro www.gepro.cz

GEUS Geus www.geus.cz

VKM Ing. Sedláček,

Ing. Konečný

www.gview.cz

Geodetické nadstavby CAD Programů

MGEO Gisoft www.gisoft.cz

TECHLINE Geovap www.geovap.cz

MACROGEO HSI www.hsi.cz

PROGEO HSI www.hsi.cz

MICROGEOS VUGTK www.vugtk.cz

DIKAT VUGTK www.vugtk.cz

PC-GEODET AAC Solutions www.aac-solutions.cz

AUTODESK SURVEY Autodesk www.autodesk.cz

Tab. 2.1: Oborové programy

- 10 (10) -

http://www.groma.cz/

http://www.gview.cz/

http://www.vugtk.cz/

http://www.bernese.unibe.ch/

http://www.gefos.cz/leica

http://www.geovap.cz/

http://www.geoserver.cz/

http://www.geodis.cz/

http://www.gepro.cz/

http://www.geus.cz/


http://www.gisoft.cz/

http://www.geovap.cz/

http://www.hsi.cz/

http://www.hsi.cz/



http://www.aac-solutions.cz/

http://www.autodesk.cz/

MULTIOBOROVÉ PROGRAMY

Název Firma WWW

CAD MICROSTATION Bentley www.bentley.cz

AUTOCAD Autodesk www.autodesk.cz

GIS

ArcGIS, ArcGIS Desktop, ArcView

ESRI www.esri.com

GEOMEDIA Intergraph www.intergraph.cz

AUTODESK MAP 3D Autodesk www.autodesk.cz

AUTODESK MAPGUIDE Autodesk www.autodesk.cz

BENTLEY POWERMAP Bentley www.bentley.cz

TOPOL Topol Software www.topol.cz

MISYS Gepro www.gepro.cz

G-VIEW Ing. Sedláček,

Ing. Konečný

www.gview.cz

Speciální

ATLAS Atlas www.atlasltd.cz

(SITEWORKS) Intergraph www.intergraph.cz

INROADS SITE Bentley www.bentley.cz

AUTODESK CIVIL 3D Autodesk www.autodesk.cz

( Autodesk Land Desktop ) Autodesk www.autodesk.cz

GEOSURF AAC Solutions www.aac-solutions.cz

Microstation Descartes Bentley www.bentley.cz

I/RAS B Bentley www.bentley.cz

(Microstation Reprogra-phic)

Bentley www.bentley.cz

Autodesk Raster Design Autodesk www.autodesk.cz

Tab. 2.2: Multioborové programy

Poznámka Názvy programů uvedené v závorkách znamenají, že uvedený produkt je ještě rozšířený, ale jeho vývoj byl ukončen nebo nahrazen jiným programem.

http://www.bentley.cz/


http://www.esri.com/

http://www.intergraph.cz/




http://www.topol.cz/



http://www.atlasltd.cz/

http://www.intergraph.cz/




http://www.aac-solutions.cz/






Charakteristiky a funkce vybraných programů

2.2.4 Groma

Program Groma je určen ke geodetickým výpočtům. Lze v něm řešit všechny základní geodetické úlohy. Umí zpracovávat data ve formátech všech běžných záznamníků, dávkově i jednotlivými výpočty. Navíc obsahuje jednoduchou grafiku a možnost digitalizace rastrových dat.

Obr. 2.1: Groma-hlavní okno

Veškeré výpočetní úlohy probíhají v dialogových oknech, v nichž jsou pře-hledně uspořádány všechny vstupní i výstupní údaje. Je možno mít otevřeno více výpočetních oken a data mezi nimi přetahovat myší, případně je možno zadat číslo bodu a nechat program doplnit souřadnice ze seznamu. Program obsahuje tyto výpočetní úlohy : Směrník a délka Transformace souřadnic (shodnostní, podob-

nostní i afinní)

Polární metoda Kontolní oměrné

Ortogonální metoda Soubor kontrolních oměrných

Polární metoda dávkou Konstrukční oměrné

Volné stanovisko (i protínání zpět) Polární vytyčovací prvky

Protínání ze směrů Ortogonální vytyčovací prvky

Hromadné protínání ze směrů Výpočet výměr

Protínání z délek Výpočet výšky stanoviska

- 12 (12) -

Průsečík přímek Výpočet kubatur

Vyrovnání na přímku Napojení změny do KM-D v dosavadním bodě

Všechny typy polygonových pořadů (i s výš-kovým výpočtem)

Napojení změny do KM-D v novém bodě

Výškový pořad

Tab. 2.3: Groma - výpočetní úlohy Program také podporuje práci s kódy, vyhotovuje výpočetní protokoly, testuje odchylky, umožňuje digitalizaci rastrových dat. Důležitou funkcí je přímá ko-munikace se systémem Microstation – je možno přetahovat body myší ze se-znamů souřadnic a ukazovat body pro výpočetní funkce ve výkresu.

Systém lze doplňovat samostatnými programovými moduly pro řešení speci-fických úloh. V současné době jsou k dispozici tyto moduly:

Kontrolní kresba k výpočtům (v ceně programu). Výpočet zkreslení v Křová-kově zobrazení (v ceně programu). Vyrovnání rovinné sítě metodou nejmen-ších čtverců. Výpočet vyrovnávací roviny metodou nejmenších čtverců. Výpo-čet bodů na trase komunikace a na normálách (oblouky, přechodnice). Komu-nikační program pro přenos dat mezi programem Groma a stroji Geodimetr. Modul pro komunikaci mezi programem Groma a MicroStation pomocí DDE. Modul pro přímé načítání dat ze strojů Topcon.

Systém Groma je standardně doplněn o demo verzi grafického modulu, umož-ňující automatizovanou tvorbu GP a ZPMZ, prohlížení a kreslení grafiky ve formátu používaném katastrálními úřady. Produkt vyvíjí firma Geoline, v září roku 2005 byla dostupná verze 8.0.1.

2.2.5 Kokeš

Program Kokeš je geodetický výpočetně-grafický systém pro zpracování měře-ní, geodetické výpočty, tvorbu a údržbu map velkých měřítek. Je to původní český produkt, jehož počátky spadají asi do konce 80. let minulého století, kdy byl vyvíjen na platformě DOS. V současné době je aktivně vyvíjen pod Win-dows. Výhodou systému, kromě jeho plně českého uživatelského prostředí, důsledné návaznosti na české normy a předpisy a snadno přístupného servisu, je jeho modulový charakter, tzn. že uživatel si může koupit jen to, co skutečně potřebuje.

Systém Kokeš v sobě zahrnuje výkonný editor rozsáhlých geografických dat uložených v tzv. výkresech (soubory *.VYK, *.VTX) a různých rastrových podkladech a geodetických údajů o bodech uložených v tzv. seznamech sou-řadnic (soubory *.SS, *.STX). Dále obsahuje moduly pro zpracování měření z terénu, geodetické a konstrukční výpočty, nástroje na kontroly a topologické úpravy dat. Je použitelný pro všechny běžné geodetické práce i pro tvorbu a údržbu mapových děl. Pro některé speciální úlohy jsou pak určeny jeho další nadstavby. Je vybaven vlastním programovacím jazykem, což umožňuje dopl-nění jeho široké nabídky funkcí podle vlastních potřeb. Všechny operace a výpočty jsou protokolovány a odpovídají požadavkům katastrálních úřadů.

Součástí programu může být i modul vyrovnání sítí MNČ včetně výšek, které umožňuje grafické znázornění výsledků a chyb a intuitivní podporu práce s vícenásobným měřením na stejném stanovisku. Dalšími důležitými moduly


jsou - Geplan (tvorba geometrických plánů), Raskonv (práce s rastrovými da-ty), moduly pro spolupráci s DMT Atlas a mnohé další. K systému lze také připojit nejen běžné tablety, digitizéry a planimetry, ale i GPS stanici.

Obr. 2.1: Kokeš-hlavní okno

Systém používá vlastní formát vektorových dat, který umožňuje ukládat ke každému bodu, spojnici, linii, textu či symbolu množství dalších dat. Vyjme-nované prvky výkresu jsou slučovány do objektů, které jsou řazeny do vrstev. Prezentace výkresu je zpravidla dána obsahem tzv. tabulek, které nemusí být součástí výkresu a jejich úpravou či výměnou lze snadno a rychle změnit vzhled podle účelu výkresu. Kromě základních funkcí pro vytváření a opravy prvků výkresu obsahuje modul Expert pro podporu práce podle předem defino-vaných technologií. Vazba na technologii může být uložena do výkresu. Modu-ly pro kontrolu dat umožňují zkontrolovat grafickou, technologickou a topolo-gickou čistotu dat, případně i vazbu na katastr nemovitostí a nalezené chyby lze postupně procházet a opravovat.

Systém Kokeš je schopen zobrazovat veškeré typy obecně známých binárních (černobílých) i barevných rastrů. Rastry je možno několika způsoby souřadni-cově připojovat, transformovat, měnit jim barvy, zprůhledňovat a maskovat (zneviditelnit jejich části). V plné verzi systému lze rastry navíc slučovat, oře-závat a přerastrovat (změna hustoty a barevné hloubky při zachování formátu) nebo změnit jejich formát. Vyjmenované operace nezasahují do originálních souborů a ty tedy zůstávají v původním stavu. Výjimku tvoří pouze přerastro-vání s volbou "do původního souboru". Binární rastry se zobrazují jako prů-hledné a tuto vlastnost lze potlačit.

Systém je datově zcela otevřený, datový formát je podrobně popsán a běžně je používán i textový formát dat. Systém pracuje s daty českého a slovenského katastru (VKM, VGI, VFK) a technické mapy (VTM). Navíc lze používat mo-duly pro export a import formátu DGN (MicroStation), DXF (AutoCAD)

- 14 (14) -

a shapefile (ArcView). Data ve formátech DGN a DWG lze sice přímo zobrazit (bez konverze), ale není možné je editovat.

Kokeš je připraven na databázové operace a na jeho základě byl postupně vy-vinut nový produkt Misys, což je komplexní GIS pro potřeby měst, obcí, státní správy, správců technického vybavení a mnoha dalších. Výše uvedené produk-ty vyvíjí firma Gepro, v září roku 2005 byly dostupné verze Kokeš 7.05 a Mi-sys 7.05.

2.2.6 VKM

Program VKM vznikl jako pokračování produktů Mapa2 a ZK Geo na plat-formě 32-bitových operačních systémů Windows. Program podporuje kom-fortní práci se seznamem souřadnic a geodetickými výpočty, včetně výpočtu geodetických sítí, zpracování zápisníků podrobných bodů včetně kódového měření. Práce s digitálními mapami je zaměřena zvláště na automatizovanou tvorbu geometrických plánů.

Obr. 2.1: VKM-hlavní okno Základním typem datového souboru, s nímž systém pracuje, je výkres. Pro uchování veškerých důležitých informací o konkrétní mapě byl navrhnut zvláštní formát VKD (vnitřní formát výkresu této aplikace). Dalším typem da-tového souboru, důležitým pro geodetický styl práce, je seznam souřadnic. Ten je realizován jako databáze záznamů o bodech (čísla bodů, jejich poloha v rovině nebo v 3D, další atributy) ve vlastním vnitřním formátu.

Při typickém nasazením v geodetické firmě vše samozřejmě začíná u bodového pole a u výpočtu zápisníků. Podporována je celá řada formátů zápisníků, odpo-vídající typům totálních stanic (teodolitů). Výpočet bodového pole proběhne téměř automaticky a následně lze zpracovat podrobné body. Výsledky se pro-tokolují ve tvaru požadovaném katastrálními úřady (inspektoráty). Kromě dáv-


kových výpočtů je k dispozici celá sada dopočtových úloh a operací nad se-znamem souřadnic, včetně řady exportů a importů.

Obsahem výkresu jsou takzvané entity nebo-li objekty. Tyto entity obsahují kromě základních grafických atributů i sématické atributy, které určují, jak se s daným objektem bude pracovat. Pro práci v interním datovém formátu pro-gramu je důležitá práce se sémantickými kategoriemi v jednočarové kresbě. Při kresbě linie se zvolí význam čáry (například parcelní hranice dosavadního sta-vu KN) a grafické atributy se doplní samy (lze je ovšem změnit). Při správně provedené kresbě nového stavu geometrického plánu pak již není nutné vypl-ňovat žádné tabulky, ale naplnění tabulek se provede automatizovaně na zákla-dě výpočtu výměr v grafice.

Program má také prostředky pro kontrolu a tvorbu topologicky čisté digitální mapy. Obsahuje topologické funkce typu spojování hran, hledání průsečíků hran (křížení), doplnění sluček na hrany typu "Vnitřní kresba", generování da-tabázových souborů o parcelách (na základě výpočtů ploch), generování růz-ných centroidů a popisů do definičních bodů parcel a další.

Systém podporuje práci s rastry, které umožňuje importovat, ořezávat a kori-govat. U černobílých rastrů je možnost nastavení náhradní barvy pro černou. Tato barva se může do rastrového souboru také uložit, pokud byl připojen pro zápis. Dále systém podporuje transformaci rastrů a jejich vektorizaci.

V rámci komunikace s jinými systémy program VKM umožňuje import vekto-rových formátů (VKM, Dikat, DGN, Topol Arc, SHP, DXF) do formátu VKD. Při importu vždy vznikne nový soubor, který se v případě vektorových dat také hned otevře k použití. Importovat lze také soubory nového výměnného formátu VFK s tím, že podle jejich obsahu lze z něj vygenerovat buď jen databázi po-pisných informací KN, nebo také grafickou podobu katastrální mapy. Dále je možno importovat rastrové formáty (BMP, TIF, RAS, COT, CIT, RLE) do formátu TBM (vnitřní formát rastrových dat programu). Připojit jako podklad lze také další vektorové formáty (GRN, OBR, GMP), používané v programech příbuzných programu Mapa 2.5 a dále také výměnné formáty (DXF, SHP).

K vektorovým výkresům lze připojit libovolnou databázi pomocí propojova-cích položek (Link, MSLink) a vytvářet SQL dotazy a jejich výsledky sledovat v grafickém zobrazení (anebo naopak). Lze samozřejmě připojit databáze SPI s různými variantami dotazů na údaje KN. Také může být uskutečněno propojení na údaje z internetové služby ČÚZK. Tyto funkce jsou pak dotvořeny ve speci-álním programu G-VIEW, což je jednoduchý a nenáročný, ale přitom flexibilní nástroj GIS. Výše uvedené produkty vyvíjí Ing. Sedláček a Ing. Konečný, auto-ři neuvádějí u svých programů čísla verzí.

2.2.7 Geus

Geus patří ke geodetickým systémům, které začínaly svůj vývoj v kategorii výpočetních programů a postupně byly doplněny (od verze 6) i grafickou částí, takže se dá použít pro tvorbu menších účelových map (základ však zůstává v práci pro KN). Přechod na platformu Windows byl u tohoto programu relativně pozdní a zpočátku byla dávána přednost o co největší kompatibilitu s DOS ver-zí před různými speciálními možnostmi prostředí Windows.

- 16 (16) -

Program umožňuje import dat z totálních stanic a polních záznamníků, obsahu-je všechny základní výpočty pro zpracování geometrických plánů (ortogonální a polární metoda včetně volného stanoviska, protínání ze směrů, délek a zpět, kontrolní oměrné, výměry, konstrukční oměrné, spuštění kolmice z bodu k přímce ...) a výpočty základních typů polygonových pořadů. Ve spojení s pro-gramovým modulem GeusNET zvládá vyrovnání i poměrně složitých a rozsáh-lých sítí. Seznam souřadnic je v programu databází bodů, skládá se ze dvou hlavních souborů: datového (s příponou DAT) a indexového (s příponou IDX, SDX).

Veškeré výpočty jsou dokumentovány výpočetním protokolem s možností kon-troly mezními odchylkami buď dle dřívějších metodických návodů pro tvorbu ZMVM nebo dle vyhlášky č.190/1996 Sb. v nejnovějším znění. Výpočetní protokol lze v průběhu výpočtu editovat. Veškeré body dotčené výpočtem se ihned zaznamenávají i do grafické části programu, do které se lze přepnout v libovolném místě programu.

Obr. 2.1: Geus-hlavní okno

Grafická část má podobné funkce a vlastnosti jako programy stejné kategorie. Kresba probíhá při změnách měřítka mapy bez ztráty informací a vzhledu, při-čemž je přímá spolupráce se seznamy souřadnic včetně změny kresby reagující na změny souřadnic ve výpočtech (funkce v obecných CAD systémech zcela chybějící). Veškeré vlastnosti prvků (vrstvu, barvu, typ čáry, značku a způsob umisťování značky) lze měnit pomocí jednoho tlačítka pro zvolení stylu kres-by. Tyto styly kresby jsou pod plnou kontrolou uživatele. Program používá vlastní formát vektorového výkresu označený GKR. Zároveň s kresbou je uklá-dána konfigurace grafické části programu do souboru stejného jména, jako má výkres, ale s příponou CFV.


Program obsahuje téměř všechny značky dle mapového klíče původní ČSN (a samozřejmě také všechny značky pro tvorbu katastrální mapy). Lze vytvářet bloky kresby, které se chovají jako značka, a tím vytvářet vlastní značky. Kresbu lze dělit až do 64 vrstev. Mimo jiné lze provádět následující akce: hro-madná editace kresby, výběry a filtrace prvků přes číslo bodu, barvu, vrstvu, kód značky atd.

Práce s rastry se objevila později, systém načítá formáty (BMP, JPG, TIF, CIT, COT), umožňuje afinní nebo Helmertovu transformaci. Geus neumí přímo pra-covat s hloubkou barev 4 a 16 bitů. Standardně podporuje pouze 1, 8 a 24 bito-vou hloubku barev. Také práce s extrémně velkými rastry zatím není optimali-zována a velkým omezením je nemožnost tisku rastrů v prostředí programu.

Import kresby je možný z formátu DXF: import umožňuje přenos linií, textů. Pomocí převodních tabulek lze definovat i převod vrstev, barev, typů čar a také značek. Lze tedy importovat i DKM (digitální katastrální mapa) z formátu VKM (zatím není podporován VKF) nebo DXF. Export je opět možný do formátu DXF a do formátů Kokeše VTX, STX.

Program Geus vyvíjí firma Geus, v září roku 2005 byla dostupná verze 12.1. Firma také vyvíjí program Geometr pro poloautomatické vytváření, tisk a ex-port tabulek geometrických plánů. Ten ve výše uvedeném období byl dostupný ve verzi 13.0.

Poznámka Protože při hledání informací o programu Geus nebo používání nejrůznějších demoverzí může docházet k neorientaci v číslování verzí, je toto dále vysvětleno. Verze 1-8 byly vyvíjeny pod systémem DOS, první verze pod Windows nesla označení W1.0, tato byla později přejmenována na verzi 11.0, jako další pak byla verze 12.0.

2.2.8 Microstation

Systém Microstation je grafický editor kategorie CAD, v našich zemích užíva-ný od roku 1992. Obsahuje nástroje pro kreslení grafických prvků v rovině i prostoru. Dále umožňuje vytvořit vazbu grafického elementu na textovou data-bázi popisných informací. Tato databáze může být vnitřní, realizovaná pomocí štítků (Tags), nebo vnější, realizovaná propojením s externími datovými zdroji ve formátu DBF, Oracle, Informix, lze používat i rozhraní ODBC a RIS.

Významnou vlastností je možnost uživatelsky upravovat systém pomocí pro-středků UCM (Users commands), což je jednoduchý metajazyk nad příkazy programu a především prostředky programovacího jazyka MDL (Microstation Development Language).

Tento jazyk (syntax je podobný jazyku C) je využíván při tvorbě geodetických nadstaveb, neboť jak bylo výše uvedeno, geodetovi při práci s obecnými CAD některé funkce zcela chybí, některé vyhovují jen z části a velkou část z nich nikdy nevyužije a bez nadstavby by jeho tvůrčí práce skončila ihned po spuště-ní systému, který nezvládá operaci načtení seznamu souřadnic.

- 18 (18) -

Poznámka O geodetických nadstavbách, vyvíjených českými firmami, bude podrobně pojednáno v následujících kapitolách.

Ovládání Microstationu je soustředěno v panelech nástrojů - ve speciálních dialogových oknech, která obsahují ikony. Tato okna lze zapínat a vypínat a vhodně rozmísťovat podél grafické plochy. Protože systém podporuje týmovou práci, může mít každý uživatel zachován své individuální prostředí v rámci různých projektů či skupiny projektů.

Obr. 2.1: Microstation-hlavní okno V rámci geodézie je systém Microstation považován za neoficiálně vyhlášený standard, což bylo v prvopočátku způsobeno tím, že si tento systém zvolila postupně většina správců inženýrských sítí, dále se často stával prostředkem tvorby GIS v nejrůznějších oblastech a završeno toto bylo volbou ČÚZK, jako prostředku pro správu a údržbu katastrální mapy.

Systém komunikuje s jinými systémy, teoreticky přímo importuje a exportuje binární výkresové soubory DWG, vytvořené programem AutoCAD (v praxi toto nefunguje se všemi verzemi DWG). Totéž platí i pro výměnný formát DXF. Dále importuje výměnné formáty IGS, CGM, formát GRD programu Microstation Fiel a formát RDL programu MicroStation Review. Vlastní for-mát vektorové kresby je označen DGN, s datovým formátem odpovídajícím seznamu souřadnic systém nepracuje.

V oblasti práce s rastry je možno naimportovat široké spektrum formátů – GIF, CIT, COT, RGB, RLE, JPG, PCX, RLC, RS, TGA, TIF, BMP. Rastrové vý-kresy lze otáčet, zvětšovat/zmenšovat, zprůhledňovat, jednoduše transformo-vat. Bohužel program nemá funkce na složitější úpravu a hlavně transformaci rastrů, proto je nutno dokoupit příslušnou mdl nadstavbu (např. I/RAS).


Poznámka Všechny výše uvedené vlastnosti a funkce jsou popisovány pro verzi Microstation 95, který je v současné době téměř výhradně používán v geodetických firmách.

Microstation je produktem americké firmy Bentley Inc., v září roku 2005 byla dostupná poslední verze MicroStation 08.05.02.35. Dále je možné se setkat se staršími verzemi s označením MicroStation/J (7.0,7.1), MicroStation SE (verze 5.7) a především MicroStation 95 (verze 5.5).

2.2.9

•

•

Geodetické nadstavby pro Microstation firmy Gisoft

Firma Gisoft vyvíjí mdl nadstavby pro systém Microstation ve dvou základních oblastech :

Kabelové sítě

Mapování, geodézie, příprava dat pro GIS

2.2.9.1 Mgeo

Mgeo je produkt s mnohostranným využitím v oblasti tvorby geografických dat. Je zaměřen na tvorbu a údržbu účelových map velkých měřítek, zpracová-ní technické dokumentace inženýrských sítí, zpracování komplexních mapo-vých děl, přípravu dat pro GIS, tvorbu územních plánů atd. Charakteristickým znakem je modulární koncepce umožňující vytvořit sestavu přesně podle pova-hy zakázek nebo potřeb konkrétního pracoviště a shodné vlastnosti na všech platformách (MicroStation, MicroStation PowerDraft, MicroStation GeoOutlo-ok).

Data jsou organizována v tzv. projektech, které umožňují efektivní práci s více tématicky odlišnými výkresy. Vlastní kresba je nejčastěji prováděna pomocí datových modelů, které zajišťují atributovou správnost kresby dle předpisů odběratele. Tyto modely je možno snadno vytvářet a editovat v prostředí pro-gramu, mnoho modelů je již vytvořených a je možno je zakoupit.

Systém má také prostředky pro kontrolu atributové správnosti kresby a případ-ný její převod dle předpisu jiného odběratele. Za pomoci modulu topologic-kých kontrol je pak možno připravit výkres bez atributových a topologických chyb.

Je podporována také práce s obecnými popisnými informacemi, interaktivní nebo hromadné připojování databázových údajů a externích souborů na objekty ve výkresu, možnost vyhledávání a ukládání dotazů.

Obr. 2.1: Mgeo-hlavní okno

Volitelné moduly :

Práce s geodetickými body - import bodů, export, hromadné vytvoření (očíslování) a přečíslování bodů, doplnění poznámek podle kresby, geode-tické úlohy, prostředky pro správu a údržbu databáze bodů, inteligentní

•

- 20 (20) -

popisy bodů, uživatelsky definovatelné typy bodů, kontrola existence bodů pod objekty atd.

Vstup kódované kresby - doplňuje modul Práce s geodetickými body o možnost vynášení kresby na základě kódů v seznamu souřadnic.

•

Práce s popisnými informacemi KN - práce s popisnými údaji katastru ne-movitostí (SPI), okamžité použití dat bez nutnosti propojování (propojení volitelné např. za účelem vytvoření tématické mapy).

•

Import dat KN ve výměnném formátu (VFK, VKM) - import dat katastru nemovitostí v tzv. novém i starém výměnném formátu.

•

Mapové listy - pohodlný tisk mapových listů v pevném i obecném kladu včetně mimorámových údajů, výkresů s rohovým razítkem .

•

Tisk - pohodlný tisk mapových listů v pevném i obecném kladu včetně mi-morámových údajů, výkresů s rohovým razítkem.

•

Kontrola a změna atributů prvků - kontrola výkresů z hlediska struktury (atributů, požadavků směrnice), hromadné změny atributů prvků, analýza výkresu.

•

Kontrola a oprava čárové kresby - kontrola a vytvoření topologicky čisté kresby.

•

Duplicity - zjištění a odstranění duplicitních prvků na základě geometrie. •

Náhrada čar lomenými čarami - spojování úseček a lomených čar se stejný-mi atributy do delších lomených čar.

•

Tvorba ploch - vytváření ploch z hraničních prvků ploch včetně možnosti přenášení databázových vazeb.

•

V září roku 2005 byla dostupná verze Mgeo 8.1.

2.2.9.2 GeoTools

Pod hlavičkou GeoTools jsou soustředěny všechny samostatné nástroje z oblasti zpracování geografických dat, které jsou jako volitelné moduly součástí komplexnějších produktů (Mgeo, Spider), ale současně mohou pracovat i sa-mostatně. V září roku 2005 to byly tyto nástroje :

Kontrola a změna atributů •

•

•

•

•

•

•

Kontrola a oprava čárové kresby

Duplicity

Náhrada čar lomenými čarami.

Tvorba ploch

Klad mapových listů

Tisk mapových listů.


2.2.10

•

•

Geodetické nadstavby pro Microstation firmy HSI

Portfolio softwarových produktů firmy HSI je mimořádně široké, v rámci geo-detických aplikací je možné je dělit do dvou oblastí :

tvorba a správa geografických dat

kontrola grafických dat

Jednotlivé produkty jsou složeny z velkého počtu základních a rozšiřujících modulů, takže lze sestavit kombinaci přesně vyhovující požadavkům zákazní-ka.

2.2.10.1 ProGEO

ProGEO je nadstavba MicroStationu V8 pro sběr, zpracování, správu a využití prostorových dat. Základní moduly tvoří :

Správce systému - obsahuje všechny informace o zakázce, umožňuje spra-vovat všechny dokumenty související se zakázkou – nejen vlastní výkresy a rastry, ale i seznamy souřadnic, fotografie nebo dokumenty MS Office.

•

Kresba - kresebný aparát systému umožňuje vytvářet grafickou i negrafic-kou část dat informačního systému podle datového modelu zakázky. Uži-vateli jsou pro aktivní model nabízeny povolené prvky, jejichž atributy systém nastaví podle definice. Základní kresebnou funkčnost menu dopl-ňuje řada speciálních funkcí - kótování liniových prvků pravoúhlým nebo šikmým způsobem, staničení liniových prvků, šrafování, tvorba „T“ napo-jení prvků a vytváření vazeb mezi prvky.

•

Práce se seznamem souřadnic - k dispozici jsou funkce pro hromadné načte-ní seznamu souřadnic bodů do výkresu (2D/3D) a databáze bodů. Body je možné pomocí kódů rozdělit do skupin podle jejich významu – ať už pro kresbu nebo pro tisk. Kódování seznamu souřadnic dává možnost zároveň při zpracování naměřeného bodového pole vygenerovat i kresbu (bodové i liniové značky). Dále je zde funkce pro vytvoření seznamu souřadnic z kresby, výstupy z databáze bodů podle uživatelské volby. Rozsáhlou funkčnost nabízejí konstrukční úlohy, které obsahují všechny standardní geodetické úlohy pro určení souřadnic bodu z měřených hodnot. Důležitou funkcí je propojení kresby a databáze bodů, což umožňuje úpravu souřad-nic bodu v databázi podle změny kresby,doplnění bodu do databáze při vy-tvoření nového bodu a rušení bodů z databáze při zrušení bodů v grafice.

•

Databáze - řešení systému umožňuje jeho využití jako nástroje pro tvorbu a provoz informačního systému. K tomuto účelu jsou do systému zakompo-novány funkce pro vytváření a editaci negrafických informací. Pro práci s externími databázovými tabulkami je použit jako základ vlastní systém firmy HSI FORMS. Díky tomu již nelze chápat systém ProGEO jenom ja-ko desktop aplikaci, ale jako aktivního klienta většího informačního sys-tému, založeného například na relační databázi ORACLE.

•

Výstupy - díky koncepci tiskových funkcí jsou veškeré úpravy prováděny pouze ve výstupním souboru, takže nijak neovlivňují původní výkresy. Uživatel může vytvořit celou řadu šablon s definicí parametrů tisku, takže nemusí nastavení provádět stále znovu. Základní šablony obsahují formát

•

- 22 (22) -

účelové mapy dle ČSN 013411 a obecně definovaný formát. Při tvorbě vý-stupního souboru je možné provést změnu atributů prvků (řada předpisů požaduje jinou barvu pro digitální podobu a jinou pro výtisk), doplnit sou-bor o hektometrickou síť, symbol severky či různé popisy. Funkce umož-ňuje vytvořit najednou více výstupních souborů pro celé zvolené území. Výstupní soubor je pak možné dále upravovat – změnit velikost buněk, textů, měřítko čar, doplnit souřadnice křížků hektometrické sítě, provést oříznutí kresby okolo buněk, textů a další. Součástí systému je i funkce pro orientaci v kladech mapových listů sou-řadnicových systémů S-JTSK (v kladu Státní mapy), Gusterberg, sv. Ště-pán, S-42 a Základní mapy ČR.

•

Obr. 2.1: ProGEO-hlavní okno

Rozšiřující moduly tvoří :

Automatic - aplikace slouží k dávkovému spouštění kontrolních funkcí na základě předpisu v textovém souboru. Definiční textový soubor je dodáván s instalací a obsahuje doporučené nastavení pro provádění kontrol při pře-jímce polohopisné dokumentace skutečného provedení staveb pro přísluš-ného správce sítí.

Konverze VF ISKN - modul slouží k převodu grafických i negrafických dat ISKN.

•

Pozemky - modul obsahuje funkce pro práci s databázemi katastru nemovi-tostí. Lze spojovat kresbu parcel s databází parcel, vytvářet a tisknout pře-hledy z katastru nemovitostí, zobrazovat informace o parcele, vytvářet pro-tokol se seznamem souřadnic lomových bodů parcel.

•

Čištění - modul je určen pro automatickou opravu topologie dat. Součástí modulu jsou funkce k odstranění duplicitních prvků, zpracování nedotahů (na úrovni koncových bodů prvků a nedotahů typu T), odstranění křížení, odstranění úseček nulové délky a vytváření nových prvků. Dále jsou zde doplňující funkce pro odstranění duplicitně vytvořených uzavřených prvků a vytvoření vnořených ploch.

•


Konvertor - prostředek k hromadné změně grafických atributů prvků na základě předpisu v textovém souboru. Může sloužit k převodu z jednoho předpisu odběratele na jiný.

•

Kontrola - modul umožňuje provést rychle a snadno kontroly atributů, a obecné topologie. Jednotlivé funkce vyhledávají chyby v grafických atri-butech (vrstva, barvy, styl, tloušťka atd.), duplicitní prvky, křížení, nedo-tahy, krátké úsečky a chyby v přesnosti kresby. Funkce umožňují některé typy chyb zároveň opravovat. Každá kontrola vytváří chybový protokol s přehledným výpisem chyb.

•

Moduly pro kontrolu topologie sítě - tyto moduly umožňují provést rychle a snadno kontroly vzájemných vztahů prvků sítě. Jednotlivé funkce vyhle-dávají volné konce, volně umístěné buňky, chybně definované grafické skupiny, kontrolují shodu kresby a seznamu souřadnic a řadu dalších po-žadovaných vlastností kresby. Každá kontrola vytváří chybový protokol s přehledným výpisem chyb.

•

Nadstavba ProGEO byla v září roku 2005 dostupná ve verzi 3.0.

2.2.10.2 MacroGEO

Systém MacroGEO poskytuje prostředky pro přípravu a údržbu dat informač-ního systému o území, tvorbu map velkých měřítek, technických digitálních map a podobně. Jeho vlastnosti jsou přizpůsobeny využití pro uživatele, kteří pracují s údaji o území ve formě grafické i negrafické - např. úřady státní sprá-vy i samosprávy, správci objektů inženýrských staveb, průmyslové podniky, geodetické firmy apod. Snadné napojení kresby a negrafických informací umožňuje provádět vyhledávání a výběry podle nejrůznějších kritérií. Systém nabízí řadu funkcí pro tvorbu kresby – od zpracování měřených hodnot nebo již hotových seznamů souřadnic, vytvoření kresby podle definovaných pravi-del, až po výstupní funkce, které umožňují splnit všechny požadavky uživatele na výsledný tisk. Rozšiřující moduly umožňují kresbu zkontrolovat a případné nedostatky v atributech či topologii kresby hromadně opravit. Základní moduly tvoří :

Práce se seznamem souřadnic - k dispozici jsou funkce pro načtení seznamu souřadnic bodů (i 3D) do výkresu a databáze bodů. Současně s načítáním bodů je možné pomocí kódů vytvořit velkou část kresby – podle kódů se automaticky vykreslují prvky s atributy podle definice. Kódy je možné po-užít i pro rozdělení bodů do skupin podle jejich významu – ať už pro kres-bu nebo pro tisk. Dále je zde funkce pro vytvoření seznamu souřadnic z kresby, výstupy z databáze bodů podle uživatelské volby. Rozsáhlou funkčnost nabízejí konstrukční úlohy, které obsahují všechny standardní geodetické úlohy pro určení souřadnic bodu z měřených hodnot.

•

Kresba - kresebné nástroje systému zaručují uživateli vytvoření bezchybné kresby – uživatel se nemusí zabývat výběrem správného výkresu, vrstvy, barvy či dalších atributů. Tyto atributy jsou předem definovány v definici lokality (datový model) a systém sám hlídá jejich dodržování. Kresba je interaktivně propojena s databází bodů a umožňuje tak promítnout změny v kresbě i do databáze bodů. Mezi další kresebné funkce patří kótování li-

•

- 24 (24) -

niových prvků pravoúhlým nebo šikmým způsobem, staničení liniových prvků, šrafování, tvorba „T“ napojení prvků a vytváření vazeb mezi prvky.

Územní správa dat - modul poskytuje prostředky i pro jednoduchou správu dat. Správce lokalit umožňuje vybírat výkresy pro další činnost nejen pod-le názvu, ale i podle území, mapového listu, názvu obce či ulice. Správce souborů pak umožňuje jednoduše a rychle měnit aktivní výkres, připojovat referenční výkresy i rastry. Samozřejmostí jsou i funkce pro orientaci v kladech mapových listů souřadnicových systémů S-JTSK (v kladu Státní mapy), Gusterberg, sv. Štěpán, S-42 a Základní mapy.

•

Databáze - systém MacroGEO je řešen tak, aby mohl být používán jako nástroj pro tvorbu a provoz informačního systému. K tomuto účelu jsou do systému zakomponovány funkce pro vytváření a editaci negrafických in-formací. Systém také umožňuje vyhledávat prvky podle negrafických in-formací a vytvářet různé výstupy.

•

Výstupy - funkce pro tisk kresby je koncipována tak, že veškeré úpravy jsou prováděny až ve výstupním souboru. Tyto změny tedy nijak neovlivňují původní výkresy. Funkce dovoluje uživateli vytvořit celou řadu šablon s definicí parametrů tisku tak, aby nemusel nastavení provádět stále znovu. Základní šablony obsahují formát účelové mapy dle ČSN 013411 a obecně definovaný formát. Při tvorbě výstupního souboru je možné provést změnu atributů prvků (řada předpisů požaduje jinou barvu pro digitální podobu a jinou pro výtisk), doplnit soubor o hektometrickou síť, symbol severky či různé popisy. Funkce umožňuje vytvořit najednou více výstupních soubo-rů pro celé zvolené území. Výstupní soubor je pak možné dále upravovat – změnit velikost buněk, textů, měřítko čar, doplnit souřadnice křížků hek-tometrické sítě, provést oříznutí kresby okolo buněk a další.

•

Základní modul je možné doplnit specializovanými moduly :

Kontrolní nástroje - kontrolní moduly jsou určeny pro zpracovatele grafic-kých dat podle požadavků předpisu odběratele. Tyto moduly umožňují provést rychle a snadno kontroly atributů, topologie i vzájemných vztahů prvků. Jednotlivé funkce vyhledávají chyby v grafických atributech (vrst-va, barvy, styl, tloušťka atd.), duplicitní prvky, křížení, nedotahy, volné konce, nesoulad mezi kresbou a seznamem souřadnic, nesprávně umístěné buňky, špatně vytvořené grafické skupiny a další nedostatky. Moduly umožňují některé typy chyb zároveň opravovat. Každá kontrola vytváří chybový protokol s přehledným výpisem chyb.

•

Automatic - aplikace slouží k dávkovému spouštění funkcí kontrolních mo-dulů na základě předpisu v textovém souboru.

•

Převody - převody atributů a typů prvků - velkým problémem při převodech grafických dat do požadované struktury jsou změny typů prvků. Tuto část problematiky převodů grafických dat řeší tento modul, který umožňuje provádět převody atributů i typů prvků a upravit tak kresbu podle poža-davků. Obsahuje funkce pro hromadnou změnu vybraných vlastností prv-ků ve výkresu na základě předpisu v textovém souboru, pro převod oblou-ků, křivek, složených řetězců a multičar na lomené čáry, změnu parametrů kót, převod textů na buňky nebo hromadnou záměnu buněk.

•


Čištění - další problém při převodech grafických dat do požadované struktu-ry představuje topologie kresby. Modul je určen pro automatickou opravu topologie dat. Součástí modulu jsou funkce k odstranění duplicitních prv-ků, zpracování nedotahů (na úrovni koncových bodů prvků a nedotahů ty-pu T), odstranění křížení, odstranění úseček nulové délky a vytváření no-vých prvků. Dále jsou zde doplňující funkce pro odstranění duplicitně vy-tvořených uzavřených prvků, vytvoření vnořených ploch.

•

Pozemky - Modul obsahuje funkce pro práci s databázemi katastru nemovi-tostí. Lze spojovat kresbu parcel s databází parcel, vytvářet a tisknout pře-hledy z katastru nemovitostí, zobrazovat informace o parcele, vytvářet pro-tokol se seznamem souřadnic lomových bodů parcel. Zpracovaná data o pozemcích lze zároveň využívat i stávajícími funkcemi systému (výstupy, databázové dotazy apod.).

•

Konverze IF IKSN - modul slouží k převodu grafických i negrafických dat ISKN.

•

Navigátor - modul je určen pro inteligentní podporu kresby z hlediska topo-logie kreslení. Aplikace je aktivní při současném spuštění některé kresebné funkce systému MicroStation, MacroGEO. Funkce umožňuje jednodu-chým způsobem kreslit prvky v definovaném geometrickém vztahu k řídí-címu prvku – např. rovnoběžku, kolmici, prvek v zadané vzdálenosti od zvoleného řídícího prvku. Řídící prvek uživatel zvolí najetím kurzoru na prvek, prvek se vysvítí a při dalším pohybu kurzoru jsou dle nastavení aplikace zvýrazněny definované body.

•

Nadstavba MacroGEO byla v září roku 2005 dostupná ve verzi 6.60.

2.2.10.3 HSI Tools

Systém vychází z myšlenky nabídnout uživateli aplikace dle jeho vlastního výběru z dané nabídky. Jedná se o aplikaci, která spravuje uživatelské aplikace a systémové funkce resp. jejich zřetězení (ve smyslu jejich používání) pod „jednou střechou“ (ve formě řádkového menu).

V zásadě využívá moduly, které byly popsány v předchozích kapitolách - Kon-trola, Automatic, Čištění, Navigátor, Výstupy, Mapové listy, Konvertor. Dále jsou dostupné moduly pro kontroly topologie sítě dle nejrůznějších správců (SPT Telecom, E.on , JČP, ZČP, DTMMO JČ kraje, Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, Slovak Telecom a další).

Nadstavba HSI Tools byla v září roku 2005 dostupná ve dvou verzích :

•

•

2.2.11

3.52 pro platformu MicroStation/J, MicroStation GeoOutlook v7

8.00 pro platformu MicroStation 2004 Edition, Bentley PowerMap 2004 Edition

Geodetické nadstavby pro Microstation firmy Geovap

Firma Geovap začala s vývojem mdl nadstaveb začátkem 90. let minulého sto-letí. Výsledkem byl produkt TechLine. Později se firma začala věnovat kom-plexnějším produktům a systém již příliš nerozvíjí.

- 26 (26) -

2.2.11.1 TechLine

Programový systém TechLine představuje kompletní technologickou linku pro tvorbu a údržbu digitálních map v prostředí MicroStation. Obsahuje 6 tématic-kých modulů, které lze provozovat samostatně :

Obr. 2.1: Mgeo-hlavní okno

GEO-Ap - provádí natažení bodů (čísel bodů, souřadnic, výšek a případ-ných kódů) ze souboru ve formátu ASCII do systému Microstation. Je podporováno i vygenerování kresby (vykreslení liniových a bodových prvků) podle kódů. Dále systém obsahuje funkce pro práci s kladem ma-pových listů a řadu dalších funkcí pro tvorbu a vedení digitálních map.

•

Utility - poskytuje podpůrné prostředky pro editaci a operace s prvky. Pro-vádí natažení bodů do 3D výkresu, prokládání kružnic a oblouků lomený-mi čarami, případně jejich rozkládání, hromadné změny fontu a justifikace textů, výpočet staničení trasy aj. Důležitou funkcí je afinní a Helmertova transformace základních prvků

•

Kontrola - umožňuje spouštění dílčích úloh, které jsou určeny jednak pro kontrolu správnosti dat obsažených ve výkresu, tak i pro hromadné opera-ce s prvky podle jejich atributů. Kontroluje základní atributy prvků (typ, vrstva, barva, tloušťka, styl) podle uživatelem definovaných přípustných kombinací atributů. Dále je možno hromadně měnit základní atributy prv-ků i specifické atributy buněk, textů a kót s možností přesunu měněných prvků do několika výkresů. Modul také obsahuje funkce pro kontrolu a opravu topologie.

•

GEO-Archiv - modul obsahuje programy sloužící pro správu geodetických zakázek a jejich archivaci. Řeší problematiku rychlého vyhledávání DGN výkresů a referenčních výkresů podle zadaných kritérií (např. podle popis-ných informací). Výběr lokality se provádí graficky, další kritéria je možné zadat v dialogovém okně.

•

Ikony - v modulu je obsaženo více jak 1700 ikon pro snadné kreslení digi-tálních technických map.

•

Telekom - aplikace řeší problémy jednak tvorby mapy, umisťování prvků datové struktury do odpovídajících výkresů a s příslušnou symbologií , tak i následné zpracování tvorby výstupů pro SPT TELECOM.

•

Pro kontroly atributů a topologií firma dále vyvinula speciální produkt Etalon, který řeší následující typy úloh :

výpis obsahu souboru (kombinací atributů buněk, textů, kót a ostatních prv-ků) do protokolu

•

•

•

•

kontrola základních parametrů výkresu (pracovní jednotky, rozsah výkresu)

kontrola atributů prvků, včetně kontroly specifických atributů buněk, textů a kót

kontrola návaznosti prvků (vyhledání volných konců)


•

•

•

•

2.2.12 Autocad

kontrola křížení a blízkých bodů liniových prvků

kontrola velikosti prvků (s velikostí menší než definované minimum)

kontrola duplicitních prvků s možností volby zpracovávaných vrstev

kontrola přilehlosti buněk u liniových prvků.

Systém Autocad byl uveden na trh v roce 1982, v současné době je považován za celosvětový standard ve skupině obecných CAD programů. Na rozdíl od Microstationu začal být v našich zemích používán mnohem dříve. Důvod byl především ve vývozním omezení COCOM, které bylo uvaleno na systém Microstation především z důvodu jeho databázové orientace. V geodézii se systém Autocad používá méně, z důvodů, které byly vysvětleny v kapitole 2.3.4. Protože však geodet často komunikuje se stavařskými a projektantskými subjekty, setká se s Autocadem minimálně při řešení leckdy nemalých problé-mů při importu a exportu dat.

Obr. 2.1: Autocad 2000-hlavní okno Podobně jak u Microstationu je možno systém uživatelsky upravovat pomocí programovacího jazyka AutoLISP. Tato otevřená koncepce byla zřejmě také jedním ze základů úspěchu a rozšíření systému, z důvodu stovky speciálních modulů od nezávislých výrobců. Proto také bylo vývojové prostředí později rozšířeno o jazyk C a o nástroje pro tvorbu uživatelských dialogových panelů.

Autocad pracuje s vlastním formátem výkresu, který je označován DWG. Vý-kres je chápán jako množina elementárních objektů (tzv. entit), kde každá enti-ta je chápána jako záznam v databázi výkresu. Na rozdíl od Microstationu se formát databáze s novými verzemi často mění, proto bylo vyvinuto několik

- 28 (28) -

výměnných formátů pro komunikaci z jinými systémy. Nejznámějšími výměn-nými formáty jsou DXF a IGES, ale i tyto formáty mají několik verzí.

Systém importuje soubory formátu DXB (vytvořené programy typu AutoSha-de), 3DS (Autodesk 3D Studio), WMF (metasoubory Windows),…

Export - DXF, WMF, SAT, STL, EPS, DXX, BMP, 3DS

V oblasti práce s rastry je možno naimportovat široké spektrum formátů – BMP, JPG, IGS, PCX, PCT, PNG, RLC, TGA, TIF a další. Není žádné přímé omezení, které by limitovalo počet nebo velikost rastrů, jež lze do výkresu na-číst. Rastrové obrázky mohou být kopírovány, přemísťovány a ořezávány. Po-mocí režimů uzlů je možno obrázek upravovat, měnit jeho jas, kontrast a prů-svitnost, ořezat jej pomocí obdélníku nebo mnohoúhelníku či použít obrázek jako ořezávající hranu při oříznutí. Obdobně jako u Microstationu pro trans-formace rastrů je nutno použít externí aplikaci (např. Autodesk Raster Design).

Po nezbytné konfiguraci systém pracuje s externími databázemi typu Access, Excel , dBASE, Oracle, Paradox, Visual FoxPro, SQL Server.

Od verze AutoCAD Map 2000i CZ je systém k našim geodetům přívětivější a podporuje S-JTSK. Tato verze také načítá formát DGN Microstationu (verze 5.x a 95). O geodetických nadstavbách, vyvíjených především českými fir-mami, bude podrobně pojednáno v následující kapitole.

Základní verze systému Autocad vyvíjí americká firma Autodesk, v září roku 2005 byla dostupná poslední verze Autocad 2006 CZ.

2.2.13 Geodetické nadstavby pro Autocad

Jak bylo výše uvedeno, rozšíření Autocadu mezi našimi geodety není tak velké, proto i tvorba a rozšíření geodetických nadstaveb odpovídá této skutečnosti. Velmi důležitými jsou především produkty firmy AAC Solutions (Xanadu).

2.2.13.1 PC-GEOdet

Systém PC-GEOdet je geodetický grafický systém (nadstavba AutoCADu) pro vyhotovení mapových podkladů polohopisu. Vstupem do něj je seznam sou-řadnic a výšek bodů, výstupem je hotový mapový podklad v libovolném měřít-ku a přehled bodů. Vstupní seznam bodů může být získán buď přímo z elektro-nického tachymetru, programovým zpracováním elektronického zápisníku ne-bo ručního zápisu klasicky měřených dat, anebo z kartometrické digitalizace použitých mapových podkladů. V rámci systému lze interaktivně upravovat grafická data, kreslit geodetické značky, spojnice bodů různými typy čar, popis mapy.

Systém PC-GEOdet umožňuje přímou návaznost na digitální model terénu GEOsurf, který automaticky generuje vrstevnice, vypočítává kubatury a inter-aktivně generuje 3D profily terénu (včetně 2D – projekce).

Nadstavbu PC-Geodet vyvíjí česká firma AAC Solutions (Xanadu), v září roku 2005 byla dostupná verze 4.2.


Poznámka

Funkce řešící problematiku geodézie najdeme i v dalších produktech Autodesku, jsou to však systémy komplexní, řešící problematiku GIS (např. Autodesk Map 3D, Autodesk MapGuide)

Úkol 2.1

Navštivte www stránky vybraných programů z kapitoly 2, případně uvedených v Tab. 2.1 a 2.2 a pokuste se stáhnout případné doplňující infor-mace k textu, manuály nebo helpy.

Úkol 2.2

Pro pozdější použití sestavte tabulku hodnotící informace na www stránkách programů dle kategorií - přehlednost, úplnost a kvalita informací, dostupnost helpů, manuálů, možnost stažení demoverzí, existence faq apod.

Úkol 2.3

Zjistěte si aktuálně platné ceníky a pokuste se sestavit kombinace programů pro geodetickou kancelář v několika cenových pásmech.

Úkol 2.4

Pokud máte možnost, stáhněte si a nainstalujte dostupné demoverze programů pro prvotní seznámení a případné vyhotovení zadání z následujících kapitol

Kontrolní otázky

Do roku 1991 byla naše tehdejší republika na seznamu zemí, do kterých americká vláda zakazala exportovat programový systém Microstation. Z jakého to bylo důvodu?

- 30 (30) -

3

3.1

•

Kokeš - vybrané funkce

Programový systém Kokeš je probírán v několika cvičeních zimního semestru 2. ročníku v předmětu GE09 Počítačová grafika, proto následující text předpo-kládá dosažené znalosti z tohoto cvičení a bude se odkazovat na manuály a helpy umístěné v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Kokes" počítačové sítě Ústavu geodézie. Popisována bude verze 5.06.

Import souřadnic

Systém Kokeš pracuje se dvěma základními datovými soubory:

seznamem souřadnic, který má 2 formy - binární (soubor *.ss) textovou (soubor *.stx)

výkresem, který má také 2 formy - binární (soubor *.vyk) •

textovou (soubor *.vtx)

Založení nového seznamu souřadnic provedeme příkazem Soubor→ nový sou-bor. Po zvolení typu zakládaného souboru se objeví okno pro zadání hlavičky souboru (viz. Obr. 3.1).

V tomto okně nastavíme:

o Souřadnou soustavu - S-JSTK nebo Gauss-Krüger

Technologii - ZMVM, Stan-dart, ZMVM2

Třídu přesnosti - 1-8

o Pořadí souřadnic - YX nebo XY

Přesnost souřadnic - 1cm-10µm

Redukci souřadnic - ano/ne

Kódování jazyka - Latin2, Kamenický, ISO Latin, Windows

Obr. 3.1: Založení seznamu souřadnic Technologie Standard a ZMVM se od sebe liší způsobem číslování bodů a tím, že v technologii ZMVM se navíc pracuje s třídou přesnosti. Číslo bodu v tech-nologii Standard má maximálně šest znaků, používají se pouze číslice a písme-na. V technologii ZMVM je číslo tvořeno vlastním a skupinovým číslem a po-užívají se pouze cifry.

Založení nového výkresu provedeme příkazem Soubor→ nový soubor. Po zvo-lení typu zakládaného souboru se objeví okno pro zadání hlavičky souboru (viz. Obr. 3.2). V tomto okně nastavíme :


o Souřadnou soustavu - S-JSTK nebo Gauss-Krüger

Technologii - ZMVM, Stan-dart, ZMVM2

Vztažné měřítko

Třídu přesnosti - 1-8

o Pořadí souřadnic - YX / XY

Přesnost souř. - 1cm-10µm

Redukci souřadnic - ano/ne

Kódování jazyka - Latin2, Kamenický, ISO Latin, Windows

Úhlové jednotky - deg/grad/rad/d.m.s

Obr. 3.2: Založení výkresu Tlačítko [Zadat limity] spouští další dialogové okno, v němž je možno zadat limity výkresu číselně v jednotlivých souřadných osách nebo výběrem mapo-vého listu.

Načítat souřadnice můžeme ze 2 základních zdrojů :

totálních stanic •

• textových souborů

V prvním případě zvolíme příkaz Soubor→záznamníky→import souřadnic.

Po zvolení vstupního souboru ve formátu příslušné totální stanice (rozlišeno příponou souboru) je automaticky založen seznam souřadnic stejného jména a do něj se ukládají body načtené ze vstupního souboru. Pokud máme měřená data a chceme je zpracovat v prostředí Kokeše, volíme k jejich importu příkaz Soubor→ záznamníky→ import měřených dat.

V druhém případě zvolíme příkaz Soubor→otevřít.

Zde si otevřeme seznam ve formátu *.stx, který jsme si předem připravili z textového souboru doplněním hlavičky a ukončovacího řádku dle specifikace formátu *.stx (v případě nevyplnění se program na údaje zeptá a přes chybové hlášení se souřadnice načtou). Dále je vhodné převést tento formát na formát *.ss pomocí příkazu Soubor→uložit.

Poznámka

Ve vyšších verzích Kokeše je možnost načíst seznam souřadnic v obecném textovém tvaru. Jsou podporovány volné i pevné formáty. Funkci nalezneme ve skupině funkcí pro práci se seznamem souřadnic.

- 32 (32) -

3.2 Nastavení základních atributů

Na rozdíl od obecných CAD programů nemá Kokeš možnost měnit atributy prvků z jednoho uživatelského rozhraní. Filozofie kresby je založena na použí-vání tzv. tabulek, v nichž jsou uloženy informace o grafickém provedení jed-notlivých prvků. Atribut určující číslo vrstvy, v které je uložen konkrétní pr-vek, je pak zadáván při vkládání prvku do výkresu (není tedy jako jediný zá-kladní atribut určen tabulkou).

Existují tabulky barev, čar, vrstev, symbolů, fontů a ploch. Tyto je možno edi-tovat nebo v nich vyhledávat ve vlastním prostředí Kokeše, spuštěném příka-zem Nástroje→tabulky (viz. Obr. 3.3) nebo v textovém editoru.

Obr. 3.3: Práce s tabulkami Pro vlastní kresbu musíme mít připraveny příslušné tabulky dle atributových požadavků odběratele. Výhodou pak je, v případě správného sestavení těchto tabulek, zabezpečení atributové správnosti kresby, další výhoda se pak projeví v případě předávání dat jinému odběrateli s jiným předpisem pro atributy kres-by - místo složitého předělávání dat ve výkresu stačí vyměnit příslušné tabulky.

Nesmíte tedy zapomenout exportovat s výkresem i příslušné tabulky, bez nichž se kresba na jiném počítači neobjeví. Další možností je připojení tabulek přímo k výkresu. Tabulky se neukládají celé, ale vždy pouze ta jejich část, která byla při tvorbě daného výkresu použita.

Určitou nevýhodou systému tabulek je, že není možné jednoduše změnit atri-buty jednoho konkrétního prvku ve výkresu, tak jak jsme zvyklí v obecných Cad programech, ale jen všech prvků téže skupiny (definované v tabulce) v celém výkresu.


3.3 Kresba linií

Výkres v Kokeši (soubor *.vyk) je základní datová množina, která obsahuje informace o vlastní kresbě a obsahuje souřadnice bodů. Z tohoto pohledu vy-stupuje seznam jako pomocná datová množina, která má hlavně dvojí význam :

pokud je výsledkem výpočetní funkce nový bod, je zařazen do seznamu souřadnic,

•

•

•

•

•

•

při vytváření výkresu se ukazováním (identifikací) na body seznamu sou-řadnic převádějí všechny potřebné informace se seznamu do výkresu.

Seznam a výkres mimo to mají několik funkcí pro vzájemný převod a synchro-nizaci souřadnic. Také je k dispozici pro geodeta velmi potřebná funkce opravy kresby dle opravených souřadnic seznamu.

Výkres se skládá z jednotlivých základních entit :

bod

liniový element

textový element

objekt.

Liniový element (linie) je posloupnost bodů s definovanou geometrií (typem) spojení :

P - samostatné body nebo přerušení kresby. •

•

•

•

L (NL) - přímé spojení (úsečka)

R (NR) - kruhový oblouk, kružnice

C (NC) - křivkové spojení (spline).

Je možné specifikovat, zda daný element kreslit (L, R, C) nebo nekreslit (NL, NR, NC). K jednotlivým bodům linie je možno navíc zadat tzv. informace k bodu.

Informace k bodu se skládá z označení (jeden znak anglické abecedy) a vlast-ního obsahu informace. Některá označení jsou uživateli k dispozici, některá jsou vyhrazena pro standardní informace. Z nich nejdůležitější jsou :

B - skupinové číslo bodu •

•

•

•

C - vlastní číslo bodu

K - kreslící klíč spojnice

S - symbol na bodě.

Kreslící klíč - obsahuje informace o grafickém provedení čáry s výjimkou typu spojení. Ve výkresu jsou kreslící klíče uvedeny formou odkazu do tabulky čar.

Symbol - obsahuje informace o značce na bodě. Ve výkresu jsou opět uvedeny odkazy do tabulky symbolů (ta sama vlastní tvar definuje ze souborů *.ksh).

Textový element - obsahuje informace o vlastním textu a jeho atributech. Kon-krétní druh písma je určen tabulkou fontů.

- 34 (34) -

Objekt je část výkresu definovaná uživatelem jako jeden logický celek. Tento jedinečný prvek Kokeše umožňuje slučovat jinak nesouvisející prvky (napří-klad kresbu parcely, s popisem parcelního čísla a značkami na parcele). K ob-jektům je možno ukládat popisné informace - tzv. atributy objektu.

Atribut objektu je libovolná popisná informace o objektu. skládá se z označení (1-6 alfanumerických znaků) a obsahu atributu. K předchozímu příkladu objek-tu by tak mohl být přidán atribut, který by obsahoval informace o vlastníku parcely.

Vrstva je další možností pro vytvoření struktury dat, v Kokeši je počet vrstev 256, barvy a další vlastnosti vrstev je možné určit tabulkou vrstev.

Vlastní linie se dále může dělit na segmenty a spojnice.

Segment je uživatelem definovaná část liniového elementu. Segment je vždy orientovaný.

•

Spojnice je linie mezi dvěma za sebou jdoucími body liniového elementu. •

Kresbu linií spouštíme příkazem Výkres→linie, texty, symboly→tvorba linie. Objeví se dialogové okno (viz. Obr. 3.4), ve kterém je nejprve potřeba určit objekt ve kterém bude kresba vytvářena, a to pomocí tlačítek :

[Nový objekt] - založení nového objektu

[Ident.] - identifikace stávajícího objektu, v němž bude kresba pokračovat

Dále je možno zvolit vrstvu a výkres pomocí tlačítka [ ►].

Geometrie spojnice :

o P - bodová

o L - úsečka

o R - oblouk

o C - křivka

o NL, NR, NC - spojení se ne-kreslí

Obr. 3.4: Tvorba linie Pro vlastní grafické provedení čáry je nutné vyplnit následující textová pole :

K - kreslící klíč - číslo z tabulky kreslících klíčů

S - symbol (značka) - číslo z tabulky symbolů (určuje symbol na linii)

- RPT - volba symbolu na jednom nebo více bodech linie

Dále je možnost doplňovat další informace - C (číslo bodu), Z (výška), U (úhel stočení), M (měřítkový faktor), G (číslo geometrického plánu), T (třída přes-nosti). Zbývající informace je možné zadat do spodního neoznačeného řádku ve formě "typ informace=obsah informace".


3.4

potřeba určit objekt, v kter

ového objektu

u, v němž

tvu a výkres pomocí tlačít-

í nakreslení značky je nutno vyplnit texto-

l - číslo symbolu z tabulky symbolů,

u :

Obr. 3.5: Vkládání symbolů čuje volbou možností "číslem-rovnoběžkou-bodem-

k bodu (tj. všechny kromě typu S, M, U) se píší do pole

a to volbou :

o bolů. V tomto případě se nejdříve vyplní pole

Pol kresby, již není možné

Převzít] je možné použít i při vkládání nové značky v případě, že je

dstavuje každý zadaný symbol nový liniový

Vkládání značek

Vkládání značek spouštíme příkazem Výkres→linie, texty, symboly→práce se symbolem. Objeví se dialogové okno (viz. Obr. 3.5), ve kterém je opět nejprve

ém bude kresba vytvářena, a to pomocí tlačítek :

[Nový objekt] - založení n

[Ident.] - identifikace stávajícího objektbude kresba pokračovat

Dále je možno zvolit vrska [ ►].

Pro vlastnvá pole :

symbo

měř. f. - měřítkový faktor.

Také je třeba mít vybránu volb

o nový - vkládání nové značky

Stočení značky se pak urkolmicí", přičemž při první variantě je nutno vyplnit textové pole "stočení". Interaktivně lze také značkou otáčet pohybem myši při zmáčknutém tlačítku Shift na klávesnici.

Případné informace"ostatní informace" ve tvaru "typ informace=obsah informace".

V okně je také možnost opravy a rušení již nakreslených značek,

o oprava 1 - oprava jednotlivých symbolů. Po identifikaci každého symbolulze v dialogu opravit kterýkoliv parametr tohoto symbolu. Po stisknutí tla-čítka [Převzít] je třeba identifikovat symbol, jehož parametry převezme opravovaný symbol. stiskem tlačítka [Zpět] je možné vrátit opravovaný symbol do původní podoby

oprava n - násobná oprava sympro požadované opravy a pak se provádí identifikace opravovaného symbo-lu. Opět je možné využít tlačítek [Převzít] a [Zpět].

íčka "výkres" a "vrstva", která se volí na počátku editovat.

Tlačítko [již značka ve výkresu umístěna.

Při tvorbě nových symbolů přeelement (o jednom bodě).

- 36 (36) -

3.5

3.6

Vkládání textu

Vkládání značek spouštíme příkazem Výkres→linie, texty, symboly→práce s textem. Objeví se dialogové okno (viz. Obr. 3.6), ve kterém je opět nejprve potřeba určit objekt, v němž bude kresba vytvářena, a to pomocí tlačítek :

[Nový objekt] - založení nového objektu

[Ident.] - identifikace stávajícího objektu, v němž bude kresba pokračovat

Dále je možno zvolit vrstvu a výkres pomocí tlačít-ka [ ►].

Pro vlastní nakreslení značky je nutno vyplnit tex-tová pole :

text - vlastní text

výška - textu

font - číslo fontu z tabulky fontů

k.klíč - číslo kreslícího klíče

Stočení textu se pak určuje volbou možností "číslo-bod-rovnoběžka-kolmice", přičemž při první varian-tě je nutno vyplnit textové pole "stočení". Interak-tivně lze také textem otáčet pohybem myši při zmáčknutém tlačítku Shift na klávesnici.

Vztažný bod textu je určen volbou 1-9.

Obr. 3.6: Vkládání textu Dále jsou v okně volby pro vkládání informací, opravy, rušení nebo převzetí atributů již nakreslených textů. Práce s těmito funkcemi je obdobná jako práce se symboly popsaná v předchozí kapitole.

Kresba Expertem

Systém Expert byl vyvinut pro efektivní kresbu dle atributových požadavků odběratele. Obsluha neřeší nastavování jednotlivých atributů včetně vrstev, velikostí značek a atributů textu, ale pouze vybírá název konkrétního prvku ze strukturované trojsloupcové tabulky. Jednotlivé sloupce určují zleva doprava se zužující skupiny prvků třída-skupina-druh prvku. Při kliknutí do sloupce se mění seznamy prvků napravo od něj, až je v posledním sloupci vybrán kon-krétní prvek.

Další výhodou kreslení Expertem je také možnost zjednodušeného přístupu k objektové kresbě. Dialogové okno je vyvoláno příkazem Výkres→ Expert a je zobrazeno na Obr. 3.7.


Obr. 3.7: Kresba Expertem Pro správnou funkci je samozřejmě nutné mít připraveny jednotlivé tabulky barev, čar, vrstev, symbolů, fontů a ploch a speciální řídící tabulku do níž je přístup pomocí tlačítka [Tab].

Další nastavení a ovládání se provádí následujícími tlačítky :

[Set] - nastavení obecných parametrů

[Hledat] - hledání položky v řídící tabulce

[Opravy] - po zmáčknutí a identifikaci prvku je objeví další okna pro opravy

[Uži.tl.] - při zmáčknutí tlačítka se objeví tlačítko [Def.tl], pomocí kterého je možno nadefinovat 10 přímých tlačítek, která jsou pod sloupci

[Tech.] - zde je možno nastavit cesty ke všem tabulkám v rámci konkrétní technologie, které je zde možno zakládat a rušit.

Pokud je potřeba prvek natočit (symbol, text), stiskne se tlačítko Shift a posune se kurzor myši. Kombinace tlačítek Shift+Ctrl umožňuje otáčení po krocích.

Během kresby je možno měnit některé parametry podle kontextu pomocí tzv. pop-up menu. Toto menu se vyvolá stiskem pravého tlačítka myši v pracovní ploše. Každá akce systému Expert má v pop-up menu předdefinované činnosti, ke kterým se přidávají (automaticky) funkce definované v inicializačním sou-boru Kokeše.

3.7 Komunikace s jinými programy

Příkazem Soubor→ otevřít je možné kromě vlastních vnitřních formátů Kokeše otevřít soubory s daty českého a slovenského katastru (VKM, VFK), dále je možné otevřít data ve formátu DGN, ale není je možné editovat. Také se v tomto případě při otevření nezobrazí uživatelské čáry (jsou nahrazeny stan-dardními čarami), což vyplývá ze skutečnosti, že tyto čary nejsou přímo obsa-ženy v souboru DGN, ale jsou zde odkazy do knihoven uživatelských čar (malá obdoba tabulek Kokeše).

- 38 (38) -

3.7.1 Import DGN

Pokud chceme data obsažená v DGN souboru dále editovat, je třeba je konver-tovat do výkresu Kokeše příkazem Soubor→ DGN→ import DGN, který vyvo-lá dialogové okno s nastaveními (viz. Obr. 3.8).

Obr. 3.8: Import DGN Tlačítko [Nastavení konverze] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.9), v němž můžeme nastavit :

Obr. 3.9: Nastavení konverze DGN o Konverze češtiny - umožňuje nastavit, zda konverze proběhne pro

MicroStation pro operační systém DOS nebo Windows. V případě, že sys-tém MicroStation je vybaven pouze anglickou sadou fontů, všechny pří-padné znaky obsahující diakritiku nebudou správně. Tento problém částeč-ně řeší volba "Nepřevádět diakritiku", která způsobí tzv. odčeštění.

o Vše do jednoho výkresu - nastavení má význam pouze v případě zadání (vybrání) více DGN souborů. Určuje, zda má dojít ke konverzi všech těchto


dat do jednoho výkresu. V opačném případě vznikne tolik výkresů, kolik bylo DGN souborů, a každý takový výkres bude mít shodné jméno a cestu s DGN souborem.

Konverze tříd elementů - systém MicroStation rozlišuje u elementu 7 tříd (CLASS). Zde lze nastavit zaškrtnutím příslušného políčka konverzi jed-notlivých tříd. Je doporučeno nastavení "Ano" u tříd primární a kóta.

Upravit o vztažné měřítko - grafická vektorová data se v systému Kokeš zobrazují v závislosti na vztažném měřítku výkresu. Zde lze nastavit, zda se toto měřítko má projevit na výsledném měřítku symbolů a textů v DGN souboru.

o Vypisovat přiřazení - pokud je volba zapnuta, dochází na začátku vlastní konverze k výpisu přiřazení jednotlivých liniových symbologií, bodových symbolů a textů na konzolu.

o Navazovat linie - liniový element systému MicroStation může mít max. 101 bodů, nelze kombinovat symbologii v jednom elementu a nelze zachovat pořadí elementů. Z tohoto a z dalších důvodů může dojít ke značné rozdro-benosti linií v systému Kokeš. Volba "Navazovat linie" v rámci možností napojuje linie za sebe a shlukuje linie blízké polohou. Je zde také doplňko-vá položka "počet bodů v objektu". Pokud počet prvků v objektu převýší inicializovanou hodnotu, znamená začátek následujícího prvku vytvoření nového objektu. Pro další editaci je vhodné, aby počet bodů v objektu nebyl příliš velký. Pro větší DGN soubory (1.5 MB a více) je vhodné tuto volbu vypnout.

o Konverze MSLINK - v systému MicroStation lze k DGN souborům připojit databázový projekt se soustavou DBF tabulek. Je-li požadováno uchování těchto informací, je třeba aktivovat přepínač "Ano".

o Neposunovat vb. textu - volbou rozhodujeme, zda texty budou mít stejný nebo různý vztažný bod textu

o Zaokrouhlovat dle přesnosti výkresu - volíme "Ano" v případě potřeby na shodnost přesnosti obou výkresů

Tlačítko [Technologie] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.10), v němž může-me nastavit typ dat a tím i příslušný konverzní soubor MSK pro nastavení kon-verze kreslicích klíčů, bodových symbolů a textů. Typem dat je myšlen typ zakázky pro určitého odběratele. Se systémem Kokeš se dodává minimálně jedno základní nastavení se souvisejícím konverzním souborem. Toto nastave-ní je možné použít pro obecnou konverzi nebo jako podklad pro vytvoření vlastního konverzního souboru.

Obr. 3.10: Technologie konverze DGN

- 40 (40) -

Tlačítko [Nastavení konverze kreslících klíčů] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.11), které umožňuje případnou úpravu či doplnění výsledné symbologie kreslicích klíčů. Tato operace je zvlášť potřebná v případě, kdy za tlačítkem není nápis OK. Znamená to, že k některému kreslicímu klíči v systému Kokeš nebyl nalezen v tabulce kreslicích klíčů konverzního souboru odpovídající zá-znam.

Obr. 3.11: Nastavení konverze kreslících klíčů V prvním sloupci znamená zaškrtnutí povolení konverze, v posledním sloupci zaškrtnutí znamená otočení směru liniového elementu. Červená čísla je možno editovat. Tlačítko [Uložit] způsobí připsání změněných řádků do tabulky kres-licích klíčů nastaveného konverzního souboru, tlačítko [Zapsat] způsobí nahra-zení tabulky kreslicích klíčů nastaveného konverzního souboru daným nasta-vením.

Tlačítko [Nastavení konverze bodových symbolů] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.12), které umožňuje případnou úpravu či doplnění výsledného pojme-nování a symbologie buněk. Tato operace je opět zvlášť potřebná v případě, kdy za tlačítkem není nápis OK - tzn. nenalezení odpovídajícího symbolu.

Obr. 3.12: Nastavení konverze bodových symbolů


Ovládání je obdobné jako v předchozím případě, zaškrtnutí prvku v devátém sloupci zde znamená, že bude daná buňka "rozbita" do samostatného objektu, poslední jedenáctý sloupec povoluje zrcadlení buňky (v současné době není podporováno).

Tlačítko [Nastavení konverze textů] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.13), které umožňuje případnou úpravu či doplnění výsledného čísla, výšky, šířky a symbologie textů. Tato operace je zvlášť potřebná v případě, kdy za tlačítkem není nápis OK. Znamená to, že k některému textu v systému Kokeš nebyl nale-zen v tabulce textů konverzního souboru odpovídající záznam.

Obr. 3.13: Nastavení konverze textů Ovládání je obdobné jako v případě kreslících klíčů a symbolů.

Tlačítko [Nastavení výstupního výkresu] umožňuje změnit umístění a název výkresu po konverzi.

Tlačítko [Nastavení fontu MS] umožňuje výběr příslušného souboru s rozměry jednotlivých znaků používaných fontů. Měnit tuto položku lze doporučit pouze zkušeným uživatelům obou systémů.

Po všech těchto nastaveních se zmáčknutím tlačítka [OK] konverze souboru DGN do formátu VYK provede.

Jednotlivé elementy DGN formátu se konvertují do systému KOKEŠ takto: T MICROSTATION KOKEŠ

2 Cell P (bod) s informací S; v případě rozbití samostatný objekt s atributem cell

3 Line P,L, v případě bodů pouze P

4 Linestring P,L,L,L,...

6 Shape P,L,L,L,...L (první a poslední bod je totožný)

7 Text Node rozloží se na jednotlivé texty

11 Curve P,C,C,C,...

- 42 (42) -

12 Complex String rozloží se na jednotlivé elementy v samostatném objektu

14 Complex Shape rozloží se na jednotlivé elementy v samostatném objektu

15 Arc P,R,R (konvertuje se pouze kruhový oblouk, u nestejných poloos se přebírá délka hlavní poloosy)

16 Ellipse P,R,R (konvertuje se pouze kružnice, u nestejných poloos se přebírá délka hlavní poloosy)

17 Text text

21 B-spline P,C,C,C,...

22 Point String P,P,P,P,...

33 Dimension složený prvek A=DIM

35 Sharted Cell P (bod) s informací S; v případě rozbití samostatný objekt s atributem cell

Tab. 3.1 Převod elementů Microstationu na Kokeš

Ostatní typy elementů nejsou konvertovány. Nejsou rozlišována čísla grafic-kých skupin a status elementu (např. zamčení-lock). V DGN formátu neexistují objekty, v průběhu konverze jsou proto prvky do objektů seskupeny formálně. Symboly (buňky) (Cell a Shared Cell) jsou po konverzi samostatné body s informací S, které nemají žádnou vazbu na linii a nesplňují požadavky na ochranné okolí. Symboly lze volitelně také tzv. rozbít - v tom případě vznikne samostatný objekt s atributem Cell, kde obsah atributu je původní název sym-bolu (buňky) v DGN. Při konverzi nejsou podporovány uživatelské styly čar.

Konverze má i další omezení - nelze zajistit (zvláště v koncových bodech) shodný průběh křivky (element curve) z důvodu jiného algoritmu použitého při výpočtu. Nelze zajistit návaznost křivek (element curve) mezi sebou a tečnou návaznost na okolní přímé spojení. Dále nelze zajistit návaznost linií na tyto kruhové elementy. Nekreslené spojení přímé (typ NL) se konvertuje jako sa-mostatné body, ostatní nekreslená spojení (typ NC a NR) se nekonvertují. Dal-ším omezením je, že výšku a šířku textu lze zadat maximálně na 2 desetinná místa.

3.7.2 Rastry - import a export

Dále v rámci vstupu dat do systému je možno otevřít rastrové formáty BMP, JPG, GIF, TIF, CIT, RLE, RCL, PCX a interní formát RAS. Načtení do systé-mu se provede příkazem Soubor→ otevřít.

Funkce pro další práci s rastry se volí z nabídky Soubor→ rastry. Rastry je možno několika způsoby souřadnicově připojovat, transformovat, měnit jim barvy, zprůhledňovat a maskovat (zneviditelnit jejich části). V plné verzi sys-tému lze rastry navíc slučovat, ořezávat a přerastrovat (změna hustoty a barevné hloubky při zachování formátu) nebo změnit jejich formát. Ukládat rastry lze ve formátech BMP, CIT, GIF a RAS.

Zajímavou možností je převod vektorové kresby na rastr, provede se to volbou Soubor→ rastry→ tisk do rastru nebo volbou Soubor→ rastry→ tisk do rastru expert. Podobnou funkcí je i Soubor→ tisk do metasouboru.


3.7.3 Export DGN

Export výkresu Kokeše ve vektorovém formátu VYK do formátu DGN systé-mu Microstation se provádí příkazem Soubor→ DGN→ export DGN, který vyvolá dialogové okno s prvotními nastaveními (viz. Obr. 3.14).

Obr. 3.14: Export do DGN - prvotní nastavení V tomto okně je možno selektivně rozbít přímé linie se symboly (ploty, vedení) na linie a bodové symboly a dále pak tyto spojit do grafické skupiny. Dále je možno opravit (zkrátit) linie o ochranné okolí bodových symbolů. V záložkách "složené prvky" a "bodové symboly" je možno povolit rozbití těchto prvků.

Tlačítkem [Technologie] opět vyvoláme dialogové okno pro výběr příslušného konverzního souboru (teď s příponou KMS) buď obecného nebo již připrave-ného pro určitého odběratele.

Po těchto prvotních nastaveních tlačítkem [OK] vyvoláme dialogové okno (viz. Obr. 3.15) s dalšími nastaveními.

Obr. 3.15: Export do DGN

- 44 (44) -

Tlačítko [Nastavení konverze] vyvolá dialogové okno (viz. Obr. 3.16), v němž můžeme nastavit :

Obr. 3.16: Nastavení konverze o Co konvertovat - volí se, zda konvertovat seznamy souřadnic, výkresy nebo

obojí

o Vše do jednoho DGN souboru - volí se, zda všechna data spojit do jednoho DGN souboru

o Verze konverze - znamená konverzi do určité verze Microstationu

o Zaokrouhlovat na cm - volba ano/ne

Upravit o vztažné měřítko výkresu - grafická vektorová data se v systému Kokeš zobrazují v závislosti na vztažném měřítku výkresu. Zde lze nasta-vit, zda se toto měřítko má projevit na výsledném měřítku linií, symbolů a textů v DGN souboru.

o Konverze výšek - lze provádět konverzi do 2D či 3D "rozměru" DGN sou-boru. Tomu musí odpovídat příslušné nastavení seed file (zdrojového sou-boru), případně i knihoven buněk. Volba "základní výška" se použije všude tam, kde v systému KOKEŠ z jakéhokoliv důvodu chybí souřadnice Z.

o Konverze češtiny - umožňuje nastavit, zda konverze proběhne pro MicroStation pro operační systém DOS nebo Windows. V případě, že sys-tém MicroStation je vybaven pouze anglickou sadou fontů, všechny pří-padné znaky obsahující diakritiku nebudou správně. Tento problém částeč-ně řeší volba "Nepřevádět diakritiku", která způsobí tzv. odčeštění.

o Konverze ploch - umožňuje provést konverzi ploch s dodatečnými nastave-ními.

o Tvořit vazbu MSLINK - volba ano/ne.

o Tvořit grafickou skupinu - volba ano/ne.

o Konverze linií - liniový prvek systému Kokeš v sobě zahrnuje mimo jiné přímé spojení (L), kruhové oblouky (R) a křivky (C). Tento liniový element


je nutno při konverzi rozložit na jednotlivé části se stejným typem spojení. Nejednoznačnost vzniká při interpretaci přímého spojení - je možnost na-stavit konverzi do těchto elementů:

o Element line - přímková spojnice 2 bodů. Liniový prvek s přímým spo-jením (typ L) je rozdroben do řady elementů typu line, což může mít za ná-sledek výrazné zvětšení DGN souboru.

o Element linestring - přímkové spojení několika za sebou jdoucích bodů. Element linestring zachovává posloupnost jednotlivých úseček. Ve formátu DGN je omezen 101 body. Konverzní program z důvodu případné další editace používá max. 80 bodů a delší linie dělí do více elementů linestring.

o Element shape - je možno vytvořit, pokud je linie uzavřena (první a po-slední bod je totožný).

o Konverze křivek - někdy je vhodné geometrii s typem spojení (P), (C) v systému Kokeš nahradit při konverzi spojením přímým podle nastavení konverze linií.

o Singularita symbolů - volba ano/ne

o Neposunovat vb. textu - volbou rozhodujeme, zda texty budou mít stejný nebo různý vztažný bod textu

Tlačítko [Nastavení seznamu knihoven buněk] vyvolá dialogové okno, v němž je umožněna případná úprava seznamu knihoven buněk načteného z tabulky knihoven buněk konverzního souboru.

Tlačítko [Nastavení zdrojového souboru] vyvolá výběr příslušného seed file, nastavení jednotek, orientace souřadnic a kroku sítě.

Po všech těchto nastaveních se zmáčknutím tlačítka [OK] konverze souboru VYK do formátu DGN provede.

Jednotlivé elementy VYK formátu Kokeše se konvertují do systému Microsta-tion takto: KOKEŠ MICROSTATION

Bod seznamu souřadnic Element Line

(P),L,L Line, Linestring, v případě uzavřenosti jako Shape

(P),C,C Curve, dle nastavení lze konvertovat jako přímé spojení

(P),R,R Arc

(P),P,NL,NR Line

Symbol Cell, nebo jako jednotlivé speciální znaky textu

Text Text

Tab. 3.1 Převod elementů Kokeš na Microstation

Linie systému KOKEŠ ve svém průběhu může měnit typ spojení (geometrii) a kreslicí klíč (symbologii). V systému MicroStation je třeba pro každou změnu geometrie či symbologie nový element. Při převodu nejsou opět podporovány uživatelské styly čar Microstationu.

- 46 (46) -

3.8

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Export souřadnic

Body seznamu souřadnic je možné exportovat ze systému několika způsoby. Základní možností je volba příkazu Seznam→ tisk seznamu, po kterém se obje-ví pomocné okno pro výběr množiny bodů :

vybrané body - body všech načtených SS, případně body vyselektované

interval CB - interval bodů podle čísel bodů

bod - jednotlivé body

prefix CB - body, jejichž číslo začíná určitou skupinou znaků (prefixem)

s CB - body s CB

bez CB - body bez CB

uvnitř obdélníka - body ležící uvnitř zadaného obdélníka

vně obdélníka - body ležící vně zadaného obdélníka

uvnitř polygonu - body ležící uvnitř zadaného polygonu

vně polygonu - body ležící vně zadaného polygonu

interval Z - interval bodů podle souřadnice Z

body o Z - body o zadané souřadnici Z

s výškou - body, které mají souřadnici Z

bez výšky - body, které nemají souřadnici Z

s kódy - body SS, které si nesou speciální informaci, tzv. kód. Při této vari-antě lze zadávat jak pouze jeden kód, tak i skupinu kódů, které se na vstu-pu oddělují znakem středník. Je možné využít i tzv. "hvězdičkovou" kon-venci.

bez kódů - body SS, které neobsahují zadaný kód. Seznam kódů se zadává na vstupu, formát vstupu je totožný s předcházející variantou. Je možné zadat i několik kódů najednou na jednom vstupním řádku.

Po volbě příslušné množiny bodů se objeví dialogové okno (viz. Obr. 3.17) s dalšími nastaveními.

Obr. 3.17: Tisk seznamu


V tomto okně je možné nastavit kam bude export proveden :

do souboru - vytvoří textový soubor s příponou TSP •

•

•

do záznamu - provede export do výpočetního protokolu

na tiskárnu - provede tisk na tiskárně

Dále se provede volba vzhledu souboru - výběr tisku datumu, čísel stránek a záhlaví (standardní nebo uživatelské).

V případě potřeby lze tuto funkci s úspěchem nahradit příkazem Seznam→ výpis SS. Tato funkce provede výpis na konzolu, kde je možné označit si zvo-lený počet řádků a uložit je do schránky. Obsah této schránky lze pak vložit do libovolného otevřeného textového souboru či vytisknout na tiskárnu.

Jinou možností je také export seznamu do tzv. textového tvaru seznamu sou-řadnic příkazem Seznam→ uložit a volbou tlačítka [Uložit jako].

Další možností je export seznamu souřadnic do formátu souřadnic konkrétní totální stanice nebo polního záznamníku pro další využití v terénu. Tato mož-nost se volí příkazem Soubor→ záznamníky→ export souřadnic.

Cvičení 3.1

Naimportujte textové seznamy souřadnic Body1.txt a Body2.txt do předem založených binárních seznamů Seznam1.ss a Seznam2.ss. Potřebná data naleznete v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Kokes" počí-tačové sítě Ústavu geodézie.

Cvičení 3.2

Na podkladě seznamu Seznam1.ss z předchozího cvičení proveďte kresbu ve výkresu Mapa1.vyk na základě standardních tabulek Kokeše. Měřičský náčrt naleznete v souboru Mapa1.jpg v pracovním adresáři počítačové sítě Ústa-vu geodézie.

Cvičení 3.3

Na podkladě seznamu Seznam1.ss ze cvičení 3.1 proveďte kresbu ve výkresu Mapa1_expert.vyk za použití tabulky Expert. Měřičský náčrt naleznete v souboru Mapa1.jpg v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.

Cvičení 3.4

Ve výkrese Mapa1.vyk ze cvičení 3.2 změňte atributy elementů podle popisu v souboru Změny atributů.doc v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie. Editaci tabulek proveďte po zkopírování standardních tabulek do vlastního adresáře.

- 48 (48) -

Cvičení 3.5

Pokuste se otevřít, případně naimportovat do systému Kokeš data z adresáře "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Kokes\Demodata"

Cvičení 3.6

Proveďte konverzi souboru DGN_VYK.dgn na soubor DGN_VYK.vyk. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geo-dézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly nebo se převedly chybně.

Cvičení 3.7

Proveďte konverzi souboru VYK_DGN.vyk na soubor VYK_DGN.dgn. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geo-dézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly nebo se převedly chybně.

Cvičení 3.8

Vyexportujte textový seznam souřadnic z výkresu Domek1.vyk a seznamu Domek1.ss. Oba seznamy spojte a naimportujte do nového seznamu Domek2.ss. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.


4

4.1

VKM – vybrané funkce

Programový systém VKM je probírán v několika cvičeních zimního semestru 2. ročníku v předmětu GE09 Počítačová grafika, proto následující text předpo-kládá dosažené znalosti z tohoto cvičení a bude se odkazovat na manuály a helpy umístěné v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\VKM" počítačové sítě Ústavu geodézie.

Import souřadnic

Před vlastním importem souřadnic je třeba založit nový seznam souřadnic. Provedeme to příkazem Výkres→ založit, po němž se objeví okno s nastavení-mi (viz. Obr. 4.1).

Obr. 4.1: Založení seznamu souřadnic

Po volbě počtu míst čísla bodu, volbě přesnosti souřadnic a vyplnění názvu lokality a potvrzení tlačítkem [OK] se nový seznam založí a objeví se okno pro práci s ním (viz. Obr. 4.2).

Obr. 4.2: Práce se seznamem

V tomto okně zvolíme příkaz Vstup→ textový soubor a objeví se okno s nastavením vstupního souboru (viz. Obr. 4.3). Kromě možností načtení tex-tového souboru systém umožňuje import formátů souřadnic SEZ (Mapa2), DAT (Geus), CRD (Groma).

- 50 (50) -

Obr. 4.3: Nastavení vstupního souboru

V tomto okně je nejdříve potřeba volit mezi kartou volného nebo pevného for-mátu (většinou volíme volný formát) a po upřesňujících volbách a nastaveních se objeví následující okno (viz. Obr. 4.4), v němž je možno načítané body fil-trovat dle množství kritérií.

Obr. 4.3: Nastavení filtrů

Po kliknutí na tlačítko [Načti] je celá procedura načtení souřadnic ze souboru ukončena a objeví se okno seznamu souřadnic s vyplněnou tabulkou. Kliknu-tím na řádek bodu v seznamu souřadnic se takto vybraný bod zobrazí v grafickém okně žlutým ležatým křížkem (ostatní body se současně zobrazí malým fialovým křížkem).


4.2

4.3

Nastavení základních atributů

Přímé nastavení základních atributů prvků (vrstva, barva, tloušťka, styl) není možné. Každý nový výkres je založen na základě souboru VKMFEAT.BIN. Tento soubor se automaticky implementuje do daného výkresu, takže paramet-ry objektů zůstávají zachovány i po eventuální změně (výměně) souborů VKMFEAT. Editace tohoto souboru není umožněna, v adresáři programu je jen umístěna informativně jeho textová verze.

Dodatečně a jen jednotlivě je možno změnit barvu textů a typ, sílu a barvu čáry pomocí příkazů VKM→ opravit→ opravit text a VKM→ opravit→ typ linie. Případnou další změnu atributů nakresleného výkresu je pak možno provést při exportu do formátu DGN, s omezením vyplývajícím z případných chybějících definicí linií, značek nebo i textů.

Kresba linií

Před vlastní kresbou je třeba založit nový výkres příkazem Výkres→ založit. Objeví se okno s nastaveními (viz. Obr. 4.4).

Zvolíme počet míst v čísle bodu, přesnost souřadnic a číslování podle systému číslování stavebních a pozemkových parcel.

Měřítko lze přímo zadat nebo vybrat z roletového menu (má vliv na velikost textů a mapových značek). Dále se vybere kvalita, pořadové číslo KU a číslo ZPMZ (záznam podrobného měření změn).

Po vyplnění názvu lokality a případné poznámce je nový výkres založen.

Obr. 4.3: Založení výkresu

Kresbu linií spouštíme příkazem VKM→ vložit→ vlož linii, po němž se objeví okno (viz. Obr. 4.4).

Novou linii je pak možno začít kreslit po vyplnění nebo volbě v následujících polích :

Obr. 4.3: Vložení linie Číslo bodu - zadání čísla bodu (při práci nad seznamem souřadnic není nut-

né zadávat, identifikuje-li se bod myší)

Geometrie - volba 1 – úsečka nebo 2 – oblouk

Typ č - typ čáry (zadání buď z klávesnice nebo kurzorovými šipkami). Při najetí myší na nápis “Typ č” nápis zmodrá a po kliknutí na něj se rozbalí okno s přehledem možných typů čar.

- 52 (52) -

Sč - síla čáry (zadání buď z klávesnice nebo kurzorovými šipkami). Jde o výběr některé z osmi šířek čáry.

Vekt. - zapnutí módu digitalizace (vektorizace rastru). Bod vznikne na místě kliknutí kurzorem a po uložení linie se uloží do seznamu souřadnic se za-daným číslem. Stejného efektu se docílí přidržením klávesy CTRL při kliknutí do plochy výkresu.

Skupina - skupinové číslo. Kliknutím myši na tuto položku je lze změnit nebo vybrat z roletového menu.

Skupina linií - volbou lze zvolit význam linie – objeví se okno (viz. Obr. 4.4).

V tomto okně je možno volit mezi 4 kartami :

Parcely – volba některé z parcelních hranic a ve spodní části okna druhu hranice (nor-mální vlastnická, shora neviditelná, pohyb-livá, neznatelná, sporná, podzemní).

Další KN – další kresba polohopisu KN

Uživ_1 – kresba účelové mapy - rozhraní

Uživ_2 – kresba účelové mapy – budovy a další linie

Sítě – kresba účelové mapy – sítě

Obr. 4.3: Výběr spojnice

Po výběru příslušné spojnice už můžeme začít kreslit linie nejčastěji spojová-ním bodů seznamu za pomoci levého tlačítka myši, přičemž úchopový režim volíme příkazem Služby→ nájezd nebo ze stavového řádku po kliknutí na pří-slušnou ikonu. Uchopení je aktivováno pouhým přiblížením k zachycovanému elementu (bod seznamu souřadnic se zvýrazní). Kresbu mimo body seznamu nejčastěji provádíme za pomoci stlačené klávesy CTRL nebo stlačením ikony digitalizace ze stavového řádku. Ukončení kresby provedeme nejlépe ze pomo-ci stlačení pravého tlačítka myši a výběrem uložit (F2) z pop-up menu (případ-ně volíme uzavřít při tvorbě uzavřených linií).

Při běžném vkládání linií, kdy se volí význam linie, není nutné nastavovat sílu čáry, barvu a její styl (ani vrstvu), protože tyto parametry jsou dány číslem významu linie. Každé kombinaci významů odpovídá pořadové číslo v souboru VKMFEAT.BIN popisujícím tyto kombinace významů. Při založení nového výkresu VKM se soubor VKMFEAT zkopíruje do výkresu.

Systém předpokládá uživatelovo zaměření především na tvorbu geometrických plánů. Tvorba účelové mapy dle specifické směrnice odběratele, při nemožnos-ti změn atributů prvků a nemožnosti importu definic chybějících značek, by byla velmi složitá nebo přímo nemožná.


4.4 Kresba značek

Kresbu značek spouštíme příkazem VKM→ vložit→ vlož značku, po němž se objeví okno (viz. Obr. 4.4).

Obr. 4.3: Výběr spojnice

V tomto okně můžeme postupně nastavit :

Číslo bodu - některé značky vyžadují existenci bodu v seznamu souřadnic, některé ne, což se projeví přístupností (nevyžaduje) nebo nepřístupností (vyžaduje) položky.

Stoč. – znamená stočení. Při nezatržení lze úhel interaktivně nastavit myší

Vel. – znamená velikost. Pokud je nastaveno 1, velikost odpovídá nastave-nému měřítku mapy podle ČSN.

Sč. – znamená sílu čáry, kterou bude kreslena značka

Skupina – volba skupinového čísla bodu

Název značky – po kliknutí se objev

Chcbov a plochu výkresu, je třeba při

řeba mít nastaven

rámci jedné

Obr. 4.4: Výběr značek

í okno pro výběr značek (viz. Obr. 4.4).

eme-li umístit grafický symbol li-olně n

kliknutí myši do plochy výkresu držet zároveň CTRL (stiskem CTRL se přebí-rá pozice kurzoru).

Při umísťování bodové značky na spoj-nici (např. slučka) je túchopový režim Nejbližší.

Značky označené se symbolem “+” lze umísťovat vícenásobně v parcely.

- 54 (54) -

4.5 Vkládání textu

Vkládání textu spouštíme příkazem VKM→ vložit→ vlož text, po němž se ob-jeví okno (viz. Obr. 4.5).

Obr. 4.5: Vkládání textu

V tomto okně můžeme postupně nastavit :

Text – editační pole pro vložení textu

Stočení – stočení textu v grádech

Uzamčeno - při nezatržení lze úhel interaktivně nastavit myší

Stočení dle – ikony představují možnost stočit text podle 2 bodů, rovnoběž-nosti s objektem nebo kolmosti na objekt

Typ popisu (dolní lišta) – možnost výběru z přednastavených typů texto-vých popisů nebo centroidů, jejich volbou se automaticky nastaví příslušné atributy textu (viz. Obr. 4.4).

Rámeček - zvolení typu orámování textu (bez orámování, kroužek, obdélník nebo ovál)

Neprůhledně - podklad textu bude vyplněn barvou pozadí

Poloha - zatržením lze zvolit polohu umístění textu

Barva – lze vyplnit číslo barvy, nebo vybrat z palety po kliknutí na tlačítko

Font – tlačítko které aktivuje okno pro nastavení fontu a jeho atributů (viz. Obr. 4.6).

V okně {Texty} je možno nastavit :

Font - zvolí se číslo fontu nebo název z roletového menu

•

•

•

•

•

Výška - výška fontu

Šířka - šířka fontu

Shoda - zatržením lze zvolit shodnost výšky a šířky fontu

Zarovnání - ve čtvercové síti se stanoví vztažný bod textu nebo se vybere z roletových menu.

V dolní části se pak zobrazuje ukázka fontu. Obr. 4.6: Výběr fontu


4.6

4.6.1

4.6.2

Komunikace s jinými programy

Import dat

Příkazem Výkres→ otevřít je možno otevřít soubory v příslušném formátu pro jejich editaci. Podporované formáty jsou – VKD (vektorová katastrální mapa -vnitřní uložení výkresu VKM), POG (grafické poznámky), DGN (formát Microstation), SHP (formát ArcInfo).

Příkazem Výkres→ import je možno naimportovat soubory VKM, DGN, Topol Arc, DMT Atlas, SHP (formát ArcInfo), GMP (formát Mapa 2). Při všech im-portech vzniká nový výkres VKD a současně s ním i nový seznam souřadnic.

Import DGN

Pro nás nejdůležitější je komunikace se systémem Microstation. Při importu probíhá kontrola polohy bodů z výkresu DGN se seznamem souřadnic a pro body se stejnou polohou vznikne v seznamu souřadnic jeden bod. Pokud tedy bude předem založen soubor seznamu souřadnic, jehož jméno bude shodné se jménem importovaného výkresu DGN, při importu bude použit nalezený bod se stejnou polohou, jinak se vytvoří nový bod.

Pro import souboru je nezbytné použít převodní soubor (např. vzorový soubor Vkd_Dgn.txt) v následujícím formátu, který pak slouží k oboustrannému pře-vodu :

Obr. 4.7: Převodní soubor

Popis struktury převodního souboru:

[INIT] - jméno sekcí •

•

•

•

•

•

•

•

# nebo ; - první znak uvozující komentáře

@ - náhradní hodnota pro číslo fíčru (význam linie), musí být v 1. sloupci

Jmeno - musí být uvedeny pouze hodnoty ze souboru fíčrů Mapa2000 VkmFeat.txt ze sekce Objekty a 6. sloupce (Jmeno)

Hint - slovní popis fíčru (nepovinný)

Typ - typ fíčru: 0-buňka, 1-text, 2-linie

Lvl - vrstva, 1 - 63

Col - barva, 0 - 255

- 56 (56) -

Sil - síla čáry, 0 - 31 •

•

•

•

•

Sty - styl čáry, 0 - 7

Fnt - číslo fontu, 0 - 255, povinný pro položky typu 1

TxVys, TxSir - pouze pro export, celé číslo v 0,001 mm

Cell - název buňky, max. 6 znaků z 0 - 9,A - Z,.,_,$

Importní funkce převede pouze ty elementy z výkresu DGN, pro které najde odpovídající parametry ve vytvořeném převodním souboru s výše popsanou strukturou.

Konverzní tabulku je také možno vytvořit příkazem Výkres→ import→ DGN-FED. V následné okně {Parametry objektů DGN}(viz. Obr. 4.8) je nutné ve sloupci Jméno VKD doplnit jména objektů VKD, která chceme převést. Se-znam platných vlastností objektů (fíčrů) lze vyvolat pravým tlačítkem myši na příslušném řádku ve sloupci Jméno VKD. Z vyvolané nabídky jmen vlastností pro daný typ objektu je možné zvolenou vlastnost ve spodním políčku doplnit do sloupce Jméno VKD přetažením myši. Vytvořenou tabulku je potřeba na-konec uložit v nabídce Soubory.

Obr. 4.8: Parametry objektů DGN

4.6.3 Rastry - import

Dále je možno příkazem Výkres→ import je naimportovat rastrové formáty (BMP, TIF, RAS, COT, CIT, RLE) do formátu TBM (vnitřní formát rastro-vých dat programu). Při importu je možno změnit umístění a název vzniklého souboru, který se stává otevřeným souborem, a tím se zpřístupňuje v hlavní nabídce položka Rastr, kde je možno provádět další úpravy rastru.

Další možností importu dat do systému je připojení souborů jako referenčních výkresů volbou Výkres → připojit referenční. Jsou podporovány formáty DGN, RDL, DGE, DGP, DKM, DMA, PCB (formáty Microstationu), GRN, OBR, GMP (formáty Mapa2), SHP, DMU (formáty ArcInfo), SIT, TMB (obecný a interní rastrový formát), KUK (seznam výkresů), SEZ, XYZ (se-znamy souřadnic), DBP, DBA (bodová Xbase - grafické zobrazení databáze formátu DBF), PLT, 000 (plotrovací soubory ve formátu HPGL/2).


4.6.4

4.6.5

4.7

•

•

•

•

•

Export dat

Volbou VKM→ export je možno exportovat data do formátů VKM, DGN, DGN (Dikat), VKD a Atlas DMT.

Je nutno upozornit na to, že při exportu výkresu VKD do výměnného formátu dochází k jisté ztrátě informace zapříčiněné nepříliš promyšlenou definicí vý-měnného formátu, který v důsledku toho není schopen pojmout některé infor-mace, přestože jsou pro technologii tvorby geometrických plánů či map ne-zbytné. Proto se nedoporučuje archivovat dílčí etapy práce ve tvaru exportu, ale ve vnitřním tvaru VKD.

Export DGN

Pro export souborů DGN je nezbytné použít výše zmíněný převodní soubor, který slouží k oboustrannému převodu. Po volbě VKM→ export→ DGN (nebo Dikat) se objeví okno pro vyhledání tohoto souboru a dále následuje dialogové okno s dalšími nastaveními {VKD-DGN} }(viz. Obr. 4.9).

V tomto okně je možno zvolit ces-tu k příslušné knihovně buněk, měřítko knihovny buněk a jednot-livé skupiny prvků, které budou převedeny do formátu DGN.

Export do DGN a do DGN (Dikat) je s tím rozdílem, že export do DGN nemá tlačítko (PČB, oměr-ky).

Obr. 4.9: Převod VKD

Export souřadnic

Pro export souřadnic volíme nabídku Výstup v okně {Seznam}(viz. Obr. 4.2). Objeví se možnosti :

Textový soubor - umožňuje výstup vybraných bodů do textového souboru. Výstup může být standardní, speciální nebo do DXF.

DGN - umožňuje výstup vybraných bodů do výkresu formátu DGN

DBF - umožňuje výstup vybraných bodů do databázového souboru DBF

Nový seznam - exportuje vybrané body do nového seznamu souřadnic s možností transformace

Výstup kódů - vytvoří textový soubor předpisu kresby bodových značek

- 58 (58) -

Po volbě Textový soubor se objeví okno s možností dalších nastavení (viz. Obr. 4.10) :

Obr. 4.10: Export souřadnic - nastavení

Číslování bodů - lze zvolit následující formáty :

Standardní číslo bodu - ponechá se původní číslování jako je v seznamu

Přečíslování skupin - skupinové číslo se přečísluje počínaje zadaným číslem Počátek. Vlastní číslo bodu zůstává nezměněno.

Změna úplných čísel - přečíslování bodů do souvislé číselné řady počí-naje zadaným číslem.

Bez čísla bodu - body nebudou ve výstupním souboru číslovány.

Karta Standardní obsahuje následující nastavení :

o Obsah výstupní věty - umožňuje nastavit posloupnosti souřadnic Y, X v kombinaci s uvedením výšky a třídy přesnosti

o Oddělovač položek - umožňuje nastavit jako oddělovač mezeru, středník, čárku nebo jiný

o Zaokrouhlit na - provádí zaokrouhlení na mm, cm nebo dm

Kódy zápisník - vytvoří textový soubor předpisu kresby bodových značek pro systém Mapa2 (viz. Obr. 4.11) nebo pro systém Microstation (viz. Obr. 4.12).

Transformace - vytvoří nový seznam pomocí transformace. Tato může být určená pomocí identických bodů (s volbou afinní, podobnostní či shodnost-ní), pomocí posunu a rotace nebo pomocí klávesnice (vloží se konstanty do obecného vzorce lineární transformace).


Obr. 4.11: Výstup kódů - Mapa2

Obr. 4.12: Výstup kódů - DGN

Karta Speciální (viz. Obr. 4.13) poskytuje možnost vytvářet uživatelem defi-novaný výstup ze seznamu souřadnic do textového souboru.

Formát a obsah výstupu je závislý na řídícím souboru SPECTX.MSK. Řídící soubor obsahuje posloupnost dvojic údajů komentář+formát. Jednotlivé polož-ky jsou odděleny zvoleným znakem (první znak řádku).

Například:

/y[m]/y,u,10,3,m/ cb=/c,u,10,0,/\/p,u,1,0,/ x[mm]/x,u,10,0,mm/ kod=/k,u,3,0,/

vytvoří výstup:

y[m]559789.300 cb=1000000784\3 x[mm]1133082620 kod=000

Formátovací příkaz je složen z 5-ti položek oddělených čárkou:

Typ - C = číslo bodu, Y,X,Z = souřadnice, P = přesnost, K = kód •

- 60 (60) -

Znaménko - S = se znaménkem, U = bez znaménka •

•

•

•

Délka - celková délka položky včetně desetinné tečky

Desetin - počet desetinných míst

Jednotky - [M,DM,CM,MM, ] položka má význam pouze u souřadnic.

Obr. 4.13: Export souřadnic - speciální

Tlačítko [Čti masku] - načte řídící soubor masky (spectx.msk)

Tlačítko [Přelož masku] - zobrazí výsledek výstupu formátu masky

Tlačítko [Ulož masku] - uloží definovanou masku do souboru.

Tlačítko [OK] - provede výstup vybraných bodů seznamu do souboru

Karta DXF (viz. Obr. 4.14) exportuje seznam souřadnic do souboru výměn-ného formátu DXF, který lze načíst např. do grafických systémů AutoCAD nebo MicroStation.

Obr. 4.14: Export souřadnic - DXF


Popis pro číslo - zatržením lze definovat popis vrstvy (hladiny) v položce Číslo bodu.

Popis pro výšku - zatržením lze definovat popis vrstvy (hladiny) v položce Popis výšky.

Výška - výška textu v (mm)

Číslic - počet číslic čísla bodu, výšky (u výšky se zadává počet desetinných míst).

Barva - číslo barvy čísla bodu, výšky.

Měřítko - měřítko výstupu.

Barva bodů - číslo barvy, kterým bude zobrazen symbol bodů

Karta Hladiny 1 umožňuje nastavit :

Symbol bodu - název vrstvy (hladiny), ve které budou zobrazeny symboly bodů.

Číslo bodu - název vrstvy (hladiny), ve které budou zobrazena čísla bodů.

Popis výšky - název vrstvy (hladiny), ve které budou zobrazeny výšky

Karta Hladiny 2 obsahuje uživatelsky neměnitelné nastavení :

Jméno hladiny = číslo náčrtu - každý náčrt bude ve své vrstvě (hladině) označené názvem čísla náčrtu

Popis čísla bodu je doplněn znakem C - vrstva (hladina), ve které budou zobrazena čísla bodu příslušného náčrtu, bude doplněna v názvu znakem C.

Popis výšky bodu je doplněn znakem V - vrstva (hladina), ve které budou zobrazeny výšky bodu příslušného náčrtu, bude doplněna v názvu znakem V.

Karta Totální stanice umožňuje převod seznamu souřadnic do formátu totální stanice, pro využití souřadnic bodů při pracích v terénu. V současné době je dostupný pouze formát totální stanice GSI Leica.

Další možností výstupu souřadnic je export do výkresu DGN, který se spustí příkazem Výstup→ DGN v okně {Seznam}(viz. Obr. 4.2). Objeví se okno (viz. Obr. 4.15) s dalšími nastaveními :

Tečka - zobrazení bodu ve výkresu DGN

Náčrt - zatržením lze nastavit parametry výstupu pro text čísla náčrtu

Číslo - zatržením lze nastavit parametry výstupu pro text čísla bodu

Výška - zatržením lze nastavit parametry výstupu pro text výšky

Kolečko - zatržením lze nastavit parametry značky umístěné na bodě

Měřítko - měřítko výstupního výkresu DGN

Vrstva - číslo vrstvy

Barva - číslo barvy (lze vybrat i kliknutím na barevné pole)

- 62 (62) -

Font, Výška - atributy textu (číslo fontu a výška v mm)

Číslic - počet zobrazovaných číslic

Poloměr - poloměr kolečka značky na bodě

Texty závislé na pohledu - zatržením se zvolí dynamická změna textu v závislosti na zvětšení pohledu výkresu (obrazovkové zobrazování nezá-vislé na míře zvětšení pohledu).

Obr. 4.14: Export souřadnic - DGN

Cvičení 4.1

Naimportujte textový seznam souřadnic Body1.txt a Body2.txt do předem založeného binárního seznamu Seznam1.xyz. Potřebná data naleznete v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\VKM" počítačové sítě Ústavu geodézie.

Cvičení 4.2

Na podkladě seznamu Seznam1.ss z předchozího cvičení proveďte kresbu ve výkresu Mapa1.vkd na základě standardního souboru Vkmfeat.bin. Měřičský náčrt naleznete v souboru Mapa1.jpg v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.

Cvičení 4.3

Ve výkrese Mapa1.vkd ze cvičení 4.2 se pokuste změnit atributy elementů podle popisu v souboru Změny atributů.doc v pracovním adresáři počítačo-vé sítě Ústavu geodézie. Změny se také pokuste provést prostřednictvím exportu výkresu do formátu DGN.


Cvičení 4.4

Pokuste se otevřít případně naimportovat do systému VKM data z adresáře "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\VKM\Demodata"

Cvičení 4.5

Proveďte konverzi souboru DGN_VKD.dgn na soubor DGN_VKD.vkd. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geo-dézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly nebo se převedly chybně.

Cvičení 4.6

Proveďte konverzi souboru VKD_DGN.vkd na soubor VKD_DGN.dgn. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geo-dézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly nebo se převedly chybně.

Cvičení 4.7

Vyexportujte textový seznam souřadnic z výkresu Domek1.vkd a seznamu Domek1.xyz. Oba seznamy spojte a naimportujte do nového seznamu Domek2.xyz. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.

Cvičení 4.8

Vyexportujte seznam souřadnic Domek2.xyz z předchozího cvičení do souboru DXF a DGN. Soubor DXF otevřete v AutoCADu a soubor DGN otevřete v Microstationu. Zkontrolujte správnost zobrazení souřadnic v těchto systémech. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.

- 64 (64) -

5

5.1

Microstation – vybrané funkce

Programový systém Microstation je probírán v zimním semestru 2. ročníku v předmětu 8E2 Microstation, proto následující text předpokládá dosažené zna-losti z tohoto cvičení a bude se odkazovat na moduly tohoto předmětu a na případné soubory manuálů a helpů umístěné v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Microstation" počítačové sítě Ústavu geodézie.

Import souřadnic

Jak bylo v předchozích kapitolách uvedeno, je systém Microstation primárně určen pro jinou skupinu uživatelů než jsou geodeti, proto již na prvotní a ba-nální operaci importu souřadnic musíme využít nějakou geodetickou mdl nad-stavbu. V našem případě to bude starší verze programu Mgeo, verze 4.66, a to z důvodu její dostupnosti na počítačové síti Ústavu geodézie.

Poznámka

Systém Mgeo a případné jiné mdl nadstavby českých firem předpokládají založení nového výkresu za pomoci tzv. zakládacího výkresu, který mimo jiných nastavení (nastavení pracovních jednotek, úhlů, knihovny prvků, knihovny stylu multičar aj.) také řeší důležitý problém implementace souřadného systému JTSK do systému Microstation. Nejčastěji se toto řeší využitím 3. kvadrantu kartézského souřadného systému Microstationu. Funkce nadstaveb pak řeší při práci se souřadnicemi transformační vztah :

Y (JTSK) = -x (Microstation)

X (JTSK) = -y (Microstation).

Zakládací výkresy, řešící tuto problematiku, bývají importovány do systému Microstation při instalaci příslušných nadstaveb nebo je často dostaneme od konkrétních odběratelů. Doporučuje se je zálohovat i mimo adresář Microstationu, pro případ reinstalace celého systému.

Mgeo spustíme jako každou mdl aplikaci, zapsáním příkazu "mdl load mgeo" do příkazového řádku nebo spuštěním nabídky Pomůcky→ aplikace mdl, výběrem aplikace v seznamu a stlačením tlačítka [Zavést]. Zkušenější uživatelé si ten to povel můžou přidat do nabídkového řádku v hlavním povelovém okně.

Import souřadnic spustíme příkazem Soubor→ vstup bodů a kódované kresby, který vyvolá dialogové okno s dalšími nastaveními (viz. Obr. 5.1). Předpoklá-dáme založený výkres, dle zakládacího výkresu podporujícího S-JTSK.

Nejdříve je třeba zvolit patřičný typ vstupního formátu seznamu :

Bez kódů / bez prefixů •

•

•

•

Bez kódů / s prefixy

S kódováním typ I

S kódováním typ II


Prefix je znak v čísle bodu, podle kterého je možné body ze seznamu souřadnic rozdělovat do různých vrstev. Předpokládá to vytvoření jednoduchého textové-ho souboru s příponou LVL, který definuje pro každý prefix počáteční vrstvu.

Kód je přidáván k bodům při záznamu měřených dat v terénu a umožňuje v procesu importu souřadnic umísťovat na body značky (buňky), případně pro-vést větší část liniové kresby automaticky. Všechny prvky jsou do výkresu vkládány s atributy, což je zabezpečeno sestavením tzv. kódové tabulky v tex-tovém souboru s příponou DAT.

Typy kódování v programu Mgeo se liší způsobem zápisu a interpretace kódu a jinou podporou spojnic. Typ I podporuje přímku, křivku a oblouk, typ II pod-poruje přímku a linestring.

Obr. 5.1: Import seznamu souřadnic

Další volby v okně {Import seznamu souřadnic} jsou :

Šablona - slouží k doplnění čísla bodu na potřebný počet znaků nebo k od-stranění nenumerických znaků v čísle bodu.

Kreslit body / značky - ano/ne

Kreslit kóty - ano/ne

Kreslit čísla bodů - ano/ne

Použít databázi bodů - ano/ne

Kontrolovat meze - kontrola souřadnic seznamu, zda leží v daných mezích

Po zmáčknutí tlačítka [Provést] je proveden výběr adresáře a jména souboru se seznamem souřadnic. Pokud je nastaven import seznamu s prefixy nebo kódy, objeví se ještě okno pro výběr souboru LVL nebo DAT.

Ještě před vlastním importem je však vhodné nastavit atributy prvků, které bu-dou vkládány do výkresu volbou Nastavení→ společné, která vyvolá dialogové okno s nastaveními (viz. Obr. 5.2).

- 66 (66) -

Obr. 5.2: Mgeo - nastavení

Pro potřeby importu souřadnic nastavíme hodnoty v kategoriích :

Měřítko - podle tohoto měřítka se pak přepočítávají velikosti vynášených textů a značek

•

•

•

•

•

•

•

Atributy bodů / značek - pokud je vyplněno pole značka, umístí se na im-portovaný bod. Pokud zůstane pole prázdné, je umísťován bod (tečka).

Atributy čísel bodů - vyplňují se vlastní atributy textu, vybírá se font a urču-je se výška, šířka textu a zobrazené znaky.

Atributy kót (výšek) - vyplňují se vlastní atributy textu, vybírá se font a ur-čuje se výška, šířka textu, zobrazené znaky s počtem desetinných míst.

Kreslit desetinnou tečku - volbu vypneme, pokud chceme, aby na vý-stupu byla desetinná tečka přesně shodná s pozicí bodu

V případě použití databáze bodů je nutno mít Microstation předem nakonfigu-rován pro spolupráci s databází typu dBase IV nebo FoxPro. Dále je nutno pře-dem vytvořit prázdnou databázi bodů příkazem Databáze→ vytvoření nové databáze. Pokud je k určitému výkresu vytvořena prázdná databáze bodů, při-pojí se při každém otevření výkresu automaticky.

Pak je možné aktivovat políčko použití databáze při importu bodů a využívat vlastních funkcí :

přidávání, opravování a mazání v databázi bodů,

přečíslování bodů v databázi,

výstupy z databáze dle nejrůznějších kritérií.

Ve vyšších verzích Mgea se systém databáze začíná blížit funkčnosti seznamů souřadnic známých z Kokeše nebo VKM. Jde hlavně o oboustrannou a interak-tivní propojenost seznamu s výkresem, automatický záznam nových bodů vzniklých při kresbě a široké možnosti výstupů.


5.2

•

•

•

•

•

•

•

•

Nastavení základních atributů

Výkres v Microstationu je tvořen základními prvky (entitami), tyto podle zá-kladního tvaru můžeme dělit na :

bod,

seznam bodů (polymarker),

čára (úsečka, křivka),

lomená čára (polyline),

text,

plocha (prvek 2D),

vyplněná oblast (fill area),

obecný grafický prvek.

Z těchto základnách prvků při tvorbě digitální mapy nejčastěji využijeme úseč-ku, lomenou čáru a text. Ostatní prvky bývají využívány méně nebo jsou i čas-to v předpisech zakázány.

Tyto prvky mají tzv. atributy, které určují vzhled a vlastnosti konkrétního prv-ku. Mezi nejzákladnější atributy patří :

Level = číslo vrstvy, rozsah 0 – 63, •

•

•

•

•

Color = barva prvku, rozsah 0 – 255,

Style = typ čáry 0 – 7 standardní, další uživatelské (Custom, Edit),

Weight = síla čáry, rozsah 0 – 15,

Class = třída prvku, dělí se na Primary = prvotní (základní) a Construction = konstrukční (pomocná)

Nastavení základních atributů provedeme příkazem Prvek→ atributy - objeví se příslušné okno (viz. Obr. 5.3).

Atributy můžeme nastavit 2 způsoby :

1. zadáním hodnoty z klávesnice do příslušného okénka

2. interaktivně myší z rozevíracích na-bídek, umístěných vpravo vedle okének

Obr. 5.3: Nastavení atributů

Specificky se nastavují tzv. uživatelské čáry - po rozvinutí nabídky typ vybe-reme volbu Uživatel a objeví se okno s druhy čar (viz. Obr. 5.4)

- 68 (68) -

V tomto okně si vybereme pří-slušnou čáru dle jejího názvu (grafickou podobu můžeme zkon-trolovat ve spodní části okna).

Dále je důležité nastavit měřítko čáry (pokud kreslíme ve stejném měřítku, pro které byla vytvořena knihovna uživatelských čar - za-křížkujeme a zvolíme hodnotu 1.0)

Obr. 5.3: Výběr uživatelských čar

Připojování knihoven uživatelských čar se provádí příkazem Prostředí→ kon-figurace, kde je nutno editovat konfigurační proměnnou MS_SYMBRSRC.

Nastavení základních atributů je také možno provádět z palety {Základní ná-stroje}, kterou aktivujeme volbou Nástroje→ základní (viz. Obr. 5.5).

Obr. 5.5: Paleta Základní nástroje

5.3

nebo 3. tla

Obr. 5.6: Hlavní paleta

Kresba linií

Pro kresbu jednoduchých liníí je potřeba mít aktivovánu paletu {Hlavní}, což provedeme volbou Nástroje→ hlavní → hlavní (viz. Obr. 5.6). Dále vybereme tlačítkem ve 2. řádku a 2 sloupci podpaletu {Lineární prvky} (viz. Obr. 5.7) a na ní zvolíme 2. tlačítko pro aktivaci okna {Umístit úsečku} (viz. Obr. 5.8)

čítko pro aktivaci okna {Umístit lomenou čáru} (viz. Obr. 5.9).

Obr. 5.7: lineární prvky
Obr. 5.8: Umístit úsečku
Obr. 5.9: Umístit lomenou čáru


Kresbu pak provádíme nejčastěji spojováním konkrétních bodů (vyjímečně s využitím parametru délka), přičemž je nutno správně zvolit tzv. uchopovací režim. Tento se nejlépe zvolí z nabídky Nastavení→ nájezd → dialog.

Poznámka Na rozdíl od programů typu Kokeš, VKM, kdy je zachycení na bodě defaultní, má Microstation obrácenou logiku a pro správné zachycení je nutno nejdříve nastavit správný zachycovací bod, zmáčknout tlačítko tzv. pokusného (tentativ) bodu (nejčastěji nastavena kombinace levého a praveho tlačítka myši) a v případě husté kresby i několikerým dvojklikem čekat až systém sám vybere správný element a bod k potvzení zachycení. Uživatel pak při dlouhé pracovní směně může dospět až k "sebeuklikání". Také často tento negeodetický přístup vede ke spoustě topologických chyb ve výkrese.

5.4 Kresba značek

Značky se v systému Microstation nazývají buňky a jsou definovány jako slo-žená entita, která se ve výkresu chová jako jeden prvek. Buňky jsou sdruženy v tzv. knihovnách buněk (Cell Library), což jsou soubory s příponou *.CEL. Pro naše potřeby vhodné knihovny získáme opět při instalaci geodetických mdl nadstaveb nebo od příslušných odběratelů.

Podle složitosti můžeme buňky rozdělit na:

Bodové - jsou jednoduché a lze je reprezentovat symbolicky jedním bodem. Bodová buňka nemá klíčové záchytné body, jen svůj vztažný bod (Cell Origin). Všechny atributy přebírá z aktuálního nastavení (LV, CO, WT, LT).

•

•

•

Grafické - jsou složené z mnoha jednoduchých prvků (obdoba bloků v sys-tému AutoCAD). Tyto buňky si i po vložení do výkresu zachovávají pů-vodní atributy, s nimiž byly definovány. Beze změny zůstávají také klíčo-vé (záchytné) body těchto buněk.

Speciální - se v systému MicroStation používají např. v menu ve formě pik-togramů (jsou definované bitmapově), dále ve výukovém programu Tuto-rial (buňka typu poradce) apod.

Připojení konkrétní knihovny buněk provedeme příkazem Prvek→ buňky, v následném okně {Knihovna buněk} zvolíme v nabídce Soubor příkaz Připojit.

Poznámka Pro dobrou dostupnost knihoven buněk je dobré mít nastavené systémové proměnné MS_CELL a MS_CELLIST v nabídce Prostředí→ konfigurace.

Buňky můžeme do výkresu vkládat podle různých hledisek:

a) Podle způsobu sdílení rozlišujeme buňky (bodové i grafické) :

• Nesdílené (unshared) - v tomto případě je do výkresu vložena úplná defini-ce buňky (popř. kopie z knihovny).

• Sdílené (shared) - v tomto případě se do výkresu vloží buňka jen jednou (při prvním příkazu) a další výskyty této buňky jsou ve výkresu zazname-

- 70 (70) -

nány jen jako odkazy na tuto první buňku. Výhodou je úspora místa, proto-že záznam odkazu je méně paměťově náročný než definice celé buňky. Problém však spočívá v tom, že změníme-li definici libovolné buňky ve výkresu (např. změna atributů), pak se změní odpovídajícím způsobem i všechny ostatní buňky téhož typu, které se ve výkresu vyskytují.

b) Podle umístění do vrstev (týká se jen grafických buněk) rozlišujeme buň-ky vložené

• Absolutně (absolute) - což znamená, že buňka je do výkresu vložena do stejných vrstev, v nichž byla vytvořena.

• Relativně (relative) - v tomto případě je buňka vložena do výkresu tak, že aktuální vrstva je referenční vrstvou a další vrstvy, v nichž byla buňka pů-vodně definována, jsou posunuty o hodnotu této bázové vrstvy.

Poznámka V geodetických knihovnách buněk a při kresbě se téměř výhradně používají buňky bodové nesdílené.

Pro práci s buňkami je potřeba mít aktivovánu paletu {Hlavní}, což provede-me volbou Nástroje→ hlavní → hlavní (viz. Obr. 5.6). Dále vybereme tlačít-kem ve 6. řádku a 2. sloupci podpaletu {Buňky} (viz. Obr. 5.10) a na ní stisk-neme 1. tlačítko pro aktivaci dialogového okna {Umístit buňku} (viz. Obr. 5.11).

Obr. 5.10: Buňky

V okně {Umístit buňku} je pak nut-no vyplnit parametry :

Aktivní buňka - do políčka se zapíše identifikátor buňky (číslo ne

Aktivní úhel - vyplňujeme hodnotučení je ztotožněn s pilotním bodem

X a Y Poměr - znamená měřítko vve stejném měřítku jako byla vytvá

Relativně a Interaktivně - při naší

Obr. 5.11: Umístit buňku

bo název).

úhlu natočení buňky.Vrchol úhlu nato- buňky (0° znamená natočení k severu).

příslušných osách. Při kreslení výkresu řena knihovna buněk volíme 1.

práci okna necháváme nezakřížkovaná


5.5

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Vkládání textu

Z hlediska systému MicroStation je text složená entita, která má kromě obec-ných atributů (typ a síla čáry, číslo vrstvy, barva atd.) svoje vlastní a pro text typické atributy :

Font - určuje tvar, styl a způsob psaní textu

Výška - je výška znaků v základních jednotkách

Šířka - je šířka znaků v základních jednotkách

Řádkování - mezera mezi řádky

Délka řádku - myslí se délka ve znacích

Rozpal - je mezera mezi dvěma sousedními znaky. Zadáme-li nulovou hodnotu, pak se při vkládání textu vychází z definice fontu.

Zarovnání - volby a kombinace vlevo-vpravo-střed a nahoře-dole-střed

Zlomky - umožňuje psaní zlomků

Podtržení - umožňuje podtržený text

Sklon - sklonění písma. Hodnota je z intervalu <-89°, +89°>.

K nastavení těchto atributů slouží dialogové okno {Text} (viz. Obr. 5.12), kte-ré se spouští příkazem Prvek→ text.

Obr. 5.12: Text

Pokud nevíme, jak který font vypadá, použijeme tlačítko [Ukázat], které rozba-lí okno {Fonty}(viz. Obr. 5.13), které kromě prohlížení a třídění slouží k im-portu dalších fontů do systému příkazem Soubor→ import.

- 72 (72) -

Obr. 5.13: Fonty

V systému Microstation dále rozlišujeme 2 druhy textů:

textový řetězec, tj. jednořádkový text (Single Line), •

• textový uzel – několikařádkový text (Text Node).

Pro práci s textem je potřeba mít aktivovánu paletu {Hlavní}, což provedeme volbou Nástroje→ hlavní → hlavní (viz. Obr. 5.6). Dále vybereme tlačítkem ve 5. řádku a 2. sloupci podpaletu {Text} (viz. Obr. 5.14) a na ní stiskneme 1. tlačítko pro aktivaci dialogového okna {Umístit text} (viz. Obr. 5.15).

Obr. 5.14: Text

Obr. 5.15: Umístit text

V okně {Umístit text} je pak nutnozvolit :

Textové uzly - je-li pole označe

Metoda - v této části si můžemetyto varianty:

Vztažným bodem - jde o ovýkresu, používá se nejčastě

Mezi body - text se pružně mezi dvěma zadanými datov

Obr. 5.16: Textový editor

vyplnit výše vysvětlené parametry a navíc

no, nelze vložit mnohořádkový text

zvolit způsob vložení textu. Máme celkem

becný příkaz, kterým umísťujeme text do ji.

přizpůsobuje tak, aby právě vyplnil prostor ými body.


Nezáv. na pohl. - nezávisle na pohledu. Text umístěný touto metodou zůstává stále ve stejné pozici bez ohledu na případné natočení pohledu (nenatáčí se spolu s pohledem).

Mezi body NnP - vtěsnat mezi 2 body nezávisle na pohledu

Nad prvek - vložení textu nad prvek. Vzdálenost textu od prvku je rov-na aktuální hodnotě parametru „Řádkování“

Pod prvek - vložení textu pod prvek.

Do prvku - vložení textu do prvku.

Podél prvku - vložení textu podél prvku, nejčastěji se používá pro neli-neární prvky

Po výše uvedených volbách je pak možno začít psát text v okně textového edi-toru (viz. Obr. 5.16), v kterém se také provádí editace už uloženého textu ve výkresu po zmáčknutí 3. tlačítka na podpaletě {Text}.

5.6

5.6.1

5.6.2

•

•

•

•

•

•

Komunikace s jinými programy

Import dat

Volbou příkazu Soubor→ otevřít můžeme v Microstationu přímo otevřít vý-kresové soubory DWG, vytvořené programem AutoCAD (v praxi toto nefun-guje se všemi verzemi DWG). Totéž platí i pro výměnný formát DXF. Dále jdou v nabídce výměnné formáty IGS, CGM, formát GRD programu Microsta-tion Fiel a formát RDL programu MicroStation Review.

Volbou příkazu Soubor→ import můžeme do systému naimportovat soubory DWG, DXF, IGS, CGM a GRD. Dále je možno importovat obrázky ve formá-tech GIF, CIT, COT, RGB, RLE, INT, JPG, PCX, RLC, RS, TGA, TIF, BMP a text ve formátu TXT. Volbě Import dáváme přednost, protože nám umožňuje ovlivnit nastavení zvolené konverze.

Import DWG/DXF

Po volbě příkazu Soubor→ import→ DWG nebo DXF se objeví dialogové ok-no {Import souboru DWG} (viz. Obr. 5.17).

Volbou Nastavení můžeme nastavit parametry konverze v oblastech :

Obecné

Vrstvy - přiřazení

Typy čar - přiřazení

Tloušťka/Barva - přiřazení

Barva - přiřazení

Znaky - přiřazení Obr. 5.17: Import souboru DWG

- 74 (74) -

Tyto parametry je pak možno zapsat volbou Soubor→ soubor nastavení→ ulo-žit a pro případné další použití vyvolat volbou Soubor→ soubor nastavení→ připojit.

Obr. 5.18: Obecná nastavení importu DWG/DXF

Možnosti nastavení parametrů konverze v dialogovém okně po zvolení Nasta-vení→ obecné (viz. Obr. 5.18) jsou následující :

Převodní jednotky - určuje, jaké jednotky ve výkresu budou přiřazeny jed-notkám v DXF/DWG souboru.

Převést buňky - určuje, jak budou bloky z DXF/DWG souboru převedeny:

Buňky v knihovně - je-li připojena k výkresu knihovna buněk, budou bloky z DXF/DWG souboru převedeny do buněk v připojené knihovně buněk a do výkresu jako nesdílené buňky. Pokud není žádná knihovna připojena, jsou bloky pouze umístěny do aktivního výkresu.

Sdílené buňky - bloky jsou umístěny do aktivního výkresu jako definice sdílených buněk a výskyty sdílených buněk.

Komponenty - bloky jsou před umístěním do aktivního výkresu rozlože-ny na jednotlivé jednoduché prvky.

Paleta barev - určuje předpis, který definuje, jak budou převáděny barvy z DXF/DWG souboru do výkresu:

AutoCAD - aktuální tabulka barev ve výkresu je předefinována podle barevné palety AutoCADu. Při převodu se barvy entit z DXF/DWG souboru nezmění. Avšak barvy prvků, které již ve výkresu byly, se mo-hou změnit, neboť je změněna tabulka barev tohoto výkresu.

Výkresový soubor - každá barva v barevné paletě AutoCADu je apro-ximována obdobnou barvou z tabulky barev, která je připojena k aktiv-nímu výkresu. Barvy entit z DXF/DWG souboru se mohou při převodu změnit. Barvy již existujících prvků v aktivním výkresu se nezmění.

Tabulka přiřazení - každá barva z DXF/DWG souboru je převedena na barvu v tabulce barev aktivního výkresu. Předpis, který určuje přiřazení barev, je určen Převodní tabulkou pro barvy, kterou je možné definovat


a upravit v dialogovém okně {Přiřazení barev}po volbě Nastavení→ Barva v dialogovém okně {Import souboru DWG/DXF}.

Připojení XRef - Xref soubory (referenční) z DXF/DWG souboru mohou být převedeny takto:

Není - všechny Xref soubory jsou ignorovány.

Přeskočit - nepřepíše stejnojmenné referenční výkresy připojené k ak-tivnímu výkresu. Xref soubory se převedou pouze, jestliže referenční výkresy se stejným názvem neexistují.

Ano - přepíše existující stejnojmenné referenční výkresy, pokud existují.

Atributy do - určuje, jak se převedou atributy AutoCADu

Štítek - převede atributy entity AutoCADu do štítků.

Text - převede atributy entity AutoCADu do textového prvku.

XRef hloubka - maximální počet vnořených Xrefs souborů, které se budou převádět

Zmrazené hladiny - je-li zapnuto, jsou převedeny entity ze zmrazených hla-din.

Zobrazit prvky - je-li zapnuto, prvky jsou při převádění dynamicky zobra-zovány - pomalejší.

Přiřazení znaků - je-li zapnuto, ASCII znaky jsou převáděny podle tabulky přiřazení znaků. Je-li vypnuto, znaky jsou převedeny na znaky se stejným ASCII kódem v příslušném fontu MicroStationu.

Přiřazení barvy k tloušťce - je-li zapnuto, barvy entit z DXF/DWG souboru jsou převedeny na barvy ve výkresu podle převodní tabulky.

Komprimovat zlomky - je-li zapnuto, znaky, které tvoří zlomky, jsou převe-deny na jeden znak (zlomek), pokud jsou znaky-zlomky obsaženy v pří-slušném fontu. České fonty znaky-zlomky neobsahují.

Použít druhy čar - je-li zapnuto, entity polyline jsou převedeny na prvky s typem čáry=pevná a s příslušnou tloušťkou. Typy čar (linetyp) z DXF/DWG souboru jsou převedeny a uloženy jako druhy čar do souboru aclstyle.rsc.

Posunout počátek souřadnic - je-li zapnuto, je možno nastavit souřadnice počátku. Počátek souřadnic je přesunut tak, aby byl v počátku souřadnic kresby DWG. Souřadnice entit v souboru DWG se nezmění, ale souřadnice prvků ve výkresu MicroStationu budou jiné.

Po těchto nastaveních a po volbě přiřazení prvků v převodních tabulkách vrs-tev, typů čar, tloušťky/barvy, barev a znaků je možno tlačítkem [Otevřít] v ok-ně {Import souboru DWG} konverzi provést. O převodu se vytvoří protokol v adresáři ..\ustation\out\dwgordxf.

Přesnost převodu mohou ovlivňovat následující rozdíly :

Názvy buněk jsou omezeny na šest znaků (pouze velká písmena "A-Z", "0-9", "$", "_" a "."). Dimenze výkresu - výkresová rovina (2D) nebo prostor

•

- 76 (76) -

(3D) - je jednoznačně určena. V DWG a DXF mohou být jména typů čar a bloků dlouhá až 31 znaků. Dimenze výkresu není určena.

Formáty DWG a DXF nepodporují tyto prvky výkresu: víceřádkový text (textové uzly), elipsy, eliptické oblouky, křivky a B-spline, křivky vyšších (>4) řádů, uzavřené řetězce a řetězce prvků, složené uživatelsky definova-né druhy čar.

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Ačkoliv jsou bloky (množina entit spojených v jeden prvek) používány za stejným účelem jako buňky, musí být každý blok uložen v samostatném souboru, neboť v AutoCADu neexistuje ekvivalent knihovny buněk.

V AutoCADu může být jeho paleta 256 pevně předvolených barev změněna (obvykle je to možné pomocí programu dodávaného s grafickou kartou), ale tato modifikovaná paleta nemůže být uložena. Implicitní tabulka barev v MicroStationu může být změněna a tyto změny mohou být uloženy jako tabulka barev, která může být připojena k výkresovému souboru jako ak-tivní tabulka barev.

DWG a DXF nemají ekvivalent ke grafickým skupinám.

DWG a DXF podporují tloušťku čáry pouze u křivky a nemohou pracovat s tloušťkou čáry.

V AutoCADu nemohou být vytvořeny ani díry ani neprůhlednost nebo uza-vřené elementy s více než čtyřmi vrcholy.

Při převodu není možno exportovat ani importovat databázové informace.

V případě, že se objeví hlášení "DWG musí být posunut, aby se vešel na pra-covní plochu", znamená to že pracovní jednotky jsou nastaveny tak, že pracov-ní rovina je menší než rozsah výkresu DWG. Je proto nutné nastavit pracovní jednotky tak, aby se rozsah výkresu zvětšil. Celý problém vyplývá z rozdílného zpracovávání a ukládání souřadnic prvků :

AutoCAD má souřadnice uloženy jako racionální desetinná čísla. Souřadni-ce nejsou nijak omezeny.

MicroStation má souřadnice uloženy jako 32-bitová celá čísla - ve 2D je výkres reprezentován jako omezeně veliká výkresová rovina, ve 3D jako omezeně veliká výkresová krychle.

Pokud po konverzi a otevření souboru DGN mají všechny čáry uživatelský styl, znamená to, že bylo vypnuté nastavení "Použít druhy čar" (nabídka Na-stavení→ obecné). Při zapnutí jsou vytvořeny nové styly čar a ty jsou pak pou-žity tak, aby čáry vypadaly přesně jako v AutoCADu.

Pokud je v AutoCADu více hladin než 63, je možné použít sloučení některých hladin v nabídce Nastavení→ vrstvy. Pokud toto není vhodné, je nutné zmrazit počet hladin a importovat DWG soubor s vypnutým přepínačem "Zmrazené hladiny" (nabídka Nastavení→ obecné).

Při potřebě maximální shodnosti velikosti a vzhledu textu je možné fonty Au-toCADu (soubory SHX, PFB) naimportovat do Microstationu pomocí instalá-toru fontů.


Entity v souboru AutoCADu jsou převáděny na odpovídající prvky v souboru MicroStationu dle následující tabulky : DWG / DXF DGN

Čára 3. Úsečka

Bod 3. Úsečka nulové délky

Kružnice 15. Elipsa (kruhová)

Text 17. Text

Oblouk 16. Oblouk

Tvar 6. Útvar

Těleso 6. Útvar

Blok 1. Buňka (v knihovně buněk)

34. Definice sdílené buňky

Vložení bloku 1. Buňka (ve výkresu)

34. Výskyt sdílené buňky

Definice atributů 66. Definice množiny štítků

Atribut 37. Štítek

Křivka 4. Lomená čára

6. Útvar

12. Řetězec prvků

16. Oblouk

24. B-spline plocha (síť)

27. B-spline křivka

Kóta Jednotlivé prvky

Tab. 5.1: Přiřazení prvků AutoCADu prvkům Microstationu

5.6.3

•

•

•

•

•

•

Export DWG/DXF

Export do formátu DWG/DXF spustíme volbou Soubor→ export→ DWG nebo DXF, která spustí dialogové okno {Import souboru DWG} (viz. Obr. 5.19).

Volbou Nastavení můžeme nastavit parametry konverze :

Obecné

Vrstvy - přiřazení

Typy čar - přiřazení

Tloušťka/Barva - přiřazení

Barva - přiřazení

Znaky - přiřazení Obr. 5.19: Export souboru DWG

- 78 (78) -

Obr. 5.20: Obecná nastavení exportu DWG/DXF

Možnosti nastavení parametrů konverze v dialogovém okně po zvolení Nasta-vení→ obecné (viz. Obr. 5.20) jsou následující :

Verze - určuje verzi, do které bude aktivní výkres převeden - release 9, 10 nebo 11/12.

Převodní jednotky - určuje, jaké jednotky z výkresu se převedou do jedno-tek DXF/DWG souboru - hlavní nebo vedlejší.

Zdrojový pohled - určuje pohled, podle kterého se definuje, jaké hladiny jsou v DXF/DWG souboru zapnuty a vypnuty. Volbou "Není" zajistíte, že budou všechny hladiny implicitně zapnuty

Převést Shape na - určuje, na jaký typ entity se převedou útvary a uzavřené řetězce - Polyline nebo Polyface Mesh

Přepsat názvy vrstev - je-li zapnuto, prvky ve vrstvě jsou převedeny na od-povídající hladinu v DXF/DWG souboru podle názvu vrstvy. Je-li vypnuto, vrstva 1 se změní na hladinu 1, vrstva 2 na hladinu 2 atp.

Oříznutí - určuje, jak se převedou oříznuté referenční výkresy :

Ignorovat - referenční výkresy nejsou do DXF/DWG souboru převede-ny.

Spojit - referenční výkresy jsou při převodu spojeny s aktivním výkre-sem.

XRef - pro každý referenční výkres je vytvořen Xref.

Referenční k sobě - určuje, jak se převedou referenční výkresy samy k sobě. Volby jsou stejné jak v předchozím případě.

Všechny ostatní - určuje, jak se převedou všechny ostatní referenční výkre-sy. Volby jsou stejné jak v předchozím případě.

Referenční pohled - určuje pohled, ze kterého budou při převodu do DXF/DWG souboru čerpány informace o oříznutí a viditelnosti vrstev refe-renčních výkresů.

Stlačením tlačítka [Více] se otevře dialogové okno {Další nastavení exportu DWG/DXF souboru}(viz. Obr. 5.21), které obsahuje další položky, jež ovliv-ňují převod :


Obr. 5.21: Další nastavení exportu DWG/DXF

Malé vyplněné útvary do - určuje, co se stane s útvary, které mají méně než pět stran a jsou vyplněné. Lze je převést na Polyline, Polyfacemesh, Face nebo Těleso.

Malé útvary do - určuje, co se stane s útvary, které mají méně než pět stran a jsou nevyplněné. Lze je převést na Polyline, Polyface mesh nebo Face.

Komplexní druhy čar - určuje, jak budou převedeny uživatelské druhy čar se symboly.

Jedna čára - druh čáry je převeden jako plná čára.

Komponenty - druh čáry je rozbit (rozložen) na jednotlivé komponenty. Prvky se v DXF/DWG souboru "tváří" stejně jako ve výkresu, ale nejsou již nijak provázány.

Wide LineCodes jako - určuje, jak budou převedeny uživatelské druhy čar s dodatečně určenou šířkou.

Jedna čára - "široké" druhy čáry budou nahrazeny jednoduchou čárou, se stejným typem, bez tloušťky.

Komponenty - "široké" druhy čáry budou převedeny (rozloženy) na jed-notlivé komponenty.

PolyLines - "široké" druhy čáry budou převedeny na polyline.

Výstupní DXF soubor - určuje, jaké části souboru DXF se vytvoří.

Kompletní - je vytvořen úplný soubor DXF - doporučené nastavení.

Minimální hlavička - vytvoří se pouze tyto proměnné v hlavičce: číslo verze a minimální a maximální rozsah souboru.

Pouze entity - vytvoří se pouze oddíl s entitami.

Počet barev - počet standardních barev v DXF/DWG souboru, které jsou explicitně určeny barvami z výkresu. Většinou by se zde měl nastavit počet barev, které je na daném počítači AutoCAD schopen zobrazit.

- 80 (80) -

Tloušťky čar jako - určuje, jak se převedou tloušťky čar.

Ignorovat - tloušťky čar MicroStationu jsou při převodu ignorovány.

Wide Polyline - tloušťky čar MicroStationu jsou převedeny do Au-toCAD wide polylines (podle nastavení převodní tabulky tlouštěk).

Barva - tloušťky čar MicroStationu jsou převedeny na barvy (podle na-stavení převodní tabulky tlouštěk na barvy). Převod Tloušťka-Barva na-hrazuje převod Barva-Barva.

Zakl. výkr. - určuje prototypový DXF/DWG soubor, který je využit při pře-vodu. Pokud není tento soubor určen, je vybrán podle interního nastavení AutoCADu.

Rozvinout zlomky - je-li zapnuto, znaky, které zastupují zlomky, jsou roz-vinuty při převodu do jednotlivých znaků. Je-li vypnuto, znaky jsou převe-deny přesně podle ASCII tabulky, popřípadě podle převodní tabulky znaků.

Přiřazení barev - je-li zapnuto, každá barva z výkresu je převedena do barvy v DXF/DWG souboru podle převodní tabulky barev. Není proveden žádný test, zda se příslušný barevný odstín nachází v DXF/DWG souboru. Je-li vypnuto, program sám přiřazuje barvy podle odstínů.

Přiřazení znaků - je-li zapnuto, ASCII znaky jsou převedeny podle převodní tabulky znaků. Je-li vypnuto, přiřazování znaků se neprovede, znaky jsou převedeny beze změny ASCII kódu.

Spline - určuje hodnoty proměnných, které ovlivňují přenos b-splines do DXF/DWG souboru. Vyšší hodnota jakékoliv proměnné zajistí, že apro-ximace křivek nebo ploch bude přesnější, avšak na úkor času a velikosti DXF/DWG souboru.

•

Segmenty spline - počet vrcholů při aproximaci křivky.

SurfU - počet face, které aproximují plochu (ve směru U).

SurfV - počet face, které aproximují plochu (ve směru V).

Po těchto nastaveních a po volbě přiřazení prvků v převodních tabulkách hla-din, typů čar, tloušťky/width, tloušťky/barvy, barev a znaků je možno tlačítkem [Export] v okně {Export souboru DWG} konverzi provést. O převodu se vy-tvoří protokol v adresáři ..\ustation\out\dwgordxf.

Převod mezi výkresovým souborem a souborem ve formátu DWG nebo DXF nemůže být přesný, neboť některé prvky jsou definovány rozdílným způsobem. Obecně řečeno jsou prvky výkresového souboru "inteligentnější" než entity souboru DWG nebo DXF. Část inteligence se ztratí díky nutné aproximaci vý-kresových prvků primitivnějšími entitami ve formátu DWG nebo DXF.

Jde nejvíce o ztrátu kompaktnosti uživatelských čar a multičar, nemožnost pře-vést skutečné elipsy, eliptické oblouky, křivky, B-spline a také skutečné uza-vřené řetězce a řetězce prvků. Při převodu se také ztrácí informace o tloušťkách čar. V případě použití štítků nepřipojených k buňkám se tyto převádí na pouhý text.


Entity v souboru AutoCADu jsou převáděny na odpovídající prvky v souboru MicroStationu dle následující tabulky : DGN DWG / DXF

1. Definice buňky (v knihovně) Blok

2. Buňka Vkládací bod bloku

3. Úsečka Čára

4. Úsečka (nulové délky) Bod

5. Připojení referenčních výkresů Vložení Xref

5. Uložený pohled Pojmenovaný pohled

5. Pomocný souřadný systém Uložený UCS

6. Útvar

3-4 hrany (vyplněný)

3-4 hrany (nevyplněný)

Více než 4 hrany

Solid, 3D Face, Polyface Mesh

nebo Closed Polyline 3D Face

Polyface Mesh nebo Closed Polyline

Closed Polyline nebo Polyface Mesh

7. Textový uzel Text

11. Křivka Křivka

12. Složený řetězec Křivka(y)

14. Uzavřený řetězec Uzavřená křivka nebo 3D síť

15. Elipsa

Kruhová

Obecná

Kruh

Křivka (aproximace)

16. Oblouk

Kruhový

Obecný

Oblouk

Křivka (aproximace)

17. Text Text

18. Plocha

19. Těleso

Vytažená rovinná entita nebo

polygonová síť

23. 20. Kužel

Kruhový válec

Polygonová síť

Vytažená kružnice

21. B-spline vrchol

24. B-spline plocha

26. B-spline vektor parametrizace

28. B-spline váha

Polygonová síť

25. Obrys B-spline plochy Ignorováno

27. B-spline plocha

24. B-spline plocha

Křivka

- 82 (82) -

26. B-spline uzel

28. B-spline váha

33. Kóta Text, čáry a křivky

34. Definice sdílené buňky Blok

35. Výskyt sdílené buňky Vkládací bod bloku

36. Multičára Křivka(y)

37. Štítek (připojený k buňce) Atribut

Tab. 5.2: Přiřazení prvků Microstationu prvkům AutoCADu

Microstation 95 podporuje export a import dat v rámci verzí uvedených v ná-sledující tabulce : Formát Importovaná verze Exportovaná verze

DWG 2, 9, 10, nebo 11/12 2, 9, 10, nebo 11/12

DXF 10 nebo 11/12 10 nebo 11/12

CGM 1.0 1.0

IGES 2.0, 3.0, 4.0, nebo 5.0 ASCII

s pevnou délkou

4.0 nebo 5.0 ASCII s pevnou délkou

Tab. 5.3: Podpora importovaných a exportovaných verzí datových formátů

5.6.4 Rastry - import

Systém podporuje velké množství rastrových formátů - jsou to především for-máty GIF, CIT, COT, RGB, RLE, JPG, PCX, RLC, RS, TGA, TIF, BMP. Im-port se provádí příkazem Soubor→ import→ obrázek, kdy po výběru obrázku v adresáři se provede jeho interaktivní umístění pomocí myši. Při tomto impor-tu je možné pouze nastavit průhledné pozadí a vypnout aktuální paletu barev.

Více možností je při připojení rastru jako referenčního výkresu. Příkazem Sou-bor→ referenční výkresy aktivujeme okno {Referenční výkresy}, v němž zvo-líme nabídku Obsah→ rastry. Pro vlastní připojení rastru pak ve stejném okně zvolíme nabídku Připojit→ interaktivně nebo Připojit→ pevně, po níž se obje-ví okno {Připojení rastrového referenčního souboru}(viz. Obr. 5.22), které umožní výběr adresáře a vlastního rastrového souboru a po stlačení tlačítka [Ukázat] je možné soubor informativně zobrazit v obrázkové položce Ukázka před připojením.

Dále je možno nastavit parametry připojení :

Hladina - nastavení hladiny, se kterou bude rastrový soubor svázán (1-63)

Logický název - nastavení logického názvu (20 znaků) pro lepší identifikaci

Popis - upřesňující popis (40 znaků)

Barva - slouží k nastavení odstínu barvy celého obrázku

Pozadí - nastavení barvy pozadí


Obr. 5.22: Připojení rastrového referenčního souboru

Průhledný - pokud je přepínač zapnut, bude vybraná barva obrázku průhled-ná

Inverze - pokud je přepínač zapnut, bude zobrazen negativ obrázku.

Smíšené - pokud je přepínač zapnut, bude se obrázek objevovat více podob-ný jeho skutečným barvám

Tisknout - přepínač se zapíná při plánovaném tisku

Pohledy - určují se pohledy (1-8), ve kterých se bude rastr zobrazovat

5.6.5 Import textu

Příkazem Soubor→ import→ text spustíme jednoduchou funkci pro import textu do výkresu. Tato metoda je vhodná tehdy, pokud chceme umístit do vý-kresu delší text. Tento text je možné si napsat v textovém editoru a poté vložit do výkresu najednou.

Textový soubor může obsahovat příkazy MicroStationu pro nastavení atributů textu (jako je font, velikost textu, rozpal, délka řádku ap.). Každý příkaz musí být uvozen tečkou (".") na začátku řádku. Na jednom řádku může být pouze jeden příkaz. Každý text, který je za řádkem s příkazem, je umístěn s určenými atributy.

Je-li text delší než 128 řádek nebo 2048 znaků, je text umístěn jako grafická skupina a kurzor určuje levý horní roh textu. V ostatních případech je text umístěn jako textový uzel a kurzor určuje polohu vztažného bodu tohoto texto-vého uzlu.

- 84 (84) -

5.6.6 Práce se schránkou

Při práci v Microstationu je možno pro výměnu dat s jinými aplikacemi použí-vat také schránku.

5.6.6.1 Kopírování dat do schránky Windows

Postup při kopírování prvků do schránky :

1. Pomocí nástroje Vybrat prvek vybereme vhodné prvky

2. Z nabídky Editovat vybereme položku Vyjmout nebo Kopírovat. Vybrané prvky jsou přesunuty nebo zkopírovány do schránky

Vybrané prvky mohou být umístěny do schránky Windows v několika různých formátech :

Prvky MicroStationu - tento formát je pochopitelný pouze pro MicroStation a používá se, když chceme prvky vložit zpět do výkresu. V tomto případě však spíše používáme funkce z panelu nástrojů {Manipulovat}.

•

•

•

Metasoubor Windows - tento soubor může být použit pro vložení vektoro-vých dat do jiných aplikací.

Text - tento formát se použije pouze v případě, že byl vybrán textový prvek.

5.6.6.2 Vložení dat ze schránky Windows

Ve Windows závisí dostupný formát schránky na programu, ze kterého byla data zkopírována. Do výkresu je možno vložit text, rastrovou grafiku, zvukové poznámky a animace. Také je možno vložit text do příkazového řádku.

Vložení dat je pak možno provést příkazem Editovat→ vložit nebo Editovat→ vložit jinak, při druhé variantě je možno určit konkrétní formát pro vkládaná data.

Text, zvukové poznámky a animované sekvence mohou být napojeny do vý-kresu také pomocí dynamické výměny dat (DDE). Napojená položka je ve vý-kresu automaticky obnovena, pokud se zdrojový soubor v původním programu změní. Složka, ve které se řídící program nachází, musí být vyjmenována v systémové proměnné PATH.

5.7 Export souřadnic

Při standardní potřebě exportu souřadnic ze systému Microstation jsme opět odkázáni na nějakou geodetickou nadstavbu české firmy. V námi používaném programu Mgeo 4.66 zvolíme příkaz Soubor→ výstup bodů, který aktivuje dialogové okno {Výstup bodů}(viz. Obr. 5.23).

Export funguje tak, že se postupně procházejí v mapě všechny body (tečky, případně značky) a do výstupního souboru jsou zapisovány hodnoty souřadnic bodů. Pokud je vedena databáze bodů, je možné do výstupního souboru zapi-sovat kromě souřadnic Y, X i původní importované číslo bodu a souřadnici Z.


Zdroj :

Aktivní výkres - výstup probíhá z ak-tivního výkresu.

Všechny výkresy - výstup probíhá i z referenčního výkresu.

Rozsah :

Celá plocha - celá plocha výkresu.

Podle ohrady - pouze část daná ohra-dou.

Interaktivně - výběr pomocí myši.

Použít čísla z databáze bodů - ano/ne.

Obr. 5.23: Výstup bodů

Počáteční číslo bodu - určuje počáteční číslo bodu ve výstupním souboru.

Přírůstek čísla bodu - určuje krok číslování bodů ve výstupním souboru.

Výstupní soubor :

Nový - body určené pro výstup se budou ukládat do nového souboru.

Existující - body se budou přidávat k existujícímu souboru.

Po stisknutí tlačítka [Export] se objeví dialogové okno, v němž je možné zvolit název a umístění souboru, do kterého se bude ukládat výsledný seznam sou-řadnic.

5.8 Spolupráce s programem Groma

Systém Groma (popsaný v kapitole 2.2.4) obsahuje podporu komunikace se systémem MicroStation. Tato komunikace probíhá na základě DDE (Dynamic Data Exchange). Popsána bude verze Groma 8.

Před zahájením komunikace je třeba zkonfigurovat systém MicroStation tak, aby byl s programem Groma schopen spolupracovat. Tato konfigurace se sklá-dá ze tří částí:

1. Zkopírování konfiguračního souboru GROMA.CFG z adresáře GRO-MA8\SUPPORT do adresáře CONFIG\APPL systému MicroStation, do něhož se ukládají konfigurace aplikací. Celá cesta závisí na názvu adresáře, kde je MicroStation instalován.

2. Pokud byl instalován systém Groma jinam než do nabízeného implicitního adresáře, v konfiguračním souboru GROMA.CFG je nutno upravit pro-měnnou GROMA tak, aby obsahovala cestu do tohoto adresáře.

3. Zkopírování mdl modulů (soubory MDL) z adresáře GROMA8\SUPPORT do adresáře MDLAPPS systému Microstation.

Pak je možno Gromu spustit z Microstationu příkazem "mdl load Groma". Po vyvolání tohoto příkazu je zobrazeno malé komunikační okno systému MicroStation s názvem {Groma}(viz. Obr. 5.24) a je automaticky spuštěn sys-

- 86 (86) -

tém Groma, který se chová jako aplikace pro MicroStation (je stále navrchu, i když se pracuje v systému MicroStation).

Obr. 5.24: Okno Groma

Příkazem Soubor→ načíst v okně {Groma} je možno načíst souřadnice z tex-tového souboru do systému Microstation.

Příkazem Soubor→ vytvořit bod se zobrazí dialogové okno, v němž je možno zadat číslo bodu, výšku a kód a pomocí datového tlačítka Microstationu se vytváří body ve výkresu.

Příkazem Soubor→ editovat bod je možno editovat popisné údaje (předčíslí, číslo, výška, kód) bodů ve výkresu.

Příkazem Soubor→ vytvořit popisy je možno dávkově k bodům vygenerovat popisy dle nastavených atributů. Je to vhodné v případě, že při importu ze seznamu souřadnic byla zapnuta pouze informace o bodech.Ve výkresu se tedy vytvořily pouze prvky typu PointString a k nim lze zapnout tzv. dynamické zobrazování čísel bodů. Při manipulaci s body tedy stačí pohybovat pouze s jedním elementem, popisy se automaticky pohybují s ním.

Příkazem Soubor→ exportovat seznam souřadnic se zobrazí dialogové okno, které umožňuje zvolit typ a název výsledného textového seznamu souřadnic. Po stisknutí tlačítka [Zápis] a potvrzení datovým tlačítkem v příslušném pohle-du je vytvořen seznam souřadnic, do něhož jsou zapsány všechny body, u nichž je připojena informace o bodu (viz Atributy zobrazení). Bodu zůstane zacho-váno původní číslo a dostane aktuální souřadnice z kresby. Tak lze tedy vytvo-řit aktualizovaný seznam souřadnic, bylo-li s body během tvorby kresby ve výkresu manipulováno. Body z vypnutých vrstev se do souboru nezapisují, v případě umístění ohrady, se do souboru zapisují pouze body ležící v ohradě.

Příkazem Soubor→ přenést body do Gromy je možno přenést hromadně body z výkresu do systému Groma. V systému Groma je nutno předem zvolit funkci přidání bodu do seznamu a zapnout tlačítko pro grafické odečítání. Je-li ve výkresu umístěna ohrada, budou do seznamu přeneseny body z ohrady, jinak budou přeneseny body z celého výkresu.

Příkaz Soubor→ vyhledávání bodů slouží pro vyhledávání bodů ve výkresu pomocí čísel bodů. Je-li předem zvolena v systému MicroStation nebo v tomto dialogovém okně některá kreslicí funkce (např. kreslení linie), bude požadova-ný prvek automaticky kreslen přes vyhledané body.

Je-li na bodech vytvořen prvek typu PointString (byla-li při importu zapnuta volba "připojit informace k bodu"), lze zapínat/vypínat dynamické zobrazování popisů. Při dynamickém zobrazování jsou popisy zobrazeny pouze na obrazov-ce a nejsou uloženy ve výkresu. Pohybuje-li se tedy s daným bodem, pohybují se s ním i popisy. Při smazání bodu zmizí popisy také. Navíc mají popisy kon-stantní velikost bez ohledu na aktuální měřítko výřezu v okně, nemění se tedy při zvětšování/zmenšování. Toto dynamické zobrazování je možno zapí-nat/vypínat příkazem Nastavení→ Zobrazit body resp. Nastavení→ Skrýt body.


Parametry zobrazení je možno nastavit v dialogovém okně {Atributy zobraze-ní}(viz. Obr. 5.25), spuštěném příkazem Nastavení→ zobrazení bodů.

Obr. 5.25: Zobrazení bodů

Atributy zobrazení bodů ve výkresu (viz. Obr. 5.26), lze nastavit pomocí pří-kazu Nastavení→ atributy.

Obr. 5.26: Atributy zobrazení

V tomto dialogovém okně je možno definovat, jakými atributy budou body ve výkresu zobrazeny. Je možno vypínat a zapínat zobrazení bodu, předčíslí, čísla, výšky, kódu (textového) a značky na bodě (dle kódu). Pro každý tento prvek

- 88 (88) -

lze pak dále zvolit vrstvu, barvu, popř. velikost, font a umístění. Nastavené konfigurace je pak možno zapsat pod názvem (20 sad). Velikosti textů se zadá-vají v milimetrech na výsledné kresbě, skutečná velikost ve výkresu je vypoč-tena dle měřítka nastaveného v tomto dialogovém okně.

Zapne-li se volba "Připojit informace k bodu", je při importu na každém bodě vytvořen zvláštní element typu PointString. Tento element má pomocí User Data Linkage připojeny informace o bodě, tj. číslo, předčíslí a výšku. Jsou-li tyto informace ve výkresu uloženy, lze je s výhodou využít pro další práci. Mohou být dynamicky zobrazovány čísla bodů a výšky, a může být dodatečně vygenerován seznam souřadnic, který obsahuje původní čísla bodů a aktuální souřadnice z výkresu.

Zobrazit body z Gromy ve výkresu Microstationu je možno také přetahováním myší na plochu okna MicroStation stejně, jako se přetahují mezi datovými ok-ny a do výpočtů. Je možno přetahovat jednotlivé body i skupiny označených bodů. Po přetažení jsou body okamžitě zobrazeny ve výkresu.

Cvičení 5.1

Naimportujte textový seznam souřadnic Body1.txt a Body2.txt pomocí programu Mgeo do systému Microstation. Potřebná data naleznete v adresáři "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Microstation" počítačové sítě Ústavu geodézie.

Cvičení 5.2

Na podkladě výkresu z předchozího cvičení proveďte kresbu ve výkresu Mapa1.dgn podle atributové struktury Atributy.doc. Měřičský náčrt naleznete v souboru Mapa1.jpg v pracovním adresáři počítačové sítě Ústa-vu geodézie.

Cvičení 5.3

Ve výkrese Mapa1.dgn ze cvičení 5.2 změňte atributy elementů podle popisu v souboru Změny atributů.doc v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.

Cvičení 5.4

Pokuste se otevřít případně naimportovat do systému Microstation data z adresáře "R:\$TMP$\Jezek\Geodeticke_programy\Microstation\Demodata"

Cvičení 5.5

Proveďte konverzi souboru DWG_DGN.dwg na soubor DWG_DGN.dgn. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geo-dézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly nebo se převedly chybně.


Cvičení 5.6

Proveďte konverzi souboru DGN_DWG.dgn na soubor DGN_DWG.dwg. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geo-dézie. Po konverzi proveďte analýzu a zapište elementy, které se nepřevedly nebo se převedly chybně.

Cvičení 5.7

Vyexportujte textový seznam souřadnic z výkresu Domek1.dgn pomocí programu Mgeo. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačové sítě Ústavu geodézie.

Cvičení 5.8

Naimportujte seznam souřadnic Body3.txt pomocí programu Groma do systému Microstation. Smažte ve výkrese body 5 a 6 a vytvořte nový bod 20 jako průsečík úseček 11-12, 13-14. Z výkresu pak vyexportujte opravený seznam souřadnic. Potřebná data naleznete v pracovním adresáři počítačo-vé sítě Ústavu geodézie.

- 90 (90) -

6

6.1

[1]

[2]

[3]

6.2

[4]

[5]

6.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny

[6] www.gepro.cz

Studijní prameny

Seznam použité literatury

Bartoněk, D. – Berková, A.: Microstation – Návody do cvičení. Aka-demické nakladatelství CERM, s. r. o. Brno, VUT FAST Brno, 2001, ISBN 80-214-2000-6, 116 stran.

MicroStation 95. Uživatelská příručka. Bentley Systems Incorporated, 1995.

Válka, O.: Automatizace výpočtů v geodézii a kartografii. SNTL, n.p. Praha, VUT Brno, 1977.

Seznam doplňkové studijní literatury

Bartoš, S.: MicroStation – průvodce programem verze V5. Geodis s. r. o. Brno, 1995, 519 stran.

Šlegl, J.: MicroStation 95 CZ. Referenční příručka uživatele. Computer Press Praha, 1998, 459 stran.

[7] www.gview.cz

[8] www.bentley.cz

ww.gisoft.cz[9] w

[10] www.groma.cz



Klíč

Cvičení 3.1

Soubory načteme do Kokeše (verze 5.06) pomocí funkce Soubor→otevřít, při-čemž by soubory měly být převedeny na tvar *.stx. Rozdíl mezi oběma soubo-ry spočívá v technologiích (Standard, ZMVM).

Cvičení 3.2

Kresba se provádí pomocí funkcí ze skupiny Výkres. Nastavení atributů se pře-bírá ze standardních tabulek Kokeše.

Cvičení 3.3

Kresba se provádí pomocí funkce Výkres→ Expert. Nastavení atributů se pře-bírá z tabulky Expert.

Cvičení 3.4

Prohlížení a editace tabulek se spouští příkazem Nástroje→tabulky. Tabulky je možno zeditovat v prostředí programu, hromadnější změny lze provést texto-vým editorem.

Cvičení 3.5

Demodata z adresáře se podle typu těchto dat otevírají příkazy Sou-bor→otevřít, Soubor→ záznamníky.

Cvičení 3.6

Import souboru DGN se provede příkazem Soubor→ DGN→ import DGN. Před vlastní konverzí se objeví okno s nastaveními. Je potřeba zkontrolovat, případně provést změny nastavení.

Cvičení 3.7

Export souboru DGN se provede příkazem Soubor→ DGN→ export DGN. Před vlastní konverzí se objeví okno s nastaveními. Je potřeba zkontrolovat, případně provést změny nastavení.

Cvičení 3.8

Export souřadnic do textového tvaru se provede příkazem Seznam→ tisk se-znamu nebo uložením seznamu v textovém tvaru STX. Import souřadnic byl již proveden ve cvičení 3.1

Cvičení 4.1

Seznam souřadnic se založí příkazem Seznam→ založit. Import souřadnic se pak provede volbou Vstup→ textový soubor. Seznam Body2.txt je pak možno dále exportovat pomocí kódů do systému Microstation.

Cvičení 4.2

Jednoduchá kresba se provádí příkazy VKM→ vložit→ vlož linii, VKM→ vlo-žit→ vlož značku, VKM→ vložit→ vlož text. Atributy vkládaných prvků je možno informativně zjistit v souboru Vkmfeat.txt, který se nalézá v adresáři programu VKM.

- 92 (92) -

Cvičení 4.3

Jak jste zjistili nelze provést změnu atributů pomocí editace souboru Vkmfe-at.txt příp. Vkmfeat.bin. Toto je částečně možné exportem do formátu DGN pomocí příkazu VKM→ export→ DGN. Před exportem je nutné zeditovat sou-bor Vkd_Dgn.txt, nebo nějaký jiný založený na základě tohoto souboru.

Cvičení 4.4

Demodata z adresáře se podle typu těchto dat otevírají příkazy Výkres→ ote-vřít, Výkres→ import, Výkres → připojit referenční.

Cvičení 4.5

Import souboru DGN se provede příkazem Výkres→ import. Pro import soubo-ru je nezbytné použít převodní soubor (např. vzorový soubor Vkd_Dgn.txt).

Cvičení 4.6

Export souboru DGN se provede příkazem VKM→ export. Pro export souboru je nezbytné použít převodní soubor (např. vzorový soubor Vkd_Dgn.txt).

Cvičení 4.7

Export souřadnic do textového tvaru se provede příkazem Výstup→ textový soubor v okně {Seznam}. Import souřadnic byl již proveden ve cvičení 4.1

Cvičení 4.8

Export souřadnic do formátu DXF se provede příkazem Výstup→ textový sou-bor a volbou karty DXF v okně {Seznam}. Export souřadnic do formátu DGN se provede příkazem Výstup→ DGN v okně {Seznam}.

Cvičení 5.1

Import souřadnic se provede spuštěním mdl nadstavby Mgeo a volbou Soubor→ vstup bodů a kódované kresby. Rozdíl mezi seznamy spočívá v použití kódů. Vzorovou kódovací tabulku program nabídne, nebo ji najdete v adresáři se zadáními.

Cvičení 5.2

Kresba se provádí standardními prostředky Microstationu. Ruční nastavení atributů se provádí volbou Prvek→ atributy.

Cvičení 5.3

Změna atributů se provádí standardními prostředky Microstationu, některé změny je možno provést i pomocí mdl nadstavby Mgeo.

Cvičení 5.4

Demodata z adresáře se podle typu těchto dat otevírají příkazy Soubor→ ote-vřít, Soubor→ import, Soubor→ referenční výkresy. Některá data je možno naimportovat i pomocí schránky Windows.


- 94 (94) -

Cvičení 5.5

Import souboru DWG se provede příkazem Soubor→ import→ DWG nebo DXF. Před konverzí je nutné zvolit Nastavení a zkontrolovat nebo změnit pří-padné parametry konverze.

Cvičení 5.6

Export souboru DGN se provede příkazem Soubor→ export→ DWG nebo DXF. Před konverzí je nutné zvolit Nastavení a zkontrolovat nebo změnit pří-padné parametry konverze.

Cvičení 5.7

Export souřadnic do textového tvaru se provede po spuštění mdl nadstavby Mgeo příkazem Soubor→ výstup bodů.

Cvičení 5.8

Import souřadnic se provede po spuštění mdl nadstavby Groma příkazem Sou-bor→ načíst. Export opraveného seznamu se pak provede volbou Soubor→ exportovat seznam souřadnic.

Documents

JIŘÍ JEŽEK GEODETICKÉ PROGRAMYlences.cz/domains/lences.cz/skola/subory/Skripta... · vysokÉ uČenÍ technickÉ v brnĚ fakulta stavebnÍ jiŘÍ jeŽek geodetickÉ programy modul