Prvn vydn Nvrat d o m . Praha 1994 Veker prva vyhrazena. dn st tto knihy nesm bt rozmnoovna nebo j inak publ ikovna bez p semnho s v o len vvdavatele.

Vnovno Viktoru E. Franklovi kjeho 89. narozeninm. V ct k jeho prci a zvldn tkost.

Jaro Kivohlav, 7. dubna 1994

Autor Jaro Kivohlav Oblka Julius Nagy Grafick prava Daniel Pokorn

Nvrat Dom, Plzesk 166. Praha 5 ISBN 8 0 - 8 5 4 9 5 - 3 3 - 3

PEDMLUVA V ivot se dos tvme do perznch situac. Tume, e

existuje nco jako smysluplnost ivota a e to je zejm nco dleitho. P o d v d o m chpeme, e na sprvnm z o d p o v z e n tto otzky zle, zdali se n ivot povede nebo nepovede, zda bude astn a radostn nebo prv naopak neastn a zoufal.

J s m e si vdomi toho, e ivot dostvme jako monost a zle na ns, co z toho, co nm bylo dno, vytvome. Plat to pro mlad stejn jako pro star, pro zdrav stejn jako pro n e mocn. Tm, kte provaj perzn druhy tkost, je zde vnovna zvltn pozornost. Ta je vnovna i tm. kte tou t plnjm, hlubm a smysluplnjm ivotem a kterm se zd. e to zatm nen o n o " .

Autor je povolnm psycholog. Odtud erp m n o h z toho, co pin. Na tchto strnkch pak rezonuje zvlt tzv. l o g o -terapie. tj. psychoterapie, kter jde o smysluplnost ivota.

7

Dva prbehy vodem

,,Otzka po smysluplnosti ivota, a je vslovn poloena nebo jen matn tuena, je specificky lidskou otzkou."

V. E. Frankl

Petr a Lenka Lenka je nev idom. Pracuje jako telefonistka. Petr je k o

lk. Je mu 10 let. A jejich pbh? Lenka la j e d n o u pes ulici. Blou hol oklepvala kraj

chodnku. Najednou sly: . .Pan. j vs pevedu pes s i lnici ." Souhlasila. Kdy dochzel i na druhou stranu silnice Lenka si povzdychla jen tak pro sebe: . .To by se mi to chodilo rno do prce, kdyby m nkdo takto pevdl pes s i ln ic i . " Petr mlel. Druh den rno v 6.30 hod. stl u vrat domu. kde Lenka bydl. Pozdravil . Nabdl Lence, e j i doprovod do prce. Tak to chod den za d n e m ji tvrt roku. Petrova m a m i n k a se j i byla podvat, kam e to Petr tak brzy rno chod. Nedovedla si pedstavit, co se to s nm dje. Jak si m vysvtlit to. e Petr. kterho dve nemohla vzbudit v sedm hodin rno, nyn z vlastn vle vstv v est? Pro?

Petr m zejm pro co t. On sm to vyjaduje po svm: ..Jak by bylo Lence, kdybych j i rno do prce n e d o v e d l ? "

Karla Karla bydl na venkov. Jednou la dopoledne nakoupit .

Kdy se vracela, zjistila, e jej d m h o n . Vbhla do d o m u . a j i vichni zdrovali . Jen aby zachrnila sv dt. Podai lo se j to. Jej popleniny vak byly stran. Vichni se divili, jak je mon, e pi tom neuronila tm ani slzu. Sv dt Janiku stle tiskla k sob a bylo nebezpe, e ji rozmak. Od rna do veera dkovala za to . e Janika ije. Ve ostatn byla , ,voda" .

3

Radost a tst ,,Jak astn by mohl lovk bt, kdyby nemusel myslet na to,

aby byl astn." Aldous Huxley

,,Cm vce jde. lovku o slast (radost a tst), tm vce mu tato slast (radost a tst) unik."

V. E. Frankl

,,Tak jako slast nen s to dt lovku a jeho ivotu smysl, tak ani nedostatek slasti nen s to uinit ivot nesmyslnm."

V. E. Frankl

Slova . . r a d o s t " a t s t " maj v etin dva rzn v z n a my. Prvn se tk situac, k nim dochz bez na zsluhy. Pkladem m e bt vhra v loterii. Druh vznam hovo o radosti a tst, kter se vou k tomu, co dlme. Pkladem me bt pe o zahrdku nebo o vlastn dt. O tento druh vznam radosti a tst nm zde pjde.

Radost Zaneme radost pi dosaen cle. Poda - l i se skupin

horolezc zlzt stnu, doshnout vrcholu hory atp. dostav se spolu s navou i pocit radosti a tst. Kdo to nezail, tko pochop, o jde. O podobn radosti hovo umlci mali, grafici, sochai, skladatel, spisovatel, bsnci, herci, stavitel atp. Hovo o radosti z dokonenho dla.

Radost z turistick znaky. Nen ani teba doshnout v r cholu hory. a pece m e m e zat radost, kdy po chvli n e j i s toty, zda na vlet j d e m e sprvnou cestou, najednou uvidme turistickou znaku, kter ns ujist, e jdeme sprvn k v y t e nmu cli.

Radost jako vedlej produkt. Horolezcm nelo o radost a tst. lo j im o dosaen vrcholu. Radost, kter se pi d o s a en vrcholu dostavila, byla vedlejm produktem. P o d o b n tomu bylo u turist pi hledn znaky.

9

MT PRO CO T

K u d y vede cesta k r a d o s t i a ke tst

Cl dv ivotn cest zamen (smovn). a ... Tak se tato cesta stv smysluplnou. b ... Radost a tst se vynouj jako vedlej produkt

pibliovn se cli nebo jeho dosaen. (podle E. Lukov)

Pklad: Architekt L. K. pracoval na nronm projektu. P r a coval doslova v e dne v n o c i " . Kdy se mu konen po a d nespch podailo adu problm vyeit a projekt spn dokonit, sedl si a dval se na to. co vytvoil s p o citem hlubokho tst a radosti. Skoro nechtl vit, e to. co m ped sebou a na co se dv. je . . j e n " j e h o vlastn dlo. Slep ulice. Pro chodit okl ikou? Pro to nevzt ke ts

t a radosti pmo'7 Ukazuje se. e takto je m o n o uvaovat, e je mon udlat si ze tst a radosti cl. Zrove se vak u k a zuje, e lovku je pak jako tomu. kdo se sna jt lavinou k a m e n rovnou nahoru do strn.

Pklad: V j e d n o m j ihomoravskm vinnm sklep se chtl F. K. upt. Veer se potaj ukry 1 ve sklep a celou noc pil a pil. Kdy ho druh den v nemocnici pivedli ,.k s o b " , mvl rukou a povd: N e b y l o to v o n o . " Pro asi?

10

Radost a tst

V. E. Frankl hovo v tto souvislosti tam, kde c h c e m e dojt ke tst a radosti pmou cestou o tzv. hvperreflexi. R o z u m j pli intenzivn mylen na to. eho c h c e m e d o s h nout. Z rove hovo o hvperintenci o pli intenzivn s n a ze. O obou tchto psyclckch procesech v me, e nepomhaj na snaze, ale naopak ji brzd. A tak se stv, e ten, kdo chce bt ,,moc asten", je nakonec neasten a ten, kdo chce prot v e l k o u rados t " , je nakonec zklamn. Radost a tst nejsou o jedinlmi zitky tohoto druhu. Tato zkonitost plat i o uznn, seberealizaci atp. Jakmile se stanou clem samy o sob. ztrcej se v nedohlednu.

F a l e n cesta k r a d o s t i a ke tst Cl ... Cl snaen a ... cesta k cli c ...falen cesta (zkratka) k radosti (R) a ke tst

(S). Tato cesta pohrd, opomj atp. smovnm k smysluplnmu cli, a proto se j neda doshnout prav radosti a tst.

Negativn dopad falen cesty. Sna me se dojt r a d o s ti a tst s e jsme s t o " a nakonec vyznvame s autorem knihy Prslov marnos t nad marnost, vecko je m a r n o s t " Psychologov dnes zjiuj celou adu pocit marnost u tch

11

MT PRO CO T

lid, kte se sna o nemon o dosaen radosti a tst pmou cestou. H o v o o neurosch, fobich, obsesch. p e d sudcch, nepte l s tv . . . Pos lechnme si. co k tomu k j e d e n z nejslavnjch psychologu: . .Neurosy, fobie. obsese. p e d sudky atp. se daj nej lpe definovat jako tvrdojn zamen dan osoby na sebe s a m a . " Soren Kierkegaard naznauje n a djnou cestu z j inak bezvchodn situace. k: . .Dvee ke tst se otevraj s m r e m v e n . " Vyjt ven, ze sebe a z d o m i nantnho zjmu jen o to, aby mn bylo dobe. A co se pak s t a ne? V. E. Frankl to vyjaduje strun: . .Kdy se poda pivst lovka k smys luplnmu ivotu, snadnji a rychleji se pak zbav n e u r o s . " A to k pedstavitel tet v desk koly p s y choterapie neuros, odbornk, kter cel ivot pomhal l idem dostat se z takovho nep jemnho stavu.

Radost z kontrastu. Na jednu charakterist iku radosti a tst zde c h c e m e upozornit zvrem. tst se asto objevuje v p r o tikladu k opaku.

Pklad: Radost z cestovn se dostavuje po dob, kdy j s m e byli uzaveni doma a nikam j sme jet nesmli. Radost z d o mova vychutnvme pot. co j s m e byli del dobu m i m o d o m o v a mohli j s m e se dom vrtit. Radost z drku m m e pot. co jsme ten dar nemli atp. Plat i opak: Syt h l a d o vmu nev, e mu to m e tak chutnat; kdo ije v p e b y t ku, n e d o v e d e se radovat z malch drk, a kdo ije ,,ve v t r u " , nechpe, jak se nkdo me radovat z toho, e po-jede ven. K zamylen:

,,Co si lovk opravdu peje, to nen ani tak bt astn,jako mt dvod k tomu bt astn."

V. E. Frankl

,, lovk by ml touit bt si svho tst hoden." Emanuel Kant

, .tstm nen ani tak, kdy nkdo k: da se mi dobe, jako spe to, kdy me ci: jsem zde k nemu, co stoj za to."

Elisabeth Lukova

12

spch Smyslupln je to, kdy se nco dl pro lovka, pro nho

se to dl, tj. z lsky, nebo pro hodnotu toho, o jde. Nen tomu tak tam, kde jde jen a jen o vlastn spch a o nic jinho."

Alfried Lngle

,,Mt spch znamen: ml jsem pi vem svm sil tst, e jsem doshl cle svho snaen."

Alfried Lnglc

spch a tst ve he O spchu bychom nemli hovoit tam, kde vsledku je

dosaeno j inm zpsobem neli vlastn aktivitou, nap. tam, kde je cle dosaeno pznivou shodou okolnost . T a m jde o astnou nhodu, ale spch to v pravm slova smyslu nen. spchem v tomto smyslu nen. kdy najdu na ulici stokorunu.

O spchu bychom nemli hovoit tam, kde se nco dje zcela s a m o sebou a cel dj je na 1 0 0 % u r e n s i lami, kter j sou m i m o lovka.

O spch vak jde v jdru t a m , kde se spoj urit nmaha lovka s uritou dvkou tst rozumme-li jm shodu pznivch okolnost. Je tomu tak tam. kde vsledek nezle jen na lovku, avak nezvis t jen na tst na shod pznivch okolnost . sil lovka zvyuje pravdpodobnost spchu, avak nezaruuje spch na 1 0 0 % . Pklad: C. P. zskal na Praskm jaru prvn cenu a titul l a u

reta Praskho jara. Je to spch non plus ultra. V p o zad j sou vak tisce hodin cvien, nepedstaviteln dina. To vak by ve nemuselo vyjt, kdyby v dob soute byl C. P. nemocen, ve stresu, depresi atp.

13

MT PRO CO T

spch jako hlavn cl snaen Snahu o dosaen spchu je m o n o pehnat. Dokonce tak.

e n m pak ani m o c ji nejde o smysluplnost naeho snaen, ale jde o to bt spn za kadou cenu. Pklad: Dostojevskij popsal velice vstin . . H r e " . Ten si

chtl vynutit spch v riskantn he. Jak je tento hr blzk dnenm hrm u hracch automat a nejen u nich! Kolik lid takovto slep ve a baen po spchu vede do z huby!

Pro je tento postoj k spchu jako cli veho snaen tak nebezpen? Nese s sebou strach z nespchu, strach ze s e l hn, chyb a smly. Vede ke keovitmu napt, seven a pept. Vede ke stresu, distresu a k n e m o c m ze stresu k tzv. civi l izanm n e m o c e m (nap. o n e m o c n n srdce a k r e v nho obhu). lovk se ct vydn v anc cizm silm nap. nhod. Nejen to. 1 kdy se stane, e mu . . t s t m " i . . zzrak e m " ve dobr spadne do klna, zjiujeme pot przdno v dui. pocit neuspokojen, nudy a nesmyslnosti . lovk si pak klade otzku, zda to ve ta nmaha, sil atp. stlo za to, zda se to vyplc t jen a jen pro spch.

lovk, kter ba po spchu a je to v kterkoliv o b lasti mysl pli na sebe sama. Pli se pozoruje a pak: m vce chce mt spch, t m vce selhv.

Pklad: V. E. Erankl ve sv logoterapii nzorn ukazuje, jak mu. kter pi sexulnm styku moc mys l na to, aby byl spn, nakonec selhv. To zjioval j ako jednu z pin impotence. Ukzalo se. e i tam. kde nakonec uspje, n e jde o pocit plnho uspokojen, ale o pocit , , n e n a p l n n " . N e m to to, co by to mohlo i mlo bt.

spch jako vedlej produkt M m e - l i ped sebou uritou smysluplnou innost, je m o

no ji dlat se zjmem a zaujetm pro ni samu. A. Lngle o tom pe:

14

spch

15

. .Smyslupln je to, kdy se nco dl pro hodnotu toho, o jde. nebo pro lovka, pro nho s e t o dl. N e n to smyslupln tam. kde se to dl jen a jen pro vlastn spch. Kdy se tak moc nestarme o to. zda to. co dlme, bude spn, pin to zdravou uvolnnost. Tou se d rozpustit m n o h stres. To pak lovku dod slu. aby se m o h l cele soustedit na cl. ivot se pak d efektivnji budovat. Je plnj. lovk se tm sice nevyhne prci, ale za to se v y h n e nepotebnmu stresu."

K spchu je m o n o se stavt j ako k zitku hlubok r a dosti a opravdovho tst. T a m i zde je to. co n m dl radost, vedlejm produktem. Kdy na to jdeme oklikou a bereme r a dost, tst a spch jako . . d a r " , kter je nm pidn, zkval i tuje to n ivot. Pklad: Poda - l i se horolezcm doshnout vrcholu i s p o r

tovci pekonat rekord i teba jen vlastn rekord je to m o n o chpat jako doklad smysluplnosti snaen. Stane- l i se nm vak spch clem, pak nespch budeme brt jako katastrofu.

K zamylen:

,,Nespch neznamen nesmyslnost naeho ponn." V. E. Frankl

,,Smysl a smysluplnost urit innosti nespov ve snaze mt spch."

Alfried Lngle

..spch sm o sob nen nic, nenli s nkm sdlen." Elisabeth Lukova

Svoboda Svoboda nen nco, co lovk m. Svobodnm lovk je."

V. E. Frankl

,,Pro co se svobodn rozhodnu a uinm to, to zachrnm ped pomjejcnost."

V. E. Frankl

,,Vle je ve svm pvodu a ve sv hloubce svobodn." Elisabeth Lukova

Slovo s v o b o d a " je snad po slovu l s k a " druhm n e j a s tji pouvanm slovem. Co se j m rozum?

Slovnkov je svoboda definovna monost voln se r o z hodovat, monost uplatnit svou vlastn vli a jednat podle vlastnho uven.

Pklad: Svoboda pohybu, monost vyjet za hranice a opt se vrtit, m e bt p k ladem svobody. O p a n m plem m e bt pobyt vzn v ali, kter n e s m opustit. P kladem m e bt i neenat i nevdan svobodn i svobodn. Draz je pi tom kladen na nezvislost, neomezenost . n e vzanost ...

Biologie. Jednu z cest p o r o z u m n lidsk svobod nabz vda o ivot, biologie. Ta n m ukazuje odlinost lovka od vech j inch forem ivota. P o d v m e - l i se na zvata, pak v i dme, e ta pichzej na svt h o t o v " . Modern vyjdeno n a p r o g r a m o v n a pro een problm, s nimi se v ivot m o h o u setkat" . Ve svm genet ickm vybaven maj a lgoritmy (programy een) pro situace j u n vlastn. Jsou pipravena na ve. co je m e potkat. P k ladem m o h o u bt mlata c h o b o t nice. Ta se vyllinou a jdou do svta. dn vztah k rodim, dn uen. Biologov hovo v tto souvislosti o instinktech, p u d e c h a vrozench formch j e d n m .

U lovka je tomu j inak. Kvalitativn j inak. Na svt p i chz neschopen samostatn existence. Jeho organismus f u n guje, ale j a k o celek by si bez ciz p o m o c i nevdl rady. Byl by zcela nemon. M vak j e d n o velk plus: je schopen se uit

ne

svoboda

a vynalzat nov formy jednn. Zdokonalovat sv chovm. V t o m je jdro j e h o svobody.

Svoboda od neho Svobodou i nezvislost lovka se roz-um pedevm

svoboda od neho nap. od totlnho genetickho naprogramovn. lovk nen pesnji n e m u s bt na 100% otrokem svch pud a instinkt. V ivot se vak setkv s nespoetnm mnostvm novch, neobvyklch a dosud neznmch situac. Sna se je eit a tak se s m n a p r o g r a -m o v v " . Zskv tak nov poznatky, pedstavy, zvyky, d o vednosti, postoje, nzory, pedsudky ...

A tak i kdy byl pi svm narozen zcela svoboden p e s nji t m zcela s v o b o d e n " je stle m dle. tm vce n e svoboden. Vzn, podmnn, naprogramovn svmi zitky a zpsobem jejich zpracovn. Svobodou od neho se pak r o zum schopnost vyvzat se z pout tchto zskanch nzor, postoju, pedstav, pedsudk atp. Ukazuje se. e to jde . i kdy to nen tak lehk.

Svoboda k nemu Svobodou se rozum nejen p r o p u t n z v z e n " , ale

i svobodn zvolen si dalho ivota. Rozhodnut o tom, co b u du dlat, emu budu vit atp. Obrazn: kam si to v ivot n a mm. Z vzen vedou rzn cesty. O tch je m o n o hovoit v termnech cl podle toho. kam se dojde tou i onou c e s tou. V zempise hovome o tchto cestch i silnicch podle toho. do kterho msta vedou. V ivot lovka o tchto c e s tch ivota hovo me v termnu hodnot, k nim tyto cesty v e dou.

Zvau jeme-l i , kam jt i kterou cestu zvolil, pak j s m e ji tam, kde jde o hodnoty, tj. v problematice smyslu. T n . e se pro uritou hodnotu rozhodnu nap. tm. e se rozhodnu, e se oenm s M. N. tm dvm svmu ivotu zcela urit z a -

17

MT PRO CO T

men. Mj ivot se stv z hlediska tohoto zamen s m y s l u plnm.

Kde se v ivot setkvme s otzkou svobody? V situacch, kter m m e eit. Obrazn: tam. kde stojme na kiovatce a mme se rozhodnout, kterou cestou dl zvolit j ednu z n kolika monost . E. Lukova pe: . .Djiny ns u, e se vdy nali lid, kte ani pi nejkrutjm muen nezradili, ani kdy je za iva tvrt i l i . " Pklad: T. S. je nezamstnan. Bere podporu. Sed d o m a

a ek, a mu bude nabdnuto njak, pro nho vhodn z a mstnn. K. J. je t nezamstnan. T bere podporu, avak z vlastn iniciativy chod do kursu programtor. Vyuv sv svobody.

Mnc se svt. t znamen z m n u . " Situace naeho i vota se mn . M n se neustle. S tmito z m n a m i p i c h z e j nov monost i , objevuj se j in alternativy, kter zde dve nebyly. T m se neustle roziuje repertor naeho r o z h o d o v n. Svoboda m neustle . . ze lenou" .

S v o b o d a lovka x ... monosti volby (nap. mldence ped svatbou) x v krouku ... proveden volba. Prostor svobody se

tm redukuje (zmen). Monosti, kter ped rozhodnutm existovaly, pestaly pichzet v vahu.

(podle E. Lukov)

18

Svoboda

Rozhodovn. Svoboda je dar. Nkdy je vak darem oidnm. Rozhodovat se znamen zrove zavrhnout vechny ostatn monost i . Je tomu tak na kiovatce, kde zvolenm j e d n cesty ostatn o p o m i n u (zavrhnu). Je t o m u tak i pi svatb. Zvolenm jedn nevsty ostatnm d v a t m d v m . .va le" . Nejen to. R o z h o d n u t m se pro jednu alternativu z n uinm fait a c c o m p l i t " n e m n n o u skutenost (realitu).

Strach ze svobody. R o z h o d o v n nem vdy snadn. Jdeli o zvan krok, pak nen divu, e lovk vh. Nkdy se d o konce lek a pl by si. aby ve bylo j inak. Pro? Svoboda, j e li vzata vn a o to j d e je vdy neoddl i te ln spjata s odpovdnost .

K zamylen:

,,Bt lovk znamen nejen monost bt jinm, ale i moci dlat nco jinho."

V. E. Frankl

,,Do poslednho dechu nikdo nikomu neme vzt svobodu postavil se tak i onak k osudu."

V. . Frankl

..Kad si mue zdil sv Lambarene." Albert Schweitzer

19

Odpovdnost Odpovdnost je neodluitelnspojenci se svobodou."

V. E. Frankl

Mra m odpovdnosti ukazuje, jak moc si urit hodnoty vm."

Alfricd Lngle

.Bt lovkem znamen bt si vdom sv odpovdnosti." V. E. Frankl

Co se rozum odpovdnost? Slovo . . o d p o v d n o s t " naznauje, e jde zejm o to dl

odpov na otzku.Ta m e n a p . zn t : . . Jak b u d e e i t s i tuaci , do n ses d o s t a l ? " T a k o v o u s i tuac m e bt nap. zj itn dvete , e je v j i n m stavu ( t h o t n ) . O d p o v d n pak z n a m e n v d o m si p o v i n n o s t i nst ds ledky za v las tn r o z h o d n u t a j e h o real izaci . T a t o o d p o v d n o s t j e j e d n a k n co v z n e e n h o , j e d n a k nco s t ranho jak k A. L n g l e . T e n pak dodv : . .Ve. co d l m e , p p a d n b y c h o m dlat ml i . ale n e d l m e , j sou uri t formy o d p o v d i na otzky o s u d u . "

Co je na odpovdnost i vzneenho0 To. e se m o h u veejn piznat k tomu. pro co j sem se rozhodl. P kladem m e bt ena, kter po svatb prohls: ..J j sem Karlova m a n e l k a . " Slyme v tom: . .Rozhodla j sem se pro Karla jako pro mue. jen ze vech m u na svt, kte pro m n e pichzeli v vahu, je podle m h o uven ne j lep m." Podobn vzneen m e znt vyznn lovka, kter byl p v o d n ateista, svobodn se rozhodl pro kesanstv a nyn k: J s e m kesan, snam se t v tom duchu, v n m il Je Kr i s tus . "

Co je na odpovdnost i stranho? V prv ad to. e j sem si svou volbou dobrovoln uzavel vechny ostatn (a l ternat ivn) dvee. Jedna novomanelka to vyjdila vtou: A to se ji nikdy na dnho m u e n e s m m p o d v a t ? "

2 0

Odpovdnost

21

Druh m o m e n t tkosti spov v obtch, kter s sebou nese obrazn eeno dodrovn cesty, po n j sem se rozhodl vykroit. Tato cesta se nm zprvu mohla zdt jako cest ika v p a r k u " zeteln, upraven, pkn. Radost po n jt. Po urit dob se vak mohla stt m n zetelnou, n e u p r a venou a plnou pekek. V jej blzkosti se mohly objevit j in cestiky atraktivnj. Pklad: Ti roky po svatb zjistila M. L., e jej manel dostal

roztrouenou sklerosu; nemoc, kter m negativn p e r spektivu. Najednou se objevil vhled upoutn manela na vozek a nevelk nadje na vylen. M. L. se pt lkae: C o m m dlat? Jsem jet mlad a m o c j sem si toho v i vot neuila. To se m m s V a k e m trpit a do s m r t i ? "

R o z h o d n u - l i se pro uritou cestu, prohlauji t m, k d o j s e m " . Zrove vak na sebe beru riziko odpovdnost i . Toto riziko m dv skal promiskuitu a fanatismus.

Promiskuita. Ciz slovo latinskho pvodu. T a m m i s c e -r e " znamen m i x o v a t " mnit. Promiskuitou se pak r o z u m nhodn mnit, brt za vdk mkoliv, c o pijde pod r u k u " , nedlat rozdlu mezi tm, co bych dlat ml, a tm, co dlm.

S t e r m n e m p r o m i s k u i t a " se s e t k v m e asto na pol i sexuali ty. T a m s e j r o z u m p r o m e n o s t . sms ice , m c h a n i -ce alp. k r t k c h sexu ln ch zbav s r z n m i p a r t n e r k a m i i partnery. Je o p a k e m m a n e l s k vrnost i . O p r o m i s k u i t vak ne jde j e n v sexu ln ch s tycch m e z i m u i a e n a m i . J d e o n v u d e t a m . kde o d p o v d n o s t a t m i vrnost u r i t m u r o z h o d n u t se bl nule. Jde o n i l a m . k d e h o v o m e o p o j m u p r e k a b t e n i e " .

Fanatismus. Opt ciz slovo. R o z u m se j m bt slep z a u jat. Obrazn pak: jt j e d n o u zvolenou cestou, nedvat se ani n a pravo ani nalevo, ba ani ped sebe. Tato zaujatost j ednou zvolenou cestou je u fanatika asto spojena s nesnenlivost, netolerantnost k druhm, ppadn neptelstvm a agres iv itou k tm. kte si zvolili j inou cestu.

MITPRO CO ZIT

Pklad: Na j e d n o m le teckm dni v N m e c k u ml bt v y putn balon naplnn he l iem. P e d s tar tem jej dre lo 12 s i lnch m u . D o b r o v o l n k . Sta lo se vak. e se ba lon v uri t chv l i vytrhl n k t e r m z n ich z r u k o u a vzltl. N k t e z tch. kte je j j e t drel i , jej ihned pusti l i , j a k mi le spati l i , co se dje. J in je j drel i p e v n a spolu s n m vzlt l i . Po urit chvl i p r o h l d l i , pusti l i se a p a dali . N k d o z ve 5m, n k d o z 5 0 m a p o s l e d n asi z 5 0 0 m .

Komu jsem odpovdn? Jdeli o m v las tn s v o b o d n r o z h o d n u t , pak jsem v p r

v ad o d p o v d e n sm sob svmu svdom. Jde-li 0 dohodu, smlouvu, spolen dojednn atp., pak jsem odpovden nejen sob, ale i partnerovi i partnerce. J e - l i m r o z h o d n u t u i n n o j m n e m inst i tuce, p o d n i k u , spolenost i a tp . . pak j sem odpovden i tto instituci. S t a v m - l i se d o b r o v o l n jet pod vy autoritu, pak m o d p o v d n o s t pat 1 j. Je t o m u tak nap. u v c ch kesan, kte se ct o s o b n odpovdni tomu, kter je nejen nad nimi, ale i s nimi j a k d o et iny pek ld Jan Hel ler o n o . . J sem. kter j s e m " ( J H V H ) . tj. s lovo Bh.

A co kdy jednm neodpovdn? I to je m o n . Lid o s o b n o s t n nezra l svou o d p o v d n o s t nevid , nec t , n e c h pou, p p a d n neberou tak v n . P r o m i s k u i t n se zde bl j e d n o m u e x t r m u . d n o u o d p o v d n o s t s i nepipout j . Fanat ik nen vak na t o m o nic lpe. T e n se sv o s o b n o d p o v d n o s t i vzdv a pen j na autor i tu , kter se poddi l P k l a d e m m e bt nac i s t ick . .Hi t le r denkt fr u n s " Hit ler m y s l za ns. Ti vak, kte osobn dozrli, ti svou o d p o v d n o s t c h p o u . Vid v ak as to a m i m o d n z e t e l n sv chyby, svou n e o d p o v d n o s t . sv s e l h n na cest atp. D o s t v m e se tak k o t z k m viny. k p o c i t m viny i k v l a s t n v in .

2 2

Odpovdnost

K zamylen:

,.lovk je tvor, jemu: bylo dno maximum vdomost. Co mu vak nejvce chyb, to je povdom o tom, jak je jeho lidsk odpovdnost."

V. E. Frankl

,,Clovk je bytost odpovdn. Za co? Za uskuteovn hodnot; nejen tch obecnch a vnch, ale i tch situanch, velice konkrtnch."

M. Scheller

,, Kad in je nam pomnkem." V. E. Frankl

2 3

Vina

,,Vina se rod lam, kde lovk neije odpovdn." V. E. Frank!

,, Vina je volbou mn smyslupln monosti za danch okol -nosl."

Elisabeth Lukova

.Trpt me lovk stejn jako zve, avak chpat vinu a provat provinn mue jen lovk."

Elisabeth Lukova

Co se rozum vinou? Odpovdnost za nco , , z l h o " . Jako pklad je m o n o uvst lovka, kter poruil zkon. T m se provinil a je postaven ped soud, p padn j i i soudem p o t r e s tn. Jin pokus o uren toho. co je vina, k: . .Vina je p r o m e k n i zanedbm realizace smyslupln odpovdnost i na vzvu dan s i t u a c e " (E. Lukova). U v e m e jet j eden posledn pokus o vysvtlen toho. co se r o z u m vinou: ..Pocit viny je s trachem svdom z toho. e j s e m neudlal, co j sem udlat ml. nebo naopak z toho, e j sem udlal, co j sem udlat n e m l . "

Pklad: N. M. couval do gare svm luxusnm osobnm v o zem. Pi tom narazil na svho sedmiletho synka, kter se tam pipletl. Zpsobi l mu tk zrann na obou nohou. Chlapec dodnes m m i m o d n ztenou pohyblivost a otec ct svou vinu. Dl ve mon, aby synkovi ulehil j eho tkou situaci.

Pklad: Chirurg D. C. vyoperoval dvaceti letmu sportovci K. J. o m y l e m tepnu msto ly na prav noze. V dsledku toho musela bt mladkovi tet den po operaci amputovna n o ha. Chirurg D. C. byl peloen, ale dodnes m n o n m r y " , kdy si na to vzpomene.

Pklad: M a m i n k a ehlila prdlo a jej desetilet dcerka j pi t o m pomhala . V j e d n chvli se m a m i n k a s ehlikou o t o ila a zpsobila dcerce tk popleniny ve tvi. Stopy po t o m zstvaj i po ad plastickch operac.

24

Vina

Kdy, kde a jak se rod vina? V i n a se rod tam. kde selhala m o d p o v d n o s t " k V. E. Frankl . Udlal j sem nco, co j sem udlat neml. Jindy naopak j sem neudlal to, co j sem udlat ml. Ctm se nyn vinen.

Jak iroce i zce si definuji svou odpovdnost, to je dal otzkou. Kdo dojde k zvru, e v d a n m ppad odpovdnost dodrena nebyla? K tomuto zvru m o h u dojt j sm. Me k nmu dojt nkdo j in. V ext rmnm ppad i soud.

O vin se hovo tam. kde v dsledku selhn odpovdnost i se tob nebo mn stalo nco zlho. Nkdy se jde jet dl. O vin se hovo i tam. kde se sice nic zlho ve skutenosti n e stalo, ale stt se mohlo . Dolo napklad k vjezdu vlaku na k o lej, na kterou vlak vjet neml . Jindy se auto dostalo do protismru, ppadn m i m o vozovku, ale nebyly tam dn materiln ani lidsk ztrty. Dostvme se tak k rozdlu mezi idelem a skutenost. Jak asi mlo vypadat to, co j sme dlali, a jak to ve skutenosti vypadalo.

Pocit viny a vina jako lakov. Me se stt, e nkdo nco provede, zavin nco. c o do nebe vo l" , a pi tom svou vinu nect a nechpe. P k ladem m e bt Hitlerv vrn sluebnk Eichmann. Ten poslal tm 6 mil in id do vyhlazovacch koncentranch tbor do plynu a k zpopelnn a pi tom se nectil vinen. Dlal jen to, co mu bylo p ikzno. Nic vc. Na druh stran se nkdo ct v inen i tam, kde nikdo jin kolem nho dnou vinu nevid a nechpe. Je t o m u tak nap. u p e citlivlch lid. u lid n a d m r n zkostlivch, u lid chronicky trpcch pocity mncennost i atp. Je dobr si uvdomit, e tam, kde mj ebek hodnot je odlin od tvho, tam j tvj pocit viny nemusm chpat a ty ho pesto me mt. Pi tom tento tvj pocit viny m e bt n a m s t " z vyho hlediska. M e se vak t stt. e se nkdo trp a trp, avak vem lidem k o lem nho se m e zdt. e toto sebeobviovn nen na mst.

Obviovn. S prohlaovnm nkoho za vinka se nese tkvme jen u soudu. Daleko astji se s nm setkvme v bnm ivot. astokrt toto obv iovn nkoho z neho m podobu

25

MT PRO CO T

pomluv, roztruovn informac, kter nkoho z neho o b v i uj. Jindy to m podobu hledn o b t n h o b e r n k a " . V obou ppadech jde o velice nebezpenou innost. Pomluvu h o z e n o u " na nev innho lovka ji nikdo nesmae. To kali nai otcov. Doslova: S l o v o jednou vyen tymi pry kon zpt n e v e z m e . "

Pklad: Za druh svtov vlky byli nktermi lidmi id o b viovni ze zbablosti, e se nepostavili nacistm a n e b r nili se. V. E. Erankl pe: T i t o lid jednali tak. jak jednali, ze strachu o sebe a z obav o to, co bude s jejich milmi. Kdo by chtl ci, e to byli zbablci, ten by ml nejprve prokzat, e on se v podobn situaci zachoval jako h r d i n a . " O jak zvanou vc se jedn, to naznauje i j edno indinsk

slov: ..Nesu druhho, dokud jsi nechodil alespo msc v jeho mokasnech." V p o d o b n m duchu se nese i n a p o m e n u t: Nesute, abyste nebyli sami s o u z e n i " i K d o je z vs bez viny, prvn ho k a m e n e m " . A kdo je z ns bez viny?

Odinn viny Mylenka na npravu toho. co bylo zavinnm zpsobeno,

je velice zce spjata s pojetm viny. O jak zk spojen jde. to naznauje nap p v o d n vznam slova v i n a " v anglitin. T a m slovo g u i l t " znamen dnes v i n a " , ale p v o d n z n a m e nalo p e n z o d p l a t y " . Co se vak d dlat v ppad, kdy d o jdeme k zvru, e dky naemu selhn odpovdnost i dolo k nemu z lmu?

Doporuuje se:

Nesvdt vinu na druh lidi, na okolnosti, osud atp. N e snait se v y v i n i t " .

Nebagatel izovat, nezmenovat, nesniovat vlastn mru zavinn. Nesnait se vlastn podl viny r e t u o v a t " .

Nesnait se vyvlci z odpovdnost i , vyvzat se z toho, co se stalo. Pro?

2 6

Vina

Ukazuje se, e s ta ten z a c h z e n s v lastn v inou m e bt p o d n t e m k o s o b n o s t n m u dozrn . A o to b y c h o m p i li, k d y b y c h o m se snail i za kadou cenu vyvlci se z o d p o vdnost i .

Pokn. Na prvn pohled by se mohlo zdt, e jde o nco starosvetskeho. asto ct me nco takovho z toho. kdy se ekne, e se nkdo k a j e " nebo. e ten i onen je ka j cnk" . Je to tak?

Pklad: Manel slbil manelce, e j pijde naproti k vlaku, a. ta pijede od znmch, a e j p o m e odnst t z a v a zadla. Na slib v proudu dn zapomnl . Manelka s v i t kami nejen v och mu to pipomnla. Manelovi jde o to, abv u nich doma bylo d o b e " . Co m dlat? Pokn. Ale jak? Falenou se zd bt pedstava, e pokn je pasivn e m o

cionln (citovou) zleitost, e jde jen o ltost a o to. nkam se schovat a pokat, a se hladina emoc uklidn. Pravdou je. e tato ltost k pokn pat. Existuje vak i j in ne pasivn pojet pokn.

Pojet pokn jako inu. To naznauje ti monosti aktivity: I. Odinit to, co se stalo, a to na tom mst, kde se to stalo.

Pklad: Chlapec, kter rozbil mkem sousedovo okno. to o k no sousedovi nejen zaplat, ale zanese je ke skleni a p i nese je sousedovi, jakmile bude hotov. II. Odinit to, co bylo pokaeno, na jinm mst, neli se to

stalo.

Pklad: Alkoholik, kter se ze zajet alkoholu dostal, se stane aktivnm lenem spolenosti Alcoholics Anonymous . Dl pednky a vede cvien druhch alkoholik, kte se z tohoto zajet chtj dostat.

Pklad: Psycholog, kter se rozvedl a poznal svj podl na chovn, kter vedlo k rozvodu, zmn svou specializaci a vnuje se prci v manelsk a pedmanelsk poradn. Sna se tak odinit svou vinu tm, e pomh mane lm

2 7

MT PRO CO T

zachraovat jej ich manelstv. Tuto svou innost povauje za pln smysluplnou.

III. Zmnit sebe. Jde o vnitn zmnu. O . . o b r c e n " o 180 stup. Sem m napklad slova: . .Kdo kradl, ji dle nekra, ale sna se radji dvat neli b r t . " Lidov se zde hovo o t o m . e n k d o e l do s e b e " nebo vza l to v n " a s ta l se j i n m l o v k e m " .

Pklad: M. K. kter do svch 27 let proil pes 100 msc v ali, se ve vzen setkal s evangel iem. Dolo k r a d i k l n zmn. Jet v ali se dal poktt a zaal pracovat na sob. Je nyn zamstnn v pstavu jako p o m o c n dlnk a to, co vydl, posl dtskm d o m o v m , kter zn z vlastn zkuenosti z mld.

U v e d e m e zde nkolik posteh E. Lukov k otzce odinn viny: P r o lovka, kter se dopusti l neho, pro co ho trp svdom ve form viny. se tento zitek m e stt b o d e m ivotnho obratu. Mstem zvratu na cest tvorby j eho vlastn osobnosti , ms tem znovuzrozen jeho mor lnho j . " Max S c h e l l e r z d e k: P o k n pomh smazat zpis viny.Ve s k u tenosti tm vina nen z vinka sata, ale vink dky mor ln mu znovuzrozen se z v e d n e . " A V. E. Frankl dodv: P o k n lovku, kter se provinil, umouje, aby povstal a il j a k o ctyhodn l o v k . "

A co kdy se provinilec zatvrd a odvrhne vecky ve uveden cesty a monost i npravy? Pak mu obrazn eeno ..ujede vlak nadje". Unikne mu monost osobnho dozrn. Promek pleitost, kter se mu v takovho situaci nabzela k t o m u , aby se radikln zmnil.

Pklad: Fysiologov ns upozoruj, e svaly, kterch n e p o uvme, degeneruj . Slbnou. Pestvaj fungovat, j a k by fungovat mohly. P o d o b n je tomu zejm i s d u c h o v n m i zdroji sly. Nejen svaly, ale i svdom m e s lbnout a d e generovat.

2 8

Vina

K zamylen:

,,Pt se k rabbiho: jak se me lovk dozvdt, e mu v nebi byl urit hch (vina) odputna? Rabbi: podle toho, e to, co udlal, ji podruh neudl. "

Chasidick moudrost

,,Tk vina sloj asto na zatku cesty k intenzivnmu zrn osobnosti."

Elisabeth Lukova

2 9

Svdom Nemus ns zlomil utrpen osudu, ale mze ns zlomil utr

pen, kter si my sami pipravme, a ns to pak obviuje." Elisabcth Lukova

ij tak, jako kdybys sviij ivot il ji podruh a byl si pitom vdom toho, co jsi poprv udlal tak nesprvn, jak to astokrt dl."

V. E. Frankl

Slovo . . s v d o m " stejn jako slovo . . l ska" i . . lovk" pat k tm termnm, o nich tume, e jsou dleit, i kdy zrove si s nimi nevme m o c rady.

V na kultue existuje toto slovo snad od dob Sokratovch dky Plutonovm spism. S tm. co dnes nazvme s v d o mm, se vak m e m e setkat podstatn dve. Ve stejnm v znamu se pouvalo nap. slovo . . s r d c e " viz vyjden ..v hloubi srdce ctm, e . . . " P o d o b n zn i vyjden p o u vajc termnu . .v ra" napklad . .m vra mi k, e b y c h . . . " Nkdy to dojde dokonce tak daleko, e m m e na mysli to, co obvykle vyjadujeme slovem . . s v d o m " , avak tohoto slova ani nepoui jeme nap. vyjden ..njak mi to ned a m u s m . . . "

Co se rozum svdomm? O d p o v je m o n o dt s lovnkovou definic. Jedna z nich

(nglish. English) k: . .Svdom je integrovan systm m o rlnch hodnot, kter' se vyjaduje k t o m u . co dlm, co j sem dlal i co chci dlat. nap. t m, e to schvaluje nebo o d m t . " Na otzku, co je to svdom, se d odpovdt i j inak n a p klad obrazn.

Pklad: S v d o m l o v k a bv p i r o v n v n o k inst inktu zvat. Ta se kol ikrt chova j tak. jak se chovaj , dky v r o z e n m p r o g r a m m c h o v n , d d i n p o d m n n m ins t inktm. S v d o m j e vak specif icky l idskm j e v e m . Je v y h o du neli inst inkt . T k se m o r l n strnky

3 0

Svdom

chovn . Bt l o v k e m pak z n a m e n . , m t s v d o m " , j a k to k V. M o n a k o v .

O d p o v na otzku, co je to svdom, je mono dt i j inak napv poukazem na situace, kde lovku svdom mluv do ivota":

Pklad: Dv studentky A a B pily postupn k lkai. V obou ppadech lo o podobnou vc: nechtn t h o t e n stv. Prvn (A) se ,.pro s v d o m " rozhodla dt ponechat. Perui la studia. Dt porodi la a vychova la . Druh s t u dentka (B) se rozhodla opan. Pro n byla hodnota studia ..dostudovat za kadou c e n u " vy neli respekt k dosud nenarozenmu vlastnmu ivotu. Dostudovala. Po ltech pak ..pro thu s v d o m " navtvovala psychiatra.

Nejjednodupojetsvdom. Pedstavme si lovka, kter stav dm. Jde mu o to, aby d m byl postaven podle plnu, kter si udlal. S ohledem na tento pln m mnoh innost svj dobr' smysl. Je hodnotn. Kdy se to dl. m stavebnk . .dobr s v d o m " . Kdy se vak dl nco. co je proti jeho p l nu, svdom stavebnkovi ned spt. Mluv mu do toho. Nkdy se hls dokonce tak hlasit, e to, co vera bylo po.\taveno. se dnes zbour a postav se to tak, ..jak to m sprvn bt " . Pklad: Skupina lid jde na vlet. Cl je pesn stanoven. V

se. e k nmu vede erven turistick znaka. Kdy se tato znaka dlouho neobjev nebo se najednou objev lut t u ristick znaka, svdom turistm ned klidu. Varuje je. S ohledem na cl a na snahu tohoto cle doshnout je sv

dom tuenm toho, co je sprvn a co sprvn nen. Obrazn by bylo m o n o ci. e svdom je uritm druhem kompasu", kter nm umouje orientovat se tam. kde nen j inch, n m blzkch orientanch bod.

Hodnoty v pozad svdom. Hlub pohled ,.do nitra s v d o m " ukazuje, e v pozad toho. co nm svdom k, jsou h o d noty, kter jsou pro danho lovka smrodatn. Jak tomu rozumt?

31

MT PRO CO T

S. Freud se to pokusi l upesnit. Hovoi l o tzv. ..superego" spoleenskch hodnotch t skupiny lid. do n dan lovk pat, a tradinch hodnotch kulturnch, morlnch atp. Tato . .hodnotov n a d s t a v b a " nut podle S. Freuda lovka chovat se tak. aby nevyboil z ady. J. Piaget enevsk dtsk p s y cholog vak ukzal, e tam, kde sledujeme morln zrn d t, objevujeme v uri tm stupni zrn osobnosti prvky relativn autonomnho morlnho uvazovn pi hledn smysluplnosti vlastnho ivota. J. Piaget zrove naznail, e tyto a u t o nomn, vlastn mor ln hodnoty stoj nad . . s u p e r e g o " . Pklad: V Bibli m m e dochovnu zprvu o mi losrdnm S a

maritnovi . Ten se j ednou setkal v pomrn hornat, v y prahl a velijak oputn krajin na cest z Jeruzalma do Jericha s lovkem, kterho zlodji nejen okradli, ale i t ce zranili. Akoliv Samari tn byl ps lunkem j in s p o l e ensk skupiny neli zrann, pece se zrannho ujal, oetil jej a svil ho do pe v nejblim obydl. Za tuto pi z vlastnch zdroj zaplatil Kolik je takovchto pklad lid. kte se chovali j inak,

neli byli . . n a p r o g r a m o v n i " svou kulturou, tradic a ohledy na to, co je v dan spolenosti slun?

Ti kroky na cest hodnoty do oblasti svdom. M - l i se u r it morln hodnota dostat do svdom uritho lovka, pak je teba:

Aby se tento lovk s danou hodnotou (nap. poctivost) ve svm ivot setkal, p padn k n v las tnn uvaovnm doel.

Druhm k r o k e m je pivlastnni, tzv. interiorizace tto hodnoty; jej pijet za vlastn.

Zamilovn tak je m o n o charakterizovat tet krok. tj. emocionln vztah k pivlastnn hodnot.

Franklovo pojet svdom. V. E. Frankl kladl mimodn draz na svdom a j eho roli v ivot Ud. Pokusil se je n k o -

22

Svdom

likrt po sob definovat v prbhu svho tm ji stoletho ivota.

Zprvu napsal: S v d o m je orgn, kter naslouch hlasu t ranscendence (tj. toho. co ns pesahuje)" . V podobnm smyslu jako je chpal Sokrates (viz. j eho d a i m o n i o n " hlas bo v lovku). Pozdji V. E. Frankl napsal: S v d o m je o r gn smyslu podobn jako oko je orgn z r a k u . " Nakonec u V. E. Frankla teme: S v d o m je orgn, kter dovede najt jedin sprvn smysl jedinen s i tuace . " I kdy Frankl uznv vlivy vchovy, kulturnho prosted, vzdln, inteligence, struktury charakteru, nboenskch postoj .... pece jen podtrhuje s v o bodu lovka pi vytven vlastnho svdom. Tato svoboda umouje, aby si nkdo pivlastnil hodnotu n e k r s t " a druh naopak k r s t " . V. . Frankl ukazuje, e lovk me jednal bu v souladu se svm svdomm (pi respektovn toho. co mu svdom k), nebo naopak proti nmu (jinak, neli mu s v dom pikazuje).

Tato neposlunost se pak objev ve form pocit viny, v itek s v e d o m i a obviovn.

V. E. Frankl t naznauje, jak je m o n o vytvet vhodn podmnky k lomu, abychom lpe slyeli hlas vlastnho svdom. N a p o m h tomu zastaven se v proudu veho spchn, v y m a n n se ze stresu bnho ivota, zamylen se nad sebou samm a rozvaovn, promlen, zahloubn se nad tm, ..jak se vci maj". . . Naznauje zrove, e takovto m e d i t o vn (rozjmn) se lpe da v stran, o samot, daleko od lid. v klidu a pokoji. Pripomna, e s v d o m je vce zleitost i n tuice (tuen) neli intelektu (rozumu).

Svdom podle V. E. Frankla nem n e o m y l n m hlasem v n s " . Je jako ve v ns podzeno na lidsk omezenosti . Mue ns vst sprvnou cestou, avak m e ns zavst i j inam. Frankl jde tak daleko, e ekne: l o v k do konce svho i v o ta nev a nebude vdt, zda se n e m l i l . " To ho vak nevede do deprese (stsnnosti), ale naopak k toleranci vi pesvden druhch lid.

3 3

MT PRO CO T

Kvalita svdom. Je m o n o se setkat s rznmi c h a r a k t e r i s t ikami svdom. V. E. Frankl hovo o kul t ivovanm a n e k u l -t ivovanm svdom, t j svdom nepeliv ps tovanm. J inde se doteme o mdlm, spcm i latentnm svdom, kter stoj v protikladu k bdlmu, akt ivnmu svdom. Toto s v d o m m e bt zdrav i n e m o c n (patologick), zral i nezral ... Na jednu charakteristiku svdom se vak zde podvme ble.

Probuzen svdom. Naznai l i j sme, e svdom m e s p t " . Me se vak t p r o b u d i t " procitnout jakoby ze sna. Kdy k tomu dochz?

Vrt me-l i se k ve u v e d e n m u podobenstv o m i l o s r d n m Samaritnovi, pak p k ladem p r o b u z e n " m e bt setkn s inem, kter je neoekvan a neobvykl v d a n m ppad nap. pijet pomoci od pslunka n e p t e l s k " s p o leensk skupiny. Druhm k r o k e m je vnitrn pochopen toho. o zde j d e " o tzv. prohldnuli, obrcen, uven. Tetm je i zde zamilovn" si toho, co m n e oslovi lo a co j sem u v i d l " j ako nco hodnotnho. V t o m t o smyslu definoval s v d o m i J. B. Souek. Ten k: S v d o m je vnitn pochopen Boho s l o v a " a j inde: J e to svobodn nahldnut toho. co z vnitn nutnosti p lyne z v r y . " Vyjden jednat podle vlastnho s v d o m " pak z n a m e n tot jako t z v ry" . V tomto smyslu hovo i V. E. Erankl, kdy k: D o svdom vcho lovka promlouv Pn Bh. Takov lovk lpe s ly hlas svho svdom neli nevc lovk. V nejintimnjm r o z h o v o r u s a m a se sebou, v r o z h o v o r u se s v m s v d o m m je vcmu lovku Pn Bh p a r t n e r e m . "

K zamylen:

,,Tm, ze nkoho urazm, zpsobm bolest i sm sob." Elisabeth Lukova

,,Je to paradoxn(protismysln): neformuje ns to, co na ns z okol dopad, ale to, co z ns vychz."

V. E. Frankl

3 4

Hodnoty ..Zahldnout a postehnout hodnoty to lovka oboha

cuje." V. . Frankl

..Vytvme nejen umleck dla. ale kad : ns i svj vlastn ivot jako vlastn historick romn."

Altried Lngle Jsou hodnoty a hodnoty. Slovem h o d n o t a " rozum nco

jinho e k o n o m a nco j inho lka i umlec. Ekonomick hodnoty j sou nm nejbli a nejsrozumitelnj. C h p e m e je tam. kde jde o trn cenu uritho vrobku o cenu zbo. Takto vyjden hodnota nen vak jedinou hodnotou, s n se v ivot setkvme.

O hodnotch hovo napklad i lkai. Slyme, e kaj: T o , e se podailo zprchodnit ledviny, m vitln (pro ivot pacienta dleitou) h o d n o t u . "

O hodnotch hovo i umlci. Mluv o klasickch dlech umn a o braku i ki. O hodnotch hovo i biologov a / v -siologov. Mluv o kalorick hodnot potravin nebo naopak 0 vivn hodnot potravin. O hodnotch hovo i psychologov. Slyme, e se zabvaj devalvac a evalvac p o n i o vnm a socilnm povzbuzovnm lid. O hodnotch hovo i politikov. Mluv o tom. jakou hodnotu pro danou stranu mlo to. e ve volbch zskala x'/f hlas. O hodnotch hovo 1 sportovci. Mluv o hodnot toho. e se podai lo na soupeov pud vyhrl fotbalov zpas. O hodnotch hovo i generlov. Uvdj jako pklad hodnotu urit bitvy pro vyhranou i prohranou celou vlku. Tak by bylo m o n o pokraovat a jt dle a dle.

Hodnoty v naem osobnm ivot. Jestlie nm jde o s m y sluplnost ivota a o tu nm zde jde v prv ad pak nae zamylen nad hodnotami se bl takovmu, s j akm se se tkv m e ve f i lozofi i . Ta pojednv m i m o j in o tom, jak je rozdl

35

MT PRO CO T .

3 6

Hodnoty

Hodnoty vytv vak i prce oetovatelky i vchova dtte v rodin i ve kole atp.

Pro tvoivou innost je podstatn tzv. ,,vydanost" i oddanost", tj. skutenost, e dotyn bere svou aktivitu vn, doopravdy a to i tehdy, kdy ho nikdo jin nevid a n e o h o d n o -t. Pro toho. kdo to dl, je to smyslupln. Dlat to usi lovn a podn, to m pro nho i pro n svj dobr smysl.

III. Postojov hodnoty. Hodnotu m nejen tvorba a m i l o v n. Ukazuje se. e i tam. kde ani jedno ani druh nen mon, pece jen vzdor vemu je mon t smyslupln a h o d n o t n. Jak? Tm. e dan lovk zaujme k dn. nap. ke svmu zdravotnmu post ien ( . .osudu") ctyhodn postoj. S t a k o v mito postojovmi hodnotami se setkvme u lid chronicky nemocnch, u lid tv v tv exitu (odchodu ze ivota), u lid bezmocnch, v zoufalch situacch, ivotnch krizch atp.. kte staten zvldaj to. co j in zdept. Bojuj ze vech sil. pokud maj a lespo kapku sly. Dovedou akceptovat (pijmat) bez hlesu a bez zoufn to . co je nemnn. Pklad: Dr. Mrzek, fyzik a astronom, kterho m n o z z n a

j z televiznch koment pi vpravch Apollo na msc, v pos ledn den svho ivota na urologickm oddlen, kde leel s d iagnzou rakoviny, dopoledne spravoval a spravil kryochirurgick zazen, kter se porouchalo. Po t ulelil, podal sv spolupacienty o klid a zemel.

Pklad: Pan P.O.. kter se dozvdla, e m rakovinu, zatajila tuto skutenost ped dtmi, kter mly jet na rok studovat do zahrani, aby j im tuto pro n dleitou cestu n e z n e monila.

Pklad: Dr. A (.">.. postien od malika dtskou obrnou, od r a nho mld . .vozk" , vystudoval p rodovdeckou fakultu, stal se prvoadm odbornkem v j e d n oblasti biologie, habil itoval se a a vozk, shromauje kolem sebe p i k y " tto vdn discipliny.

V pkladech by bylo m o n o pokraovat. V ivot se s e t kvme s lidmi, kte se vzdor osudu nedaj. Vezmou pevn

37

mezi hodnotou m t i " (vlastnit auto, d m . vkladn knku ... ) a . . b t i " (bti s tatenm lovkem )

Clesmrn pojet hodnot lovk je schopen stavt si cle. Hovo me o tom v n s l e

dujc kapitole. R o z h o d n u - l i se. e postavm dm. pak tm d vm najevo, e postaven d o m u je pro m n e uritou hodnotou. M pro m n e uritou dleitost. Ta je pi tom obvykle vy neli uitkov i t rn hodnota domu. Otzkou je. kter h o d noty si lovk takto stav jako cl svho snaen.

Ti okruhy hodnot V souvislosti se smys luplnm zamenm ivota naznail

V. E. Frankl tii okruhy hodnot: zitkov, tvoiv a postojov. I. Zitkov hodnoty. P kladem zitkov hodnoty m e

bt lska. Zcela konkrtn: lska maminky k dtti, lska m l dence k dveti... Provn tto lsky je nleitou hodnotou. Je j i mi lovn uritho lovka, kter je nm njakm z p s o bem vzorem, ptelem, pomoc. . . Martin B u b e r b y ekl: . .Tam. kde jde o lskypln vztah mezi J a ty ' , tam jde o zitkov h o d n o t y . " Na vrcholu tchto zitk je m o n o vidt . .oddanost j e d n o h o d r u h m u tlem i d u " .

Zi tkov hodnoty se netkaj j en lid, i kdy tam je to n e j -srozumitelnj . Tkaj se i toho. co v ns probouz k ladn emoce. Tkaj se nap. krsy hudby a zpvu, umleckch z itk veho druhu. Hovo me o tzv. estetickch hodnotch, tj. o hodnot krsy, a m jakoukoliv podobu.

T a m . kde jde o zitkov hodnoty, tam j sme my pjemci. Zitkov hodnoty n m dvaj prot hlubok emocionln z chvvy, radost a poten. Obohacuj n ivot.

II. Hodnoty, kter svou vlastn innost vytvme. M e jt o drobn projevy tvoiv innosti o pravu bytu i z a h r d ky, o zpv i hudebn projev... Podstatn je. e jde o na vlastn aktivitu, kter vzletnji eeno ..obohacuje svt". Klasickm p k ladem takovto innosti je prce umlce.

MT PRO CO T

kormidlo svho ivota do vlastnch rukou a obrazn eeno pluj jako plachetnice i proti vetru; smrem k cli, kter si vytkli. Postoj, kter zaujmaj k tomu. co se dje. bud respekt. Pklad: V nemocnici umr Dr. P. M. Odmt analgetika (lky

proti bolesti), akoliv j a k o lka v. e by mohly pomoci jeho utrpen zmrnit. Mlad sestika k druh: . .Prosm t. pro to dl'.'" A star na to: . .Chce ukzal, e se to d zvldnout i bez n i c h . " A prosm t k o m u ? " ..Teba nm nebo svm k o l e g m . " ,.A co kdyby tu nikdo n e b y l ? " J a k ho znm. pak vm, e by tak jednal i v tom p pad . " P r o ? " J e to kesan, v. e ten. kter byl a je vdycky s nm. ho vid. i kdy to nikdo jin nevid, a v si jeho statenost i . "

V bnm ivot maj tyto postojov hodnoty t sv m s to. Uveme podle E. Lukov situace rozhodovn mezi kladnou a zpornou postojovou hodnotou. lovk m prvo rozhodovat se b u a n e b o " :

bu anebo

: mobil izovat vnitn sly ke zvldnut pekek

litovat se jak j sem to c h u d k "

usilovat o zachovn cty a vnosti sama k sob

ztrcet vekerou ctu sama k sob

hrdin bojovat v situaci, kter se nepzniv zmnila

ve zatracovat, nakat a plakat, e se ve zmnilo

k hormu

posilovat dvru ve smvsluplnou budoucnost

zoufat si nad marnost a bezvchodnost vech snah

snait se pijmout nepijateln ( o s u d " )

uzavt se j ako hlem do ulity a rozlobit se na cel

svt

otevt oi, vidt nouzi druhho lovka a snait se

mu pomoci

stavt se nevida a neslye k tkostem lid okolo sebe

3 3

Hodnoty

bu anebo

v rozepi se vzchopit, nalzt nesmiiteln stt na svm. odvahu a odputn a ochotu i kdyby se svt zboil

ke smen

Pesn postoj vytv nadhodnotu". V. E. Frankl ukazuje, jak koruna, kterou d ten. kter m vc. tomu. kter m mn. nabv na hodnot. Pro toho, kdo m vc, mla tato koruna podstatn men hodnotu, neli pro toho, kdo skoro nic nem. Pi takovmto daru je obdarovan darem vce obohacen, neli ztrc ten. kdo dv.

Kde a jak se rod n vztah k hodnotm Jedno vce: lska k t i on hodnot se ned realizovat n a

zenm, pkazem i rozkazem. Kde se tedy rod? Zd se. e jedna cesta k urit hodnot a k zamilovn si j vede ..svdnm". Tak ns svd napklad rzn zitkov hodnoty. R e klama se o to sna, s e je s t o " . Nejde pi tom jen o reklamu, propagujc urit zbo. I j in cle usiluj o nai pze.

Na em zle n vbr urit hodnoty, p padn celho ebku i hierarchie (pyramidy) hodnot? I kdy je pravdou, e zde zle na okolnostech na nadn, na monostech pijt do styku s ur i tm d r u h e m u m n , p p a d n s l idmi, kte zaujali c t y h o d n postoj k t o m u , co se s n imi dje pece j e n zkladn odpovd je, e zle pedevm na osobnosti rozhodujcho se lovka. Obrazn eeno to vyjdil Theodor B o -vet. Ukazuje na rozdly mezi motly. Otakrek fenyklov vyhledv jin druh kvt neli pav oko. A na co sed m a saka? Psychologov zde hovo o kruhov, cirkulrn k a u z a lit: podle toho, jak to je lovk, jak je zral i nezral, vol si urit hodnoty a tyto hodnoty pot ovlivuj bu jeho dal cestu zrn, nebo ustrnut. Dostvme se tak ke kl ovmu problmu smysluplnosti ivota, k tomu. co je lovk.

39

MT PRO CO T

K zamylen:

Jsou hodnoty situan a hodnoty nadsituan, kter jsou platn vdy a vude."

Max Scheller

Nadsituan hodnoty jsou jako slunce. Existuj, i kdy je teba doasn mraky zakryj."

V. E. Frankl

4 0

Co je lovk? Bt lovkem znamen bt na cest."

A. Lngle

lovk je tm, co si vezme v ivot jako svou vlastn vc co si vezme za sv."

K.Jaspers

Bt lovkem, to nen fakt, to je monost." V. E. Frankl

Co je ivot7 O d p o v na tuto tak dleitou otzku n e m me. A pece m m e vdu o ivot biologii.

Co je lovk? O d p o v na tuto pro kadho z ns tak d leitou otzku n e m m e . A pece m m e vdu o lovku antropologii. J s m e rdi. e ji m m e . Jej poznatky n m mohou bt v m n o h m pomoc . M m e pi tom na mysli spe filozofickou antropologii neli prodovdeckou antropologii . Pro usnadnn cesty do tto oblasti zkusme se zamyslet nad n k o lika my lenkami:

lovk je bytm, kter neustle rozhoduje o lom, km je a km bude. V kadm okamiku ivota m v sob rzn monosti: bud' sestoupit na rove zvete nebo se povznesli do kvalitativn podstatn vy roviny ivota. lovk je bytost, kter dky sv vd vynalezla plynov komory v koncentranch tborech a zabjela v nich statisce lid s velkou efektivitou. Je vak i bytost, klet do tchto komor vstupovala se vztyenou hlavou a s otenem i idovskou mcxllit-bou na nech. I to je lovk."

V. E. Frankl

lovk je ttina, ale ttina, kter mysl. Mysl na svou odpovdnost a lim bud ctu a vnost."

B. Pascal, doplnil V. E. Frankl

lovk je schopen duchovn opozice tzv. kontrapozice vi s\m biologickm silm. V pozad jeho vle stoj povdom smovn k uritmu cli, ,k emu jde'. Je kus pravdy na pslov, kter k, e lovk me, v-li, co dlal m."

Elisabeth Lukova

41

MT PRO CO T

,.lovk je tvor, kajc,ne' svmu biologickmu uren." Max Scheller

,,lovek je lovkem v t me, v n je schopen sebetran-scendence (pekraovn svch vlastnch sobeckch, ego-cenlrickch a egoistickch snah a cl)."

Elisabeth Lukova

lovk je vce neli... lovk nen jen reakn automat i kdy se v nem

podob s a m o i n n m u potai, ktermu d m e kol a on ho vye. lovk je i vce neli takovto automat vyho du, automat, kter je schopen vytvet p o d m n n r e flexy, jak n m je demonstroval I. P. Pavlov na svch psech. lovk je schopen stavt vlastn cle. postavit se proti osudu. Je schopen vyrozumt, co by ml v urit s i tuaci dlat a postavit se . .vemu na v z d o r y " na sv cest k j e d n o m u vytenmu cli. lovk je bytost, kter z t o hoto smovn k smysluplnmu cli erp slu ke z v l d n pekek.

lovk je vce neli jen homeostat, tj. systm vybaven schopnostmi homeoslzy (tj. udrovn biologick r o v n o vhy), p o d o b n jako tennoregultor ledniky i s t e d n ho topen udruje neustle tepelnou pohodu v uri tm rozmez. lovk t m. e si sm stav cle, k n i m p o t o m smuje, a ukld si urit koly, tm v d o m a z vlastn vle tuto rovnovhu (homeostzu) naruuje.

lovk je vce neli jen tvor vybaven instinkty a pudy i kdy nkter z nich u lovka m e m e pozorovat. P e s nji: lovk je instinkty a pudy vybaven he neli z v a ta. N a d t o je vybaven vl tyto instinkty a pudy zvldat, vl k smys luplnmu ivotu.

lovk je vce neli jen tvor, kter mus bezpodmnen dlat to, co je mu ureno zkony ddinosti, ranm mldm a socilnmi podmnkami jeho ivota, j a k u determinismus. Nen na 100% uren o s u d e m " , jak u fa-

4 2

Co je lovk?

talismus. lovk si m e sm, zcela svobodn, z vlastn vle a vzdor vemu stanovit, zvolit a urit, o mu pjde, koho bude milovat a co bude povaovat za smyslupln.

Vliv s m r u p s t u p u k lovku na o b r a z , k t e r s i o n m u d l m e

Je mono se dohadoval, zda lovk je podoben obdlnku (A) nebo kruhu (B). Je pitom mono mt pravdu v obou ppadech vezmeme-li v vahu celho lovka.

(podle V. E. Frankla)

lovk je vce neli jen seberealizujc a sebe aktualizujc tvor. 1 kdy je pravdou, e lovk chce sm sebe. sv pedstavy a plny realizovat, prosazovat se a tak a k t u a lizovat", pece j e n je schopen nadchnout se (motivovat sv jednn) ideami a cli, kter jeho vlastn j " p e s a huj. V. E. Frankl k tomu poznamenv: l o v k se p e sahuje jen do t mry, v n pln smysluplnost svho ivota. Tato seberealizace se tak rod j ako dsledek plnn jeho smyslu ivota, ne vak jako el j eho snaen. Jen existence, kter sama sebe pesahuje, m e se sebereal i-

4 3

MIT PRO CO ZIT

zovat. T m vak, e se sna realizovat jen sama sebe, m i ne se svm c l e m . "

Co je pro lovka pznan charakteristick

Svoboda. Svoboda od neho e n e m u s m e slep p o slouchat sv pudy a svoboda k nemu nap. s p o vajc v tom. e si sami m e m e stanovit cle a koly. Tak lovk nen zcela vydn vanc silm, kier psob v nm i mimo nj, a je v kad situaci vyzvn, aby se rozhodoval samostatn.

Smovn. lovk nen jen . . p o s t r k o v n " p innmi s i lami. Je i . . t a e n " silami vlastnch cl. pedstav, kol, hodnot, ide. pln... Jde o tzv. te leologickou charakter i stiku, tj. o ..tanou slu cle", k cli smujc a k cli se n e souc zamen ivota lovka. T h e o d o r A. Kotchen pe: S m y s l u p l n smovn j e m tkem j e h o z d r a v . " C h a r lotte Buhlerov dodv: T v o c lovk je vce neli h o -meostat (systm udrujc svou vlastn r o v n o v h u ) . " A V. . Frankl: K podstat lovka pat smovn uskuteovn monost. To s sebou pin napt mezi byt m (tm. co je) a essenc (tm. co by mlo bt a co je povaovno za s m y s l u p l n ) . "

Transcendence. 1 kdy je pravdou, e lovku jde o j eho vlastn vci. o jeho vlastn blaho, uspokojen j eho v l a s t nch p o t e b , d o s a e n j e h o v l a s t n h o tst, p e c e j e n u nho m e m e pozorovat, e je schopen pekraoval (transcendovat) vlastn, osobn sobsledn ( e g o c e n t r i c -k), p padn a sobeck (egoistick) zjmy. V uritm smyslu slova zde hovo me o t ranscendenci j ako o d u chovnm rozmru lidsk existence. E. Lukova k tomu dodv: L i d dky sv duchovn d imenzi m o h o u p e s a hovat svj biologicky dan o s u d . " V. E. Frankl: l o v k je byt na nco zamen. I kdy je zamen na sv vlastn vci. pece jen je schopen i bt zamen na vci. kter n e -

4 4

Co je lovk?

jsou jen tak zce j eho v las tn . " Karel Barth m o b d o b nm smrem, kdy j a k o teolog to vyjaduje slovy: l o vk nen na jedn stran vc neli popel, na stran druh vak o nco men a n d l . "

O prolomen tto hranice sobstednosti (egocentr i s-mu) hovo Martin Izrael j a k o o kopernikovskm obratu v mylen (tzv. metanoia) . o znovuzrozen a obrcen.

Co se stane, kdy tuto d u c h o v n dimenzi lovka o p o m e n e m e ? V. E. Frankl to naznauje obrazn: celkov o b raz lovka se nm redukuje na nco podstatn chudho, neplnho a tko srozumite lnho. Viktor von Gebsaltel k: Nedosta tek svtla, kterm trp obraz vyluujc d u chovn dimenzi lovka, zpsobuje, e se nm jinak b a revn svt zd jen t m a v o e d . "

D s l e d k y o p o m j e n d u e v n a d u c h o v n s t r n k y lovka

x ,y, z ... zkladn rozmry prostoru Vezmeme-li v vahu jen tlesnou rovinu (A), pak

nm uniknou rozdly mezi lidmi v duevn a duchovn rovin (Bl.

Odpovdnost. lovk je nejen schopen svobodn se r o z hodnout nap. pro d o b r o " v situaci, kdy se mu nabz opan monost a pekroit tm sv sobstedn ( e g o -centrick) zjmy ale je schopen i odpovdn dit sv

45

MT PRO CO T

j ednn a chovn t mto rozhodnut m podncen ( i n i c i o van). V tto souvislosti hovo me o svdom j a k o o o r gnu, kter pomh lovku jednak volit sprvnou (smysluplnou) cestu, jednak pak zachovvat j ednu z v o l e nou cestu a tm jednat smyslupln.

Cel lovk u n u s t o t u s h o m o /. Duchovn II. Duevn III. Tlesn strnka lovka

lovk je nedln celek, v jeho: rmci meme vidt ti kvalitativn odlin strnky (rozmry, dimenze, patra).

Dobr nebo zl? Jak je l o v k ? Je dobr , n e b o zl? Z d se. e o d p o v je p o n k u d sloit. Hl lovkem znamen zejm mt monost bt dobrm nebo zlm, piblit se j e d n o m u , i d r u h m u plu. Ke k termu plu se k d o pibl iuje, to z le na n m . na j e h o o s o b n o s t i . N e j d e pi t o m o charakter i s tku trvalou . . jednou pro v d y " ale o otzku, kterou lovk e vdy z n o v u a z n o v u , kdykol iv se rozhoduje , co b u d e dlat a jak to b u d e dlat .

4 6

Co je lovk?

4 7

K zamylen:

..Kad z ns je naprost unikt originl sut generis. Jak budu j, to zle do znan mry na mn samm, na tom, jak se rozcviuji a pro co se rozhoduji. "

P. Ji Reinberg

.Jm podstatnm v ivot lovka nen uznn druhch lid, kterho se nm mue dostat, i kdy to je pjemnm pdavkem. Tm podstatnm je vdom, e jsem tu k nemu, ppadn pro nkoho nkm."

Elisabeth Lukova

,.Bti lovkem znamen smovat (odkazovat) mimo sebe, na nco. co je nco jinho neli j sm'. Na nco, co je smyslupln, nebo na vzjemn mezilidsk vztah. V t me, jak se lovk takto pesahuje, uskuteuje se (seberealizuje se). Zmnit mue lovk jen sebe sama, avak sebe mue zmnit vdycky."

V. E. Frankl

Otzka smyslu a smysluplnosti ivota Schopnost nachzet smysl v ivotnch situacch pat k z

kladnm schopnostem lovka." V. E. Frank!

..Zt smyslupln znamen, e jsem se zamil na nco hodnotnho. To zstv smysluplnm, i kdy jsem teba tohoto cle nedoshl nebo kdy jsem svou prci nedokonil."

Alfried Langle

..Neexistuje lovk, pro nho by ivot neml pichystan smyslupln kol. Neexistuje situace, v n by nm ivot pestal nabzel smys lupin, monosti.

V. E. Frankl

V bnm ivot se setkvme s vroky problemat izu j c -mi smysl i smysluplnost urit innosti.

Pklad: . .Nem to smysl pokraovat touto cestou dl Stejn to nikam n e v e d e . " Sly me to na vlet, kde turist ztratili cestu. Jindy nak oprav: ..Je to naprosto nesmysln chtt dt tuhle rachotinu do c h o d u . "

V ivot se setkvme i s vroky opanmi, kter si p o chvaluj dobr' smysl toho. co se dl. Pklad: Student k: . . D o m n v m se. e je smyslupln v n o

vat se tomuto oboru. M to b u d o u c n o s t . " Jindy podnikatel tvrd, e je smyslupln vzt na sebe urit riziko. V. e v d a n m ppad ..risk je z i sk" . Co se vak rozum smyslem v naem ivot a s m y

sluplnost naeho ivota.' Mohli bychom ci. e smysl je k a tegorie v Kantov pojet (tj. dle j i neredukovateln pojem), ' l a k to k i V. . Frankl . P o k u s m e se vak porozumt smyslu

i j inak. Z fyziky a zvlt z mechaniky j sme zvykl uvaovat

o p inost i . kauzal i t . Prv m e c h a n i k a n m ukazuje, e to . e se nco pohybuje (nap. a u t o . kter j ede) , bylo z p s o b e n o uri tou . .p innou s i l o u " p o s t r e n o , r o z s t r k n o , rozjeto. T o u t o silou (nap. m o t o r e m ) je dle udrovno v chodu.

4 3

Otzka smyslu a smysluplnosti ivota

49

Ve fyzice to plat. T a m kauzalita v ldne a je tam doma. U lid je to vak sloitj. Ji Sokrates p o n m Platon t u t o sloitost a odlinost ukazovali na prci sochae. Ten m u r i tou pedstavu, ideu. mylenku atp. Tu se sna realizovat. V tomto ppad je idea takovto sochy hnac silou, mot ivem jeho aktivity. I kdy je i zde pravdou, e socha vznik prac sochae s kladivem a dltem v ruce. pece jen plat t a n e -pomjiteln e sochae vede urit idea, cl. pedstava k o nen podoby dla. Nejde tak jen o kauzalitu prce dlta, ale i o jtnalitu (finis je konec). Odborn se zde hovo o t e l e o l o gickm postupu (telos znamen cl). Pedstava cle, kterho chceme doshnout, se stv hnac silou. J inak eeno: tato pedstava cle, k nmu smujeme, dv na innosti smysl. Pak ve, co k tomuto cli smuje, je smyslupln. Pklad: Mldenec, kter spch pes hory a doly za svou v y

volenou jen aby se s n setkal jedn (ze svho h l e d i s ka) smyslupln. Pro nho trapy cesty, nmaha a vynaloen as nejsou nim nesmyslnm, ale prv n a opak maj smysl.

Pklad: Zahradnk, kter jet v dob mrazu pstuje v c h r n n m prosted, ve sklenku i parnku sazenice rznch druh zeleniny, jedn smyslupln. Vede ho k tomu p e d stava cle, tj. toho, eho chce v pstovn zeleniny d o s h nout Jeho prce m smysl, i kdy pi tom chvli mrzne a chvli se pot.

Pklad: Maminka, kter se star o sv dtko, chrn je. aby se mu nic z lho nestalo a vychovv je. jedn smyslupln. Prohled k cli. A tm me bt vychovn pknho m l a dho lovka.

Smovn Kdekoliv hovo me o smyslu i smysluplnosti lidsk i n

nosti, m m e na mysli urit cl a el toho, co se dje. T o . co smuje k tomuto cli, je smyslupln. M smysl to dlat. To, co k tomuto cli nesmuje, ppadn to brn tomu. aby se lovk

MT PRO CO T

k vytenmu cli dostal, to je pak nesmysln, p padn s m y -sluprzdn.

Pklad: A m e r i a n S. K. se ped sto lety rozhodl, e p r o z k o u m uritou oblast stedn Afriky. Nejen jako cestovatel a objevitel, ale i j ako podnikatel . Na vysok kole si dal zapsat adu pednek, cv ien a semin, kter se v z t a hovaly k t o m u t o cli. Nebyla to ist geografie (zempis) Nebyla to ani ist biologie, e k o n o m i e .... ale od veho n co. J e h o spoluci nad tm kroutili hlavou. Co z tebe bude? Nebude ani geograf, ani biolog, ani ekonom.. . A pece to ve mlo svj dobr smysl, jak se pozdji ukzalo. S. K. byl pipraven na to. co ho oekvalo. P o d o b n b y c h o m mohl i hovoit u ns o ing. Hanzelkovi a ing. Z i k m u n d o v i a o jejich pprav na cestu kolem svta. Otzku po smovn m e m e klst nejen u kadho pu.

kter je vystelen na cl. ale i u kad lidsk innosti. Je m o n o j klst nejen u studenta, ktermu jde o to. aby se nemu n a uil, ale i u toho. ktermu studium nejde a na to m ! Obrazn se tato charakterist ika lidsk innosti vyjaduje s y m bolem pu. p padn plavbou lod nebo letem letadla pes ocen. Maj zameno k uritmu pstavu i letiti.

Na otzku, co rozumte smyslem, odpovd Alfried Lngle: . . H o v o m e - I i o smyslu, m m e na mysli smr, kter vede i vot k urit, ba nejvy hodnot za danch okolnos t . " Na j i nm mst pak: . .Smysl pedstavuje p o m o c orientaci v ivot j a k o kompas . Dky t o m u m e smysl ukzat lovku s m r k p lnmu, zda i lmu ivotu. Smysl je prv to. co by s o h l e dem na danou situaci a p imenost monost mlo bt dlno a u d l n o . " Kdo se pt po smyslu ivota a kdo m odpovdat'. '

V. E. Frankl od sebe odliil dv situace: Pi t prvn zde stoj lovk. zrak upen bu ke hvzdm

nebo k prod, a pt se: i v o t e , ekni mi . jak m pro m n e pipraven smysl i v o t a ? ! "

Ve druh situaci je ve o 180 s tup obrceno. lovk je tm, kdo je dotazovn po smysluplnosti ivota. ivot sm mu

5 0

Otzka smyslu a smysluplnosti ivota

51

klade tuto otzku. Pi tom vyaduje na n zcela konkrtn o d pov a to nejen slovy, ale a to pedev m skutky. Pklad: Rodim se narod zdravotn post ien dt. T m jsou

tito rodie postaveni ped zcela konkrtn otzku: jak se k tomu. co se prv stalo, postavte? Podobn je tomu tam. kde se pacientka dozv, e m rakovinu prsu. Je tomu tak i tam. kde se svobodn dve dozv, e je v j inm stavu. I tam se j ivot pt: jak se k tomuto thotenstv postav a co bude dlat?

Ve vech tchto a podobnch p padech je m o n o se d o n e konena ptt: pro se to stalo zrovna m i nm? Pro? Pro? Pro? Je vak m o n o smr ptan a odpovdn obrtit a klst si otzku: A n o . je to tak. stalo se to jak postoj k tomu zvol m a co budu dlat? Kam zamm, smuji, orientuji nyn za tto situace sv s i l ? "

Tento obrat, zvrat i obrcen smru ptan (role d o t a z o v a nho a ptajcho se ) vede k tomu. e zanme ctit a chpal vlastn ivot jako kol a sebe jako ..apens" jednajcho, i n nho a ne pasivnho lovka. Toto ptan ns stav ped kol: m o u d e se rozhodnout a odpovdn realizovat toto rozhodnut tv v tv neustle se mnc situaci. T e n t o kol nen obecn, ale naopak velice konkrtn a specifick.

Pklad: Mu. kter se ve svch 50 letech rozhodl, e o p r " sv znalosti a schopnosti hry na cello, kter zskal v mld, to vzal vn. Ti roky hledal a shnl dobr' nstroj. Rok hledal dobr smyec. Kad den se na pl hodiny zavel a hrl Cviil. Trnoval, a se mu podailo pijateln zahrt prvn skladbu.

V. E Frankl k: J e teba se rozhodnout, uvdomit si. pro co j sem se rozhodl, a vzt na sebe osobn rozhodnut jako p o sln. T mto krokem se lovk stv nositelem uritho p o s l n. To po t dodv j eho ivotu hodnotu j e d i n e n o t i . " Pklad: Pan N. M. se narodila zcela nevidom holika. Jej

manel na to reagoval tm. e je ob opustil. Pan N. M. odela ze zamstnn a vnovala se cele sv nevidom h o l -

MT PRO CO T

ice. V jej vchov nala smysl svho ivota. Musela se nesmrn uskrovnit. Vzdala se monost i profesionln k a riry i perspektivnho druhho manelstv . Vzdor tomu si nenak a povauje svj ivot za smyslupln.

Hodnota cle M m - l i se pro nco v ivot rozhodnout, mus to mt pro

m n e kladnou hodnotu. Ve ve uvedenm pklad mla t a kovou hodnotu nev idom dcerka pro jej maminku ne tak pro jejho otce. Pro m a m i n k u n c o z n a m e n a l a " . Proto se m a minka rozhodla za t mto hodnotnm clem jt. Kdy n m na cli moc nezle, kdy n m to nic nek, kdy ns to neoslov, kdy to pro ns nen dleit, p padn kdy je to pro ns v slovn bezvznamn, n e n a d c h n e m e se pro to. C h o v m e se k tomu nev ida a nes ly e" . Plat i o ns o i maj. ale nevid, ui maj, avak nes ly " .

Kdy ns urit situace oslov? A. Lngle ukazuje, e kad ivotn situace, do n se d o

stvme, chov v sob adu monost co by se v n za d a n ho stavu vc dalo dlat. Zrove se ns lulo situace pt: co si mysl, e by se mlo dlat a co bys ty ml dlat?

Pklad: Lta b nejen starm lidem, ale i m l a d m a p ichz as . e se dve rozhoduje, koho si vezme. asto si m e vybrat z nkolika mldenc, kte o n projevili zjem. Uvauje o tom, jak by to bylo s tn i onm. A i kdy je jen jeden jedin npadnk, pece jet zbv monost r o z hodnout se bu pro nj. nebo zstat dle svobodn. Co ns oslov? O b r a z n je to m o n o vyjdit j e v e m sou

znn, resonance. Kdy houslista lad housle, rozezn ladiku Ta m pesn stanoven tn k o m o r n a " . Kdy j eho vlastn struna a " zn stejnm tnem, tak se po rozkmitn ladiky rozkmitne i tato struna ani by se j kdokoliv dotknul . Tak tomu je s fyziklnm akust ickm jevem resonance. Bylo by m o n o ci, e obdobn je tomu i s o s l o v e n m " . V tomto p

3 2

Otzka smyslu a smysluplnosti ivota

5 3

pad vak nejde o struny, housle a ladiku, ale o systm h o d not, kter dan lovk m a kter se mohou rozeznt na podnt situace.

Pklad: Pi nedlnm vlet podl Vltavy se ped skupinou l i d najednou ozvalo voln: P o m o c ! " . N k d o se topil. Pro asi nkdo kal: K d y n e u m plavat, a neleze do v o d y " a j in naopak rychle svlkl nedln oblek a skoil za t o n o u c m ?

Je to zejm n systm hodnot, jsou to nae postoje, cle a pedstavy, c o by se mlo d l a t " , kter nm mluv do n a e ho rozhodovn a uruj, co ns oslov a s v e d e " .

K zamylen:

..Smysl je jin termn pro na ivotn orientaci. Pomh nm v tom. abychom se neutopili v molu sobectv, lenosti a planch e. Tak je smysl moslem k tvorb byt v moi cliaosu."

Franz Sedlk

,,2ivot nen jen lak nco. Je vdy pleitost k nemu." F. Hebbel

Drobn koly .Jak je tv povinnost? Poadavek dne."

V. E. Frankl

Vnujte se vednm slubm." Bible (manm 12, 18)

H o v o m e - l i o smyslu ivota a o j eho smysluplnosti , pak zaneme obvykle ihned myslet na velk cle sv i druhch lid. nroda, lidstva, kultury, osvty ... Je a kupodivu, e prv tam. kde hroz , e se z t ra t me v n e d o z r n c h d l a v c h v e l kch perspektiv lidstva, p ichz tak vrazn poadavek a d raz na mal sluby. P k ladem m e bt Albert Schweitzer. kter ekl: M o r l k a zan tam. kde kon s l o v a " a j inde: L s k a j e i n . " S l y m e v t o m o d e z v u b i b l i c k h o l a n l j s e m a dali j s te mi j ist i, znil j s e m a dali j s t e mi piti; h o s t e m j s e m byl a pi j mali j s te m n e ; n a h a p iod l i j s te m n e ; n e m o c e n j s e m byl a navt v i l i j s t e m n e ; v ali j s e m sedl a p ichzel i j s te ke m n " ( M a t o u 25 . 3536) .

Obrazn je m o n o ci. e nabdky smysluplnch innost na triti ivota jsou nepebern pro kadho z ns. V. E. Frankl zde podtrhuje dv jejich charakteristiky:

Ad personam vzh ledem k d a n m u lovku: co to k j e m u i j.

Ad situationem co to k za dan zcela konkrtn situace. Co se tm mysl'.'

V prv ad to. e monost i , kter dan situace nabz, j sou j in pro m n e a j in pro tebe, a jsi kdokoliv. N c o j inho se chce ode mne, nco j inho od tebe. Za druh se tm mysl to. e kad situace je j in. a to, co ode m n e chtla jedna, m e bt nco j inho, neli je to, co ode m n e chce druh, teba velice podobn situace.

Pklad: V tramvaji vedle sebe sed dva mui . j e d e n mlad a druh star. Pistoup star pan. Mladka tato situace neoslov. Zstane klidn sedt. Star pn si v iml toho. e

54

Drobn koly

tato pan patn stoj, a okamit se zved, aby j udlal msto. Pochopil danou situaci a jej poadavek osobn. A. Lngle k: K a d den, kad hodina ek na nkoho

se zcela uri tm smysluplnm kolem. Pro kadho z ns existuje v kad chvli takovto specifick smyslupln kol. Je na ns, a b y c h o m ho vidli a jako takov p o z n a l i . " V. E. Frankl prodluuje tuto perspektivu a do konce ivota kadho z ns: P o cel ivot a do posledn chvle nenvratnho o d chodu stav ped ns ivot monosti smyslupln innosti . Jde o to je vidt jako vzvy, sprvn je interpretovat, uchopit je a real izovat ." Wer the imer to naznauje obrazn: e k n e - l i nkdo ped nmi zatek vty: 7 + 7. . . , avak neekne v s l e dek, pak ctme, e to nen pln sdlen. Nco tomu chyb. D o d m e - l i .14 ' . pak splnme tuto potebu. Hod se to tam. Pat to tam. Situace po tom vol . "

Pklad: Lka K. J. vzpomn, jak jednou za nm do ordinace piel j eho jedencti let syn. Cekal s pacienty trpliv v ordinaci, a na nj pijde ada. Kdy vstoupil do o r d i n a ce, byl j eho otec lka pekvapen. Ptal se syna. co ho bol a co mu je. Slyel, e ho nic nebol, avak chtl si s t a t n kem pohovoit . Jeho maminka doma kala, e tatnek se pozorn vnuje vem pacientm a hovo s nimi. Tak si dodal odvahy a piel.

Jak lze poznat smysluplnost urit innosti J e - l i smysluplnost ivota nm vzcnm a doucm, pak

se prvem ptme, kde ji hledat, jak ji poznat a jak ji zskat.

Jak ne Kudy cesta k n lezem smysluplnost i nevede.

Jak ano Jak je m o n o pijt k poznn smysluplnosti urit hodnoty.

Nelze j i pedepsat jako pacientovi lk.

Je m o n o ji postehnout jako nkdo postehne srnku

v lese.

5 5

MT PRO CO T

Jak ne Kudy cesta k nalezen smysluplnosti nevede.

Jak ano Jak je m o n o pijt k poznm smvsluplnosti urit hodnoty.

Nelze ji nadit nebo pikzat jako rozkaz na

vojn.

Je m o n o j i nahldnout j a k o krsu obrazu.

Nelze ji vyrobit nap. v urit poradn.

Je m o n o j i vyst, jako vyteme v knize nco mezi

dky.

Nelze ji vymyslet i pi znan me inteligence.

Je m o n o j i vystopovat, jako stopa nalz stopu.

Nelze ji vymyslet i pi znan me inteligence.

Je m o n o ji vytuit. Je m o n o ji . .vyct i t" . Je m o n o j i intuitivn

zachytit.

Nelze j i uloit jako kol ve kole.

Je m o n o j i s p o n t n n (z v lastn vle) poznat,

kdy n m o to jde.

Nelze j i uloit jako kol ve kole.

Je m o n o j i odkrt jako archeolog . . n a j d e "

prehistorickou stavbu.

Nelze k n nkoho nutit a kat: ..Ty mus, je to tv

p o v i n n o s t . "

Je m o n o j i vysldit j ako pes stopu.

Nelze k n nkoho nutit a kat: ..Ty mus, je to tv

p o v i n n o s t . " Je m o n o j i nalzti j ako ztracenou stokorunu.

Nelze k n nkoho nutit a kat: ..Ty mus, je to tv

p o v i n n o s t . "

Je m o n o j i dostat jako dar. kdy se n m obrazn eeno najednou . . rozsv t iv h l a v "

Obrazn se zde hovo o t o m . e j i m e m e zachytit a n t nami naeho smyslu pro s m y s l u p l n o s t " (A. Lngle) . Zrove se vak pi tom k. e tyto antny maj ir zbr neli jen pro vci intelektu (rozumu). Jindy se hovo o objeven situan

5 6

Drobn koly

hodnoty (Max Scheller) nebo o probuzen spcch m o n o s t (V. E. Frankl).

Vemi tmito zpsoby se rzn lid sna naznait, co to znamen bt uritou situac osobn osloven, tzn a podn o nco, co dan situace od ns potebuje. Pi objeven smyslu ns tato situace zastav, promluv k nm, popros ns o p o z o r nost, pod ns o nco, d o m h se toho. hls se o to. in na ns urit nrok, dovolv se ns. klade na ns urit nroky a poadavky ...

Pklad: M. V. studoval na pn rodi medicnu. Po dvou l e tech spnho studia pedstoupil ped rodie, poklekl a prosil je . aby mu dovolil i studovat hudbu msto medicny. Ta na nho neustle dolhala a dala ho. aby se j cele v noval a nedlal ji j e n o m b o k e m " . Byl to tak siln hlas. e to M. V. nevydrel. Povolen dostal. Stal se z nho m i m o dn dobr hudebnk.

Kudy vede cesta k smysluplnmu ivotu? Odpov na tuto otzku podv A. Lngle naznaenm pti

krok:

1. Neuzavrat se do stran (ulity), ale otevt se ivotu. 2. Otevt oi. ui i srdce a vidt, co se kolem dje. 3. Slyet, vidt a chpat vzvy, kter ze svta k n m dolhaj. 4. Sprvn vzvy interpretovat a s pihldnutm k vlastnm

monostem se rozhodnout.

5. Uskutenit realizovat rozhodnut .

Pi hledn odpovdi na otzku, jak realizovat sv rozhodnuli, ns A. Lngle vede ke dvma monostem:

A. Nco zmnil ve svt mimo ns nco udlat (zorat pole. zasadit strom, postavit d m ...)

B. Nco zmnit v sob zmnit svou pedstavu, svj nzor, vlastn hodnotov ebek ...

5 ?

MT PRO CO T

K zamylen :

Hledn smyslu a smysluplnosti ivota je primrnm motivem lidskho chovn (existence). Tato poteba stejn jako jin poteby mue bt uspokojovna (sanovna) nebo neuspokojena (frustrovna)."

Abraham Maslow

,,Ne se plt, ale odpovdat na dotazovn ivota: jak smysl svmu ivotu d? Neodpovdal slovy, ale svm chovnm, jednnm, tm, co a jak dlme."

V. E. Frankl

58

Smysluplnost prce Povolndv lovku pleitost t smyslupln."

V. E. Frankl

,,Na triti ivota je pro kadho pestr nabdka smysluplnch innost."

Alfried Lancie

Jen dobr' lovk me bt dobrm lkaem." MUDr. V. E. Frankl

Vidli j sme, e o smyslu a smysluplnosti ivota se hovo jako o cest k cli. Prce a zamstnn ns stav kad den do novch a novch situac, kter je teba eit. Jsou to z uritho hlediska pleitosti k rozhodovn a t m i k projevu na vlastn osobnosti . Prv na t o m . jak tyto mal i velk koly e me, se projev, kdo jsme a o nm v ivot jde.

, .Povoln dv lovku pleitost smyslupln t." Tak zn prvn vta Franklova pojednn o smyslu prce. Pozdji to d o -p l n a ekne: . .Kad povoln, kterkoliv zamstnn dv t u to pleitost k smyslupln innosti ." Prvem se ptme: , . Jak?"

Kdo . .Nejde ani tak o to .kde ' lovk pracuje a co dl. ale .kdo '

pracuje. Co to je za lovka. To je rozhoduj c . " k V. E. Frankl.

Pklad: Hovoil j sem s profesionlnm hudebnkem. Sm od malika hraji na housle a (jako amatr) hraji rd. K m m u pekvapen slym, jak on pln apatie hovo o tom, e kdesi . . o d e h r l i " uritou skladbu, e to byla otrava, e ho hran pestalo bavit.

Jak To druh, co V. E. Frankl podtrhuje na prci je . . j ak" jak

se dl to. co se dl. I s t m. jak se dl to, co se dl. souvis smysluplnost prce.

59

MT PRO CO T

Pklad: J. S. je prvnk. Jako soudce m na starosti rozvody. O s o b n mu j d e o to, aby se lid nerozvdli , ale aby se smili. Velice se sna , ,dvat lidi d o h r o m a d y " , usmiovat rozkatn manele , vst je ke vz jemnmu odputn a vz jemnmu pijmn. Jeho kolega to m jednodu . T o m u o to nejde. C h c e - l i se n k d o rozvst, pak prosm, a se rozvede. M vt vkonnost . R o z v d podstatn vce manelstv .

Co To tet, co uruje smyslnost prce je to. . . c o " d lme. Je

urit rozdl mezi t m. kdo vytv to, co m obecnou hodnotu, a t n . kter z rznch dvod dl to. co nem dnou h o d n o tu, a on sm v tom nic m o c hodnotnho nevid.

Pklad: V porevolunm dob pila manelka j e d n o h o v deckho pracovnka (a tomovho fyzika) na to. e by j e j manel mohl vyut lpe svch znalost cizch jazyk a pracovat pro jednu zahranin firmu. Mla pravdu. D o stval tam opravdu podstatn vce neli pedtm. Po pl r o ce se vak psychicky zhroutil. Ne z pepracovn, ale proto, e dlal prci, kterou on sm povaoval za zcela n e s m y s l nou, a o n se stydl s kmkoliv hovoit .

Povoln lkae H o v o m e - l i o smysluplnosti prce, pak m n o h h o napadne

j a k o pklad prce lkae. Je to tak, e kad lka . . a u t o m a t i c k y " dl to, co je smyslupln? V. E. Erankl. sm lka, k: . .Povoln lkae dv rmec innosti. Ten je teba naplnit o s o b n m charakterem. Co je na lkai plus. to je j eho osobnost. Km je. Ne to, e je lkaem. U s t r n e - l i jen na formlnm p l nn svch pracovnch povinnost a respektovn nazen, v y -trat - l i se j e h o osobn specificika, pak t m ztrc monost i , kter mu jeho povoln n a b z . "

H o v o m e - l i o tvorb hodnot v souvislosti s povolnm a pak i o . .pispvn vlastn hivnou do pokladnice l idstva" .

60

Smysluplnost prce

pak bychom si mli uvdomit, e povolm nen jedinou s m y sluplnou innost v ivot.

Pklad: P a n L . K.. pracujc j ako lkaka prvnho k o n t a k t u j e nejen lkakou, ale i manelkou, matkou, dcerou svch r o di ... Ve vech tchto vztazch se j dv pleitost k smyslupln prci.

Rozsah na prce. Jsou pracovn innosti, kter maj m i modn irok rozsah. Pkladem m e bt prce politika, vdce, umlce ... Na druh stran jsou prce, kter maj . . l o k l n " , mstn, tj. pomrn omezen okruh dosahu. Jak tomu je se smysluplnost rozdlnch pracovnch innost?

V. E. Frank! k: N e z l e na tom. jak velk je okruh p sobnosti danho lovka, ale na tom. jak se chov, jak jedn, jak realizuje (uskuteuje) monosti, kter jsou mu dny, a j a k hodnoty vytv, tj. zda pln svou lidskou pov innos t . " U v d k tomu pklad: Ten nej jednodu lovk, kter pln sv lidsk koly (z hlediska smysluplnosti realizace hodnot), je pece jen vt neli sttnk, kter rozhoduje o osudu, ppadn i byt a nebyt milion lid bez slyen a vyslyen svho s v dom. Jako pklad zde uvd Adolfa Hitlera.

Tkosti. D v - l i zamstnm pleitost k smysluplnmu ivotu, pak chpeme, e ztrta zamstnn a nezamstnanost tuto pleitost lovku bere. O b d o b n je m o n o chpat i j in n u c e n " vylouen z prce nap. z dvodu nemoci, c h o r o by, handicapu (zdravotnho postien), psychickho postien (nap. mentln retardace), ba i pro nkoho nucen odchod do dchodu. A pece i zde. v tchto tkch situacch, j s m e s v d ky toho, e ti. kterm byla prce jako pleitost k smyslupln innosti vzata, nachzej asto a podivuhodnou vynalzavost a nezdolnost v hledm zpsob, jak t smyslupln. Pklad: Pan F. E., n zahranin letec ze zpadn fronty za

druh svtov vlky. Vrtil se d o m zcela nevidom. V boji ztratil zrak. Pracoval cel ivot v telefonn stedn. Stal se pedsedou svazu nevidomch. Byl spoleensky vce

61

MT PRO CO T

inn neli mnoh vidc. P o m o h l v ivot tolika lidem, e se to zd a neuviteln.

K zamylen:

Monosti dvajc pleitost smyslupln naplnit ivot jsou jedinen v tom smyslu, e existuj jen jednou jedinkrt. Osobnosti, kter mohou realizovat tyto monosti, jsou t jedinen, a to v lom smyslu, e kad z ns je nenapodobitelnm originlem."

Alfried Lngle

,,Kdy j to neudlm, kdo to udl?" ,, Kdy to j nyn neudlm, kdy to udlm ?'' ..Kdy to udlm jen pro sebe, co jsem to za lovka?"

Hillel

.Jde o to snait se. O co7 Teba jen o asymptotick dosaen cle (jen se cle dotknout)."

V. E. Frankl

6 2

Lska a milovn ..Zamilovn je mono penst z jednoho lovka na druh

ho. Lsku ne. Lska trv ,,a za hrob". V tomto smyslu je lska silnj ne smrt."

V. E. Frankl

..Lska je zamena na esenci ( podstatu lovka), ne na jeho existenci (vnjcharakteristiky)."

V. E. Frankl

,,Je to kvalita osobnosti, co v ivot lsky hraje prvoadou roli. Casio lid zapomnaj, jak pomrn omezen vznam m to, co je. vnjkov pitaliv."

V. E. Frankl

V jazyce nen snad slova, kter by mlo tolik rznch v znam, tolik odl inch pochopem, tolik neporozumn, o d l i nch a nesprvnch interpretac jako prv slovo . . lska", ppadn slovo . .mi lovn " . A pece vzdor tomu je m o n o se domnvat, e v jeho pravm jdru je poklad. Dk tomu nen marn tento poklad hledat, tj. snait se porozumt hlub.nu vznamu toho, co se s lovem lska a mi lovn chce vyjdit.

Podle V. . Frankla je lska jednou z pleitost naplnn ivota smyslem a smysluplnost . Pitom ivot je nekonen bohat na pleitosti k nlezem opravdovch smysluplnch hodnot. Lska je j ednou z nich, i kdy nen jedinou. Je vak mimodn dleitou pleitost. I ten, kdo sm nen milovn a nemiluje, m e prot smyslupln svj ivot. Avak ten, kdo miluje a kdo je milovn, to m snaz.

S ohledem na t dn hodnot v logoterapii je lska p l e i tost k naplnn ivota proitkovou hodnotou. Proitek lsky jak v aktivnm smyslu slova, tj. tam, kde j j sem nkm m i l o vn je v tomto pojet . . k o u z l e m " , m i l o s t " , d i v e m " , d a r e m " , nejvy m tstm, za kter lovk n e m e " . . . Je vnitnm obohacenm ivota jak u toho, kdo lsku pijm (je milovn), tak u toho. kdo lsku dv (miluje). V. E. Frankl -

6 3

MT PRO CO T Lska a milovni

k. e .. lska oi o t e v r " a dodv ..zvyuje u milujcch i mi lovanch rezonanci pro plnost h o d n o t " . A to nen mlo !

Pro hlub porozumn toho. co je lska ve sv plnosti, nen m a r n uvdomit s i ti vzjemn se prolnajc roviny lidsk e-xistence: tlo. dui a ducha. Je m o n o se domnvat s uritou mrou tolerance, e tmto tem rovinm lidsk existence o d povdaj ti formy mi lovn ( l s k y " ) :

Sex ve smyslu pohlavnho spojen, zamen na tlesnou strnku milujcch.

Eros zamen na duevn, psychickou strnku lovka. Agape zamen na d u c h o v n rovinu mi lovan bytosti,

k jdru j e h o i jej osobnost i , k h loubce j " druhho lovka. V. E. Frankl vyjaduje tento vztah obrazn. k: T l e s n

a duevn strnka lovka je odv. kter lovk n o s . " Na j i n m mst to vyjaduje podobn, kdy k. e tlesnou a d u evn strnku lovk ..m", kdeto d u c h o v n m lovk ..je". Opravdov l ska je pak vztahem v prv ad k tomu. k m t e n to lovk je kdo je to co je to za lovka... Prav lska jde jet dle. Ta nejen vid, km druh lovk, kterho miluje je. ale i km by mohl bti jak kvalitnm, charakternm, m o rln krsnm, dozrlm lovkem. Nejen to vid, ale tomu i pomh. P o m h druhmu rst jako osobnost i . Kesan formuluj toto mi lovn druhho lovka svm zpsobem: L s k a vid lovka takovm, jak ho vid Stvoitel, ba i t a k o vm, j a k m by ho jeho Stvoitel rd v i d l . "

Takovto lska nen vak jen v i d n " , i kdy toto n a h l -dn m svou cenu. Je pedev m inem. ..Lska je in vle" jak teme v j e d n o m pojet. Rozumjme: vle. kter pekrauje vlastn sobstednost (egocentr ismus a egoismus). Pklad: Klasickm pkladem takov lsky je maminka, kter

peuje o sv dt a dl ve, aby mu bylo dobe. Pklad: P kladem takov lsky m e bt vztah mezi manel i ,

kde jeden se druhmu sna vys t z o " , co by mu dlalo radost, a to dlat.

Pklad: S lskou typu f i ladelphia" mi lovn ptel se m e m e setkat nap. u uitele i uitelky, kte nehled na to, c o za t o " , avak pipravuj doslova s y m p o s i u m " (hostinu vdn) pro milovan ky. Je to pesn zamen tzv. intencionlni akt c o je e s e n

c ( jdrem) lsky. Prav lska dv. Nept se, co za to. Pro? Protoe to dv nkomu, kdo m v och milujc i milujcho vysokou hodnotu. Lska vid. km je, p padn i km by mohl bt. To se rozum asi t m. kdy se ekne, e lsce jde o ideu uritho, milovanho lovka" , kterou milujc n a h l d l " . Miluj i t. protoe teba i jen dosti nezeteln dosud tum, ze jsi nkdo." Tak je mono vyjdit to . co se odehrv v hloubi due milujc osoby.

Co vak znamen, kdy ekneme: Z a h l d l j sem. e jsi n k d o " , p padn a J s e m o tom pesvden, e jsi n k d o " ? V. E. Frankl k tomu uvd nznaky vysvtlen:

Pklad: Co se stane, kdy nkdo pozn, e 2 x 2 = 4 ? O d p o v je jednoznan: toto poznn plat p r o v n o s t " . Je m o n o se domnvat, e tak njak obdobn je tomu i s l s kou I tam toto poznn, e to je n k d o " , se dje s u b speciae aeternitat i s" , pod zornm hlem vnosti. Je to poznn, kter plat jednou provdy. Plat n a v n o s t " . Zstv, i kdy ten. koho j sme takto poznali a milovali, odeel na vnost (zemel). Ct me a milujeme ho i ji. i kdy postrdme osobn kontakt. To maj na mysli v r o ky: K d o byl milovn, nen z a p o m e n u t " . Silnj ne smrt je lska", ppadn Lska nikdy nevypad ( n e z a n i k n e ) " jak to ped 2 000 lety napsal apotol Pavel do K o rintu.

Pklad: Pan P. O. dostala rakovinu prsu. Pro enu to je jedna z nejtch ran. Svm ostm je zamena na to. co je v t lesnm obrazu eny specifick. Byla operovna. Prs j byl odat. Pan P. O. to snela staten. Zvldala celou situaci pkladn. Pro? Byla si jista, e j i manel m rd jako l o vka, tj. k m j e " a ne jak v y p a d " . V tto mimodn zkouce jejich lska obstla.

6 4 65

MT PRO CO T Lska a milovni

Opravdov lska je tvoiv. Zd se. e plat vrok, e l s ka dl zzraky" . Jak je to m o n ? Ten. kdo ve d r u h m vid hodnotnho a c tyhodnho lovka, mu tm. e ho m rd. d o pomh k tomu. aby takovm skuten byl. Pklad: M a m i n k a k svmu synkovi: V d y ty jsi takov

velk a podn chlapec. Ty si vdy uklid hraky, kdy si s nimi pohra je . "

Pklad: Uitel k kovi : J e n d o , m na to. Schopnosti ti nechyb. Jsi chytr chlapec a j vm. e to d o k e . " Vrnost. J e - l i opravdov lska vztahem k lovku, kter je

pro m n e n k m " , pak z. tto cty. vnosti a z toho mi lovn vyplv i urit odpovdnost . Pesnji: mj vztah k tomu, koho miluji, je ukazatelem ( indiktorem) tto cty a lsky. O d p o v d na to, co j s e m v lsce poznal. Tato odpovdnost j e m u i j a za nho i za n pat neoddli teln k lsce. V ponkud j in terminologii je m o n o hovoit o vrnosti.

Kdy se dva maj rdi. Jak to je se vzjemnou lskou? J miluji tebe a ty m n e . To je o h r o m n d a r " , kdy on a ona se maj rdi. Z n a m e n to. e on se na n dv n a h o r u " a ona je pro nho n k d o " . Spolen hledaj smysluplnou cestu i v o tem. Co vc si m o n o pt? Snad jen to. aby v tom spolenm hledn cesty ivota nepolevoval i .

V. E. Frankl k: M i l o v a n lovk je nezastupiteln a nevymnite ln. Je jedinen a specifick. Proto lska trv. i kdy zeme. A za hrob. Sex kon nasycenm, ale prav l s ka ne. Ta trv. N e k o n . "

Sex Zd se. e dnes nen m o n o hovoit o lsce a milovn, ani

b y c h o m se zmnil i o sexu. Slovo s e x " se dnes s k l o u j e " ve vech m o n c h i n e m o n c h podobch. Stv se asto ( n e p r v e m ) s y n o n y m e m lsky a p i tom si tm ani nejsme v d o m i j e h o p v o d n h o vznamu. Toto slovo k n m pilo z latiny. T a m s e c o . secare. secui. s e c t u m " n e z n a m e n nic vce n e

li rozznout, rozseknout. krjeti... C o ? Napklad jablko. R o z znout ho na dv poloviny. Tak se t o m u t o slovu pvodn r o zumlo v eck mytologii . Podle tohoto staroeckho pojet a nejen podle nho lovk je ,,dul" (dvojn slo jako nap. nice. nohy. oi, ui ...) lovkem nen m u i e