-
Lisk prva podle esk a socialistick stavy
B c . P a v e l H e r m a n
-
Lidsk prva podle esk a socialistick stavy
V souasn dob je v stav R pod liberlnm pojet kladen draz na
politick prva jako jsou svoboda projevu, pohybu i pluralita
politickch stran. stava eskoslovensk socialistick republiky
(socialistick stava) se mnohem vce zamovala na prva hospodsk a
sociln.
esk republika je zastupitelskou demokraci, ve kter lid vykonv
sttn moc prostednictvm lidem volench zstupc a orgn (parlamentu a
pmo volenho prezidenta republiky).
eskoslovenskou socialistickou republiku meme oznait za zenou
demokracii, co je pojem pro reim, kter se nachz na pomez mezi
demokratickm a totalitnm reimem. Ve sttech s tmto typem demokracie
jsou potlaeny nkter demokratick prvky, nap. volby i rzn zkladn prva
oban.
stava R:
Lid je zdrojem veker sttn moci; vykonv ji prostednictvm orgn
moci zkonodrn, vkonn a soudn. Politick systm je zaloen na svobodnm
a dobrovolnm vzniku a voln souti politickch stran (l. 2 a 5).
Listina zkladnch prv a svobod:
Oban maj prvo zakldat t politick strany a politick hnut a
sdruovat se v nich. Vkon tchto prv lze omezit jen v ppadech
stanovench zkonem (l. 20).
Mandt poslance nebo sentora vznik zvolenm (l. 19). Poslanci a
sentoi vykonvaj svj mandt osobn v souladu se svm slibem a nejsou
pitom vzni dnmi pkazy (l. 26).
Prvo podlet se na sprv vc veejnch a to bu pmo nebo volbou svch
zstupc (l. 21). Pm demokracie v podstat nefunguje. Za 25 let nebyl
pijat zkon o obecnm referendu. Rovn pstup k veejnm funkcm v praxi
tohle plat jen na pape.
Jak je rozdl mezi normln stavou a socialistickou stavou? Skoro
dn, ob zaruuj vem svobodu projevu, ale ta normln i po projevu.
Dne 4. 4. 2013 se provalilo, e Ministerstvo spravedlnosti R nee
stnosti oban. Nahrvka se jmenovala Ministerstvo anarchie R nee
stnosti oban. Z uveden navhrvky vyplv, e Ministerstvo spravedlnosti
R kryje pochyben soudc a justice. Exmstopedsedkyn Mstskho soudu v
Brn JUDr. Jaroslava Rezov prozradila, e Ministerstvo spravedlnosti
R neproetuje stnosti stovatel, vtinou se tm nezabvaj a vyjmen
dokonce chtj spis. Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=84PAl4X9Xh4 (on-line text, 4. 4.
2013)
-
Socialistick stava:
Vedouc silou ve spolenosti i ve stt je pedvoj dlnick tdy,
Komunistick strana eskoslovenska, dobrovoln svazek nejaktivnjch
oban z ad dlnick tdy a inteligence. Zastupitelsk sbory jsou Nrodn
shromdn, Slovensk nrodn rada a nrodn vbory. Od nich je odvozena
pravomoc ostatnch orgn stt (l. 4 a 3).
K uskuteovn svch prv se sdruuj v dobrovoln spoleensk organizace,
jimi jsou Revolun odborov hnut, organizace sdruen, organizace
mldee, organizace kulturn a tlovchovn (l. 5).
lenov zastupitelskch sbor poslanci jsou povinni bt ve stlm styku
se svmi volii, dbt jejich podnt, skldat jim ty ze sv innosti a
podvat jim zprvy o innosti sboru, jeho jsou leny. len kterhokoli
zastupitelskho sboru me bt z rozhodnut svch voli kdykoliv odvoln
(l. 3).
Oban a organizace maj prvo obracet se k zastupitelskm sborm a k
ostatnm sttnm orgnm s nvrhy, podnty a stnostmi; sttn orgny jsou
povinny je odpovdn a vas vyizovat (l. 29).
Socialistick stava tedy na rozdl od dnen stavy R nabzela: Prvo
kadmu na bydlen a prci; prvo na odpoinek po prci; se vzrstem
produktivity prce zkracovn pracovn doby bez snen mzdy (v 60. letech
byly mnohm dlnkm zrueny pracovn soboty) i odvoln kterhokoliv
zastupitelskho sboru (odvolatelnost politik).
stava R - Listina zkladnch prv a svobod (LZPS):
Lid jsou svobodn a rovn v dstojnosti i v prvech (l. 1). Zkladn
prva a svobody se zaruuj bez rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti,
nboenstv a politickho smlen (l.3).
Nedotknutelnost osoby a jejho soukrom je zaruena. Omezena me bt
jen v ppadech stanovench zkonem (l. 7). Nikdo nesm bt sthn nebo
zbaven svobody jinak ne z dvod a zpsobem, kter stanov zkon (l.
8).
Obydl je nedotknuteln. Nen dovoleno do nj vstoupit bez souhlasu
toho, kdo v nm bydl. Domovn prohldka je ppustn pro ely trestnho
zen, a to na psemn odvodnn pkaz soudce. Zpsob proveden domovn
prohldky stanov zkon (l. 12).
Nikdo nesm poruit listovn tajemstv ani tajemstv jinch psemnost a
zznam (l. 13). Svoboda pohybu a pobytu je zaruena (l. 14).
Svoboda mylen, svdom a nboenskho vyznn je zaruena (l. 15).
Svoboda vdeckho bdn a umleck tvorby je zaruena (l. 15).
Nikdo neme bt nucen vykonvat vojenskou slubu, pokud je to v
rozporu s jeho svdomm nebo s jeho nboenskm vyznnm. Podrobnosti
stanov zkon (l. 15).
-
Svoboda projevu a prvo na informace jsou zarueny (l. 17).
Svobodu projevu a prvo vyhledvat a it informace lze omezit zkonem
(l. 17). Prvo pokojn se shromaovat je zarueno. Toto prvo lze omezit
zkonem (l. 19).
Socialistick stava Prva a povinnosti oban:
Vichni oban maj rovn prva a povinnosti (l. 20). Rovnoprvnost
vech oban bez zetele na nrodnost a rasu je zaruena (l. 20). Svoboda
vyznn je zaruena (l. 32). Mui a eny maj stejn postaven v rodin, v
prci i ve veejn innosti (l. 20).
Nedotknutelnost osoby je zaruena. Nikdo neme bt sthn jako obvinn
jinak ne ze zkonnch dvod a zpsobem, kter stanov zkon. Nikdo nesm bt
vzat do vazby, le v ppadech stanovench a na podklad rozhodnut soudu
nebo prokurtora.
Nedotknutelnost obydl, listovn tajemstv a tajemstv dopravovanch
zprv, jako i svoboda pobytu jsou zarueny (l. 31).
Svoboda vyznn je zaruena (l. 32) Veker kulturn politika v
eskoslovensku, rozvoj vzdln, vchova a vyuovn jsou vedeny v duchu
vdeckho svtovho nzoru, marxismu-leninismu, a v tsnm spojen se
ivotem a prac lidu (l. 16).
Oban jsou povinni vykonvat slubu v ozbrojench silch podle zkona
(l. 37). Nboensk vra nebo pesvden neme bt dvodem k tomu, aby nkdo
odpral plnit obanskou povinnost, kter je mu uloena zkonem (l.
32).
V souladu se zjmy pracujcho lidu je vem obanm zaruena svoboda
projevuve vech oborech ivota spolenosti, zejmna tak svoboda slova a
tisku. Tyto svobody jsou zajitny tm, e se pracujcm a jejich
organizacm dvaj k dispozici vydavatelstv a tiskov podniky, veejn
budovy, sly, prostranstv, jako i rozhlas, televize a jin prostedky
(l. 28). Zaruuje se svoboda shromaovac a svoboda poulinch prvod a
manifestac (l. 28).
LZPS Hospodsk, sociln a kulturn prva:
Kad m prvo na svobodnou volbu povoln a prvo podnikat (l 26). Kad
m prvo zskvat prostedky pro ivotn poteby prac. Obany, kte toto prvo
nemohou bez sv viny vykonvat, stt v pimenm rozsahu hmotn zajiuje
(l. 26).
Mezinrodn smlouvy zakotvuj prvo na prci eji a pregnantnji ne esk
stava. Evropsk sociln charta . 140/2000 Sb.m.s = stt se zavazuje:1)
Pijmout jako jeden z prvoadch cl dosaen a udren co nejvy a
nejstabilnj rovn zamstnanosti s clem dosaen pln zamstnanosti.2) inn
chrnit prvo lovka vydlvat si na sv ivobyt ve svobodn zvolenm
povoln.3) Zdit a udrovat bezplatn sluby zamstnanosti pro
vechny.
-
Deklarace VS OSN o pokroku a rozvoji v sociln oblasti 1969Sociln
rozvoj vyaduje, aby kadmu bylo zajitno prvo na prci a svobodnou
volbu prce.
Zamstnanci maj prvo na spravedlivou odmnu za prci a na uspokojiv
pracovn podmnky. Podrobnosti stanov zkon (l. 28). Oban maj prvo na
pimen hmotn zabezpeen ve st a pi nezpsobilosti k prci, jako i pi
ztrt ivitele(l. 30).
Kad m prvo na vzdln. Oban maj prvo na bezplatn vzdln v zkladnch
a stednch kolch, podle schopnosti obana a monost spolenosti t na
vysokch kolch (l. 33).
Tato prva zpravidla vyaduj plnn ze strany sttu a nejsou
svobodami v pravm slova smyslu. Jejich prvn prava je typick pro
sociln stt ten vak vznikl dky bojujcm za sv prva. Kdy je nyn sociln
stt bour, tak tato prva u mon nebudou garantovna, nap. snaha zavst
poplatky za koln, snit nebo zruit rodiovsk pspvky, sniovat dchody a
zavst soukrom dchodov fondy, atd.
V souasnosti se neustle zdrazuj politick prva a svobody. Ale bez
zajitn prv ekonomickch a socilnch prv se nemohu aktivn astnit
veejnho ivota a ctit se svobodnm obanem.
Socialist. st. Hospodsk, sociln prva a kulturn prva:
Vichni oban maj prvo na prci a na odmnu za ni, co je zajitno
celou socialistickou hospodskou soustavou, kter nezn hospodskch
kriz ani nezamstnanosti a zaruuje neustl zvyovn reln odmny za prci
(l. 21).
V SSR trestn zkon z roku 1961 zakotvil trestn in pivnictv:Kdo se
soustavn vyhb prci a dv se nkm vydrovat nebo si prostedky k obiv
opatuje jinm nekalm zpsobem, bude potrestn...
Stt zamuje svou politiku, tak, aby s rozvojem vroby a se vzrstem
produktivity prce mohlo dochzet postupnm zkracovn pracovn doby bez
snen mzdy (l. 21). Stt provd takovou hospodskou, zdravotn, sociln a
kulturn politiku, aby se soubn s rstem vroby, s vzestupem ivotn
rovn obyvatelstva a s postupnm zkracovnm pracovn doby neustle
rozvjely fyzick i duevn schopnosti veho lidu (l. 15).
V 60. letech se stdala jedna pracovn a nepracovn sobota. V roce
1968 byl zaveden ptidenn pracovn tden s dvma dny pracovnho volna.
Vyhlka Ministerstva prce a socilnch vc . 63/1968 Sb.
Ekonomickm zkladem eskoslovensk socialistick republiky je
socialistick hospodsk soustava, kter vyluuje jakoukoliv formu
vykoisovn lovka lovkem (l. 7). V mezch socialistick hospodsk
soustavy je ppustn drobn soukrom hospodstv zaloen na osobn prci a
vyluujc vykoisovn ciz pracovn
-
sly (l. 9).
Socialistick spoleensk vlastnictv m dv zkladn formy: sttn
vlastnictv, kter je vlastnictvm veho lidu (nrodn majetek), a
drustevn vlastnictv (majetek lidovch drustev). Nrodnm majetkem jsou
zejmna: nerostn bohatstv a zkladn zdroje energie; zkladn lesn fond,
vodn toky a prodn liv zdroje; prostedky prmyslov vroby, hromadn
dopravy a spoj; penn a pojiovac stavy; rozhlas, televize a film,
dle t nejdleitj spoleensk zazen, jako zazen zdravotnick, koly a
vdeck stavy (l. 8),
Vichni oban maj prvo na odpoinek po vykonan prci (l. 22). Toto
prvo je zajitno zkonnou pravou pracovn doby a placen dovolen i pi
sttu a spoleenskch organizac o nejlep vyuit volnho asu pracujcch k
jejich zotaven a pro jejich kulturn ivot (l. 22).
Zamstnanci v souasnosti odpracuj v prmru 1936 hodin ron, piem
ada z nich m vce ne jedno zamstnn. ivnostnci, a to vetn tch, kte
pracuj v rmci neleglnho varcsystmu, za rok odpracuj zhruba 2300
hodin. V zamstnaneckm pomru je v R asi 250 tisc dchodc a vce ne 100
tisc student. A jen tak mimochodem, legln u ns pracuje pes 200 tisc
cizinc (2013).
Vichni pracujc maj prvo na ochranu zdrav a na lebnou pi, jako i
prvo na hmotn zabezpeen ve st a pi nezpsobilosti k prci. Tato prva
jsou zajitna p sttu a spoleenskch organizac o pedchzen vzniku
nemoci, celou organizac zdravotnictv, st lebnch a socilnch zazen,
stle se roziujc bezplatnou lebnou p, jako i organizovanou p o
bezpenost pi prci, nemocenskm pojitnm a dchodovm zabezpeenm (l.
23).
Vichni oban maj prvo na bezplatn vzdln. Toto prvo je zajitno
zkladnm kolnm vzdlnm, kter je bezplatn vetn soustavy bezplatnch
kol, kter ve stle ir me poskytuje pln stedn vzdln, veobecn nebo
odborn, a vzdln vysokokolsk (l. 24).
Zvr:
Liberln pojet lidskch prv se v souasnosti tk pedevm prv
politickch,kde hlavn draz bv kladen na svobodu slova, pobytu,
pohybu a asti na obanskch iniciativch, apod. Pitom prva hospodsk,
sociln a kulturn jsou marginalizovna a vedou se diskuze, zda vbec
pat do lidskch prv.
Teorie i praxe lidskch prv jsou v souasnosti organizovny tak,
aby podporovaly kapitalistick vrobn vztahy. Ale zkladnm pedpokladem
pro svobodn rozvoj lovka, jeho ast na zen spolenosti, pro realizaci
politickch prv, svobod a vzdlanosti je dleit zajitn zkladnch
ivotnch poteb zajitn prce, bydlen, jdla, apod.
-
Zdroje:
stava esk republiky - stavn zkon . 1/1993 Sb. a Listina zkladnch
prv a svobod, . 2/1993 Sb.stava eskoslovensk socialistick republiky
- stavn zkon ze dne 11. ervence 1960
Pednka:
Akademie zklad spoleenskch vd - JUDr. Miroslava Kejdov, CSc.
Mdia popisuj Steve Jobse jako skvlho vizione. Na druhou stranu
podle biografie Waltera Isaacsona byl Steve Jobs neustle patologick
a krut k vlastnm zamstnancm, z nich mnoho trplo duevn tsn nebo
fyzickmi nemocemi. Obrzek dokld jak obrovskou svobodu mli ve
skutenosti jeho zamstnanci.
Roman Smetana pomaloval v roce 2010 na autobusech ped snmovnmi
volbami plakty politickch stran ODS a KDU-SL. Olomouck okresn soud
15. 1. 2013 potrestal Romana Smetanu za vyhbn se vzen tmsnm trestem
s podmnnm odkladem na 14 msc. Sttn zstupce se odvolal.
-
Occupy Wall Street: Demonstranti vs. banki
Occupy je lidmi iven hnut, kter vzniklo 17. z 2011 v Mst New
Yorku a rychle se rozilo tm do tisce mst. astnci hnut se stali
terem policejnho sledovn, el infiltracm a hromadnm zatenm.Tisce lid
putovaly do vzen za to, e svou ast na akcch Occupy uplatnily prva
na svobodu projevu a na svobodu shromaovn. Tebae nebyl zaten ani
jedin bank za zloiny ekonomickho hromadnho nien nroda, dolo v
ervenci 2013 v celkem 122 mstech Spojench stt k zaten vce ne 7760
lid za to, e se zastnili protestnch akc hnut.
