Malá Botanika – Cvičení 5

Jitka Kocková, Pavel Kúr

2014

upraveno dle starších verzí různých autorů

Pinophyta – jehličnany

kresby Jan Košnar

(a) ve šroubovici (např. smrk, jedle) (b) vstřícně (např. zerav)

(c) v přeslenech (d) ve svazečcích na brachyblastech (např. borovice, modřín)

(např. jalovec)

Oddělení: Pinophyta (jehličnany)• pyknoxylické dřevo – kompaktní, méně parenchymu a dřevních paprsků• pryskyřičné kanálky ve dřevě i kůře

• trofofyly (zelené listy): hl. jehlicovité (dlouhé a úzké) nebo šupinovité (krátké a široké)se siličnými kanálky, xeromorfní stavba

• jehlice na makroblastech, případně ve svazečcích na brachyblastech= „normální“ delší větve = velmi krátké větvičky

Pinophyta – obecná charakteristika

• anatomie jehlicovitých listů (trofofylů):

kutikula (voskovitá vrstva)

epidermis (pokožka)

pryskyřičný kanálek

endodermis

cévní svazek: černě – dřevo (xylém), šedě – lýko (floém)

průduch

Příčný řez jehlicí borovice lesní (Pinus sylvestris) - diploxylon

Borovice vejmutovka (Pinus strobus) - haploxylon

Smrk ztepilý (Picea abies).

Jedle bělokorá (Abies alba).

− uspořádány ve šroubovici nebo vstřícně

• pyl – často vzdušné váčky (chybí u Taxus, Larix)

• reprodukční orgány:

– ♂ samčí šištice: mikrosporofyly (= tyčinky), naspodu nesou

mikrosporangia (prašná pouzdra, většinou 2)

(oddělení) Pinophyta – jehličnany

pylové zrno (obsahuje ♂ gamety)tyčinka (detail)

prašné pouzdro

tyčinka

vývoj pylu

vzdušný vak

• reprodukční orgány:

– ♀ samičí šištice:

→ listeny = podpůrné šupiny (ve šroubovici)

→ v paždí listenů semenné šupiny (megasporofyl) – nesou nejčastěji 2 nahá obrácená vajíčka (→

nahosemenné)

→ rozpadavé i nerozpadavé

(oddělení) Pinophyta – jehličnany

dřevnatá šiškapodpůrná šupina

semenná šupina

semeno (s křídlem)

vajíčko (obsahuje ♀ gamety)

vývoj semen

Pinophyta – Pinaceae

štítek (apofýza)

pupek (umbo)

Pinophyta – systematické členění

• systematické členění:

• recentně jediná třída (Pinopsida) s množstvím řádů a čeledí

• (čeleď) Pinaceae

• častá ektomykorrhiza• vždyzelené stromy (vzácně opadavé - Larix)• téměř výhradně na severní polokouli (boreální zóna, jižněji hl. v horách)

• ♂ i ♀ šištice se sporofyly ve šroubovici, ♀ šištice po oplození vajíček dřevnatí (→ šišky)

• pylová zrna se vzdušnými vaky

Pinophyta – Pinaceae

• (podčeleď) Abietoideae

• jehlice vyrůstají jednotlivě na makroblastech

rod: Abies (40 – 50) •nesrůstá semenná a podpůrná šupina •šišky dozrávají v prvním roce, rozpadavé, rostou vzhůru

Abies alba – jehlice krátké, 2řadě uspořádané, evropský endemit

A. grandis – S Amerika, vysazována v lesích

A. nordmanniana – Z Asie, vánoční stromky „nordmanka“

Pinophyta – Pinaceae

• (podčeleď) Abietoideae

rod: Picea (40)•jehlice přisedlé či krátce řapíkaté, po opadu vysoké listové polštářky

•šišky převislé, nerozpadavé, na zralých šiškách podpůrná šupina nezřetelná

Picea abies – evrop. endemit

P. pungens – Z USA, pěstovaný cv. argentea

Pseudotsuga menziesii – j. nevykrojené, Z Sev. Ameriky

Tsuga canadensis – V Sev. Ameriky

Pinophyta – Pinaceae

• (podčeleď) Laricoideae

–jehlice ve svazečcích i jednotlivě –šištice dvouleté–pylová zrna bez vzdušných vaků

Larix decidua – pův. Evropa – při horní hranici lesa (světlomilný) – v ČR původní na SV Moravě – opadavý

Cedrus – 4 druhy (3 Středomoří, 1 Himaláje)– stálezelené stromy, – šišky vzpřímené, zrají ve 2.‑3. roce, na zemi rozpadavé

C. atlantica - S Afrika

Pinophyta – Pinaceae

• (podčeleď) Pinoideae

− jehlice ve svazečcích na brachyblastech− semenná šupina srostlá s podpůrnou (štítek, pupek)− šišky nerozpadavé, dozrávají 2. – 3. rokem

rod: Pinus (100)− sev. polokoule − semenná šupina zakončená štítkem = apofýza, pupek = umbo

subg. Pinus (Diploxylon)

−jehlice uprostřed dvojitý cévní svazek−jehlice po 2 – 3 ve svazečku−pupek (umbo) ± uprostřed štítku

Pinus sylvestris

P. mugo – symetrické šišky, Evrop. endemit, subalpinské pásmo

P. rotundata – středoevr. endemit, rašeliniště, šiška výrazně asymetrická

P. nigra – Evropa, Z Asie, izol. horské populace

subg. (Haploxylon)

−jehlice s 1 cévním svazkem −jehlice po 5 ve svazečku−umbo ± na vrcholu štítku

P. strobus – jehlice jemné, v. Sev. Americe, v ČR invazivní

P. cembra – Evropa, horské polohy

P. aristata – horské pouště z. Sev. Amerika,

4 000 let

Taxodiaceae (tisovcovité)

• čeleď: Taxodiaceae

− 10/14, roztrhaný reliktní areál − jehlice převážně ve šroubovici − 1domé dřeviny− šišky dřevnaté, nerozpadavé, semena křídlatá

Sequoiadendron giganteum – Z USA (Sierra Nevada), stáří 3000 let

Taxodiaceae (tisovcovité)

Sequoia sempervirens – pobřežní hory Z USA, nejvyšší stromy světa

Taxodiaceae (tisovcovité)

Metasequoia glyptostroboides – známa z třetihor, živá objevena až v r. 1940 v Číně, opadavé jehlice, vstřícné větvení

• čeleď: Cupressaceae − listy většinou šupinovité, vstřícné nebo v 3četných

přeslenech− šišky dřevnaté, kožovité nebo dužnaté

Chamaecyparis pisifera – Japonsko

Ch. lawsoniana – USA

Juniperus communis – listy jehlicovité v 3četných přeslenech

– světlomilný druh, pastviny

– bobulovité šišky = galbulus (endozoochorie)

Cupressaceae (cypřišovité)

Thuja occidentalis – V Sev. Ameriky, nejhojněji pěstovaný v ČR

T. orientalis – Asie

Cupressus sempervirens

– mediterán, štíhlé, sloupovité

Taxaceae (tisovité)

• čeleď: Taxaceae (5/16)− jen severní polokoule − mikrosporofyly štítkovité s ↑ množstvím prašných pouzder, pylová zrna

bez vzdušných váčků− ♀ šištice redukované, zpravidla 1 terminální vajíčko obklopené valem =

kupula, mění se v míšek = epimatium− jehlice bez pryskyřičných kanálků

Taxus baccata – 2domá dřevina, Evropa, s. Afrika, z. Asie, suťové lesy