Upload
vitaly
View
16
Download
1
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Clanek z casopisu ATM 2015/1 o letectvich statu Zalivu, indexed
Citation preview
8 Aktuální téma FľlTTTl
Letectva státu Zá l i vu I Úderů proti Islámskému státu se neúčastní jenom letectva západních zemí, ale přidalo se i pět arabských
států. Svět si tak opět připomněl, že bohaté monarchie v okolí Perského zálivu mají к dispozici hodně početná a moderně vybavená letectva, která navíc v poslední době nakupují další stovky vojenských letounů a vrtulníků.
Do vojenské intervence proti Islámskému státu se zatím zapojilo celkově 19 zemí, jež vedle dvanácti členů NATO, Austrálie a Nového Zélandu zahrnují i pět arabských států, a sice Jordánsko, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Katar a Bahrajn. S výjimkou Jordánska jde o členy organizace běžně označované jako GCC (Gulf Cooperation Council, tedy Rada pro spolupráci zemív oblasti Perského zálivu), do níž patří i zbylé dvě „ropné" monarchie z této části světa, a to Kuvajt a Omán. Všech uvedených šest států reprezentuje významné importéry vojenské techniky (SAE a Saúdská Arábie se v tomto žebříčku pohybují v první pětce) a v poslední době bylo uzavřeno několik velkých kontraktů, díky kterým zamíří do těchto zemí další technika za miliardy dolarů. Nabízíme vám tedy přehled letecké výzbroje zemí GCC a jejich nejnovějších nákupů v tomto oboru, jež naznačují, že by mocenské ambice některých států mohly přesahovat rámec Středního východu.
Saúdská Arábie zůstává stále na špici
Zhruba 265 nadzvukových bojových letounů dělá ze Saúdské Arábie nejlépe vybavenou zemi GCC. Onen počet nyní zahrnuje
osm desítek stíhaček F-15C/D, sedm desítek strojů F-15S (to je derivát typu F-15E Strike Eagle), přes 80 stíhacích bombardéru Tornado IDS a nově také přes tři desítky letadel Eurofighter Typhoon. Těch je celkem objednáno 72 kusů, jež jsou rozděleny do tří dodávek s t ím, že posledních 24 kusů by mělo odpovídat provedení Tranche 3 a zřejmě ponese radary Captor kategorie AESA. Kromě toho si království objednalo 84 strojů F-15SA Saudi Advanced Eagle, vybavených radary AN/APG-63(V)-3 AESA. První letoun se vznesl 20. září 2013 a předpokládá se jeho předání v letošním roce. Nynější F-15S by se měly
do roku 2019 modernizovat na shodnou úroveň. Pro nové letouny jsou objednány velké počty raket vzduch-vzduch AIM-9X, AIM-120, IRIS-T a Meteor, ale i obrovský arzenál zbraní proti pozemním cílům, jenž zahrnuje střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, proti-zemní střely SLAM-ER, protilodní střely Harpoon Block II, klouzavé pumy JSOW a naváděné pumy SDB. Omlazením má projít i flotila cvičných letounů, dnes sestávající ze zhruba stovky strojů Hawk Mk 65, Pilatus PC-9 a MFI-17 Mushshak.V rámci obchodu, jehož klíčovou součástí je nákup stíhaček Typhoon, by mělo království získat 102 nových cvičných
• Testy prvního F-15SA Saudi Advanced Eagle byly zahájeny v roce 2013. Na t i tulním snímku stíhací letoun Eurofighter Typhoon ze Saúdského královského letectva.
9
letadel, a to 22 kusů Hawk AJT, 55 turbovrtulových letounů PC-21 a 25 strojů pro základní výcvik dosud neupřesněného typu. Dodávky cvičných letadel začaly v roce 2014.
Královský arzenál podpůrných letadel
Saúdská Arábie hodlá také rozšířit svůj arzenál letounů AWACS; к pěti E-3A Sentry by měly přibýt menší letouny na bázi typu Saab 340. Království vlastní i osm dalších E-3, které ovšem prodělaly konverzi na průzkumné RE-3A a tankovací KE-3A; druhé zmíněné má nahradit šest strojů Airbus A330-200 MRTT. Základem saúdských transportních kapacit jsou dnes asi čtyři desítky letadel C-130H (včetně provedení KC-130H a VC-130H), jejichž nástupci se mají stát stroje C-130J. Zatím je objednáno 25 kusů (včetně pěti tankovacích), ale celkově by jich království mohlo odebrat až 70. Saúdové zvažují i pořízení průzkumných strojů MC-12W, které by měly spolupracovat s již zavedenými průzkumnými letouny Beech King Air 350i (v současné době slouží přinejmenším dva kusy a předpokládá se zakoupení dalších čtyř). Rozsáhlá je také saúdská flotila helikoptér. U vzdušných sil kromě patnácti lehkých Bell 212 a 412 působí 10 vrtulníků AS532 Cougar (většina všech těchto strojů slouží pro vyhledávací a záchranné akce) a pozemní síly disponují přibližně devadesáti helikoptérami. К dispozici je tedy letka 12 bitevníků AH64A Apache, které se mají modernizovat na verzi AH64D Apache Longbow, a plánuje se nákup dalších 70 kusů. Dále slouží skoro 60 kusů různých variant slavného středního stroje Black Hawk (a sice S-70A-1, UH-60A a UH-60L), šest sanitních AS365N Dauphin a konečně 15 vyzbrojených průzkumných Bell 406CS.
SAE pořizují dálkové úderné kapacity
Páteř letectva Spojených arabských emirátů tvoří 80 stíhačů F-16E/F Desert Falcon, jež mezi verzemi legendární „ef šestnáctky" patří na absolutní špičku. Předpokládá se objednávka dalších 25 kusů, ale největší pozornost mezi chystanými akvizicemi Emirátů získalo výběrové řízení na 60 středních až těžkých bojových letounů, jež mají vystřídat dnes provozovaných 67 letadel Mirage 2000-9 (verze DAD, EAD a RAD). Původně se očekávalo, že obchod získá na bázi přímého zadání francouzský Rafale, ale nakonec byla vyhlášena soutěž, které se účastní i letouny Typhoon, F-15, F/A-18 a F-35. Kromě nadzvukových bojových letounů určitě stojí za zmínku i arzenál turbovrtulových bojových strojů AT-802 a IOMAX Archangel a uvádí se, že SAE se stanou prvním uživatelem podzvukových
Vzdušné síly SAE spoléhají především na stíhače F-16E/F Desert Falcon.
proudových letadel Textron Scorpion. Další významnou položku „nákupního seznamu" Emirátů představují nové protizemní zbraně, mezi nimiž figurují střely s plochou dráhou letu Black Shaheen (varianta typu Storm Shadow), dále naváděné pumy s raketovým urychlovačem Hakeem PGM-500 a PGM-2000, klouzavé zbraně JSOW a protizemní střely SLAM-ER. Pro výcvik nyní slouží okolo stovky letounů, mezi nimi Grob 115TA, PC-7 a Hawk Mk 63. Jako náhrada druhých jmenovaných přicházejí PC-21 a na místo Hawků měly nastoupit M-346 Master, jenže tento obchod se neuskutečnil a SAE teď patrně hodlají koupit jihokorejské stroje T-50 Golden Eagle.
Další letouny i vrtulníky pro Emiráty
Kromě bojových a cvičných letounů Emiráty provozují šest přepravních C-17 Globe-master III a čtyři C-130H, avšak hodlají si pořídit 12 nových C-130J-30. К tankování za letu slouží tři letouny A330 MRTT, jejichž počet by se také ještě mohl zvýšit. Včasnou výstrahu zajišťují dvě radiolokační letadla Saab 340 Erieye neboli S100D. Další zajímavou senzorovou kapacitu představují čtyři letouny Bombardier Dash-8, které kanadská společnost Provincial Aerospace upravila pro námořní hlídkování. Pozoruhodná je i vrtulníková flo
tila SAE, jejichž letectvo se může chlubit zhruba padesátkou helikoptér, jež zahrnují mj. 18 těžkých CH-47 Chinook (včetně šesti CH-47F, které Emiráty zakoupily jako vůbec první zahraniční odběratel) a téměř 40 lehčích, převážně evropských strojů (např. AS365F, AS550C3 či AW139). Ještě větši počet vrtulníků ale působí u pozemních sil, které provozují 30 bitevníků AH-64D Longbow Apache, čtyři CH-47F Chinook a přes 40 strojů Black Hawk variant UH-60L a UH-60M. Přibližně polovinu z nich by domácí firma Abu Dhabi Aircraft Technologies měla upravit pro poskytování vzdušné podpory, resp. na provedení podobné verzi Battle Hawk. Předpokládá se i pořízení dalších nových Chinooků a SAE budou též prvním exportním kupcem bezpilotních letounů General Atomics Predator XP, což je vývozní provedení stroje RQ-1, tj. jenom letoun průzkumný, postrádající schopnost používat výzbroj.
Katar chystá velkou expanzi letectva
V současnosti provozuje Katar 12 bojových proudových letounů, a sice typu Mirage 2000-5 (verze EDA a DDA), hodlá ovšem své nadzvukové kapacity výrazně rozšířit, a to zejména prostřednictvím nákupu možná až 72 nových středních nebo těžkých univerzál-
• Jeden ze čtyř dopravních letounů C-17A Globemaster III letectva Kataru
10 Aktuální téma F1TTT1
Katar nasadil do bojových akcí své stíhačky Dassault Mirage 2000-5.
nich letounů. Už několik let se objevují zprávy, že zakázku přímo obdrží Dassault, jehož Rafale má podle všeho asi skutečně nejlepší pozici, ale kromě tohoto typu si Katar vyžádal informace i o letadlech Typhoon, F-15, F/A--18E/F a F-35. Existuje údajně také možnost, že by byly zakoupeny dvě „várky" po 36 kusech od dvou různých typů. Výcvik dnes zajišťuje šest letadel Alpha Jet, které má vystřídat 24 turbovrtulových PC-21, z nichž první již
s dosahem 250 km od turecké firmy Baykar Makina.
Kuvajt potřebuje nové bojové letouny
Jestliže některý ze států GCC opravdu naléhavě potřebuje omladit svůj arzenál nadzvukových bojových letounů, je to nesporně Kuvajt, který dnes vlastní 39 letounů F/A-18C/D Hornet. Ty by měly prodělat mo-
dorazily na místo určení. Coby transportní flotilu provozuje Katar čtyři C-17A a stejný počet C-130J-30. Velká expanze nyní čeká též katarský arzenál helikoptér, jenž kromě 12 starších strojů Westland Commando a podobného počtu francouzských SA341/342 Gazelle zahrnuje i 18 nedávno předaných strojů AW139. Všechny starší vrtulníky by měly postupně opustit službu díky novým strojům, jež mají dorazit z USA; konkrétně by mělo jít o 12 bitevníků AH-64E Apache Guardian, stejný počet středních UH-60M a nejméně 22 námořních MH-60 (zahrnujících 10 MH-60R a 12 MH-60S plus opci na dalších šest MH-60S). Katar jedná také o těžkých přepravních CH-47F Chinook. A další nový nákup mají představovat taktické bezpilotní letouny Bayraktar
dernizaci (mj. mají dostat přilbové zaměřovače JHMCS) a Kuvajt pro ně objednal střely AIM-9X a AIM-120C-7; kromě toho se ale chystá nákup zcela nových letadel, a to
v počtu 14 nebo 28 exemplářů. Podobně jako v případě SAE a Kataru se nejvíc sázelo na Rafale, ale podobně jako tam se přešlo na více či méně otevřené výběrové řízení (byť u zemí tohoto typu lze o „otevřenost i " značně diskutovat), kterého se účastní i Typhoon, F/A-18E/F a F-15SE Silent Eagle. Výcvik zajišťuje 27 letounů, mezi něž patří 16 EMB-312 Tucano a 11 proudových Hawk Mk 64; u prvního zmíněného typu se chystá modernizace, avšak stávající Hawky by měl patrně nahradit nový Hawk AJT. Jako dopravní letectvo slouží trojice letounů L-100-30 (tj. civilní modifikace Herculesu), Kuvajt však již dostal také nejméně čtyři z osmi objednaných tankerů KC-130J a počítá s pořízením nejméně dvou C-17A. Uvažuje též o vybudování kapacit pro vzdušnou výstrahu, a to nejspíše na bázi některé radiolokační verze letounu Boeing 737. Páteří vrtulníkového letectva je 16 bitevníků AH-64D; kromě nich však slouží převážně starší evropské stroje SA342, AS332 a SA330, na jejichž místo by proto měly přijít nové střední UH-60 Black Hawk a zatím neurčený lehký vrtulník, o jehož dodávku se uchází firmy Bell, AgustaWestland a Eurocopter.
Omán čeká na Eurofighter Typhoon
V současnosti disponuje Omán jen dvanácti nadzvukovými bojovými letadly, a sice typu F-16 Block 50, neboť v loňském roce již byly definitivně vyřazeny útočné stroje SEPECAT Jaguar. V prosinci 2012 byl konečně dojednán dlouho očekávaný kontrakt s firmou BAE Systems, jež má dodat Omanu 12 strojů Eurofighter Typhoon, ale k tomu dojde patrně až v roce 2017, a proto si sultanát objednal dalších 12 letounů F-16C/D Block 50 a veliký „bal ík" zbraní, jež zahrnují mj. střely AIM-9X a AIM-120C-7. Onen kontrakt s BAE Systems neobsahuje jen bojové letouny Typhoon, ale rovněž osm cvičných strojů BAE Hawk Mk 128 AJT, jež se mají stát náhradou šestnácti dnes provozovaných letadel Hawk Mk 103 a Mk 203. Základní výcvik zajišťuje osm pákistánských MFI-17B Mushshak a o pokroči-
I Omán vlastní dvanáct strojů F-16 Block 50, které by měl v budoucnu posílit další tucet stejných letounů.
11 lejší se stará 12 PC-9. Coby transportní flotilu Omán vlastní tř i starší C-130H (ty dnes prodělávají modernizaci, kterou má na starosti singapurská firma ST Aerospace) a tři nové C-130J (včetně jednoho prodlouženého stroje C-130J-30). Dále pak bylo objednáno celkem osm letounů Airbus Military C-295M, ale jen pět z nich má sloužit jako dopravní, protože zbylé tři jsou určeny к námořnímu hlídkování (ovšem nikoli k protiponorkovému boji). Podobnou činnost dnes vykonávají i vrtulníky Super Lynx Mk 300 v počtu patnácti kusů. Kromě nich zahrnuje vrtulníková flotila Omanu okolo 25 lehkých strojů Bell 205, 206 a 212 a zejména 20 středních NH90TTH,
Vzdušné síly členských států GCC (stav к začátku roku 2014)
Stát Saúdská Arábie SAE Katar Kuvajt O m á n Bahrajn Celkem v aktivní službě 233 500 51 000 11 800 15 500 42 600 8200
Z toho vzdušné síly 20 000 4500 1500 2500 5000 1500
Bojové letouny 265 145 12 39 52 33
Ostatní letouny 182 162 18 30 50 19
Bitevní vrtulníky 12 * 30 * - 16 - 28 Ostatní vrtulníky 124 * 106 * 43 26 51 33
Obranný rozpočet 2012 56 700 9320 3730 4760 6720 1020
Obranný rozpočet 2013 59 6 : : (?) !?) 4430 9250 1390
* Bitevní vrtulníky patří do sestavy pozemních sil, ostatní do pozemních i vzdušných sil. Výše obranných rozpočtů je uvedena v milionech amerických dolarů.
transportní letouny C-130J-130, radarové letouny E-2 Hawkeye a bitevní vrtulníky AH-1Z SuperCobra, stejně tak pro F-16 měly být za
č t e n vrtulníkové flotily Omanu jsou evropské helikoptéry NH90 TTH.
opatřených rovněž senzory a zbraněmi pro zajišťování vzdušné podpory.
Bahrajn v problémech kvůli protestům
Také Království Bahrajn spoléhá primárně na letouny F-16C/D, kterých vlastní 21 exemplářů. Nejsou to však jeho jediné nadzvukové bojové letouny, protože disponuje také šestnácti stroji lehké kategorie F-5E/F Tiger II, které by měly být výhledově vyřazeny a nahrazeny prozatím nespecifikovanými novými nadzvukovými bojovými letadly. Hlavním kandidátem je Eurofighter Typhoon, avšak v úvahu připadají i Rafale, Gripen a F-35 Lightning II. Pro výcvik slouží lehké stroje Slingsby T67 Firefly a proudové Hawk Mk 129 v celkovém počtu devíti kusů, Bahrajn ovšem nevlastní speciální vojenská transportní letadla a tyto úkoly zastávají jen civilní Boeingy, Gulf-streamy a BAE 146. Flotilu vrtulníků Bahrajnu dnes tvoří 28 bitevníků Cobra (verze AH-1 E/F), 12 středních strojů Black Hawk (verze S-70A, UH-60La UH-60M), jeden S-92A pro VIP a 14 lehkých helikoptér Bell 212 a BO-105. Království již projevilo zájem o nákupy mnoha nových typů americké letecké techniky, mj.
koupeny střely AIM-120C-7 AMRAAM. USA ale roku 2011 pozastavily dodávky zbraní do Bahrajnu, a to kvůli potlačení tamních protestů, což pochopitelně způsobilo monarchii značné problémy, neboť nemohla pokračovat v akvizicích. Zřejmě i proto se začala výrazněji zajímat o techniku z jiných zemí - například mezi kandidáty na náhradu AH-1 jsou kromě amerických strojů také typy Eurocopter Tiger, TAI T-129, Mi-28 Havoc a Ka-52 Alligator.
Bojové nasazení leteckých sil států GCC
Pokud pomineme ojedinělé incidenty během irácko-íránské války v 80. letech, pak první šanci к bojovému uplatnění vojenských
leteckých sil „petrodolarových" monarchií znamenala irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990 a následná operace Pouštní bouře v roce 1991. Tehdy se veliké popularitě těšili piloti kuvajtského letectva, jejichž letadla A-4 Sky-hawk se významně zapojila do bojů v tomto konfliktu. Poněkud méně známým faktem je, že se bojových misí zúčastnily i letouny Mirage 2000EAD vzdušných sil SAE a Mirage F1 EDA letectva Kataru, jež se staraly o protivzdušné hlídkování. Některé zdroje uvádějí, že katarské letouny dokonce útočily na cíle v Iráku. Na další možnost předvést své schopnosti musely země GCC čekat dvacet let. V roce 2011 to byly opět SAE a Katar, které se zapojily do mezinárodní operace proti Libyi. Emiráty vyslaly šest F-16 a stejný počet Mirage 2000-9, které působily ze Sardinie, zatímco z Kréty se nad Libyi vydávaly katarské Mirage 2000-5. Navíc Katar použil své C-17 pro přepravu zásob a vrtulníky Commando a AW139 к dopravě speciálních jednotek, které se později zapojily do pozem
ních bojů. V současné době se čtyři země GCC (kromě jmenovaných dvou též Saúdská Arábie a Bahrajn) podílejí na úderech proti Islámskému státu v Sýrii (ale nikoli v Iráku). Mezi piloty saúdských F-15 se objevil i princ Chalid bin Salman (syn korunního prince) a v kokpitu jednoho z letadel F-16E seděla Mariam al-Mansuri, první bojová pilotka letectva SAE. Přímá účast členských států GCC v této operaci, stejně jako jejich rozsáhlé nákupy nových leteckých úderných i podpůrných prostředků dokazují, že jejich vzdušné síly představují pro bezpečnost tohoto neklidného regionu vysoce důležitý faktor.
Lukáš VISINGR • Foto: USAF, Boeing, Lockheed Martin, archiv autora
Bahrajn potřebuje nahradit své zastaralé lehké stíhačky F-5E/F Tiger II.