Keltové•Kolem roku 400 před naším letopočtem (během doby železné) ovládli naše území•Jeden z keltských kmenů (Bójové) dal název naší vlasti v mnoha cizích jazycích Bohemia.

• Keltové jsou prvními obyvateli našeho státu, o kterých se dozvídáme z archeologických vykopávek i z písemných pramenů.Jsou prvními obyvateli našeho území, které známe jménem.Nejstarší písemné zprávy o Keltech jsou dochovány z 5. století př. n. l.Římané označovali tento lidnatý, bojovný a odvážný národ jménem Gallové.

Vzhledsvětlé vlasy, jemná pleť a modré oči

Keltové často upravovali barvu vlasů umělými prostředky( různými roztoky, mýdly a barvami). Často se také líčili, jak v obličeji, tak po

celém těle. Zvláštní význam mělo toto líčení při válečných taženích a v boji a podle svědectví byla často používanou barvou modrá.

Keltští muži si vlasy natírali nějakým vápnitým roztokem, aby udrželi jejich tvar a pak je sčesávali dozadu. Někteří muži byli zarostlí vousem,

jiní, vznešenější muži si tvář holili, ale knír si nechávali růst dlouhý, takže jim zakrýval ústa.

Oblékání - Keltové se rádi oblékali do oděvů pestrých barev a vzorů. Oblečení se skládalo z haleny, kalhot a podle potřeby i pláště. Ženy oděv zdobily květinami a bohaté ženy jej prošívaly zlatem a nosily šperky. Kalhoty představovaly novinku v oblékání.Oděv si na ramenou spínali sponami a v pase byl stažen opaskem .Na ten bojovníci zavěšovali meče, nože a jiné předměty.Obuv tvořily malé dřevěné sandály, nebo pletené či kožené boty s podešví.

Šperky a ozdoby• Charakteristickým šperkem (ozdobou) byl nákrčník

torquez, který nosili děti, ženy i muži.

Další šperky a ozdobné části oděvu:• Spony, náramky, prsteny, nánožníky, opasky,

náhrdelníky

V čele keltských kmenů stála knížata obklopená vojenskou družinou.

Významné postavení měli kněží (druidové), kteří znali písmo, astrologii a vyznali se v

lékařství.

Obydlí

Chýše byla většinou okrouhlá, střecha byla sedlová nebo z

větví, uprostřed měla otvor na odvod kouře.

V podlaze bylo umístěno ohniště.

Příbytky se zahlubovaly do země (odtud název zemnice).

Později se stavěly nadzemní domy s kůlovou konstrukcí

na kamenné podezdívce.

• Keltské domy vytvářely kruhová sídliště, kterým se říká oppida.

• Oppida byla dobře opevněná, obehnaná hradbou z kamene a dřevěných kůlů, kterou chránily hliněné valy.

• Stavěla se blízko surovinových zdrojů a obchodních cest.

Vzdělanost a zručnost

• Nejdůležitější ekonomickou činností většiny obyvatel bylo zemědělství a chov dobytka.

• Keltové se hodně zabývali hutnictvím a s ním kovářstvím, sklenářstvím. Ovládli technologii tavby zlata a stříbra.

Mince

• Keltové byli rovněž zdatní obchodníci. • Byli vzdělaní.• Nejznámější mince se jmenovaly duhovky díky svému

třpytu na slunci. Duhovky jim kdysi začali říkat lidé, kteří je nacházeli na polích většinou po prudkém dešti, který tyto mince omyl a ty se potom třpytily ve slunci. Lidé tyto zlaté mince spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní nebo že se nalézají tam, kde se duha dotýká země.

• Keltové však razily přes 500 druhů mincí.

Vynálezy

• kleště, kladívko, výhňová lopatka, kosa, rýč, ovčácké nůžky, železný klíč a zámek, hrnčířský kruh, vážky, lopaty krumpáče, dláta, kladiva, pilníky, nože, řetězy a mince (zlaté a stříbrné).

• Vysoké úrovně dosáhla výroba zbraní.

Stravování• Keltská strava se skládala z chleba a dostatku masa

vařeného ve vodě nebo pečeného na žhavém uhlí nebo na rožni. Předkládalo se maso hovězí a skopové, nasolené maso vepřové a pečená nasolená ryba. Velmi oblíbené bylo maso vepřové, pečené, nebo vařené v kotli.

• Větší společnost se při jídle sesedala do kruhu. Při jídle seděli Keltové na zemi nebo na prostřených kožešinách. Místa byla zaujímána podle hodnosti nebo hrdinství. Jídlo bylo předkládáno na bronzových, hliněných i dřevěných podnosech.

• Rituál hostin provázely chvalozpěvy za doprovodu nástroje podobného lyře. Přednášely tzv. bardi (pěvci).

Keltské svátky - Samain (1. listopadu)

• Tento svátek je také keltským Novým rokem a začíná jím temná polovina roku. V tento den mizí hranice mezi světy a tak mezi nás mohou přicházet duše našich mrtvých předků a také různí duchové a skřítci, kteří mohou tropit nepříjemnosti. Pro jejich usmíření se připravovaly hostiny a zapalovaly ohně, u kterých se mohli ohřát. O této magické noci se také věštilo a prováděla se očistná a ochranná kouzla.

Alban Arthuan - Zimní slunovrat - 21. 12. • Zimní slunovrat byl vždy oslavou znovu se rodícího slunce,

které sice v tento den svítilo nejméně, ale každý další den se délka jeho svitu bude prodlužovat. V tento den se oslavovalo narození slunečního boha Belena.Nejdůležitějším zvykem bylo pálení ohňů, které měly posílit světlo „nového“ slunce. Pekly se také kulaté koláče, které také symbolizovaly sluneční kotouč, a ty se rozdělily mezi rodinné příslušníky. Keltové také zdobili své domy jmelím, cesmínou, břečťanem a stále zelenými jehličnatými větvemi na připomínku znovu se obnovující životní síly.

Imbolc - 1. února

• Svátek Imbolc byl vždy důležitým bodem kola roku, v tuto dobu se totiž rodila první jehňata, která byla symbolickými posly jara. O Imbolcu se vlády ujímala Brighid, panenská bohyně, patronka vody a ohně. Moci bohyně se užívalo k očištění se po dlouhé zimě, očista lidí, zvířat i celých domovů se prováděla právě pomocí vody a ohně.

Alban Eilir - Jarní rovnodennost (21. března)• Jarní rovnodennost je oslavou přicházejícího jara

a obnovujícího se života. Tento den se domy zdobily zelení a květy, zapalovaly se ohně oslavující slunce, mohlo probíhat rituální vynášení či vyhánění Zimy – smrti – Morany a přivádění Jara. Symbolickým zvířetem tohoto období byl zajíc, ovšem nejdůležitějším symbolem nového života bylo vejce. Proto se při jarních slavnostech vejce zdobila, obětovala, darovala, ale také se z nich připravovaly různé pokrmy.

Beltane - 1. května

Byl oslavou života, lásky, radosti. Tyto dny byly zasvěceny nevázanému veselí, do noci se tančilo kolem ohňů. O Beltine se také prováděla velká očista po zimě, druid rozdělával nový oheň a od něj se teprve zapalovaly ohně v celé vesnici. Ohněm se mimo jiné očišťoval dobytek, který byl vyháněn na letní pastvu. V době Beltine se opět stíraly hranice mezi světy a tak bylo tohoto času užíváno také k věštění a jiným magickým praktikám.

Alban Hefin - Letní slunovrat - 21. 6.

• Letní slunovrat je dobou vrcholící moci slunce a také časem první sklizně.

• V tuto dobu byly při západu slunce na vrcholcích kopců zapalovány posvátné hranice, aby se moc světla udržela i po celou noc. Jelikož oheň byl spodobněním slunce, měl také stejné očistné a obnovující síly, takže skákání přes oheň chránilo před nemocemi a odhánělo neštěstí. Také se věřilo, že v tuto noc vykvétají magické byliny a lze najít poklady.

Lughnasad - 1. srpna

• Lughnasad je oslavou úrody, poděkováním za sklizeň a konečně také časem radosti a odpočinku po náročných žních. V tuto dobu probíhaly velké slavnosti a trhy, na které se scházeli lidé ze širokého okolí. Při této příležitosti se také uzavíraly svatby a probíhaly hudební soutěže, básnická klání, závody na vozech či udělování hodností a vyznamenání. Symbolem Lughnasadu byl chléb či koláč upečený z prvního sklizeného zrna, který se rozděloval mezi lidi.

Alban Elfed - Podzimní rovnodennost (21. 9.)

Podzimní rovnodennost je posledním svátkem světlé poloviny roku. V tento den nastává výjimečný

okamžik, kdy den a noc jsou stejně dlouhé.Do dnešních dob se některé z tradic uchovaly také

v lidovém vinobraní, kdy lidé děkují za plody, které jim Matka Země dala a oslavují ji za tyto dary a

pořádají na její počest hostiny a veselice.

Keltská posvátná zvířata

divočák - collach • Kanec reprezentuje bohatství a plodnost, dále také válečnickou

odvahu a kuráž. Všechny tyto charakteristiky vyplývají z kančí nátury: houževnatost, vysoká rozmnožovací plodnost, síla a nebojácnost. Velká pozornost je v symbolice kromě kančích tesáků věnována i štětinámKančí maso bylo obětováno Bohům nebo bylo přiloženo k tělu nebožtíka při jeho pouti do jiného světa.

• Jak již bylo zmíněno, je kanec i symbolem hojnosti. V Galii zakopávali do půdy na poli kance společně s úrodou, tento rituál měl zajisté pomoci úrodě na příští rok. Kančí (a vůbec vepřové maso) bylo Kelty velmi oceňováno jako vítaná pochutina.

HAD Nathair

• První obrázky hadů se objevují ve formě klikatých čar (např. na nádobách z doby halštatské kultury), později jako kadeře vlasů nebo zřetelné hadí linie.

-symbol znovuzrození, obnovy - díky své schopnosti se obnovovat (to ale spíše platí o slepýších ... slepýš však není had :))

-symbol plodnosti - jejich tvar připomíná falus nebo pupeční šňůru, jsou schopni zplodit velké množství potomků

- symbol léčení - jejich jed, stejně jako sliny některých zvířat, slouží k léčení. Jed ale nahání i strach a může přinést i smrt. Tato dvojznačnost odpovídá

keltskému způsobu myšlení (Bohové tvoří i niči najednou).-symbol ochrany

-hlídač - střezi vchod do jiného světaPokud ženy spolknou hada (v menší formě, např. červa) společně s vodou,

mohou otěhotnět.Had zobrazený na zbraních má nahánět strach.

• Je považován za Boha podsvětí, neboť zná i život pod zemí, v oblasti neživého. (Když se na podzim ochladí, zalézá pod zem, kde zůstává až do

teplých jarních dnů.) Dodnes můžeme symbol hada najít v erbovním umění (symbol moudrosti) nebo ovinutého kolem Eskulapovy hole = znak lékařů.

DRAK ( Dragan)

Nejstarší keltské obrazy se nacházejí na opascích a pochvách mečů ze 4.stol. př. n. l., hadi bývají vyobrazeni v párech.

Představa draka chrlícího oheň možná vznikla z rohatého hada plivajícího oheň nebo jed. Drak

má u Keltů roli strážce pokladů, je považován za silnějšího strážce než had. Je rovněž symbolem

válečné moci.

Drak se objevuje v keltské lyrice a próze.

KŮŇ (Capal)

• Kůň se nejčastěji objevuje na zadní straně dosud známých mincí, býval považován za průvodce Bohů, symbol slunce. Velký význam mají rovněž jeho průvodci (muž, žena, kanec, had, pes atd.). Krása, rychlost, sexuální čilost, plodnost - to jsou vlastnosti nejčastěji připisované koni. Je symbol pohybujícího se života. Zobrazováni bývají hřebci i kobyly - koňská Bohyně Epona.

• Tato bohyně byla v 1. - 4. stol. n.l. uctívána v celém Keltském světě, její svátek byl 18. prosince. Bývá vyobrazována většinou s jinými koňmi nebo s plody - jako symbol plodnosti a nadbytku. Je to také Bohyně chovu koní a ochránkyně skupiny jezdců na koních. Keltové byli velice úspěšní v chovu koní.

PES ( madra)Bývá zobrazován jako průvodce mužských i ženských božstev. Pes je symbolem ženské stránky (plodnost,

uzdravení, láska k dětem) i mužské stránky (lov, boj, smrt, ohlašování smrti). Keltové mívali také bojové psy vyšlechtěné z vlků. Pes je ochranné

zvíře, strážce tohoto i onoho světa.

To dokládají i časté nálezy koster psů v dětských hrobech. obsahují prvky slova pes (cuno, cú, con, coin, cona, conaib). Psi byli v keltské společnosti velmi významní. Byli dáváni jako dárek, byli

hlídači, pomocníci člověka i hračkou pro děti.

JELEN (fia)

• Jelena Kelti považovali za pána zvířat a lesa. Paroží symbolizuje stromy, rytmus růstu paroží odpovídá rytmu zasévání a sklízení zrna. Jelen vládne nad plodností, nadbytkem a obnovováním. Objevuje se také jako boží posel z jiného světa, bůh slova, bůh s velkou moudrostí a předvídáním.

SOVA (ulchabhán)

• Bývala znázorňována na mnoha předmětech, např. na kotlících nebo nákrčnících (torques). Má roli ochránkyně. Díky skutečnosti, že žije v lese a vzhůru je v noci, byly jí přisuzovány zvláštní schopnosti. Sova je symbol moudrosti.

• Symbolický význam má do dnešní doby i u nás - spolu s knihami a brýlemi znamená moudrost, houkání sýčka je považováno jako upozornění

na blížící se neštěstí.

Keltské posvátné stromy

• Bříza - je typický strom jara, lásky a světla• Jasan - byl považován za mocného ochránce a

léčitele• Dub - je nejposvátnějším stromem ze všech• Líska - podle je stromem moudrosti, inspirace a

poezie• Jedle - poznali vynikající léčivé účinky silic• Bezinka - Strom Měsíční Paní. Byla zasvěcena

Bohyni a letnímu slunovratu.• Hlodášový keř - jeho zlaté květy jsou spojovány s

jarní rovnodenností• Hloh - symbolizoval především plodnost