Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace

SOCIÁLNÍ PÉČE

UČEBNÍ SKRIPTA

1. ročník

Mgr. Vendula Soldánová

1

Obsah:

1. Charakteristika sociální péče

2. Způsoby práce v sociální péči

3. Sociálně psychologická problematika v sociální péči

4. Sociální problém, sociální klient, sociální událost

5. Systém sociálního zabezpečení v ČR

6. Metody a způsoby sociální práce

2

1. Charakteristika sociální péče

CHARAKTERIZUJTE POJMY „SOCIÁLNÍ“ A „PÉČE“.

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

Sociální péče vychází z širší oblasti sociální práce, která je odbornou disciplínou

zajišťující péči o sociální potřeby člověka. V dnešní společnosti má sociální práce,

potažmo sociální péče nezastupitelné místo. Zaměřuje se na komplexní vztahy mezi

jednotlivci, skupinami a prostředím, které je obklopuje.

Úkolem sociální péče je rozvinutí potenciálu každého člověka, prevence jeho selhání

a bezesporu také zdolávání překážek a šance na změnu.

Hodnoty sociální práce vychází z humanistických idejí založených na úctě, rovnosti

a důstojnosti všech lidí. Právě lidská práva a spravedlnost ve společnosti slouží jako hybatelé

činnosti sociální práce.

Problematika sociální práce se orientuje na společenské bariéry, krize, nerovnosti

a každodenní společenské problémy. Způsoby intervence pak reflektují individuální potřeby

člověka a zapojují ho do procesu plánu sociální práce.

Sociální práce v užším slova smyslu je přímý, záměrný a připravený kontakt pracovníka

v sociální oblasti s klientem, skupinou či komunitou. Sociální pracovník stanovuje sociální

diagnostiku a provádí sociální terapii. Výchovně působí, ovlivňuje nebo usměrňuje klienta

a vede ho ke změně negativních postojů a sociální situace. Dále také sleduje a hodnotí výsledky

poskytované sociální péče. (Mühlpachr, 2004)

Cíle sociální péče:

• podpořit schopnost klienta řešit problém,

• zprostředkovat kontakt se službami a podporovat provázanost služeb,

3

• poskytovat humánní podporu,

• efektivně rozvíjet a zlepšovat sociální politiku. (Matoušek, 2012)

Nepříznivá sociální situace

Toto označení zahrnuje různé životní situace, ve kterých je osoba ohrožena sociálním

vyloučením (ohrožená či narušená schopnost osoby uspokojovat základní potřeby, žít ve svém

přirozeném prostředí způsobem, který je ve společnosti považován za běžný apod.) a nemůže

nebo má oslabenou schopnost (např. z důvodu věku, zdravotního stavu, pro krizovou sociální

situaci, životní návyky a konfliktní způsob života, sociálně znevýhodňujícího prostředí atd.)

tuto situaci sama nějakým způsobem řešit.

Příklady nepříznivé sociální situace:

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

OBJASNĚTE POJEM „ZÁCHRANNÁ SOCIÁLNÍ SÍŤ“.

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

Cílové skupiny sociální péče

- práce s lidmi bez domova

- práce s oběťmi katastrof

- práce s uprchlíky

- práce s osobami provozující prostituci

- práce s rodinou

- práce se seniory a chronicky nemocnými

- práce s nezaměstnanými

- práce s dětmi

- práce s menšinami

- práce s duševně nemocnými

- práce s osobami se zdravotním postižením

- práce s rizikovou mládeží

- práce s narkomany

- práce s osobami po výkonu trestu

- práce se členy sekt

- práce s oběťmi šikany

4

Nástroje sociální péče

• peněžité a věcné dávky

• sociální služby

• poradenství

• sociální ochrana (ochrana práv oslabených skupin populace – dětí, seniorů, osob

s postižením)

• výchovná a vzdělávací péče (na poli rané péče, v nízkoprahových zařízeních pro děti

a mládež atp.)

VYSVĚTLETE MEZIPŘEDMĚTOVÝ VZTAH SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ POLITIKY.

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR

Oblast sociální práce spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Do kompetence ministerstva patří:

(doplňte ze stránek www.mpsv.cz)

• sociální politika…………………………………………………………………….,

• sociální pojištění……………………………………………………………………,

• oblast zaměstnanosti………………………………………………………………..,

• pracovněprávní legislativa,

• bezpečnost a ochrana zdraví při práci,

• rovné příležitosti pro ženy a muže,

• evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fondů Evropské unie.

5

Mezi organizace podřízené MPSV patří Úřad práce ČR (ÚP ČR), Česká správa

sociálního zabezpečení (ČSSZ), Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Úřad pro

mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD).

NASTUDUJTE SI WEBOVÉ STRÁNKY MPSV (WWW.MPSV.CZ)

A STRUČNĚ SI POZNAMENEJTE JEJICH OBSAH.

SEZNAMTE SE S ČASOPISEM SOCIÁLNÍ PRÁCE (WWW.SOCIALNIPRACE.CZ)

A PRAVIDELNĚ SLEDUJTE AKTUALITY .

UDĚLEJTE SI NÍŽE PŘEHLED MINISTRŮ

MPSV V ČR ZA POSLEDNÍCH ….. LET .

6

Poznámky:

7

2. Způsoby práce v sociální péči

Způsoby sociální práce

1. Opatrování - pracovník řeší problémy za klienta, přebírá za něj zodpovědnost.

2. Dozor - pracovník dozoruje nad klientem, nevěří v něj.

3. Přesvědčování – pracovník motivuje klienta, aby změnil své postoje.

4. Vyjasňování – pracovník vymezuje pravidla spolupráce, určuje cíle.

5. Doprovázení – pracovník pomáhá, podporuje klienta, poskytuje stabilitu.

6. Vzdělávání – pracovník předává informace, kterými klientovi rozšiřuje jeho možnosti.

7. Poradenství – pracovník poskytuje rady, plány, návody, nápady.

8. Terapie - pracovník s klientem hledají řešení, jak vyřešit problém, důležitá je aktivní

spolupráce. (Úlehla, 2005)

DISKUTUJTE NAD UVEDENÝMI ZPŮSOBY

SOCIÁLNÍ PRÁCE; KTERÝ JE VHODNÝ / NEVHODNÝ A PROČ?

NEZAPOMEŇTE NA POZNÁMKY.

VYMYSLETE A ZINSCENUJTE VE DVOJICÍCH (SKUPINÁCH) MODELOVÉ SITUACE,

KDE VYUŽIJETE ZPŮSOBY SOCIÁLNÍ PRÁCE UVEDENÉ VÝŠE.

8

Poskytovatelé sociální péče

Kvalifikovaným poskytovatelem sociální péče může být:

SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK

a PRACOVNÍK V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH.

Sociální pracovník vykonává:

• sociální šetření =

…………………………………………………………………………………………...

• depistážní činnost =

…………………………………………………………………………………………...

• sociální agendu =

…………………………………………………………………………………………...

• sociálně právní poradenství =

…………………………………………………………………………………………...

• sociální prevenci =

…………………………………………………………………………………………...

• krizovou pomoc =

…………………………………………………………………………………………...

• sociální rehabilitaci =

…………………………………………………………………………………………...

Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je:

• vyšší odborné vzdělání v oborech zaměřených na sociální práci, sociální pedagogiku,

humanitární práci, sociálně právní činnost a charitní a sociální činnost,

• vysokoškolské vzdělání zaměřené na sociální práci, sociální pedagogiku, sociální

politiku, sociální péči a speciální pedagogiku.

Pracovník v sociálních službách vykonává:

• přímou obslužnou péči (hygiena, oblékání, vyprazdňování, stravování…),

• základní výchovnou nepedagogickou činnost (nácvik/upevňování/prohlubování

hygienických, společenských, pracovních návyků nebo výtvarná, hudební, pohybová

výchova…),

9

• pečovatelskou činnost (naplňování fyzických, psychických potřeb klientů, péče o jejich

domácnost, sociální depistáž…).

Odbornou způsobilostí k výkonu povolání pracovníka v sociálních službách je:

• středoškolské vzdělání oboru sociální práce/sociální činnost/sociálněprávní činnost,

• základní nebo středoškolské vzdělání a absolvování akreditovaného specializačního

kurzu v minimálním rozsahu 150 hodin.

Soft skills =

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

Vypište konkrétní soft skills, kterými by měli sociální pracovníci a pracovníci v sociálních

službách disponovat:

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

ZJISTĚTE INFORMACE O MOŽNOSTECH DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ABSOLVENTA SŠ OBORU SOCIÁLNÍ ČINNOST.

POHOVOŘTE O MOŽNOSTECH UPLATNĚNÍ ABSOLVENTA OBORU SOCIÁLNÍ ČINNOST NA TRHU PRÁCE.

10

Poznámky:

11

3. Sociálně psychologická problematika v sociální péči

Sociální vztahy se formují mimo jiné ve skupinách, které se nacházejí v sociálních situacích

a lidé v nich navzájem vstupují do sociálních interakcí.

Sociální skupina je seskupení, kde se lidé sdružují, spojuje je vzájemná komunikace

a dosahování určitých cílů. aby při vzájemné komunikaci a součinnosti dosahovali cílů

osobních i nadosobních.

Znaky skupin

• Interakce………………………………………………………………………………..

• Normy…………………………………………………………………………………..

• Role……………………………………………………………………………………..

• Očekávání……………………………………………………………………………….

• Sankce…………………………………………………………………………………...

• Cíle………………………………………………………………………………………

• Vztahy…………………………………………………………………………………...

Dělení skupin

Dle příslušnosti ve skupině

• členské…………………………………………………………………………………...

• referenční………………………………………………………………………………..

Dle pevnosti vazeb

• primární………………………………………………………………………………….

• sekundární……………………………………………………………………………….

Dle charakteru a intenzity vazeb

• formální………………………………………………………………………………….

• neformální……………………………………………………………………………….

Dle stálosti vazeb

• dlouhodobé………………………………………………………………………………

• krátkodobé……………………………………………………………………………….

12

Dle velikosti

• malá (do 30 lidí)

• střední (od 30 do 300)

• velká (nad 300 členů)

Pravidla ve skupině

Pravidla si skupina stanovuje za účelem bezproblémového chodu. Členství ve skupině přináší

jedinci výhody v podobě pomoci a podpory druhých, příjemné atmosféry, skupinových aktivit,

pocitu sounáležitosti…

VYTVOŘTE SI PRAVIDLA VE TŘÍDĚ, KTERÁ CHCETE KOLEKTIVNĚ DODRŽOVAT.

STANOVTE SANKCE PŘI JEJICH NEDODRŽENÍ.

,,Čím větší je skupina, tím větší je anonymita a pasivita jejích členů

a výkonost skupiny pak klesá.“

DISKUTUJTE NAD TÍMTO VÝROKEM,

UVEĎTE A ZAPIŠTE SI KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY ZE ŽIVOTA.

13

Sociální motivace

Motivace je síla, která uvádí do pohybu lidskou činnost (chování) určitým směrem a v určité

intenzitě. Základním zdrojem motivace je pohnutka – motiv. (Výrost a Slaměník, 2008)

Základní sociální motivy podle Nakonečného (2009) jsou agrese, dominance, hledání

ochrany, uznání, pomoci, nesociální pudy.

VYSVĚTLETE VÝŠE UVEDENÉ MOTIVY.

Prosociální chování

Kladné sociální chování, které pomáhá druhým.

Nejvyšším typem prosociálního chování je altruismus =

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

příklady:

…………………………………………………………………………………………………

Poruchy chování

= porušování sociálních norem

= nepřiměřené chování v závislosti na věku, sociální či kulturní skupiny

Disociální chování

- nespolečenské chování

- krátkodobé

- zvládnutelné přiměřenými pedagogickými přístupy

- neškodí okolí

- lhaní, vzdor, neposlušnost…

14

Asociální chování

- patologické chování

- krátkodobé/ dlouhodobé

- vyžaduje speciální pedagogický přístup, terapii

- neškodí přímo okolí

- sebepoškozování, alkoholismus, toxikomanie, gamblerství…

Antisociální

- protiprávní chování

- dlouhodobé/ opakované

- vyžaduje nejčastěji ústavní péči (školská zařízení, vězení)

- přímo škodí okolí

- vražda, krádež, vandalismus, sexuální delikty, terorismus…

Přehled poruch chování dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN)

PORUCHY CHOVÁNÍ A EMOCÍ S OBVYKLÝM NÁSTUPEM V DĚTSTVÍ

A V DOSPÍVÁNÍ (F90–F98)

(doplňte ze stránek www.uzis.cz)

F90 Hyperkinetické poruchy

F91 Poruchy chování

15

F92 Smíšené poruchy chování a emocí

F93 Emoční poruchy s nástupem specifickým pro dětství

F94 Poruchy sociálních funkcí s nástupem v dětství a dospívání

F95 Tiky

F98 Jiné poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a dospívání

16

Poznámky:

17

4. Sociální problém, sociální klient, sociální událost

Sociální problém je společenská situace, která udává rozpor mezi jedincem ve společnosti

a společenskými podmínkami. Nejedná se o nenaplňování individuálních potřeb. Sociálními

problémy rozumíme neschopnost uspokojení společensky uznatelných potřeb a zájmů.

(Wildmannová, 2005)

Nejčastější sociální problémy

• chudoba

………………………………………………………………………………………………

• nezaměstnanost

………………………………………………………………………………………………

• sociální nerovnost

………………………………………………………………………………………………

• patologie rodinných vztahů

………………………………………………………………………………………………

• kriminalita a toxikomanie

………………………………………………………………………………………………

• diskriminace

………………………………………………………………………………………………

• manipulace prostřednictvím masmédií

………………………………………………………………………………………………

DISKUTUJTE BLÍŽE O UVEDENÝCH SOC. PROBLÉMECH.

ROZKLÍČUJTE POJMY:

SOCIÁLNÍ OSLABENÍ; SOCIÁLNÍ VYKOLEJENÍ.

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

18

Sociální klient je přímým účastníkem v procesu sociální práce.

Typy klientů:

Nedobrovolný klient

Charakteristika klienta:

Klient není motivován řešit své problémy, ke spolupráci přistupuje neochotně.

Přístup pracovníka:

Jasně navrhnout postup intervence, stanovit reálné cíle, definovat pravidla a případné sankce

za jejich porušení. Komunikovat otevřeně, věcně.

Klient závislý na alkoholu nebo omamných/psychotropních látkách

Charakteristika klienta:

Klient je obvykle nespolehlivý, nedůvěřivý.

Přístup pracovníka:

Jednat s klientem bez předsudků, být trpělivý, neupínat se k nereálným cílům, motivovat

klienta. Intervence je často dlouhá a náročná.

Manipulativní klient

Charakteristika klienta:

Klient se snaží navázat neformální blízký vztah, chce tím získat nad pracovníkem převahu.

Přístup pracovníka:

Na začátku stanovit pevná jasná pravidla intervence i případné sankce. Využívat práci v týmu

nebo v otevřené supervizi.

Agresivní, nebezpečný klient

Charakteristika klienta:

Klient se vyznačuje agresivními, útočnými sklony.

Přístup pracovníka:

Především snížit možná rizika na minimum (nebýt s klientem sám nebo alespoň informovat

kolegy, zajistit si možný únik z místnosti, odstranit předměty využitelné k útoku).

Sledovat chování klienta, jednat s ním otevřeně, vnímat varovné signály, vyhnout se tělesnému

kontaktu.

19

Mlčenlivý klient

Charakteristika klienta:

Klientovo mlčení je obvykle známkou úzkosti, nejistoty, nedůvěry.

Přístup pracovníka:

Nechat prostor, být trpělivý. Dlouhé mlčení však vyvolává napětí.

Suicidální klient

Charakteristika klienta:

Klient, který řeší vážnou životní situaci, volá o pomoc nebo chce na sebe upozornit…?

Přístup pracovníka:

Nechat vymluvit, aktivně naslouchat, akceptovat jeho pocity, neutěšovat prázdnými frázemi

typu „to bude dobré“.

Pracovník za žádných okolností nepřebírá odpovědnost za klientovo chování.

(Gabura a Pružinská, 1995)

VE DVOJICI ZINSCENUJTE MODELOVÉ

SITUACE JEDNÁNÍ PRACOVNÍKA S KLIENTEM

(VYUŽIJTE TYPOLOGII KLIENTŮ – VIZ VÝŠE)

VE TŘÍDĚ PAK DISKUTUJTE NAD JEDNOTLIVÝMI VÝSTUPY.

Sociální péče je nástroj sociální ochrany vytvořený státem pro případ sociální události.

Sociální události předvídatelné………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………

Sociální události nepředvídatelné……………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………………

20

Poznámky:

21

Seznam použité literatury:

1. GABURA, Ján a Jana PRUŽINSKÁ. Poradenský proces. Praha: Sociologické

nakladatelství, 1995. ISBN 80-85850-10-9.

2. MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-

717-8548-2.

3. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-

0211-0.

4. MÜHLPACHR, Pavel. Sociální práce. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-

210-3323-1.

5. NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-

200-1679-9.

6. ÚLEHLA, Ivan. Umění pomáhat: učebnice metod sociální praxe. Praha: Sociologické

nakladatelství (SLON), 2005. ISBN 80-86429-36-9.

7. VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. ISBN

978-80-247-1428-8.

8. WILDMANNOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. Brno: Ekonomicko-správní

fakulta Masarykovy univerzity, 2005. ISBN 80-210-3652-4.