ročník 2014, květen

O

BSAH

/

ÚVO

DN

ÍK

/2

KONTAKT:

Radka Çelik, šéfredaktorka krajanek@krajaneistanbul.cz

OBSAH:

Úvodník 2

Den rodiny 3

Den matek 3

Květnová výročí 4

a významné dny

Pranostikář 5

Pohádka 6,7

Volnočasovky 8,9

Krajánkova 10,11

knihovna

Omalovánka 12,13

Kam s dětmi 14,15

v Istanbulu

Krajánkův lexikon 16,17

Krajánkovo tvoření 18,19

Říkanky 20

Zpívánky 21

Malý kuchařík 22

Karel IV. 23

Dětské centrum 24

Ahoj krajánci!

Květen je tady a s ním i nové vydání vašeho nejoblíbenějšího, nejlepšího, nejzábavnějšího, prostě super časopisu:-) Venku je moc hezky, takže doufám, že si Krajánka budete číst někde pěkně v parku pod rozkvetlým stromem, a ne zalezlí doma.

Květnu se také říká máj. A máj - lásky čas. A koho máme všichni a nejraději na světě? Maminku, tatínka, sestry, bráchy, babičky, dědy...prostě rodinu! Takže bychom na ně neměli zapomenout 15. května, kdy se slaví Mezinárodní den rodiny. Namalujte jim třeba obrázek nebo se naučte písničku, kterou naj-dete v tomto čísle Krajánka, a udělejte jim představení! Jeden den je věnovaný ceeeelý maminkám, takže co jim třeba vyrobit květino-vou girlandu? Že nevíte, jak na ni? Žádný prob-lém, milé děti, přinášíme vám návod. Chce se vám vařit? Už listujte stranu 18, tam najdete recept na překvápko pro mamku!

Na straně 4 se dozvíte, kdo byli Eduard Petiška a Jan Kašpar a co je proslavilo. Už jste slyšeli o hloupém Honzovi? O tom, co přelstil krále? On vám totiž vůbec nebyl hloupý. Hloupý Hon-za, co nebyl hloupý, to je teda pomatené, že? Raději si tu pohádku co nejdříve přečtěte.

Pořád se tady v Turecku mluví o nějakém Nasreddinu Hodžovi, ale já vám vůbec nevěděla, kdo to je. No ještě že mám Krajánka, který mi to na stranách 12 a 13 vysvětlil.

Až budou maminka s tatínkem přemýšlet, kam jet na výlet, zkuste navrhnout miniaturní Tu-recko, nebo-li Miniatürk. No vážně, úplně malilinkaté budovy z celého Turecka na jed-nom místě.

Je jaro, takže bychom měli dělat jarní věci! Maminky většinou dělají jarní úklid, ale my uklízet nebudeme, v Krajánkovi vás čekají mno-hem zábavnější věci: omalovánka, slovníček česko-tureckých pojmů, básničky, povídka o Karlu IV . a mnoho dalšího.

Víte co, dost už bylo povídání, jde se číst!

Krajánci, mějte se krásně a dávejte na sebe pozor!

Přejeme příjemnou zábavu!

Krajánkův tým

3/ DEN

ROD

INY / D

EN M

ATEK

musí být. Nebo jen ve vašem domě, ulici či vesnici. A každá ta rodina je výjimečná. Podle toho, v jaké rodině vyrůstáme, takoví lidé se z nás stávají. Rodiče se proto snaží vychovávat své děti tak, aby si v životě dokázaly najít své místo a uplatnění.

Rodina nás učí vzájemné úctě a ohle-du mezi několika generacemi. Mezi dětmi, rodiči a prarodiči. Jejich vzá-jemné propojení dává všem pevné zázemí a domova. Pokud se v rodině cítíte dobře a vnímáte lásku, která okolo proudí, pak je to to nejlepší, co můžete dostávat.

Tak se usmívejte, říkejte si doma, jak se máte rádi, a svět bude ještě krás-nější.

odina je pro náš život velice důle-

žitá. A vyrůstáme-li ve spokojené rodině, tak jsou spokojeni rodiče, jsou spokojené děti a nakonec i jejich ka-marádi.

Podívejte se jen na samotné slovo RODI-NA a jeho kořen. Ten tvoří krátké, ale důle-žité slovíčko ROD. A rod je dlouhá linie našich předků vedoucí přes celá století až k nám. Každý z našich kamarádů i my žijeme

v takové rodině. Tak si jen představ-te, kolik jich na celém širém světě

Každý rok 15. května si lidé po celém světě připomínají MEZINÁRODNÍ

DEN RODINY. Letos se bude slavit už po dvacáté.

————————————————————————————–—

MAMINCE K SVÁTKU Tereza Šumníková

Ani nevíš, mamko milá, jak jsem ráda, že tě mám. Přemýšlím už od večera, co ti k tvému svátku dám.

Že je moje kapsa prázdná, to mně vůbec nevadí. Kdo v svém srdci lásku nosí, vždy si nějak poradí.

Natrhám ti pampelišek, těch dukátků ze zlata, ať dnes všichni lidé vidí, že jsi také bohatá.

Druhou květnovou neděli, letos

11. května, mají svátek všechny

naše maminky a babičky. Neza-

pomeňte jim poblahopřát. Radost

jim určitě udělá kytička nebo

vlastnoručně připravené přáníčko

či malý dáreček z lásky. Tím ma-

minkám povíte, jak moc je máte

rádi a jak moc si jich vážíte.

zdroj:

zdroj:

KV

ĚTN

OVÁ

VÝR

OČÍ

A V

ÝZN

AMN

É D

NY

/ 4

14. května 1924

se narodil

Eduard

PETIŠKA

——————

Spisovatel, autor

ba sní , poví dek a kní ž ek pro de ti i dospe le .

Pocha žel ž c esko-ne mecke rodiny a podle

vypra ve ní sve babic ky napsal sbí rku ne -

mecky ch poha dek, ktere si mu ž ete pr ec í st

v kní ž ce Sedmikra ska. Eduard Petis ka

napsal i va m jiste dobr e žna me poví da ní

k pr í be hu m o Krtkovi, nebo kní ž ky poha -

dek a pr í be hu jako jsou Martí nkova a

Aniččina čítanka, Pohádková babička,

O jabloňce nebo velice žnámé Staré

řecké báje a pověsti.

20. května 1883

se narodil

Jan

KAŠPAR

———————

Byl pru kopní kem

c eske aviatiky

(le ta ní ). Byl tedy první m nejžna me js í m

c esky m pilotem a letecky m konstrukte -

rem. Svu j asi nejslavne js í let uskutec nil

na trase Pardubice – Velká Chuchle 13.

května 1911. Vžda lenost 121 kilometru

pr ekonal ža 92 minut ve vy s ce asi 800

metru . Letoun, se ktery m tento let usku-

tec nil, je dodnes k vide ní v Na rodní m

technicke m mužeu v Praže. Jan Kas par se

pr i jednom že svy ch letu dokonce i žr í til.

Nas te stí se mu nic nestalo a da le mohl

pokrac ovat ve sve pra ci.

V Pardubicích, ze kterých Jan Kašpar po-

cházel, chtějí uctít jeho památku postave-

ním památníku. Jeden návrh představuje

pomalování hlavní pardubické Třídy Míru

barvou tak, aby představovala přistávací

plochu. Nechme se tedy překvapit. :)

Den vítězství

Připadá na 8. května, kdy se v České re-

publice slaví státní svátek. Měli bychom

všichni vědět, že právě v tento den v roce

1945, v Evropě skončila 2. světová válka.

Trvala téměř 6 let. Během 2. světové vál-

ky zemřelo více než 60 milionů lidí.

DEN SLUNCE

3. května má svátek Slunce. Den Slunce má svůj původ v Rakousku, odkud se rozšířil do mnoha evrop-ských. Slunce je hvězda složená ze žhavých plynů. Dává nám dává světlo, teplo a energii potřebnou pro život. Jen si vzpomeňte, jak je to příjemné, když nás sluníčko pošimrá prvními jarními paprsky. A víte, že než světlo ze Slunce dorazí k nám na Zemi, trvá to osm minut?

zdroje: vlajka, slunce1, slunce2

5/ VOLN

OČASO

VKY Pranostikář

minulých číslech jste se na této stránce dočetli o pranostikách a o jejich vzni-ku. O každém měsíci jsme si řekli, jak vznikl jeho název, a představili jsme si

několik pranostik. Jinak tomu nebude ani tentokrát. Nastává jeden z nejkrásněj-ších měsíců v roce - květen. A vy se o něm pojďte něco zajímavého dozvědět.

Mokrý máj - v stodole ráj.

Na mokrý květen přichází suchý červen.

Večerní rosy v máji hodně sena dají.

Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.

Když se v máji blýská, sedlák si výská.

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.

Květnové pranostiky

Den otevírání studánek

Květen jako jediný že všech měsíců v roce ma dve pojmenova ní : stars í MA J (ž latinske ho maius) a mlads í KVE TEN (podle pr í rody, ktera v tuto dobu kve-te). Stars í ožnac ení pa te ho me sí ce je dosud pome rne ž ive dí ky c eske mu ba s-ní kovi Karlu Hynku Ma chovi, a jeho slavne ba sni ž roku 1836. Slovo ma j se objevuje i ve ve ts ine c esky ch pranostik. Z toho by se dalo usužovat i na jejich

zdroj:

zdroj:

zdroj:

Jde o starodávnou tradici, kdy dívky obcházely studánky ve svých i přilehlých vesnicích a z jara je čistily. Voda byla (a stále je) pro všechny velice důležitým prvkem potřebným pro život i úrodu. Dívky se za vou modlily aby byla čistá a obřad zakončily tancem a hudbou. Den oteví-rání studánek si připomínáme 31. května.

PO

HÁD

KA

/6 O hloupém Honzovi

yl jednou jeden táta a měl syna Hon-

zu. Honza rostl jako dříví v lese. Jed-

nou se už táta dopálil a nakázal mu, ať se

oblékne a do kostela zajde jako všichni

spořádaní lidé. Honza se sebral a šel. Když

kněz v kostele kázal, mluvil ohnivě,

rozhazoval rukama a Honza měl pocit, že jen

k němu. Vstal z lavice a rozzlobil se, co že

ten košiláč na něho se stále zlobí? A jestli

nepřestane, dá se s ním do křížku! Lidi ho

okřikovali, ať neruší a mlčí a nakonec ho

z kostela vystrčili.

Táta se moc divil, že přišel tak brzy domů.

Honza mu vypravoval, co se dělo, a že na něj

starý košilatý z kazatelny křičel, a když na

něj volal, ať ho nechá na pokoji, a zacpal si

uši, lidi ho vystrčili ven z kostela. Táta se na

něho rozzlobil, že je to hlupák, ať jde radši

večer k muzice.

Honzovi dal zlaťák

na pivo a radu, ať

s děvčaty hodně

tancuje. Honza

vesele přišel do

hospody a poručil

si pivo. Jeden muzi-

kant hrál na housle a v kole se točilo několik

párů. V životě nic takového neviděl, vyvalil

oči, otevřel pusu a zíral. Najednou se za ním

ozvalo příšerné zavřísknutí, to zrovna začal

dudák hrát na dudy. Všichni se k němu ra-

dostně rozeběhli a jen Honza se vyděsil,

otočil se a co mu nohy stačily, utíkal pryč.

Cestou ještě stačil ve dveřích povalit hos-

podského.

Doběhl domů a hned na tátu volal, ať už ho

jen nikdy k muzice neposílá. Tak se ještě

nikdy nevylekal. Když tam přišel, skřípal

jeden na prkénko a několik bláznů se točilo

po sednici. Najednou to kviklo, blázni všich-

ni strachem vykřikli a hrnuli se ke dveřím.

Do nich vstoupil chlap a mačkal pod paží

čerta. Táta si zase povzdychl, jaký je Honza

hlupák. Ve službě u pána se mu snad pove-

de lépe. Jednoho takového, který hledal

sluhu, táta znal.

Druhý den k němu

Honzu zavedl.

Došli před krásný

zámek. Vrátný, co

u brány sloužil, se

Honzy zeptal, jak se

jmenuje. Honza mu

nechtěl své pravé

jméno říci a vymyslel

si, že se jmenuje

Předevčírem. Když se dostal k pánovi, i ten

se ho ptal na jméno. Honza mu ho řekl, ale

pánovi se nelíbilo, a tak že mu bude říkat

Johannes. Na to mu Honza řekl, ať si mu

říká, jak chce, on slyší jen na Honzu. Poslal

ho do kuchyně a kuchařka se také ptala na

jméno. Dozvěděla se, že se jmenuje Dobré

víno. Další se zeptala i paní. Honza už byl

dopálený, a tak jí odpověděl, že se jmenuje

Kočka. Paní si pomyslela, že je to blázen, ale

zdroj

7/ POH

ÁDKA

už se o něj nestarala.

Na chodbě potkal

jejich dceru a tak,

když viděla sluhu,

zavolala na něho, že

chce přinést z kuchy-

ně polívku. Honzovi se

slečinka moc líbila. A

odpověděl jí, že on je

Polívka. Tak moc se

mu líbila, že se v noci

opatrně přikradl do jejího pokoje a chtěl

jí dát hubičku. Slečna ho ale poznala a zača-

la volat: "Mamá, mamá, Polívka!" Paní ji

slyšela, pokárala, že snad teď v noci nebude

jíst polívku! Dcera jí odpověděla,

že je tu ten nový sluha! Paní se

vylekala a budila pána, že u dce-

ry je Kočka! Ten se jen otočil na

druhý bok a řekl, že ji má

zahnat. Paní volala, že je to ten

nový sluha! Pán rychle vstal,

popadl bič a utíkal do pokoje

k dceři. Honza už tam nebyl.

Rozeběhl se ke schodům a tam

upadl přes kuchařku. Ptal se jí,

proč tu leží, co ji porazilo? Od-

pověděla, že Dobrý víno. Doběhl

pán k zámecké bráně a ptal se vrátného,

jestli neviděl sloužícího. Vrátný se ho ptal,

jestli toho Předevčírem? Hádali se, až se

dohádali, že oba mají na mysli toho stejné-

ho. Král se rozzlobil, jak je Honza dopálil.

Ten mezi tím už doběhl domů a tátovi vy-

pravoval, co se mu zase přihodilo. Táta jen

lomil rukama, jaké je Honza dřevo. Ten mu

ale pověděl, co v zámku vyslechl. Jeden král

si svolal učené, aby se s ním hádali. Ať říkají,

co říkají, na všechno jim kýve, že je to prav-

da. Komu ale řekne, že lže, ten vyhrál

a dostane buď hromadu peněz nebo jeho

dceru. „Půjdu tam a vyhraju!" řekl Honza.

Táta ho nechal jít s pánembohem.

Honza došel do toho království a král se moc

podivil, že se s ním chce hádat. Vypadal jako

obyčejný hlupák. Honza mu začal vyprávět:

„Jednou jsem šel do lesa a porazil jsem

dub." Král na souhlas přikývl. Honza pokra-

čoval: „Bylo z něho pilin až tma! Z těch pilin

jsem upletl provaz. Ten provaz jsem přivázal

k nebi a soukal se po něm nahoru." Král

stále přikyvoval. Honza povídal dále:

„Nahoře se mi ho kousek nedostávalo, uřízl

jsem dole kus a nahoře nastavil. Již jsem se

chytal trámu, tu se provaz

utrhl a já se zaryl sto sáhů

pod zem. Vzpomněl jsem si,

že máme v kuchyni motyku, a

tak jsem vylezl ven, abych se

vykopal." Král souhlasil. Hon-

za povídal dál: „Když jsem

vyšel, viděl jsem běžet zajíce,

který měl na krku cedulku. A

na té cedulce stálo, že váš

táta s mým dědkem pásli

prasata."

Král se zarazil, podíval se na Honzu a rozkřikl

se, že lže! Tak Honza vyhrál. A nestál o prin-

ceznu, vzal si bohatství, za které si koupil

velké panství a nic jiného nepotřeboval. Měl

VO

LNO

ČASO

VKY

/8

Naše babičky vyznávaly symboliku květin a jejich barev. Když od někoho dostaly růži

nebo kopřivu, hned si vyhledaly, co jim dotyčná osoba chce květinou říci. K tomu jim

posloužila knížečka, která se jmenovala TAJENKA. Obsahovala seznam všech květin

a jejich zašifrované významy. Do očíslovaných políček křížovky doplňte výrazy dle

legendy. Písmena z barevných políček křížovky přepište dle barev do tajenky.

A znáte tenhle?

Přijde pan Novák k veterináři a říká: "Co mám dělat, pane

doktore? Náš pes honí lidi na kole!"

Doktor chvíli přemýšlí a pak odvětí: "Seberte mu to kolo!"

zdroje: žába, tygr

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1. malá postel / znak rodu 2. druh nejedovatého hada / ovoce se žlutou slupkou

3. první část dne / ze stromu spadl / spodek nádoby 4. druh žáby / mládě žáby 5. kůň / kovářovo nářadí / jméno hada z Knihy džunglí 6. po čem jezdí vlak / pryskyřice lidově 7. zvíře, které dává vlnu / pokrývka hlavy 8. 5 / ryba s růžovou barvou masa 9. obyvatel severních zemí / noční pták

10. co je nad zlato? / čirá tekutina / domácí hlodavci

11. velký vak / člověk, který nevidí

tajenka

A znáte tenhle?

Potkají se dva šneci a jeden se ptá druhého: ,,Kde ses

tak zřídil, že jsi samý obvaz?" ,,Na závodech. Řítím se

z kopce, vyhnu se jedné trávě, vyhnu se druhé trávě...

a najednou přede mnou vyroste houba."

9/ VOLN

OČASO

VKY

Jazykolamář Dokážete správně přečíst a zopakovat následující jazykolamy?

A dokážete je rychle opakovat tak, aby se vám nezamotal nebo

nezlomil jazyk?

Zebru zebou zuby, zubr se zas zubí.

Poslal posel posla pro slámu.

Kotě v bytě hbitě motá nitě.

Na cvičišti čtyři svišti piští.

Řízni dřív dřevo z bříz.

A znáte tenhle?

Dvě kukačky vedle sebe sedí, jedna

druhou nevidí. Co je to?

oči

Spadne to do vody

a vodou to ani nehne.

Co je to?

Když se černoušek narodí, má

černé tělo, černé ruce, černé

nohy, černou hlavu a jaké má

zuby?

žádné

stín

Hádankář Malý, velký, bílý, černý,

svému pánu vždycky věrný.

Ocáskem vrtí z radosti,

pochutnává si na kosti.

pes

Jde mravenec ve sněhu a za ním slon. Najed-

nou se mravenec otočí a řekne slonovi: „To se ti

to jde, když ti vyšlapávám cestičku, co?“

KR

AJÁN

KOVA

KN

IHO

VNA

/10

Je to malý vousatý děda a na hlavě nosí obrovský turban. Skoro to vypadá, jako by měl na hlavě celou zeměkouli. Však ho tak někteří kreslíři vidí - jako dědu, který všechno ví a zná, všude byl, všechno viděl a na hlavě nosí velikán-ský glóbus.

Říká se, že Hodža Nasreddin se narodil ve středověku kolem roku 1208 v turec-kém Akšehíru. Víte, kde to je? Poproste maminku a tatínka, aby vám to místo ukázali na mapě. Když Nasreddin vyros-tl, stal se z něj filozof. Toulal se od měs-ta k městu a z hlupáků, které potkal, si

Kdo byl Hodža Nasreddin?

Historikové a literární vědci říkají, že se

narodil v Akšehíru. Dodnes ho považují

za nejslavnějšího tuláka Orientu,

moudrého učitele, který si nebral ser-

vítky a z hlupáků si dělal blázny.

dělal blázny. Dodnes se o něm říká, že je nejslavnějším tulákem a také moud-rým učitelem Orientu. Jezdil na oslíkovi a často na něm seděl obráceně - čelem vzad. Lidé se ho ptali, proč to dělá, a on jim odpověděl: „Kdybych se díval vpřed, byli byste za mnou. A kdybyste šli přede mnou, já bych byl zase za vámi. Tak nebo tak bych vám neviděl do očí. Pro-to sedím obráceně, abych na vás na všechny dobře viděl!“ Mnohdy zůstal nepochopen, lidé mu nerozuměli a po-važovali ho za blázna. Zvláštní je, že nikdo neví, jestli Hodža Nasreddin opravdu existoval. Hned několik asij-ských národů říká, že nebyl ani tak Tur-kem jako spíše Peršanem či dokonce Indem. Jak to bylo doopravdy, už dneska nezjistíme. Ale to nevadí. Zůsta-ly nám příběhy. Těch, ve kterých vystu-puje Hodža Nasreddin, je opravdu hod-ně. A jmenují se různě: Svíčka pod hrn-cem, Moudrost ukrytá v turbanu nebo Jez, má kožešino, jez! Přečtěte si někte-ré z nich a zamyslete se nad nimi. Může se hrnci naro-dit dítě? Může kabát jíst? A co tím chtěl Hodža Nasred-din říct? Po-proste rodiče, aby vám pří-běhy vysvětlili.

Hodža Nasreddin Nejslavnější postava z orientálních příběhů

11/ KRAJÁNKO

VA KNIH

OVN

A Ukázky z knihy Šašci a blázni králů od spisovatele Luboše Y. Koláčka: Jedné noci vnikl do Hodžova domu zlo-děj a bral všechno, co mu přišlo do ru-kou. Majitel ho pozoroval, ale nechal zloděje krást. Když pak ničema odešel, sebral okradený Nasreddin, co zbylo, naložil si to na záda a hajdy ve zlodějo-vých patách. Když zloděj vcházel k sobě domů, Nasreddin se hrnul za ním. „Co tady chceš? Co lezeš do mého domu?“ rozkřikl se zloděj. „Do tvého domu? Ty tady bydlíš? Já myslel, že se stěhuje-me...“

Jednou si Hodža Nasreddin půjčil od souseda hrnec. Když ho vracel, zapo-mněl na jeho dně malý kastrůlek - a chtěl si ho vzít. „Ne! Ne!“ vykřikl oka-mžitě lakomý soused. „To je můj kas-trůlek, nech ho pěkně, kde je!“ „Ale samozřejmě,“ opáčil Hodža pohotově. „Jakpak by ne. To je patrně mládě vaše-ho hrnce, které se u mne narodilo.“ - „Tak, tak,“ přitakal rychle lakomec a kastrůlek si nechal. Uplynul nějaký čas. Nasreddin si zase vypůjčil hrnec, a když ho dlouho nevracel, soused u něj zaklepal. „Jdu si pro svůj hrnec,“ řekl Hodžovi. „A jejej...“ povzdechl si Nasre-ddin. „Zrovna za něj držím smutek. Představte si, stala se taková mrzutá věc! On ten chudinka hrnec umřel. Nu, ještě že nás nepotkalo něco horšího...“

Lakomý soused na něj zíral s otevřenou pusou, ale pak se vzpamatoval a vztekle vykřikl: „Umřel, to snad ne?!“ - „Umřel, je po smrti,“ opakoval Hodža. „Hodžo efendi,“ zakvílel soused, „copak je mož-né, aby hrnec umřel?“ A Hodža na to: „A co by nemohl umřít, když se mu mohlo narodit dítě?“

Jednou pozvali Nasreddina na hostinu do bohatého domu. Uvnitř samá pará-da, takže Hodži, jenž přišel v prostém šatě, si nikdo nevšímal. Odešel tedy, doma se převlékl do drahých šatů, přes ramena si přehodil nádherný kožich a šel znovu na hostinu. „Ó, jaká čest pro nás, vzácný pane,“ vítali ho hned u dve-ří, „jen pojďte dál, Hodžo efendi, a po-služte si.“ Usadili ho do čela stolu a začali přinášet nejlepší pokrmy. Nasreddin suše sundal kožich ze svých ramen, přidržel ho u stolu a začal mu poníženě domlouvat: „Prosím, co račte. Vyberte si podle chuti...“ Všichni pří-tomní zůstali celí zaražení. „Ale proč to, Hodžo efendi? Kožich přece...“ - „Ale jakpak by ne?“ podivil se Nasreddin. „Kožich si dá jistě říci, když veškerá ta úcta patří je-mu!“

Zapamatujte si Hodža (turecky Hoca) je oslovení pro

učitele, mistra nebo duchovního.

zdroje: Nasreddin1, Nasreddin2

O

MAL

OVÁ

NKA

/1

2

13/ OM

ALOVÁN

KA

KA

M S

DĚT

MI V

ISTA

NBU

LU

/14

Miniaturní Turecko, turecky Mini-

atürk, je známé miniaturní město,

které představuje všechno, čím je

Turecko známé ve světě. Miniatürk

bylo slavnostně otevřeno 2. května

2003 a na ploše 60 tisíc metrů čtve-

rečních můžete obdivovat celkem

126 miniatur v poměru 1:25.

Istanbul: Miniatury Istanbulských

památek tvoří polovinu expozice.

Z celkového počtu 126 je to celých

59 kousků. Mezi nejznámější patří:

Hagie Sofie, mešita Selimiye, pev-

nost Rumeli, Galatská věž, Bospor-

ský most, palác Dolmabahçe a jeho

hodinová věž, pevnost Yedikule,

synagoga Ahrida nebo historická

budova vlakového nádraží

v Haydarpaşa.

Malá Asie (Anatólie): Od dob staro-

věku má Malá Asie obrovský vliv

na chod dějin, protože se na jejím

území vystřídaly Chetité, Féničané,

Řekové, Římané, a byla součástí

Byzantské i Osmanské říše. Mezi

nejznámější miniatury Anatólie pat-

ří Muzeum Mevlany, Celsusova kni-

hovna a Artemidin chrám v Efesu,

Miniatürk aneb miniaturní Turecko

T rochu sluníčka, trochu deště, trochu větru. Tak nějak se dá popsat to

pravé jaro nejen v Česku, ale také v Istanbulu. Takže na dnešní výlet

kromě svačiny si pro jistotu přibalíme i lehkou bundu, pláštěnku nebo dešt-

—–———————–———————

mašskou bránu postavenou osman-

ským sultánem Sulejmánem I.

(Jeruzalém).

Kromě města Miniatürk můžete dá-

le navštívit Panoramické muzeum

vítězství (Panorama Zafer Müzesi),

které obrazně znázorňuje tureckou

válku za nezávislost (1919-1923).

Vítězství Turků vedlo k založení

Turecké republiky dne 29.10.1923.

Muzeum je otevřeno denně od 9 do 18 hodin.

Další informace o muzeu naleznete na webových stránkách:

http://miniaturk.com.tr

15/ KAM S D

ĚTMI V ISTAN

BULU

hora Nemrut, antické město Aspen-

dos, vodní nádrž Atatürk, skalní

útvary Kapadokie, travertinový

svah Pamukkale, památky chetitské

civilizace nebo Diův oltář.

Osmanská říše: Osmanská říše byla

jednou z největších a nejmocnějších

říší v prostoru Středozemního moře

a po dobu své existence zahrnovala

nejen Malou Asii, ale také Černomo-

ří, Blízký a Střední východ a severní

Afriku. Mezi miniaturami můžete

obdivovat pevnost Ajyad (Saudská

Arábie), svatyni veterána Ali Pašy

(Rumunsko), Atatürkův rodný dům

(Řecko), starý most Mostar (Bosna

a Hercegovina, světové dědictví

UNESCO), osmanskou fregatu

(válečnou loď) Ertuğrul nebo Da-

zdroj:

zdroj:

KR

AJÁN

KŮV

LEXI

KON

/

16

Milí krajánci,

právě jste nalistovali další výběr česko-tureckých slovíček. Tento-krát se vztahují k měsíci květnu, jaru a rodině. Kartičky si můžete vystřihnout a slovíčka se tak lépe učit při hraní s nimi. Přejeme vám hodně zábavy s Krajánkovým lexikonem a věříme, že vás baví

zrovna tak jako nás. :)

leylak

šeřík

erguvan

zmarlika

jidášova

lale

tulipán

kara-

tavuk

kos

serçe

vrabec

kuş yuvası

hnízdo

sarıca

(eşek

arısı)

vosa

arı

včela

17/ KRAJÁNKŮ

V LEXIKON

iribaş

pulec

mayıs

böceği

chroust

çayır

louka

müge

konvalinka

kırlangıç

vlaštovka

tarla

pole

çıyan

stonožka

ilkbahar

temizliği

jarní

úklid

köstebek

krtek

aile

rodina

M áme tu květen, a když květen, tak květy, a když květy, tak všude :) Tento-

krát si vyrobíme květinovou girlandu. Asi nevíte, co znamená slovo girlan-

da. Nebo víte? Girlanda je ozdobný závěs z květin nebo třeba i sušeného ovoce.

Ale klidně si můžete vyrobit girlandu i z obrázků aut či ptačí :) Ať se vám pěkně

pracuje a tvoření vás baví, milí krajánci.

Na výrobu květinové girlandy budete potřebovat:

papír , pastelky, fixy nebo jiné barvy, nůžky, kus příze či stužky a lepicí pásku

————————-—–—————————————————————————–———————————————————-

Nejdříve si na papír namalujte kytičky, ty vybarvěte a vystřihněte. Můžete jich namalovat, kolik chcete. Čím více jich bude, o to více bude vaše girlanda delší.

KRAJ

ÁNKO

VO T

VOŘE

NÍ

/ 1

8

Připravte si dlooouhý kus příze nebo stužky a květinky na ni postupně lepicí pás-

kou přilepte.

Rozložte si je lícem dolů a dávejte pozor, abyste mezi nimi měli pravidelné me-

zery.

Přes rozložené kytičky položte přízi.

Nastříhejte kousky lepicí pásky a přelepte jimi pevně kytičky ze spodní strany

k přízi. Opakujte, dokud nebudete mít přízi zaplněnou nebo dokud se vám ne-

bude zdát, že už stačí :)

Jak se vám girlanda povedla? Pošlete nám její obrázek

na adresu: krajanek@krajaneistanbul.cz.

V příštím čísle ho určitě najdete.

Hotovou girlandu můžete věnovat mamince či babičce k svátku nebo si s ní vy-

zdobte okno či zeď v pokojíku.

19/ KRAJÁNKO

VO TVO

ŘENÍ

ŘÍ

KAN

KY

/ 20

ŘÍ

KAN

KY

/ 20

Světem letí novina, že prý květen začíná. Všechno kvete, krásně voní, motýlci se spolu honí.

Měsíc květen, ten je prima, to už není vůbec zima! Všechny stromy rozkvetou, včely na ně přilétnou.

Letí z květu na kvítek, z jabloně hned na šípek. Pyl moc pilně sbírají, med z něj potom dělají.

(Dagmar Vysoká)

Maminko, ty jsi moje zlato,

pusinky ti dávám za to.

Já jsem tvoje sluníčko,

dám ti jednu na líčko.

Nepotřebuju slunce, které září,

stačí mi úsměv na tvé tváři.

Jsi jako růže, která kvete,

jsi ta nejlepší maminka na světě!

LOUKA

Cvrček spustil telegraf, vítr signál chytil, přenesl ho přes louku do pavoučích sítí. Tam na kraji houštiny pavouk zprávu zved, po poštovních komárech poslal odpověď.

Kytička je bílá, maminka je milá.

Ke kytičce přivoníme, k mamince se nakloníme.

Hubičku jí dáme, že ji rádi máme.

21/ ZPÍVÁNKY

Běží liška k Táboru

zdroj

Běž, zajíčku, běž za ní,

pober jí to koření!

Liška se mu schovala,

ještě se mu vysmála.

zdroj

Banán se zmrzlinou a čokoládou

MAL

Ý KU

CHAŘ

ÍK

/ 22

Ingredience:

4 banány, 4 kopečky vanilkové

zmrzliny, čokoládová poleva

Ahoj děti!

Tak co, povedl se vám velikonoční recept, který jsme uvedli v minulém čísle? Určitě jste si svátky užily a načerpaly tak síly na další vaření! Už jste se dočetly, že se v květnu slaví Den matek, takže byste jim měli nachystat překvapení, za to, jak se o vás hezky starají a vaří a perou oblečení a jak vás mají rády. Takže pošlete maminky pryč, vyhrnout rukávy a jdeme na to! Dnešní recepty jsou hned dva a jsou úplně jednoduché, maminky tím bezpochyby potěšíte:-)

Postup:

Rožpusťte c okola dovou polevu. Bana ny pode lne rožr í žne te, po dvou pu lka ch dejte na talí r e, vedle pr idej-te kopec ek žmržliny a polijte polevou. V obchodech sež enete velke množ ství barevny ch ždobení , takž e naví c mu ž ete vs echno trochu oždobit.

Ingredience:

450 g jahod, 6 lžiček cukru, 4 lžíce citronové šťávy,

sodovka nebo jemně perlivá voda

Postup:

Jahody a 2 lž í ce cukru rožmixujte. Pr ipravte si dve sklenic ky a na dno kaž de dejte 3 lž í ce pyre , po 2 lž ic -ka ch cukru a 2 lž í cí ch citronove s ťa vy. Promí chejte, žasypte ledem a dolijte sodovkou c i vodou. Nakonec sklenic ku oždobte tr eba jahodou, jestli va m ne jaka žbyla, nebo jiny m ovocem.

Hotovo? Povedlo se? Pošlete nám fotku vašich povedených lahůdek na adresu:

krajanek@krajaneistanbul.cz

Nezapomeňte maminku obejmout, dát jí veeelikou pusu a říct jí, že ji máte rádi!

zdroj:

zdroj:

zdroj

Jahodová limonáda

23/ KAREL IV.

SR

DEČ

NĚ B

LA

HO

PŘ

EJEM

E

23/ KAREL IV.

SR

DEČ

NĚ B

LA

HO

PŘ

EJEM

E

V květnu si kromě jiných osobností připomínáme také narození Karla

IV., českého krále a římského císaře, člověka tak důležitého, že ho český ná-rod podle ankety z roku 2005 považuje za Největšího Čecha, tedy nejvýznam-nější osobnost, která velmi ovlivnila život v Českých zemích.

Narodil se 14. května 1316 v Praze jako Václav, jméno Karel přijal až později.

Jeho tatín-kem byl teh-dejší český král Jan Lu-cemburský a maminkou Eliška Pře-myslovna.

Jako sedmile-tého kluka ho tatínek poslal do Francie ke strýci, králi Karlu IV. Slič-

nému, na výchovu. Tam Karel sedm let pilně studoval, než ho tatínek povolal do Lucemburku a Itálie jako svého zá-stupce. O dva roky později pak Karel zamířil neplánovaně do Čech. Jeho ma-minka už nežila, tatínek válčil různě po Evropě a o králov-ství se nestaral. Pražský hrad byl v dezolátním stavu, království v dluzích a na Karla tak čeka-la pěkná řádka úko-lů, pokud chtěl království přivést k blahobytu. Neby-lo to ze začátku vůbec snadné, protože tatínkovi i české šlechtě se zdálo, že Karel jedná příliš samostatně a suve-rénně.

Ani když Jan Lucemburský v roce 1346 zemřel v bitvě u Kresčaku a Karel se stal králem, neměl na růžích ustláno. Ale protože byl chytrý, inteligentní a vzdě-

laný a mluvil pěti jazyky, dokázal si s překážkami nakonec poradit a z Čes-kého království vybudoval respektova-nou a na Římské říši nezávislou zem, jejíž území rozšířil, aniž by válčil jako jeho otec, a také pozvedl kulturní úro-veň v zemi téměř na úroveň západní Evropy, za kterou království dříve znač-ně zaostávalo. Zemřel v roce 1378.

Období, ve kterém Karel IV. žil, se nazý-vá vrcholný středověk a Karel IV. se díky svým rozhodnutím a počinům řadí mezi nejvýznačnější vládce té doby.

Karel IV. založil v Praze univerzitu, která je po něm pojmenována jako Karlova univerzita. Za jeho života se začalo se

stavbou katedrály Sv. Víta. Nechal také vystavit část Prahy zvanou Nové Město. Přes řeku Vltavu nechal po-stavit kamenný most, který nahra-dil dřívější starší most dřevěný. Ne-

daleko od Prahy nechal také postavit hrad Karlštejn a ve vyjmenovávání to-ho, co Karel udělal, bychom mohli po-kračovat dál a dál...

Dětské centrum

Přípravy na Velikonoce

V neděli 13. 4. 2014 jsme se sešli v Dětském centru v Evropě i Asii po-

druhé. V Evropě šest dětí a v Asii čtyři děti. Pod vedením lektorek se

konaly velké velikonoční přípravy, lepily se ovečky, vystřihovala se ku-

řátka, barvila se vajíčka ... Všichni šikovní tvůrci pak dostali zaslouže-

nou čokoládovou odměnu, vajíčka a kuřátka a domů si samozřejmě

odnesli své krásné výrobky, aby si velikonočně vyzdobili pokojíčky.

Všem fantastickým lektorům opětovně děkujeme a už se nemůžeme

dočkat květnového setkání, tentokrát půjde o planety a Vesmír.

Fotografie naleznete ve Fotogalerii krajanského webu.

PŘIDEJTE SE K NÁM!