1

"Namo tassa Bhagavato Arahato Samm sambuddhassa"

Rozprava o milující laskavostiKaraníya-mettá-sutta1

Khuddakapatha 10-11; Suttanipata 300-302

1. Karan yam - atthakusalena,Ten, kdo je zb hlý ve svém dobru

yan-tam santam padam abhisamecca:a kdo si p eje dosáhnout onoho stavu klidu: 2

sakko uj ca s ca,l by být schopný, p ímý a estný,3

suvaco cassa mudu anatim ,uctivý a jemný, nedomýšlivý,

2. santussako ca subharo ca,spokojený, kterého lze podporovat,

appakicco ca sallahukavutti,s málo povinnostmi, se snadným živobytím,

santindriyo ca nipako ca,se zklidn nými smysly, rozvážný,

appagabbho kulesu ananugiddho,nevtíravý, neprahnoucí po rodinách,

3. na ca khuddham sam care ki ci,nem l by se dopustit ani mali kosti,

yena vi u pare upavadeyyum:kterou by mu druzí moud í lidé mohli vytýkat:

„Sukhino v khemino hontu,„(Nech všechny bytosti) jsou š astné a bezpe né

sabbe satt bhavantu sukhitatt !“nech všechny bytosti jsou ve svých srdcích š astny!“

4. Ye keci p nabh tatthi,

2

Jakékoliv živé bytosti existují,

tas v th var v anavases ,bez rozdílu, a slabé i silné,

gh va ye va mahant v ,bytosti dlouhé nebo mohutné,

majjhim rassak nukath ,st ední, krátké, drobné a tlusté,

5. ditt v ye ca additt ,bytosti spat ené nebo nespat ené,

ye ca d re vasanti avid re,které žijí v dálce i nedaleko,

bh v sambhaves v :tvorové narození nebo kte í se mají narodit:

sabbe satt bhavantu sukhitatt !“nech všechny bytosti jsou ve svých srdcích š astny!“

6. Na paro param nikubbetha,Nech jeden druhého nepodvádí,

tima etha katthaci nam ka ci,nepodce uje kohokoliv kdekoliv,

by rasan patighasa ,v hn vu nebo ze zlé v le,

am-a assa dukkham-iccheyya.nech si navzájem strast nep ejí.

7. M yath niyam puttam,Jako matka by ochra ovala vlastního syna,

yus ekaputtam-anurakkhe,jediná ka, svým vlastním životem,

evam-pi sabbabh tesupráv tak ke všem bytostem

nasam bh vaye aparim nam.nech rozvíjí všeobjímající myšlenky.

3

8. Metta -ca sabbalokasmim,Nech rozvíjí k celému sv tu,

nasam bh vaye aparim nam,myšlenky dobrotivosti bez omezení,

uddham adho ca tiriya -ca,nahoru, dol a nap ,

asamb dham averam asapattam.bez p ekážek, bez nenávisti, bez nep átelství.

9. Tittham caram nisinno v , stojí, jde, sedí,

say no v y vatassa vigatamiddho,i leží, dokud není strnulý,

etam satim adhittheyya,nech rozvíjí tuto všímavost,

brahmam-etam vih ram idha-m- hu.které íkají „božské dlení.“4

10. Ditthi -ca anupaggamma,Nep ijímaje falešný názor,5

lav dassanena sampanno,mravný, vybavený vhledem,6

mesu vineyya gedham.ekonává p ipoutání k smyslným požitk m,

na hi j tu gabbhaseyyam punar-et ti.bezpochyby již k novému po etí nedojde.7

Komentá :

1 Jelikož se doba deš (vass na) blížila, dal Buddha n kolika bhikkhu m instrukcek meditaci. Ti šli hledat vhodné místo a b hem jejich putování nalezli odlehlé místos bohatými p írodními krásami, kde se rozhodli z stat a meditovat, aby získali svéosvobození.Dévové, kte í sídlili na vršcích strom , jejich nevítaný p íchod nesnášeli a cht li je vyhnatpry . V noci je rušili v jejich meditaci a svého cíle dosáhli.Když bhikkhuové m li obtíže v soust ování mysli uprost ed takového nevhodnéhoprost edí, vrátili se k Buddhovi a sd lili mu o svých no ních dobrodružstvích.Buddha je na to u il tuto suttu a radil jim, abz se vrátili na totéž místo a podle toho jednali.

4

Dévové nyní byli pot šeni, jelikož celá atmosféra byla proniknuta jejich zá ícímimyšlenkami lásky, a místo aby bránili v jejich duchovním pokroku, pomáhali jim jak jen tobylo možné.

hem samotného období vassána všichni bhikkhuové dosáhli arahanství. Tato rozprava slouží jednak jako znak ochrany, jednak jako medita ní p edm t. V prvéásti rozpravy se nacházejí ctnosti, které má p stovat každý, kdo si p eje dobro, a v druhéásti je vyložena metoda p stování mettá a dobré v le podrobn .

2 Tj.nibbb na

3 Udžu a dž . Prvý termín se vztahuje na p ímost ve slovech a innech, druhý termín sevztahuje na p ímost v mysli.

4 Brahma-vih ra.

5 Zde „falešný názor“ znamená iluzi i klam „Já“ (sakk kaditti).

6 Tj. první post eh nibb ny.

7 Když jedinec dosahuje stavu anag , zrozuje se v istých sídlech (sudhávása) a nerodí sev lidské íši.