Mgr. David Mikoláš

Kyjevská Rus Učební text

KYJEVSKÁ RUS Klíčová slova: Novgorod a Kyjev, sjednocení, Oleg, Rurikovci, křest Vladimíra, rozkvět za Jaroslava Moudrého, Ruská pravda, vpád Tatarů, kultura - byliny, bohatýři, Nestorova kronika, architektura inspirovaná Byzancí

počátky státu spojeny s dvěma hradišti: Novgorodem a Kyjevem (ležely na obchodní

trase mezi Baltským a Černým mořem)

kolem roku 880 se novgorodský kníže Oleg z rodu Rurikovců (varjagové?) zmocňuje

Kyjeva, násilně sjednocuje rozsáhlé území mezi Dněprem a Novgorodem

pevný a mocný feudální stát vytvořil po roce 980 kníže Vladimír – přijal křest, pozval

kněze z byzantské říše (hovoří staroslověnsky)

hospodářský a kulturní rozkvět Rusi za Jaroslava Moudrého (†1054), který vydal

první ruský zákoník zvaný Ruská pravda

po roce 1125 se prohloubily rozpory mezi knížaty z rodu Rurikovců => stát se rozpadá

na jednotlivá knížectví

počátkem 13. stol. vpád asijských Tatarů (vedeni Čingischánem) = definitivní rozpad

Kyjevské Rusi

Kultura

byliny = příběhy o tom, co bylo, co se stalo (příběhy o hrdinných bohatýrech

chránících Rus před nájezdy nepřátel)

Pověst dávných let = nejstarší kronika sepsaná po roce 1100 mnichem Nestorem

Slovo o pluku Igorově = báseň o bojích ruského knížete s kočovníky

stavba kostelů s kupolemi, zdobených mozaikami, nástěnnými malbami a ikonami

(př. chrám sv. Sofie v Kyjevě)

Počátky Kyjevské Rusi spadají do konce 9. století, kdy Rurikovec Oleg spojil Novgorod

s Kyjevem. Největší rozkvět raně středověký stát zaznamenal za zákonodárce Jaroslava

Moudrého (1. polovina 11. století). Doplatil však na pozdější dynastické spory mezi knížaty,

které zemi rozdělily a oslabily natolik, že se na počátku 13. století stala snadnou kořistí

Čingischánových Tatarů.

Mgr. David Mikoláš

Kyjevská Rus Učební text

Vojenská výprava Olega z Novgorodu proti Konstantinopoli

(Radziwillský letopis, Fol. 14v, 15. století)

Mgr. David Mikoláš

Kyjevská Rus Učební text

Chrám sv. Sofie v Kyjevě

Pravoslavný chrám svaté Sofie v Kyjevě je kamenná stavba postavená v polovině 11. století z podnětu Jaroslava Moudrého, který jej dal založit roku 1037 na počest vítězství nad Pečeněhy. Chrám byl zasvěcen stejně jako jeho vzor Hagia Sofia v Konstantinopoli Boží moudrosti. Za dobu své existence byl několikrát poničen, zvláště pak roku 1240 po dobytí Kyjeva Tatary. V letech 1685–1707 byl přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Kopule získaly hruškovitý tvar a z původních třiceti kopulí jich zůstalo zachováno jen devatenáct. V roce 1889 došlo k přestavbě západního průčelí a byla vybudována chrámová předsíň.