Luděk Rychetník Svobodný řád:

Úvod do umění si vládnoutVYŠEHRAD 2012

Prezentace hlavních otázekPoslanecká sněmovna Parlamentu ČR

10. října 2012

Otázka 1 + :

Jak to, že Češi „umí“ soukromou existenci, ale selhávají ve svém veřejném prostoru?

(Jaroslav Spurný v Respektu 2009)

Proč jsme tak nespokojeni

s politikou a politiky ?

Profese 11/2004 6/2007 6/2011 6/2012

1 Lékař 89,5 1. 89,8 1. 89,1 1 90,4 1

2 Vědec/kyně 80,7 2. 81,8 2. 75,4 2 80,3 2

3 Vysokoškolský učitel 78,5 3. 78,2 3. 72,4 4 75,9 3

4 Zdravotní sestra 73,9 3 75,5 4

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

23 Sekretářka 43,7 23. 40,5 24. 41,4 23 41,1 23

24 Ministr 53,8 13. 50,0 17. 38,0 24 39,8 24

25 Uklízečka 29,4 26. 29,0 26. 34,0 25 32,8 25

26 Poslanec 39,9 25. 36,5 25 27,0 26 25,4 26

OPRAVDU JSME S “POLITIKOU” NESPOKOJENI? CVVM, 20. 7. 2012 : Prestiž povolání (průměrné bodové hodnocení, pořadí) v letech 2004-12

„Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce, a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně, a obodujte je číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývaj.c.m přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení.“

CVVM, 20. 7. 2012 (komentář) : Prestiž povolání (průměrné bodové

hodnocení, pořadí) v letech 2004-2012

“Po roce znovu potvrzená nízká prestiž poslance a ministra, u kterých došlo ve sledovaném období (od roku 2004) k vlastně jediné opravdu významné změně prestiže, dokládá opravdu alarmující stav reflexe současné politické scény ve veřejném mínění.”

“Zde již nejde o nedůvěru k jednotlivým politikům, či ke konkrétní členům vlády, ale o vztah obecné (ne)úcty k představitelům moci zákonodárné a výkonné v našem politickém systému.”

“Katastroficky nízkou míru prestiže profese poslanců a ministrů je možné hodnotit jako určité ohrožení demokratických principů naší politiky.”

(Milan Tuček)

Otázka 2 :

Jaké jsou vnitřní příčiny vratkosti našeho státu – opakujících se historických katastrof ve 20. století – a naší národní „nesamozřejmosti“ ?

(Kundera 1967, Bělohradský 2010)

Otázka 2 :Jaké jsou vnitřní příčiny vratkosti našeho státu

– opakujících se historických katastrof ve 20. století –

a naší národní „nesamozřejmosti“ ?

(Kundera 1967, Bělohradský 2010)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

POZOR-VAROVÁNÍ :

Obtížná a nepohodlná otázka.

Odpověď je náročná na představivost a myšlenkovou pružnost.

Budu argumentovat, že v našem politickém myšlení je určitá nebezpečná a nepokrytá mezera

Otázka 3 + :

Jaké jsou příčiny ?

Kdo je strůjcem - “viníkem”?

A co s tím my, občané, můžeme dělat ?

“SAMOZŘEJMOSTI„ - 1

I. Demokracie stojí a padá s důvěrou občanů v politické elity

a ve férovost politického procesu

"Věci, které všichni vědí, ale nikdo se jimi neřídí"

(Soudce Cepl na protestní akci na Náměstí Míru v Praze ve čtvrtek 28.6.2012)

“SAMOZŘEJMOSTI” - 2

II. Stát, jeho dobré fungování, je životně důležité pro každého z nás:

(i) Dobrý fungující stát nás musí chránit před zvůlí mocných - musí zajišťovat spravedlnost

(ii) ochránit před ohrožením z venku - před okupací cizí mocností,

(iii) vytvořit dobrou infrastukturu: spoje, školství, veřejnou správu, měnu, případně sociální a zdravotní zabezpečení, takovou, na kterou soukromá iniciativa nestačí.

POKUD STÁT TYTO ÚKOLY NEPLNÍ, ZTRÁCÍ DŮVĚRU,

POLITICKÉ ELITY ZTRÁCÍ LEGITIMITU =>

=> VRATKÝ, SLABÝ STÁT

“SAMOZŘEJMOSTI” V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Češi : málokdo na ně věří a je dodržuje (“Pravda a láska ..”)

Neuvědomujeme si však jejich “civilní”, občanskou dimenzi - význam obce, státu a vlády práva v nich, jejich důležitost pro bezpečí a stabilitu našeho života

Anglofonní svět : byly a jsou zažité.

Ale: morální krize v posledních desetiletích je nahlodala

Byly žity v období civilizačního rozkvětu severoitalských měst v renezančním “quatrocentu”, a v Britanii průmyslové revoluce 18. a 19. století

(viz severoitalská filosoficko ekonomická škola : Občanské ctnosti, public happiness. Bruni, Zamagni 2007 Civil economy. Peter Lang)

Umění italského quatrocenta :Beato Angelico (1395-1455) “Zvěstování”

Do jaké míry jsou"samozřejmosti" I a II

idealistické - nereálné ?

•Viz DIAGRAM mezinárodní srovnání

(níže)

NESAMOZŘEJMOST: “nebezpečná a nepokrytá mezera”

Řada občanů (i politiků?) jí nerozumí (nebo nechce rozumět?) :

KDO PEČUJE O ČESKÝ STÁT ?

•Naše svoboda závisí na pevnosti spravedlivého řádu v zemi

•Čím více řád oslabuje, například korupcí, tím více upadáme do chaosu a do zvůle mocných a bohatých

•“Zbytečný” (v očích občanů) stát je vratký

DIAGRAM: Svoboda a Dobrý řád ve 151 státech v 2006

POUČENÍ Z MEZINÁRODNÍCH SROVNÁNÍ

Srovnání ukazuje, že vládnutí může být jak velice špatné, tak i vskutku

dobré a cokoliv mezi těmito dvěma krajními situacemi.

Vzory dobré vlády, řádu a svobody a stabilní demokracie:

Nový Zéland, Island, Finsko, Dánsko, Švýcarsko, Norsko :

CPI 9+, Známka občanských svobod CL 1

Příklady černé díry zvůle a kleptokracie:

Uzbekistan, Turkmenistan :

CPI 2.1-2.2, Známka občanských (ne)svobod CL 7

Dvě cesty pro Českou republiku:

1. upevňování dobrého řádu - směr ke stabilním demokraciím

2. pod tlakem “kmotrů” skluz do zvůle a nesvobody

DOBRÝ ŘÁD V ČR: upevňování nebo skluz?

INDEX SVOBODY: stále 1Rok CPI 1997 5.21998 4.81999 4.62000 4.32001 3.92002 3.72003 3.92004 4.22005 4.32006 4.82007 5.22008 5.22009 4.92010 4.62011 4.5

ZÁLEŽÍ NA VZÁCNÉM A

VELICE OBTÍŽNÉM UMĚNÍ

(SI) VLÁDNOUT

CO ZNAMENÁ UMĚT (SI) VLÁDNOUT ?

TO JE NÁPLNÍ KNIHY.

NĚKOLIK MYŠLENEK:

Spravedlivý, “dobrý” řád (Right Order, Hayek) vytváří celá společnost, všichni občané - nejen politici, soudci, policie.

Je výrazem našeho způsobu myšlení, jak “se” dělá politika, občanské a politické kultury.

CO ZNAMENÁ UMĚT (SI) VLÁDNOUT ? Pokračování

Vědět a mít zažité nezvratné přesvědčení o existenčním významu dobrého řádu.

Aktivně dobrý řád spoluvytvářet a trvat na jeho dodržování:

NEBÁT SE A NEKRÁST

------------------------------------------------------------

HOSPODÁŘSKÝ DOPAD DOBRÉHO VLÁDNUTÍ ?

KONKURENCE-SCHOPNOST

Klaus Schwab, World Economic Forum  The Global Competitiveness Report 2012–2013, p. 150  

Czech Republic  

 The Global Competitiveness Index   Rank Score (out of 144) (1–7)  GCI 2012–2013 ....................................................... 39 ..... 4.5  GCI 2011–2012 (out of 142)..................................... 38......4.5  GCI 2010–2011 (out of 139)..................................... 36......4.6   Basic requirements (20.0%)....................................44 ......4.9  Institutions................................................................. 82......3.7  Infrastructure ............................................................ 38......4.8  Macroeconomic environment ................................... 42......5.2  Health and primary education.................................... 53......5.9   Efficiency enhancers (50.0%)..................................34 ......4.6  Higher education and training.................................... 38......4.9  Goods market efficiency ............................................ 41......4.5  Labor market efficiency .............................................. 75......4.3  Financial market development ................................... 57......4.3  Technological readiness..............................................31......5.1  Market size............................................................... …40......4.5   Innovation and sophistication factors (30.0%).........32 ......4.1  Business sophistication ........................................... ….35......4.5  Innovation................................................................. ….34......3.8  

The Global Competitiveness Report 2012–2013, p. 150  

Czech Republic  

The most problematic factors for doing business

Corruption ..........................................................................19.1 Inefficient government bureaucracy ...................................15.1 Tax regulations ....................................................................9.2 Tax rates...............................................................................8.4 Access to financing ..............................................................8.1 Restrictive labor regulations..................................................7.6 Policy instability ....................................................................6.6 Crime and theft .....................................................................6.2 Poor work ethic in national labor force .................................5.5 Inadequately educated workforce.........................................4.0 Insufficient capacity to innovate............................................3.3 Government instability/coups ...............................................2.4 Inadequate supply of infrastructure.......................................2.4Inflation..................................................................................0.8 Poor public health .................................................................0.6 Foreign currency regulations.................................................0.6

Note: From the list of factors above, respondents were asked to select the five most problematic for doing business in their country and to rank them between 1 (most problematic) and 5. The bars in the figure show the responses weighted according to their rankings.

"Předběžná opatrnost" v politice- JAK BUDOVAT DŮVĚRU

Jednat tak, aby nemohlo vzniknou podezření z nepoctivé hry.

Nastavit zákony a pravidla tak, aby předem vyloučila nepoctivé jednání

Manifest sdružení Veřejnost proti korupci z 26. května 2011 uvádí seznam patnácti potřebných norem, které by nepoctivé jednání vyloučily. Příklady

Financování politických stran: Dohled nad financováním. Omezení výdajů na volební kampaně

Zrušení anonymních akcií na majitele

Zákonná ochrana oznamovatelů korupce

Zákon o státní službě, depolitizovat státní správu

Majetková odpovědnost státních úředníků a veřejných činitelů

(další náměty i zkušenosti - viz kniha)

KNIHA VOLÁ PO NÁPRAVĚ ŘÁDU

OTÁZKA :

Jak měnit zaběhnutý způsob myšlení a

života

ve veřejnosti a v politice -

Jak měnit občanskou a politickou

kulturu ?

SOUVISLOSTI : Jak to zařídit ?

Literárky 2010

Jak to zařídit aby příští report

- za pár let / desetiletí -byl příznivější ?