Kulatý stůl na téma:

Jak podpořit pečující osoby na regionální a lokální úrovni?

PhDr. Hana Geissler a kolektiv duben - květen 2019

Blok III

Podpora pečujících osob prostřednictvím sociálních, zdravotních a dalších služeb

2

Pečující a sociální služby

3

Sociální služby a neformální pečující• Skupina neformálních pečujících není explicitně definována jako cílová skupina

sociálních služeb

• Zákon o sociálních službách (§ 1 a 2) stanoví, že pomoc a podpora je poskytována lidem, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci, nebo jim je poskytována podpora v předcházení těmto situacím

• V praxi můžeme nalézt pouze několik sociálních služeb, zacílených přímo na pečující osoby (odlehčovací služby, odborné sociální poradenství, raná péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi)

• Další služby jsou určeny závislé osobě a pečujícího podporují nepřímo, tzn. pomocí s pečovatelskými úkony, vytvořením disponibilního času na jiné aktivity či úlevou (pečovatelská služba, osobní asistence, denní stacionáře, centra denních služeb).

• Sdílení péče s formálními službami (a dalšími osobami v rámci neformální péče) může výrazně přispět ke snížení břemena péče pro hlavního pečujícího. Zároveň poskytuje možnost setrvání závislé osoby v domácím prostředí, které však nutně musí být podpořeno eliminací ohrožujících jevů na samotného pečujícího.

4

Nastavení sociálních služeb v kraji a obci

• Dostupnost a kvalita se odvíjí primárně od nastavení základní sítě sociálních služeb v rámci střednědobého plánování sociálních služeb kraje

• Základní síť sociálních služeb by měla reagovat na zjištěné potřeby osob na území kraje a dostupné finanční a jiné zdroje

=> pokud nebude v rámci mapování potřeb zohledněna skupina pečujících osob a její potřeby na podobu sociálních služeb, může se stát pro velkou skupinu osob bude nabídka nevyhovující.

Podporovat lze i sociální služby, které nejsou zařazeny v krajské síti sociálních služeb, a které tak nedosáhnou na krajskou dotaci.

5

Vybrané sociální služby pro pečujícíOdlehčovací služby

• klíčovou sociální službou pro pečující osoby, umožňují jim potřebný odpočinek od náročné péče

• klíčové nastavení sítě sociálních služeb tak, aby služba byla kapacitně flexibilní (i v případě krizových situací pečujících osob), zároveň udržitelná (obsazenost klienty v průběhu celého roku) a finančně dostupná

nutné kvalitní a průběžné mapování potřeb osob v regionu, za vhodné lze považovat tvorbu karet sociálních služeb (vymezení a požadavky na danou sociální službu)

V Jihomoravském kraji vzniká, v rámci organizace Betanie – křesťanská pomoc, novézařízení, které bude poskytovat pouze odlehčovací služby, a to dospělým osobáms kombinovaným postižením (kapacita 18 lůžek). Důvodem je nedostatečná kapacitadosavadní služby (5 lůžek) a s tím související nedostupnost a nemožnost odpočinkupečujícím osobám. Činnost organizace je finančně podporována Statutárním městemBrnem, Jihomoravským krajem, Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Nadačnímfondem obětem holocaustu. Dále je finančně podporuje ORP Židlochovice a obec Hrušovanyu Brna.

6

Vybrané sociální služby pro pečující

Pečovatelská služba• pomáhá osobám setrvat v domácím prostředí i v případě vyšší závislosti na pomoci jiné

osoby (vyšší stupeň příspěvku na péči)

• potenciál v činnosti pracovníků - mohou edukovat v péči a mapovat potřeby pečujících

požadavky na: časovou dostupnost služby, práci v rámci služby s celou rodinou, zvýhodnění úkonů přímé péče (oproti často nadužívaným službám jako je dovážka obědů, nákup, apod.)

Farní charita Příbram provozuje pečovatelskou a odlehčovací službu, kdy majídefinován popis základních činností u obou služeb, aby nedocházelo k překryvujednotlivých služeb a bylo také přesně definováno, kdo je primárním klientem služby(pečovaná osoba či pečující osoba). V rámci pečovatelské služby je kladen důraz i naspolupráci s rodinou a nabízeno základní poradenství a také konzultacezdravotnických pracovníků domácí péče. Aktuálně organizace plánuje u obouslužeb změnu registrace na poskytování služby 24h denně tak, aby bylo vyhověnopotřebám pečujících osob.

7

Vybrané sociální služby pro pečující

Pomoc při výpadku pečující osoby• Dle § 92, písm. a, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách mají obce

s rozšířenou působností povinnost zajistit „osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu“

• skupina neformálních pečujících se snadno může dostat do krizové situace v případě jejich náhlé indispozice

• Řešením mohou být tzv. krizová lůžka či lůžka okamžitého umístění zřízenáv rámci pobytových sociálních služeb na dobu určitou. Ta jsou speciálněvyčleněna pro tyto účely, nepodléhají sankcím ze strany poskytovateledotace za neobsazení lůžka. Financování těchto lůžek je navázánona každoroční dotační řízení na zajištění sociálních služeb. Iniciativa kezřizování těchto lůžek by měla vycházet ze strany krajů

8

Příklad dobré praxeKarlovarský kraj popisuje tzv. přechodné pobyty ve Střednědobémplánu rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji na období 2018–2020. Jedná se o lůžka, která umožní okamžité poskytnutí sociálníslužby zájemcům o službu, kteří splňují kritéria cílové skupiny, a jejichnepříznivá sociální situace vyžaduje bezodkladnou pomoc. Délkapřechodného pobytu by zpravidla neměla přesáhnout dobu 3 měsíců.Tato lůžka je možné vyčlenit v rámci pobytových služeb domovy proseniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby sezdravotním postižením. Pro rok 2019 je v kraji vyčleněno celkem 14lůžek.

9

Sociální služby pro specifické skupiny

• Z hlediska podpory neformální péče je třeba zvláštní pozornost věnovat tvorbě nabídky služeb pro závislé osoby, o které je pečováno doma, ale péče je v různých ohledech extrémně náročná (osoby s poruchou autistického spektra, kombinovaným postižením či demencí).

Příkladem dobré praxe, kdy na území kraje nebyla dostupná potřebná sociální služba, je řešení Olomouckého a Moravskoslezského kraje.Tyto dva kraje se dohodly na spolupráci při sdílení sociálních služeb i pro klienta mimo spádové území kraje. Dohoda je platná i na formální úrovni, kdy Olomoucký kraj poskytuje každoročně účelovou dotaci na „Zajištění podpory dítěti s poruchou autistického spektra“ organizaci Benjamín, p.o.

10

Pečující a zdravotní služby

11

Pečující a zdravotní služby

• Zdravotnická zařízení a služby - místa, kde jsou rodiny mnohdy poprvé konfrontovány s budoucím pečovatelským závazkem a kam se opakovaně vrací.

• Důležitá je jejich dostupnost, návaznost a provázanost zdravotní péče a služeb se službami sociálními

• Možné oblasti podpory – kde a jak mohou kraje a obce intervenovat• Plánování a koordinace zdravotních služeb a péče

• Činnost a přístup zdravotnických zařízení a poskytovatelů zdravotních služeb

• Komunitní péče – Centra duševního zdraví

• Vzdělávání

12

Plánování a koordinace zdravotních služeb a péče

• Klíčový nástroj krajů a obcí – monitoring potřeb

• Osoby se ZP a jejich blízcí mají specifické požadavky na zdravotní péči

• Kraje a obce mohou monitorovat tyto potřeby a využít při:• tvorbě koncepcí a strategií na rozvoj zdravotní péče

• komunikaci se zdravotními pojišťovnami a plánování sítě zdravotních služeb

• Neformální péče by měla být jako téma zahrnuta do koncepčních a strategických dokumentů.

Příklad z praxe:

Komplexní analýzu potřeb, postojů a kapacity aktérů systému péče o seniory na území městské části Praha 7. realizovala městská část v rámci mezinárodního projektu ve spolupráci s dalšími institucemi.

13

Zdravotnická zařízení a službyPoskytovatelé zdravotních služeb jsou jedním z partnerů krajů a hlavně obcí (sociálních pracovníků) v podpoře pečujících rodin.

Nástroje a opatření, které je vhodné zavádět/ podporovat/ usilovat o jejich rozvoj a kultivaci/ mít přehled o jejich existenci v regionu:

• Zdravotně sociální pracovník• Uplatnění v nemocnicích, LDN, rehabilitačních ústavech• Pacienta a jeho rodinu podporuje po dobu hospitalizace připravuje na budoucí situaci

a péči v domácím prostředí• informace o diagnóze, finanční podpoře, dalších zdravotních a sociálních službách a

pomůckách apod. + zasíťování

Příklad z praxe:

Zdravotně sociální pracovník při Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Centrum provázení při všeobecné fakultní nemocnici v Praze, Hradci Králové a Brně fungující za podpory nadace Sirius.

14

Zdravotnická zařízení a služby

• LDN a sociální lůžka• Zkušenosti pečujících rodin jsou různé, pravděpodobnost, že je využijí, vysoká

• Je třeba je rozvíjet a kultivovat

• Ordinace praktických lékařů• Nejblíže komunitě, prevence krizových situací, místo k získaní základních

informací (letáky, brožury), minimální znalost lékařů – vědět, kam své pacienty a jejich blízké odkázat pro další podporu.

Příklad z praxe:

Informační nástěnky do čekáren ordinací praktických lékařů ve svém obvoduumístila Městská část Prahy 7. Nástěnka obsahuje informace o dostupné podpořev sociální oblasti (finanční podpora, služby) pro osoby se zdravotním postižením ajejich blízké. K další distribuci byly zároveň lékařům poskytnuty letáky s informacemia kontaktními údaji na poradenská pracoviště provozované městskou části.

15

Zdravotnická zařízení a služby II• Terénní zdravotní péče

• Ošetřovatelská, rehabilitační, paliativní

• Pečujícími nejvíce poptávaná

Příklad z praxe:

Dostupnost rehabilitační péče, lázeňské péče nebo zdravotní pomůcky pro dětsképacienty prostřednictvím jednorázového příspěvku podporuje město Ostrov.Jednorázový příspěvek z vlastního rozpočtu může město poskytnout dětem, kterým bylpřiznán Úřadem práce příspěvek na péči. Výše příspěvku je 5000 Kč v prvním a druhémstupni závislosti a 10 000 Kč ve třetím a čtvrtém stupni závislosti.

• Podpora a rozvoj komunitní péče• Podpora prevence a řešení problémů v přirozeném prostředí komunity

• Skloňováno nejvíce v kontextu psychiatrické péče a Center duševního zdraví

16

Vzdělávání• Další profesní vzdělávání

• Sociální pracovníci v aspektech zdravotních služeb a ošetřovatelství• Všeobecné sestry v otázkách sociální péče a služeb• Lékaři v oblasti komunikace a měkkých dovedností...• Akreditované kvalifikační či certifikované kurzy, specializační vzdělávání, školení• Konference, semináře, mentorované návštěvy zařízení, tutoriály

Příklad z praxe:Vzdělávání v oblasti paliativní a hospicové péče pro své zaměstnance opakovanězorganizovala Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Zdravotní sestry z několikaoddělení absolvovali třídenní kurz, který pro nemocnici zrealizovalo vzdělávacíhocentrum paliativní péče Elnec. Kurzy byly zrealizovány za využití vlastních prostředkůnemocnice určených na vzdělávání personálu a za finanční podpory poskytnutéNadačním fondem AVAST.

17

Financování zdravotní péče

• Problematickým aspektem rozvoje podpory v oblasti zdravotních služeb a péče jsou náklady na realizaci.

• Zdroje na zdravotní péči pocházejí z 80–90 % ze systému veřejného zdravotního pojištění.

• Některá opatření stojí „mimo“ systém financování zdravotních i sociálních služeb – např. zdravotně – sociální pracovník

• Vedle vlastních rozpočtů krajů a obcí je třeba hledat alternativní zdroje a možnosti realizace• Dotační programy

• Spolupráce a podpora neziskového sektoru

• Osvěta a propagace opatření a jejich významu a motivace dalších aktérů k realizaci

18

Další navazující služby pro pečující

19

Další navazující službyNávazné služby pro pečující nejsou státem systémově podporovány.

Většina aktivit je v současnosti podporována prostřednictvím ESF programů, případně dotací krajů.

Existující nabídka služeb je tvořena na projektové bázi zejména neziskovým sektorem.

Zejména pracovníci obce by měli mít znalost dostupných služeb a aktivně je nabízet i přesto, že je pečující sami nevyžadují.

Klíčové služby:

• Sociální poradenství pro pečující

• Vzdělávání pečujících osob

• Psychoterapeutické služby

20

Sociální poradenství pro pečující

• Chybějící definice pečujících osob jako cílové skupiny.

• Odborné sociální poradenství je pečujícím poskytováno nejčastěji v souvislosti s péčí o závislou osobu.

• Cílené poradenství pečující osobě však může významně působit v prevenci negativních jevů spojených s péčí (chybějící informace, přetížení, psychické a jiné zdravotní obtíže apod.)

• Včasné poradenství může také podpořit v rozhodnutí vykonávat péči v domácím prostředí.

• Významné je i poradenství pro bývalé pečující a pozůstalé.

21

Vzdělávání pečujících

Vzdělávání v oblasti pečovatelských úkonů, ale i dalších kompetencí pro zvládání péče (právo, finance, psychohygiena…)

Potřeba vzdělávání se liší:

• individuálně podle potřeb každého pečujícího,

• s ohledem na povahu znevýhodnění závislé osoby,

• dle fáze péče, ve které se pečující nachází

Vzdělávání je důležité udržovat v kontinuální podobě, reagovat na měnící se potřeby.

Potřebné vzdělávání pečujících osob by mělo cílit i na jejich možnou uplatnitelnost na trhu práce.

22

Psychoterapeutické služby

Kvalitu života pečujících a kvalitu a výkon péče pozitivně ovlivňuje podpora psychické stability pečujících.

Nabídka služeb může zahrnovat:

• psychologickou a psychiatrickou podporu,

• krizovou intervenci,

• posttraumatickou péči pro aktuální i bývalé pečující,

• …

V oblasti psychologické podpory důležitou roli zastávají a pomoc poskytují svépomocné skupiny.

23

Příklady z praxe

Nezisková organizace Klára pomáhá, s podporou zejména Jihomoravského kraje, nabízí službu poradenství v počátcích, v průběhu péče i pozůstalým. Komunikace probíhá v domácím prostředí klienta, v neutrálním prostředí poradny nebo telefonicky či emailem.

Totum, z.s. poskytuje paletu služeb pro pečujících, počínaje poradenstvím, vzdělávacími kurzy, podpůrnými skupinami pro pečující, tak i službou mobilního týmu, který dochází přímo do rodina poskytuje služby přímo dle potřeb pečujícího a rodiny. Dále pořádají tematické večery pro pečující.

24

Příklady z praxe II

Diakonie ČCE ve spolupráci s konkrétními městy a obcemi v rámci projektu„Pečuj doma a s námi“ dlouhodobě nabízí laickým pečujícím zdarmaspecializované kurzy. Ty jsou pořádány jako cyklus přednášek, ale i formoupraktického nácviku ošetřovatelské techniky. Dále organizuje podpůrnéskupiny pro pečující. Jako další podpora pečujících byly vytvořeny odbornépříručky, založen webový portál o domácí péči, natočeno 15 instruktážníchvide

Centrum pečovatelské služby Frýdek-Místek vytvořil tzv. Edukační zázemí,místnost, kde je možné získat praktické informace a návody, jak pečovatv domácnosti o blízkou osobu. Služba je navázána na půjčovnukompenzačních pomůcek. Služba je financována Moravskoslezským krajemv rámci účelové dotace na pečovatelskou službu, městem Frýdek-Místek az prostředků Nadace ČEZ.

25

Příklady z praxe III

Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, o. s. realizovala v letech 2012 až 2014 projekt na „Kvalifikace a pracovní uplatnění osob pečujících o osobu blízkou“, jehož cílem bylo pomoci nalézt pracovní uplatnění těm osobám, kterým se nedaří nalézt práci z důvodu dlouhodobé pracovní absence, ztráty předchozí kvalifikace, malé flexibility a dalších nevýhod či omezení vyplývajících z povinností spojených s péčí o osobu blízkou.

Organizace Alfa Human Service nabízí ambulantní služby psychologického poradenství a terapeutické práce zaměřené na práci s těžkými životními situacemi dlouhodobě pečujících osob. Financování služby probíhalo z nadačních příspěvků a za podpory MČ Praha 3. Aktuálně je hrazeno z evropského sociálního fondu.

26

Děkujeme za pozornost!

pecovatele@fdv.cz

www.fdv.cz/pecujici

www.facebook.com/neformalnipecujici/

27