37

malá Stavební příručka

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Příručka pro stavební projektanty, architekty, studenty nebo učitele stavebních oborů. Malá Stavební příručka je odlehčenou verzí knihy „Stavební příručka: to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů“ (www.grada.cz/stavebni-prirucka_6675/seznam/katalog/).

Citation preview

Page 1: malá Stavební příručka
Page 2: malá Stavební příručka

malá STAVEBNÍ PŘÍRUČKA

Obsah • Obsah 1 A4

Upozornění

• Předmluva 1 A4 Autorská práva

• Autor projektu 1 A4 Odkazy Poděkování Historie

Stavitelství

1. Vzájemné odstupy staveb 3 A4 2. Požadavky na skluznost podlah 1 A4

Stavební materiály

3. Beton - Pevnostní třídy betonu 1 A4 4. Tepelná izolace - Polystyren 1 A4

Technická za řízení budov

5. Návrh počtu zařizovacích předmětů 3 A4 6. Prostorové uspořádání sítí technického vybavení 6 A4

Stavební fyzika

7. Akustika - Požadavky 3 A4 8. Tepelná technika - Požadavky na součinitel prostupu tepla 1 A4

Stavebn ě technické požadavky

9. Školy, predškolní, školská a tělovýchovná zařízení 1 A4 10. Zdravotnické zařízení 1 A4 11. Minimální světlé výšky 6 A4

Míry

12. Sklony 1 A4

Stavební p říručka (ukázka)

13. Obálka 1 A4 14. Obsah 4 A4

Upozorn ění Autor neručí za doslovnou správnost informací a pro úplné pochopení problematiky a komplexnosti problému doporučuje nastudovat odkazované zdroje.

Page 3: malá Stavební příručka

malá STAVEBNÍ PŘÍRUČKA

Předmluva Vítám vás u třetího souborného vydání malé stavební příručky, kterou jsem sestavil pro

ulehčení práce architektům a stavebním projektantů. Příručka je tématicky členěna a obsahuje souhrné informace, které byste museli jinak porůznu a pracně hledat v normách, vyhláškách, zakonech, učebnicích nebo jiných oborových příručkách.

Verze s označení 3.0 nese nově název „Malá Stavební příručka“ neboť se jedná o

vybrané, ukázkové části z knihy „Stavební příručka: to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů“, která svým rozsahem nabízí mnohem širší záběr, a najdete v ní spoustu užitečných informací. Malá Stavební příručka je tedy jakousi „ochutnávkou“ toho, co můžete nalézt v knize Stavební příručka:

REMEŠ, Josef, Ivana UTÍKALOVÁ, Petr KACÁLEK, Lubor KALOUSEK a Tomáš PETŘÍ ČEK. Stavební p říru čka : to nejd ůležit ější z norem, vyhlášek a zákon ů. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. Stav itel. ISBN 978-80-247-3818-5.

Kniha Stavební příručka je dílem kolektivu autorů a byla vydána v roce 2012, nakladatelstvím Grada. Stavební přiručku můžete nalézt na pultech u Vašich oblíbených knihkupců s odbornou literaturou.

Snad Vám bude tato příručka vítaným pomocníkem při návrhování jedinečných,

originálních a funkčních staveb. Připomínky, ohlasy či kritika jsou vítany na emailové adrese:

[email protected]

Autorská práva

Bez souhlasu autora nelze zve řejnit p říru čku mimo povolená média. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen ÚNMZ) souhlasil s použitím částí českých technických norem (dále jen ČSN) v publikaci „Stavební p říru čka“. ČSN nebo jejich části nesm ějí být podle ust. § 5 odst. 8 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o zm ěně a dopln ění n ěkterých zákon ů, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, rozmnožovány a rozši řovány bez souhlasu poskytovatele.

Page 4: malá Stavební příručka

malá STAVEBNÍ PŘÍRUČKA

Autor projektu

Josef Remeš www.jremes.cz

Odkazy Stavební příručka: www.facebook.com/stavebniprirucka ČSN online: csnonline.unmz.cz

Poděkování Děkuji ÚNMZ za svolení použití vybraných částí ČSN v této přiručce. Děkuji také všem, kteří se přímo či nepřímo na vzniku této příručky podíleli, příspěvky, připomínkami nebo revizí některých částí a to zejména Radimu Koutňákovi, Jiřímu Mantlíkovi, Rostislavu Říhovi. Dále děkuji Ivaně Utíkalové, Petrovi Kacálkovi, Luboru Kalouskovi a Tomaší Petříčkovi za důvěru při tvorbě knižní podoby Stavební příručky.

Historie Datum Verze 2010-05-25 1.0

• První verze příručky

2010-06-03 2.0

• Aktualizace: Polystyren. • Odebráno: Zemní práce (norma zrušena a prochází revizí). • Přidáno: Vzájemné odstupy staveb; Stavební fyzika – Akustika, Tepelná technika;

Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

2012-05-01 3.0

• Stavební příručka přejmenována na „Malou Stavební příručku“. • Aktualizace většiny kapitol. • Přídáno: Návrh počtu zařizovacích předmětů.

Page 5: malá Stavební příručka
Page 6: malá Stavební příručka
Page 7: malá Stavební příručka

Vzájemné odstupy staveb

501/2006 Sb. VYHLÁŠKA o obecných požadavcích na vyu žívání území

§ 25 Vzájemné odstupy staveb(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany,

prevence závažných havárií 19), požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu.(2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije.(3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.(4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových.(5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.(7) Vzdálenost průčelí budov 2), v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.(8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.§ 26 VýjimkyZa podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 5 až 7, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 písm. a), § 24a odst. 3 písm. a), § 25 odst. 2 až 7.Pozn.: 2) § 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.19) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.

Zdroj: 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA o obecných požadavcích na využívání území ze dne 10. listopadu 2006; Změny: 269/2009 Sb., 22/2010 Sb.

Vyhláška hl. m. Prahy, o obecných technických požad avcích na výstavbu v hlavním m ěstě Praze

Čl. 8 Vzájemné odstupy staveb(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště).(2) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 3 až 6. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umísťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových.(3) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost mezi rodinnými domy může být snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na odstup od společných hranic podle odstavce 4.(4) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, nesmí být vzdálenost od společných hranic pozemků menší než 3 m, přitom vzdálenost vnějšího okraje střech od této hranice nesmí být menší než 2 m.(5) Vzdálenost stavby samostatné garáže, drobných staveb a stavby pro podnikatelskou činnost na pozemku rodinného domu od společných hranic pozemků rodinných domů nesmí být menší než 1,5 m.(6) V územích, kde je nutno stavbu přizpůsobit charakteru okolní zástavby, je možné uplatnit urbanistická hlediska a umístit rodinný dům, drobné stavby a garáže na pozemku rodinného domu až na hranici pozemku. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici žádné stavební otvory (např. okna, větrací otvory apod.) a musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.

(7) Nemají-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, musí na sebe navazovat minimálně jednou třetinou hloubky štítové zdi.(8) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky pozemní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umísťovaných v prolukách řadové zástavby.

(9) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn a předsazených částí stavby (balkóny, arkýře, terasy, vstupy apod.), střech, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

Zdroj: Vyhláška hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (Právní předpis hl. m. Prahy č.26/1999) 19. 10. 1999

Page 8: malá Stavební příručka

Druh staveb Druh provozu Součinitel smykového t ření

Výkyv kyvadla Úhel kluzu Pozn. Zdroj

Podlahy všech bytových a pobytových místností ≥ 0,3 ≥ 30 ≥ 6° [A] [01]Části staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů ≥ 0,5 ≥ 40 ≥ 10° [B], [C], [D] [01]Bezbariérové stavby ≥ 0,5 ≥ 40 ≥ 10° [02]Bezbariérové stavby (nášlapná vrstva ve sklonu) ≥ 0,5 + tg α ≥ 40 x (1 + tg α) ≥ 10° x (1 + tg α) [02]Pochozí plocha schodišťových stupňů ≥ 0,5 ≥ 40 ≥ 10° [03]Přední okraj schodišťového stupně do vzdálenosti 40 mm od hrany ≥ 0,6 ≥ 50 ≥ 13° [03]Plocha ramen šikmých ramp ≥ 0,5 + tg α ≥ 40 x (1 + tg α) ≥ 10° x (1 + tg α) [03]

≥ 12° [04]

≥ 18° [04]

≥ 24° [04]

- α je úhel sklonu ve směru chůze nebo úhel sklonu ramene šikmé ramp.- Požadované hodnoty musí být splněny i při běžném zašpinění podlahy při provozu budovy nebo u vlhké podlahy.- V bezbariérově užívaných stavbách musí mít protiskluzovou úpravu celá plocha povrchů stupňů, podest a ramen šikmých ramp.

- povrchy ve vodorovné ploše bazénu o hloubce vody od 0 mm do 800 mm- povrchy v ploše bazénu se sklonem do 8° o hloubce vody od 0 mm do 1 350 mm- povrchy na plochách v okolí bazénu, které jsou občas mokréPříklad: veřejné sprchy, ochozy bazénů, brouzdaliště, schody

Poznámky:

Požadavky na skluznost podlah

- povrchy v ploše bazénu se sklonem přes 8° o hloubce vody od 0 mm do 1 350 mm- stupně, startovací bloky, nášlapné plochy žebříků a žebříkových schodišťPříklad: schody do vody, šikmé okraje bazénů

Požadavky na skluznost podlah

[04] ČSN EN 13451-1 Vybavení plaveckých bazénů - Část 1: Všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody (5.2012)

- Protiskluzová úprava vnějších schodišť a šikmých ramp musí být provedena způsobem zohledňujícím možnosti a způsoby zimní údržby a provoz v zimním období.

Zdroje:[01] ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení (5.2012)[02] Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb[03] ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy - Základní požadavky (3.2010)

- Protiskluzová úprava musí být provedena takovým způsobem, aby byla zajištěna její náležitá trvanlivost nebo možnost pravidelné obnovy.

Plavecké bazény

Schodišt ě

Obecné stavby

Bezbariérové stavby

- povrchy ve vodorovné ploše bazénu o hloubce vody od 800 mm do 1 350 mmPříklad: šatny, chodby pro chůzi na boso

[A] Do této kategorie patří i soukromé terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že podlaha není zakrytá před deštěm, musí být poždavky splněny i při mokrém povrchu.[B] Do této kategorie patří i veřejné terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že tyto povrchy nejsou kryté před deštěm , musí být poždavky splněny i při mokrém povrchu.[C] Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra (např. ochozy okolo bazénů, sprchy, dna v neplaveckých bazénech s hloubkou větší než 80 cm, dna v neplaveckých bazénech s vlnobitím, schody vedoucí do vody max. 1 m široké opatřené oboustrannými madly, schody mimo bazény), následující: úhel kluzu nejméně 18°.[D] Povrchy podlah, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra a které nemohou být zkoušeny metodou úhlu kluzu, musí vykazovat hodnotu výkyvu kyvadla za mokra nejméně 45.

Page 9: malá Stavební příručka

Třída pevnosti v tlaku

Minimální charakteristická válcová pevnost

fck,cyl

[N/mm2]

Minimální charakteristická

krychelná pevnostfck,cube

[N/mm2]

Třída pevnosti v tlaku

Minimální charakteristická válcová pevnost

fck,cyl

[N/mm2]

Minimální charakteristická

krychelná pevnostfck,cube

[N/mm2]C -/5 5C -/7,5 7,5C 8/10 8 10 LC 8/9 8 9C 12/15 12 15 LC 12/13 12 13C 16/20 16 20 LC 16/18 16 18C 20/25 20 25 LC 20/22 20 22C 25/30 25 30 LC 25/28 25 28C 30/37 30 37 LC 30/33 30 33C 35/45 35 45 LC 35/38 35 38C 40/50 40 50 LC 40/44 40 44C 45/55 45 55 LC 45/50 45 50C 50/60 50 60 LC 50/55 50 55C 55/67 VP) 55 67 LC 55/60 55 60C 60/75 VP) 60 75 LC 60/66 VP) 60 66C 70/85 VP) 70 85 LC 70/77 VP) 70 77C 80/95 VP) 80 95 LC 80/88 VP) 80 88C 90/105 VP) 90 105C 100/115 VP) 100 115

ČSN EN 206-1 ČSN 73 2400:1989 ČSN 73 2001:1970 ČSN 73 1201:1967 Druh betonuObjemová hmotnost

po vysušení v sušárn ě

Třída pevnosti v tlaku

platná neplatná neplatná neplatná Lehký 800 - 2 000 kg.m-3

(B 3,5) (B 60) 0I Obyčejný 2 000 - 2 600 kg.m-3

C -/5 B 5 B 80 Těžký > 2 600 kg.m-3

C -/7,5 B 7,5 B 105 0 Vysokopevnostní > C50/60; > LC 50/55C 8/10 B 10 B 135

B 12,5

C 12/15(B 13,5)

B 15B 170

II

C 16/20 B 20 B 250C 20/25 B 25

(B28) B 330C 25/30 B 30

B 35C 30/37 B 400

B 40 B 500C 35/45 B 45 VC 40/50 B 50C 45/55 B 55 B 600C 50/60 B 60C 55/67C 60/75C 70/85C 80/95C 90/105C 100/115

Zdroj: Příručka technologa BETON: SUROVINY — VÝROBA — VLASTNOSTI (2010 / 1. vydání) … Českomoravský cement, a. s.

VI

Klasifikaci betonu v tlaku určuje charakteristická pevnost v tlaku (fck,cyl), zjištěná na válcích o průměru 150 mm a výšce 300 mm ve stáří 28 dnů nebo charakteristická pevnost v tlaku (fck,cube) zjištěná na krychlích o hraně 150 mm ve stáří 28 dnů.

Pevnostní třídy betonu

IV

Třídy pevnosti v tlaku betonu podle ČSN EN 206-1

Lehký betonObyčejný a t ěžký beton

III

I

Poznámka: VP) … Vysokopevnostní beton

Srovnání tříd pevnosti obyčejného betonu podle platných a dříve

používaných noremVysvětlivky

Page 10: malá Stavební příručka

2.0

Značení aktuální Zna čení staré Zna čení obchodní(ČSN EN 13 163) (ČSN 64 3510) Typ EPS Výrobce Tloušťka 10 15 20 25 30 35 40 50 60 70 80 90 100 120 140 160 180 200 220 240 250 260 280 300 320

EPS 50 Z PSB-S 15 EPS 50 Z modrá černá černášikmé střechy mezi a pod krokvemi, závěsné podhledy

X X X X X X X X X X

EPS 70 Z PSB-S 20 EPS 70 Z zelená černá černástěny s výjimkou kontaktních zateplovacích systémů

X X X X X X X X X X X X X X

EPS 100 Z PSB-S 25 EPS 100 Z černá černá černášikmé střechy nad krokvemi, bežné zatížení podlahy, obvodové stěny pod terénem s izolací proti vodě

X X X X X X X X X X X X X X

EPS 150 Z PSB-S 30 EPS 150 ZEPS 200 Z PSB-S 35 EPS 200 ZEPS 70 S Stabil PSB-S 20 Stabil EPS 70 S Stabil zelená černá černá podkladní vrstva izolací plochých střech desky EPS pro trvalé zatížení X X X X X X X X X X X X X X

EPS 100 S Stabil PSB-S 25 Stabil EPS 100 S Stabil černá černá černá ploché střechy a podlahy s běžným zatíženímdesky EPS pro trvalé zatížení

max. 2000 kg.m-2 při deformaci < 2%

X X X X X X X X X X X X X X

EPS 150 S Stabil PSB-S 30 Stabil EPS 150 S Stabil hnědá černá černá ploché střechy a podlahy vysoce zatížené X X X X X X X X X X X

EPS 200 S Stabil PSB-S 35 Stabil EPS 200 S Stabil žlutá černá černáploché střechy a podlahy vysoce zatížené, izolace suterénních konstrukcí bez izolace proti vodě

X X X X X X X X X X X

EPS GreyRoof 100 konstrukce s běžným zatížením grafitové izolační desky X X X X X X X X X X X X XEPS GreyRoof 150 konstrukce s vysokým zatížením grafitové izolační desky X X X X X X X X X X X X X

SG Combi Roof 30Mkombinovaný izolant z minerální izolace a EPS pro lehké střešní pláště

tloušťka minerální izolace je 2x 30 mm

X X X X X X X X X

SG Combi Roof 30M Greykombinovaný izolant z minerální izolace a šedého EPS pro lehké střešní pláště

tloušťka minerální izolace je 2x 30 mm

X X X X X X X X X

PSB-S 20 Stabil fasádní EPS 70 F Fasádní zelená černá zelená kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

PSB-S 25 Stabil fasádní EPS 100 F Fasádní X X X X X X X X X X X X X X X

EPS GreyWall kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn fasádní EPS s grafitem X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

EPS Silence dB Pluskontaktní zateplovací systémy obvodových stěn se zvýšenýmy požadavky na akustiku

X X X X X X

EPS T 3500 modrá černá modráplovoucí podlahy s útlumem kročejového hluku se

zatížením max. 3,5 kN/m2 X X X X X X

EPS T 5000 zelená černá modráplovoucí podlahy s útlumem kročejového hluku se

zatížením max. 5 kN/m2 X X X

EPS NeoFlor 100těžké a lehké plovoucí podlahy bez požadavků na kročejový útlum

grafitové izolační desky EPS pro trvalé zatížení max. 2000

kg.m-2 při deformaci < 2%X X X X X X X X X X X X X X X

EPS NeoFlor 150těžké a lehké plovoucí podlahy bez požadavků na kročejový útlum

grafitové izolační desky EPS pro trvalé zatížení max. 3000

kg.m-2 při deformaci < 2%X X X X X X X X

EPS P PerimetrPERIMETER, soklové desky

DEKPERIMETERobvodové stěny pod terénem bez izolace proti vodě

X X X X X X X X

Ext

rud. XPS JACKODUR, Synthos

XPS, Styrodur

zateplení fasád, soklů, podlah, suterénů a střech, pro ploché střechy, obrácené střechy, zelené střechy, podlahy, vnější stěny ve styku se zeminou

X X X X X X X X X* X* X*

Legenda zna čeníČSN EN 13 163: EPS 150 Z - číslo udává pevnost v tlaku při 10% stlačení [kPa]ČSN 64 3510: PSB-S 30 - číslo udává objemovou hmotnost materiálu [kg.m-3]Zdroj: KUTNAR - Ploché střechy, Skladby a detaily - květen 2008 (Tab. 9)

Vypracoval: Josef Remeš

Desky pro kro čejový útlum (např. PST-S)

RIGIFLOOR 4000 (= užitné

zatížení max 4,0 kN/m 2), atd.

Doporu čené použití

nemá barevné označení

POLYSTYREN

Poznámky

Dru

h

Typ

EPS F Fasádní

Stř

ešní

des

ky (

pro

zate

plen

í stř

ech)

Fas

ádní

des

ky (

pro

kont

aktn

í zat

eplo

vání

)D

esky

pro

po

dlah

yČ. revize

Zdroj: Sdružení EPS, výrobní sortiment ISOVER a dalších firem

Vyráběné tlouš ťky [mm]

Poznámka: Obecně se desky EPS vyrábějí v tloušťkách 10 - 500 mm v násobcích po 10 mm. Tloušťky označené * se vyrábějí na vyžádání.

Barevné ozna čení

Exp

ando

vaný

( pěno

vý)

Sam

ozhá

šivé

des

ky (

pro

všeo

becn

é po

užití

)

Des

ky p

ro

kroč

ejov

ý út

lum

Page 11: malá Stavební příručka

počet/ženy počet/muži invalida

1/1-10 1/1-10 1/1-10 1/Ž a 1/M2/11-30 2/11-50 2/11-50 1/51 Ž3/31-50 3/51-100 3/51-100 +1/ na 300 Ž4/51-80 +1/ na 50 +1/ na 50

+1/ na 30

2/50 1/100 1/100 1/na 1-4 WC p)

+1/ na 50 +1/ na 100 +1/ na 100 1/2 na WC d)

Byt 1Byt (≥ 4 obytných místnostech) 2 1Byt (≥ 5 obytných místnostech) 2 1Čerpací stanice pohonných hmot 3) [Z11]

1 do 5 zaměstnanců v jedné směně 4)

1/Ž + 1/M od 6 do 10 zaměstnanců v jedné směně 5)

Koupaliště 1/50 1/100 1/50Koupaliště kryté umělé 1/50 1/100 1/50 1/15Koupaliště nekryté umělé 1/50 1/100 1/50 1/100

1/10 6) 1/10 6) 1/10 7) 1/25 7) 11)

2/11-30 6) 2/11-50 6) 1/10 8) 1/15 8)

3/31-50 6) +1/ na 50 6) 1/10 9) 1/10 9) 12)

+1/ na 30 6) 1/5 10) 1/5 10)

Pracoviště s ošetřovnou 1 1 13)

1/10 1/10 1/10+1/ na 20 +1/ na 40 +1/ na 40

Sauny 1/4 [Z01]1/5 1 do 10 zaměstnanců

1/11-15 1/11-15 1/5 1 od 11 do 15 zaměstnanců1/1-10 1/1-102/11-50 2/11-30

+1/ na 50 +1/ na 30 WC=pis. 16)

1 do 10 zaměstnanců1 nad 10 zaměstnanců

Stavby se shromažďovacím prostorem 1/50 1/100 1 1/50 [Z02]Školy a školská zařízení 1/20 1/80 1/20 1/20 1/80 1 hygienická kabina na 80 dívek

1/10 1/20 1/10 1/10 1 1/60 1 hygienická kabina na 60 dívek starších 12 let+1/ na 20 +1/ na 80 +1/ na 20 +1/ na 20 1 sprcha (pohotovostní)

Provozovny pro výchovu a vzdělávání, vyjma provozoven živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu

1/20 1/80 1/20 1/20 1/80 1 hygienická kabina na 80 dívek

Ubytovací zařízení 1/10 19) 1/10 19) 1/1 19) 1/10 19) Koupelna = vana nebo sprcha + umyvadlo1/10 1/10 1/10

+1/ na 20 +1/ na 40 +1/ na 40

počet/ženy počet/mužiStavba užívaná veřejností 1 A) 1 A)

Stavby určené pro děti do tří let s hygienickým zařízením pro veřejnost

1/Ž + 1/M 1 B)

Společné prostory a domovní vybavení bytového domu, na upravitelný byt a byt zvláštního určení

1 1

Legenda:p) požadovaná hodnotad) doporučená hodnotaŽ = ženyM = mužiKoupelna = místnost obsahující vanu nebo sprchu

ZdrojTabulka 2: Minimální po čty zařizovacích p ředmětů pro stavby zabezpe čujících bezbariérové užívání staveb (398/2009 Sb.)

Tabulka 1: Po čty zařizovacích p ředmětů ve vybraných budovách (počet zařizovacích předmětů / počtu osob)Zdroj

Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a pisoáry. Oddělené záchody pro ženy a muže nesmějí mít záchodovou předsíň společnou.Záchodová předsíň musí být samostatně větraná.Vybavuje se umývadly s mísící baterií pro studenou a teplou vodu, zařízením pro osušení rukou, odkládacími poličkami, věšáky, odpadkovým košem a zrcadly.

1) V každém podlaží administrativní budovy s přístupem veřejnosti musí být nejméně jedna integrovaná kabina v části WC pro muže a jedna integrovaná kabina v části WC pro ženy s rozměry a vybavením pro osoby s omezenou schopností pohybu podle požadavku zvláštního právního předpisu (Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., kterou nahradila 398/2009 Sb.). U změn staveb lze zřídit jednu kabinu WC pro obě pohlaví přístupnou přímo z chodby. V administrativních budovách a prostorech bez přístupu veřejnosti musí být takto upravené hygienické zařízení vždy alespoň jedno pro dvě podlaží. Tyto kabiny se započítávají do počtů požadovaných tabulkami 3 a 4 normy ČSN 73 5305.

Vysv ětlivky pro tabulku 1:

2) Pracuje-li v budově více než 50 žen, je nutné minimálně jednu kabinu vybavit pro osobní hygienu žen. Na každých 300 žen se počítá s minimálně jednou hygienickou kabinou. Pro tento účel je možné doplnit a využít integrované kabiny s rozměry a vybavením pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Poznámky:Kabina pro osobní hygienu (hygienická kabina)Kabina pro osobní hygienu se navrhuje jako samostatná místnost, zpravidla přičleněná k ženským záchodům.Vybavuje se umývadlem, záchodovou mísou, bidetem s ruční sprchou, nádoou na odpadky, věšákem a židlí.Kulturní a tělovýchovné stavby (kino, divadlo, atd.)Stavbou se shromažďovacím prostorem je stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšujímezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům.Záchodová předsíň

3) Při zřizování hygienických zařízení pro zaměstnance ČS záleží na počtu zaměstnanců; Počet hygienických zařízení pro zákazníky se navrhuje přiměřeně k velikosti ČS a k rozsahu doplňkových služeb, přičemž nejmenší počet je jedna kabina WC společně pro muže a ženy s úpravami pro osoby s omezenou schopností pohybu.4) 1 záchod (může být společný pro muže a ženy) umístěný tak, aby jej mohli používat i zákazníci; 1 umyvadlo (může být ve zvětšené předsíni záchodu).5) Umývárna pro muže s 1 umyvadlem; umývárna pro ženy s 1 umyvadlem; 1 záchod pro zaměstnance (může být společný pro muže a ženy) s předsíní a umyvadlem; 1 záchod pro zákazníky (může být společný pro muže a ženy) s předsíní a umyvadlem.6) Na pracovišti, na němž se vykonává práce ve vnuceném pracovním tempu, se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel podle odstavce o 20 %.7) čistý provoz - Druh práce: Znečištění kůže zaměstnance a jeho pracovního oděvu při práci nevzniká8) špinavý provoz - Druh práce: Znečištění kůže zaměstnance a jeho pracovního oděvu vzniká při práci9) teplý provoz - Druh práce: Těžká fyzická práce, práce v horkých provozech výrazné znečištění kůže a pracovního oděvu prachem, minerálními oleji a chemickými látkami, práce při činnostech epidemiologicky závažných

[Z02]

[Z04]

Při návrhu zařizovacích předmětů, zvláště určených pro společné hygienické místnosti, je nutné vždy vycházet z počtu uživatelů, z předpokladu soudobosti používání a z provozních zkušeností obdobných provozů. Počty různých zařizovacích předmětů určují příslušné předpisy (vyhlášky, normy) podle druhu budovy a počtu osob, které budou zařizovací předměty používat.

[Z08]

[Z07]

[Z09]

[Z01]

[Z03]

[Z02]

[Z10]

[Z05]

1

20)

ObjektWC Pisoárové

mísy Umyvadla Sprchy Koupelna Hygienická

kabinaPoznámka

20) V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem.

Vysv ětlivky pro tabulku 2:A) Kabina nemusí mít předsíňku v případech, kdy je přístupná z prostoru, který není pobytovou místností. Pokud je stavba vybavena maximálně dvěma záchodovými kabinami, lze jako bezbariérovou zřídit pouze jednu z nich, určenou pro obě pohlaví a přístupnou přímo z veřejného komunikačního prostoru. U změn dokončených staveb s více záchodovými kabinami lze též postupovat podle věty předchozí a v odůvodněných případech může být kabina zcela výjimečně přístupná z oddělení pro ženy. Ve stavbách, které jsou určeny pro osoby na vozíku s asistentem, musí být záchodová kabina řešena s ohledem na výpomoc asistenta.B) Stavby určené pro děti do tří let s hygienickým zařízením pro veřejnost musí mít nejméně jednu přebalovací kabinu v oddělení pro ženy a nejméně jednu přebalovací kabinu v oddělení pro muže, popřípadě nejméně jednu přebalovací kabinu přístupnou ze společného prostoru řešenou podle bodu 5.1.9. přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo nejméně jeden přebalovací pult v oddělení pro ženy a nejméně jeden přebalovací pult v oddělení pro muže řešený podle bodu 5.1.8. přílohy č. 3 k této vyhlášce.C) Ve stavbě, ve které je sprcha nebo vana určena pro užívání veřejností, musí být nejméně jedna sprcha nebo vana v oddělení pro ženy a nejméně jedna sprcha nebo vana v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky uvedenými v bodech 5.1.1. a 5.1.10. až 5.1.13. přílohy č. 3 k této vyhlášce.

10) bakteriální provoz - Druh práce: Práce s alergeny, chemickými karcinogeny a mutageny zejména pokud se vstřebávají kůží, práce s azbestem, práce s biologickými činiteli pokud jsou zařazeny do 3. a 4. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.11) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny.12) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny při činnostechepidemiologicky závažných.13) Práce, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou.14) Počty zaměstnanců znamenají počty v nejvíce obsazené směně; umývadla a sprchy musí mít výtoky studené a teplé vody.15) Do 10 zaměstnanců může být umývárna společná, od 11 zaměstnanců je nutné mít zvlášť umývárna pro ženy a pro muže, totéž platí pro záchod.16) Při počtu nad 50 můžů se přidává 1 WC a stejný počet pisoárů.17) Do 10 zaměstnanců - alespoň 1 záchod s předsíní a umyvadlem (může být společný pro zaměstnance i zákazníky)18) Nad 10 zaměstnanců - alespoň jeden záchod (určený jen pro zákazníky) s předsíní a s umyvadlem (může být společný pro muže i ženy).19) Platí pro jedno podlaží, počítáno na počet pokojů

Servisy a opravny motorových vozidel (zákazníci)1 17)

1 18)

Školy pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, pro těžké či hluboké postižení

Ubytovací zařízení (se stravovacími službami, společenskou nebo kulturní činností)

1

Pracoviště (sanitární zařízení)

7) čistý provoz8) špinavý provoz9) teplý provoz10) bakteriální provoz

Samostatná provozovna stravovacích služeb

Servisy a opravny motorových vozidel (zaměstnanci) 14), 15)

1

1/5 1/25 od 15 zaměstnanců výše

1umyvadla umístit v rozdílných místnostech

2

1

Hromadné garáže1

1 + 1

Administrativní budovy (kancelářská pracoviště)

1), 2)

POČTY ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ

[Z08]

Administrativní budovy (jednací a shromažďovací prostory)

1), 2)

1

ObjektWC Pisoárové

mísy Umyvadla Sprchy Koupelna Hygienická

kabinaPoznámka

Vypracoval:Josef RemešČ. revize: 3.0

Page 12: malá Stavební příručka

[07] ČSN 73 4301 Obytné budovy (6.2004); Změna: Z1 (7.2005); Změna: Z2 (9.2009)[08] ČSN 73 5305 Administrativní budovy a prostory (4.2005)[09] ČSN 73 6058 Hromadné garáže. Základní ustanovení (6.1988); Změna: a (10.1988); Změna: b (8.1989); Změna: Z3 (2.2001)[10] ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení; Změna: a (7.1991); Změna: Z2 (9.2006)[11] ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot (9.2006)

- Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky a jejích příloh.- Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně požadavkům těchto norem.- Bezbariérové užívání stavby musí být zajištěno po celou dobu její životnosti. Při odstranění stavby nebo změně dopravního značení musí být provedeny také příslušné změny pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, zejména musí být provedeny příslušné změny v hmatových prvcích a akustickém vedení a informacích pro osoby se zrakovým postižením. - Školy, předškolní a školská zařízení musí mít bezbariérově řešeny prostory rovněž pro děti, žáky a studenty. U staveb pro mimoškolní vzdělávání se postupuje obdobně.

Zdroje:

268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o techn ických požadavcích na stavby:

398/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. listopadu 2009 o ob ecných technických požadavcích zabezpe čujících bezbariérové užívání staveb:Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“).Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, nebo při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb a) pozemních komunikací a veřejného prostranství, b) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, c) společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty (dále jen „bytový dům“), upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení, d) pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením^5) (dále jen „stavby pro výkon práce“).Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče.

Stavby škol, p ředškolních, školských a t ělovýchovných za řízení: Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí. Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.

Byt: Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu. U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě.Stavby se shromaž ďovacím prostorem: Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám.Stavby pro obchod: Stavby pro obchod musí být vybaveny samostatnou místností se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a ženy obojí s předsíní a umyvadlem, popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu odpovídajícím kapacitě stavby.Stavby ubytovacích za řízení: Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních zařazených do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení přístupné z předsíně. U ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem. V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem.

361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kterým se sta noví podmínky ochrany zdraví p ři práci; Zm ěna: 68/2010 Sb.:Záchod musí být zajištěn pro zaměstnance tak, aby nebyl od pracoviště vzdálen více než 120 m; při ztíženém přístupu, při nerovnosti povrchu, chůzi do kopce, členitosti přístupové cesty nesmí být vzdálen více než 75 m.Suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci, s výjimkou mobilního pracoviště, a pro pracoviště určené k výkonu činnosti epidemiologicky závažné. Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a pisoáry. Pisoáry se zřizují v samostatné místnosti nebo společně se záchodovými kabinami.U suchého nebo chemického záchodu musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou zaměstnance.

[03] 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci; Změna: 68/2010 Sb.[04] 398/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb[05] 410/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 4. října 2005 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých; Změna: 343/2009 Sb.[06] ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody (9.1994); Změna: Z1 (2.1999)

[01] 135/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. března 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch; Změna: 292/2006 Sb.[02] 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby

Stavbou občanského vybavení se rozumí: a) stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené, b) stavba pro sdělovací prostředky, c) stavba pro obchod a služby, d) stavba pro ochranu obyvatelstva, e) stavba pro sport, f) školy, předškolní a školská zařízení, g) stavba pro kulturu a duchovní osvětu, h) stavba pro zdravotnictví a sociální služby, i) budova pro veřejnou dopravu, j) stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob.

Společná, závěrečná a zrušovací ustanovení

Page 13: malá Stavební příručka

Vypracoval:Josef RemešČ. revize: 3.0

pacienti zaměstnanci

Zdravotnické zařízení ambulantní péče 1 I) I) 1 I) společné WC max pro 2 ordinaceOrdinace lékaře a pracoviště dalších zdravotnických pracovníků a jiných pracovníků 1 II) 1 II)

Zákrokový sál 1

Dermatovenerologie WC nemůže být společné pro zaměstance a pacientyGastroenterologie 1 výlevka na biologický a kontaminovaný odpadInfekční lékařství WC nemůže být společné pro zaměstance a pacientyPopáleninová medicína 1 očistná sprchaAsistovaná reprodukce (místnost pro odběr spermatu masturbací) 1Fyzioterapeut - Pohybová léčba v rehabilitačním bazénu 1 bazén s plochou 6 m2 na 1 dospělého pacienta a 4 m2 na 1 dítěFyzioterapeut - Vodoléčba 1Porodní asistentka - Pracoviště, dke jsou vedeny fyziologické porody 1

Pracoviště radilogie a zobrazovacích metod 1 III)

Pracoviště radilogie a zobrazovacích metod - Přípravna pacienta 1 1 výlevka na provozně nutných místech

Pracoviště nukleární medicíny - jsou aplikována radiofarmaka 1 1 1 oddělené WC a čekárna pro pacienty, kterým bylo aplikováno radiofarmakum

Laboratorní pracoviště 1 III) WC pro pacienty, pokud jsou prováděny odběry biologického materiáluLaboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka)Prostor pro příjem materiálu 1Odběrová místnost nebo box 1

Zubní laboratoř 1

1. Pracovišt ě soudního léka řstvíPitevna 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka)LaboratořeHistologická laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka)Toxikologická laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka)Sérologická laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka)Sanitární zařízení pro zaměstnance včetně hygienické smyčky III)

2. Pracovišt ě patologiePitevna 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka)Histopatologická laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka)Sanitární zařízení pro zaměstnance včetně hygienické smyčky III)

3. Pracovišt ě centrální sterilizaceVybavení pracoviště 1 1 1Sanitární zařízení pro zaměstnance III)

4. Pracovišt ě transf ůzní služby5. ATB st ředisko ATB = antibiotika6. Zdravotnické za řízení domácí pé če

Základní provozní prostory 1 1 WC a sprcha pro pacienty; WC musí být řešeno bezbariérověSanitární zařízení pro zaměstnance III)

Vybavení zdravotnického zařízení 1 je-li prováděno mytí a číštění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem

Základní provozní prostory lůžkového oddělení 1 M + 1 Ž 1 1WC a sprcha pro pacienty; WC pro pacienty odděleně pro muže a ženy a musí být řešena bezbariérově; koupelna pro pacienty pokud je zřízena

Sanitární zařízení pro zaměstnance III)

Pokoj pro pacienty 1Každý pokoj musí mít umyvadlo, pokud nemá návaznost na koupelnu, sprchu nebo WC vybevené umyvadlem.

Vyšetřovna 1Vybavení pracoviště sester 1 1 dřez pro mytí a čištění pomůcekProstor pro čištění pomůcek (1) 1 (výlevka a dřez nebo výlevka a myčka)

1. Ústavní standardní pé čeDermatovenerologie 1 vana pro léčebné koupeleGeriatrie WC židle WC židle pojízdná a stabilníNukleární medicína - Pokoje pro pacienty 1 1 Pokoje pro pacienty musí mít vyčleněné samostatné WC a sprchu.Pneumologie a ftizeologie 1 1 oddělené WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC, pokud jsou hospitalizováni2. Ústavní intenzivní pé če

Vybavení pokojů nebo boxů *nevyžaduje se vybavení umyvadlem, pokud je umyvadlo na pracovišti sester a pokud nejde o pokoje, boxy pro infekční pacienty

3. Ústavní pé če v odborných ústavech

Lůžkovová oddělenímusí být vybavena prostředky pro polohování a zajištění hygieny imobilních pacientů a manipulaci s nimi; zpravidla se zřizujíí koupelny vybavené zvedáky a sprchovacími lůžky

Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí (pneumologie a ftizeologie)

1 1oddělené WC a specha pro nemocné s infekční TBC; v dětské léčebně se nevyžaduje oddělené a WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC, pokud nejsou hospitalizováni nemocní s infekční TBC

Psychiatrická léčebna (psychiatrie, sexuologie) v izolační místnosti se nevyžaduje umyvadloRehabilitační ústav WC židle 1 křeslo WC židle pojízdná a stabilní; sprchovací křeslo, lůžko nebo vozíkLázeňská léčebna - Pracoviště pro aplikaci výtěžků z přírodních léčivých zdrojů

1 1 WC a sprcha pro pacienty

Léčebna dlouhodobě nemocných - Léčebna s lůžky následné péče WC židle 1 křeslo WC židle pojízdná a stabilní; sprchovací křeslo, lůžko nebo vozíkLéčebna dlouhodobě nemocných - Léčebna s lůžky ošetřovatelské péče včetně hospice

WC židle WC židle pojízdná a stabilní; oddělené WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC

Sanitární zařízení pro zaměstnance III)

Umývárna 1

Odborné pracoviště pro kontrolu léčivých přípravků a přípravu zkoumadel 1 1

Odloučené oddělení pro výdej léků a zdravotnických prostředků III)

Prostor pro úpravu léčivých přípravků 1

Sanitární zařízení pro zaměstnance III)

Sanitární zařízení pro zaměstnance III)

Vybavení zdravotnických zařízení dopravních zdravotnických služeb 1 1dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem

Sanitární zařízení pro zaměstnance III)

Problematika odd ělených WC pro muže a ženy

Odpověď: Pro lůžková zařízení je stanoven požadavek na zřízení oddělených WC pro pacienty - muži, ženy. V ambulantních zařízeních toto rozdělení není nevyžadováno. Dokonce je přípustné, aby v ambulantních zařízeních, sestávajících z maximálně 2 ordinací lékařů nebo pracovišť dalších zdravotnických pracovníků, bylo společné WC pro zaměstnance i pacienty. V případě realizace sanitárních zařízení samostatných pro zaměstnance, je nutno vycházet z požadavků nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterými se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. (Upozornění: Jedná se o stanovisko Krajské hygienické stanice (KHS), které se může liši dle umístění stavby. Doporučujeme tedy tuto problematiku předjednat s příslušnou KHS.)

Dotaz: Vyhláška stanoví, že v daných provozech musí být WC pro zaměstnance a pacienty, ale neurčuje, zda WC musí být oddělené pro muže a ženy.

Ordinace lékaře = ordinace lékaře a zubního lékaře

Dopln ění:

Požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení ambulantní pé čeI. Ordinace léka řů a zubních léka řů, pracovišt ě dalších zdravotnických pracovník ů a jiných odborných pracovník ů a další provozní prostory zdravotnických za řízení ambulantní pé čeA. Spole čné požadavky na v ěcné a technické vybavení ordinací léka řů a zubních léka řů, pracoviš ť dalších zdravotnických pracovník ů a jiných odborných pracovník ů a dalších provozních prostor zdravotnickcýh za řízení ambulantní pé če

B. Zvláštní požadavky na v ěcné a technické vybavení ordinací léka řů, pracoviš ť dalších zdravotnických pracovník ů a jiných odborných pracovník ů a dalších provozních prostor zdravotnickcýh za řízení ambulantní pé če

II. Pracovišt ě radilogie a zobrazovacích metod

POČTY ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

ObjektWC (počet) Umyvadla Sprchy Koupelna Poznámka

Tabulka 3: Po čty za řizovacích p ředmětů ve zdravotnických za řízeních (221/2010 Sb.)Dřez Výlevka Vana

Bazén

stanovuje jiný právní předpis

221/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. června 2010 o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení); Přílohy č. 1 až 7

Zdroje:

I) WC pro pacienty musí mít předsíň vybavenou umyvadlem, není-li umyvadlo umístěno v kabině WC. WC může být společné pro zaměstnance a pacienty v případě, kdy zdravotnické zařízení sestává z maximálně 2 ordinací lékařů nebo pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pokud není dále uvedeno jinak. WC pro pacienty může být společné pro více ordinací lékařů a pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborníků.

Vysvětlivky pro tabulku 3:

II) Vybavení může být společné pro ordinaci lékaře, rpacoviště dalších zdravotních pracovníků a pracoviště jiných odborných pracovníků a může být umístěno v kterémkoliv ze základních provozních prostor uvedenýh v části I.A bodě 1 písmenu a) a e) této přílohy [a) ordinace lékařů a

Pokud je ve zdravotnickém zařízení ambulantní péče poskytována péče ve více oborech, musí zdravotnické zařízení splňovat požadavky na vybavení stanovené pro každý obor poskytované péče.Pokud je ve zdravotnickém zařízení ambulantní péče poskytována péče v oboru, který není uveden v části B této přílohy, musí zdravotnické zařízení splňovat požadavky na vybavenístanopvené pro obor věcně nejbližší.Pokud je ve zdravotnickém zařízení ambulantní péče poskytována péče dětem, musí být vybavení zdravotnického zařízení přizpůsobeno těmto pacientům.

III) Sanitární zařízení pro zaměstnance … Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

viz III.A

Poznámky pro tabulku 3:

B. Zvláštní požadavky na v ěcné a technické vybavení laboratorních pracoviš ť

A. Spole čné požadavky na v ěcné a technické vybavení pracoviš ť radilogie a zobrazovacích metod

B. Zvláštní požadavky na v ěcné a technické vybavení pracoviš ť radilogie a zobrazovacích metod

viz III.B

III. Laboratorní pracovišt ě

IV. Jiná pracovišt ě

I. Společné požadavky na v ěcné a technické vybavení za řízení zdravotnické záchranné služby

I. Společné požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení opravních zdravotnických služeb

II. Výdejna zdravotnických prost ředků

I. Lékárna

Požadavky na v ěcné a technické vybavení za řízení zdravotnické záchranné služby

Požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení lékárenské pé če

Požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení dopravních zdravotnických služeb

I. Společné požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení ústavní pé če

II. Zvláštní požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení ústavní pé če

Požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení jednodenní pé če na lůžku

Požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení ústavní pé če

A. Spole čné požadavky na v ěcné a technické vybavení laboratorních pracoviš ť

Page 14: malá Stavební příručka

1 kV

10 k

V

35kV

220

kV

do

0,00

5 M

Pa

do

0,4

MP

a

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 141 kV 0,05 15) 0,15 0,20 0,20 0,30 3) 0,10 4) 0,40 0,60 0,40 0,30 0,10 0,50 0,50 5) 1,0010 kV 0,15 0,15 0,20 0,20 0,80 3) 0,30 4) 0,40 0,60 0,40 0,70 0,30 0,50 0,50 5) 1,0035 kV 0,20 0,20 0,20 0,20 0,80 3) 0,30 4) 0,40 0,60 0,40 1,00 0,30 0,50 0,50 5) 1,00220 kV 0,20 0,20 0,20 0,50 6) 0,80 7) 8) 0,40 0,60 9) 0,40 2,00 6) 0,50 1,00 0,50 8) 5) 1,00

0,30 3) 0,80 3) 0,80 3)

0,10 4) 0,30 4) 0,30 4)

do 0,005 MPa 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,50 12) 0,50 0,40 1,00 12) 0,40 0,40 1,20

do 0,4 MPa 0,60 0,60 0,60 0,60 9) 0,40 0,40 0,40 0,50 0,50 1,00 1,00 0,40 1,00 1,20

0,40 0,40 0,40 0,40 0,40 0,50 12) 0,50 0,60 1,00 13) 0,60 0,60 0,50 0,60 1,200,30 0,70 1,00 2,00 6) 0,80 11) 0,50 0,50 1,00 13) 0,30 0,30 0,30 0,30 1,200,10 0,30 0,30 0,50 0,30 0,40 1,00 0,60 0,30 0,30 0,20 0,30 1,20

0,50 0,50 0,50 1,00 0,50 1,00 12) 1,00 0,60 0,30 0,30 0,30 0,30 14) 1,20

0.50 0,50 0,50 0,50 8) 0,20 0,40 0,40 0,50 0,30 0,20 0,30 0,30 1,205) 5) 5) 5) 0,30 0,40 1,00 0,60 0,30 0,30 0,30 14) 0,30 1,20

1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybaveníPříloha A (normativní)

Tabulka A.1 - Nejmenší dovolené vodorovné vzdálenos ti p ři soub ěhu podzemních sítí v m 1)

1,00

plyn

ovod

potr

ubí

2)

sdělovací kabely 0,80 7) 8) 0,80 11)10) 0,40 0,20 0,300,40

Pot

rubn

í poš

ta

Kol

ekto

r

Kol

eje

tram

vajo

dráh

y

Druh sítí

silo

kabe

ly d

o

Sděl

ovac

í kab

ely

Vod

ovod

ní s

ítě

a příp

ojky

0,40

koleje tramvajové dráhy

Silové kabely doPlynovodní potrubí 2)

Sto

kové

sítě

a ka

naliz

ačn

í příp

ojky

vodovodní sít ě a přípojky

Tep

elné

sítě

Kab

elov

ody

0,30 0,50

tepelné sít ěkabelovodystokové sít ě a kanaliza ční přípojkypotrubní poštakolektor

Page 15: malá Stavební příručka

Tabulka A.1 - vysvětlivky

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybaveníPříloha A (normativní)

12) Při souběhu obou vedení lze vzdálenost snížit po dohodě se správci vedení na 400 mm.

1) Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí, stok, ochranné konstrukce, nebo kolejnice bližší k vedení.2) Pro nejmenší vzdálenosti mezi povrchy vysokotlakého plynovodního potrubí a ostatních sítí technického vybavení platí ČSN 38 6410. Pro vysokotlakou přípojku do regulační stanice se vzdálenosti podle tabulky 5 ČSN 38 6410 zkracuji v pol. 2, 3, 4 a 7 na polovinu. Plynovody provedené z IPE - viz technická pravidla COPZ G 702 01.3) Nechráněné.4) V technickém kanálu nebo betonových chráničkách. Podle ustanovení ČSN 33 3300.5) Až k vnějšímu líci stavební konstrukce.6) Vzdálenost musí být po dohodě s výrobcem kabelu kontrolována výpočtem.7) Sdělovací kabel v betonové chráničce zalité asfaltem, délka přesahu chráničky 1500 mm na každé straně od místa ukončení souběhu. Je-li vzdálenost obou souběžných kabelů větší než 1500 mm, ochranné opatření odpadá.8) Nebezpečné vlivy vedení vn, vvn a zvn musí být kontrolovány výpočtem podle ČSN 33 2160.9) Protikorozní opatření nutno projednat se správcem plynovodu individuálně.10) Spojové kabely se kladou navzájem volně vedle sebe. Spojové kabely a kabely DR se kladou navzájem ve vzdálenosti 70 mm.11) Platí pro souběh tepelně nechráněných kabelů a vodních tepelných vedení. Při tepelně chráněných kabelech možno snížit na 300 mm. Dlouhé souběhy nutno kontrolovat výpočtem. Pro souběh parních tepelných vedení s tepelně nechráněnými kabely platí vzdálenost 2000 mm; při kabelu tepelně chráněném, v souběhu délky do 200 m, možno snížit na 800 mm.

13) Po přešetření teplotních poměrů možno snížit až na 600 mm.14) Nejsou-li stoky pode dnem kolektoru (podle článku 82 ČSN 73 6701:1983).15) Mezi trakčními kabely různé polarity musí být vzdálenost nejméně 0,15 m.16) Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy.

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)

Page 16: malá Stavební příručka

1 kV

10 k

V

35kV

220

kv

do

0,00

5 M

Pa

do

0,4

MP

a

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

1 kV 0,05 0,15 0,20 0,20 0,30 4) 0,10 5) 0,10 6) 0,10 6) 0,40 2)

0,20 5) 0,30 7) 0,10 0,30 0,3 8) 1,00

10 kV 0,15 0,15 0,20 0,20 0,80 4) 0,30 5) 0,10 6) 0,20 6) 0,40 4)

0,20 5) 0,50 7) 0,30 0,30 0,3 8) 1,00

35 kV 0,20 0,20 0,20 0,25 9) 0,80 4) 0,30 5) 0,10 6) 0,20 6) 0,40 4)

0,20 5) 0,50 7) 0,30 0,50 0,3 8) 1,00

220 kV 0,20 0,20 0,25 9) 0,25 0,50 10) 11) 12) 0,30 13) 0,70 13) 0,40 1,00 0,30 0,50 0,30 10) 12) 8) 1,30

0,30 4) 0,80 4) 0,80 4) 0,50 4)

0,10 5) 0,30 5) 0,30 5) 0,15 5)

do 0,005 MPa 0,10 6) 0,10 6) 0,10 6) 0,30 13) 0,10 0,10 0,10 0,15 0,10 15) 0,10 15) 0,50 16) 0,10 0,10 15) 1,00

do 0,4 MPa 0,10 6) 0,20 6) 0,20 6) 0,70 13) 0,10 0,10 0,10 0,15 0,10 15) 0,10 15) 0,50 16) 0,10 0,10 15) 1,00

0,40 4) 0,40 4) 0,40 4)

0,20 5) 0,20 5) 0,20 5)

0,30 7) 0,50 7) 0,50 7) 1,00 0,50 4) 0,15 5) 0,10 15) 0,10 15) 0,20 17) 0,15 0,10 0,20 0,20 1,000,10 0,30 0,30 0,30 0,10 0,10 15) 0,10 0,20 17) 0,15 0,10 0,20 0,20 1,00

0,30 0,30 0,50 0,50 0,20 0,50 16) 0,50 16) 0,10 0,10 0,10 0,30 0,10

0,30 0,30 0,30 0,30 10) 12) 0,20 0,10 0,10 0,30 0,20 0,20 0,30 0,20 1,008) 8) 8) 8) 0,10 0,10 15) 0,10 15) 0,20 17) 0,20 0,20 0,10 0,20 1,00

1,00 1,00 1,00 1,30 1,00 5) 1,00 1,00 1,50 1,00 1,00 1,00 1,00

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)

koleje tramvajové dráhy

1,50

tepelné sít ě 3)

kabelovodystokové sít ě a kanaliza ční přípojkypotrubní pošta

0,30 0,20 17)

kolektor

0,20 17) 0,20 17) 0,100,15

plyn

ovod

potr

ubí

2 )

vodovodní sít ě a přípojky 0,40 0,20 0,15

14) 0,10 1,00 5)

Sto

kové

sítě

a ka

naliz

ačn

í příp

ojky

Pot

rubn

í poš

ta

Kol

ekto

r

Kol

eje

tram

vajo

dráh

y

0,20 0,10 0,20 0,20 0,10

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybaveníPříloha A (normativní)

0,10

Tabulka A.2 - Nejmenší dovolené svislé vzdáleností při k řížení podzemních sítí v m 1)

Druh sítí

Silové kabely do

Sděl

ovac

í kab

ely Plynovodní

potrubí 2)

Vod

ovod

ní s

ítě

a příp

ojky

Tep

elné

sítě

Kab

elov

ody

silo

vé k

abel

y do

sdělovací kabely 0,50 10) 11) 12)

Page 17: malá Stavební příručka

Tabulka A.2 - vysvětlivky1) Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí, stok, ochranné konstrukce, nebo kolejnice bližší k vedení.2) Plynovody provedené z IPE: viz technická pravidla COPZ G 702 01 - Plynovody a přípojky z polyethylenu. Pro nejmenší vzdálenosti mezi povrchy vysokotlakého plynovodního potrubí a ostatních sítí technického vybavení platí ČSN 38 6410. Pro vysokotlakou přípojku do regulační stanice se vzdálenosti podle ČSN 38 6410 tabulka 5 zkracují v položkách 2, 3, 4 a 7 na polovinu.3) Vzdálenosti platí pro vodní tepelná vedení. Pro parní tepelná vedení je nutné vzdálenost stanovit tak, aby byly splněny podmínky či. 4.7.3. Pro křížení parního tepelného vedení se sdělovacími kabely se vzdálenost zvětšuje u chráněných kabelů na 250 mm.

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybaveníPříloha A (normativní)

15) Je-li tepelné vedení v ochranném tělese se vzduchovou mezerou nebo jde-li o kabelovod či kolektor, nutno plynovod opatřit chráničkou přesahující druhé vedeni na každou stranu o 1000 mm.

4) Nechráněné.5) V technickém kanálu nebo betonových chraničkách podle ustanovení ČSN 33 3300.6) Kabel v chráničce přesahující plynovod na každou stranu o 1000 mm. Pro kabel bez ochranného krytu se zvětšují vzdálenosti takto: při křížení ntl plynovodu s kabely do 35 kV na 400 mm, při křížení stl plynovodu s kabely do 10 kV na 1000 mm, s kabely do 35 kV na 1500 mm.7) Při uložení v chráničce možno přiměřeně snížit.8) Až k vnějšímu líci stavební konstrukce.9) Kabel nižšího napětí uložen v chráničce.10) Kabely vvn uloženy v chráničce přesahující místo křížení na každou stranu o 2000 mm.11) Sdělovací kabely uloženy v betonových žlabech apod., zalitých asfaltem v délce přesahující místo křížení na obě strany minimálně 2000 mm.12) Vlivy kabelu vvn na sdělovací vedení kontrolovat výpočtem podle ČSN 33 2160.13) Kabely vvn uloženy pod plynovodem v chraničkách zasypaných vrstvou písku tloušťky nejméně 300 mm a pokrytou 2 vrstvami ochranných krycích desek, v délce přesahující místo křížení nejméně 1000 mm u ntl plynovodu a 2000 mm u stl plynovodu. Se správcem plynovodu projednat individuální protikorozní opatření.14) Spojové kabely navzájem ve vzdálenosti 300 mm, spojové kabely a kabely DR ve vzdálenosti 700 mm.

16) Křižuje-li plynovod stokové potrubí v menší vzdálenosti než 500 mm, minimálně však 150 mm, opatří se plynovod z kovu trojnásobnou izolací přesahující stokové potrubí na každou stranu o 1000 mm a je-li plynovod z LPE, chráničkou.17) Je-li vodovodní potrubí uloženo pod tepelným vedením, kabelovodem či kolektorem, musí být opatřeno ochranným krytem. Jinak nejmenší vzdálenost vodovodniho potrubí musí být 350 mm.18) Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy.

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)

Page 18: malá Stavební příručka

Chodník 2) Vozovka 3) Volný terén 4)Silové kabely do 1 kV 0,35 1,00 0,35/0,70 5)

do 10 kV 0,50 6) 1,00 0,70do 35 kV 1,00 1,00 1,00do 220 kV 1,30 1,30 1,30

- místní 0,40 0,90 7) 0,60- dálkové 0,50 0,90 7) 0,60/0,90 8)

- optické - místní 0,40 9) 16) 17) 0,90 10) 16) 17) 0,60- dálkové 0,50 16) 17) 1,20 16) 17) 1,00

0,80 11) 1,00 15) 0,80 11)

1,00 až 1,60 12) 1,50 1,00 až 1,60 12)

0,50 1,00 13) 0,50

0,60 14) 1,00 0,60

1,00 1,80 1,00

0,70 1,00 0,70

0,50 1,00 13) 0,50

13) V odůvodněných případech i méně.14) U povrchových kabelovodů místní sítě možno snížit až na 0,40 m.

5) Kabely bez ochrany proti mechanickému poškozeni podle ČSN 34 1050:1970, obrázek 1b.6) Pří rekonstrukci elektrorozvodných zařízení na vyšší provozní napětí lze u již uložených kabelů 3 kV až 6 kV snížit na nezbytnou dobu jejich krytí až na 0,35 m.7) U rychlostních komunikaci nejméně 1,20 m.8) Koaxiální kabely.

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybaveníPříloha B (normativní)

10) U rychlostních komunikaci a silnic I. Třídy je krytí 1,2 m.

Tabulka B.1 - Nejmenší dovolené krytí podzemních sítí

Nejmenší krytí v m 1)

Podle místních podmínek-doporučuje se minStokové sítě a kanalizační přípojky

Kabelovody

Plynovodní potrubí

Vodovodní sítěTepelné sítě

Sdělovací kabely

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)

Potrubní pošta

Kolektor

Druh sítí

9) Při společné pokládce dálkového a místního optického kabelu (trubek) je minimální krytí 0,5 m.

1) Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí a ochranné konstrukce.2) Do léto kategorie patří všechny pásy přidruženého prostoru, které neslouží provozu nebo stání vozidel.3) Do této kategorie patří všechny pásy a pruhy pro provoz a stání vozidel. Krytí je nutné přizpůsobit konstrukci vozidel.4) Mimo souvislou zástavbu.

15) V technicky zdůvodněných případech z důvodů překážky v trase potrubi lze se souhlasem plynárenského podniku, silničního správního orgánu a správce komunikace snížit krytí plynovodů do přetlaku 0,4 MPa, vedených v zastavěném územi měst a obcí na 0,60 m.16) Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy.17) Optické kabely položené bezvýkopovou technologii mají nejmenší dovolené krytí 0,08 m.

11) Krytí plynovodu do 0,4 MPa lze snížit podle ČSN 38 6413.12) Podle místních podmínek s využitím ustanovení ČSN 75 5401 a ČSN 75 5402 o závislosti hloubky uložení na tepelně izolačních schopnostech půdy a jmenovité světlosti potrubí.

Page 19: malá Stavební příručka

ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybaveníPříloha C (normativní)

x nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost mezi vedeními (čl. 4.1.9 tabulka A.1)y nejmenší dovolená vzdálenost silových kabelů od stavebního objektu (podle ČSN 34 1050)z nejmenší dovolená vzdálenost plynovodu od stavebního objektu (podle ČSN 38 6410, ČSN 38 6413)1) Prostor pro přípojky2) Menši krytí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů než 0,8 m je dovoleno jen po projednání s plynárenským podnikem3) Nejmenší kryti podle místních podmínek v rozmezí 1,0 m až 1,6 m podle ustanovení ČSN 75 5401, ČSN 75 54024) Optimální krytí podle místních podmínek v rozmezí 0,4 m až 1,2 m (viz ČSN 38 3360)5) Nejmenší krytí pro kabely v zemi a povrchové kabelovody je 0,4 m, pro hloubkové kabelovody je 0,6 m6) Největší doporučené krytí (kromě zvláštních případů)Stoky jsou umístěny podle stokové soustavy, podle místních podmínek a ČSN 73 6701. Při rovnoběžném vedení dešťové a splaškové stoky se hlouběji umisťuje zpravidla splašková stoka.7) Možná poloha optického kabelu bezvýkopové technologie MCS-Road apod. s jeho uložením do vybroušené drážky cca 10 mm široké a 100 mm hlubokéu nejmenší dovolená vzdálenost okraje drážky pro trasu MCS-Road apod. od čáry regulace 0,5 mú dtto od zájmového prostoru silových kabelů 0,3 m či od zájmového prostoru vedení jiného druhu 0,30 mv dtto od okraje uliční vpusti (jejího půdorysu) 0,3 m

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)

Page 20: malá Stavební příručka

Stěny Dveře

R'w, DnT,w

[dB]L' n,w,L' nT,w

[dB]R'w, DnT,w

[dB]Rw

[dB]A.

1 Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu 47 63 42 27B.

53 55 53521) 581) 521)

322)

373)

4 Průjezdy, podjezdy, garáže, průchody, podchody 57 48 57 -Místnosti s technickým zařízením domu (výměníkové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT, prádelny apod.) s hlukem:LA,max ≤ 80 dB 574) 484) 574)

80 dB < LA,max ≤ 85 dB 625) 485) 625)

Provozovny s hlukem LA,max ≤ 85 dBs provozem nejvýše do 22.00 h 57 53 57s provozem i po 22.00 h 62 48 62

7Provozovny s hlukem 85 dB < LA,max ≤ 95 dBs provozem i po 22.00 h 725) 385) - -

C.8 Všechny místnosti v sousedním domě 57 48 57 -

D.9 Všechny místnosti druhých jednotek 52 58 47 426)

32277)

11 Restaurace a jiné provozy s provozem do 22.00 h 57 53 57 -

12Restaurace a jiné provozy s provozem i po 22.00 h(LA,max ≤ 85 dB) 62 48 62 -

E.

13Lůžkové pokoje, ordinace, ošetřovny, operační sály, komunikační a pomocné prostory (chodby, schodiště, haly)

52 58 478) 27

14Hlučné prostory (kuchyně, technická zařízení budovy)LA,max ≤ 90 dB 62 48 62 -

F.15 Učebny, výukové prostory 52 58 47 -

32277)

17Hlučné prostory (dílny, jídelny)LA,max ≤ 85 dB 55 48 52 -

18Velmi hlučné prostory (hudební učebny, dílny, tělocvičny)LA,max ≤ 90 dB 609) 489) 579) -

G.

19Kanceláře a pracovny s běžnou administrativní činností, chodby, pomocné prostory 47 63 37 27

20

Kanceláře a pracovny se zvýšenými nároky, pracovny

vedoucích pracovníků 10) 52 58 45 32

21Kanceláře a pracovny pro důvěrná jednání nebo jiné činnosti

vyžadující vysokou ochranu před hlukem 10) 52 58 52 37

AKUSTIKA - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností

stavebních výrobků - Požadavky

Administrativní a správní budovy, firmy - kancelá ře a pracovny

-Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství

Terasové nebo řadové rodinné domy a dvojdomy - obytné místnosti by tu

Hotely a za řízení pro p řechodné ubytování - ložnicový prostor ubytovací jed notky

-

52 58 47Společné prostory, chodby, schodiště

Zdroj: ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků - Požadavky (2.2010)

Tabulka 1 - Požadavky na zvukovou izolaci mezi míst nostmi v budováchChrán ěný prostor (místnost p říjmu zvuku)

Hlučný prostor (místnost zdroje hluku)Řádka

5

-6

Požadavky na zvukovou izolaci

Bytové domy, rodinné domy - nejmén ě jedna obytná místnost bytu

Bytové domy - obytné místnosti bytu

3Společné prostory domu (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.)

2

Stropy

16

Nemocnice, zdravotnická za řízení - lůžkové pokoje, ordinace, pokoje léka řů, operační sály apod.

Školy a vzd ělávací instituce - u čebny, výukové prostory

52 55 52

52 58 45Společně užívané prostory(chodby, schodiště)

10

Page 21: malá Stavební příručka

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

VYSVĚTLIVKY

Platí pro vstupní dveře, je-li chráněný prostor oddělen předsíní nebo zádveřím s dalšími dveřmi.U stěn s prosklenými částmi, přes které je nutný vizuální kontakt lze požadavek snížit o 5 dB a u celoplošných zasklení až o 10 dB (např. operační sály, JIP).Vzhledem k možnému přenosu nízkých kmitočtů mohou být nutná další opatření. Situace obvykle vyžaduje individuální posouzení.Požadavky platí rovněž mezi uvedenými pracovnami a přilehlými chodbami, popř. pomocnými prostory.

Platí pro vstupní dveře z chodby do předsíně (vstupní haly) bytu, je-li chráněný prostor místností oddělen dalšími dveřmi.Platí pro vstupní dveře z chodby přímo do chráněné obytné místnosti bytu.Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze požadavky snížit o 5 dB. V opodstatněných případech se doporučuje provést předběžné posouzení pomocí akustické studie.Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. Místnosti s provozním hlukem s dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkostí bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V odůvodněných případech je nezbytné provést posouzení pomocí akustické studie. Provozovny s hlukem LAmax > 95 dB se nemají umisťovat do obytných budov.Platí pro spojovací dveře mezí samostatnými ubytovacími jednotkami (např. dvojité nebo zádveří).

Požadavek se vztahuje pouze na starou, zejména panelovou výstavbu, pokud neumožňuje dodatečná zvukově izolační opatření.

Page 22: malá Stavební příručka

1

2

3

5

6

78

910

POZNÁMKY

4

Při vertikálním nebo diagonálním šíření zvuku mezi dvěma podlažími se použijí požadavky pro stropy.

R'w(1 + 2) = 10lg(S1 +S2) - 10lg(S110-0,1Rw(1) + S210-0,1Rw(2))kdeRw(1 +2) je celkový požadavek v dB na složenou stěnu s dveřmi o ploše S=S1+S2 v m2;R'w(1) = R'w požadavek na plnou část stěny dle tabulky 1, o ploše S1 v m2;R'w(2) = Rw - 2 požadavek v dB na dveře dle tabulky 1, o ploše S2 v m2.

Hlučné místnosti příslušenství bytu, zejména WC, koupelny a kuchyně by zásadně neměly být situovány vedle chráněných místností (např. ložnic) jiných bytů. Hlučné místnosti s technickým zařízením domu by rovněž neměly být situovány v sousedství obytných místností. Zařízení TZB musí splňovat požadavky na nejvyšší povolené emisní hodnoty akustického tlaku a vibrací, pokud jsou stanoveny v technických normách nebo předpisech, viz např. ČSN 27 4210 pro výtahy.Tabulka 1 v řádcích 2 a 8 nestanovuje explicitně požadavky na dělicí konstrukce mezi příslušenstvím cizích bytů (chodby, koupelny, WC, šatny, apod.) a v řádcích 3 až 7 mezi společnými, technickými nebo provoznímí prostory domu a příslušenstvím bytu. Je však požadováno, aby tyto konstrukce nebyly záměrně oslabovány a byly konstruovány stejným způsobem jako mezibytové stěny a stropy mezi obytnými místnostmi cizích bytů. Příslušenství bytu často tvoří oddělovací zóny mezi chráněnými místnostmi bytů. U místností sociálního a zdravotního vybavení, společných instalačních šachet, rozvodů VZT, světlíků, chodeb, schodišť, výtahů, technických místností apod., může docházet ke zhoršeni zvukové izolace vlivem vedlejších cest šíření zvuku. Musí být proto učiněna taková technická opatření, která zabezpečí, že zvuková izolace vůči místnostem příslušenství bytu se nezhorší více než o 5 dB oproti požadavkům, které stanovuje tabulka 1 vůči obytným místnostem. To platí také např. mezi chodbou (schodištěm) domu a vstupní halou nebo chodbou bytu.

V případě společné stény s dveřmi mezi sousedícími prostory se požadavek na stěnu R'w vztahuje vždy pouze na plnou část stěny (bez dveří). Současně píatí požadavek na dveře Rw, který je uveden zvlášť. Pokud je zvoleno dispoziční řešení, kdy vstupní místnost je chráněnou místností, je nutné si uvědomit, že nebude na stejném stupni ochrany jako ostatní vnitřní místnosti. V případě nepřímého sousedství pres další místnost nebo prostor (např. předsíň), se uplatní celkový obecný požadavek mezi místnostmi DnT, w, bez ohledu na cesty přenosu zvuku.

Při kontrole splnění požadavků u složené stěny na stavbě nelze běžnými postupy měřit zvlášť R'w plné částí stěny a Rw dveří. Doporučuje se proto měřit stavební neprůzvučnost R'wce!é složené stěny včetně dveří a tento výsledek porovnat s vypočteným celkovým požadavkem, který se stanoví z dílčích požadavků R'w na plnou část stěny a Rw na dveře, určené dle tabulky 1 a z velikosti jejich ploch. Celkový požadavek na složenou stěnu se vypočte podle vztahu:

Požadavky platí rovněž mezi uvedenými pracovnami a přilehlými chodbami, popř. pomocnými prostory.

Plocha S2 se určí jako plocha dveřního otvoru včetně zárubně. Snížení hodnoty požadavku o 2 dB je předpokládáno vlivem vedlejších cest, při správně osazených a seřízených dveřích s funkčním těsněním a prahem. Nášlapná vrstva tvořená volně položenou podlahovinou (kobercem apod.) se nesmí používat při prokazování splnění požadavků na kročejovou neprůzvučnost. Podlahovinu lze zahrnout do hodnocení pouze v těch případech, kdy je nedílnou součástí stavby, např. lepené PVC, koberec nebo jiné speciální povrchy pevně spojené se stropní konstrukcí.Požadavky na zvukovou izolaci se přiměřeně vztahují i na obdobné situace zde neuvedené, např. pro rodinné domy s více byty.Požadavky platí ve směru šíření zvuku.

Při horizontálním šíření zvuku mezi dvěma místnostmi v jednom podlaží se použijí požadavky R'w, DnT ,w pro stěny a L'nT ,w pro stropy.

Page 23: malá Stavební příručka

Požadované hodnoty

Doporučené hodnoty

Doporučené hodnoty pro

pasivní budovyU N,20 U rec,20 U pas,20

těžká: 0,25lehká: 0,20

0,30 0,20 0,18 až 0,120,24 0,16 0,15 až 0,100,24 0,16 0,15 až 0,100,30 0,20 0,15 až 0,10

těžká: 0,25lehká: 0,20

0,45 0,30 0,22 až 0,150,60 0,40 0,30 až 0,200,75 0,50 0,38 až 0,250,75 0,50 0,38 až 0,250,85 0,60 0,45 až 0,301,05 0,70 0,51,05 0,701,30 0,902,20 1,452,70 1,80

1,50 2) 1,20 0,8 až 0,6

1,40 7) 1,10 0,90

1,70 1,20 0,903,50 2,30 1,703,50 2,30 1,702,60 1,70 1,40

Lehký obvodový plášť (LOP), hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru f w = A w / A , v m2/m2, kde

A je celková plocha lehkého obvodového pláště (LOP), v m2;A w plocha průsvitné výplně otvoru sloužící převážně k osvětlení

interiéru včetně příslušných částí rámu v LOP, v m2

- 1,80 1,00- 1,30 0,90 - 0,70- 1,80 1,20

TEPELNÁ TECHNIKA - Požadavky na součinitel prostupu tepla

4) V případě podlahového a stěnového vytápění se do hodnoty součinitele prostupu tepla započítávají pouze vrstvy od roviny, ve které je umístěno vytápění, směrem do exteriéru.

Nekovový rám výplně otvoru 5)

Rám lehkého obvodového pláštěPOZNÁMKY1) Pro jednovrstvé zdivo se nejpozději do 31.12.2012 připouští hodnota 0,38 W/(m2·K).2) Nejpozději do 31.12.2012 se připouští hodnota 1,70 W/(m2·K).3) Nemusí se vždy jednat o teplosměnnou plochu, ovšem s ohledem na postup výstavby a možné změny způsobu užívání se zajišťuje tepelná ochrana na uvedené úrovni.

0,3 + 1,4·f w

0,2 + f w

f w > 0,50 0,7 + 0,6·f w

0,15 + 0,85·f w

5) Platí i pro rámy využívající kombinace materiálů, včetně kovových, jako jsou například dřevo-hliníkové rámy.6) Odpovídá výpočtu součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-4 (tj. bez vlivu zeminy), nikoli výslednému působení podle ČSN EN ISO 13370.7) Nejpozději do 31.12.2012 připouští hodnota 1,50 W/(m2·K).

Zdroj: ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky (10.2011); Změna Z1 (4.2012)

U budov s odlišnými vytápěnými zónami ve smyslu ČSN EN ISO 13790 se požadavky stanovují pro každou vytápěnou zónu samostatně podle převažující návrhové vnitřní teploty vytápěné zóny.

POZNÁMKA Při návrhu a ověření konstrukcí se doporučuje uvažovat i předvídatelné změny v užívání budovy, a tím i změny převažujících teplot apod.Sousední vytápěné byty se považují za prostory s rozdílem teplot do 5 °C v četně. Sousední neužívané byty a neužívané provozovny se považují za prostory nevytápěné. Sousední občasně vytápěné byty a občasně vytápěné provozovny se považují za prostory temperované podle tabulky 3.

POZNÁMKA Rozhodnutí, zda se jedná o temperovaný nebo nevytápěný prostor, se má udělat co nejblíže skutečnosti nebo podle očekávaného způsobu užívání v souladu s projektovou a další dokumentací. Odpovídající informace musí být uvedena v protokolu k výpočtovému hodnocení budovy podle této normy.

DOPLNĚNÍ

Kovový rám výplně otvoru

Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z vytáp ěného prostoru do venkovního prostředíDveřní výplň otvoru z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)Výplň otvoru vedoucí z vytápěného do temperovaného prostoruVýplň otvoru vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředíŠikmá výplň otvoru se sklonem do 45° vedoucí z temperovaného p rostoru do

f w ≤ 0,50

Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří

Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace)

Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině 4), 6)

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoruStrop a stěna vnitřní z vytápěného k temperovanému prostoruStrop a stěna vnější z temperovaného prostoru k venkovnímu prostředíPodlaha a stěna temperovaného prostoru přilehlá k zemině 6)

Stěna mezi sousedními budovami 3)

Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C v četněStěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C v četněStrop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C v četněStěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C v četně

Tabulka 3 - Požadované a doporu čené hodnoty sou činitele prostupu tepla pro budovy s p řevažující návrhovou vnit řní teplotou Θ im

v intervalu 18 °C až 22 °C v četně

Popis konstrukce

Stěna vnější

Střecha strmá se sklonem nad 45°

Součinitel prostupu tepla [W/(m2·K)]

0,18 až 0,120,30 1)

0,30 1) 0,18 až 0,12Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné izolace)

Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° v četněStrop s podlahou nad venkovním prostorem

Page 24: malá Stavební příručka

3 000 mm

2 500 mm

3 300 mm

3 000 mm

6 000 mm7 000 mm

d) 2 500 mm

900 mmmm

≥ 3 000 mm

≥ 2 200 mm

≥ 3 000 mm≥ 1 200 mm

Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení)

Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C.

ZdravotechnikaVe výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody.

Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.

V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků.Prostory šaten musí být osvětlené a větrané.Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků.

Záchody a umývárny

Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojeníSvětlá šířka chodby u všech předškolních zařízení

Šatny žák ů

Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem.U všech předškolních zařízení nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

Šířky chodebNejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být , jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodbyNejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být , jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby

b)

Základní, střední, vyšší a speciální školyZákladní, střední, vyšší a speciální školy, při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení, pokud je dodržena

kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka

Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové.

c)Tělocvičny rozměrů 12 x 18 m a 12 x 24 mTělocvičny rozměrů 18 x 30 m a většíchŠatny

Minimální ší řky dve říVe výukových prostoráchU tělocvičen musí být alespoň jedny dveře 1800 x 2100

Dveře

Školy, predškolní, školská a tělovýchovná zařízení

Nejmenší sv ětlé výšky místností a prostor ů

a)Mateřské školy a speciální mateřské školyMateřské školy a speciální mateřské školy, pokud je dodržena kubatura

vzduchu 12 m3 na jedno dítě je možné snížení na

Page 25: malá Stavební příručka

Zdravotnické zařízení

Obecné požadavky na v ěcné a technické vybavení zdravotnických za řízení1. Zdravotnické zařízení musí z hlediska stavebně technických požadavků na prostory a jejich funkční a dispoziční uspořádání umožňovat funkční a bezpečný provoz.

2. Zdravotnické zařízení dále musí:a) tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek,b) být umístěno v nebytových prostorech splňujících obecné požadavky na výstavbu,c) mít zajištěnu dodvku pitné vody a dodávku teplé vody, pokud není zajištěn její ohřev na místě,d) mít zajištěn odvod odpadních vod,e) být vybaveno systémem přirozeného nebo umělého větrání a systémem vytápění,f) mít zajištěno připojení na veřejný rozvod elektrické energie,g) být vybaveno připojením k veřejné telefonní síti, a to pevné nebo mobilní, pokud není dále uvedeno jinak.

3. Prostory určené pro:a) manipulaci s bilogickým materiálem,b) provádění operačních výkonů, neboc) provádění endoskopických výkonů s porušením integrity tělesného povrchu nebo se zvýšeným rizikem infekce,

musí mít omyvatelný povrch stěn minimálně do výšky 180 cm a povrch nábytku a podlahy snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné, pokud není dále uvedeno jinak.

Zdroj: VYHLÁŠKA 221/2010 Sb. ze dne 30. června 2010 o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení (Příloha č. 1)

Page 26: malá Stavební příručka

Č. revize: 5.0

minimální ≥ 2,70 mdoporučená ≥ 3,00 m

• ≥ 2,50 m

• ≥ 2,60 m

• ≥ 3,00 m

≥ 2,10 m

• ≥ 2,10 m

VypracovalJosef Remeš

Administrativní budovy a prostoryAdministrativní budova je stavební objekt obsahující nejméně 50 % své užitkové plochy kanceláře.

Platí pro čerpací stanice kapalných pohonných hmot a zkapalněných ropných plynů.Prostory provozní, kancelářské a skladovací zařízení

Zdroj: ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot (9.2006)

Minimální světlé výšky

Garáže(1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými hodnotami.Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 47 Garáže)

• Kancelářské pracoviště

Místní snížení výšky přípustné u komunikačních koridorů velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních kanceláří a v buňkových kancelářích v jejich částech zpravidla navazujících na chodbový trakt, vždy mimo vlastní pracovní plochu.Kancelářské pracoviště s vazbou na hotelové ubytování (hoteling) a na obytné prostory

(domácí pracovny) v případě, že plocha kanceláře nepřesáhne 50 m2 a je zaručena dostatečná výměna vzduchu a osvětlení.

Zdroj: ČSN 73 5305 Administrativní budovy a prostory (4.2005)

Čerpací stanice pohonných hmot

Zdroj: ČSN 73 6057 Jednotlivé a řadové garáže. Základní ustanovení (4.1988); Změna: Z1 (2.2001)

Hromadné garážeGaráže pro vozidla skupiny 1 s pohybem vozidel vlastní silou musí mít světlou (i podchodnou) výškuGaráže pro vozidla skupiny 1 s mechanickou dopravou vozidel, kde obsluha nevstupuje na stání, stání pro karavany a garáže skupiny 2 a 3 musí mít světlou výšku o 0,20 m větší než je výška nejvyššího projektem předpokládaného vozidla v garáži.

≥ NVV + 0,20 m

Hygienická za řízení

Jednotlivé a řadové garáže

• Světlá výška prostorů jednotlivých a řadových garáží≥ NVV + 0,20 m

Světlá výška prostorů jednotlivých a řadových garáží musí být nejméně 0,20 m větší, než je výška nejvyššího projektem Alespoň jeden vjezd (výjezd) z ohrazeného pozemku řadových garáží musí splňovat požadavky požární bezpečnosti5). (světlá šířka 3,50 m, světlá výška 4,00 m).5) ČSN 73 0802 ze 14. 11. 1975

Světlá výška hygienických zařízení vestavěných v garáži může být stejná jako konstrukční výška celého objektu za

předpokladu, že budou zajištěny potřebné mikroklimatické podmínky11).Místnosti pro provoz a administrativuV objektu garáží se podle požadavku provozu navrhují zpravidla: místnost pro vrátného, dozor nebo obsluhu, kancelář, pokladna, čekárna pro zákazníky, popř. s příslušenstvím apod.Podle provozu garáže je třeba navrhnout příjem vozidel při příjezdu a odbavení při odjezdu z garáže tak, aby časové ztráty byly co nejmenší a odbavení bylo pokud možno soustředěno do jednoho místa.Světlou výšku těchto místností stanoví ČSN 73 5305. Výjimečně může být světlá výška těchto místností snížena na stejnou konstruktivní výšku jako má celý objekt za předpokladu, že budou zajištěny potřebné mikroklimatické

podmínky11).Zdroj: ČSN 73 6058 Hromadné garáže. Základní ustanovení (6.1988); Změna: a (10.1988); Změna: b (8.1989); Změna: Z3 (2.2001)Legenda zkratek: NVV = výška nejvyššího projektem předpokládaného vozidla

Page 27: malá Stavební příručka

2,60 m2,50 m

b) 2,30 m

• 2,30 m

• 2,30 m

• 2,10 m• 2,10 m

• ≥ 2,50 m

≤ 2,50 m≥ 2,10 m

≥ 2,10 m

≥ 2,30 m

• ≥ 2,10 m

Obytné budovy

a)Obytné místnosti bytových domůObytné místnosti rodinných domůObytné místnosti v podkroví

Místnosti se zkosenými stropy nad nejméně 1/2 podlahové plochy místnosti, vymezenou pomyslnou rovinou, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou.SV prostoru pro vaření se navrhuje shodná se světlou výškou obytných místností dle a) a b).

•Místnosti a prostory domovního vybavení rodinných domů, do kterých se vstupuje, musí mít

(neplatí pro prádelny, sušárny a žehlírny)(platí pro prádelny, sušárny a žehlírny)

Zdroj: ČSN 73 4301 Obytné budovy (6.2004); Změna: Z1 (7.2005); Změna: Z2 (9.2009)

Prostory pro osobní hygienu a prostory pro umístění záchodové mísySV výška pro osobní hygienu nebo prostoru pro umístění záchodové mísy má být shodná se SV výškou obytných místností v témže podlaží.Prostory domovních komunikacíVstupní prostor do bytu (prostor pod stropem je využit jako úložný prostor)Místnosti pro ukládání odpadků a místnosti domovního vybavení části b) v bytových domech

•Místnosti a prostory domovního vybavení v bytových domech, do kterých se vstupuje, mohou mít

Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaciHlavní schodiště a chodby

(4) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2,10 m.Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 40 Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci)

Page 28: malá Stavební příručka

a) ≥ 2,50 mb) ≥ 2,60 mc) ≥ 2,70 md) ≥ 3,00 me) ≥ 3,25 m

≥ 2,30 m

≥ 2,10 m

≥ 2,60 m

a) 12 m3

b) 15 m3

c) 18 m3

• ≥ 2,30 m• ≥ 2,50 m

• ≥ 2,10 m

(1) Světlá výška prostoru určeného pro trvalou práci musí být při plošedo 20 m2

do 50 m2

od 51 m2 do 100 m2

od 101 m2 do 2 000 m2

více než 2 000 m2

Prostory ur čené pro práci§ 46 Světlá výška prostor ur čených pro práci

(3) Světlé výšky uvedené v odstavci 1 písm. c) až d) mohou být v prodejním prostoru, kanceláři a v jiném obdobném prostoru určeném pro práci, v němž se vykonává práce zařazená do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 sníženy za předpokladu, že bude zajištěn pro každého zaměstnance objemový prostor podle § 47 odst. 1 písm. a) nebo b), bude vyloučeno oslňování zaměstnance a světlá výška nebude nižší než 2,60 m.

§ 47 Objemový prostor(1) Objemový prostor určený pro práci musí být pro jednoho zaměstnance

při práci zařazené do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1při práci zařazené do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1

Prostory trvalé práce(2) Světlá výška prostoru určeného pro práci se šikmým stropem při ploše do 20 m2, na kterém se vykonává trvalá práce, musí být nejméně nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. Prostory určené pro pracovní činnost v odstavci 1 písm. b) až e) musí mít světlé výšky upravené v tomto ustanovení nejméně nad polovinou podlahové plochy.Světlá výška prostoru určeného pro práci, na kterém se vykonává práce výjimečně nebo po dobu kratší než 4 hodiny za směnu, nesmí být nižší než 2,10 m.

Prodejní prostor, kancelá ř a jiný podobný prostor ur čený pro práci

(1) Sanitárním zařízením pracoviště se rozumí šatna, umývárna, sprcha a záchod. Prostor sanitárního zařízení musí mít

světlou výšku nejméně 2,30 m; pokud je jeho plocha větší než 30 m2, musí být nejméně 2,50 m. Provedení a vybavení sanitárního zařízení pracoviště musí odpovídat příslušné technické normě upravující požadavky na provedení a vybavení šaten, umýváren a záchodů (ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody).

do 30 m2

od 31 m2

Zdroj: NAŘÍZENÍ VLÁDY 361/2007 Sb. ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (§ 54 Sanitární zařízení)

SaunyProhřívárna sauny

(1) Prostor prohřívárny na jednu osobu musí být nejméně 2 m3. Světlá výška prohřívárny musí být nejméně 2,1 m.

při práci zařazené do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1

(2) Objemový prostor podle odstavce 1 nesmí být zmenšen stabilním provozním zařízením.(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.

Zdroj: NAŘÍZENÍ VLÁDY 361/2007 Sb. ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (§ 46 Světlá výška prostor určených pro práci; § 47 Objemový prostor)

Sanitární za řízení (šatna, umývárna, sprcha, záchod)

Zdroj: VYHLÁŠKA 135/2004 Sb. ze dne 17. března 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch; Změna: 292/2006 Sb. (§ 26 Prohřívárna sauny)

Page 29: malá Stavební příručka

≥ 3,00 m≥ 3,00 m

≥ 2,10 m

≥ 2,10 m

59 ≥ 2,60 m

skupina podskupinakde se vozidla

nezvedají

kde se vozidla

zvedají na zvedacíh

zařízeních

01 3,00 3,4002 3,00 3,60N1 3,40 4,60N2 3,80 5,00A 3,80 5,00T 3,60 -S 4,60 -

51

52 ≥ 2,40 m

skupina podskupina šířka délka hloubka01 0,9 6,95 1,602 0,9 7,95 1,6N1 0,9 9,25 1,3N2 0,9 11,35 1,3A 0,9 12,95 1,3T - x) - x) - x)

S - x) - x) - x)

Servisy a opravny motorových vozidel (autoservisy)(4) Světlé výšky místností a prostorů v čerpacích stanicích, servisech a opravnách motorových vozidel jsou dány normovými hodnotami.Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 48 Servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot)

Platí pro projektování nových a pro projektování stavebních změny nynějších autoservisů a opraven motorových vozidel.Pro projektování čerpacích stanic platí ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot.

57

Prostory provozní (dílenské), kancelářské, skladovací a hygienické zařízeníProstory, kam zajíždějí vozidla vlastní silou, musí mít světlou výšku o 0,60 m větší než je výška vozidla, nejméně však 3,00 m provozní (dílenské), kancelářské, skaldovací a hygienické zařízení

≥ NVV + 0,60 m

Prostory, kde se vozidla při pracovních úkonech bez účasti zaměstnanců pohybují mechanicky (mechanizované linky), mohou mít světlou výšku jen o 0,30 m větší než je výška vozidla, nejméně však 2,10 m.

Příloha 5 k čl. 57 a 58 Vozidlo Světlé výšky prostoru [m]Orientační světlé výšky provozních prostorů do nichž zajíždějí vozidla vlastní silou

1

2

3

≥ NVV + 0,30 m

58

Prostory, kde se vozidla zvedají na zvedacíh zařízeních, musí být nejméně o 1,80 m větší než je výška vozidla. Zvedají-li se také pracovní plošiny, musí být nad pracovní plošinou v nejvyšší poloze světlá výška nejméne 2,10 m.

≥ NVV + 1,80 m

Nejmenší světlá výška v pomocném objektu čerpací stanice (kiosku)Orientační světlé výšky - příloha 5

Orientační rozměry pracovních jam

1

2

3

- x) Pracovní jámy pro tato vozidla i pro vozidla, jejichž rozměry

Pracovní jáma musí mít délku i hloubku podle rozměrů a druhu vozidel, kterým má sloužit

Příloha 3

Pracovní stání s podzemním pracovním prostorem - Podzemní pracovní prostorOrientační rozměry pracovních jam pro běžné druhy vozidel jsou uvedeny v příloze 3 - viz též čl. 96 normy.

Příloha 3 k čl. 51 Vozidlo Rozměry pracovní jámy [m]

Zdroj: ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení; Změna: a (7.1991); Změna: Z2 (9.2006)

Page 30: malá Stavební příručka

a) ≥ 2,60 mb) ≥ 2,70 mc) ≥ 3,00 md) ≥ 3,25 me) ≥ 2,30 m

≥ 2,10 m

a)b)

a)

b)

c)

• ≥ 3,00 m

3,00 m

2,50 m

3,30 m

3,00 m

6,00 m7,00 m

d) 2,50 m

• ≥ 2,60 m

při ploše méně než 2 000 m2

při ploše více než 2 000 m2, nebov místnostech se šikmými stropy alespoň nad polovinou podlahové plochy

(3) Světlá výška pracovišť, na kterých je vykonávána práce po dobu kratší než 4 hodiny(4) Výšky uevedené v odstavci 2 písm. c) a d) mohou být sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého zaměstnance na trvalé práci vzdušný prostor podle odstavce 5(5) Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně

Stravovací služby(1) Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti provozovny volná podlahová plocha nejméně 2 m2. Šíře volné plochy pro pohyb zaměstnance nemí být v žádném případě zúžena pod 1 m.(2) Světlá výška pracovišť, na kterých je vykonávána práce po dobu čtyř a více hodin, (dále jen "trvalá práce") musí být:

při ploše méně než 50 m2

při ploše méně než 100 m2

(7) Vzdušný prostor stanovený podle odstavce 5 a odstavce 6 písm. c) nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními. Požadavky uvedené v odstavcích 1 až 5 neplatí pro kabiny strojního zařízení, boxy pokladen, pracovní prostory obdobné povahy a jiná zařízení stravovacích služeb uvedená v § 2 písm. c).Zdroj: VYHLÁŠKA 137/2004 Sb. ze dne 17. března 2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby; Změna: 602/2006 Sb. (§ 4)Pozn.: § 4 definující světlu výšku pracovišť byl zrušen. Tzn. světlé výšky pro stravovací služby nejsou legislativou stanoveny.

Šatny, umývárny a záchodyPlatí pro projektování sanitárních a pomocných zařízení v nových a stávajích objektech a projektování změn ve stávajících zařízení. Neplatí pro navrhování sanitárních a pomocných zařízení v budovách: a) obytných podle ČSN 73 4301; b) zdravotnických a léčebných provozů, kde hygienické zařízení přímo souvisí s procesem léčebné péče.Dále neplatí pro navrhování speciálních šaten, které vzhledem k provozu zařízení vyžadují zvláštní šetření.

12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě, nebo15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vestoje.

(6) Související prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení podle § 7, jsou:

volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m2 (mimo zařízení a spojovací cesty),prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení s prostorami sousedními okny, průhledy apod.,na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně 20 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě;

25 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vestoje.

b)

Základní, střední, vyšší a speciální školyZákladní, střední, vyšší a speciální školy, při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení, pokud je dodržena kubatura vzduchu

5,3 m3 na jednoho žáka

c)Tělocvičny rozměrů 12 x 18 m a 12 x 24 mTělocvičny rozměrů 18 x 30 m a větších

Šatny (věšákové šatny bez obsluhy)Zdroj: ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody (9.1994); Změna: Z1 (2.1999)

Školy, p ředškolní, školské a t ělovýchovné za řízení

a)Mateřské školy a speciálních mateřských školyMateřské školy a speciálních mateřských školy, pokud je dodržena kubatura vzduchu

12 m3 na jedno dítě je možné snížení na

ŠatnyZdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení)

Ubytovací za řízeníPokoj hosta

(4) Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2,60 m. V části pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1,60 m. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje.Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 43 Stavby ubytovacích zařízení)

Page 31: malá Stavební příručka

• ≥ 3,00 m

• ≥ 2,50 m

• ≥ 2,40 m

• ≥ 1,70 m• ≥ 1,70 m• ≥ 1,70 m

Splnění minimální výšky je myšleno vyhovění předepsané hodnotě i v nejkritičtějších místech stavby, tzn. např. křížení VZT potrubí, spodní úrovně osvětlení, tepelných izolací atd.

Při náročnějších technologických provozech nebo při vedení rozvodů (kanalizace, silnoproud, datové kabely, atd.) v části podhledu je vhodné uvažovat s rezervou, tzn. ke světlé výšce přičíst výšku konstrukce podhledu, dále výšku potřebnou pro rozvody a je třeba nezapomenout na výšku, potřebnou pro instalaci rozvodů nebo světel do podhledu.

Zdravotnické za řízeníProvozní místnostiProvozní místnosti, kdy charakter stávající stavby, v níž má být zdravotnické zařízení umístěno, neumožňuje technicky tuto výšku docílit (například při vestavování do stávající budovy), je možno připustit světlou výšku nižší.Komunikace a vedlejší prostory

Zdroj: VYHLÁŠKA 49/1993 Sb. ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 21. prosince 1992 o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení. Změna: 51/1995 Sb.; Změna: 225/1997 Sb.; Změna: 184/1998 Sb.; Změna: 219/2006 Sb.; Změna: 558/2006 Sb.

Upozorn ění

Pozn.: Vyhláška 49/1993 Sb. byla 30. června 2010 zrušena a nahrazena vyhláškou 221/2010 Sb. o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, kde nejsou minimální světlé výšky již definovány.

Ostatní prostorySvětlá výška přístupové komunikace k výlezu ke komínové lávce

Zdroj: ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv (10.2010)

Světlá výška přístupové komunikace k vymetacímu otvoru a prostoru před nímSvětlá výška přístupové komunikace k čistícímu otvoru a prostoru před ním

Page 32: malá Stavební příručka

Pomůcka: Sklon 2% znamená, že na jednom metru délky dojde k navýšení o 2 cm.

Zdroj: ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení (2.2011)

96,57 1 : 1,04

83,91 1 : 1,1986,93 1 : 1,15

78,131 : 1,33

60,09 1 : 1,6662,49 1 : 1,6064,94 1 : 1,54

53,17 1 : 1,8855,43 1 : 1,8057,74 1 : 1,73

46,63 1 : 2,14

100,00 1 : 1,00

90,04 1 : 1,1193,25 1 : 1,07

67,45 1 : 1,4870,02 1 : 1,43

1 : 1,2880,98 1 : 1,23

72,65 1 : 1,3875,36

48,77 1 : 2,0550,95 1 : 1,96

40,40 1 : 2,4842,45 1 : 2,3644,52 1 : 2,25

1 : 6,3117,63 1 : 5,6715,84

34,43 1 : 2,9036,40 1 : 2,7538,39 1 : 2,61

1 : 3,7328,67 1 : 3,4930,57 1 : 3,2732,49 1 : 3,08

26,79

42434445

1 : 19,086,99 1 : 14,308,75 1 : 11,43

1 : 9,51

5,24

10,51

19,44 1 : 5,141 : 4,70

23,09 1 : 4,3324,93 1 : 4,01

21,26

12,28 1 : 8,1414,05 1 : 7,12

41

3940

2930

35363738

31323334

262728

13141516

5678910

171819202122

1112

232425

SKLONY

Převodní tabulka sklon ů

Sklon ve stupních Sklon v procentech Sklon Schema[°] [%] 1 : x

2,534

0,5 0,87 1 : 114,59

1,51 : 57,291,75

2,621,0

2,01 : 38,19

3,49 1 : 28,644,37 1 : 22,90

Page 33: malá Stavební příručka
Page 34: malá Stavební příručka
Page 35: malá Stavební příručka
Page 36: malá Stavební příručka
Page 37: malá Stavební příručka