Minulý týden v pondělí jsem šel kolem městského úřadu a již z dálkybyl vidět zástup lidí, táhnoucí se po chodníku kolem budovy. Nejprve jsemse podivil nad takovýmto neobvyklým shromážděním, napadlo mě jestlise něco nerozdává zadarmo a chtěl jsem se rychle připojit, aby mi něconeuteklo. Pak, vzpomenuv na článek ze sobotních novin upozorňující napondělí jako na nejzazší termín pro podání daňového přiznání, jsempochopil, že zde nic nedostanu. Už loni byla situace tristní, proto mnohoúřadů prodloužilo pracovní dobu a apelovalo na občany, aby tentokrátepřišli dříve. Zmíněná fronta ukazuje nakolik byly tyto rady vyslyšeny. Ačse dá tato návštěva vyřídit od začátku roku, týden před termínem bylapodána pouze třetina předpokládaných přiznání. Mají snad lidé nějakévýhody nechávajíce tuto byrokratickou formalitu na poslední chvíli?Nepočítám-li možnost několikahodinového přátelského rozhovoru sostatními v řadě, nikoli. Na druhou stranu se musíme zamyslet, co hrozí vpřípadě pozdního podání. Taková "nezbednost" může znamenat nejenzvýšení vyměřené daně až o 10 %, ale v případě pozdní úhrady je nutnépočítat i s úroky za prodlení. To je dobrý důvod přijít včas.

Podobný přístup můžeme vidět na vysokoškolských kolejích. Dvatýdny před zkouškovým obdobným se prostory chodeb a pokoje studentůzačínají pomalu měnit z neuklizených na čisté a z ladem nechaných napečlivě upravené. Je to proto, že by studenti měli najednou více času? Žeteprve teď si našli čas, protože mezi přednáškami se jim ho nedostávalo?Nebo to je tím, že teprve po splnění všech jiných úkolů, po zrealizovánívšech plánů, po vyčerpání jakýchkoli odkladných možností se začnou učita připravovat na testy?

Někdo může namítnout, že odkládání povinností je trendem vposledních letech a že v minulých dobách se něco takového nedělo,studenti byli pečliví a pracovití, lidé svědomití a přesní; já si naproti tomumyslím, že lidé, stejně jako ostatní živočichové, jsou od přírody líní,neudělají nic navíc a dříve něž je požadováno. Lidé potřebují motivaci. Tudělíme na vnitřní a vnější, podle toho odkud pochází. Pravěký člověknelovil mamuty, když neměl hlad. Vlk nevstoupí na území silného vlka,necítí-li, že by ho mohl v boji porazit. Jsem přesvědčen, že většinu lidídonutí ke konání nejlépe vnější motivace a to především ta negativní. Toumůže být hrozba, pevný termín s postihem při překročení nebo jen vidinanepříjemné situace. Novinář může psát rád a na oblíbené téma, ale přestočlánek vetšinou napíše těsně před uzávěrkou.

Tvůrce seriálu Simpsonovi, Matt Groening, vymyslel koncept, postavya jejich vztahy během patnácti minut, kdy seděl v čekárně u producenta,kterému měl dát námět na animovaný seriál. Ze seriálu se stal hit, jeznám po celém světě a je nejdéle vysílaným animovaným seriálem vhistorii. To vše za čtvrt hodiny přemýšlení! Honoré de Balzac napsal svánejlepší díla ve finanční krizi, během dvou let se z autora podřadnýchrománů stal jedním z nejslavnějších spisovatelů Evropy. Podobnýchpříkladů je mnoho. Jistě nás napadne, že věci vymyšlené na posledníchvíli, ve stresu, jsou zpravidla ty nejlepší.

Občas si najdu čas a klid na práci a snažím se něco vymyslet,přemýšlím nad problémem, zkoumám ho z různých pohledů a analyzuji

ho, ale po čase zjistím, že už další nápady nepřicházejí. Myšlenky se točí vkleci, a je čím dál obtížnější otevřít jim cestu ven. Teprve ve chvíli, kdyjim nechám volnost a neomezenou návaznost, nechám se jimi unášet,nepodrobuje je racionální kontrole, ponechávaje je bez vlivu morálního aestetického; ve chvíli, kdy se dostanu do jádra sebe sama, ponořím se dosnu, jež se ve mě odehrává a v němž se dokáži zcela orientovat; ve chvíli,kdy nechám naplno promluvit sebe, projevit svůj subjektivismus avytrysknout své nadání, pak, a možná, že jedině tehdy, mohu vytvořitněco hodnotného a geniálního. Do takového stavu se mohu dostat, kdyžjsem pod tlakem a nemám jinou volbu, jinou únikovou cestu, než udělat,co je požadováno.

Pokud lidé důvěřují sami sobě, spoléhají na sebe, mohou takto tvořitběžně. Většina lidí ale potřebuje nad sebou bič, aby byli něčeho schopni.To je známá pravda. Záleží jen na nás jak toho využijeme. Zda nastavímehřbet, nebo sami zvedneme hůl.

Jsme jako olivy, to nelepší se ze sebe vydáváme tehdy, když jsme drceni"Talmud