JUDr. Miroslav Kárník CLO A CELNÍ POLITIKANěmecká vánoční pohlednice z 20. století (středověká celnice) Přestože jsme uvedli, že předpokladem pro vznik cla je existence

• clo a celnictví• celní orgány v ČR• celní režimy podle modernizovaného

celního kodexu• přílohová část

1. vydání

edice právo

JUDr. Miroslav Kárník

CLO A CELNÍ POLITIKAod A do Z

© JUDr. Miroslav Kárník, 2012© Nakladatelství ANAG, 2012 ISBN 978-80-7263-779-9

V případě, že dojde k významným legislativním změnám v období mezi jednotlivými vydáními publikace, vyhledejte její aktualizaci na našich internetových stránkách

www.anag.cz

Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání[email protected], tel.: 585 757 411

Všechny právní předpisy, na které se v textu publikace odkazuje, jsou míněny ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak.

3

Obsah

Přehled použitých zkratek ................................................................................6

Úvod ...................................................................................................................8

1. Obecně o cle a celnictví ............................................................................... 101.1 Historické podmínky vzniku cla ......................................................... 101.2 Historický vývoj celnictví a uplatňování funkcí cla

na území České republiky .................................................................. 161.3 Celní politika a nástroje celní politiky .................................................331.4 Clo a jeho základní funkce .................................................................381.5 Ekonomická integrační uskupení ........................................................45

1.5.1 Oblasti volného obchodu ..........................................................471.5.2 Celní unie ...............................................................................49

1.6 Mezinárodní celně-obchodní instituce ..................................................511.6.1 Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) .............................. 511.6.2 Světová obchodní organizace (WTO) ..........................................541.6.3 Světová celní organizace (WCO) .................................................57

1.7 Druhy cel a celních sazeb...................................................................591.7.1 Druhy cel................................................................................601.7.2 Druhy celních sazeb .................................................................64

1.8 Osvobození od cla .............................................................................691.8.1 Osvobození od cla podle komunitární legislativy...........................701.8.2 Osvobození od cla podle národní legislativy .................................73

1.9 Systémy celních preferencí ................................................................. 761.9.1 Preference poskytované jednostranně..........................................771.9.2 Preference poskytované na základě preferenčních dohod ...............791.9.3 Preference poskytované na základě asociačních a jiných dohod .......80

1.10 Celní kvóty a celní stropy ................................................................... 811.11 Celní sazebníky .................................................................................901.12 Celní předpisy ................................................................................... 97 1.12.1 Základní komunitární celní předpisy ....................................... 101 1.12.2 Základní národní celní předpisy .............................................. 1041.13 Pojem zboží .................................................................................... 1061.14 Celní území ..................................................................................... 110

2. Celní orgány v České republice .................................................................. 1152.1 Organizace celních orgánů v České republice .....................................1162.2 Činnost orgánů celní správy v České republice .................................. 121

Obsah

4

3. Základní faktory aplikace cla ..................................................................... 1293.1 Systémy třídění, popisu a číselného označování zboží ....................... 1293.2 Původ zboží ................................................................................... 146

3.2.1 Nepreferenční původ .............................................................. 1483.2.2 Preferenční původ .................................................................. 152

3.2.2.1 Pravidla preferenčního původu obsažená v dohodách ...... 1583.2.2.2 Stanovení původu ve zvýhodněných zemích

v rámci systému všeobecných celních preferencí ............. 1643.2.2.3 Stanovení původu ve zvýhodněných zemích

nebo zvýhodněných územích v rámci jednostranně Společenstvím přijatých opatření .................................. 167

3.2.3 Společná pravidla pro určování původu zboží ............................. 1703.3 Celní hodnocení .............................................................................. 171

3.3.1 Metoda hodnoty transakce dovezeného zboží (metoda převodní hodnoty) ..................................................... 177

3.3.2 Použití náhradních (doplňkových) metod určení celní hodnoty ..... 1853.3.2.1 Společná ustanovení pro metody hodnoty transakce

(převodní hodnoty) stejného nebo podobného zboží ........ 1853.3.2.2 Metoda hodnoty transakce

(převodní hodnoty) stejného zboží ................................ 1863.3.2.3 Metoda hodnoty transakce

(převodní hodnoty) podobného zboží ............................ 1873.3.2.4 Deduktivní metoda (metoda jednotkové ceny) ................ 1883.3.2.5 Metoda vypočtené hodnoty .......................................... 1903.3.2.6 Metoda určení celní hodnoty

použitím vhodných (rozumných) prostředků .................. 1913.3.3 Deklarování údajů o celní hodnotě ............................................ 194

3.4. Incoterms........................................................................................ 1963.4.1 Incoterms 2000 ...................................................................... 1983.4.2 Incoterms 2010 ...................................................................... 201

4. CELNÍ ŘÍZENÍ A CELNÍ REŽIMY .......................................................... 2054.1 Celní řízení ..................................................................................... 2054.2 Celně schválené určení zboží ........................................................... 2094.3 Celní režimy .................................................................................... 214

4.3.1 Volný oběh ........................................................................... 2144.3.2 Tranzit ................................................................................. 2164.3.3 Vývoz .................................................................................. 2194.3.4 Uskladňování v celním skladu .................................................. 2194.3.5 Aktivní zušlechťovací styk ...................................................... 2214.3.6 Pasivní zušlechťovací styk ......................................................2234.3.7 Přepracování pod celním dohledem ..........................................2254.3.8 Dočasné použití .....................................................................226

Obsah

5

4.4 Nakládání se zbožím a celní režimy podle Modernizovaného celního kodexu .......................................... 2284.4.1 Propuštění do volného oběhu a osvobození od dovozního cla .......2294.4.2 Zvláštní režimy ......................................................................2304.4.3 Vývoz a zpětný vývoz .............................................................236

Závěr ............................................................................................................... 238

O autorovi ........................................................................................................ 239

Seznam použité literatury ................................................................................ 240

PŘÍLOHOVÁ ČÁST ........................................................................................ 241

Příloha č. 1 – Přehled dodacích doložek Incoterms 2000 ................................... 242

Příloha č. 2 – Přehled dodacích doložek Incoterms 2010 ................................... 243

Příloha č. 3 – Jednotný správní doklad – JSD (příloha 31 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) .................... 244

Příloha č. 4 – Průvodní osvědčení EUR.1 (příloha 21 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) .................... 256

Příloha č. 5 – Průvodní osvědčení EUR-MED .................................................... 261

Příloha č. 6 – Průvodní osvědčení A.TR . ......................................................... 265

Příloha č. 7 – Osvědčení údajů INF 4 .............................................................. 267

Příloha č. 8 – Prohlášení o údajích o celní hodnotě D.V.1 (příloha 28 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) .................... 271

Příloha č. 9 – Doplňkový list D.V. l BIS (příloha 29 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) .................... 273

Příloha č. 10 – Závazná informace o sazebním zařazení zboží (příloha 1 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) ..................... 275

Příloha č. 11 – EU – závazná informace o původu (příloha 1A prováděcího nařízení k celnímu kodexu) ................... 280

Příloha č. 12 – ES – osvědčení o původu (příloha 12 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) ................... 283

Příloha č. 13 – ES – Osvědčení o původu zboží pro dovoz zemědělských produktů do EHS (příloha 13 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) .................... 287

Příloha č. 14 – Deklarace o původu (příloha 13d prováděcího nařízení k celnímu kodexu) ................. 288

Příloha č. 15 – Osvědčení o původu zboží na tiskopise A (FORM A) (příloha 17 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) ................... 289

Příloha č. 16 – Prohlášení na faktuře (příloha 22 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) .................... 298

Příloha č. 17 – Mapa útvarů Celní správy ČR platná k 1. lednu 2013 ......................302

Obsah

10

1. OBECNĚ O CLE A CELNICTVÍ

1. OBECN� O CLE A CELNICTVÍ

1.1 Historické podmínky vzniku claCo to vlastně clo a celnictví je? Když jsem se obrátil na studenty s otázkou, zda ví, co je to clo, tak mi většina dotázaných odpověděla, že to samozřejmě ví, ale když jsem je požádal, aby se tento obecně známý pojem pokusili definovat, zjistili, že to tak snadné není. Obdobně to bylo i s pojmem celnictví. Abychom tedy mohli objasnit pojem celnictví, musíme nejdříve pochopit, co je to clo, kde se vzalo a k čemu je dobré.

Pokusíme-li se najít definici cla v obecně závazných právních předpisech, nepochodíme. Avšak v různých encyklopediích, odborných slovnících nebo v odborné literatuře se můžeme se snahou o definování cla setkat. Mezi nejstarší dosažitelné zdroje lze zařadit Ottův slovník naučný, který v 5. dílu (vydání z roku 1892)1) uvádí, že „Clo jest dávka vybíraná ze zboží při jeho dopravě. Dlužno je přesně rozeznávati od mýta, jež se nevybírá ze zboží, nýbrž z prostředku dopravního za tím účelem, aby jím uhražen byl náklad, vynaložený na zřízení dopravního spojení.“ Celnictví potom definuje jako „Soubor všech zásad, jež se vztahují k ukládání a vybírání cla, jest částí veřejné správy, a to finanční.“

Mnohem později popisuje Právnický slovník z roku 19722) „clo jako dáv-ku, kterou vybírá stát při přechodu některých předmětů přes státní hranici“. Celnictví potom definuje jako „organizaci a činnost spojenou s vybíráním cla jako dávky“. Výstižný popis pojmu clo lze nalézt v definici používané profesorem finančního práva na Karlově univerzitě v Praze M. Bakešem, který definoval clo jako „povinnou platbu sui generis, stanovenou právními předpisy, která je vybírána v souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici od osob, které zboží dovážejí, respektive vyvážejí, nebo od osob, pro které je takové zboží dováženo nebo vyváženo“.3)

1) Ottův slovník naučný, 5. díl, Vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze 1892.2) Právnický slovník, Orbis Praha 1972.3) Bakeš, Milan, Teoretické otázky finančního práva, Praha, Univerzita Karlova, 1979.

13

potřebuje finanční prostředky k financování těchto orgánů a clo se stává důležitým zdrojem takových prostředků.

S rozvojem zemědělství, řemeslné výroby, ale i dělby práce se rozvíjí i obchod a s ním související doprava zboží. Pozitivní efekty takového vý-voje však přinášely i řadu negativních dopadů jako nedostatek výrobků na domácím trhu způsobený výhodnějším prodejem na cizí trhy, nebo naopak pronikání konkurenčních výrobků z cizích trhů na domácí trhy oslabovalo prodej a tím i výrobu vlastních výrobků domácími výrobci. Obě tyto tendence si vyžádaly potřebu účinného mocenského regulačního nástroje, jehož funkci převzalo clo a mýto. Obojí bylo zpravidla příjmem panovníka, ale oba pojmy často splývaly.

Německá vánoční pohlednice z 20. století (středověká celnice)

Přestože jsme uvedli, že předpokladem pro vznik cla je existence stát-ních útvarů, je historicky prokázáno, že poplatky byly vybírány v souvis-

1.1 Historické podmínky vzniku cla

26


v té době pouze USA, Španělsko, Maďarsko, Polsko, Jugoslávie a Argentina. Celní sazby byly snižovány až v jednotlivých mezinárodních obchodních dohodách, které Československo začalo uzavírat od roku 1924.

Z hlediska celnělegislativních kroků byl důležitý zákon o celním území a vybírání cla z 20. února 1919, kterým bylo území ČSR prohlášeno za sa-mostatné celní území, pro něž bylo stanoveno výhradní právo státu vybírat celní dávky a podrobovat dovážené, vyvážené a provážené zboží celnímu řízení. Celní správa a finanční stráž musela zajistit staré i nově vzniklé celní hranice (na Slovensku a Podkarpatské Rusi) a zajistit i složitější celní službu, která musela, kromě původních kompetencí, kontrolovat dovozní a vývozní povolení, pomocí kterých byla realizována protekcionářská opat-ření, vybírání daně z obratu, přepychové daně a náhradní dávky z uhlí.

Vládní nařízení ze dne 19. prosin-ce 1930, č. 202 Sb. z. a n.,

kterým se provádějí předpisy o organisaci finanční stráže

a upravují její služební a některé platové poměry, a předpisy s ním

související. V Praze: nákladem vlastním, 1931. 516 s. Finanční

stráž československá; Sv. I.

Důležitými unifikačními akty, které odstranily dosavadní právní dualismus (pozůstatek rozdílné právní úpravy v ra-kouské a uherské části monarchie), pomo-cí kterých byla provedena nová kodifikace celního práva, bylo přijetí celního zákona č. 114/1927 Sb. ze 14. července 1927 (tzv. Martincův zákon podle autora Emila Martince, odborového ředitele na minis-terstvu financí) a prováděcího nařízení k celnímu zákonu č. 168/1927 ze 13. pro-since 1927. Jednalo se o jeden z nejmoder-nějších legislativních aktů nejen v evrop-ském, ale i v celosvětovém měřítku, který zajišťoval plnění jak fiskální, tak ochranné funkce cla. Definoval základní pojmy cel-ního práva, stanovil celní orgány a zaříze-ní celního dozoru. První instancí byly celní úřady (pohraniční a vnitrozemské), které byly stejně jako finanční stráž pod-řízeny okrskové celní správě. Okrskovými celními správami, které byly čtyři (pro Če-chy, zemi Moravsko-slezskou, Slovensko a pro Podkarpatskou Rus), a v hierarchii

27

celní správy druhoinstančními orgány byly zemské finanční úřady se síd-ly v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě.

Významnou součástí nové právní úpravy v oblasti organizace bylo místo dosavadní pohraniční finanční stráže a důchodkové stráže, která byla pů-vodně zákonem č. 28/1919 Sb. reorganizována z převzaté rakousko-uherské finanční stráže, opětovné ustavení jednotné finanční stráže definované jako ozbrojený uniformovaný sbor podřízený vojenské kázni. Do novodobé his-torie se příslušníci finanční stráže zapsali svojí důležitou rolí v rámci Stráže obrany státu (SOS) zřízené v roce 1936, kdy při obraně státní hranice, zejmé-na v roce 1938, jich řada přišla o život nebo byla vážně zraněna.6)

Snahy o odbourání ochranářských opatření vedly ke svolání meziná-rodní konference o odstranění překážek v zahraničním obchodu. Konala se v Ženevě v roce 1927 a jejím výsledkem byla Mezinárodní smlouva o zru-šení dovozních a vývozních překážek. ČSR k ní přistoupila ještě v roce 1927. Dohoda se však významněji neprosadila a zamýšlených cílů bylo dosaženo až uzavřením Všeobecné dohody o clech a obchodu v roce 1947.

MARTINEC, Emil. Celní zákon. V Praze: Průmyslová tiskárna, 1928. 949 s.

6) Více informací lze nalézt například v knize Oty Holuba „Stůj! Finanční stráž!“, Naše vojsko, Praha 1987.

1.2 Historický vývoj celnictví a uplatňování funkcí cla na území České republiky

54


platná pravidla pro určování celní hodnoty. V průběhu těchto jednání dochá-zelo postupně k úpravě vztahů a odvětví ekonomiky tak, jak to vyžadovala situace na světových trzích. Současná podoba dohody dosažená v rámci jednání posledního kola je označována jako GATT 1994.

Jednání v rámci GATT (kola mnohostranných obchodních jednání)Rok Místo jednání Problematika Počet států

1947 Ženeva Cla 23

1949 Annecy (Francie) Cla 13

1951 Torguay (Velká Británie) Cla 38

1956 Ženeva Cla 26

1960 až 1961

Ženeva – Dillonovo kolo Cla 26

1964 až 1967

Ženeva – Kennedyho kolo

Cla a antidumpingová opatření 62

1973 až 1979

Ženeva – Tokijské kolo

Cla, netarifní překážky, rámcové dohody 102

1986 až 1994

Punta del Este (Uruguay) – Ženeva – Marrákeš (Ma-

roko) – Uruguayské kolo

Cla, netarifní překážky, pravidla, služby, duševní vlastnictví, textil, země-

dělství, zřízení WTO atd.

125

Po procesní stránce pro jednání v rámci GATT (WTO) neplatí při pro-jednávání sporů smluvních stran zásada oficiality, ale platí zásada, kde není žalobce, není soudce, proto smluvní strana, která se cítí poškozena jednáním jiné smluvní strany, musí uplatnit své nároky cestou přesně stanovené procedury.

1.6.2 Sv�tová obchodní organizace Světová obchodní organizace (WTO – World Trade Organization) je ce-losvětovou institucí se sídlem v Ženevě, jejímž cílem je vytvářet pravi-dla mezinárodního obchodu a také zajišťovat jejich dodržování. Vznikla v rámci vyjednávání Uruguayského kola GATT, kde se zástupci členských států dohodli na ustanovení mezinárodní organizace, která by dohlížela na mezinárodní obchod a s ním spojené záležitosti a rozšířila pravidla

57

zovala jednotlivé fyzické nebo právnické osoby, musí být členskými státy transformována do národní legislativy.

Organizační, administrativní a technické záležitosti zajišťuje celé organizaci Sekretariát WTO v čele s Generálním ředitelem. Zásadní pra-vomoci ale nemá.

1.6.3 Sv�tová celní organizace Světová celní organizace (WCO – World Customs Organization) je mezi-národní a mezivládní organizace, jejímž cílem je celosvětová harmonizace celního práva v zájmu mezinárodního obchodu, vývoj světových standardů v oblasti celnictví, sjednocení a zjednodušení celních formalit, zjednodu-šení mezinárodního styku a boj proti podloudnictví, vedoucí ke zvýšení účinnosti celní politiky jejích členů. Je také označována jako „Celosvětové centrum celních zkušeností“. Významně se angažuje i v dalších oblastech, jako jsou boj proti korupci v oblasti celnictví, boj proti padělání zboží nebo elektronickému pirátství.

Historie Světové celní organizace započala v roce 1947, když vlády 13 ev-ropských zemí zastoupených ve Výboru pro evropskou ekonomickou spolupráci založily tzv. Study Group (Studijní skupinu). Tato Studijní sku-pina měla za úkol prozkoumat možnost ustavení jedné nebo více celních unií v rámci Evropy založených na principech Všeobecné úmluvy o clech a obchodu.

V roce 1948 Studijní skupina zřídila dva výbory. Hospodářský výbor se stal předchůdcem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Celní výbor byl základem pro vznik pozdější Rady pro celní spolupráci. Obě tyto nástupnické organizace však spolu nejen v minulosti, ale i v současnosti aktivně spolupracují, o čemž svědčí například společné konference WCO a OECD zaměřené na problematiku převodních cen (trans-fer pricing) a celního hodnocení, konané v Bruselu v letech 2006 a 2007.

V roce 1952 vstoupila formálně v platnost Úmluva o založení Rady pro celní spolupráci. „Rada“, jako řídící orgán, se poprvé sešla v Bruse-lu 26. ledna 1953 (tento den byl prohlášen za Mezinárodní den celnic-tví) a jejího zasedání se zúčastnili zástupci 17 evropských zemí. Sídlem

1.6 Mezinárodní celně-obchodní instituce

86


b) metodou „first come – first served“ („kdo dřív přijde, je dřív na řadě“), která zajišťuje spravedlivý přístup všem obchodním subjektům ke sta-noveným kvótám,

c) metodou podílového rozdělování kvót podle podílu požadovaného množství na celkové kvótě (nebo na zůstatkovém množství – balanci – viz příklad).

��Příklad podílového rozdělení zůstatkového množství celní kvóty

Celkové požadované množství ze všech členských států Společenství za jeden den je 10 000. Zůstatkové množství (balance) celní kvóty je 5 000. Poměrná část tedy činí 50 %.

Stát Požadované množství*) Přidělené množství

Česká republika500 250

1 500 750

Polsko2 500 1 250

1 500 750

Německo 4 000 2 000

Celkem 10 000 5 000

*) podle přijatého celního prohlášení

Celní stropyDalším obchodněpolitickým nástrojem jsou celní stropy, které jsou ve většině kritérií shodné s celními kvótami, tzn. jsou také určeny množ-stvím zboží (vyjádřeným měrnou jednotkou nebo hodnotou) pro dané období, které může být propuštěno do režimu volného oběhu za zvýhod-něnou celní sazbu. Jsou společné pro všechny členské státy Společen-ství. Na rozdíl od celních kvót, které po dosažení stanoveného limitu už nelze čerpat, může být v případě celních stropů zvýhodněná celní sazba uplatňována i po překročení takového omezení. Uzavře se až tehdy, kdy některý členský stát prohlásí, že mu dalším čerpáním zvýhodnění (dalšími dovozy za zvýhodněné sazby) hrozí hospodářská újma. O zvýhodněnou celní sazbu v rámci celních stropů musí deklarant požádat obdobně jako o celní kvótu.

137

tury (KN) 9950 00 00, pro průmyslové celky s hodnotou nad 3 miliony EUR používat kód KN 9880 na prvních čtyřech místech nebo pro zaříze-ní na moři používat na prvních čtyřech místech kód KN 9931,24)

b) používat zvláštní kódy kapitoly 99 KN například pro některé zvláštní po-hyby určitého zboží uvedeného v nařízení Rady (EHS) č. 1186/2009 o sys-tému Společenství pro osvobození od cla, jako kód 9905 00 00 pro osobní majetek fyzických osob dovážený při přenesení jejich obvyklého místa pobytu.25)

��Příklad hierarchického členění (skladby číselného označení) Harmonizovaného systému a Kombinované nomenklatury

84 Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení, jejich části a součásti – kapitola Harmonizovaného systému8450 Pračky pro domácnost a prádelny, včetně praček se sušičkami – číslo Harmonizovaného systému8450 11 Plně automatické pračky – položka Harmonizovaného systému8450 11 11 Plně automatické pračky s obsahem suchého prádla nepřesahujícím

6 kg s plněním zepředu – podpoložka Kombinované nomenklatury8450 11 19 Plně automatické pračky s obsahem prádla nepřesahujícím 6 kg s pl-

něním shora – podpoložka Kombinované nomenklatury8450 11 90 Plně automatické pračky s obsahem suchého prádla převyšujícím

6 kg, avšak nepřesahujícím 10 kg – podpoložka Kombinované nomenklatury.

Harmonizovaný systém a Kombinovaná nomenklatura musí obsáhnout veškeré zboží, ale pokud se blíže zaměříme na způsob jejich členění, je jasné, že nemá vnitřní logickou systematiku, na základě které by byly jednotlivé druhy zboží řazeny za sebou. Některé třídy a kapitoly mají vnitřní členění podle již uvedené posloupnosti stupně zpracování: surovi-

24) Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92, články 13 odst. 4, 15 odst. 3, 20 odst. 3.

25) Nařízením Komise (EU) č. 1228/2010.

3.1 Systémy třídění, popisu a číselného označování zboží

158

3. ZÁKLADNÍ FAKTORY APLIKACE CLA

závazky smluvních stran spolupracovat při výměně informací, sdělo-vat si orgány oprávněné k vydávání nebo kontrole osvědčení o původu, na základě dožádání jedné strany provádět následné verifikace dokladů prokazujících původ zboží atd. V prováděcím předpisu k celnímu kodexu nalezneme tuto podmínku například v článcích 68, 97s nebo 121.

V souvislosti s ustanoveními upravujícími prokazování původu jak v do-hodách, tak v prováděcím předpisu k celnímu kodexu jsou také uváděna pravidla pro osvobození od předkládání osvědčení o původu zboží. Jedná se zpravidla o následující podmínky:� jde o zboží zasílané v drobných zásilkách soukromými osobami sou-

kromým osobám, nebo� jde o zboží v osobních zavazadlech cestujících, pokud:

� nejsou dováženy za obchodním účelem,� dovozce prohlásí, že splňují podmínky pro přiznání preferenčního

původu,� jejich celková hodnota u malých zásilek nepřekročí 500 EUR a v za-

vazadlech cestujících 1 200 EUR.

Úprava osvobození od předkládání dokladu o původu zboží je ob-sažena například v článcích 97a, 97q nebo 119 prováděcího předpisu k celnímu kodexu.

Vzhledem k tomu, že území Ceuty a Melilly (součást Španělského království) nejsou podle celního kodexu součástí celního území Společenství, taka) pokud se jedná o preferenční opatření uplatňovaná v rámci obchodu mezi

celním územím Společenství a Ceutou a Melillou, pravidla o preferenč-ním původu se stanoví podle příslušného protokolu k aktu o přistoupení,

b) pokud se jedná o preferenční opatření uplatňovaná v rámci obchodu mezi celním územím Společenství, zvýhodněnými zeměmi a Ceutou a Melillou, jsou v prováděcím předpisu k celnímu kodexu upravena pravidla ohledně prokazování původu při obchodu zbožím mezi těmi-to územími, zvýhodněnými zeměmi a Společenstvím (viz články 97w a 123 prováděcího předpisu k celnímu kodexu).

3.2.2.1 Pravidla preferen�ního p�vodu obsažená v dohodáchNejrozšířenějšími pravidly pro určování preferenčního původu jsou pravidla stanovená dohodami zakládajícími oblasti volného obchodu, celní unie

159

a pravidla obsažená v asociačních dohodách (dále jen „dohody“). Vzta-hují se na podstatnou část zboží dováženého do Společenství a na rozdíl od autonomních pravidel, o kterých bude pojednáno dále, se s nimi mohou setkat nejen dovozci, ale i vývozci a výrobci, kteří exportují zboží do třetích zemí. Protokoly upravující taková pravidla jsou nedílnou součástí všech uvedených dohod, vycházejí ze stejných principů, ale obsahují i některé rozdíly ovlivněné odlišnými zájmy smluvních stran jednotlivých dohod.

V pravidlech původu obsažených v protokolech k jednotlivým dohodám se setkáváme s již uvedenými instituty, se kterými se budeme setkávat i u preferenčních pravidel pro určování původu zboží dováženého z roz-vojových zemí, jako:� zcela získané zboží,� dostatečné opracování (uvedením, co se za ně nepovažuje),� nomenklaturní kritérium,� hodnotové kritérium,� kumulace původu,� pravidla pro prokazování původu,� podmínka přímé dopravy nebo� podmínka administrativní spolupráce.

Nejjednodušší situace při určování původu zboží je v případech zboží zcela získaného v jedné zemi. Při tomto způsobu určení původu pravidla obsažená v protokolech k jednotlivým dohodám vychází z obdobných principů a za zcela získané zboží v jedné zemi se považují:a) nerostné produkty těžené z půdy nebo mořského dna této země,b) rostlinné výrobky sklizené v této zemi,c) živá zvířata narozená a chovaná v této zemi,d) výrobky ze živých zvířat chovaných v této zemi,e) produkty získané lovem nebo rybolovem prováděným v této zemi,f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty pocházející z moře

mimo teritoriální vody této země, získané jejími plavidly,g) výrobky zhotovené na palubě rybářských zpracovatelských lodí této

země výhradně z produktů uvedených pod písmenem f),h) produkty vytěžené z mořského dna nebo mořské půdy mimo teritoriál-

ní vody této země za předpokladu, že má výhradní práva je využívat,

3.2 Původ zboží

184

3. ZÁKLADNÍ FAKTORY APLIKACE CLA

b) náklady na konstrukční práce, stavbu, instalaci, údržbu nebo technic-kou pomoc vynaložené po dovozu na dovezené zboží, jako například průmyslová zařízení, stroje a vybavení,

c) úroky z finančního ujednání uzavřeného kupujícím a vztahující se na nákup dováženého zboží, bez ohledu na to, zda úvěr poskytuje prodávající, nebo jiná osoba, jestliže poskytnutí úvěru bylo uzavřeno písemně a může-li kupující prokázat, bude-li o to požádán,1. že zboží je prodáváno za cenu prohlašovanou jakožto cenu, která

byla nebo má být skutečně placena, a2. že požadovaná úroková sazba nepřevyšuje obvyklou úrokovou saz-

bu uplatňovanou v dané zemi při podrobných operacích v okamži-ku, kdy k finanční úhradě dochází,

d) poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží ve Společenství,e) nákupní provize,f) dovozní cla a jiné poplatky splatné ve Společenství při dovozu nebo

prodeji zboží.

��Příklad odpočitatelných nákladů na montáž, údržbu a technickou pomoc

Český strojírenský podnik koupil v Rusku obráběcí linku za 15 000 000 Kč. V kupní smlouvě se prodávající zavázal k provedení montáže linky v závo-dě kupujícího, zaškolení personálu na dovezeném zařízení a zajištění údržby po určitou dobu po dovozu a zprovoznění linky, přičemž náklady na tyto čin-nosti byly zahrnuty do ceny skutečně zaplacené (fakturované).Ve faktuře byly vykázány odděleně:náklady na montáž ..........................................................500 000 Kč,náklady na zaškolení personálu ...........................................50 000 Kč,náklady na údržbu ..........................................................150 000 Kč.Vzhledem k tomu, že v celkové ceně 15 000 000 byly částky za dodatečné výkony prodávajícího zahrnuty, ale ve faktuře byly vykázány odděleně, nezahrnou se ná-klady na montáž, zaškolení personálu (= technická pomoc) a údržbu do celní hod-noty dovezené obráběcí linky. Její celní hodnota bude 14 300 000 Kč.

185

��Příklad poplatků za právo reprodukovat dovezené zboží

Český producent audio-videonahrávek doveze z USA DVD, které je podle smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím dovezeno za účelem rozmnožení v po-čtu 10 000 kusů kopií, a kupující je povinen zaplatit držiteli práv poplatek za právo reprodukovat dovezený disk v České republice. Prodávajícím je ku-pujícímu fakturováno:dovezené DVD (tzv. master) .................................................5 000 Kč,poplatek za právo kopírovat 10 000 kusů kopií ...................200 000 Kč,celková cena ...................................................................205 000 Kč.Poplatek za právo kopírovat (reprodukovat) obsah disku ve výši 200 000 Kč se ne-započítá do celní hodnoty dovezeného disku, jeho celní hodnota bude 5 000 Kč.

3.3.2 Použití náhradních (dopl�kových) metod ur�ení celní hodnoty

Článek 30 celního kodexu (článek 42 MCK) upravuje určování celní hodnoty v případech, kdy nelze celní hodnotu určit podle článku 29 celního kodexu (článku 41 MCK). Ustanovení článku 30 odst. 1 celního kodexu (člán-ku 42 odst. 1 MCK) požaduje, aby celní hodnota byla v takových případech určena pomocí některé z metod upravených v odst. 2 písm. a) až d) tohoto článku, které musí být aplikovány postupně podle toho, jak jsou v člán-ku 30 celního kodexu (článku 42 MCK) seřazeny, a vždy až po vyloučení předchozí, s výjimkou metody jednotkové ceny podle článku 30 odst. 2 písm. c) celního kodexu (článku 42 odst. 2 písm. c) MCK) a metody vypoč-tené hodnoty podle článku 30 odst. 2 písm. d) celního kodexu (článku 42 odst. 2 písm. d) MCK), jejichž pořadí může být podle článku 30 odst. 1 celní-ho kodexu (článku 42 odst. 1 MCK) na žádost deklaranta obráceno. Poslední použitelnou metodou je metoda použití vhodných prostředků upravená v samostatném článku 31 celního kodexu (článku 42 odst. 3 MCK).

3.3.2.1 Spole�ná ustanovení pro metody hodnoty transakce (p�evodní hodnoty) stejného nebo podobného zboží

Aby bylo možné posoudit zboží pro účely aplikace metody hodnoty trans-akce (převodní hodnoty) stejného nebo podobného zboží jako zboží stejné nebo zboží podobné, musí být vyrobeno ve stejném státě jako zboží, které

3.3 Celní hodnocení

242

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

Příloha č. 1 – Přehled dodacích doložek INCOTERMS 2000

Kód Dodací podmínka Použití

EXW Ex Works (ze závodu …… ujednané místo)

Všechny druhy dopravy

FCA Free Carrier (vyplaceně dopravci …… ujednané místo)


FAS Free Alongside Ship (vyplaceně k boku lodi ……ujednaný přístav nalodění)

Lodní doprava (námořní i říční)

FOB Free On Board (vyplaceně loď ……ujednaný přístav nalodění)


CFR Cost and Freight (náklady a přepravné ……ujednaný přístav určení)


CIFCost, Insurance and Freight

(náklady, pojištění, přepravné …… ujednaný přístav určení)


CPT Carriage Paid To (přeprava placena do ……ujednané místo určení)


CIPCarriage and Insurance Paid

(přeprava a pojištění placeny do …… ujednané místo určení)


DAF Delivered At Frontier (s dodáním na hranici ……ujednané místo)


DES Delivered Ex Ship (s dodáním z lodi …… ujednaný přístav určení)


DEQ Delivered Ex Quay (s dodáním z nábřeží …… ujednaný přístav určení)


DDUDelivered Duty Unpaid

(s dodáním, clo neplaceno …… ujednané místo určení)


DDPDelivered Duty Paid

(s dodáním, clo placeno ……ujednané místo určení)


K označení jiné dohodnuté podmínky, než která je obsažena v této příloze, se používá kód XXX.

243

Příloha č. 2 – Přehled dodacích doložek INCOTERMS 2010

Kód Dodací podmínka Použití

EXW Ex Works (ze závodu …… ujednané místo) Všechny druhy dopravy

FCA Free Carrier (vyplaceně dopravci ……ujednané místo)


FAS Free Alongside Ship (vyplaceně k boku lodi ……ujednaný přístav nalodění


FOB Free On Board (vyplaceně loď ……ujednaný přístav nalodění


CFR Cost and Freight (náklady a přepravné ……ujednaný přístav určení)


CIF Cost, Insurance and Freight (náklady, pojištění, přepravné …… ujednaný přístav určení


DAT*) Delivered At Terminal (s dodáním do terminálu, překladiště …… ujednané místo určení)


DAP*) Delivered At Place (s dodáním do určitého místa …… ujednané místo určení)


CPT Carriage Paid To (přeprava placena do ……ujednané místo určení)

Všechny druhy do-pravy

CIPCarriage and Insurance Paid

(přeprava a pojištění placeny do …… ujednané místo určení)


DDP Delivered Duty Paid (s dodáním, clo placeno ……ujednané místo určení)


*) Nová dodací podmínka.

Příloha č. 1; Příloha č. 2

280

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

Příloha č. 11 – EU – závazná informace o původu(příloha 1A prováděcího nařízení k celnímu kodexu)

283

Příloha č. 12 – ES – osvědčení o původu(příloha 12 prováděcího nařízení k celnímu kodexu)

Příloha č. 12

ANAG, spol. s r. o.Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc

tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail: [email protected]

www.anag.cz

Edi

ce D

ANĚ

Edi

ce D

ANĚ

Edi

ce P

RÁCE

| M

ZDY

| POJ

IŠTĚ

NÍ

Měs

íční

k M

ZDOV

Á Ú

ČETN

Í

Měs

íční

k ÚČ

ETNÍ A

DANĚ

Edi

ce P

RÁVO

Documents

JUDr. Miroslav Kárník CLO A CELNÍ POLITIKANěmecká vánoční pohlednice z 20. století (středověká celnice) Přestože jsme uvedli, že předpokladem pro vznik cla je existence