Lumbální punkce a epidurální anestezie

Lumbální punkce• Co je lumbální punkce?

• vyšetření, při němž lékař odebírá z páteřního kanálu mozkomíšní mok

• páteřní kanál je prostor mezi obratli, ve kterém je uložena mícha

• provádí se na neurologických odděleních jako běžný diagnostický výkon.

Kdy Vám lékař doporučí lumbální punkci? • Lumbální punkce slouží především k průkazu nebo vyloučení zánětlivých nebo degenerativních onemocnění mozku, mozkomíšních obalů, míchy a nervových kořenů. Dále k průkazu krvácení do páteřního kanálu a k průkazu nádorových buněk v mozkomíšním moku.

•  Mozkomíšní mok je tekutina omývající mozek a míchu ( v subarachnoidálním prostoru – mezi vnitřním a vnějším listem měkké pleny ). Tvoří se v mozkových komorách, cirkuluje mozkovými a míšnímu obaly a vstřebává se do krve. Při různých onemocněních se mění jeho složení. Rozborem je možné zjistit jaké procesy probíhají v centrálním nervovém systému

• Jaké jsou přístroje a pomůcky k lumbální punkci?

K vlastnímu odběru mozkomíšního moku se používá dlouhá jehla, látka ke znecitlivění a zkumavka na mozkomíšní mok. Jehla musí být vzhledem k anatomickým poměrům dlouhá. Než se jehlou lékař dostane až k páteřnímu kanálu, ze kterého je možné mok odebrat, musí proniknout kůží, podkožím a svaly, které v příslušné krajině vedou. Znecitlivující látku lékař vpichuje před lumbální punkcí do podkoží, aby vlastní výkon nebolel. Lumbální punkce je tedy bezbolestná.

• Jak vypadá vlastní vyšetření?

Vlastní vyšetření trvá pár minut. Vyšetření lze provést vsedě nebo vleže. Vsedě nejlépe obkročmo na židli nebo na lůžku s vyhrbením hřbetu ( rozestoupení obratlů - snadnější zavedení punkční jehly). Lékař nejprve místo vpichu umrtví. Pak provede vlastní odběr mozkomíšního moku. Vyhmatá se místo vpichu ve střední rovině uprostřed interspinálního prostoru L4/5, event. L3/4 (na spojnici hřebenů kyčelních kostí, která protíná interspinální prostor L3/4 nebo trn L4). Jehla s mandrénem se zavede kolmo, otvorem na stranu a pak (narazí-li se na kost) se hrot mírně stočí kraniálně (asi o 15°). Někdy je potřeba subarachnoidální prostor hledat vějířovitým ukláněním, zanořováním a povytahováním jehly. Vytáhne se mandrén a manometrem se změří počáteční tlak. Do zkumavky se odpustí potřebné množství likvoru (u dospělých až 10-15ml). Manometrem se změří konečný tlak. Při tomto výkonu bude pacient cítit jen nepatrný tlak ale ne bolest. Po vlastním odběru lékař jehlu vytáhne a místo vpichu dezinfikuje a zalepí.

•   Mozkomíšní mok je za normálních okolností průhledný a bezbarvý. Obsahuje malé množství bílkovin, cukrů a bílých krvinek. Je sterilní, to znamená, že v něm nejsou přítomny žádné bakterie. Růžově nebo tmavě hnědě zbarvený mok znamená krvácení. Zakalení vzbuzuje podezření na infekci. Zvýšená koncentrace bílkovin ukazuje na krvácení, zánět, nádor nebo poranění. Snížená koncentrace cukru (glukózy) je známkou bakteriální infekce

Epidurální anestezie= peridurální, extradurální

- regionální anestezie

- znecitlivění , nejjednoduší v lumbální krajině ( thorakální, cervikální )

- lumbální anestezie okolí místa punkce je infiltrováno lokálním anestetikem většinou v úrovni L3/L4, jehla je vpíchnuta mezi trnovými výběžky šikmo kraniálně a přesně uprostřed až k lig. flavum po vytažení mandrénu nesmí při správné poloze odkapávat likvor, pak se nasadí stříkačka s roztokem, jehla je zasunována hlouběji, při dosažení peridu. prostoru se dá píst stříkačky lehce stlačit ( subatmosférický p )

- optimální hloubka = 2-4cm