1

Kupní síla a ekonomická závislost

Josef Bejček

Mezinárodní konference „Aktuálne otázky slovenského a európskeho súťažného

práva“

Bratislava, 14. 5. 2014

2

O čem vlastně mluvíme?

Moc a tržní moc

Definice moci (síly) je nemožná Voltaire: skutečným neštěstím není

nerovnost, ale závislost Ani síla partnera, která je nesporná (může jít i

o dominanta), nemusí druhé straně vadit, pokud na něm není závislá

Tržní moc (stricto sensu) ve formě monopsonu je pojem explicitně objektivní

Tržní moc → vyjednávací síla, ale vyjednávací síla ≠ tržní moc

3

Vyjednávací síla a hospodářské postavení

Kvazidefinice vyjednávací síly: intuituvní, symptomatické, tautologické

Vyjednávací síla se vztahuje ke konkrétním dodavatelům kupujícího

Vyjednávací síla může být požehnáním i prokletím – countervailing power a stimulace soutěže na straně nabídky ↔ ohrožení dodavatelů

4

Vyjednávací síla a hospodářské postavení

Subdominantní vyjednávací síla nákupní hrozí více nežli síla prodejní

Nelze apriorně známkovat, dvousečnost Hospodářské postavení kupující nesmí

zneužívat, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch nákupem za cenu výrazně podnákladovou nebo nižší než obvyklou

Zneužitelné hospodářské postavení má každý kupující bez ohledu na tržní moc

5

Kupní síla

Kupní síla (buyer power) je druhem vyjednávací síly na straně poptávky

Nejde o absolutní pojem (tedy nemůže existovat - a nebo nikoliv - „jako taková“)

Vždy má určitý stupeň Vyvažovací kupní síla

6

Ekonomická závislost

Ekonomická závislost není (na rozdíl od síly) absolutní, ale jen vztahová

Neexistence rozumné nebo dostatečné alternativy pro závislého

Obchodní závislost, která je objektivní a dlouhodobá: nazývá se dominance (tržní moc)

7

Ekonomická závislost

Závislost i bez absolutní podoby tržní moci: „partenaire obligatoire“ – závisí zejm. na délce trvání obchodního vztahu specifickém technickém vybavení závislého na činnosti

silnějšího partnera obtížnosti rychlé změny partnera podílu obratu realizovaného závislou stranou v obchodu se

silnějším partnerem Je obsažena i ve zneužití DP postavení a je jedním z

hledisek hodnocení DP

8

Významná tržní moc (síla)

Moc méně významná, nežli je „tržní moc prostá“

Subjektivní nebo objektivní pojetí? Objektivní pojetí dnes převládlo Významná tržní síla ≠ tržní moc Jde o jakousi „kvalifikovanou subdominanci,“ či

o jakési „malé dominantní postavení“ VTS ≠ vyjednávací síla, kupní síla, ekonomická

závislost, tržní moc

9

Soutěžní právo a posuzování VTS

Účel ochrany skrze VTS je individuálně ochranářský, a nikoliv institucionálně ochranářský

Subdominantní tržní síla nedosahující dominance není s to ohrozit, narušit nebo vyloučit soutěž viz však § 4 in fine ZVTS, který předpokládá

dokonce podstatné narušení soutěže

10

Soutěžní právo a posuzování VTS

Ochrana slabší strany nejen v oblasti práva soukromého, ale i práva veřejného

Oborová příslušnost „postiženého“ nebo jeho pozice v konkrétním vztahu (dodavatel nebo odběratel) neindikují status slabšího nebo silnějšího

Silní odběratelé nemusí spotřebitelům jen škodit Prospěšná je subdominantní kupní síla: ještě

neexistuje tržní moc stricto sensu Jakékoliv úspěšné vyjednávání o slevě z ceny

znamená, že na straně prodávajícího existuje stále prostor ke snížení ceny, z něhož může profitovat spotřebitel

11

Soutěžní právo a posuzování VTS

Prodávající může snížit kvalitu, aby kvůli nízké ceně vynucené kupujícím neutrpěl ztrátu při daných nákladech

Bumerangový efekt: kupní síla zlevní zboží, ale za cenu zhoršení kvality (zejm. u potravinářských neznačkových produktů)

Subdominantní kupní síla narušuje kvalitu výrobků, za něž kupující kvůli podřadné kvalitě zaplatí více

Erozi kvality usnadňují soukromá označení (obchodní značky), u nichž není záruka kontroly kvality jako u originálního značkového zboží

12

13

Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“ Individuální ochrana malých a středních dodavatelů versus Institucionální ochrana

- soutěže mezi malými a středními dodavateli navzájem

- soutěže mezi velkými distributory navzájem - spotřebitele

14

Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“

Nákupní síla

nižší spotřebitelská cena

vyšší kvalitavyšší blahobyt

distributora

15

Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“

Tržní síla („nevýznamná“ ) > významná tržní síla („dominance menšího významu“)

„Zvláštnější odpovědnost“ – přísněji na subdominanta s VTS než na dominanta ?

Žádný řetězec v ČR nemá dominantní postavení ZOHS versus ZVTS? Rigidní schéma dělby práce mezi zákony? Má mít každý

zákon vyhrazen „svůj účel“? VP ochrana proti nekalé soutěži jako její „zesilovač“? Postavení toho, kdo má možnost (!) využít je k něčemu,

co je vlastní podstatou obchodu (získat vlastní prospěch na úkor soutěžitelů nebo spotřebitelů)

Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“

Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky (B2B) - obsahová kontrola správnosti i nad horizont potravinářského

Různá vyjednávací síla, která vede k nepoctivým podmínkám, není doménou vztahů B2C, ale vyskytuje se masově i ve vztazích B2B a nese podobné rysy

Pojetí „ekonomické závislosti“: konkrétní relativní vztah, který není předurčen ani sektorově, ani strukturálně (omezení jen na dodavatele), ani absolutními údaji o obratu či relativními údaji o tržním podílu

Generální klauzule s minimem pojmenovaných skutkových podstat + upřesňování judikaturou

16

17

Liberalismus vs parternalismus - soukromoprávní „měkká“ korekce

Soudní modelování a korigování „správného“

obsahu smlouvy

nejrozumnější podmínkou

nejnevýhodnější podmínkou pro silnějšího

podmínkou minimálně ještě tolerovatelnou

18

Liberalismus vs parternalismus - veřejnoprávní „tvrdá“ (?) korekce

Veřejnoprávní nástroje

ZOHS CenZ ZVTS

Zvláštní úprava ekonomické závislosti (nebo VTS či obchodní poctivosti?) v ČR a SR

Vývoj v obou zemích Politický, a nikoliv právní problém Právní argumenty jako zástupný nástroj hospodářsko-

politických skupinových zájmů V obou zemích koncepční i legislativně-technické zmatení Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP

19

Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP

Nepoužívá pojmy VTS, ekonomické závislosti apod., ale upravuje zakázaná ujednání

Zakotvuje správní deliktu za zakázané smluvní ujednání (někdy dokonce za pouhý „požadavek“ nebo i neúspěšnou „snahu“)

Dotčen je zásadně každý odběratel, absentuje hranice zásahu s jedinou výjimkou u § 4/3 ZNP

Ochrana je jednostranná – vždy ve prospěch odběratele Zakazují se i ujednání, z nichž odběratel profituje ZNP neobsahuje generální klausuli a je kasuistický

20

Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP

ZNP nestanoví žádný cíl úpravy, ale implicite je to ochrana odběratele

ZVTS je aplikovatelný jen v případě, že zneužití VTS způsobilo podstatné (sic) narušení soutěže nebo k němu směřovalo

ZNP používá jak zákazy, tak i domněnky, aniž je zřejmý rozdíl v režimu

Kontrolu nepřiměřených podmínek vykonává podle ZNP nikoli soud či alespoň nezávislý orgán (typu ÚOHS), ale resortní a zájmově nikoli indiferentní orgán

Není vyřešen ev. potenciální pozitivní kompetenční konflikt mezi ministerstvem zemědělství a Protimonopolním úřadem SR

ZNP konstruuje zákonnou závaznost etického kodexu … a další jednotlivosti...

21