ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

ČÍSLO PROJ EKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434NÁZEV PROJ EKTU: Šablony – Gymnázium TanvaldČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

ICTAUTOR: Ivan NývltTEMATICKÁ OBLAST: Český jazyk a literaturaNÁZEV DUMu: J osef HoraPOŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 6KÓD DUMu: IN_ČJ _3R-06DATUM TVORBY: 26.2.2013ANOTACE (3.ROČNÍK): Tento DUM stručnou a přehlednou formou prezentuje dílo J .Hory. Obsahuje vybranou citaci a otázky k samostatné práci studentů.

METODICKÝ POKYN:

Josef HoraŽivot, dílo, citáty

1891Dobříň - 1945 Praha

Úvodní faktografie Narozen v Dobříni u Roudnice nad Labem – k

rodné obci se v dílech často vracel. V Roudnici nad Labem gymnázium. Po studiích (1910) do Prahy, kde se začal

věnovat publicistice a sbližoval se s levicově orientovanými osobnostmi – názorově nejprve tíhnul k sociální demokracii, v r.1921 členem KSČ, ale odchází z ní v r.1929.

Procestoval evropské země – SSSR, Itálii, Francii a další.

Tvorba – obecné rysy Byl básníkem, překladatelem, publicistou i

prozaikem. Překládal ruské básníky, např. Lermontova,

Puškina, ale i Pasternaka nebo Jesenina. Publicisticky působil v časopise Vesna, Rudém

právu, Českém slovu a jiných. Prozaická tvorba nedosahovala kvalit jeho básnické

tvorby. V básnické tvorbě zahájil proletářskou poezií, ale

pak se čím dál více realizuje v intimní a vlastenecké lyrice.

Tvorba – 20.léta „Pracující den“ (1920) – sbírka proletářské

poezie, hl.hrdinou dělník, dělnický kolektiv. Ale nenabádá k revoluci a revoltě.

„Srdce“, „Vřava světa“ – další sbírky proletářské poezie.

„Itálie“ – obrat k lyrice, obdiv k Itálii, její srovnávání s domovem.

„Struny ve větru“ – příklon k lyrickému vidění světa, ale ještě obdiv k Leninovi a SSSR (idealizace obojího).

Tvorba – 30.léta „Kniha času a ticha“ – komplexní vydání sbírek

„Tvůj hlas“, „Tonoucí stíny“, „Dvě minuty ticha“, „Tiché poselství“ – reflexivní poezie s tématikou plynoucího času a pomíjivosti.

„Máchovské variace“ (1936) – protifašistická sbírka, Mácha viděn jako symbol vlastenectví a národní statečnosti.

„Domov“(1938) – vlastenecká lyrika, nejznámější báseň z této sbírky „Zpěv rodné zemi“ – národ je věčný, zůstane tu i přes páchaná příkoří.

Tvorba – 40.léta „Jan houslista“ (1940) – alegorická

básnická sbírka o vztahu k vlasti (motiv houslisty vracejícího se do vlasti).

„Zápisky z nemoci“ (1945) – pocity ze stáří, uzavírání života.

Vybrané citáty – „Zpěv rodné zemi“„Věčný hřbitove,Věčná kolébko v tmách zavěšená, z jámy morové stokrát k slunci rozkvetla jsi zasjako žena plná krás,tisíckrát jsi počala a neslaDěti na klíně a v polích klas.“

Jaký je básníkův vztah k rodné zemi?Co je oxymóron? Je zde obsažen?Jak vnímá roli národa? Jaký podle básníka je?

Shrnutí Básník – vlastenec, ač zprvu spjatý s

levicovým prostředím, tak velmi lidský a citlivý.

Zdroje Vlastní tvorba autora.

Použitá literatura Polášková, T., Milotová D., Dvořáková Z.:

LITERATURA – přehled středoškolského učiva, edice MATURITA,vyd.Ing.Petra Velanová, Cyrila Boudy514/3, Třebíč, 2005,ISBN 80- 902571-6-X

Martinková, V. a kol.: Čítanka 3, Tripolia, 2001, ISBN 80-86448-08-8

Obrázky GUSTAV PALAS, VOJTĚCH ZELINKA. wikipedia [online]. [cit. 20.3.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josef_Hora.jpg