Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
16.4.2010
1
Kardiovaskulární systémKardiovaskulární systém
ÚvodÚvodNezbytnou podmínkou efektivní funkce krve je její Nezbytnou podmínkou efektivní funkce krve je její cirkulace cirkulace
Cirkulaci zabezpečují dvě anatomicky spojená čerpadla Cirkulaci zabezpečují dvě anatomicky spojená čerpadla ––srdce pravé a levésrdce pravé a levé
Spojení těchto čerpadel umožňuje jejich dokonalou Spojení těchto čerpadel umožňuje jejich dokonalou synchronizaci synchronizaci
Každá polovina čerpadla je rozdělena na síň a komoruKaždá polovina čerpadla je rozdělena na síň a komoru–– Levá komora má silnější stěnu a pohání vysokotlaký systémový Levá komora má silnější stěnu a pohání vysokotlaký systémový
oběhoběh–– Pravá komora má stěnu slabší a pohání nízkotlaký plicní oběhPravá komora má stěnu slabší a pohání nízkotlaký plicní oběh
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
2
William Harvey (1578-1657)
Exercitatio Anatomica de Motu Cordis et Sanguinis in
AnimalibusWilliam Harvey 1628
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
3
Malý plicní oběh - krev žilami do pravého srdce a odsud do plic- nízkotlaký systém (nízký tlak 15 mmHg)- funkce krevního rezervoáru- žíly pravé srdce a cévy malého oběhu (80%)- žíly, pravé srdce a cévy malého oběhu (80%)
Velký tělní (systémový) oběh- krev z levé komory arteriemi do celého těla- vysokotlaký systém
Malý a velký oběh – navzájem zapojeny sériověVelký oběh – minutový oběh se rozděluje do paralelně zapojených orgánů (mozek, srdce, trávicí trakt, ledviny, kůže, svaly…)
Krev v celém krevním oběhuKrev v celém krevním oběhu
• 84% systémový oběh
• 9% plicní oběh
• 7% srdce
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
4
Velký (systémový) oběh Velký (systémový) oběh ––rozdělení minutového objemurozdělení minutového objemu
• 12% mozek• 5% srdce (až 5x více)• 25% ledviny• 25% svaly (až 20x více)• 25% svaly (až 20x více)• 30% trávicí trakt (až 2x více)• 3% kostra
Funkční typologie cévFunkční typologie cév
1. Cévy pružníku 14%velké a středně velké tepny elastinového typu- velké a středně velké tepny elastinového typu
- transport krve do periferie2. Rezistenční cévy 3%- malé tepny a tepénky = prekapilární
rezistenční cévy- hodně hladké svaloviny – změna průsvituy p3. Kapiláry 8%4. Kapacitní cévy 75%- vény a venuly (žíly) - roztažné = rezervoár
krve
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
5
Anatomie srdceAnatomie srdce
Stavba stěny srdečníStavba stěny srdeční• srdce - 0.5 % tělesné hmotnosti• dutý orgán – 4 dutiny - vystlány endokardem – srostlý s myokardem (3 vrstvy):
povrchová, střední a vnitřní - svalovina síní oddělena od svaloviny komor vazivovým skeletem =
základ pro srdeční chlopně- perikard = obal srdce : viscerální vrstva (vnitřní) = epikard
parietální vrstva (povrch)TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
6
Čerpací funkce srdceČerpací funkce srdce
Čerpací funkce srdce je založena na rytmickém střídání relaxace Čerpací funkce srdce je založena na rytmickém střídání relaxace p j yp j y(diastoly) a kontrakce (systoly) svaloviny komor(diastoly) a kontrakce (systoly) svaloviny komorChlopněChlopněKontrakce síníKontrakce síníFunkční rezerva srdce je obrovskáFunkční rezerva srdce je obrovská–– Objem krve přečerpaný jednou komorou za minutu se může zvýšit z 5l Objem krve přečerpaný jednou komorou za minutu se může zvýšit z 5l
na 30l při fyzické zátěži na 30l při fyzické zátěži
Elektrická aktivita srdceElektrická aktivita srdceSrdeční svalová Srdeční svalová vlákna jsou excitabilní vlákna jsou excitabilní elementyelementyelementyelementyNa Na el.podnětel.podnětodpovídají vzruchem, odpovídají vzruchem, vedou jej a popř.vedou jej a popř.i samovolně tvoří i samovolně tvoří (převodní systém)(převodní systém)Vlákna pracovního Vlákna pracovního myokardu nejsou za myokardu nejsou za normálních okolností normálních okolností schopna spontánníschopna spontánníschopna spontánní schopna spontánní tvorby vzruchů tvorby vzruchů (mechanická čerpací (mechanická čerpací práce) práce)
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
7
Klidový membránový potenciálKlidový membránový potenciálSvalové buňky pracovního myokarduSvalové buňky pracovního myokarduZákladním rysem je polarizace a depolarizace buněčných membránZákladním rysem je polarizace a depolarizace buněčných membránIntracelulárníIntracelulární kompartmentkompartment je negativní proti povrchu buňky řádově oje negativní proti povrchu buňky řádově oIntracelulární Intracelulární kompartmentkompartment je negativní proti povrchu buňky řádově o je negativní proti povrchu buňky řádově o desítky desítky mVmV
–– Nestejné rozložení iontů je dáno difuzí, permeabilitou membrány a iontovou Nestejné rozložení iontů je dáno difuzí, permeabilitou membrány a iontovou pumpou (Napumpou (Na--KK--ATPázaATPáza) )
–– Koncentrace KKoncentrace K++ iontů je uvnitř buňky asi 30x vyšší než extracelulárně iontů je uvnitř buňky asi 30x vyšší než extracelulárně
–– Buněčná membrána je pro draselný iont velmi dobře propustná díky několika Buněčná membrána je pro draselný iont velmi dobře propustná díky několika typům iontových kanálůtypům iontových kanálů
–– Hnací silou je koncentrační rozdíl K Hnací silou je koncentrační rozdíl K ++ iontůiontů
–– Membrána je naopak prakticky nepropustná pro natriové iontyMembrána je naopak prakticky nepropustná pro natriové ionty
–– Výsledkem je nadbytek kladných iontů na zevním povrchu membrány (RMP Výsledkem je nadbytek kladných iontů na zevním povrchu membrány (RMP srdečního vlákna)srdečního vlákna)
Akční potenciálAkční potenciálOtevření napěťově řízených NaOtevření napěťově řízených Na--kanálů kanálů –– depolarizacedepolarizaceMembrána zůstává depolarizována až několik set milisekund Membrána zůstává depolarizována až několik set milisekund –– plató APplató APBěhem této fáze se po malém poklesu hned na začátku hodnota Během této fáze se po malém poklesu hned na začátku hodnota membránového potenciálu po dobu 100membránového potenciálu po dobu 100--300ms nemění (+15mV)300ms nemění (+15mV)membránového potenciálu po dobu 100membránového potenciálu po dobu 100 300ms nemění (+15mV)300ms nemění (+15mV)Existuje rovnováha mezi množství kationtů, které buňku opouštějí a které Existuje rovnováha mezi množství kationtů, které buňku opouštějí a které vstupují intracelulárněvstupují intracelulárněProud KProud K++ iontů ven z buňky je vyrovnán proudem Caiontů ven z buňky je vyrovnán proudem Ca2+2+ dovnitřdovnitřFáze plató je ukončena uzavřením CaFáze plató je ukončena uzavřením Ca2+2+ kanálů čímž dojde k poklesu kanálů čímž dojde k poklesu membránového potenciálu do negativních hodnot, což má za následek membránového potenciálu do negativních hodnot, což má za následek zvýšení propustnosti kanálů pro Kzvýšení propustnosti kanálů pro K++ iontyiontyMembránový potenciál se vrací na klidovou hodnotu (Membránový potenciál se vrací na klidovou hodnotu (repolarizacerepolarizace))
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
8
Absolutní a relativní refrakterní fázeAbsolutní a relativní refrakterní fáze
Po salvě akčního potenciálu Po salvě akčního potenciálu od depolarizace až do 2/3 od depolarizace až do 2/3
l il i l l tl l trepolarizacerepolarizace nelze vyvolat nelze vyvolat další depolarizaci ani silně další depolarizaci ani silně nadprahovýmnadprahovým podnětempodnětem–– Příčinou jsou sodíkové kanály, Příčinou jsou sodíkové kanály,
které se nacházejí v které se nacházejí v inaktivovaném stavuinaktivovaném stavu
Další depolarizaci je možné Další depolarizaci je možné vyvolat až zhruba při vyvolat až zhruba při
l i il i i b áb árepolarizacirepolarizaci membrány na membrány na --40mV, a to podnětem 40mV, a to podnětem nadprahovýmnadprahovým (přibližně (přibližně pětinásobek normálního pětinásobek normálního prahu podráždění)prahu podráždění)
Význam refrakterity myokarduVýznam refrakterity myokarduMyokard je chráněn před ochromením čerpací funkce z důvodů Myokard je chráněn před ochromením čerpací funkce z důvodů rychlého opakování vzruchů (kontrakce je ukončena dříve, než se rychlého opakování vzruchů (kontrakce je ukončena dříve, než se obnoví normální dráždivost)obnoví normální dráždivost)obnoví normální dráždivost)obnoví normální dráždivost)Vzruch proběhne myokardem dle daného pořádku a nemůže po Vzruch proběhne myokardem dle daného pořádku a nemůže po myokardu kroužit (refrakterní fáze je delší než doba šíření vzruchu myokardu kroužit (refrakterní fáze je delší než doba šíření vzruchu myokardem)myokardem)Tento
Tento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
9
Převodní systém srdečníPřevodní systém srdeční
Rytmicky se opakující podněty si srdce Rytmicky se opakující podněty si srdce t ářít áří t it ivytváří samo vytváří samo –– automacieautomacie
Vzruch vzniká v převodním systému v Vzruch vzniká v převodním systému v sinoatriálním uzlusinoatriálním uzluAtrioventrikulární uzelAtrioventrikulární uzelHisův svazekHisův svazekHisův svazekHisův svazekTawarova raménkaTawarova raménkaPurkyňova vláknaPurkyňova vlákna
Převodní systém srdečníPřevodní systém srdečníV buňkách nadaných V buňkách nadaných autorytmicitou existují autorytmicitou existují běh klid é fá 3běh klid é fá 3během klidové fáze 3 během klidové fáze 3 transmembránové proudy:transmembránové proudy:–– Proud NaProud Na++ dovnitřdovnitř–– Proud CaProud Ca2+2+ dovnitřdovnitř–– Proud KProud K+ + ven (vyrovnává ven (vyrovnává
předchozí)předchozí)Postupné snižování Postupné snižování draselného proudu vede draselného proudu vede d ase é o p oudu eded ase é o p oudu edeke zvyšování hodnoty ke zvyšování hodnoty membránového potenciálu, membránového potenciálu, až dosáhne spouštěcí až dosáhne spouštěcí úrovněúrovně
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
10
Mechanická činnost srdceMechanická činnost srdce
Elektrické děje spouští mechanickou Elektrické děje spouští mechanickou či t dči t dčinnost srdcečinnost srdceKontrakce/relaxace vede k přečerpávání Kontrakce/relaxace vede k přečerpávání krvekrveChlopněChlopně
Srdeční cyklusSrdeční cyklus
Podle tlakových a objemových změnPodle tlakových a objemových změn
–– Systola:Systola:Izovolumická kontrakce (roste p, V se nemění)Izovolumická kontrakce (roste p, V se nemění)Ejekční fáze (p stálý, V se zmenšuje)Ejekční fáze (p stálý, V se zmenšuje)
–– Diastola:Diastola:Izovolumická relaxace (p klesá, V se nemění)Izovolumická relaxace (p klesá, V se nemění)Plnící fáze (p se nemění, V roste)Plnící fáze (p se nemění, V roste)
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
11
Fáze izovolumické kontrakce Fáze izovolumické kontrakce Kontrakce myokardu vede na začátku systoly komor ke Kontrakce myokardu vede na začátku systoly komor ke vzrůstu nitrokomorového tlakuvzrůstu nitrokomorového tlaku
á ř ýší ř í íá ř ýší ř í íTlak v komorách převýší tlak v předsíních a Tlak v komorách převýší tlak v předsíních a atrioventrikulární chlopně se uzavřouatrioventrikulární chlopně se uzavřouSemilunární chlopně jsou stále ještě uzavřeny (tlak v Semilunární chlopně jsou stále ještě uzavřeny (tlak v komorách je nižší než ve velkých tepnách)komorách je nižší než ve velkých tepnách)Tlak stoupáTlak stoupá60ms60ms
Ejekční fázeEjekční fázeNitrokomorový tlak přesáhne diastolický Nitrokomorový tlak přesáhne diastolický tlak ve velkých tepnách (aorta, plicnice)tlak ve velkých tepnách (aorta, plicnice)Poloměsíčité chlopně se otevřou krev jePoloměsíčité chlopně se otevřou krev jePoloměsíčité chlopně se otevřou, krev je Poloměsíčité chlopně se otevřou, krev je vypuzována do tepen velkého a malého vypuzována do tepen velkého a malého oběhuoběhuJakmile je tlak nižší, než je tlak ve Jakmile je tlak nižší, než je tlak ve velkých tepnách poloměsíčité chlopně se velkých tepnách poloměsíčité chlopně se uzavřou a systola končíuzavřou a systola končí200ms200ms
Objem komory se zmenší, ze 130ml seObjem komory se zmenší, ze 130ml seObjem komory se zmenší, ze 130ml se Objem komory se zmenší, ze 130ml se vypudí asi 70ml (systolický objem)vypudí asi 70ml (systolický objem)Poměr tepového objemu k objemu Poměr tepového objemu k objemu komory na konci diastoly komory na konci diastoly –– ejekční frakce ejekční frakce
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
12
Izovolumická relaxaceIzovolumická relaxace
Relaxace myokardu vede k rychlému Relaxace myokardu vede k rychlému kl it k éh tl kkl it k éh tl kpoklesu nitrokomorového tlakupoklesu nitrokomorového tlaku
Až k hodnotě nižší než je v síníchAž k hodnotě nižší než je v síníchAtrioventrikulární chlopně se otevírajíAtrioventrikulární chlopně se otevírajíKomory se mohou začít plnitKomory se mohou začít plnit50ms50ms
Plnící fázePlnící fázeNa počátku klesne Na počátku klesne nitrokomorový tlak na svou nitrokomorový tlak na svou
j ižší h d t běhj ižší h d t běhnejnižší hodnotu během nejnižší hodnotu během celého srdečního cyklu celého srdečního cyklu ––nulanulaObjem komor rychle rosteObjem komor rychle rosteSystola předsíní se na Systola předsíní se na náplni komor podílí jen asi náplni komor podílí jen asi 8%8%Tato fáze se velmi zkracujeTato fáze se velmi zkracujeTato fáze se velmi zkracuje Tato fáze se velmi zkracuje se stoupající srdeční se stoupající srdeční frekvencí (pak má systola frekvencí (pak má systola předsíní velký význam)předsíní velký význam)
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
13
Starlingův zákonStarlingův zákon
Závislost velikosti tepového objemu na Závislost velikosti tepového objemu na diastolické náplni komorydiastolické náplni komorydiastolické náplni komorydiastolické náplni komoryVyvinutá síla kontrakce srdečního Vyvinutá síla kontrakce srdečního vlákna je funkcí jeho počáteční délkyvlákna je funkcí jeho počáteční délkySrdeční sval pracuje (x kosterní) na Srdeční sval pracuje (x kosterní) na vzestupné části vzestupné části GordonovyGordonovy křivky, tzn. křivky, tzn. že s protažením se zvyšuje síla stahuže s protažením se zvyšuje síla stahuže s protažením se zvyšuje síla stahuže s protažením se zvyšuje síla stahu
příklad: na konci diastoly činí objem komory asi 130 ml, z čehož se během příklad: na konci diastoly činí objem komory asi 130 ml, z čehož se během systoly vypudí asi 70ml. V případě zvýšeného venózního návratu na 180 ml se systoly vypudí asi 70ml. V případě zvýšeného venózního návratu na 180 ml se vypudí tepový objem 90 mlvypudí tepový objem 90 ml
Minutový objem srdečníMinutový objem srdeční
–– zdravé srdce je schopno měnit zdravé srdce je schopno měnit ž í ř č éž í ř č émnožství přečerpané krve v množství přečerpané krve v
poměrně velkém rozsahupoměrně velkém rozsahuminutový objem srdeční (tj. minutový objem srdeční (tj. množství krve, které jedna množství krve, které jedna komora přečerpá za minutu) komora přečerpá za minutu) se podle potřeb mění od 5 se podle potřeb mění od 5 l/min na 25 l/min na 25 --35 l/min35 l/minfrekvence srdeční se může při frekvence srdeční se může při maximální zátěži zvýšit z 60 na maximální zátěži zvýšit z 60 na
ůů180180--220 tepů/min220 tepů/min
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
14
Energetika srdeční práceEnergetika srdeční práceZdrojem energie ATPZdrojem energie ATPVýhradně aerobní metabolismusVýhradně aerobní metabolismusýý10% klidové spotřeby kyslíku (srdce představuje 0,5% 10% klidové spotřeby kyslíku (srdce představuje 0,5% váhy organismu)váhy organismu)Schopnost utilizovat kyselinu mléčnou (zdrojem kosterní Schopnost utilizovat kyselinu mléčnou (zdrojem kosterní svaly, udržení pH)svaly, udržení pH)Spotřebu kyslíku v srdci určují:Spotřebu kyslíku v srdci určují:–– Práce izovolumické kontrakcePráce izovolumické kontrakce–– Síla kontrakceSíla kontrakce–– Srdeční frekvenceSrdeční frekvence
–– Daleko méně se na spotřebě podílí izotonická kontrakce (ejekční Daleko méně se na spotřebě podílí izotonická kontrakce (ejekční fáze)fáze)
Zevní projevy srdeční činnostiZevní projevy srdeční činnosti
Srdeční ozvySrdeční ozvyÚdÚdÚder Úder srdečního srdečního hrotuhrotuMěření Měření krevního krevního tlakutlaku
pukání
tlakutlaku
bušení
zastřenézahalené
šelest
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
15
Zevní projevy srdeční činnostiZevní projevy srdeční činnosti
Řízení srdeční činnostiŘízení srdeční činnostiNervové, humorální, celulárníNervové, humorální, celulární
–– všechny v zásadě působí na tyto parametry (děje) v srdci:všechny v zásadě působí na tyto parametry (děje) v srdci:chronotropie chronotropie –– ovlivnění srdeční frekvenceovlivnění srdeční frekvenceinotropie inotropie –– ovlivnění srdeční kontrakceovlivnění srdeční kontrakcedromotropie dromotropie –– ovlivnění síňokomorového převoduovlivnění síňokomorového převodubathmotropie bathmotropie –– ovlivnění vzrušivosti myokarduovlivnění vzrušivosti myokardu
Nervová regulaceNervová regulace–– parasympatikusparasympatikus
negativně chronotropně (zpomaluje srdeční frekvenci)negativně chronotropně (zpomaluje srdeční frekvenci)negativně inotropně (snižuje sílu srdeční kontrakce)negativně inotropně (snižuje sílu srdeční kontrakce)negativně dromotropně (zpomaluje síňokomorový převod)negativně dromotropně (zpomaluje síňokomorový převod)negativně bathmotropně (snižuje vzrušivost myokardu)negativně bathmotropně (snižuje vzrušivost myokardu)
–– sympatikussympatikusopak parasympatikuopak parasympatiku
Humorální regulaceHumorální regulace–– přes receptory pro katecholaminy a acetylcholinpřes receptory pro katecholaminy a acetylcholin
k h l í d í bk h l í d í b ýýkatecholaminy reagují s adrenergními receptory beta katecholaminy reagují s adrenergními receptory beta –– stejný stejný efekt jako u sympatikuefekt jako u sympatikuacetylcholin reaguje v srdci s muskarinovými receptory acetylcholin reaguje v srdci s muskarinovými receptory –– obdobný obdobný efekt jako u parasymptatikuefekt jako u parasymptatiku
–– glukagon glukagon –– pozitivně inotropní i chronotropní účinekpozitivně inotropní i chronotropní účinek–– hormony štítné žlázy hormony štítné žlázy -- pozitivně inotropní i chronotropní účinekpozitivně inotropní i chronotropní účinek–– prostaglandíny, pohlavní hormónyprostaglandíny, pohlavní hormóny
Celulární regulaceCelulární regulace–– Starlingův zákonStarlingův zákon
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
16
Úvod do elektrokardiografie (EKG)Úvod do elektrokardiografie (EKG)
EKG je neinvazivní elektrofyziologická EKG je neinvazivní elektrofyziologická metoda zaznamenávající elektrickémetoda zaznamenávající elektrickémetoda zaznamenávající elektrické metoda zaznamenávající elektrické potenciály srdce z povrchu tělapotenciály srdce z povrchu těla–– Modifikace: snímání z povrchu srdceModifikace: snímání z povrchu srdceSenzitivní a specifickáSenzitivní a specifickáLevnáLevnáPoskytuje informace nejen o funkci ale Poskytuje informace nejen o funkci ale částečně i o struktuře srdečního svalučástečně i o struktuře srdečního svaluTopografickáTopografická
Standardní 12ti svodové EKGStandardní 12ti svodové EKG6 svodů hrudních 6 svodů hrudních (V1(V1--V6)V6)
6 svodů končetinových6 svodů končetinových6 svodů končetinových6 svodů končetinových–– 3 svody bipolární (I, II, III)3 svody bipolární (I, II, III)–– 3 svody unipolární, 3 svody unipolární, augmentovanéaugmentované
((aVLaVL, , aVRaVR, , aVFaVF))
Hrudní svody snímají Hrudní svody snímají poteciálypoteciály v v y jy j p yp ytransversální rovinětransversální roviněKončetinové svody snímají potenciály v Končetinové svody snímají potenciály v rovině frontálnírovině frontální
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
17
Končetinové svodyKončetinové svody
Anatomická lokalizace hrudních Anatomická lokalizace hrudních svodůsvodů
Svody V1Svody V1--V6 rozdělujeme po 2 do V6 rozdělujeme po 2 do anatomických skupin dle jejich uložení anatomických skupin dle jejich uložení na hrudní stěněna hrudní stěněna hrudní stěněna hrudní stěněA) skupina septální V1,V2A) skupina septální V1,V2–– V1 4.mezižebří parasternálně vpravoV1 4.mezižebří parasternálně vpravo–– V2 4.mezižebří parasternálně vlevoV2 4.mezižebří parasternálně vlevo
B) skupina přední V3, V4B) skupina přední V3, V4–– V3 mezi svody V2 a V4V3 mezi svody V2 a V4–– V4 5. mezižebří v medioklavikulární V4 5. mezižebří v medioklavikulární čářečáře
C) skupina boční (laterální) V5, V6C) skupina boční (laterální) V5, V6) p ( ) ,) p ( ) ,–– V5 mezi svody V4 a V6V5 mezi svody V4 a V6–– V6 5. mezižebří ve střední axilární čářeV6 5. mezižebří ve střední axilární čáře
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
18
Svody EKG Svody EKG -- přehledpřehled
Popis křivky EKGPopis křivky EKG
EKG křivkavlny (P, T vlny)kmity (Q, R, S kmity)intervaly (např. P-Q interval)rytmus (např. sinusový)akce (např. pravidelná)frekvence (např. 60/ min)
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono
16.4.2010
19
Poznámky k mikrocirkulaciPoznámky k mikrocirkulaci
-část oběhu zajišťující výměnu j j ýmetabolitů, vody, plynů, hormonůmezi krví a buňkami
- funkční celek od arteriol až po venuly
FiltraceFiltraceFaktory ovlivňující filtraci:
– Kapilární hydrostatický tlak – rozdíl mezi arteriálním a venózním koncem
– Koloidně –osmotický tlak plazmy (onkotický tlak) – albuminy
– Koloidně osmotický tlak (onkotický tlak) intersticia
– Hydrostatický tlak intersticiální tekutiny
TentoTento dokument
dokument slou
sloužžíí se so
uhlasem autora jako
se souhlasem autora jako
dodoplplňňkovýkový stu
dijnstu
dijníí materimateriáá
l l
ke studiu obor
ke studiu oborůů
VysokVysokéé šškoly ch
emicko
koly chemick
o--technologic
technologickkéé
v Praze.
v Praze.
Jeho pou
Jeho použžititíík jin
ým
k jiným úúčč
elelůům a dal
m a dalšíší šíšířřeneníí
bez souhlasu autora je zak
bez souhlasu autora je zakáázzáánono