Redakce časopisu Krajánek: Anna Karamantzani, Hana Katzourakiová, Ivana Kaçmaz, Jitka Lores Zákoucká, Kateřina Zástěrová, Lenka Kanellia, Marie Švédová, Mirka Čechovská, Radka Çelik, Soňa Klimešová, Zuzana Doğan

Titulní strana: Magdaléna Sevinç Kresby dětí na titulní straně: Dora Sevinçli, Vašík Kaçmaz, Stefi

Angelopoulou Omalovánka: Monika Tutucu Grafická úprava: Ivana Kaçmaz, Lenka Kanellia,

Radka Çelik Jazyková korekce: Alena Palmer, Barbora Aydın, Jiřina Klírová, Kristýna Vávrová, Lucie Yakut

Odp. redaktorka: Barbora Aydın

Kontakt: czechathenscommunity@gmail.com

tel. 697 999 3529 http://czechathenscommunity.cz/krajanek/

www.facebook.com/casopiskrajanek

© Čeští krajané v Istanbulu

OBS

AH •

ÚVO

DN

ÍK /

2 Ahoj holky a kluci!

Konečně jste se dočkali. Prosinec je

tu a s ním i Vánoce – nejkrásnější

svátky v roce.

Než nám ale Štědrý den zaťuká na

dveře, je třeba uklidit si pokojíčky,

pomoci mamince s pečením vánoční-

ho cukroví a také napsat dopis Ježíš-

kovi! Už víte, co mu napíšete? Budete

si přát nové kolo, novou knihu nebo

raději nějakou stavebnici, panenku či

autíčko?

Do Athén za námi přijde i Mikuláš

s čertem. Věříme, že jste byli všichni

po celý rok hodní a poslušní, aby vás

mohl Mikuláš odměnit nějakou lasko-

minou a neodnesl si vás čert! To by

byla opravdu škoda. Společně se také

sejdeme v předvánočním čase v cen-

tru Athén, abychom si zazpívali české

koledy.

No a pak už zbývá jen ozdobit vánoč-

ní stromeček, připravit štědrovečerní

večeři a trpělivě čekat, až zazvoní

zvoneček a pod stromečkem se obje-

ví dárky.

Celé to čekání vám pomůže zkrátit

i Krajánek. Opět si pro vás připravil

spoustu zajímavého čtení, her, luště-

ní i nápadů.

Milí krajánci, přejeme vám všem

VESELÉ VÁNOCE a těšíme se na setká-

ní s vámi nad stránkami Krajánka

opět v roce 2016.

Hodně štěstí v novém roce vám přeje

redakce Krajánka

OBSAH

Úvodník 2

Vánoce v zemích Krajánka 3

Výročí a významné dny 4

Čeští svatí a patroni 5

Pohádka 6–7

Zpívánky 8

Volnočasovky 9

Kam s dětmi v Athénách 10–11

Omalovánka 12

Křížovka 13

Krajánkova knihovna 14–15

Čtení na pokračování 16–17

Hrátky s češtinou 18–19

Český zeměpis 20

Putování za chutěmi 21

Krajánkovo tvoření 22–23

Česko zpívá koledy 24

• Žije tu málo křesťanů a OSLAVY A VÝZDOBA NEPOHLTÍ CELOU ZEM jako jinde.

• Vánoční atmosféru pocítíme v Istanbulu či doma u ortodoxních křesťanů.

• Pro ARMÉNCE V ISTANBULU by Vánoce byly 6.1., ale oslavy se musely skrývat, a tak se rodin-ná tradice přesunula na 31.12.: zdobí se stromek, je velká HOSTINA (desítky předkrmů, krocan...) a Santa Claus naděluje; k ránu 1.1. se jí dršťková polévka a pak bohatá snídaně s vepřovým.

3/ VÁNO

CE V ZEMÍCH

KRAJÁNKA

Pojďte s námi na oslavu Vánoc do zemí, kde vychází Krajánek. Všude se v tento sváteční čas připomíná narození Ježíška, schází se širo- ká rodina, slavnostní stoly se prohýbají pod dobrotami, nadělují se dárky, chodí do kostela na mši a nechybí vánoční výzdoba.

• Dárky se dávají spíše o půlnoci 24.12. nebo ráno 25.12. • Zdobí se od 1.12., strojí se stromek a věší dekorace. • Slavnostní ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE je důležitější než Boží hod, trvá hodiny a má mnoho chodů

(jednohubky, kachní paštika, telecí maso nebo žabí stehýnka, sýry...). • Moučníkem bývá čokoroláda (připomíná poleno) a čokoládové bonbóny s ukrytou moudrostí. • Na jihu musí mít dezert dokonce 13 různých variant!

• Slaví se hlavně 25.12., ráno se rozdávají dárky. • Stromek a jesličky se zdobí 8.12.; většina rodin

mívá obojí a oblíbená je i výzdoba venku. • Na jihu je silná tradice BETLÉMŮ, VÁNOČNÍ

TRHY jsou typičtější pro sever. • U slavnostního stolu se schází širší rodina: buď

na večeři 24. (bývá ryba), nebo spíše na božího-dový oběd; jídelníček se liší dle krajů.

• Typickými sladkostmi jsou: „panettone“ (nadýchaný sladký „chléb“ s rozinka-mi a kandovaným ovocem), „pandoro“

(vysoká bábovka), příp. „torrone“ (turecký med).

• Děti chodí na KOLEDU 24. a 31.12. a 5.1. • Slavnostní večeře je 24.12., o něco víc se slaví BOŽÍ HOD – na oběd se schází celé rozvětvené rodiny

a jí se sýry, maso, zelné závitky... • Tradičním cukrovím je: „melomakarona“ (krupicové bochánky s hřebíčkem, zalité medem a sypané oře-

chy), „kourabiedes“ (mandlové cukroví) a „diples“ (smažené plátky těsta s medem a ořechy). • Zdobí se od začátku měsíce uvnitř i venku; strojí se (většinou umělý) stromek. • Dříve se MÍSTO STROMKŮ ZDOBILY LODĚ; dnes to dodržují u moře a na ostrovech. • Dárky nosí na NOVÝ ROK AGIOS VASILIS. • Na Nový rok se pro štěstí rozbíjí granátové jablko – čím víc zrníček se rozlétne kolem, tím lépe,

a připravuje se koláč „Vasilopita“ se zapečenou mincí: na koho připadne, bude mít celý rok štěstí.

• V zemi převažuje islám, ale žijí tu lidé mnoha národů a zvyků a jezdí sem turisté, a tak se setkáme s VÁNOČNÍ TRADICÍ.

• Nákupní centra jsou vánočně vyzdobena, děti ve školách nacvičují besídky, lze koupit i živý stromek.

• Známá a uznávaná je ANGLICKÁ TRADICE ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE, kdy se sejde nejbližší rodina a známí; dárky se rozdají 25.12. ráno a slaví se dál.

• Něco z tradic se přeneslo i do muslimských domácností.

• Nejvíce se slaví TŘI KRÁLOVÉ; 5.1. chodí tříkrá-lové průvody.

• Děti píší dopis TŘEM KRÁLŮM a ti 6.1. nadělují; někde se obdarovává i na Vánoce.

• Stromek ani betlém nemusí být. • Rodiny se sejdou ke štědrovečerní večeři

a k obědu na Boží hod; jídlo se liší dle krajů (prasátko, krůta).

• Nejznámější sladkostí je „turrón“ (tabulka z mandlí a medu).

• 22.12. se losuje VÁNOČNÍ LOTERIE. • Typické jsou ŽIVÉ BETLÉMY.

30. prosince 1969

zemř el

JIŘÍ TRNKA

Č eský vý tvařní k, ilustřa -toř, sochař , scena řista, loutka ř . Patř il k zakladatelu m ani-movane ho filmu, odtud take jeho zna ma př ezdí vka „c eský Walt Dis-neý“. V řoce 1941 ilustřoval Kařafia -tový Břouc ký a za řoven zac ala jeho dlouholeta spolupřa ce s Fřantis kem Hřubí nem (Ř í kejte si se mnou az po souboř Š palí c ek).

14. prosince 1957

zemř el

JOSEF LADA

Býl to př edevs í m malí ř a ilustřa toř. V jeho křesba ch s týpický c eřný mi obřýsý křa sne př iblí z il z ivot na c eske vesnici. Je autořem poha dek přo de ti O kocouřu Mikes ovi nebo O chýtře kmotř e lis ce. A de ti, kní z ka Josef Lada dĕtem bý uřčitĕ nemĕla chýbĕt ve vaší

knihovnic ce! Pta te se přoc ? Inu to se dozví te, az kní z ku popřve ote-vř ete.

11. prosince slaví me

SVĚTOVÝ DEN DĚTSTVÍ

V tento den, tedý 11. přosince řoku 1946, býla zaloz ena ořganizace UNIČEF – De tský fond Ořganizace spojený ch na řodu , kteřý poma ha zleps ovat z ivotní podmí nký milio -nu de tí po cele m sve te . UNIČEF

přacuje ve 193 ze-mí ch, kde zajis ťuje potř ebný m de tem jí dlo, oblec ení a le kař -ske os etř ení .

5. prosince slaví me

MEZINÁRODNÍ DEN DOBROVOLNÍKŮ

Od řoku 1986 si př ipo-mí na me, jak jsou přo na s dobřovolní -ci du lez ití . Přo dobřovolní ka není hlavní vý de lek z přa ce, ale řadost, z e mu z e jiný m pomoci, např í klad chuds í m a slabs í m lidem. Přa ce dob-řovolní ku je neusta la , ale na veř ej-nosti je ve ts inou vide t az př i ve ts í ch katastřofa ch, jako jsou např í klad po-vodne nebo zeme tř esení .

2. prosince 1926 se nařodil MILOŠ MACOUREK

Zna mý př edevs í m jako scena řista mnoha c eský ch komedií přo dospe le (např í klad Pane, vý jste vdova nebo Š est med-ve du s cibulkou). Malí diva ci budou zna t zase de tske seřia -lý jako Ařabela, Kř ec ek v noc ní kos ili nebo animovaný seři-a l o spoluz a cí ch z 3.B, Machovi, Š ebestove a kouzelne m slu-cha tku, výpřa ve ný skve lý m heřcem Petřem Na řoz ný m.

VÝRO

ČÍ A

VÝZ

NAM

NÉ

DN

Y /

4

5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRON

I

s pekelníky se podivovali. Brzy se mi společenský život začal za- mlouvat a mezi ná-vštěvníky jsem si našel přá- tele, kteří mi po- mohli nad řekou postavit svatyni. Když žijete v lese delší dobu, získáte si důvěru zvířat, která v něm žijí. Jednou se tak procházím lesem a znenadání ke mně přiskočí vyděše-ný jelen. Povídá mi: „Zachraň mě, Prokope! Pánové si ze mě chtějí udě-lat jelení guláš!“ V tom na koni při-cválal pán ve zlatém plášti. Nebyl to nikdo jiný než kníže Bořivoj! Guláš jsem mu vymluvil a nabídnul mu džbánek s vodou. Když Bořivoj vodu ochutnal, úžasem vykřikl: „Jakápak

voda! Lahodné víno! Zá-zračný to muž, Prokop!“ Od té chvíle jsme byli s Bořivojem nerozluční přátelé. Pomohl mi ze svatyňky vystavět kláš-ter! A protože se tyčí

nad řekou Sázavou, nemohl dostat jiné jméno než Sázavský. Tak honem sbalit batohy a šup na výlet!

Jestlipak víte, děti, kde byste našly Sázavský klášter? A jak se tam vůbec vzal? Jestli stále pátráte a výsledek žádný, nedělejte si z toho těžkou hla-vu. Já, sv. Prokop, český kněz a pous-tevník, vám teď celý příběh o mně a Sázavském klášteře osvětlím. Jako poustevník jsem žil v jeskyni blíz-ko řeky Sázavy. Ale začátky nebyly vůbec jednoduché! Samotnou jeskyni jsem získal až po těžkém boji s čerty, kteří zde tenkrát pobývali. Když jsem získal střechu nad hlavou, objevil se další problém. Co si jen dám k sněd-ku? A tu mě napadlo, že si pořídím políčko, o které se budu starat. A tak se ze mě vedle kněze a poustevníka stal i oráč.

To, že jsem čerty vyhnal z jesky-ně, ještě neznamenalo, že by se už kolem neochomýtali vůbec. „Jestli mají tolik času na strašení, najdou si čas i na práci,“ řekl jsem si. Zapřáhl jsem je do pluhu a hu-rá na pole! Bylo jen otázkou času, kdy se mezi lidmi začnou šířit klepy o tom, že jes-kyně už není opuštěná. Lidé mě začali navštěvovat a oné spolupráci

Zdroje: deti.vira.cz, wikipedia.org, catholica.cz

Svatý Prokop

Čert a Káča

V jedné vesnici žila stará děvečka Ká-

ča. Měla chaloupku a trochu peněz,

ale ani ten nejchudší chasník by si ji

nevzal, byla zlá, lakomá, hubatá

a ještě ke všemu nehezká. Ve vesnici

byla každou neděli muzika, ale Káču

nikdo nevyzýval k tanci. Jednou šla

zase na zábavu a myslela si: „Tak sta-

rá jsem, a ještě jsem s hochem netan-

covala. Dnes bych tancovala

i s čertem.”

Přijde do hos-

pody, sedne ke

kamnům a dívá

se po sále. Do

dveří vejde pán

v mysliveckém

oděvu, sedne

nedaleko Káči

za stůl, dá si

nalít a Káče připíjí. Ta se chvíli upej-

pala, ale konečně se napila. Pak vy-

zval Káču k tanci a tančili až

do večera.

„Kéž bych mohla s vámi do smrti tan-

covat jako dnes,” pravila Káča, když

se měli rozcházet. Pán děvče pobídl,

ať se ho chytí kolem krku, ta ho popa-

dla, v tom okamžení se proměnil

v čerta a letěl s ní k peklu. U vrat se

zastavil a tloukl. Když se otevřela,

ostatní čerti chtěli mu ulehčit a Káču

z něho sundat, ale ta se ho držela jako

klíště, a tak se musel čert s Káčou na

krku k Luciferovi odebrat a vše vy-

světlit. Jak prý chodil po zemi, že za-

slechl Káčin nářek o tanečníka, a chtěl

Na motivy pohádky Boženy Němcové

ji zastrašit, že se s ní pustil do tance

a pak jí na chvíli peklo chtěl okázat. „Já

nevěděl,” dokončil, „že se nebude chtít

pustit.”

„Jsi hlupák a ponaučení moje si nepa-

matuješ,” vyjel na něj pán pekel.

„Dříve, než si s někým něco začneš,

máš jeho smýšlení znát; kdybys byl na

to vzpomněl, když tě Káča vyprováze-

la, nebyl bys ji bral s sebou. Nyní se mi

kliď z očí a zbav se jí.”

Pln mrzutosti štrachal se čert s Káčou

na zem, ale ta se ho pustit nechtěla.

Utrmácen a rozzloben přijde se svým

břemenem na louku, kde mladý ovčák

v kožichu zabalen ovce pásl. Čert byl

proměněn v obyčejného člověka, tak

ho ovčák nepoznal. „Kohopak to nese-

te, příteli?” ptá se důvěrně čerta.

„Ach, sotva dýchám. Považte jen, já šel

svou cestou, na nic ani nepomyslel,

skočí mi ta ženská na krk a nechce se

pustit. Chtěl jsem ji nést do vesnice

a tam ji nějak odbýt, ale už nemůžu.”

Ovčák mu nabídl na chvíli pomoc, nést

Káču.

Sotva to Káča uslyšela, pustila se čerta

a chytla se huňatého kožichu. Nyní

měl štíhlý ovčák nést Káču a velký ko-

POH

ÁDKA

/6

žich, který si vypůjčil. Přijde k rybníku,

a tu mu napadne, aby ji tam hodil.

Zkusil kožich vysvléknout a Káča na-

jednou leží v rybníce i s kožichem.

Čert nešel za ovčákem, seděl na mezi

a pásl ovce, dívaje se, brzo-li se ovčák

s Káčou navrátí. S mokrým kožichem

na rameni pospíchal ovčák k louce.

Když se spatřili, koukali jeden na dru-

hého. Čert, že jde ovčák bez Káči,

a ovčák, že tam pán sedí. Čert řekl ov-

čákovi: „Děkuju, žes mi pomohl,

a jednou se ti bohatě odměním, jako že

jsem čert.“

Nad zemí, kde ovčák žil, panoval boha-

tý a rozmařilý kníže. Zem spravovali

dva správcové, kteří nebyli o nic lepší

než sám pán. Všem se nedobře vedlo

a proklínal je celý lid. Jedenkrát povo-

lal kníže hvězdáře, aby jemu i dvěma

správcům planety četl. Hvězdář zkou-

mal v hvězdách a předpověděl, že pro

všechny si v určenou dobu čert přijde.

Tehdy se v knížeti poprvé hnulo svě-

domí. Hned se obrátil na správnou ces-

tu, žil tiše a pokojně, a zponenáhla se

pouštěl do spravování země, doufaje,

že se krutý osud nevyplní.

O těch věcech neměl však

chudý ovčák

zdání; den

za dnem

jen pásal

své stádo.

Jednoho dne stojí před ním čert: „Přišel

jsem, abych se ti odměnil. Až bude

čtvrt měsíce, mám odnést do pekla bý-

valé správce země, okrádali chudý lid

a knížeti zle radili. Až přijde ten den,

vejdi do prvního hradu a až já pána

pryč povedu, řekni mi: ‚Odejdi v tu

chvíli, sice bude zle!‘ Já tě poslechnu

a půjdu. Potom si dej dva pytle zlata

dát. Pak jdi ke druhému hradu a učiň

stejně. Až bude měsíc v úplňku, musím

odnést samého knížete, toho vysvobo-

dit nesmíš, jinak bys musel vlastní

svou kůži nastavit.”

Když bylo čtvrt měsíce, ovčák šel ke

hradu jednoho ze správců. Zástupy

lidu stály tu a dívaly se, až čert pána

ponese. Vrata se otevřou, a čert táhne

pána ven. Tu vystoupí ovčák, vezme

pána za ruku a volá: „Odejdi, sice bude

s tebou zle!“ Hned čert zmizí, a potěše-

ný pán líbá ruku ovčákovu a odměnit

ho chce dle jeho přání. Pak ovčák šel ke

druhému správci a zachoval se stejně.

Kníže se zatím o statečném ovčákovi

dověděl a poslal pro něj se žádostí

o pomoc před peklem. Ovčák po něm

žádal nápravu a spravedlivou vládu,

což kníže ze srdce upřímně slíbil.

Se strachem a hrůzou všichni pak oče-

kávali úplněk měsíce. Jak to zprvu kní-

žeti přáli, tak ho nyní litovali, neboť od

té chvíle, co se polepšil, nemohl si žád-

ný hodnějšího knížete přát. Než se kní-

že nadál, byl za dveřmi soudný den.

Kníže seděl a očekával ovčáka nebo

čerta. Včas dorazil čert a chtěl ho do

pekla odnést. Když šli přes nádvoří,

prodírá se houfem ovčák celý upachtě-

ný a volá na čerta, aby rychle utekl, že

se Káča po něm ptá. Jakmile uslyšel

čert o Káče, byl hned pryč a nechal

knížete na pokoji. Ovčák se mu v du-

chu vysmál, a byl rád, že lstí knížete

vysvobodil. Za to ho udělal kníže

svým rádcem a bratrem. A ovčák se

ukázal jako moudrý a spravedlivý

člověk.

7/ POH

ÁDKA

ZPÍV

ÁNKY

/8

Vánoce, Vánoce

ZPÍV

ÁNKY

/8

Text: Zdeněk Borovec Hudba: Jaromír Vomáčka

REFRÉN Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé. Proč si děda říci nedá, tluče o stůl v předsíni, a pak běda marně hledá kapra pod skříní. Naše teta peče léta na Vánoce vánočku, nereptáme, aspoň máme něco pro kočku, jé… REFRÉN Bez prskavek tvrdil Slávek na Štědrý den nelze být, a pak táta s minimaxem zavlažoval byt. Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost, říká táta vždy, když chvátá na pohotovost, jé… REFRÉN Jednou v roce na Vánoce strejda housle popadne, jeho vinou se z nich linou tóny záhadné.

Strejdu vida děda přidá „Neseme vám noviny“, čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný, jé… REFRÉN A když sní se, co je v míse, televizor pustíme, v jizbě dusné všechno usne k blaženosti své. Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc, máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc, jé… REFRÉN

ŘÍKANKY

PRO NEJMENŠÍ

KRAJÁNKY

Z knihy Krtek a jeho svět, napsal Jiří Žáček.

JAZYKOLAMY

HÁDANKY

9/ VOLN

OČASO

VKY

Stojí, stojí hrdina,

chlubně břicho vypíná.

Přijde-li však na něj slunce,

roztaje jak zmrzlina. KÁLUHĚNS

Stále kráká, nezná noty,

samé peří, žádné boty. ANÁRV

Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nejlomenicovatější

lomenice.

Naše okenice je ze všech okenic ta nejokenicovatější.

ZIMA

Přišla zima, nasněžilo,

všude samé závěje.

Postavím si sněhuláka,

to mě pěkně zahřeje.

Zima není pro pěší.

Ti se na sníh netěší.

Mráz mnohem míň hryže,

když tě vezou lyže.

Lehká jako peříčko,

nemá ráda teplíčko.

Tančí něžně, snad i lehce,

roztát v kapku vody nechce.

Potká-li své sestřičky,

svět je bílý celičký. AKČOLV

Kdy můžeš nosit vodu

v košíku? ĚMIZ V

Kouzelná krabička od zápalek

Το μαγικό σπιρτόκουτο

Pohádka Hanse Christiana Anderse-

na vypráví o dobrodružství vojáka,

který dokázal změnit svůj život.

Kde: Divadlo Αθηναϊς - Μουσική

Θεατρική Σκηνή, Καστοριάς 34-36

& Ιερά Οδός, Βοτανικός

Kdy: neděle 15:30 hod.

Cena: 7 euro, Tel.: 2103480080

Ještě spoustu dalších

krásných představení nabízí

athénská divadla.

Informace o nich najdete na

www.athinorama.gr.

DIVADLO KA

M S

DĚT

MI V

ATH

ÉNÁC

H /

10

Příjemnou zábavu

a krásné vánoční svátky!

Sněhurčin gang

Η συμμορία της Χιονάτης

Veselé hudební představení o tom,

že skrze různá dobrodružství a potí-

že se sami stáváme silnějšími.

Kde: Divadlo Βέμπο, Καρόλου 18,

Μεταξουργείο

Kdy: sobota 15:00 hod., neděle

11:30 a 15:00 hod.

Cena: 10 euro, Tel.: 2105221767

Vánoce jsou za dveřmi. Určitě už se ne-můžete dočkat. Ještě je ale třeba napéct cukroví, napsat a rozeslat vánoční přání, vyzdobit byt, namalovat perníčky a také napsat dopis Ježíškovi, aby se u nás ani letos nezapomněl zastavit. Advent a doba vánoční by ale měla být také časem, který strávíme s rodinou. Co se v tom shonu na chvilku zastavit a zajít s rodiči třeba do divadla? Představení na výběr je mnoho. Na své si přijdou kluci i holky, mladší i starší děti. Kterému představení dáš přednost ty?

11/ KAM S D

ĚTMI V ATH

ÉNÁCH

Strýček Skruč/Ο Θείος Σκρουτζ

Divadelní pohádka napsaná podle

předlohy známé knihy Charlese

Dickense „Vánoční koleda“.

Kde: Divadlo Λάμπρος

Κωνσταντάρας & Ρένα

Βλαχοπούλου, Κουντουριώτου 40,

Αιγάλεω. Kdy: neděle 12:00 hod.

Cena: 7 euro, Tel.: 2105911390

Cesta kolem světa za 80 dní

Ο γύρος του κόσμου σε 80 μέρες

Známý román Julese Verna tentokrát

na divadelních prknech. Cesta plná

dobrodružství, humoru a hudby

s interaktivní videoprojekcí.

Kde: Μέγαρο Μουσικής

(Εκθεσιακός Χώρος), Βασ. Σοφίας &

Κόκκαλη, Αμπελόκηποι

Kdy: sobota 15:00 hod., neděle

11:30 hod. Cena: 12 euro, Tel.:

2107282333

Vysoké hory/ Τα ψηλά βουνά

Originální hudební představení

s 3D animací, které vás zavede

na řecký venkov.

Kde: Divadlo Ακροπολ,

Ιπποκράτους 9-11, Αθήνα

Kdy: sobota 15:00 hod., neděle

11:30 a 15:00 hod.

Cena: 12 euro, Tel.: 2103648303

Jáson a zlaté rouno/Ο Ιάσονας

και το χρυσόμαλλο δέρας

Známý řecký mýtus opět ožívá.

Dramatické dobrodružství, tento-

krát s hudbou, tancem a krásnými

kostýmy.

Kde: Divadlo Μπάντμιντον, Άλσος

Στρατού, Γουδή.

Kdy: sobota 15:00 hod., neděle

11:30 a 15:00 hod.

Cena: 9–18 euro

Tel.: 2108840600

OM

ALO

VÁN

KA /

12

13/ KŘÍŽOVKA

Vánoce už nám téměř klepou na dveře. Na co se nejvíce těšíte? Na stromeček, na cukroví, na kole-dy, ale nejvíc asi na dárky, že ano? A víte, jak se říká dni, kdy nám Ježíšek naděluje dárky? Odpověď na-jdete v tajence křížovky:

1. Koblížka snědla v pohádce chytrá…

2. Pátý den v týdnu se nazývá…

3. Mládě psa je…

4. Den má 24…

5. Malíř namaloval krásný…

6. Obilí se mele ve…

7. První měsíc v roce se nazývá…

8. Divadlo, kde se nemluví, ale zpívá, je…

9. Zazvonil zvonec a pohádky je...

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Spisovatelkou se chtěla stát už ve třetí třídě. Na přání rodi-čů však vystudovala pedagogickou fakultu a stala se z ní paní učitelka. Touha psát byla nakonec silnější, a tak je dnes známou a úspěšnou autorkou knih pro děti a pohádek na pokračování v časopise Sluníčko. Narodila se pár dní před Vánoci a maminka ji dala rodině jako dárek pod stro-meček. My vám letos už v předstihu nadělíme pod strome-ček rozhovor s ní.

Lenka Rožnovská

KRAJ

ÁNKO

VA K

NIH

OVN

A /

14

Narodila jste se pod stromeček. Máte ráda Vánoce? No jéje, ukažte mi toho škarohlída, který nemá rád Vánoce! Celé vánoční období je hezké, mé děti si čekání na Vánoce oslazují čokoládou z adventního kalendáře a já jim k tomu každou neděli zapaluji jednu z adventních svíček. Když se rozhoří i ta čtvrtá, je u nás dost světla, hlavní vánoční svátky mohou začít.

Jaký byl váš dosud nejlepší vánoční dárek? Byly tři. Můj první nejlepší dárek, na který si vzpomínám, byl malý dětský kočárek, který mi Ježíšek nadělil. Jelikož kočárek nebyl zabalený, byl rozpoznatelný hned při příchodu ke stromečku. Než nám rodiče dovolili dárečky rozebrat, museli jsme s bra-trem recitovat vánoční básničky a zpívat koledy. Jak já jsem tenkrát nechtěla zpívat a recitovat! Bylo to moc dlouhé a bylo toho moc. A já už si přece chtěla vzít ten krásný kočárek! Druhé dva dárky, které mi vyrazily dech, jsem dostala v pubertě, tedy v době, kdy se rodiče snaží svému dítku udělat radost, ale nakonec je jejich snaha marná. Dostala jsem diktafon a elektronický psací stroj. Dnes by tyto věci patřily do muzea elektroni-ky, ale tenkrát, panečku, to byl učiněný poklad.

Bez čeho si neumíte představit Vánoce? Každá dívka, když se vdá, a každý mladý muž, když se ožení, si do své nové rodiny sna-ží donést to, co bylo u nich doma tradicí. Naštěstí se mé tradice a tradice mého muže od sebe nějak výrazně nelišily. Máme stromeček, pod ním dárky, zní u nás koledy, štědrovečerní večeře se skládá z hrachové polévky, smaženého kapra a bramborové-ho salátu. Jednu novou tradici jsme si ale zavedli. Všichni se pravidelně vydáváme na výstavu betlémů. Máma s tátou se drží za ruce a děti se mračí, že už zase musí někam jít. Ale i když se mračí, tak si myslím, že si do života ponesou ten hezký pocit, že o Vá-nocích je rodina spolu.

Řada vašich knížek se točí kolem školy. Jaká školačka byla Lenka Rožnovská? Ano, to máte pravdu, svou původní profesí jsem paní učitelka, takže se to celkem na-bízí. A jaká jsem byla školačka? Tak trochu jsem byla podobná Kristýnce z mé knihy Školačka Kristýnka. Všechno mě zajímalo, u všeho jsem chtěla být a všude mě bylo plno.

15/ KRAJÁNKO

VA KNIH

OVN

A

Rozhovor připravila: Lenka Kanellia

Schovává se Lenka ve jménu Šuplenka? V tomto případě se mé jméno ve slovu Šuplenka schovává jen náhodou, spíše jsem vytvořila odvozeninu od slova šuplík. Jméno Lenka je ukryto v jiné mé knížce, a sice Kouzelný mlýnek. Hlavní hrdina je pomatený kouzelník Zuleto, který místo myšlenky má v hlavě myš a Lenku.

A hrála jste si ráda s panenkami, když jste byla malá? Ano, s panenkami jsem si ráda hrála. A tak trochu mi tato záliba zůstala i v dospělosti, panenky sbírám. Jsou to panenky, které představují hlav-ní hrdinky z literárních děl. Takže mám např. Emmu Bovaryovou, Annu Kareninu nebo Janu Eyrovou.

Kdybyste se na den proměnila ve skřítka Školkovníčka, co byste udělala? Všem učitelkám a učitelům, kteří se občas na děti mračí a říkají o nich, že jsou zlobivé, bych dala na nos klaunský nos, aby se naučili smát. Nej-lepší učitelé jsou takoví, kteří se dokážou zasmát sami sobě.

Chodila jste ráda spát? Myslím, že ne. Ale musela jsem, jinak tatínek zahromoval, to pak bylo lepší rychle se schovat pod peřinu.

V knížce Strašidelná škola pro vás strašidýlka tentokrát maloval Vhrsti. Které malované strašidýlko máte ze své knihy nejraději a proč? Je to bubáček Bubuš. Už když vznikal v mé hlavě, byl mým oblíbencem. Je to takový dobrotivý ňouma, kterému se všechno hatí a ani neví proč.

NEJOBLÍBENĚJŠÍ Barva: bílá a světle modrá Den v týdnu: neděle Filmová pohádka: Tři oříšky pro Popelku Dětská knížka: Mio, můj Mio Květina: sedmikráska Strom: buk Školní předmět: Český jazyk a literatura Zimní vůně: vůně vanilkových rohlíčků a padajících vloček

ČTEN

Í NA

POKR

AČO

VÁN

Í /1

6

Kiko se moc spát nechtělo, ale tatí-

nek ji poslal na kutě už v devět ho-

din. Sám šel za maminkou do poko-

je a tam si nalili krapet saké – to je

takový opojný japonský nápoj –

a špitali si a smáli se a určitě se taky

pusinkovali, pomyslela si Kiko. Byla

naštvaná, že musí být v posteli

a nemůže se taky smát a dát si tře-

ba i saké, když přijela maminka, ale

věděla, že by jí to nikdo nedovolil.

Tak si aspoň postěžovala Nurimu,

ale ten si jí taky nevšímal, protože si

povídal s novou kamarádkou, plyšo-

vou červenou veverkou Maruškou,

kterou dostala Kiko od maminky

a pojmenovala ji po paní učitelce

Michalské – Marie. „Ach jo,“

vzdychla si Kiko, ale pak si řekla, že

když si jí nikdo nevšímá, tak že se

zajde podívat za Františkou, třeba je

jí taky smutno a nudí se jako Kiko.

Když v noci vstala a vyklouzla z po-

koje, nikdo si toho nevšiml. Kráčela

potichu setmělým zámkem, kde

sochy vrhaly strašidelné stíny a všu-

de jako by bylo slyšet kroky a něja-

ká záhadná šuškání a šelest a mož-

ná i nějaké vzdechy. Kdyby byla

Kiko opravdu vzhůru, vůbec by se jí

to nelíbilo, protože co kdyby tady

rejdili i jiní, zlí duši, ne jen hodná

Františka. Vtom ji něco zatahalo za

rukáv, ozvalo se známé zašustění

tuhých zelených šatů a Františka jí

šeptala do ucha: „Kiko, to jsem

ráda, žes přišla. On ale dělá hrozné

věci…, před chvílí roztřískal jednu

drahou vázu…“ Kiko těch záhad ale

měla právě dost. „Tak hele, Františ-

ko, buď mi konečně řekneš, kdo je

to ON, nebo já du spát!“ a otočila

se a dělala, že odchází dlouhou

chodbou zpátky do postele.

„Řeknu, řeknu, ale tady ne…, tady

by nás mohl slyšet,“ šeptala zase

Františka Kiko do ucha.

„A když ne tady, tak kde?“ divila se

Kiko. „V Podzámce, v čínském al-

tánku, víš kde?“ navrhla Františka.

„V Podzámce? Teď? Vždyť je noc

a tma a zima a…“ Kiko nechtěla Nap

sala

: M

arké

ta P

iláto

vá,

nak

lad

ate

lstv

í Me

and

er

Část dvanáctá

17/ ČTENÍ N

A POKRAČO

VÁNÍ

Takhle vypadal zámek dřív, když jsem

byla malá já…, v dávných časech,“

vysvětlovala Františka. „Aha, tak je to

teda.“ Najednou bylo Kiko jasné, proč

se jí teď zdál zámek trochu jiný.

Všechno bylo jakoby přestavěné, na

stěnách visely jiné obrazy, sochy mě-

ly na sobě brnění a v lustrech byly

zastrkané svíčky místo elektrických

žárovek. Zámecké dveře se před nimi

se skřípotem sa-

my otevřely a obě

odvážně vykročily

do temné zahra-

dy. Františka na-

táhla ruku a při-

stálo jí na ní hej-

no světlušek. Vy-

padaly jako

opravdová bater-

ka se spoustou

křidýlek, ale svět-

la vydávala málo, a tak Kiko stejně na

cestu moc dobře neviděla. Zahrada

byla úplně jiná, než jak si ji Kiko pa-

matovala z první procházky s Evou.

Teď ji viděla takovou, jaká asi byla

kdysi dávno. Stromy byly nějaké

menší a keře divoce zarůstaly cestič-

ky, které se v nich ztrácely někam do

tmy. A tam, kde byla ve dne upro-

střed Podzámky obrovská louka, se

teď vinul jakýsi záhadný klikatý a růz-

ně stočený obrazec.

přiznat, že se bojí, ale bála se moc. Po-

tulovat se po zámku bylo něco dočista

jiného, než se v noci vytratit do staré,

temné zahrady, na kterou dnes nesvítil

ani měsíc, protože byl schovaný za

mrakem. „Ty se bojíš?“ zeptala se tro-

chu posměšně Františka. „Ne, to ne,“

zalhala Kiko. „Jenže to tady neznám

tak dobře jako ty, třeba někam spad-

nu, nemáme ani baterku!“ Kiko doufa-

la, že Františku od

jejího nápadu odradí.

„Ale já přece vidím

i v noci,“ řekla prostě

Františka. „Cože, fakt

jo? A jak to děláš?“

vyptávala se ohrome-

ně Kiko. „No jak, to asi

už my duši umíme,

víš,“ pokrčila Františka

rameny. „Tak co,

jdem, nebo ne?“ ze-

ptala se nakonec. Kiko bylo jasné, že jí

nezbývá nic jiného, než se s Františkou

vydat do noční Podzámky, jinak by mu-

sela přiznat, že je strašpytel, a to by

Kiko nikdy neudělala. Františka vzala

Kiko za ruku a vytratily se zadními

dveřmi v komnatě, kterou předtím Ki-

ko na zámku vůbec neviděla, do Pod-

zámky. „To je zvláštní, tuhle komnatu

nám nikdo na zámku neukázal,“ divila

se Kiko. „To asi jak jsi náměsíčná, mů-

žeš být se mnou ve světě duchů.

Pokračování příště

Učte se česká slovíčka hrou! Poproste maminku, tatínka, brášku nebo sestřičku, ať si s vámi zahrají. Kartičky si vytiskněte, podlepte papírem a poté rozstříhejte v místech, kde jsou symboly nůžek.

Jak se domino hraje?

1. Kartičky domina se zamíchají a položí obrázkem dolů. Každý hráč dostane čtyři kartičky. Zbytek kartiček se srovná na hromádku.

2. První hráč vyloží jednu kartičku na stůl, a pokud má další hráč slovo shodné s obrázkem na kartičce, může je přiložit. Shodný obrázek a slovo musí být vždy vedle sebe.

3. Nemá-li hráč vhodnou kartičku, musí si vzít jednu z hromádky. V případě, že je na ní shodné slovo k obrázku, může ji přiložit.

4. Hráči se v tazích střídají. 5. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přiložil všech-

ny své kartičky.

Je jen na vás, zdali budete dodržovat tato pravidla, nebo si vytvoříte nová. Hru můžete hrát i sami se sebou.

HRÁ

TKY

S ČE

ŠTIN

OU

/18

řampouchý da řký

va noc ní střomec ek

Jez í s ek

kometa sne hula k

jeslic ký Panna Mařie

va noc ní ozdobý

cukřoví

19/ HRÁTKY S ČEŠTIN

OU

oslí k

va noc ka

řýbí pole vka

zvonec ek

kapř

adventní ve nec

smaz ena řýba

oř echove lodic ký

břambořový sala t

břusle

oř echý

tř i křa love

jmelí

sa n ký

ČESK

Ý ZE

MĚP

IS /

20

Jsou jedním z nejzná-

mějších a nejnavstě-

vovanějších lázeňských měst v České re-

publice. Leží na západě a zdejší prameny

mají blahodárný vliv na léčení střevních

chorob. Ve městě je celkem pět kolonád

s třinácti léčivými prameny, které se vyu-

žívají pro pitné kůry. Nejvydatnější a nej-

teplejší karlovarský pramen se jmenuje

Vřídlo. Je schopný vytrysknout za 1 minu-

tu z podzemí do výšky 12 m a vychrlit až

dva tisíce litrů termo-minerální vody

o teplotě 72 °C.

Při návštěvě

Karlových Varů

si určitě kupte

porcelánový

hrneček s ouš-

kem – tzv.

Karlovarský

pohárek

a vyzkoušejte některý z pramenů minerál-

ních vod.

Každý pramen má jinou teplotu i chuť,

a je proto velice zábavné je ochutnávat.

Dětem bude určitě chutnat lázeňská

oplatka, kterou tu

prodávají na kaž-

dém rohu. Je to

veliká tenká oplatka

naplněna různými

druhy náplní – a že jich tu mají na výběr!

Město je mimo jiné známé filmovým festi-

valem, který se zde koná každé léto. Do

Karlových Varů se sjíždí plno osobností

z filmového průmyslu, i plno fanoušků

kinematografie.

Když budete v Karlových Varech, určitě si

nenechte ujít malý výlet na vyhlídku Jelení

skok. Můžete jít po

lesních cestičkách

a kamenných scho-

dech přímo z cen-

tra Karlových Varů ,

nebo se můžete nechat vyvézt lanovou

dráhou, která jede od Grandhotelu Pupp.

Karlovy Vary

21/ PUTO

VÁNÍ ZA CH

UTĚM

I

POSTUP: Nachystáme si mouku, kterou přesejeme a smícháme s práškem do pečiva. Jinde vyšleháme roz-měklý tuk s cukrem a špetkou soli do hladka. Po jed-nom přidáváme žloutky. Šleháme, postupně přidáváme kůru z pomeranče, koření mahlepi, vanilku, mléko a koňak. V jiné míse vyšleháme z bílků tuhý sníh. Po-tom střídavě do směsi ze žloutků a ostatních přísad při-dáváme sníh a připravenou mouku. Nakonec lehce vmí-cháme mandle.

Kulatý plech nebo velkou dortovou formu si vymažeme máslem a vysypeme strouhankou, aby se nám těsto nepřilepilo. Nalijeme směs a nezapomeneme přidat čistou minci. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů přibližně 1 hodinu. Po upečení necháme chvíli stát, a potom Vasilopitu vyjmeme z formy. Po úplném vychladnutí ji pocukrujeme a můžeme dát na slavnostní stůl. Tip na ozdobení Vasilopity: Vystřihněte z papíru šablonu s číslem nadcházejícího roku, letos tedy 2016, přiložte na upečenou Vasilopitu a pak teprve pocukrujte.

POTŘEBUJEME: 250 gramů tuku na pečení (margarín), 2 hrnky cukru,

6 vajec, 1 hrnek mléka, ½ kila mouky, 100 ml koňaku, nastrouhanou kůru

z jednoho pomeranče, vanilku, 2 lžičky koření mahlepi (pokud nemáte tohle

koření, zkuste použít třeba skořici nebo hřebíček), špetku soli, 1 prášek

do pečiva, 1 hrnek nadrobno nakrájených pražených mandlí

ŘECKÁ VASILOPITA

Máme tu advent, blíží se Vánoce a také konec

roku 2015. V Řecku existuje moc pěkný novo-

roční zvyk, a to je krájení tzv. Vasilopity. To je tra-

diční koláč, ve kterém je zapečená mince. Po slavnostní večeři

a novoročním přípitku se Vasilopita rozkrájí a rozdělí mezi přítomné

členy rodiny a přátele, jeden kousek připadne i na hostitelskou domác-

nost a pro Pána Boha. Na koho vyjde kus s mincí, ten bude mít po celý

rok štěstí a peníze. Toto jídlo si můžete připravit i vy, děti, samozřejmě za

pomoci maminek. Existuje spousta receptů, které se liší kraj od kraje,

domácnost od domácnosti. My jsme pro vás vybrali jeden velmi chutný

a jednoduchý.

ΧΡΟΝΙΑ ΠΟΛΛΑ ΚΑΙ ΚΑΛΗ ΠΡΩΤΟΧΡΟΝΙΑ!!!

VŠE NEJLEPŠÍ A KRÁSNÝ NOVÝ ROK!!!

Vánoční věnec patří mezi oblíbené vánoční ozdoby. Pěkně vypadá na stole,

pověšený na dveřích nebo v okně. Dají se vyrobit z mnoha různých materiálů,

od tradičních smrkových větví, až po bláznivé kreace z želé bonbónů nebo

kelímků od kávy. My si tentokrát společně vyrobíme malý vánoční věnec

z natrhaných kousků papíru, který se dá použít například jako ozdoba na

vánoční stromeček. Zvládnou to i ti nejmenší!

KRAJ

ÁNKO

VO T

VOŘE

NÍ

/22

BUDEME POTŘEBOVAT tvrdý papír nebo karton

zelený a červený papír

kancelářskou děrovačku

lepidlo

tenkou červenou stužku

průhlednou lepicí pásku

Z tvrdého papíru nebo kartonu

vystřihneme kruh. Velikost si vy-

bereme podle nálady a podle to-

ho, jak velký chceme náš výtvor

mít.

Přeložíme na polovinu

a vystřihneme vnitřek kruhu.

Tak snadno získáme základ

pro věneček.

23/ KRAJÁNKO

VO TVO

ŘENÍ

Zelený papír natrháme na ma-

lé kousky. Ty potom nalepujeme

postupně na bílý kruhový pod-

klad, dokud jej celý nepokryjeme.

Jakmile máme celý podklad

zaplněný zelenými útržky, je na-

čase přidat červené kuličky na

ozdobu. Děrovačkou proděruje-

me červený papír a získaná malá

kolečka nalepíme na věneček.

Z červené stužky uvážeme ma-

lou mašličku a také ji přilepíme

na věneček.

Potom ustřihneme další kou-

sek červené stužky. Tento kousek

pomocí lepicí pásky připevníme

na zadní stranu věnečku, aby-

chom jej měli za co pověsit.

Hotovo! A teď už zbývá jen

počkat, až se bude zdobit stro-

meček, abychom mohli přidat

také naši krásnou vánoční ozdo-

bu. Veselé Vánoce!

Český krajanský spolek v Athénách vás i letos v čase předvánočním srdečně zve, abychom si společně s ostatními krajany v Čechách

i ve světě zazpívali koledy a vánočně se naladili. Stejně jako loni si zanotujeme Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán a Půjdem

spolu do Betléma. Pásmo koled uzavřeme tradiční písničkou Vánoce, Vánoce přicházejí. Akce probíhá pod záštitou Deníku.

http://czechathenscommunity.cz/akce/cesko-zpiva-koledy/

Těšíme se na vás!

ČKSvA