23

Click here to load reader

Lidský sluch a hudba

  • Upload
    lexiss

  • View
    68

  • Download
    3

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Lidský sluch a hudba. Autor:. Lukáš Chuchválek. Osnova přednášky. Lidské ucho. Popis částí lidského ucha. Vedení zvuku v uchu. Hudba. Zvuk a hudební teorie. Vliv hudby na lidské tělo a mozek. Lidské ucho. Zdroj: www.wikipedia.org. Vnější ucho (auris externa) - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Lidský sluch a hudba

Lidský sluch a Lidský sluch a hudbahudba

Lukáš Chuchválek

Autor:

Page 2: Lidský sluch a hudba

Osnova přednáškyOsnova přednáškyOsnova přednáškyOsnova přednášky

• Lidské ucho• Popis částí lidského ucha

• Vedení zvuku v uchu

• Hudba• Zvuk a hudební teorie

• Vliv hudby na lidské tělo a mozek

Page 3: Lidský sluch a hudba

Lidské uchoLidské ucho

Zdroj: www.wikipedia.org

Page 4: Lidský sluch a hudba

Stavba lidského uchaStavba lidského ucha

• Vnější ucho (auris externa)

• Střední ucho (auris medium)

• Vnitřní ucho (auris interna)

Upraveno z: www.wikipedia.org

Page 5: Lidský sluch a hudba

Vnější uchoVnější ucho

Ušní boltec: 1 - Závit (helix) 2 - Rameno závitu (crus helicis) 3 - Ušní lalůček (lobulus auriculae)

Zvukovod: 4 - (meatus acusticus)

Bubínková blána: 5 - Bubínek (membrana tympani)

Zdroj: Prof. Peter Abrahams, MUDr. Jozef Svatoš - L’udské tělo, str. 62

Pohled na bubínek pomocí

otoskopu

Page 6: Lidský sluch a hudba

Střední uchoStřední ucho

1 - Bubínek (membrana tympani)2 - Kladívko (malleus)3 - Kovadlinka (incus)4 - Třmínek (stapes)5 - Napínač bubínkové blány (musculus tensor tympani)6 - Eustachova trubice (tuba auditoria Eustachii)7 - Hlemýžď (cochlea)8 - Kulaté okénko (fenestra

cochleae)

Zdroj: Prof. Peter Abrahams, MUDr. Jozef Svatoš - L’udské tělo, str. 64

Page 7: Lidský sluch a hudba

Vnitřní uchoVnitřní ucho

1 - Předsíň (vestibulum)2 - Tři polokruhovité kanálky (ductus semicirculares)3 - Baňky (ampullae)4 - Oválné okénko (fenestra vestibuli)5 - Kulaté okénko (fenestra cochleae)6 - Hlemýžď (cochlea)

Zdroj: www.wikipedia.org

Ohraničeno kostěným labyrintem ( 1, 2, 6 ), v němje blanitý labyrint ( 3, 4, 5 + blanitý hlemýžď )

Page 8: Lidský sluch a hudba

HlemýžďHlemýžď

1 - Předsíň (vestibulum)2 - Předsíňo-hlemýžďový nerv (nervus cochlearis)3 - Cortiho orgán (organum spirale)4 - Kostěný hlemýžď (cochlea)

Zdroj: www.iurc.montp.inserm.fr/cric/audition/english/ear/fear.htm

Má 2 a půl závitu, vyplňuje ho čirá tekutina zvaná endolymfaJe zde uloženo vlastní sluchové ústrojí (Cortiho orgán)

Při poškození hlemýždě hrozítrvalá ztráta sluchu!!

Page 9: Lidský sluch a hudba

Vedení zvukového signálu Vedení zvukového signálu uvnitř blanitého hlemýžděuvnitř blanitého hlemýždě

Zdroj: www.iurc.montp.inserm.fr/cric/audition/english/ear/fear.htm Animace zde

Blanitý hlemýžď má 2 patra: předsíňové bubínkové Sluchové receptory jsou umístěné na bazálnímembráně dolní stěny blanitého hlemýždě avlásky se těsně dotýkají krycí membrány.

1 - vlákna předsíňo- hlemýžďového nervu2 - bazální membrána3 - Cortiho orgán4 - Sluchové buňky s vlásky5 - krycí membrána

Na menší frekvence jsou citlivé delší vlásky,

umístěné na konci spirály, proto je konec ulity širší.

Page 10: Lidský sluch a hudba

HudbaHudba

Page 11: Lidský sluch a hudba

ZvukZvukZvuk je podélné mechanické vlnění, schopné vyvolat v uchu zvukový vjem.Jeho zkoumáním se zabývá akustika.

Rozsah: 20 Hz až 20 kHz

Zvuk vzniká:

• mechanickým chvěním pevného tělesa (úder, tření, drnkání)

• chvěním vzduchu uzavřeného v jiném tělese (dechové nástr.)

• chvěním kapaliny

• zdrojem zvuku mohou být i vynucené kmity (reproduktor, sluchátka a jiná zařízení pro umělé generování zvuku)

Page 12: Lidský sluch a hudba

• Tóny (hudební)

• Hluky (nehudební)

Vnímání zvukuVnímání zvuku

Lidské vnímání zvuku je velice složitý proces, který závisí namnoha faktorech. Dodnes neexistuje žádná uspokojivá teorie,která by vnímání zvuku živým organismem vysvětlila.

Zvuky rozdělujeme:

Test vnímání zvuku: zde

Page 13: Lidský sluch a hudba

HlukyHluky

Hluk je zvuk s neurčitou výškou, nepravidelným kmitáním a nejednoznačnou frekvencí, která se určuje jen přibližně.

Někdy je možné určit, jestli hluk zní hluboko, či vysoko nebo jestli mění výšku.

Označují se sice jako „nehudební“, ale v hudbě (obzvláště v moderní) se často používají, například u bicích.

Page 14: Lidský sluch a hudba

TónyTónyTón je nejjednodušší prvek hudebního díla. Má 4 vlastnosti:

1) Výška tónu:Závislá na frekvenci2) Barva tónu (témbr):

Závislá na složení tónu, tvaru kmitů a poměru amplitudalikvotních tónů (tzn. Závisí na hudebním nástroji)

3) Síla tónu (hlasitost):

Závislá na intenzitě zvuku (akustickém výkonu na j. plochy)a ta zase na energii použité k rozechvění zdroje tónu (čím jevydaná energie větší, tím je větší amplituda vlny)

4) Délka tónu:Závisí na době, po kterou se těleso chvěje, ne-závisí na žádné fyzikální veličině zdroje tónu

Page 15: Lidský sluch a hudba

- jednotka intenzity zvuku je 1 decibel (dB) LP - hladina akustického tlaku (intenzita zvuku)

p - akustický tlak p0 = 2 x 10-5 Pa

- nejslabší vnímatelné zvuky mají intenzitu 0 dB (na prahu slyši- telnosti), nejsilnější (práh bolesti) mají intenzitu kolem 130 dB.

- nejsilnější dosud slyšený zvuk byl zaznamenám v roce 1883 při výbuchu sopky Krakatoa, když jeho síla zvuku v místě 1,6 km vzdáleném od místa erupce činila neuvěřitelných 180 dB.

1 dB ^ 2 x 10 - 5 Nm- 2=LP = 20 log10 ( ) dB P P0

Síla tónůSíla tónů

Page 16: Lidský sluch a hudba

Barva tónů závisí na počtu harmonických složek, které znějí společně s daným základním tónem. Také závisí na velikosti amplitud, šumech a šelestech doprovázejí-cích základní tón.

Jednoduchý tón: sinusový průběh, vzácný výskyt

Složený tón: Skládá se z několika tónů různých výšek uspořádaných podle určitého pořádku. Vytváří tzv. harmonickou řadu tónů.

Má složitější průběh, než jednoduchý tón Má ale periodický charakter

Barva tónůBarva tónů

Page 17: Lidský sluch a hudba

• Tóny v hudbě jsou téměř vždy složené.

• Kromě základního tónu zazní s větší či menší intenzitou ještě tóny částkové, alikvotní, parciální a vyšší harmonické k tónu základnímu.

C c g c1 e1 g1 b1 c2 d2 e2 fis2 g2 a2 b2 h2 c3

Např. Harmonická řada tónů C c g c1 e1 g1 b1 c2 d2 e2 fis2 g2 a2 b2 h2 c3

Částkové tóny jsou slabé, postupně pak ještě slabší.Jejich frekvence tvoří pravidelnou řadu o poměru

1:2:3:4:5:6:7:8…atd.

Page 18: Lidský sluch a hudba

• V hudbě se užívá úzký výběr tónů o frekvencích 16-4096 Hz (někdy až 8192 Hz)

• Tóny jsou uspořádány do tónové soustavy podle své výšky

• Tónová soustava je rozdělena na úseky zvané oktávy. Poměr kmitů oktávových tónů je 2:1

• Naše tónová soustava obsahuje celkem 9 oktáv a každá z oktáv obsahuje 7 tónů: c d e f g a h, což je základní tónová řada. Jednotlivé tóny různých oktáv zapisujeme takto:

Výška tónůVýška tónů

Oktáva : subkontra kontra velká malá jednočárkovaná dvoučárkovaná tříčárkovaná čtyřčárkovaná pětičárkovaná

C2 D2 E2 F2 G2 A2 H2

C1 D1 E1 F1 G1 A1 H1

C D E F G A Hc d e f g a hc1 d1 e1 f 1 g1 a1 h1

c2 d2 e2 f 2 g2 a2 h2

c3 d3 e3 f 3 g3 a3 h3

c4 d4 e4 f 4 g4 a4 h4

c5

Page 19: Lidský sluch a hudba

Velice důležitý tón, který byl schválen na základě mezinárodní dohody, je tón a1 o frekvenci 440 Hz. Nazývá se komorní tón nebo komorní a a používá se jako frekvenční normál při ladění hudebních nástrojů.

c1 262 Hz

c 131 Hz

C 65,5 Hz

C1 32,75 Hz

A2 27,5 Hz

c2 524 Hz

c3 1048 Hz

c4 2096 Hz

c5 4192 Hz

Frekvence ostatních tónů se dají dopočítat pomocí vzorce:

f = 440 x 2 n / 12 Hz

Kde n je počet půltónů vzdálených od komorního a

a1 440 Hz

Page 20: Lidský sluch a hudba

MIDI (Musical Instrument Digital Interface) je elektronický komunikační protokol umožňující digitálním nástrojům a počítačům vzájemnou komunikaci a synchronizaci v reálném čase.

Název oktávy Tóny MIDI číslo frekvence C frekvence A

subsubkontra C3 - H3 0-11 8,1875 13,75

subkontra C2 - H2 12-23 16,375 27,5

kontra C1 - H1 24-35 32,75 55velká C - H 36-47 75,5 110malá c - h 48-59 131 220

jednočárkovaná c1 - h1 60-71 262 440

dvoučárkovaná c2 - h2 72-83 524 880

tříčárkovaná c3 - h3 84-95 1048 1760

čtyřčárkovaná c4 - h4 96-107 2096 3520

pětičárkovaná c5 - h5 108-119 4192 7040

šestičárkovaná c6 - g6 120-127 8384 -----

(v Hz)

MIDIMIDI

GENERAL MIDI - 128 tónů, 128 druhů hudebních nástrojů

Page 21: Lidský sluch a hudba

• V hudbě se užívá úzký výběr tónů o frekvencích 16-4096 Hz (někdy až 8192 Hz)

• Tóny pod 16 Hz - Infrazvuky - vyvolávají silné emoční stavy a působí na lidský mozek ( Alfa, Beta, Delta, Theta vlny v mozku ) např. za pomoci velkých bubnů.

• Tóny nad 4096 Hz - působí na neurony a jednotlivé buňky např. za pomoci chřestítek, rolniček, atd.

Využitelnost nehudebních frekvencíVyužitelnost nehudebních frekvencía vliv hudby na tělo a mysla vliv hudby na tělo a mysl

Staré šamanské přísloví zní: „Hudba je lék na všechno.“

Page 22: Lidský sluch a hudba

ReferenceReferenceReferenceReference• [1] RNDr. Jan Jelínek a RNDr. Vladimír Zicháček - Biologie,

1. vydání, FIN Publishing, Olomouc 1996, ISBN 80-86002-01-2

• [2] Prof. Peter Abrahams a MUDr. Jozef Zlatoš - Ĺudské tělo,1. Slovenské vydání z anglického originálu The Atlas Of Human Body,

2001, ISBN 80-7181-956-5

• [3] Věra Grigarová - Všeobecná hudební nauka, ALDA, Olomouc1998, ISBN 80-85600-46-3

• [4] RNDr. Josef Wolf a kol. - ABCČlověka, 1. Vydání, Edice Pyramida ORBIS Praha, 1977, ISBN 8

• [5] http://www.dk-studio.net/eblog/1142348400-hudba-a-jeji-vliv-na-telo-a-mysl.php ,Univerzita Pardubice, dne 10.3.2007

• [6] http://www.phys.unsw.edu.au/jw/hearing.html, School of Physics, TheUniversity of New South Wales, Australia, dne 14.3.2007

• [7] www.iurc.montp.inserm.fr/cric/audition/english/ear/fear.htm, CRIC and the authors 1999 - 2002, dne 14.3.2007

• [8] www.wikipedia.org

Page 23: Lidský sluch a hudba

Konec PrezentaceKonec Prezentace