KAREL KRTA 16101674 STUDIE A DOKUMENTYLENKA STOLROV VT VLNAS (edd.)

NRODN GALERIE V PRAZE, 2011 ISBN 978-80-7035-469-8

OBSAHDruh Apelles na csaskm Parnase mz. Msto Karla krty ve stedoevropskm malstv 17. stolet 17 Andrzej Kozie Baroko v echch versus esk baroko, aneb Karel krta a ran barokn malstv oima djepisu umn33 tpn Vcha Vt Vlnas Karel krta v Praze aneb Pbh dvojho potku53 Lenka Stolrov Radka Tibitanzlov Vt Vlnas K stle rostouc slv naeho pilnho umlce. Karel krta mezi vcarskem, a Itli v zrcadle nov objevench pramen73 Petr Pibyl Lenka Stolrov Karel krta a m81 Johana Bronkov Tv v tv publiku: krtovy historiae sacrae pohledem soudob umleck teorie a malsk praxe101 tpn Vcha Karel krta pictor doctus129 Sylva Dobalov Lubomr Konen loha a chpn kresby v dob Karla krty a jeho souasnk151 Alena Volrbov Rentgenologick przkum malskho dla Karla krty. Malsk rukopis ve svtle neviditelnch paprsk157 Tom Berger Karel krta mlad ppad dvou maleb197 Andrea Rousov Sochastv doby Karla krty207 Tom Hladk Slohov prol prask architektury ranho baroka223 Mojmr Horyna Archivn doklady k ivotu a dlu Karla krty265 Tom Sekyrka Radka Tibitanzlov a kol. Zprvy o Karlu krtovi v evropsk literatue 17. a 18. stolet375 Johana Bronkov Historick spisovn Vilma Slavaty z Chlumu a Koumberka mlo vyuit pramen k eskm djinm prvn poloviny 17. stolet385 Alena Richterov Vbrov bibliograe399

PAMTCE MOJMRA HORYNY (19452011)

Kniha nazvan Karel krta (16101674). Studie a dokumenty se zamila nejen na stati vnovan umlcov tvorb, ale i na historick prameny k jeho osobnosti, dlu a dob. Od potku byla zamlena a koncipovna jako soubor text roziujcch a doplujcch obsah vdeckho katalogu vstavy Karel krta (16101674). Doba dlo, jej vydala Nrodn galerie v Praze v roce 2010. Jednotliv pspvky v tomto svazku rozvjej a dle zhodnocuj nov zjitn uinn v prbhu rozshlho mezioborovho vzkumnho projektu Karel krta (16101674). Doba dlo a odborn ppravy stejnojmenn vstavy. Pozornost autor jednotlivch stat se soustedila na tmata, kter mohla bt pro svou i v katalogu bu pouze nastnna, nebo do nj nebyla vbec zaazena. Je zapoteb zdraznit, e pbh zmnnho krtovskho vzkumu byl od potku nutn t pbhem vyrovnvn se, ale t stkn a potkn s dlem historika umn Jaromra Neumanna, jeho prce vnovan Karlu krtovi, na prvnm mst zsadn katalog monograck prask vstavy z roku 1974, zskaly na nkolik desetilet dominujc postaven v rmci tmatu a vznamn ovlivnily i dal autory. Souasn bdn jasn ukzalo, e krtovsk tma ve sv komplexnosti neme nadle leet na bedrech jednotlivce. Od potku lo o prci tmu odbornk, kter se vedle umleckohistorickho vzkumu zamil i na systematick archivn a obecn historick reere. Nezanedbatelnou slokou byl reprezentativn technicko-technologick a restaurtorsk przkum, jemu byly podrobeny destky dl Karla krty i jeho souasnk a kter vydal zsadn a mnohdy pekvapiv informace o promnliv povaze malskch dl 17. stolet ve vztahu k osobnosti objednavatele a povaze zakzky. Ovem obdobn jako nen dnen krtovsk vzkum ji dvno dlem jednoho mue, nen u dvno ani bdnm o jedinm mui. Karel krta, navzdory svmu vznamu a zvanosti individulnho umleckho pnosu, neme bt nadle posuzovn a interpretovn jako osamocen gnius, jen piel do splen zem a svm olbmm dlem postupn vyplnil cel prostor domnlho historickho bezas a kulturnho vakua. Recentn vzkum ukzal, e na adu otzek tkajcch se eskho Apella nelze nalzt odpov, ani by byla souasn vnovna pozornost velkmu potu jmen zaplujcch krtovsk obzor: nejen jeho umleckm souasnkm ve svt i doma, ale t lenm jeho rodiny, jeho patronm a objednavatelm, sbratelm a celmu pestrmu spoleenskmu spektru, v nm se n mal pohyboval s obdivuhodnou clevdomost a zejm i s pevn formulovanou karirn strategi. Nen nhodn, e podstatnou st pedkldanho svazku zahrnuj edice archivnch pramen. Archivn vzkum toti doposud pedstavoval zsadn desideratum krtovskho bdn: veker umleckohistorick produkce 20. stolet stla v tomto ohledu na vzkumech uinnch ji ve stolet devatenctm. Souasn przkum v prv ad pomohl zmapovat rodinn zzem a osobn vazby Karla krty. Zsadnm pnosem je v tomto ohledu svdectv nov nalezench zlomk krtovsk rodinn korespondence v zahraninch archivech, umoujcch mimo jin rekonstruovat itiner krtovy italsk cesty, jeho lta uovsk a vandrovn po odchodu do ciziny tm spe, e krtovu biograi ped rokem 1638 dosud tvoila ada blch mst a od nich se odvjejcch hypotz. Dleit byly ale i vpovdi nov konzultovanch pramen domc provenience, a ji jde o agendu malskho bratrstva, nebo a to zejmna o svdectv ednch akt tkajcch se krtovch majetkovch spor, nannch transakc a objednvek. Je smutnou povinnost editor v souladu s pnm autorskho kolektivu vzdt dedikac tto knihy est pamtce vznamnho historika umn, naeho kolegy a nezapomenutelnho ptele prof. PhDr. Mojmra Horyny. Mojmr Horyna byl od potku jednm z nejaktivnjch len krtovskho vzkumnho tmu a jeho znalosti a zkuenosti vznamn pisply k spnmu zavren projektu. Studii o architektue doby Karla krty, ji lze nalzt v pedkldanm svazku, odevzdal vzorn v termnu a stejn odpovdn se zhostil i jejch prvnch korektur. Nikoho z ns tehdy ani ve snu nenapadlo, e vydn textu se Mojmr Horyna ji nedoije. Jeho smrt, kter ns vechny tolik zashla na sklonku ledna 2011, znamenala pedasn pervn ivotn a vdeck drhy, kter dosud nedoshla svho zenitu. Lenka Stolrov Vt Vlnas

Studie

Druh Apelles na csaskm Parnase mzMsto Karla krty ve stedoevropskm malstv 17. stoletANDRZEJ KOZIE

1 Jaromr Neumann, krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.6. Zde ivpedchoz prci tohoto autora (t, Karel krta 16101674, Praha 1974, s.713) je pehled starch nzor na krtovu roli vdjinch baroknho malstv imalby 19.stolet vechch. 2 Napklad: Willy Drost, Barockmalerei in den germanischen Lndern, WildparkPotsdam 1926 (Handbuch der Kunstwissenschaft), s.280; Bruno Bushart, Deutsche Malerei des 17. und 18. Jahrhunderts, Knigstein im Taunus 1967, s.1617; Wolfgang J.Mller, Deutsche Malerei, in: Erich Hubala (ed.), Die Kunst des 17. Jahrhunderts, Berlin 1970 (=Propylen Kunstgeschichte, sv.9), s.197, 201202. 3 Napklad: Eberhard Hempel, Baroque Art and Architecture in Central Europe. Germany / Austria / Switzerland / Hungary / Czechoslovakia / Poland, London 1965, s.8586; Thomas DaCosta Kaufmann, Court, Cloister&City. The Art and Culture of Central Europe 14501800, London 1995, s.245, 276278.

Nikdo nepochybuje, e Karel krta star (16101674) zaujm v djinch baroknho malstv v echch zvltn postaven. Autor poetnch nboenskch a mytologickch obraz, jako i ady znamenitch portrt, kter byl oslaven otitnm sv biograe a sv grack podobizny (obr. 1) v Teutsche Academie Joachima von Sandrart, je shodn povaovn za prvnho ryze baroknho eskho male a za nejdleitj umleckou osobnost v echch doby ranho baroka vbec. Slovy poslednho umlcova monograsty Jaromra Neumanna: krta je nejvt umleckou osobnost, kter se v echch v 17. stolet zrodila. [] Je zakladatelem eskho baroku a novodob malsk tradice, ztlesuje to nejlep, co nm 17. stolet dalo. Mimodn krtovo postaven v djinch baroknho malstv v echch vak pestane bt msi npadnm, pohldneme-li na tvorbu praskho mistra v irm kontextu stedoevropskho malstv 17. stolet. Tto problematice se bohuel doposud dostalo pouze neetnch a povrchnch konstatovn. Pestoe byla krtova innost obecn pipomnna v dlech, kter se vnovala djinm malby v nmeckojazynch zemch, a sporadicky rovn v syntzch novovkho umn ve stedn Evrop

1. Philipp Kilian podle kresby Joachima von Sandrart, Podobizna Karla krty, in: Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste, Bd. 1, Nrnberg 1675 (repro dle: Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste. Nrnberg 16751680. In ursprnglicher Form neu gedruckt mit einer Einleitung von Christian Klemm, Nrdlingen 1994, Bd. 1, obr. na s. 356/357)

STUDIE 17

i ve zpracovn baroknho umn v Rakousku, omezovaly se tyto zmnky na zhutnou prezentaci nejdleitjch fakt z umlcova ivotabhu a na nejpodstatnj rysy jeho tvorby. Dkladnj srovnn krtovy tvorby s dlem jeho souasnk vak zeteln dokld, e charakter malskho umn eskho mistra stejn jako jeho ivotn osudy jsou do znan mry spolen i pro adu dalch mal, innch v 17. stolet v jednotlivch zemch stedn Evropy. krta byl toti jednm z mnoha umlc, narozench v letech 16001630, kte nejhor lta ticetilet vlky strvili na studich za hranicemi svch rodnch zem a zanali s vlastnmi profesnmi karirami pot, co ji ve stedn Evrop utichly vojensk akce a to asto ve zcela nov politick, nboensk i kulturn situaci. I Tito umlci erpali prvn znalosti malskho emesla v tradinch stedoevropskch umleckch centrech, asto v dlnch mstnch cechovnch mistr. O sti z nich nevme tm nic jako v ppad uitel Tobiase Pocka (16091683) z Kostnice (obr. 2) nebo prv samotnho krty. Michael Willmann (16301706) z Krlovce a Johann Christoph Storer (16201671) z Kostnice se zkladm malstv vyuili v cechovnch dlnch svch otc a Johann Heinrich Schnfeld (16091682/1683), narozen v Biberachu, se dostal do dlny Johanna Sichelbeina v provinnm Memmingen. Jenom mlokdo z mladch mal ml vt tst jako napklad Johann von Spillenberger (16281679), kter z rodnch Koic odeel do renomovan dlny Johanna Ulricha Lotha v Mnichov, nebo Joachim von Sandrart (16061688), rodk z Frankfurtu nad Mohanem, kter se vben dvnou slvou praskho umleckho18 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ

4 Wolfgang Prohaska, Gemlde, in: Hellmut Lorenz (ed.), Geschichte der bildenden Knste in sterreich, Bd. 4, Barock, MnchenLondonNew York 1999, s.383, 399. 5 Lze se pouze domnvat, e prvnm krtovm uitelem malby byl Jan Ji Hering, inn vPraze od roku 1615. Zd se, e na tuto monost poukazuj ohlasy tvorby tohoto umlce, kter vnkterch pozdnch krtovch dlech postehl Neumann. Viz: J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.14. 6 Hubertus Lossow, Michael Willmann (16301706)Meister der Barockmalerei, Wrzburg 1994, s.13; Sibylle Appuhn-Radtke, Visuelle Medien im Dienst der Gesellschaft Jesu. Johann Christoph Storer (16201671) als Maler der Katholischen Reform, Regensburg 2000, s.3941. 7 Annamria Gosztola, Schnfelds erste Jahre in Deutschland, in: Ursula ZellerMaren WaikeHans-Martin Kaulbach (edd.), Johann Heinrich Schnfeld: Welt der Gtter, Heiligen und Heldenmythen, Kln 2009, s.2429. 8 Ruth Baljhr, Johann von Spillenberger, 16281677: ein Maler des Barock, Weienhorn 2003.

2. Tobias Pock, Vlastn podobizna s rodinou, 16691670, olej, pltno, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)

9 Christian Klemm, Joachim von Sandrart: Kunstwerke und Lebenslauf, Berlin 1986. 10 Carel van Mander, Den grondt der edel vry schilderkonst, Uitgegeven en van vertaling en commentaar voorzien door Hessel Miedema, Utrecht 1973, 1., s.75. 11 Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste. Nrnberg 16751680. In ursprnglicher Form neu gedruckt mit einer Einleitung von Christian Klemm, Nrdlingen 1994, Bd. 1, s.327. pln originln text biograe Karla krty, kter publikoval Sandrart, je otitn vtto publikaci na s. 378 v tto knize. 12 Lebenslauf und Kunst-Wercke Des WolEdlen und Gestrengen Herrn Joachim von Sandrart auf Sockau Hochfrstl. Pfalz-Neuburgischen Rahts: zu schuldigster Beehrung und Dankbarkeit beschreiben und bergeben von Desselben Dienst-ergebenen Vettern und Discipeln, s.8, in: J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11). 13 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327. Kproblematice Schnfeldova italskho kolen viz: Brigitte Dapr, Von dannen reiste er nach Italien (Sandrart): Johann Heinrich Schnfelds italienische Jahre, in: U.ZellerM.WaikeH.Kaulbach (edd.), Johann Heinrich Schnfeld (cit. vpozn. 7), s.3043. 14 W.Prohaska, Gemlde (cit. vpozn. 4), s.402403; Silvia Carola Dobler, Die Freskierung der Chorkapellen im Zisterzienserstift Stams durch Egid Schor als Ausdruck knstlerischer Vielseitigkeit, in: Christina Strunck (ed.), Johann Paul Schor und die internationale Sprache des Barock: un regista del gran teatro del barocco, Mnchen 2008, s.155170. 15 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.329. 16 Tamt, s.338. 17 S.Appuhn-Radtke, Visuelle Medien (cit. vpozn. 6), s.5082. 18 Lichtenstein navtvil Rubensovu dlnu vroce 1636, co hrd zmnil ve svm itineri. Viz Romuald Kaczmarek, lski malarz odwiedza Rubensa. Itinerarium Johanna Lichtensteina, malarza zKtw, in: Andrzej KozieBeata Lejman (edd.), Willmann iinni. Malarstwo, rysunek igraki na lsku iw krajach ociennych wXVII iXVIII wieku, Wrocaw 2002, s.136139. 19 Boena Steinborn, Malarz Daniel Schultz. Gdaszczanin w subie krlw polskich, Warszawa 2004, s.1011.

centra pi csaskm dvoe Rudolfa II. odebral za svmi prvnmi umleckmi znalostmi do slavn prask dlny Aegidia Sadelera. Cesta za dalm umleckm vzdlnm za hranice stedn Evropy, zmtan ticetiletou vlkou, byla pro pozdj profesn kariry tto malsk generace klov. Doporuovanou, ba zvaznou destinac pokroilho studia byla pro mlad male samozejm Itlie. Karel van Mander formuloval obecn recept k dosaen komplexnho malskho vzdln, kter se opr o erpn z umleckch vkon tch nejlepch italskch malskch kol. Jeho rada znla takto: Z ma si pivez nleitou kresbu [], malbu pak z msta Bentek. Bohuel pouze mlokterm stedoevropskm malm se podailo toto zlat pravidlo uvst v ivot. Mezi onm mlem vak byl i krta, kter, jak znmo, strvil v Itlii est let (16301635) nejprve nkolik rok v Bentkch, pot v Bologni a ve Florencii, kde v tamnch kolch vrazn pozdvihl sv umn, a nakonec od roku 1634 v m, kde se dky svoj pracovitosti a pilnosti tak zdokonalil ve svm umn, e nakonec shledal svoje znalosti a schopnosti natolik bohatmi, aby se mohl vrtit do sv rodn Prahy. Podobnou trasou vedla italsk studijn cesta Sandrartova. Ten si v Bentkch dky studiu obraz tamnch mistr osvojil chvlyhodnou praktiku, zvlt v invenci a pouvn barev, ale aby jet vce pokroil v umn kresby, odebral se z Bentek do ma. Schnfeld se do Itlie vypravil ve svch 24 letech a strvil tam 18 rok (16331651). Pobval v m a Neapoli, kde pi kresb podle antickch mskch i novodobch soch a obraz tak zdokonalil svj um, e tyto kopie vypadaj tak, jako by pramenily z jeho vlastn invence. Deset let (16561666) setrval v m Egidius Schor (16271701), kter dokonce spolupracoval s dlnami Gianlorenza Berniniho a Pietra da Cortona a zastnil se umleckch projekt, kter tyto dlny realizovaly. V tom el po stopch svho starho bratra usazenho v m Johanna Paula (16151674). Jet mnohem del cestu po Itlii vykonal Johann Ulrich Mayr (16301704) z Augsburgu, kter se tam vydal po pedchozm studiu v amsterdamskm ateliru Rembrandta van Rijn a po pobytu v Anglii. Sliboval si od toho jak to zaznamenal Sandrart dosaen denitivn dokonalosti ve sv profesi. Augsbursk mal v Itlii nasval nejlep slu z krsnch kvt, rostoucch v tamnch zahradch umn, kterou v dom svho moudrho rozumu pemnil s pomoc nepekonateln pracovitosti v nejslad med, jen mohl posilovat vechny milovnky umn v Nmecku. ada z tehdejch stedoevropskch umlc vak dospla na sv studijn cest do Itlie pouze do severnch, vlaskch kraj. Nejvt obliby se samozejm tily Bentky, kde se zalpt umlci asto usazovali na del dobu, jako napklad Johann Liss (15971630) i Johann Carl Loth (16321698), jeho dlna se pak stala zastvkou pro dal nmeckojazyn umlce mlad generace, jako byli Hans Adam Weissenkircher (16461695), Daniel Seiter (16471705) nebo Johann Michael Rottmayr (16561730). Pomrn krtce (kolem 16601661) pobval v Bentkch Spillenberger, ale stail se v tomto mst seznmit jak pe Sandrart s dobrou, rychlou malskou manrou, kterou pozdji, po nvratu do domoviny, vyuval v etnch dlech. Umlci navtvovali i jin vlask msta, nepochybn ni umleck rovn jako napklad Miln, kde se na pelomu let 1639/1640 objevil Storer. Nejene tam doplnil sv umleck vzdln, ale otevel si ve mst i vlastn malskou dlnu, kter fungovala a do roku 1655, kdy se Storer vrtil do sv rodn Kostnice. Pevn vtina stedoevropskch mal vak mohla o kvtech z italskch zahrad umn pouze snt. To se tkalo zejmna tch umlc, kte vyli z tradinch cechovnch center, a tch tvrc, kte pochzeli ze stedisek pi Baltskm moi obligtnm clem jejich studijnch vandr bylo Nizozem. Jak ukazuje itiner slezskho male Johanna Lichtensteina (1610po 1672), pro mnoh stedoevropsk male byla ji samotn nvtva ateliru nkterho z velkch nizozemskch mistr vraznm spchem. Hodn se jich vak vydvalo do tamnch umleckch center i na studia. Do Holandska se za umleckm vzdlnm odebral dvorn mal polskch krl Daniel Schultz (16151683) narozen v Gdasku, kter je v roce 1643 dokonce zmiovn mezi studenty univerzity v Leydenu. Do Holandska dorazil i Willmann, kter piel kolem roku 1650 do Amsterdamu, kde se coby autodidakt vzdlval v dlenskmSTUDIE 19

okruhu Rembrandtov a u Jacoba Backera. Pro krloveckho male to vak bylo pedevm umn italsk, kter mu ztlesovalo umleck idel. Informace zachycen Sandrartem, e mlad mal byl v Amsterdamu nucen vydlvat si na ivobyt a z toho dvodu nemohl odcestovat do Itlie, svd o ivotn umlcov rezignaci. Vdom nedostatenho umleckho kolen toti provzelo Willmanna a do konce jeho ivota, o em nejlpe svd dopis z 22. kvtna 1702, adresovan opatu sedleckho cistercickho kltera Jindichu Snopkovi: Willmann doporuuje opatovi svho nevlastnho syna Jana Krytofa Liku (kolem 16501712) a vychvaluje jeho schopnosti nabyt prv dky estiletmu studijnmu pobytu v Itlii (kolem 16711677), kde jak uitel s alem piznv jeho k vidl a nauil se vce, ne se mohl svho asu on sm nauit v Holandsku. II Nvraty tchto umlc do stedn Evropy a potky jejich vlastnch profesnch karir souvisely obecn s koncem ticetilet vlky, respektive s doasnm peruenm vojenskch akc. Prvn umlci, jako napklad krta v Praze (1638) i Pock ve Vdni (1640), dorazili zpt do stedn Evropy ji po praskm mru (1635), ostatn pak teprve po mru vestflskm (1648) i pozdji v rmci stabilizace politick a hospodsk situace v regionu. Pestoe Sandrart v Teutsche Academie vytvoil mtus celkovho padku malskho umn v nmeckch zemch zachvcench ticetiletou vlkou a krtu samotnho ukzal jako pkladnho obnovitele, kter po nvratu do Prahy dky svm vynikajcm umleckm dlm dokzal pozvednout mstn malstv z padku a sett pnu jeho minulosti, zrove jej usadil na jeho dvn msto a dovedl k rozkvtu, ve skutenosti dn z mal, jejich profesn drhy se rozvjely v prosted tehdej stedn Evropy, nezanal od nuly. krta zstval do poloviny 17. stolet ve stnu jinho praskho male, Antonna Stevense (kolem 1610 kolem 1675), kter ji na potku tyictch let 17. stolet vytvoil adu oltnch obraz pro prask kostely a velmi pravdpodobn to byl on, kdo byl v t dob povaovn za prvnho mezi praskmi mali. Dokonce i v natolik vlenmi udlostmi ponienm regionu jako bylo Slezsko, existovalo vratislavsk centrum cechovnch umlc, kter bylo tak rozpnav a tolik si steilo svj monopol, e napklad Ezechiel Paritius (Skora) (16221671), v Itlii kolen portrtista z Litomyle, musel hledat tst mimo Vratislav a to v Behu, coby dvorn mal lehnicko-beskch knat (1654). Willmann byl pak nucen usadit se pi cistercickm kltee v provinn Lubui (1660). Nen pochyb o tom, e mlad mali, kolen v Itlii i Nizozem, ili na zem stedn Evropy malstv v novch, ran baroknch stylovch formch. Zda se tyto formy napjely z holandskho, vlmskho i italskho pramene, zleelo na mst kolen jednotlivch umlc, ale tak na preferencch jejich mecen. Umleck rovn nizozemskch a italskch mistr se ovem ve stedn Evrop dosahovalo eklektickm zpsobem, kdy se s jejich ddictvm zachzelo jako s jistou zsobrnou ji hotovch een. To bylo vsledkem tehdejho obecnho povdom jak o vysok hodnot vkon novovkho umn, tak o jejich pluralitnm charakteru z hlediska uplatovanch norem. Vtina umlc sahala po vzorech nizozemsk provenience, penench nejastji prostednictvm graky. Nejlepm pkladem tohoto pstupu je Franciszek Lekszycki (kolem 16001668), frantikn a mal inn v Krakov, jeho nboensk dla jsou vce mn vrn tlumoen mdirytov reprodukce ryt nejastji podle obraz Petera Paula Rubense a jeho k. Pat sem ale i sm Willmann, kter se v ran fzi sv tvorby odvolval hlavn na vlmsk grack pedlohy z okruhu Rubense, Anthona van Dycka i na rembrandtovskou drsnou malskou manru. Naopak krta, spolu s umlci jako byl Schnfeld (obr. 3), Pock, Schor nebo Spillenberger, nleel k rozhodn mn poetn skupin stedoevropskch tvrc, kte svoje malsk umn stavli pedevm na italskch kompozinch vzorech a na20 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ

20 Vce ktto problematice viz Andrzej Kozie, Michael Willmanns Way to the Heights of Art and His Early Drawings, Bulletin of the National Gallery in Prague VIIVIII/19971998, s.5466. 21 Andreas Tacke, Der Kunst-Feind Mars: die Auswirkungen des Krieges auf Kunst und Knstler nach Sandrarts Teutscher Academie, in: Klaus BumannHeinz Schilling (edd.), 1648. Krieg und Frieden in Europa, (kat. vst.), Bd. 2: Kunst und Kultur, Mnchen 1998, s.245252. Otom, jak siln zakoenn byla tato pedstava, svd Willmannv dopis Sandrartovi ze dne 12.prosince 1682, kde vyjaduje tiscer dky za to, e se [] lechetn malsk umn, kter bylo na mnoha mstech vNmecku bezmla vysmvno nebo tm docela pohaslo apokleslo do temnoty, mohlo dky tomuto novmu svtlu znovu zaplanout []Andrzej Kozie, Rysunki Michaela Willmanna (16301706), Wrocaw 2000 (=Acta Universitatis Wratislaviensis, sv.2212, Historia Sztuki, sv.14), s.167. 22 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327. 23 Viz: Thomas DaCosta Kaufmann, Krieg und Frieden, Kunst und Zerstrung, Mythos und Wirklichkeit: berlegungen zur Lage der Kunst Mitteleuropas im Dreissigjhrigen Krieg, in: K.BumannH.Schilling (edd.), 1648. Krieg und Frieden (cit. vpozn.21), s.163172. 24 tpn Vcha, Kran tvorb praskho male Antonna Stevense ze Steinfelsu, in: Ji KroupaMichaela eferisov LoudovLubomr Konen (edd.), Orbis Artium. Kjubileu Lubomra Slavka, Brno 2009, s.172. Viz rovn vkatalogu vstavy Karel krta 16101674 Doba adlo, Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Praha 2010, kap.XI, Karel krta aAntonn Stevens, s.453. Zmnu situace pinesl teprve krtv obraz Nanebevzet P. Marie zhlavnho olte kostela Matky Bo ped Tnem vPraze (1649), kter se setkal sspchem astal se potkem velik kariry tohoto vItlii vystudovanho male. 25 Piotr Oszczanowski, Midzy Waltherem aWillmannem. Malarstwo Wrocawia 1 poowyXVII wieku, in: A.KozieB.Lejman (edd.), Willmann iinni (cit. vpozn. 18), s.123135. 26 Adam Wicek, Ezechiel Paritius zLitomyla ijego dziaalno na lsku iw Polsce / Ezechiel Paritius zLitomyle ajeho innost ve Slezsku avPolsku, asopis Slezskho zemskho muzea, B 13, 1964, s.1722. 27 Boena Steinborn, Oyciu itwrczoci Michaela Willmanna, in: Marek AdamskiPiotr ukaszewiczFranz Wagner (edd.), Michael Willmann (16301706), (kat. vst.), Salzburg 1994 (=Schriften des Salzburger Barockmuseums, sv.19), s.14. 28 Janina Dzik, Franciszek Lekszycki, malarz religijny baroku, Kalwaria Zebrzydowska 1998, s.153161. 29 Andrzej Kozie, Barok irokoko, in: Mateusz KapustkaAndrzej KoziePiotr Oszczanowski, Op Nederlandse Manier. Inspiracje niderlandzkie w sztuce lskiejXVXVIII w., (kat. vst.), Legnica 2001, s.9394.

3. Johann Heinrich Schnfeld, Josef Egypsk host sv bratry, 16651670, olej, pltno, Zmek astolovice, ternbersk rodov sbrka (foto: Nrodn galerie v Praze)

30 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327. 31 Jaromr Neumann, Karel krta 16101674, Praha 1974, s.8; J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.22, 25; Lubomr Slavek, Sob, umn, ptelm. Kapitoly zdjin sbratelstv vechch ana Morav 16501939, Brno 2007, s.46. 32 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 31), passim; tak J.Neumann krtov (cit. vpozn. 1), passim. 33 Vtomto obraze krta bezpochyby vyuil jako kompozin pedlohu renesann devoryt Hanse Baldunga Griena zobrazujc tent nmt. Viz: Ivana Kyzourov, Pozdn gotika, nebo ran baroko? Albrecht Drer ajeho souasnci jako vzory v17.stolet, in: Olga FejtovVclav LedvinkaJi PeekVt Vlnas (edd.), Barokn Prahabarokn echie 16201740, Sbornk pspvk zvdeck konference ofenomnu baroka vechch, Praha, klter sv. Aneky esk aClam-Gallasv palc, 24.27.z 2001, Praha 2004, s.729, obr.10, 11. 34 Vtomto obrazovm cyklu jsou vrazn inspirace Karla krty devoryty Albrechta Drera ze srie Malch Paij, jako ipopulrnmi paijovmi mdiryty brat Wierix. Viz O.FejtovV.LedvinkaJ.PeekV.Vlnas (edd.), Barokn Praha (cit. vpozn. 33), s.727728. Tak viz Sylva Dobalov, Paijov cyklus Karla krty. Mezi vtvarnou tradic ajezuitskou spiritualitou, Praha 2004, s.1644.

mnohem ranovanjm hladkm zpsobu malby. Ji Sandrart psal s nadenm o pirozench citech, dobe koncipovanch npadech, sprvn malsk mane, umn nanench pastch i ndhernm koloritu, kter zkrlovaly bentsk obrazy eskho mistra, a zmioval zrove ohromn spchy, jak sklzelo umlcovo dlo u mstnch milovnk umn. Sta pipomenout, e krtovy obrazy z bentskho obdob ped rokem 1656 byly zskny do sbrek mstnho sbratele malstv Michela Spietry a upoutaly rovn pozornost vznamnho sbratele a milovnka italskho umn Humprechta Jana ernna z Chudenic v dob jeho bentskho pobytu (16601663). To vystilo v nkup nejmn deseti dl eskho Apella do hrabc sbrky v Praze. Podle zjitn Jaromra Neumanna se krta odvolval na italsk umn pozdn renesance (mj. brati Carracciov, Tizian, Veronese, Tintoretto, Bassano) a ranho baroka (mj. Guercino, Guido Reni, Tiberio Tinelli, Bernardo Strozzi, Domenico Fetti, Giulio Carpioni, Simone Cantarini, Orazio Borgiani) soustavn, po celou pozdj periodu sv tvr prce. Dleit vak je, e tento italizujc formln hv obraz eskho mistra dominuje dokonce i tehdy, kdy autor sm sporadicky sahal po kompozinch vzorech evidentn zalpskho pvodu, jako je tomu napklad na obraze Sv. Martin anebo v cyklu jedencti paijovch obraz z kostela sv. MikuleSTUDIE 21

na Mal Stran. Z tohoto hlu pohledu byl italianismus mstnch umlc osobitm rysem tvorby v habsbursk monarchii, nebo ve tet tvrtin 17. stolet bylo mono se s takovm zpsobem malby setkat pouze u nemnohch tamnch dvornch umlc nejastji italskho pvodu, jako byli Guido Cagnacci (16011663) i Pietro Liberi (16051687), kte pracovali na csaskm dvoe ve Vdni, nebo Filippo Abiatti (16401715) z Milna inn pi biskupskm dvoe Karla II. z Lichtentejna-Castelcorna v Olomouci. Psoben tchto Ital na zem habsburskho soustt bvala vak asov omezen a jejich tvorba mla pedevm kabinetn charakter. irokou popularitu si zpsob malby more italico zaal zskvat teprve na pelomu sedmdestch a osmdestch let 17. stolet. A kdy na scnu vstoupila ada vznamnch fundtor se zeteln italsky prolovanm vkusem, jako byli kne Johann Adam z Lichtentejna, kne Even Savojsk a hrab Lothar Franz Schnborn ve Vdni, prask arcibiskup Jan Bedich z Valdtejna, vratislavsk biskup kardinl Bedich Hessensko-Darmstadtsk psobc ve Vratislavi a v Nise nebo tak knz a rektor Sebastian Piskorski v Krakov tehdy se zvedla poptvka po umn, kter se hlsilo k vyzrlmu mskmu baroku a k malb Pietra da Cortona i Carla Maratty. Reakc na ni byl v oblasti stedn Evropy pchod mnohch italskch vandrujcch mal, onch virtuosi, kte ovldali nejen olejomalbu, ale tak techniku buon fresco (malbu do mokr omtky) a navc byli asto schopni dodvat i architektonick nvrhy. Ve Vdni pracovala vedle jezuity Andrey Pozza (16421709) cel skupina bolognskch mal, v Rakousku, Hornch Uhrch, echch a na22 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ

35 Daniele Benati, Guido Cagnacci, in: Daniele BenatiAntonio Paolucci (edd.), Guido Cagnacci: protagonista del Seicento tra Caravaggio e Reni, (kat. vst.), Milano 2008, s.2753; Ugo Ruggeri, Pietro e Marco Liberi: pittori nella Venezia del Seicento, Rimini 1996. 36 Milan Togner, Barokn malstv vOlomouci, Olomouc 2008, s.39. 37 Hellmut Lorenz Italien und die Anfnge des Hochbarock in Mitteleuropa, in: Max Seidel (ed.), Europa und die Kunst Italiens.Internationaler Kongress zum hundertsjrigen Jubilum des Kunsthistorischen Institutes in Florenz. Florenz, 22.27. September 1997, Venezia 2000, s.419434. 38 Tamt, s.423426. 39 Arkadiusz Wojtya, Cardinale langravio iConte saviodygnitarze Rzeszy w barokowym Rzymie, Quart, 2 (4), 2007, s.2739. 40 Micha Kurzej, Budowa idekoracja krakowskiego kocioa pw. w. Anny w wietle rde archiwalnych, in: Andrzej BetlejJzef Skrabski (edd.), Fides ars scientia. Studia dedykowane pamici Ksidza Kanonika Augustyna Mednisa, Tarnw 2008, s.271301. 41 Ulrike Knall-Brskovsky, Italienische Quadraturisten in sterreich, WienKln 1984. 42 Giorgio Mollisi, Lopera afresco di Carpoforo Tencalla, in: Carpoforo Tencalla da Bissone. Pitura del Seicento fra Milano e lEuropa centrale, (kat. vst.), Milano 2005, s.5965; Martin Mdl, DistinguishingSimilaritiesStyle: Carpoforo and Giacomo Tencalla in Czech lands, Ars 40, 2007, s.225236.

4. Michael Leopold Willmann, Klann past, 16801681, Muzeum Narodowe we Wrocawiu (foto: Muzeum Narodowe we Wrocawiu) 5 Joachim von Sandrart, Octavio Piccolomini se svm pobonkem Hansem Christoffem Ranfftem, 16491650, Nchod, sttn zmek (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 6. Johann Spillenberger, Diana a Kallisto, 1676, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 7 Michael Leopold Willmann, Krajina se sv. Janem Ktitelem, 1656, Muzeum Narodowe w Warszawie (foto: Muzeum Narodowe w Warszawie)

STUDIE 23

Morav byl inn freska Carpoforo Tencalla z Bissone (16231685), Giacomo Scianzi (? po 1702) pracoval ve slubch vratislavskho biskupa ve Vratislavi a Nise, Paolo Pagani (16551716) z Ticina se usadil v Olomouci, Innocenzo Monti (16531710) pracoval, stejn jako dlna Baldassara Fontany, na zem Moravy a rovn v Krakov a v oblastech dnenho Polska a Litvy byli inn tak Michaelangelo Palloni (16371712) a opt z Ticina pochzejc Francesco Antonio Giorgioli (16551725), kter psobil t ve vcarsku, jinm Nmecku a v Sasku. Tmto umlcm sekundovala nov generace mstnch mal, kte byli vesms vykoleni v Itlii a vyznaovali se jednoznan proitalskou orientac. K nim patili: Rottmayr inn v Rakousku, echch, na Morav a ve Slezsku, Lika psobc v echch a ve Slezsku, Jerzy Eleuter Siemiginowski (kolem 16601707/1711) v Polsku nebo domnl krtv k, augustinin Antonn Martin Lublinsk (16361690) pracujc na Morav. Rovn star generace mstnch umlc vak byla nucena promnit svoji dosavadn estetiku. Pkladem budi Willmann, kter vytvoil na pelomu sedmho a osmho desetilet 17. stolet nkolik svch nejitaltjch obraz, kter vychzely z grakou reprodukovanch vzor z okruhu Cortony, Maratty i Pietra Testy a jejich stylov pojet navazovalo na msk mistry italskho baroka (obr. 4). Ba co vc, v odpov na poteby mstnch dontor si Willmann dokzal osvojit rovn v Nizozem neznmou, obtnou techniku malby do mokr omtky. V t dob byli toti vyhledvni pedevm takov umlci, kte ji byli obeznmeni s freskovou malbou v jej msk podob. Z dopisu, kter psal Lublinskmu opat cistercickho kltera ve slezsk Lubui Johannes Reich dne 29. bezna24 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ

43 Gnther Grundmann, Barockfresken in Breslau, Frankfurt am Main 1967 (=Gnther Grundmann /ed./, Bau- und Kunstdenkmler des deutschen Ostens, Reihe C, Schlesien, sv.3), s.2329; Ryszard Hoownia, Pod egid kardynaa Fryderyka Heskiego. Barokizacja kocioa w. Jakuba w Nysie w 4 w.XVII wieku, in: Ryszard HoowniaMateusz Kapustka (edd.), Nysa. Sztuka w dawnej stolicy ksistwa biskupiego, Wrocaw 2008, s.145163. 44 M.Togner, Barokn malstv vOlomouci (cit. vpozn. 36), s.4549. Pagani pracoval krtce tak vKrakov. Viz Mariusz Karpowicz, Paolo Pagani w Krakowie, Biuletyn Historii Sztuki 54, 1992, s.6780. 45 Jana Zapletalov, Mezi Boloou aKrakovem: ivot adlo italskho male Innocenza Montiho (16531710), Umn LIII, 2005, s.335346. 46 Mariusz Karpowicz, Dziaalno artystyczna Michaelangela Palloniego w Polsce, Warszawa 1967; T, Francesco Antonio Giorgioli aVarsovia, Bolletino della Svizzera Italiana, 90, 1978, s.16. 47 Erich Hubala, Johann Michael Rottmayr, Wien 1981. 48 Jaromr Neumann, Jan Krytof Lika, UmnXV, 1967, s.135176, 260311. 49 Mariusz Karpowicz, Jerzy Eleuter Siemiginowski, malarz polskiego baroku, WrocawWarszawaKrakwGdask 1974. 50 Vliteratue pijman teze oLublinskho kolen pouze ve krtov dln, ato po zpsobu volnho un, byla naposledy zproblematizovna Milanem Tognerem, kter sledoval genezi malskhu umn moravskho mistra rovn vtvorb rakouskch ajihonmeckch mal, jako byli Martin Theol Pollak (15701639) zInnsbrucku, Matthias Kager (15751634) zAugsburgu i Georg Bachmann (16131652). Dokonce pipoutl imonost studijnho pobytu Lublinskho ve Vdni avAugsburgu ped rokem 1663. Viz Milan Togner, Antonn Martin Lublinsk 16361690, Olomouc 2004, s.2728. 51 Andrzej Kozie, Woski przeom w malarstwie barokowym na lsku, czyli rzecz okopotach Michaela Willmanna, in: Ladislav DanielJi PelnPiotr SalwaOlga pilarov (edd.), Italsk

8. Johann Christoph Storer, Sv. Karel Boromejsk jako patron katolickho vcarska, 16551657, olej, pltno, jezuitsk kostel, sakristie, Luzern (repro dle: Sibylle Appuhn-Radtke, Visuelle Medien im Dienst der Gesellschaft Jesu. Johann Christoph Storer (16201671) als Maler der Katholischen Reform, Regensburg 2000, s. 171) 9. Joachim von Sandrart dlna, Nvrat Svat rodiny z Egypta, 1655, Chrudim, kostel Nanebevzet P. Marie (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 10. Lubu, cistercick kostel, pohled do interiru, stav ped rokem 1943 (foto: Instytut Sztuki pan, Warszawa)

52 53 54 55

56

renesance abaroko ve stedn Evrop. Pspvky zmezinrodn konference, Olomouc 17.18. jna 2003 / Renesans ibarok woski wEuropie rodkowej. Materiay midzynarodowej konferencji, Oomuniec 1718 padziernika 2003, Olomouc 2005, s.197210. Dopis je nezvstn, ale byl kompletn publikovn in: M.Togner, Antonn Martin Lublinsk (cit. vpozn. 50), s.275. W.Prohaska, Gemlde (cit. vpozn. 4), s.385. Ch. Klemm, Joachim von Sandrart (cit. vpozn. 9), passim. Pkladem je objednvka mnohch mytologickch obraz, kterou si pro svoji privtn sbrku zadal uSchnfelda olomouck biskup Karel zLichtentejna-Castelcorna. Viz: Milan Togner, in: Milan Togner (ed.), Krom Picture Gallery. Catalogue of the Painting Collection in the Archbishops Palace in Krom, Krom 1999, s.301307, . k. 301305. Barbara Eschenburg, Landschaft in der deutschen Malerei: vom spten Mittelalter bis heute, Mnchen 1987, s.67.

1685, vyplv, e jej opat dal o pomoc pi hledn male, kter by byl talentovan, pln npad a podnt, zbhl zrove v malb olejem i ve fresce a rovn obeznmen s mskm stylem. Naopak v ppad olejomalby jak psal kne Lichtentejn v list bolognskmu mali Marcantoniovi Franceschinimu byla vyadovna dla vyveden v buon gusto italiano con una morbidezza, modelan vycizelovan ensk akty pln grcie a vaghezza perfektn dotaen malby mkk a hladk ttcov faktury. III Tvorba vtiny stedoevropskch mal, kte zanali se svmi profesnmi karirami po ukonen ticetilet vlky, se vyznaovala vestrannost a zahrnovala tm vechny druhy malstv. Jak krta, tak Sandrart prosluli jako vynikajc portrtist (obr.5). Schnfeld a Spillenberger se zabvali malbou mytologickch obraz, kter byly s oblibou objednvny do soukromch umleckch sbrek (obr. 6). Willmann se naopak svmi dly trvale zapsal do djin nmeck krajinomalby v 17. stolet (obr. 7). Hlavnm zdrojem obivy byla vak pro tyto umlce produkce nboenskch obraz, zejmna pak oltnch plten, kter byla takka masov objednvna rozlinmi fundtory z ad katolick crkve. Pleitost tit z tchto zakzek znamenala pro st umlc rovn nutnost pizpsobit se oekvnm objednavatel i konverz ke katolicismu. Pokud toti mohl Sandrart, coby kalvinista usazen v liberlnch Frankch, pracovat tak pro katolick odbratele, pak pro umlce psobc v zemch habsbursk monarchie bylo nco takovho jiSTUDIE 25

11. Karel krta, Sesln Ducha svatho, 16681669, Salcburk, dm (foto: Grzegorz Zajczkowski) 12. Karel krta, Ukiovn s P. Mari Bolestnou, sv. Janem Evangelistou a sv. Ma Magdalnou, 16681669, Salcburk, dm (foto: Grzegorz Zajczkowski)

26 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ

57 Jak vyplv ze zpisu vtzv. Willmannov rodinn kronice, dne 22.kvtna roku 1663 se mal vKladsku poprv zastnil katolick me svat (Strahovsk knihovna, Praha, vnitn strana oblky na konci 3. sti dla: G.H.Rivius, Der furnembsten notwendigsten der gantzen Architektur angehrigen mathematischen und mechanischen Knst eygentlicher Bericht und verstendliche Unterrichtung, Nrnberg 1547, sign. AYXII 15). 58 Akoli je otzka motivac, kter vedly krtu vItlii kpestupu ke katolick crkvi pedmtem odborn diskuse (viz: J.Neumann, krtov, cit. vpozn. 1, s.41), je pesto mimo jakoukoli pochybnost, e vsouladu sObnovenm zzenm zemskm, vydanm vroce 1627, se mohl mal zemigrace zpt do Prahy navrtit pouze jako katolk. Apouze tak se mohl tak uchzet ovrcen rodinnho majetku. Viz vtto publikaci, Lenka Stolrov Radka Tibitanzlov Vt Vlnas, Karel krta v Praze aneb Pbh dvojho potku, s. 53. 59 Viz vtto publikaci L. Stolrov R. Tibitanzlov V. Vlnas, Karel krta v Praze aneb Pbh dvojho potku, s. 53. 60 S.Appuhn-Radtke, Visuelle Medien (cit. vpozn. 6), s.112152. 61 Rdiger Grimkowski, Willmann icystersi, in: Marek AdamskiPiotr ukaszewiczFranz Wagner (edd.), Michael Willmann (16301706) (cit. vpozn. 27), s.3142. 62 Astrid Scherp, Bemerkungen zu drei Altarblattentwurfen von Tobias Pock, Barockberichte, 1998, 20/21, s.260265. 63 Andreas Tacke, Das tote Jahrhundert. Anmerkungen zur Forschung ber die deutsche Malerei des 17. Jahrhunderts, Zeitschrift des Vereins fr Kunstwissenschaft, 51, 1997, s.56. 64 Ch. Klemm, Joachim von Sandrart (cit. vpozn. 9), s.2728. 65 S.Appuhn-Radtke, Visuelle Medien (cit. vpozn. 6), s.87, il. 30. 66 M.Togner, Barokn malstv vOlomouci (cit. vpozn. 36), s.56, 6061. 67 Georg Paula, Schnfelds kirchliche Werke in situ, in: U.ZellerM.WaikeH.Kaulbach (edd.), Johann Heinrich Schnfeld (cit. vpozn. 7), s.6273. 68 Andrzej Kozie, Michael Willmanns (16301706) Kunst im Dienst der Gegenreformation in Schlesien. Forschungsstand und Fragestellung, in: Joachim KhlerRainer Bendel (edd.), Geschichte des christlichen Lebens im schlesischer Raum, t. 1, Mnster 2002 (=Religions- und Kulturgeschichte in Ostmittel- und Sdosteuropa, sv.1), s.549556. 69 Franz DambeckJosef Krottenthaler, Pfarr- und Wallfahrtskirche Neukirchen zum Hl. Blut, MnchenZrich 1964 (=Kleine Kunstfhrer, sv.728), s.12. Ivo Krsek, Barokn malstv 17.stolet na Morav, in: Ji Dvorsk (ed.), Djiny eskho vtvarnho umn, II/1, Od potk renesance do zvru baroka, Praha 1989, s.357. Tento obraz je znm zgrack reprodukce Gerharda de Gross (Strahovsk knihovna, Praha). LebensLauf, s. 2022, in: J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn.11). Viz tak Ch.Klemm, Joachim von Sandrart (cit. vpozn.9), s.232251, kat. . 117123; Michle-Caroline Heck, Dune cole de peinture une acadmie de papier. Les retables de lglise de Lambach, in: Sybile Ebert-Schifferer, Cecilia Mazzetti di Pietralata (edd.), Joachim von Sandrart. Ein europischer Knstler und Theoretiker zwischen Italien und Deutschland. Akten des Internationalen Studientages der Bibliotheca Hertziana Rom, 3.4. April 2006, Mnchen 2009 (=Rmische Studien der Bibliotheca Hertziana, sv.25), s.8595. Bohuel vroce 1943 byl tento uniktn celek Willmannovch dl rozptlen asten znien avtomto stavu se nachz dodnes.Viz: Andrzej Kozie, Doskonaa szkoa malarstwa, czyli sw kilka ozespole obrazw Michaela Willmanna zdawnego kocioa klasztornego Cystersw w Lubiu, in: Andrzej Kozie (ed.), Opactwo Cystersw w Lubiu iartyci, Wrocaw 2008 (=Acta Universitatis Wratislaviensis, sv.3012, Historia Sztuki, sv.26), s.243260. Zmnu toho nzoru me pinst posledn konzervace obraz krtovy dlny vkatedrlnm kostele vLitomicch. viz. kapitolaV. Oltn obrazy Karla krty, in: Karel krta (16101674): Doba a dlo (cit.vpozn. 24), 207. 262269. J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327.

70

71

72

73

74

neppustn, o em se pesvdil stejn Willmann, kter po tech letech od zakotven v Lubui pestoupil z kalvinismu ke katolictv (1663), jako krta, kter musel pijmout katolick vyznn, aby se vbec mohl vrtit do rodn Prahy. Takka vichni dleitj mali byli toti mnohmi kontakty svzni s katolickmi fundtory, kte se stali hlavnmi meceni a propagtory jejich tvorby. Jak znmo, v potcch umleck kariry Karla krty po nvratu do ech hrla klovou roli jeho spoluprce s klterem augustinin na Zderaze v Praze. Storer se stal po nvratu do Kostnice roku 1655 hlavnm malem hornonmeck provincie jezuitskho du a zakzkm pro objednavatele z ad jezuit vnoval tm celou svoji umleckou produkci (obr. 8). Nejinak tomu bylo s Willmannem, kter od chvle, kdy se usadil pi lubuskm kltee (1660), spojil celou svoji pt tvorbu s cisterciky nejen ve Slezsku, ale t v echch a na Morav. Pro Pocka, kter pochzel z Kostnice, byla v potcch jeho vdesk kariry klov spoluprce s vdeskm arcibiskupem Philippem Friedrichem von Breuner. Dokonce i Sandrart, umlec jin rovn, vytvoil znanou st svch dl pro objednavatele z ad katolick crkve a v letech 1655/56 a 1661 pracoval tm vhradn pro benediktinsk opatstv v Lambachu. Paradoxn to byl prv kalvinista Sandrart, usazen ve Stockau u Norimberka, kter se stal nejvtm dodavatelem oltnch obraz pro katolick objednavatele z prosted tm cel stedn Evropy: od Wrzburgu, Eichstattu, ezna, Landshutu, Freisingu a Mnichova pes Lambach, Salcburk, Linec, Garsten a Waldhausen po Chrudim (obr. 9), Brno a Vde. V jeho stopch li tak dal stedoevropt umlci: Storer zsoboval svmi oltnmi obrazy objednavatele z ad jezuit v irok oblasti od vcarska pes Schwarzwald, Franky a Bavorsko po Horn Rakousy, Pock maloval pro objednavatele nejen z celho Rakouska, ale tak z Moravy, Schnfeld se neomezoval na vbsko, ale sv dla poslal rovn do Bavorska a Rakouska, a Willmann rychle il sv oltn pltna na umleckm trhu jak ve Slezsku, tak i v echch a na Morav a proniknul rovn do Rakouska (Sankt Florian). V tomto kontextu se krta jev jako umlec, kter opanoval pouze lokln trh: krom dvou obraz pro bon kaple v katedrle v Salcburku, o nich bude jet e, oltnho pltna do poutnho kostela v phraninm Neukirchen am Hl. Blut v Bavorsku a nedochovanho obrazu z hlavnho olte v jezuitskm kostele v moravsk Teli byla vechna umlcova dla pro crkevn objednavatele urena vlun pro esk lokality. Tato rozhodn pevaha oltnch obraz v dobov produkci zpsobila, e nkter kostely byly pojmny pmo jako svho druhu obrazov galerie shromaujc dla nejlepch soudobch stedoevropskch umlc. Kostel benediktinskho kltera v Lambachu se stal jakousi expozic ndhernho dla Sandrartova, kter na objednvku opata Placida Hiebera zhotovil sedm obraz: monumentln Nanebevzet P. Marie pro hlavn olt a dalch est plten, zobrazujcch jednotliv svat do bonch olt. Vystaven tchto dl v kostele zapinilo, e do msta dve pouze mlo znmho [] vede sv kroky nejen umnmilovn mlde, ale tak csaov, kardinlov, arciknata a jin vysoce i nzce urozen osoby, aby si prohldli tato umleck dla []. Jinm pkladem je cistercick kltern kostel v Lubui (obr. 10), pro jeho interir bylo zhotoveno minimln 60 plten rznho charakteru, kter byla dlem Willmannovm a jeho dlny. Tento soubor pedstavoval do roku 1943 nepochybn nejvt stedoevropskou kolekci baroknch obraz urench do jedinho kostela a zhotovench jedinm umlcem za pomoci jeho dlenskch spolupracovnk. Tebae se krta nemohl pochlubit podobnou svatyn, v n by se nachzela vlun jeho dla, jeho nejvtm vkonem kter je jako takov jmenovn i v jeho biograi publikovan v Teutsche Academie jsou obrazy malovan pro adu eskch kostel. Jde o prask chrmy sv. Mikule, sv. Tome a sv. Vclava na Mal Stran, sv. tpna a sv. Martina ve zdi na Novm Mst, jezuitsk profesn dm v Praze, cistercick kltery na Zbraslavi a v Plasch a tak biskupsk katedrla v Litomicch a kostel sv. Vclava v Mlnku. Naopak dva obrazy, kter krta zhotovil pro katedrlu v Salcburku a kter nejsou zmnny v Teutsche Academie, svd o tom,STUDIE 27

e i prask mistr byl vybzen k asti na prestinch realizacch stedoevropskho vznamu. Dv krtova velkoformtov oltn pltna s nmty Sesln Ducha Svatho (obr. 11) a Ukiovn s P. Mari, sv. Janem Evangelistou a sv. Ma Magdalnou (obr. 12) byla toti zhotovena v letech 16681669 v rmci vceletho programu malsk vzdoby interiru salcbursk katedrly. V prbhu tchto prac provdli dontoi obraz tamn arcibiskupov Guidobald Thun a Max Gandolph Kuenburg vbr jednotlivch oslovench umlc, piem se pravdpodobn dili jejich postavenm na stedoevropsk umleck scn. Krom krty, jeho pltna byla urena do olt ve dvou vchodnch bonch kaplch katedrly, pracovali pro salcbursk kostel nejslavnj soudob mali z cel stedn Evropy. Schnfeld vytvoil piblin v letech 16541655 oltn pltno Sv. ebestin a sv. Roch a o nkolik let pozdji (1699) dal oltn obraz s postavami vybranch svtc, konkrtn sv. ehoe, sv. Jeronma, sv. Mikule a sv. Martina (obr. 13), jako i nedochovan oltn pltno s nmtem sv. Vincenta se sv. Florinem, sv. Osvaldem, sv. Erazmem a sv. Cecli (kolem 1669). Sandrart dodal v roce 1656 nedochovan obraz Kest Kristv a rovn pltno do olte sv. Anny, zatmco Frans de Neve (16061681), kter pochzel z Antverp, ale umleck kolen zskal v m, namaloval roku 1672 oltn obraz Vysvcen sv. Vergilia na biskupa (dnes v Dmskm muzeu v Salcburku) a o dva roky pozdji vytvoil oltn pltno Kest Kristv, kter nahradilo Sandrartv obraz stejnho tmatu. IV Prestin zakzky tohoto typu byly bezpochyby svdectvm o postaven jednotlivch mal na stedoevropsk umleck scn. Co by mohlo bt lepho neli ivot slavnho male? enicky se tzal Samuel van Hoogstraten, kter strvil pt let ivota ve Vdni (16511655). Vdy dosaen slvy spolu se zsknm bohatstv a s potenm z vlastnho umu bylo vekermi tehdejmi evropskmi teoretiky umn povaovno za zkladn cl malovy umleck innosti. Z tohoto pohledu byl nedostinm vzorem pro vechny stedoevropsk umlce Sandrart, tento kne nmeckch mal, kter se prostednictvm pstovn krsnho umn stal nejen zmonm lovkem a vlastnkem panstv ve Stockau, kde pijmal mocn tehdejho svta, ale tak obdrel roku 1653 od csae lechtick titul. Ji tehdy vak panovalo veobecn pesvden, e nikoli bohatstv a tituly, ale titn slovo je zrukou nesmrteln slvy umlcovy. Proto byly tak vechny nejdleitj Sandrartovy umleck poiny zvnny v jeho obshl biograi, ji sepsal nepochybn umlcv ptel, norimbersk bsnk Sigmund von Birken a kter byla vlenna do prvnho dlu Teutsche Academie. Dokonce i dnes lze st pecenit vznam tohoto dla prvnho nmeckojazynho spisu, jen byl komplexnm a bohat ilustrovanm vkladem aktuln nauky o malb, grace, ezb a architektue spovajc na jednotc mylence arte del disegno. Sandrartovo dlo vydan v okzalm formtu a vynikajc edin prav, s etnmi mdiryty ilustrujcmi nejvznamnj dla klasickho umn, zhotovenmi nejlepmi souasnmi graky se vpravou jednoznan vymykalo tehdej rovni publikac tohoto typu. A kdy k nmu byl navc pipojen peklad Ovidiovch Metamorfz a Cartariho traktt Iconologie, vznikl celek, jeho cena, coby pramene vdomost nezbytnch pro malskou umleckou praxi, byla nezmrn. Nejdleitj je, e Teutsche Academie obsahovala obrn odstavce vnovan obecnm djinm umn, jako i jednotlivm dleitm mistrm a pedkldala nejen informace o antickch malch a starch italskch a nizozemskch mistrech zkompilovan na podklad dl Giorgia Vasariho, Carla Ridolho a Karla van Mandera, ale tak biogramy Sandrartovch souasnk i dleitch umlc minulosti, innch na nmeckm zem, kter sestavil sm autor. Je pravdou, e umlec dochz tst cestou vlastnch zsluh, tedy prostednictvm pednost a krsy vlastn prce, napsal Van Hoogstraten, [] bez pomoci mnohch opatrovnk a herold, kte ho budou halasn velebit, bude tko zskvat ir ohlas. Nen pochyb, e pro mnoho stedoevropskch tvrc se nejdleitjm z tchto herold, kte je budou halasn28 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ

75 Franz WagnerBarbara von der Heiden, Wenig beachtete Meisterwerke der Barockmalerei in Salzburg, Barockberichte 8/9, 1994, s.306311; Konstanze Laufer, Anmerkungen zu den Salzburger Altargemlden Johann Heinrich Schnfelds, Barockberichte 16/17, 1998, s.2329; W.Prohaska, Gemlde (cit. vpozn. 4), s.383384, 398400; J.Neumann, krtov (cit vpozn. 1), s.8990. Vliv na volbu krty pro tuto prestin zakzku mohl mt fakt, e arcibiskup Guidobald Thun pochzel zesk vtve rodu avelmi pravdpodobn ml povdom ovznamu tohoto eskho male na prask umleck scn. 76 Samuel van Hoogstraten, Inleyding tot de Hooge Schoole der Schilderkunst, Rotterdam 1678, s.345. Cit. z: Celeste Brusati, Artice and Illusion. The Art and Writing of Samuel van Hoogstraten, ChicagoLondon 1995, s.253. 77 Viz naposledy: Esther Meier, Joachim von Sandrarts LebensLauf : Dichtung oder Wahrheit?, Marburger Jahrbuch fr Kunstwissenschaft 31, 2004, s.205239. 78 S.van Hoogstraten, Inleyding (cit. vpozn. 76), s.310, cit.z:C.Brusati, Artice and Illusion (cit. vpozn. 76), s.253.

13. Johann Heinrich Schnfeld, Sv. eho, sv. Jeronm, sv. Martin, sv. Mikul a dal svtci, 1669, Salcburk, dm (foto: Grzegorz Zajczkowski) 14. Michael Leopold Willmann, Apoteza Joachima von Sandrart, 1682, perokresba tu na pape, lavrovno, Wien, Albertina, Graphische Sammlung (foto: Albertina)

velebit, stala prv Teutsche Academie. Dvala toti tmto, asto pouze mlo znmm umlcm, kte pracovali daleko od umleckch center, anci na publikovn svch ivotopis a portrt po boku ivot a portrt vech slavnch umlc starovku i nov doby, co se rovnalo dosaen nejvtho uznn, slvy a tak jaksi umleck nobilitace. Proto se nesmme divit, e se nkte z nmeckch umlc o podl v tomto prestinm podniku dokonce velmi uchzeli. Pkladem me bt Willmann, kter byl v prvnm vydn Teutsche Academie opomenut a kter pot, co se dozvdl o zapoet prce na latinskm pekladu dla, zaslal v roce 1682 Sandrartovi gratulaci v list komponovanm v nezvykle pochlebovanm a ponenm tnu a piloil umnou kresbu se scnou Apotezy Joachima von Sandrart (obr. 14). O rok pozdji se pak biograe slezskho male i jeho grack podobizna objevily v dle Academia nobilissimae Artis Pictoriae (1683). krtv ivotopis a grack portrt byly zahrnuty ji do prvnho nmeckho vydn Teutsche Academie, bezprostedn po ivotopise a hned vedle portrtu slavnho Rembrandta. V dob, kdy jinm vznanm stedoevropskm umlcm, jako byli Pock, Storer nebo Spillenberger, vnoval Sandrart pouze krtkou noticku, byly ivot a umleck poiny eskho male obrn popsny a dokaly se nezvykle lichotivho ocenn. Sandrart se ospravedluje, e kdyby chtl popsat vechna krsn krtova dla, musel by podstatn rozit rozsah svho skromnho dla, a opvuje samotnho male, e je netoliko vestrannm teoretikem, ale tak zkuenm praktikem, kter ve vem doke co nejlpe nsledovat produ. Jak pe autor Teutsche Academie, dky tmto veobecn obdivovanm dovednostem doshl esk mal velik slvy a pln si zaslouil estn pojmenovn druh Apelles na csaskm Parnase mz. Toto entuziastick hodnocen krty bylo publikovno sotva rok po jeho smrti (1674), kterou ostatn Sandrart s velikm bolem, zmliv se nicmn ve vku umlce, vzpomnl v malov biograi. Navc byl krta v tomto prvnm stedoevropskm djepise umn vzat v vahu jako jedin Sandrartv souasnk ze zem esk koruny nepotme-li pouze letmo zmnnho Jana Jiho Heringa. Tebae se nkte badatel klon k tomu, e Sandrart krtu ocenil a pli serviln, nezd se, e by tyto pochybnosti byly namst. Na zklad obecnho povdom o postaven eskho mistra v rmci stedoevropskho malstv 17. stolet lze toti soudit, e naden tn biograe publikovan v Teutsche Academie do znan mry pramenil prv z toho, e krtova tvorba i jeho ivotn osudy byly typick pro celou jednu generaci stedoevropskch umlc. Je pravda, e jeho malsk dlo mlo ve srovnn s jinmi soudobmi vznamnmi umlci stedn Evropy spe lokln vznam a sm mal nezaznamenal odhldnuto od oltnch obraz pro salcburskou katedrlu njakch vtch spch evropskho dosahu. krta jako umlec pak nikdy nezskal vyho spoleenskho statutu neli pozice mistra staromstskho malskho cechu v Praze a mezi jeho meceni hrli nejvznamnj lohu mstn pedstavitel katolick crkve: opati eskch klter a pslunci diecznho klru. Rovn pramenn doloen krtovi ci byli vcelku mali druhoadho i spe menho vznamu. Ohromujc umleck a intelektuln krtv potencil pesahoval nicmn rozhodn hranice loklnho umleckho centra. Sandrart, kter krtu v Itlii osobn poznal, si toho byl vdom, a proto tak nevhal s umstnm jeho biograe do Teutsche Academie, ani s jsavm pvlastkem druh Apelles. Po nvratu do rodn Prahy pracoval krta po zbytek ivota sice pouze v tomto mst jako mistr staromstskho malskho cechu, ale s takovm vynikajcm umleckm kolenm, jak zskal prv on v mld v Itlii, se nemohl ve stedoevropskch pomrech t doby chlubit dn jin mal inn v habsburskm soustt. Akoliv nikdy nebyl povoln k prci u nkterho ze stedoevropskch dvor a rovn nikdy nezskal estn titul dvornho male, jako napklad jeho prask konkurent Antonn Stevens, ve sv malb pece dsledn vyuval dvorsk ranovan italizujc malsk manry, kter vzbuzovala obdiv nejen mstnch milovnk umn. Jakkoli prvnm malem v Praze do poloviny30 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ

79 Kproblematice tto Willmannovy sebereprezentan akce viz: A.Kozie, Rysunki Michaela Willmanna (cit. vpozn. 21), s.164176; Rdiger Klessmann, Michael Willmann und Joachim von Sandrart. Bemerkungen zu einem Dialog, in: A.KozieB.Lejman (edd.), Willmann iinni (cit. vpozn. 18), s.1620. 80 Je vak nutno piznat, e dvodem byla abecedn nslednost jmen dotynch umlc. 81 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327. 82 Tamt, s.317. 83 Naposledy: .Vcha, Kran tvorb (cit. vpozn. 24), s.172. 84 Kproblematice intelektuln strnky krtovy tvorby viz vtto publikaci, s. 129, Sylva Dobalov Lubomr Konen, Karel krta pictor doctus. 85 krta aSandrart udrovali ptelsk styky vdob pobytu eskho male vItlii. Ktomuto tmatu viz: Jana Zapletalov, krta, Sandrart, Oretti: poznmka ke krtovu psoben vItlii, Umn LVII, 2009, s.398402. 86 Stevens zskal titul dvornho male csae FerdinandaIII. nepochybn ji vroce 1640, jak dokld npis na dochovan umlcov podobizn (Pamtnk nrodnho psemnictv Kraskova galerie, Praha); viz: .Vcha, Kran tvorb (cit. vpozn. 24), s.167, obr.11. 87 J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.6.

17. stolet byl zmiovan Stevens, byl to prv v Itlii vyuen krta, jeho nazval Sandrart obnovitelem malstv v hlavnm mst eskho krlovstv znienm ticetiletou vlkou. Jednoznan pitom praskho mistra preferoval ve srovnn s ostatnmi pedchdci baroknho malstv ve stedn Evrop. Obnovitelsk rtorika se toti neobjevila ani v krtk biograi Pockov, ani v obrnm ivotopise Schnfeldov, natopak v biograi Willmannov, publikovan v latinskm vydn Teutsche Academie. V Sandrartov pojet narostla toti heroick biograe Karla krty, kter zahjil v roce 1638 svoji umleckou kariru ve mst proslulm kdysi znamenitou malskou tradic na dvoe csae Rudolfa II., domnle brutln pervanou vbuchem ticetilet vlky, do podoby osobitho exempla snahy male o obrodu umn v Nmecku a obnovu jeho prestie v mst, kde jet nedvno slavilo sv triumfy. Sm krta byl pak pmo modelovm pedstavitelem novho malstv, kter se odvolvalo na klasicizujc italsk vzory a opralo se o principy pravdivho umn, v jejich rmci je malstv povaovno za jedno z arte del disegno.

Nen tomu tak dvno, co Jaromr Neumann ve snaze denovat vznam eskho Apella na pozad evropskho malstv ponkud pateticky napsal: Tm, m je pro Itlii Caravaggio, pro Francii Poussin, pro Belgii Rubens a pro Holandsko Rembrandt, je pro esk zem Karel krta. Zd se, e ve svtle naich zjitn by bylo mnohem vstinj tvrzen, parafrzujc ve citovan slova zaslouilho eskho badatele, e tm, km byl pro Rakousko Pock, pro vcary Storer, pro Slezsko Willmann a pro kraje jinho Nmecka Sandrart a Schnfeld, tm byl pro esk zem Karel krta.

STUDIE 31

Baroko v echch versus esk baroko,aneb Karel krta a ran barokn malstv oima djepisu umnTPN VCHA VT VLNAS

1 Ji Kroupa, Djiny umn ahistorie, aneb: nemohou bt ani spolu, ani bez sebe?, in: Milena Bartlov (ed.), Djiny umn vesk spolenosti, otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na prvnm sjezdu eskch historik umn, Praha 2004, s.139149. Kdle pojednvan problematice srov. tpn Vcha, Der Herrscher auf dem Sakralbild zur Zeit der Gegenreformation und des Barock. Eine ikonologische Untersuchung zur herrscherlichen Reprsentation Kaiser FerdinandsII.in Bhmen, Prag 2009, s.107139. 2 Thomas DaCosta Kaufmann, War and Piece, Art and Destruction, Myth and Reality: Considerations on the Thirty Years War in Relation to Art in (Central) Europe, in: Klaus BussmannHeinz Schilling (edd.), War and Peace in Europe. Exhibition Catalogue; Essay VolumeII.Art and Culture, Mnster 1998, s.163172. 3 [] weil nun damals der Blut-begierige Mars aus seinem Vatterland die friedfartige Musen und Knste verjaget/ []; Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der edlen Bau-, Bild- und Malerei-Knste, I, Nrnberg 1675 (reprint Nrdlingen 1994), s.327. Srov. tpn Vcha, Oltn obraz vkostele Panny Marie Vtzn na Mal Stransakrln pomnk vtzstv FerdinandaII.na Bl hoe, in: Elika FukovLadislav epika (edd.), Valdtejn. Albrecht zValdtejna, Inter arma silent musae?, Praha 2007, s.191197, zde s.191.

Djepis umn jako historick vda vychz pi vkladu slohovch epoch, tvorby umlc i jednotlivch umleckch dl z dobov podmnnosti zkoumanho jevu. S tm souvis otzka, do jak mry lze v djinch umn potat s psobenm vnjch faktor na umleck dn. Vyskytla se ada nzor: od siln zjednoduen pedstavy o vrcholnch a padkovch fzch umn, ovlivnnch soudobm spoleenskm a hospodskm vvojem, pes interpretaci umleckho dla jako vrazu veobecnho ducha doby a po chpn djin umn jako imanentnho vvojovho procesu vtvarnch forem, kter probh nezvisle na okolnm dn. Tento metodick problm lze sledovat i na vkladu dla Karla krty na pozad fenomnu baroka v echch i eskho baroka. Prakticky neexistuje syntetick prce o umn 17. a 18. stolet v echch, v n by jako zsadn meznk mezi renesanc a barokem negurovala porka stavovskho povstn v bitv na Bl hoe roku 1620. Pitom nejde o otzku pouh periodizace umn. Vztahovn baroka k Bl hoe je chpno jako konstruktivn vchodisko pi tzn se po jeho pvodu a podstat. V eskm djepisu umn se dlouho pracovalo s pedstavou, e baroko, pvodn jako cizorod kulturn element, bylo do ech nsiln implantovno souasn s poblohorskou rekatolizac, ztrtou sttn samostatnosti a nrodnostnm tlakem. Baroko tak sice naruilo dosavadn umleck vvoj, avak v zemi poslze zdomcnlo, aby se nakonec petavilo v osobit esk barok. Autorem tto vlivn koncepce byl historik umn Jaromr Neumann, shodou okolnost i nejvznamnj interpret dla Karla krty ve 20. stolet. Interpretan model vyten Neumannem si udroval vedouc roli v ociln vkladov linii eskho baroka prakticky po celou druhou polovinu minulho stolet. Tv v tv prohlubujcm se znalostem o mnohosti umleck tvorby na naem zem a pi nezaujatm hodnocen novodobch eskch djin se ale takov vklad v souasnosti ukazuje jako tko udriteln. V tomto ohledu je velmi podntn studie Thomase DaCosta Kaufmanna rozebrajc falen mtus o padku umn ve stedn Evrop bhem ticetilet vlky. Autor v n upozoruje na to, e navzdory permanentnmu vlenmu stavu dochzelo prv v Praze k mimodn nkladnm umleckm investicm. Obraz zpustoen zem, odkud Mars vypudil mrumilovn Msy a umn, jak jej vylil nmeck mal Joachim von Sandrart (16061688) v ivotopisu Karla krty obsaenm v Teutsche Academie (1675), byl do znan mry kc. dajn bdn umleck pomry panujc v Praze ped krtovm pchodem se ostatn pli neli od nemn sugestivnho len zpustoenho Nmecka, kter

STUDIE 33

Sandrart vykreslil v pedmluv samotn knihy. Je pitom zejm, e autory mtu o padku umn za ticetilet vlky, kter znanou mrou zatoval novodob umnovdn vzkum, byli paradoxn umlci druh poloviny 17. stolet. Ti si tmto zpsobem budovali autostereotyp obnovitel a ustanovitel vzneenho malskho umn ve stedn Evrop v povlenm obdob. Pokud jde o problematiku malstv ranho baroka v echch a o vymezen msta Karla krty v jeho vvoji, lze konstatovat, e v domc umnovd se uplatovala dv hlediska: formalistn i slohov kritick pstup, kter se zabval otzkou stylovho vymezen praskho malstv doby ticetilet vlky vi pedelmu dvorskmu umn epochy Rudolfa II. a zhodnocen pnosu Karla krty, a spekulativn duchovdn vklad, jen nstup baroknch forem v echch tradin uvdl do souvislosti s prosazovnm nov duchovn a kulturn orientace, kterou s sebou pinela protireformace. Prvn z domcch autor, kdo se pokusil o charakteristiku praskho malstv druh tetiny 17. stolet, byl profesor historie na prask univerzit Franz Lothar Ehemant (1779). Asi nepekvap, e vyel ze Sandrartova vkladu djin umn ve stedn Evrop za ticetilet vlky. Pro Ehemanta byla ra rudolfnskho dvorskho umn zlatm vkem, kter byl nhle ukonen csaovou smrt a vypuknuvmi nepokoji, obdob ticetilet vlky pak dobou umleck stagnace. V t souvislosti pipomn loupee umleckch sbrek bhem sask a vdsk okupace Prahy. K novmu rozvoji podle nj dochz a ve druh polovin 17. stolet piinnm zahraninch umlc, sten i domcch, kte vak odchzeli za kolenm do Itlie. O krtovi Ehemant strun konstatuje, e dovedl napodobit zpsoby malby mnohch velkch mistr. Chmurn obraz stavu umn bhem ticetilet vlky Ehemant sten promt do sv souasnosti: tak ru vldy Marie Terezie, provzenou vleklmi ozbrojenmi konikty, nahl analogicky jako epochu umleckho padku, zpsobenho mimo jin nezjmem mecen o podporu umlc.34 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO

4 J. von Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 3), I, s.3. Srov. Karl Mseneder, Deutschland nach dem Dreiigjhrigen Krieg: Kunst hat ihren Namen vom knnen, in: Mit Kalkl&Leidenschaft. Inszenierungen des Heiligen in der bayerischen Rokokomalerei, Franz Niehoff (Hg.), Band I, Landshut 2001 (= Schriften aus den Museen der Stadt Landshut 17), s.5983. 5 Franz Lothar Ehemant, Etwas zur Kunstgeschichte Bhmens, in: Josef Dobrovsk (ed.), Bhmische Litteratur auf das Jahr 1779, Prag 1779, s.205235, zde s.219228. Srov. Roman Prahl, Kpotkm apedpokladm djin umn (Frantiek Lothar Ehemant), UmnLII, 2004, s.310. 6 Viz edici v ploze. 7 F. L. Ehemant, Etwas zur Kunstgeschichte Bhmens (cit. vpozn. 5), s.234235.

1. echy, konec 18. stolet, Jan Quirin Jahn, uloen originlu nezjitno (repro dle: Sbrka obraz ing. Richarda Jahna v Praze, Praha 1902, nestr. ploha za s. 12) 2. Jan Quirin Jahn, Aneckdoten, ivotopis Karla krty, Praha, Knihovna krlovsk kanonie premonstrt na Strahov (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 3. Jan Ji Balzer podle Jana Tome Kleinhardta, Karel krta, 1773, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)

8 Gottfried Johann Dlabac, Allgemeines historisches Knstler-Lexikon fr Bhmen und zum Theil auch fr Mhren und Schlesien, I, Prag 1815, s.1416; viz edici vploze. 9 Jan Quirin Jahn, Aneckdoten zur Lebensgeschichte berhmter Mahler und Beurtheilung ihrer Werke, rkp., Praha, Strahovsk knihovna Krlovsk kanonie premonstrt, sign. DA II 7, f. 626635, zde f. 626. Srov. Radka Tibitanzlov, in: Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba adlo, (kat. vst.), Praha 2010, s.618, . k.XVII.2. 10 Karel Vladislav Zap, [echy] Djiny vtvarnch umn, in: Frantiek Ladislav Rieger (red.), Slovnk naun II/1, Praha 1862, s.454; viz edici vploze.

V Ehemantovch lpjch se ubral i Bohumr Jan Dlaba (Gottfried Johann Dlabac), kter v uvozujc stati ke svmu Allgemeines historisches Knstler-Lexikon (1815) l tristn umleck pomry v echch, respektive v Praze, a nsledn obnoven umn zsluhou umlc pilch z ciziny, mezi nimi na prvnm mst jmenuje z Itlie se navrtivho Karla krtu. Pesnji eeno, Dlaba opomj innost tch umlc, ji zstali v Praze, a domc umleck vvoj nahl optikou exulant Karla krty, Vclava Hollara a Georga Flegela. Ve druh polovin 19. stolet, kdy se utvel obor djin umn jako autonomn disciplna, se ke slovu pirozen dostvala nrodnostn hlediska a v tom smyslu se umn ranho baroka i krtovi sammu dostvalo rozporuplnho hodnocen. A byl eskho pvodu, sv kolen prodlal v Itlii, a v Praze se etabloval jakkoliv spn jako slohov cizorod umlec. V t souvislosti nen nezajmav, e italsk charakter jeho tvorby zdvodoval Jan Quirin Jahn na sklonku 18. stolet pmo geneticky: krta byl dajn synem v Praze usedlch italskch rodi (!). Nelo pak v ppad nvratu Karla krty do vlasti spe o import cizho umn ne o znovuvzken domc malsk tradice, jak se pe v Sandrartov Teutsche Academie? Takov nmitka zeteln zaznv v pslun pasi hesla Djiny vtvarnch umn v echch v Riegerov Slovnku naunm (1862). Jeho autor Karel Vladislav Zap hodnotil umleck dn na dvoe Rudolfa II. prizmatem romantick koncepce nrodnch vtvarnch kol. Ji vzhledem k cizozemskmu pvodu dvorskch umlc pisuzoval rudolfnskmu umn malou monost psoben na domc tvorbu. Navc jeho rozvoj byl nsiln peruen bitvou na Bl hoe a ticetiletou vlkou. Malstv 17. stolet, nahleno kritriem sv pvodnosti, tak nebylo vc ne cizm, pedevm italskm importem a s estnou vjimkou dla Karla krty hovlo pokleslmu vkusu doby. Nicmn i krtv pnos spoval v prv ad v obratnosti, s jakou dovedl napodobovat sv italsk vzory. ivotnost sandrartovskho obrazu zpustoen a umn zbaven stedn Evropy prv poloviny 17. vku dokld zajmav krtovsk studie z pera Karla PurkynSTUDIE 35

(1864). V jejm vodu je Teutsche Academie parafrzovna takka doslovn, ovem s nktermi vlasteneckmi konotacemi: V echch a Nmecku, kde krvav bh vlky v prvodu vech svch hrz kad osen lidskho ducha byl polapal, panovalo ticho zoufalosti nad hroby nejzdrnjch syn vlasti a nad zceninami kvetoucch nkdy mst. Tam nepanoval pro umlce zdrav vzduch, tam by byl marn vyhledval Musy svho umn, ty byly dvno uprchly ped veskem vlenm. Kde vude ped oi se stavly stopy rozkotanch budov, rozttnch soch a zniench obraz a kde jedin jenom obraz vdy a vude ped oi se stavl, obraz znienho majetku a bdy tisce rodin, tam nebylo pohnutek pro umlce! Kdo by tu byl pomlel na nov tvoen na malovn! Jako prvn a na dlouhou dobu i posledn krtv interpret se Purkyn zamlel nad charakterem umlcova italskho pouen. Zjednoduen, by se znalost vci popisuje zpas akademik a naturalist, piem konstatuje, e ob strany vychzely z t zsady, e se zruiti mus nadvlda przdnho a kivho idealismu v umn, a e se na jeho msto postaviti mus jin jdro a jin formy. Mal dovedl36 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO

11 Karel Purkyn, Karel Skreta. ivotopisn nstin, Kritick ploha kNrodnm listm 1, 1864, s.103, cit. dle: Rena Pokorn-Purkyov, ivot t generac. Vzpomnky na velk Purkyn. Listy alnky Karla Purkyn, Praha 1944, s.342346, zde s.342. 12 Cit. dle: R. Pokorn-Purkyov, ivot t generac (cit. vpozn. 11), s.344.

4. Jan Vilmek, Karel krta, 1889 (repro dle: Humoristick listy 31, 1889, s. 9) 5. Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des XVII: Jahrhundertes, Prag 1889, knihovna Nrodn galerie v Praze (repro dle: Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des XVII: Jahrhundertes, Prag 1889, frontispis) 6. Ludk Marold, Karel krta, (1885), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)

13 Tamt, s.345. 14 Antonn Rybika, Karel krta otnovsk ze Zzvoic. Nstin rodoaivotopisn, Svtozor 3, 1869, s.4243, 5051, 5556, 63; viz edici vploze. 15 Tamt, s.43.

u krty ocenit vtvarn kvality, kter pedchoz autoi namnoze pehleli, v souladu s vlastnm zamenm se ovem soustedil na portrtn tvorbu: Co se te jeho [krtova] zpsobu malovn, musm podotknouti, e je vlastn kem Carracciho, avak zvltnost jeho neutonula tak velice v method koly, aby napotom sm byl netvoil opt kolu; zejmna maj nkter podobizny od nho malovan nco ryze pvodnho v pojmn a vyveden. Odsudek malstv ranho baroka, jak jej formuloval K. V. Zap, nebyl zdaleka ojedinl. Nacionln pdech lze vyctit i v charakteristice umleckch pomr v 17. stolet v echch od Antonna Rybiky Skuteskho, autora jedn z prvnch heuristicky podloench ivotopisnch studi o Karlu krtovi (1869). Kvetouc domc umn bylo podle nho bhem ticetilet vlky znieno a nov vznikl dla, tebae zdail, nelze povaovat za opravdov a samorostl umleck dla esk, albr toliko za trefn napodobovn dl vlaskch, amskch, francouzskch, vzdlan ttcem, dltem a nebo kruidlem mistr eskch. Dokonce i sm Karel krta, k jeho ivotu i dlu shromdil RybikaSTUDIE 37

7. Paul Bergner, inspektor Obrazrny Spolenosti vlasteneckch ptel umn a organiztor vstavy Karla krty v Rudolnu v roce 1910, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: anonym, asi 1911)

peliv adu cennch poznatk, nezstal ueten kritiky, nebo podle autora zstal tak on jen pouhm imittorem vlaskch akademik a eklektik, jen se od svch eskch souasnk odlioval pouze mrou zrunosti v napodobovn. Nedokzal pr ji vzksit dajnou staroeskou nrodn kolu, jej posledn ddicov bu vymeli, nebo bloudili v koninch cizch, hledajce tam skromn vivy a tulku. Posledn citovan vta ukazuje, jak hluboce byl v dobovch vahch o eskm vtvarnm umn zakoenn larmoyantn exulantsk stereotyp, pevzat pvodn z djin esk literatury a slovesnosti vbec. Pedevm na Sandrartovi a na star esk literatue (jakkoliv se vi n kriticky ohrazoval) vybudoval svj obraz Karla krty eskonmeck historik Gustav Edmund Pazaurek. Jeho zsadn krtovsk monograe (1889), jinak heuristicky velice pnosn a zkostliv dodrujc veker metodick principy pozitivistickho djepisu umn, pracuje bez hlub reexe jak s mtem veobecnho zpustoen za ticetilet vlky, tak s pedstavou krty jako eklektika. Napodobiv charakter malova umn ovem Pazaurek interpretuje jako znak slabosti talentu, nikoliv umleck dovednosti. Obraz Karla krty coby tvrce mdnho a spnho, le povrchnho, autor dle polemicky vyhrocuje, bezpochyby v souvislosti s dobovmi esko-nmeckmi polemikami o kulturnm pnosu jednoho i druhho etnika. Klov je v tomto ohledu nsledujc Pazaurkova charakteristika: Wie einst Platon den Gttern tglich fr dreierlei dankte, htte auch Screta Ursache gehabt dem Himmel fr dreierlei zu danken: dass er ein inker Maler war, das er diesseits der Alpen arbeitete, somit die italienische Concurrenz weniger zu frchten hatte, und ferner, dass er nach Beendigung des dreissigjhrigen Krieges lebte. Jaromr38 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO

16 Tamt, s.51. 17 Tamt, s.43. 18 Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhunderts, Prag 1889, s.33.

19 Jaromr Neumann, Karel krta 16101674, Praha 1974, s.11. 20 Karel Chytil, [echy] Djiny malstv asochastv, in: Ottv slovnk naun 6, Praha 1893, s.381. 21 Karel Boromejsk Mdl, Vtvarn umn. Karel krta, Ploha Nrodnch list kslu 278, 1910 (9. 10), s.9. 22 Karel Vladimr Herain, esk malstv od doby rudolnsk do smrti Reinerovy. Pspvky kdjinm jeho vnitnho vvoje vletech 15761743, Praha 1915. 23 Tamt, s.19. 24 Tamt, s.24. 25 Tamt, s.26. 26 Tamt, s.27. 27 Karel Vladimr Herain, Karel krta otnovsk ze Zavoic, Druh ploha eskho slova ze dne 23. jna 1910 (. 242), s.1718, zde s.18.

Neumann o Pazaurkov knize napsal, e se pokusila odbornmi nstroji zcela znevit hodnotu i samostatnost umlcova dla a souasn diskreditovat jeho osobnost. Jet na sklonku 19. stolet pedstavoval pro eskojazyn interprety nejvt hodnotu krtova dla malv nezpochybniteln etnicky esk pvod. Dokonce ani vcn Karel Chytil, kter se jinak nenechval ovlivovat nacionalistickmi stereotypy, si se krtou nevdl pli rady. Jak dokld citt ze shrnujcho vkladu v Ottov slovnku naunm (1893), snail se jej obhjit vi Pazaurkovi pouze prostm vzjemnm piazenm ustlench denic: Vlka tictilet a pevrat ve vcech eskch ochromily pln vvoj umn. [] Karel krta [] do ech se vrtil a zde novou dobu malstv eskho zahjil. V etnch svch malbch oltnch krta lne k vlaskch akademikm i eklektikm a ve smru tom prce jeho dru se k nejlepmu, co mimo Itlii vytvoeno. Obdobn i Karel Boromejsk Mdl spatuje ve krtovi jen prmrn talent, jeho hlavn vznam spoval v tom, e dokzal stylov opodnmu stedoevropskmu prosted zprostedkovat vyspl italsk formln vzorce a mimo jin i pott ddictv rudolnskho manrismu: Cel umn krtovo, po strnce tvarov i psychick, dluno posuzovati z tendenc a podle hotovosti malstv italskho za dob jeho mld, onoho, kter slabm silm zanechali bolognt akademikov a mt naturalist. Srovnv se s tm, co umlet vnukov Carracci a Caravaggiovi dovedli. Jakkoli nepvodn, umn z druh a tet ruky, s nevelkmi znaky osobnosti, pece pro echy m vznam v jistm smyslu revolun. Vyhladilo manyrismus a romanismus a pineslo vy smysl pro barvitou malebnost a ivotn tvar. Zcela odlin stanovisko zaujal Karel Vladimr Herain (1915), autor prvn syntetick prce o eskm novodobm malstv, sledovanm v epoe vymezen nstupem Rudolfa II. na trn (1573) a po smrt male Vclava Vavince Reinera (1743). Jak ji podtitul knihy Pspvky k djinm jeho vnitnho vvoje v letech 15761743 napovd, Herain programov usiloval pedevm o pedstaven neperuenho rozvoje eskho malstv, kter se uskuteoval na zklad vnitn vvojov zkonitosti umn samho, tedy nezvisle na vnjm historickm dn. Herain jako prvn vbec piznv rudolfnskmu umn zsadn vliv na domc malskou produkci. Pedevm skrze italsky orientovanou, protobarokn ctnou tvorbu Hanse von Aachen a Bartoloma Sprangera bylo mono v Praze u na potku 17. stolet nalzt pln zeteln a dokonal vtvarn projevy toho smru, o nm bylo dosud z vtiny mnno, e k nm byl vnesen teprve protireformac. Herain dokonce nachz u obou jmenovanch rudolfnskch mistr ji tak vliv bolognskho eklekticismu a snad i caravaggiovskho naturalismu, tj. stylov momenty jinak bn spojovan teprve se krtou. Politick udlosti z let 16181620 tak neznamenaly pro vvoj malstv v echch zsadn zlom, nebo zmny, kterm podlhal, byly data ji starho a nevyhnutelny a jejich neblah dsledky (kter Herain nijak nepopr) se mly projevit v del asov perspektiv. Thnut domcho malstv k baroknmu slohu bylo pchodem rekatolizace jenom uspeno, a to jednak zeslenm plivu dalch aktulnch podnt z Itlie, jednak novmi umleckmi koly, je vyadovaly crkev a lechta. Tmto novm kolm dovedla exibiln vyhovt prv osobnost krtova, kter bylo pozdji pisouzeno upoutati k sob tolik pozornosti a obliby, v jak me se s nimi neshledvme u dnho ze souasnch mal ostatnch. Ji dve, v souvislosti s umlcovou soubornou vstavou v praskm Rudolnu (1910), napsal Herain v polemice s nzory Pazaurkovmi: krta byl velk talent umleck. Italie probudila jeho schopnosti a pirozen dala mu tak prostedky vrazu. Nebudeme voliti frzi k ocenn vznamu, sta uvsti, e je prvnm mistrem baroku u ns. Barokn sloh se u ns pak ujal a dal krsn ovoce jak v malstv, tak v architektue. K. V. Herain zstal ve svm pohledu na potky baroknho malstv v echch a na problm baroka vbec osamocen. V mezivlench letech mla esk umnovda pro tento vsostn formalistick pstup mlo pochopen a za mnohem nalhavj povaovala nalzt v baroku jeho spoleenskou lohu a dt mu vy ideov smysl v rmci eskch, respektive eskoslovenskch djin. Tak v almanachu eskoslovensk umn (1926) od autorskho kolektivu Vojtch Birnbaum, Antonn Matjek, Josef Schrnil a Zdenk Wirth se pe, e vtvarnho umn dotkly se vak nsledky ztrty nrodnSTUDIE 39

8. Obrazrna Spolenosti vlasteneckch ptel umn v Rudolnu, instalace eskho baroknho malstv, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: Jan tenc, asi 1919) 9. Instalace dl Karla krty v Obrazrn Spolenosti vlasteneckch ptel umn v Mstsk knihovn v Praze. Snmek ze slavnostnho pedn sbrek Obrazrny do sttn sprvy dne 9. nora 1933, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: TK)

samostatnosti nejmn, ponvad esk renaissance nebyla ne vbkem italsk kultury na sever a ponvad nov smry politick a nboensk podporuj vvoj umn imigrac vkonnch sil z Itlie i Nmecka. Rudolfnsk dvorsk umn tak bylo pouhm exkluzivnm importem, ticetilet vlka znamenala kulturn czuru a ani ran baroko nepineslo umleck vzestup, nebo i ono probhalo ve znamen pouhho mechanickho pejmn ji hotovch slohovch forem: Kvalitativn zstv vak rann [!] barok v eskoslovensku jako renaissance provincilnm umnm, pramencm z tch zdroj a podlhajcm te deformaci pesn stylov formy. Oldich Stefan, polemicky navazujc na historickomoralizujc linii proslulho eseje Arne Novka Praha barokn, ve sv studii Pozad praskho baroku (1932) prohlauje: Jen jaksi mimochodem se k tomu pipojuje vdom, e umleck forma nen to jedin, co tvo obsah naeho baroku, e tu jde o slohov vraz [sic!] celch 150 let na a pitom velmi dleit nrodn historie: od Bl hory a po sedmdest lta 18. stolet. Stle jet se tomu vyhbme, jako vci, kterou si nejsme jisti, kter se snad pmo bojme. Pinou je bezradnost, kterou se dosud vyznauje n pomr k historick loze tohoto obdob vbec. O jakou bezradnost jde, ozejmuje Stefan o nco dle. Je j paradox rozvoje umn prv v dob, kterou z nrodnostnch, nboenskch a hospodskch pin sotva meme zvti astnm a pznivm obdobm na historie. Pchod baroka do ech chpe jako vsledek osudnho stetu dvou odlinch kultur, zpas romnskho a katolickho jihu s germnskm a protestantskm proudem zpadnm, zpas, jen se odehrval na esk pd po cel 16. stolet. Bitva na Bl hoe zpsobila, e nedolo pirozenou cestou k vyven obou tchto protichdnch proud. Baroko jako umleck nzor bylo vtznou stranou eskmu obyvatelstvu vnuceno a teprve v devadestch letech 17. stolet a snad jet pozdji meme ci, e pronik a k lidu a mezi lid, stvaje se souasn vrazem jeho mylen. Do t doby je cizokrajnm importem pouze pro vrchn vrstvy. Odlin vyhrocenou koncepci geneze baroka v echch nabdl Vclav Vilm tech (1938), inspirovan zejm tez Maxe Dvoka o protichdnosti svta idej umn renesance a baroka, jako i nzorem Wernera Weisbacha z dvactch let o protireforman podstat baroknho slohu. tech stav baroko s jeho usilovnm o obsahovou a formln jednotu umleckho dla a produchovnlost do protikladu k artistn vybrouenmu a ve sv podstat sekulrnmu umn rudolfnskho manrismu.40 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO

28 Vojtch BirnbaumAntonn MatjekJosef SchrnilZdenk Wirth, eskoslovensk umn, Praha 1926, s.16. 29 Arne Novk, Praha barokn, Praha 1915. 30 Oldich Stefan, Pozad praskho baroku, in: Artu Rektorys (red.), Kniha oPraze (Prask almanach) 3, 1932, s.5469, zde s.55. 31 Tamt, s.58. Stefan tak pejal rozhodujc teze historika Josefa Pekae; srov. Josef Peka, Bl hora. Jej piny insledky, in: t, Postavy aproblmy eskch djin. Vbor zdla, Zdenk Kutnar (ed.), Praha 19902, s.131231, zde zejm. s.177185. 32 O. Stefan, Pozad praskho baroku (cit. vpozn. 30), s.60. Tezi oimplantaci baroka vechch rozvjel Stefan tak vknize Prask kostely, Praha 1936, zejm. s.5152. 33 Vclav Vilm tech, eskoslovensk malstv asochastv nov doby, Praha 19381939.

10. Vstava Karla krty ve Sttn sbrce starho umn v Mstsk knihovn v Praze v roce 1938, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: anonym, 1938/39) 11. Pohled do instalace Sttn sbrky starho umn (Nrodn galerie) v Mstsk knihovn v Praze. Vpravo vzadu kje s obrazy Karla krty a dalch stedoevropskch mal 17. stolet, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: anonym, 1938/39) 12. Instalace dl Karla krty v Obrazrn Spolenosti vlasteneckch ptel umn v Mstsk knihovn v Praze. Snmek ze slavnostnho pedn sbrek Obrazrny do sttn sprvy dne 9. nora 1933 (zleva doprava: Zdenk Wirth, Vincenc Kram, ministersk pedseda Jan Malypetr), Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: TK)

Pedpoklady pro pijet baroka nachz v nov organizovanm katolicismu, kter se zaal u dvno ped Blou horou. Ke slohov povaze poblohorskho baroknho malstv se tech vyjdil jet ve vstavnm katalogu Prask baroko (1938). Bl hora se vemi svmi dsledky znamenala zsadn zlom, s n byl nadlouho zastaven pirozen rst umn. Od elegantn mezinrodnosti klesla tvoivost do skromn provincilnosti. Tak slohov nskok se ztratil, kdy domc umlci pod jet pokraovali ve tvarech opench o mylenku renesann. Jen ponenhlu vnik do forem aktivn vbojnost vtzn protireformace. Jako prvn se o konstruktivn problematizaci vztahu malstv ranho baroka a Karla krty pokusil Vincenc Kram, kter vyzdvihl malv epochln pnos: krtv vznam pro nae umn vak meme pln oceniti teprve tehdy, vzpomeneme-li si na nzk stupe a chabost na malsk tvorby v dob, v kter umlec vystoupil na veejnost. Kram tak vznamn pispl k rozpoznn slohovch vchodisek jeho tvorby. V jeho interpretaci se stal tvrcem nadasovm: V pravd pon se krtou nov vvojov obdob na malby, v n spad i tvorba naich dn. A jist nememe ve hodnotit jeho umleck in, ne ekneme-li, e tento vynikajc mal poloil zklad na novodob, umleck tradici. Na druh stran ale Kram pomohl petrikovat adu stereotyp, thnoucch se djepisem vtvarnho umn ji od potku 19. stolet. Mimo jin oivil dvn exulantsk vkladov model, podle kterho se rozhodujc stylov zvrat odehrl mimo esk prosted, zatmco rudolfnsk umn redukoval na epizodu bez podstatnho vznamu pro dal vvoj. Pozdj narace Jaromra Neumanna pedjmal Vincenc Kram tm, e umn Karla krty vykldal jako fenomn bytostn esk, zakldajc svm lyrismem a elnem tradici vrcholc poslze ve vtvarn tvorb nrodnho obrozen. Reagoval tm mimo jin na diskusi o charakteru baroka v eskm prosted a o jeho pnosu k formovn novodobho nroda, ji uvedl v ivot tzv. spor o smysl eskch djin a jej rz ve dvactch a tictch letech 20. stolet urovaly vlivn osobnosti formtu Frantika Xavera aldy i Josefa Pekae. Za pouit vdeckch metod odvozench z prac vdesk umleckohistorick koly, ovem v kombinaci s pudovou intuic, Kram zkonstruoval dvn sen nacionalistickch autor 19. stolet novodobou eskou nrodn malskou kolu: Dosud nepiel as, abychom se mohli vysloviti eji o rzovitosti pp. eskosti dl krtovch, ani bychom upadli v nebezpe, e vykldme jednostrann dobov znaky. Prozatm jsme odkzni na svj pud, kter nm dv ctiti krtovo umn jako nco nm vnitn blzkho. A e se ukazuje sprvn, toho je nap. komposice smrti Drahominy, je nm uvd na mysl pmo umlce, o jejich eskosti nen pochyby: Nen prolnuta kosteln scna tkadlkovskou zbonost a prostotou a nen v monumentln hlavn kompozici nco z elnu Alovch komposic foyeru Nrodnho divadla? Antonn Matjek, dal vznamn pedstavitel eskho djepisu umn prvn poloviny 20. stolet, ml na Karla krtu nzor podstatn krititj. krtovm hchem byl jeho mal genius, napsal v roce 1913, ani by reektoval posun, k nmu dolo od as Pazaurkovch zejmna zsluhou krtovsk vstavy roku 1910. Ztratil orientaci, utkvl na povrchu svcch se method, manr, pejmal je mahem a zrove nepochopiv jejich vnitn vznam. Zapadl do vtvarn neistoty zmtench formul, osudn vem slabm. Svj verdikt nad krtou uzavel Matjek jednoznan: Vrn otisk tohoto zmatenho mozku je jeho dlo. V pozdjch souhrnnch vkladech o vvoji vtvarnho umn v echch autor svj pvodn ostr odsudek postupn mrnil. Piznal krtovi jak zakldajc roli v rmci domcho baroknho malstv, tak i schopnost syntetizovat protichdn italsk nzorov proudy. V souladu s hlavnm nzorovm proudem dobovho djepisu umn postavil i Matjek Karla krtu do kontrastu k dajn nzk rovni ostatnch mal innch v jeho dob v echch: Vvoj malstv vzl v 17. stolet z tche pin jako vvoj sochastv. O velikm rozmachu ran barokn malby italsk nedovdaly se zem esk tm nic, a ta kter vymoenost a novota slohov s opodnm k nm jen prostednictvm Vlach oddanch emeslnmu eklektismu.[] Ne astnm zenm osudu vyvstal v tto generaci domc a esk mal, kter ml vce zevnch monost, nadn i vle stti se vynikajcm umlcem ne jeho vrstevnci. Karel krta []. Podobnmi slovy se vyjaduje Antonn Matjek v eseji pro almanach Co daly nae zem Evrop a lidstvu (1939), psanm spolen se Zdekem Wirthem. Autoi tu42 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO

34 Tamt, s.57. 35 Vclav Vilm tech, Malba asochastv, in: Jiina Vydrov Ema Sedlkov (edd.) Vstava Umn vechchXVII.aXVIII.stolet. 16001800. Prask baroko (kat. vst.), Praha 1938, s.50. 36 Vincenc Kram, Karel krta, Salon, 1932, . 2, s.67, . 3, s.2728, zde s.28. 37 Tamt, s.28. 38 Viz zejm. Bohdan ChudobaZdenk KalistaJosef VaicaJan RacekAlbert Kutal, Baroko. Pt stat, Praha 1934; Arne Novk, Nov bdn oeskm baroku slovesnm, Nae vda 16, 1935, s.189202; Zdenk Rotrekl, Barokn fenomn vsouasnosti, Praha 1995, s.101157; Ji RakVt Vlnas (edd.), Druh ivot baroka vechch, in: Vt Vlnas (ed.), Slva barokn echie. Stati oumn, kultue aspolenosti 17. a18.stolet, Praha 2001, s.3338, 4244. 39 Vincenc Kram, Zmladch let Karla krty. Jakubv pchod kLabanovi, Praha 1938 (= Pspvky kdjinm vtvarnho umn1), s.10, pozn. 18. Knacionalistickm tendencm veskm djepise umn 20.stolet srov. Milena Bartlov, Nae, nrodn umn. Studie zdjepisu umn, Brno 2009. Kram ovem na jinm mst konstatoval, e vznam na barokn koly nedosahuje dleitosti na umleck tvorby vobdob vrcholn gotiky, srov. nsledujc text: Ne nelze pehldnouti, e jednostrann piklonn se ke katolick Itlii pinelo ssebou urit konservatism, e se sice vystoupenm krtovm pozved rove esk tvorby avzpt tu vyrst rozvtven tvorba naeho baroku, ne bylo by nekritick vidti, e toto vechno vnjkov skvl umn neme se co do vhy adjinnho vznamu rovnati na tvorb 14. apo. 15.stolet. Tm vm vak nen dotena ve svm vznamu skutenost, e to byl krta, kter echy opt pipojil na svtov pokrokov proud akter tm zrove izaloil nai novou umleckou tradici (Vincenc Kram, in: Strun prvodce Sttn sbrkou starho umn, Praha 1938, nestr. vod). 40 Antonn Matjek, Galerie vRudoln, Praha 1913, s.127128. 41 Srov. Antonn Matjek, Djepis umn. Dl pt. Umn Novho vkuIII., Praha 1932, s.315316. 42 Antonn Matjek, Malstv, in: Zdenk Wirth (red.), Djepis vtvarnch umn veskoslovensku, Praha 1935 (= eskoslovensk vlastivda 8), Praha 1935, s.150.

43 Antonn MatjekZdenk Wirth, esk barok vtvarn, in: Co daly nae zem Evrop alidstvu. Od slovanskch vrozvst knrodnmu obrozen, Praha 1939, s.200206, zde s.200. 44 Tamt, s.203. 45 Srov. J. RakV. Vlnas (edd.), Druh ivot baroka vechch (cit.vpozn. 38), s.1360, zde s.4246. 46 Srov. Pavel Preiss, Antonn Matjek abarokn umn, in: Antonn Matjek (18891950). Sbornk pspvk zkonference podan ke 100letmu vro narozen prof.Antonna Matjka katedrou djin umn FF UK vPraze, stavem pro teorii adjiny umn SAV vPraze aNrodn galeri vPraze 31.ledna 1989, Praha 1994, s.4753, zde s.51.

sice spojovali baroko s poblohorskou protireformac a absolutismem Habsburk, ovem s ohledem na jeho estetick kvality a kulturn pnos bez negativnch konotac. V pasi vnovan krtovi Matjek dokonce kriticky, by zjednoduen reektuje star domc umnovdnou tradici: krta, svou dobou mal velmi cenn a i po svt znm, byl dlouho pezrn a to vinou prvnch historik eskho umn, vyrostlch v ovzdu klasicismu 18. a 19. stolet. Dnes vme bezpen, e cenn, je vyjdil krtv msk soudruh Sandrart ve sv Teutsche Akademie (z r. 1675) plat v celm rozsahu a e v krtovi dluno vidt male vynikajcho nad rove stedoevropskho umn. krta maloval obrazy nboenskho a svtskho obsahu; a to vemi prostedky, ktermi vldlo souvk umn italsk, jeho nauen si osvojil nikoliv jako kompiltor, nbr jako tvoiv umlec. Pzniv soud o baroknm mistrovi, jako i cel vyznn lnku lze vysvtlit nrodn obrannou tendenc almanachu, vydanho na potku nmeck okupace a nadto v dob, v jej kulturn atmosfe dosud iv rezonovaly ohlasy pelomov monumentln vstavy Prask baroko z roku 1938. Pesto, i prv proto lze konstatovat, e Antonn Matjek na rozdl od Vincence Krame ke Karlu krtovi a jeho dlu hlub vztah ve skutenosti nikdy nenael. irok nzorov rozpt, kterm se v mezivlenm obdob vyznaovalo hodnocen malstv ranho baroka a lohy Karla krty, bylo nepochybn zpsobeno tehdy jet povrchn znalost dochovanho obrazovho fondu a pedsudky vi kulturnm a nboensko-politickm pomrm v echch v 17. stolet. K ustlen nzor mlo dojt teprve v druh polovin 20. stolet. Vdm vykladaem eskho baroka se stal Matjkv k Jaromr Neumann, kter sv sugestivn podan nzory dokzal podept dvrnou znalost obrazovho materilu. Poprv tak v syntetick podob uinil v knize Malstv XVII. stolet v echch (1951), jej interpretan rovinu neblaze poznamenala ideologie dogmatickho stalinismu. Na sandrartovskm pdorysu splen zem Neumann vybudoval pomoc marxistick frazeologie obraz Karla krty jako objektivn pokrokovho umlce, jeho realismus vyjadoval objektivn zkonitosti boje mezi spoleenskmi tdami: Jeho umn je umnm hlubokch vnitnch rozpor, pznanch [] pro situaci ponajcho utuovn feudalismu, pro situaci zrodu baroknho umn. krta se nestal pouze nstrojem novho panstva, jakkoliv mu slouil a byl jm vynen. Jeho velikost a vznam je v tom, e znanou st sv tvorby vrazn odrel i postaven a zjmy tehdy progresivnch sloekSTUDIE 43

13. Jaromr Neumann a Ji Man pi zahjen vstavy Karla krty v Jzdrn Praskho hradu v roce 1974, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 14. Pohled do instalace vstavy Karla krty v Jzdrn Praskho hradu v roce 1974, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)

15., 16., 17. Pohledy do instalace vstavy Karla krty v Jzdrn Praskho hradu a ve Valdtejnsk jzdrn v roce 2010 (foto: Nrodn galerie v Praze)

spolenosti, kter byly v procesu utuovn feudalismu zatlaovny a kter odporovaly protireformanmu sil crkve. Syntetick pohled na umn 17. a 18. stolet podal Jaromr Neumann ve sv monumentln prci esk barok (1968, 2. vydn 1974), kter soubn vyla i v nmeckm pekladu (1970). I on operuje s barokem jako s vnucenm importem, jen pr napomhal prosazen ciz kultury oprajc se o idely a zsady spjat s protireformanm silm crkve. Mnohem dleitj je pro Neumanna ovem jeho nsledn inverze: Hlubok a brutln prosazovan pestavba hospodskho, socilnho a nboenskho ivota vrtila postupn do lna crkve sice vtinu obyvatel, ale barokn kultura a umn, kter tento pevrat v myslch ,rebelant spoluuskuteovaly, zskaly v novm prosted jin vznam a jin funkce, ne mly zpotku. Dostv se tak ke klovmu bodu svch vah, kterm je tzn se po osobitosti eskho baroku. Tu autor nachz ve schopnosti propojit star tradice s novmi podnty a petvoit je v osobit, nrodn zabarven sloh, v nm se zrcadl velk zpas o mravn istotu, jeho koeny hled ji v husitskm hnut. esk baroko v kontrastu vi baroku reprezentativn okzalmu ve Vdni i dekorativn hravmu a exaltovanmu v Bavorsku je lidov robustnm, nitern vnm, hloubav pemlivm a citov pravdivm. Mravn tos, ptomn v eskm baroku, byl nakonec vkladem pro umn doby nrodnho obrozen. Neumannovm originlnm vkladem do diskuse o eskm baroku byla pedevm teze o substitun roli umn. Vychzeje z pedstavy o angaovanosti umn a kultury v obrozeneck spolenosti 19. stolet, uinil z baroknho umn hjemstv eskho nroda ped politickm a nrodnostnm tlakem, v nm mohly sublimovat a neruen se uskuteovat jeho nenaplnn sttotvorn tuby: Z jistho hlediska lze ci, e barokn dla, v nich se uplatnily nejlep tvoiv schopnosti obyvatel eskch zem, nahrazovala v jin teba asto nepimen i nedostaten form to, co bylo zemi po porce na Bl hoe odnmno a uprno. i o nco dle: Jako by si esk zem prv v oblasti umleckho tvoen, kter je nejsvobodnjm vrazem ivotnho pesvden, chtly rychlm nstupem a nhlmi vpady vped vynahradit, co jim djinn okolnosti znemoovaly klidn vyzrvn mylenek, neporuenou kontinuitu prce a svobodn sklzen vlastn setby. Jakkoliv tendenn a pepjat psob v tchto slovech, ve slohov kritice ran baroknho malstv v echch zastval Jaromr Neumann vcn postoj. Tak jako kdysi44 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO

47 Jaromr Neumann, MalstvXVII.stolet. Barokn realismus, Praha 1951, s.7273. Tlaku doby ovem podlhali ijin. Tak Jaroslav Peina, Skupinov portrt veskm renesannm umn, Umn II, 1954, s.269295, zde s.292, ztotooval realismus vrenesannm malstv vechch sideologi pokrokov smlejcho manstva, jemu byl zbran vjeho tdnm odporu proti zesilovanmu tlaku feudln akatolick reakce. 48 Jaromr Neumann, esk barok, Praha 19742 (2., peprac. vyd.), s.16. 49 Tamt, s.17. Jaromr Neumann se zde evidentn opral onzor Vincence Krame, kter se, by zdaleka ne tak dsledn, snail postihnout nrodn rz tvorby Karla krty poukazem na jeho vcn arealistick pstup knboenskmu tmatu (viz ve pozn. 39). Srov. Sylva Dobalov, Mtus oeskm baroknm umlci: Karel krta, in: Tatiana Sedov (ed.), Socilne vedy ahumanistika oami mladch, Bratislava 2006, s.268273. 50 Srov. J. RakV. Vlnas (edd.), Druh ivot baroka vechch (cit.vpozn. 38), s.54, pozn. 49. 51 J. Neumann, esk barok (cit. vpozn. 48), s.11. 52 Tamt, s.12. Srov. tak s.13: Umn [] se stalo vzemi, j byly odaty orgny samostatnho politickho ivota, nejpsobivjm prostedkem spoleensk komunikace spojujcm nejir vrstvy vpohledu na svt, ve zpsobu mylen actn. Ktto ideji se Jaromr Neumann vracel ivpozdjch esejch Aktulnost eskho baroku, Umn XXX, 1982, s.385421, zejm. s.388; at, Osobitost eskho baroku, Umn LI, 2003, s.137146, zejm. s.