Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Mendelova univerzita v Brně
Lesnická a dřevařská fakulta
Ústav základního zpracování dřeva
Návrh malometrážního objektu pro celoroční
užívání
Diplomová práce
Výkresové přílohy
2015/2016 Bc. Tomáš Bukatovič
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že jsem tuto práci „Návrh malometrážního objektu pro celoroční
užívání“ vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v
seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s §
47b zákona. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu
s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon. 121/2000 Sb., autorský zákon,
a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této
práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou
(subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční
smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný
příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne: ………………….
Tomáš Bukatovič
Poděkování
Děkuji, Ing. Veronice Hunkové, Ph.D. za pomoc při vedení a usměrnění této
diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat rodině za korekce a speciálně bratrovi za
cenné rady.
Abstrakt
Autor: Tomáš Bukatovič
Název práce: Návrh malometrážního objektu pro celoroční užívání
Cílem této práce je vytvoření návrhu malometrážního objektu pro celoroční užívání.
Návrh je zpracován s přihlédnutím na limitaci stavebního zákona a norem. První část se
zabývá problematikou využití a umístění malometrážní stavby u nás a ve světě. Druhá
část je zaměřena na samotnou studii návrhu, která se zabývá stanovením minimálního
prostoru a dispozice na základě norem a příkladů již realizovaných staveb. Studie je
následně zpracována do průvodní dokumentace pro varianty, zvolené k širšímu
rozpracování. Součástí zpracování diplomové práce je tepelně technické posouzení
návrhu vnější obálky budov a orientační cena pro realizaci návrhů na základě cenových
ukazatelů. Ke konci práce jsou varianty srovnány a je poukázáno na slabé a silné
stránky návrhu.
Klí čová slova: malé domy, dřevostavba, vlivy na bydlení, varianty, provozní schéma,
dispozice, cenové ukazatele
Abstract
Author: Tomáš Bukatovič
Title: The design of a small house suitable for a year-round usage
The concept is created with limitations imposed by related laws and standards in
mind.The problem of an usage and a placement is discussed from both local
(Czech Republic) and a global perspective in the first part of the thesis.The second part
contains the study itself, which is concerned with specification of a minimal space and a
layout based on the standards and examples of existing buildings.The study is then
elaborated on into an accompanying documentation for few selected variants.Moreover
the thesis includes a thermal study of the design of a frame structure and an estimation
of an construction cost based on economic indicators.The last part of the thesis provides
a comparison of proposed design variants while pointing out it's strengths and
weaknesses.
Keywords: small houses, timber structures, impacts on housing options, operation
scheme, layout, price indicators
Obsah
1 ÚVOD ................................................................................................................................................................... 1
2 CÍL PRÁCE .......................................................................................................................................................... 2
3 METODIKA ......................................................................................................................................................... 3
4 DEFINICE MALOMETRÁŽNÍHO OBJEKTU PRO CELOROČNÍ UŽÍVÁNÍ ................................................. 4
1. Princip a užívání malometrážního objektu pro celoroční užívání /pro bydlení ............................................ 4
2. Umístění malé stavby .................................................................................................................................. 7
3. Současné vlivy a příklady užívání malých obytných staveb ........................................................................ 8
4. Současný vliv na základě ekonomických možností ..................................................................................... 8
5. Vliv podle kulturních zvyklostí ................................................................................................................... 9
6. Současný vliv společnosti někdy nazýván jako sociální hnutí ................................................................... 10
7. Současná situace u nás ............................................................................................................................... 13
8. Výhody malometrážního objektu pro celoroční užívání ............................................................................ 15
9. Nevýhody malometrážního objektu pro celoroční užívání ........................................................................ 16
5 ŘEŠENÍ VARIANT ............................................................................................................................................ 18
1. Stavební zákon a jeho limity...................................................................................................................... 18
2. Úvaha nad řešením variant ........................................................................................................................ 21
3. Výběr praktických příkladů realizací a návrhů .......................................................................................... 22
4. Výběr a definice variant ............................................................................................................................ 25
6 STUDIE NÁVRHU ............................................................................................................................................ 27
1. Stanovení provozního schématu ................................................................................................................ 27
2. Návrh dispozičního a tvarového řešení varianty pro jednotlivce ............................................................... 31
a. Dispoziční studie.............................................................................................................................. 33
b. Konstrukce ....................................................................................................................................... 34
c. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce severní stěny .......................................... 36
a. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce jižní stěny .............................................. 38
b. Odhad ceny ...................................................................................................................................... 40
3. Návrh dispozičního a tvarového řešení varianty pro pár............................................................................ 42
a. Dispoziční studie.............................................................................................................................. 45
b. Konstrukce ....................................................................................................................................... 46
c. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce severní stěny .......................................... 47
d. Odhad ceny ...................................................................................................................................... 49
4. Návrh koncepčních variant ........................................................................................................................ 50
a. Varianta pro jednotlivce ................................................................................................................... 51
b. Varianta pro pár ............................................................................................................................... 54
5. Porovnání variant....................................................................................................................................... 57
7 DISKUZE ........................................................................................................................................................... 58
8 ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 59
9 ZÁVĚR 2, PŘEKLAD .................................................................................... Chyba! Záložka není definována.
10 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................................................... 61
1. Seznam použité literatury .......................................................................................................................... 61
2. Seznam internetových podkladů ................................................................................................................ 62
11 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................................ 63
12 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 64
1
1 ÚVOD
Každý člověk má představy o svém bydlení. A většina lidí touží mít co nejvíc. Současné
trendy tedy vedou k neustálému zvětšování obytného komfortu, ale ne každý má
možnosti, převážně ekonomické, tento cíl naplnit. Nebo je to taky dáno životním stylem
některých lidí. A tak přirozeným vývojem vzniká protipól k zvětšování ploch a tím je
bydlení „minimalistické“, jehož majitelé z různých příčin nemůžou nebo nechtějí
zabírat tak cenný zdroj, jakým je půda. Touto problematikou se z vícerých hledisek
zabývá i tato diplomová práce.
2
2 CÍL PRÁCE
Cílem této diplomové práce je vypracovat projektovou dokumentaci pro realizaci
variant skromných malometrážních objektů pro celoroční užívání, popřípadě bydlení.
Návrh je třeba zpracovat s přihlédnutím na limitaci stavebního zákona a norem. První
část práce se bude zabývat problematikou využití a umístění stavby včetně nalezení
vhodných příkladů použití podobných objektů. Druhá část bude zaměřena na samotný
návrh a zpracování průvodní dokumentace všech variant zvolených k širšímu
rozpracování. Součástí projektové dokumentace bude tepelně technické posouzení a
výběr základních konstrukčních detailů pro dané varianty. V rámci diskuze bude uveden
orientační propočet na hrubou stavbu vybraných variant a posouzení ekonomické
výhodnosti.
3
3 METODIKA
V první části diplomové práce je třeba shromáždit informace k řešené
problematice převážně z literárních zdrojů. Na základě zjištěných informací bude
definován pojem malometrážního objektu pro účely diplomové práce a bude pro ukázku
vybráno několik vhodných příkladů. Před samotným návrhem je potřeba probrat limity
a normy, které odpovídají pro vybraný způsob užívání objektu. Jedná se hlavně o
stavební zákon a obytnou normu.
Pro praktickou část diplomové práce bude navrženo několik malometrážních
objektů. Řešené varianty budou navrženy dispozičně dle platných hygienických
předpisů a souvisejících norem. Varianty budou zvoleny podle vhodného využití stavby
pro splnění všech vybraných požadavků. Stavby nejsou navrhovány na konkrétní
pozemek, proto je třeba v rámci návrhu určit podmínky, za kterých bude možné stavbu
v rámci pozemku umístit. Hlavní konstrukce stavby budou posouzeny v soustavě
programů Stavební fyzika – Svoboda software na tepelnou techniku (1). Dále ve studii
bude zpracován odhad ceny výstavby, metodou cenových ukazatelů a obestavěného
prostoru.
Na základě návrhové studie daných variant bude vyhotovena projektová
dokumentace. Součástí diplomové práce bude dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o
dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., také průvodní a souhrnná
technická zpráva.
1 Zdroj: Kompletní řešení pro stavební fyziku - SVOBODA SOFTWARE [online]. 2.2015 Dostupné z: http://kcad.cz/cz/uvod/
4
4 DEFINICE MALOM ETRÁŽNÍHO OBJEKTU
PRO CELOROČNÍ UŽÍVÁNÍ
V rámci řešení a zpracovávání práce je třeba definovat „malometrážní stavbu pro
celoroční užívání“, pod pojmem se může skrývat velké množství malých staveb
rozličných druhů a provedení. Pro účely práce tak byla vybrána malometrážní stavba
určená pro bydlení s pevnými základy.
1. Princip a užívání malometrážního objektu pro celoroční
užívání /pro bydlení
Využití pro malé domy může být v našich podmínkách vcelku složité hlavně
z hlediska způsobu parcelování urbanistických celků. V době, kdy problém sídelní
kaše (1) začíná být vnímán veřejností, může být kategorie malých domů lehce odsouzena
ze stejného důvodu jako domy katalogové. Problémy jako nehospodárné využití
pozemku nebo porušení stylizace uličního celku nejsou předmětem samotné stavby, ale
problémem nedopracovaného nebo dokonce žádného návrhu od pověřené osoby
potřebného vzdělání a zkušeností. Pro pochopení problematiky malých staveb je
nutností nepřenášet předsudky o klasickém bydlení. Bydlení v malém může totiž
znamenat mnoho, ale rozhodně ne klasické bydlení.
Během práce bude mnohokrát zdůrazňováno, že bydlení v malém není pro
každého a stejně tak pokaždé není možné s ním počítat jako s definitivní variantou.
Význam bydlení se spolu s vývojem civilizace v různých místech světa rychle mění.
Například v sídlech už dávno není pravidlem, že v rámci domu se můžeme setkat
s několika generacemi rodiny. Podobné velké změny ve způsobu života vytváří malé
změny toho, jak je možno si představit ideální bydlení.
Důvod pro užívání malých staveb je individuální rozhodnutí na základě
různorodých vnějších vlivů. I tak mezi lidmi využívajících malé stavby je možné najít
několik skupin, na kterých lze popsat důvody k rozhodnutí bydlet v malém.
1 Zdroj termínu: Hlinička, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd. 1. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-7366-028-8.
5
Minimalisté. Asi první typ smýšlení lidí, který by nás mohl při malých domech
napadnout. Ironií je, že zde můžeme zařadit každého, kdo má zájem o vedení
jednoduššího života. Ať už se jedná o kumulaci co nejmenšího množství věcí v domech
nebo od způsobů oblékání až po co nejmenší produkci odpadu. Lidé, kteří se snaží o
danou organizaci věcí v životě, mnohdy upřednostní menší efektivně využitelný životní
prostor. (1)
Efekt prázdného hnízda. Děti vyrostly a opustily domov. S velkou životní změnou
přichází i velké změny na způsob bydlení. (1)
Před a důchodový věk. Pro nás asi nejrozšířenější využívání malých staveb v podobě
chat. Má-li stavba vyžadující podmínky, je přímo vybízející bydlet v klidu a v blízkosti
přírody. Mezi další výhody můžeme zařadit mnohonásobně menší finanční náročnost.
Sendvičová generace. „U nás se začíná rozrůstat takzvaná ‚sendvičová generace‘. Jde o
lidi, kteří jsou doslova obleženi rodinnými závazky. A musejí se - kromě jiných
povinností - starat nejen o děti, ale i starší rodiče nebo prarodiče. Na fenomén
upozornila společnost Gender Studies.“ (2)
Osobně bych rád poukázal, že rozhodně nejde o novou věc. Dříve byl tento
způsob života běžný, problém nastal se změnou fungováním rodiny, kdy tato generace
zůstala na pomezí se dvěma pečovatelskými závazky. (1)
Lidé samostatně bydlící vyžadující individuální asistenční péči. Každý se může
dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoct druhých a zároveň bude chtít pokračovat
bydlet ve vlastním bydlení. Můžeme se tak setkat u lidí, kteří nechtějí bydlet v součásti
jiné domácnosti a zároveň si mohou dovolit úroveň individuálního bydlení. V případě
výdajů za pečovatelskou péči není tak dlouhá doba návratnosti, aby si člověk nemohl
dovolit postavit malou stavbu. (1)
1 Citace, volný překlad autora: (Foreman, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN 096246483X.) 2 Citace: (Jan Bumba, www.rozhlas.cz, 19. října 2012, Dostupné z: http://goo.gl/fMtgoh)
6
Rozšířené bydlení pro rodinu. Malé stavby mohou být dobrým způsobem jak vyřešit
zvláštní potřeby na bydlení v rámci rodiny. Dobrým příkladem mohou být prarodiče.
Jednodušší forma přístavby je malá stavba v rámci pozemku a je tak zachováno
individuální bydlení v rámci rodin. Můžeme se také setkat s poklidným způsobem
rozvodů, kde se manželé z finančních důvodů dělí o původní parcelu. (1)
Single způsob života. Ať už se jedná o vlastní rozhodnutí nebo situaci z rozvodu jsou
lidé, kteří jsou spokojeni se způsobem žít život samostatně. Tento způsob života tak má
mnohem jiné potřeby na prostor. Pohodlí z menší finanční náročnosti se tak jednodušeji
projeví v efektivnosti prostoru a vybavenosti domu/bytu. (1)
Novomanželé. Cenová dostupnost a snaha bydlet ve vlastním je hlavní motivátor pro
bydlení v malém. Při správném návrhu není ani výchova potomka problém a může
rodině ze začátku velice pomoci po finanční stránce. (1)
Kdokoliv další. Upřímně kdokoli v rámci života může upřednostnit žít skromnější život
i bez složitějšího důvodu. (1)
Jakmile je probrána ukázka lidí, kteří se mohou rozhodnout žít v malém, je
možné si ukázat příklady, jak malý dům využít.
Extra soukromý pokoj pro hosty. Vhodné pro hosty, které sice velice rádi uvidíte, ale
bydlení pospolu může být problematické. (1)
Startovací domy. Malá stavba může být velkou výhodou na začátcích bydlení, kdy
člověk nepotřebuje tolik prostoru jako třeba při výchově dětí. Současně může být malá
stavba navrhnuta tak, aby byla v pozdějších letech rozšiřitelná. (1)
Studentský dům. V rámci univerzitního města může být pronájem skupiny malých
domků velice populární. Majitel má šanci pronajímat jednoduše opravitelný dům, který
může mít velkou prodejní hodnotu. (1)
Rozšiřitelný pobytový prostor. Schází-li v rámci dispozice obývací pokoj, který by
sloužil jako rozšíření domu, je možné použít malou stavbu jako cenově efektivní
rozšíření domu. (1)
1 Citace, volný překlad autora: (Foreman, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN 096246483X.)
7
Zdroj p říjmu skrze pronájem. Bydlíte-li v turisticky činném městě, je malá stavba
dobrým příjmem za pronájem pro turisty. Vždy vám dům může sloužit jako rozšíření
vašeho domu nebo jako dům pro hosty. (1)
Pracovna, dílna či jiné zázemí pro hobby činnost. V rámci zahrady může být použití
malé stavby dobré řešení prostoru pro odsazení stavby pro zájmovou činnost mimo
hlavní objekt. (1)
Rekreační objekt. Namísto popisu zde mohu poukázat na u nás velice populární chaty,
které jsou nejrozšířenějším druhem malé stavby umožňující dočasné/rekreační
bydlení. (1)
2. Umístění malé stavby
Jak už bylo zmíněno dříve, mohlo by se zdát, že umisťování malých domů ve
velké míře může zhoršit situaci v podobě satelitních městeček. Nelze než souhlasit.
Malé stavby pro bydlení jsou alternativní způsob využívající specifický způsob
provedení, tak i způsob života a zcela jistě i umístění v pozemku (2). Je-li postavena
malá stavba v rámci velkého pozemku do klasické zástavby, rozhodně nastane přesný
opak, jak by zacházení s prostředím mělo vypadat.
Při úvaze o malé stavbě jako jediném objektu na pozemku je největší výhodou
bezesporu velikost. Díky tomu je možné umisťovat domky do pozemků těžko
zastavitelných a to i v rámci městské zástavby (3). Dobrým příkladem použití může být
například terasovité členění svažitých pozemků, kdy v rámci terasy není problém malou
stavbu umístit. Malé domky jsou vhodné uvažovat jako dvojdomky. V případě řadové
zástavby zde ale ztrácí jednu z velkých předností, kterou je možnost nápaditějšího
propojení s pozemkem, kdy v rámci menšího prostředí není vytvořená klasická bariéra
mezi interiérem a exteriérem.
1 Citace, volný překlad autora: (Foreman, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN 096246483X.) 2 Vhodný příklad, je práce Architekta Olli Enne. (https://goo.gl/azlnuG) 3 Vhodný příklad realizace, je projekt Architekta Olli Enne (http://yksiopuutarhassa.fi/)
8
Kromě umístění na pozemek jako solitér se nabízí možnost přiřadit domek
k stávající větší stavbě. Tento příklad se často objevuje v místě dvoru, kde se vytvoří
další stavba pro další nebo stávající generaci.
Během umisťování malé stavby je potřeba dbát na stejné požadavky na zastínění
a proslunění jako u klasické stavby.
3. Současné vlivy a příklady užívání malých obytných staveb
Pro pochopení okrajových případů, které se vyskytují ve světě a v malé míře u
nás, je třeba rozebrat několik příkladů. Jedná se o vlivy, které je možné najít za
rozhodnutím nebo potřebě bydlet v malém. Tyto tři příklady se nemusí vylučovat, ale
v rámci každého rozhodnutí nalezneme jeden převažující případ následně popsaných
vlivů.
4. Současný vliv na základě ekonomických možností
Jedná se o situace, kdy člověk nemá finanční prostředky na to, aby mohl obstarat
větší dům/byt. Zároveň je také přítomna ekonomická propast mezi třídami obyvatel.
Stavby jsou tak často prováděny bez důslednějšího plánování na okolí a materiálově
jsou složeny z finančně dostupných alternativ.
Extrémním příkladem malé stavby velice limitovanou ekonomickou situací jsou
chatrče v de-urbanizovaném prostředí zvané slumy (1). Provizorní drobné bydlení bez
hygienických možností a dosahu k pitné vodě. Existence slumů je ikonou chudoby v
rozvojových zemích. Na jednu stranu se jedná o pravdu, na druhou stranu to znamená
změnu v pokroku ekonomického vývoje společnosti (2).
1 Zdroj termínu: Suttles, Gerald D. The social order of the slum: ethnicity and territory in the Inner city. Chicago: University of Chicago Press, c1968. Studies of urban society. 2 Zdroj, Huchzermeyer, Marie a Aly KARAM. Informal settlements: a perpetual challenge?. Cape Town: UCT Press, 2006. ISBN 1919713948.
9
Slumy vznikají právě jako nekontrolovaná migrace obyvatel do měst za účelem
lepší obživy či v důsledku ztráty obživy ve vesnickém prostředí. Příkladem změny
vývoje rozvojových zemí je modernizace zemědělství, kde zaniká potřeba množství
obyvatel. Ti poté hledají obživu v rámci měst (1). Právě rychlý přechod je důsledkem
velkého množství lidí, kteří tak následně žijí bez základních hygienických podmínek ve
stísněném prostředí. Proces urbanizace přesunu desítek procent obyvatel je otázkou
několika desítek let a rozhodně mu nejde zabránit. Slumy v příměstských místech mizí
jen tehdy, budou-li si obyvatelé schopni vydělat na lepší životní úroveň a dokáže-li
město tuto úroveň poskytnout v adekvátním množství (2). Jediná pozitivní stránka je
vytvoření „komunitního pouta mezi obyvateli“ které v rámci města a jeho anonymitě
vymizelo.
5. Vliv podle kulturních zvyklostí
Velikost domů a bytů je dána vývojem v rámci kultury. Mnohdy domy byly
limitovány nedostatky přírodních zdrojů nebo horších podmínek pro uživení
obyvatelstva. S postupem času se mnohé kulturně zažité zvyklosti zachovaly i v rámci
bydlení.
Častým příkladem pro způsob života v malém prostoru je bezesporu Japonsko.
Je ale třeba si uvědomit, proč jsou Japonští obyvatelé zvyklí žít tak jak žijí. Moc často
zanedbaný rozdíl, na kterém je vidět hlavní příčina rozdílu vnímání nemovitosti, je
samotné rozdělení její ceny, celé tři čtvrtě ceny z domu je většinou pozemek (3). Totiž už
vlastní půda je vnímána jako komfortní záležitost. Území má Japonsko na množství
obyvatel a ambice nedostatek. Takový dům má po několika letech oproti pozemku
naprosto zanedbatelnou cenu. Pro Japonce je mnohem přirozenější dům zbourat a
postavit nový podle nových potřeb (4).
1 Zdroj, The Challenge of Slums: Global Report on Human Settlements (2003), United Nations Human Settlements Programme; ISBN 1844070379 2 Zdroj, Suttles, Gerald D. The social order of the slum: ethnicity and territory in the Inner city. Chicago: University of Chicago Press, c1968. Studies of urban society. 3 Zdroj, František novák. Dotyk byznys. Týdeník Dotyk. [online]. 2.2015 Dostupné z: http://goo.gl/NeSW3Z 4 Zdroj, František novák. Dotyk byznys. Týdeník Dotyk. [online]. 2.2015 Dostupné z: http://goo.gl/NeSW3Z
10
Obyvatelstvo se tak vlastně naučilo jít ruku v ruce s přírodními podmínkami. Ty
jsou poněkud nehostinné a započítá-li se neúprosné moře a velice časté zemětřesení,
není divu, že se Japonsko naučilo žít ve stavebnictví velice spotřební život. V historii je
k tomu možné přidat čirý pohyb obyvatel, neustálé konflikty, dobré zdroje
konstrukčního dřeva a jsou zmíněné hlavní důvody, proč klasické stavby nemají
dlouhého trvání.
Pro obyvatele bylo přirozenější se naučit žít v malém prostoru, protože jeho
výstavba byla mnohem jednodušší a nebyl problém jej obnovit. Více než materiální
potřeby měli obyvatelé větší potřebu duševní.
Na japonském ostrově je tak ve světě poprvé vidět, co způsobí rychlá výstavba
domů a bytů v rámci populace. Během vzniku velkých měst se jednoduše zpřetrhala
pouta mezi lidmi. Finálním důsledkem, který je možný na Japonsku momentálně vidět
je stárnoucí populace bez mladých lidí schopných zakládat rodiny. Situace tak nastala
ve chvíli převzetí západního modelu starání se o rodinu. Mladí lidé nejsou schopni
pokrýt nároky a je pro ně jednodušší prostý život (1).
Klasická garsonka v Japonsku má rozlohu okolo 20 m2, přitom byty pro
klasickou rodinu mají v průměru 60 m2. Jak už bylo řečeno, cena bytu vůči pozemku je
zanedbatelná (2). Každý metr plochy domu navíc tak stojí rodinu v přepočtu velké
finance.
6. Současný vliv společnosti někdy nazýván jako sociální hnutí
Zde se jedná o masivní změnu vyvolanou nevyváženými podmínkami v rámci
společnosti. Stejně jako každé jiné sociální hnutí, i změna o bydlení, je hlavně otázkou
čemu předchází a čeho chce dosáhnout.
Nejznámějším aktuálním příkladem vyhledávání malých staveb za účelem
nevyhovujících podmínek v rámci společnosti je trend jménem „The tiny life“
v USA (3). Mnohdy se s jejich projekty objevují pod pojmem „Tiny houses“, ten se
v posledních letech začíná pohybovat i v rámci světa, kde malé stavby byly spíše
vzácností nežli stavební směr.
1 Zdroj, Ondřej Hýbl. ceskapozice.lidovky.cz. . [online]. 16.5.2013 Dostupné z: http://goo.gl/5OVxaq 2 Zdroj, František Novák. Dotyk byznys. Týdeník Dotyk. [online]. 2.2015 Dostupné z: http://goo.gl/NeSW3Z 3 Zdroj termínu: The Tiny Life. Dostupné z: http://thetinylife.com/
11
Hnutí je výsledkem neustále se zvětšující hmoty domů a s tím i zvětšování
potřebných pořizovacích nákladu a potřeb na údržbu. Pouze během posledních padesáti
let narostla plocha průměrného amerického domu z 165 m2 na 250 m2 (1). Prvním
veřejným projevem po potřebě menších domů byla v roce 1987 kniha „Tiny houses“,
kterou napsal Lester Walker. Jeho vizi menších staveb následovalo stále více lidí, kteří
si začali všímat narůstajících nákladů na stavbu bez smyslu využití. Od roku 2000 se
hnutí stalo veřejně uznávané a problematika se od té doby běžně řeší v médích a ve
společnosti (2). V letech 2007-2008 v rámci finanční krize se o nenáročné bydlení začalo
zajímat větší množství obyvatel pod vlivem ekonomické tísně. Jednalo se tak o
nepřirozený nárůst zájemců. Mnozí využili malého bydlení pouze v rámci krize jako
přechodnou možnost (3).
V rámci „Tiny houses“ se stavby rozdělují do staveb nad 1000 stop čtverečních
(93 m2), pro zajímavost tato kategorie odpovídá kompaktní výstavbě u nás, poté střední
malé stavby od 1000 do 400 stop čtverečních (93 m2-37 m2) a malé stavby pod 400 stop
čtverečních. Dále je také speciální kategorie pojízdných domů, ty se pohybují ve dvou
variantách, pod 200 a 100 stop čtverečních (4).
„Tiny houses“ před veřejností prezentuje řadu výhod, proč se pro malý dům
rozhodnout. Odpůrci naopak poukazují na množství podstatných nevýhod.
Hlavním problémem, který se v souvislosti s malými domy na státní úrovni
zmiňuje, je i jeden z hlavních pozitiv pro majitele. Jedná se o obcházení daní, kdy daň
na nemovitost v USA se spočítává na základě hodnoty majetku (5). Protože malé domy
mají minimální výkupní hodnotu, je i následná daň velmi nízká. Je tak velice
pravděpodobné, že při rozšiřujícím se trendu malých domů bude vytvořen nový druh
daně právě pro jejich zdanění.
1 Zdroj: United States Census Bureau. http://www.census.gov. [online]. 2010 Dostupné z: https://goo.gl/68lJji 2 Zdroj: Michael Holtby. The Tiny House Revolution: A Guide to Living Large in Small Spaces. CreateSpace Independent Publishing Platform, 2013. ISBN-10: 148485490X 3 Zdroj: Kimberley Mok. Treehugger. http://www.treehugger.com. [online]. 2016 Dostupné z: http://goo.gl/Q4EIvV 4 Foreman, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN 096246483X. 5 Chris Seabury. Investopedia. http://www.investopedia.com. [online]. 2016. Dostupné z: http://goo.gl/qXzegL
12
K problému malé výkupní hodnoty nemovitosti se váže problém hypoték, kdy
není možné ručit právě malým domem, protože pro banky nemá naprosto žádnou
hodnotu. Okolo roku 2010 se ukázalo, že lidé, kteří kvůli finanční krizi začali bydlet v
malých domech a následně se plánují stěhovat do větších domů, mají problém
nemovitosti prodat. Díky tomu vzniklo nárazově větší množství nemovitostí, o které i
přes nízkou cenu nemá nikdo zájem (1). Problém výkupní hodnoty totiž spočívá v tom,
že dům se většinou maximálně přizpůsobuje potřebám obyvatele a velká část financí je
uspořena v rámci stavby se svépomocí. Při následném prodeji tak cena stoupne za
hranici exkluzivity a dům tak ztrácí své hlavní pořizovací výhody.
Zajímavým problémem je příklad „kočovných“ domů. Amerika dává větší
možnosti pro pohyb obyvatel ať už v rámci pracovních podmínek či cestování dle
podmínek podnebí. Výsledkem toho je mnohdy vytvoření „dočasných“ urbanistických
center, kde se pojízdné stavby zdržují (2). Tyto městské segmenty jsou širší veřejností
vnímány špatně hlavně z důvodu na první pohled chaotického uspořádání a vnímání
pojízdného domu jako něco méněcenného.
Na druhou stranu má „Tiny houses“ množství výhod. Hlavním pozitivem je
rozhodně fakt, že přání bydlet v malém, je výsledek nadměrného růstu plochy domů a s
tím i zvýšení nákladů. Upozorňování a zájem bydlet alternativním způsobem tak vytváří
tlak na zpomalení, popřípadě otočení tohoto trendu. Jedná se vlastně o přirozený vývoj a
velice pochopitelnou potřebu změny bez vytvoření vnějšího zásahu.
1 Zdroj: Kimberley Mok. Treehugger. http://www.treehugger.com. [online]. 2016 Dostupné z: http://goo.gl/Q4EIvV 2 Zdroj: The Tiny House Community. http://tinyhousecommunity.com. [online]. 2016 Dostupné z: http://goo.gl/RtaYXB
13
Mezi zajímavé výhody pak nadále patří porovnání mezi uživateli malých domů a
domů klasických. Stránka thetinylife.com uvádí, že 68 % obyvatel není vázáno
hypotékou oproti 29 % u vlastníků klasických domů (1). Jak bylo dříve zmíněno, není
jednoduché hypotéku na malý dům vůbec získat. Zajímavé je srovnání ceny, ta dosahuje
u malého domu 1/10 průměrné ceny klasického domu, která je 272 000 USD (2).
Demografie uživatelů malých domů poukazuje na fakt že 2/5 obyvatel jsou lidé nad 50
let (3). Někteří tak snižují náklady na důchodový popřípadě před důchodový věk. Dále
také poukazují, že obyvatelé malých domů mají v porovnání s obyvateli klasického
bydlení dvakrát víc univerzitní titul vzdělání. Snaží se poukázat na časté odsouzení
opozice, že takto bydlí lidé ekonomicky a intelektuálně negramotní (4).
Tak je možné pozorovat pozitivně se vyvíjející myšlení měst k novým druhům
výstaveb, jako je sdílení pozemku nebo vytvoření komunitního prostoru pro bydlení
z drobných staveb. Již několik měst se vyhlásilo za „Tiny house friendly“ a zdůraznilo
podporu hybridní výstavbě (5). Protože se ale zvýšil výskyt i mobilních domů, mnohá
města reagují na následný nápor nařízením o nutnosti pevných základů pro malé
stavby (6).
7. Současná situace u nás
Na našem území během posledních 70 let došlo k několika radikálním změnám,
které ovlivnily náš pohled na bydlení hned několikrát v krátkém čase. První drastickou
změnou byla zničená Evropa po druhé světové válce. Následoval uzavřený režim a
nástup panelákové kultury. Změna proběhla příliš rychle, mnozí lidé na tento způsob
bydlení prostě nebyli připravení. S pádem uzavřeného režimu se rozšířily možnosti a
vznikla šance utéct do rodinných domů. Dostali jsme prostor stavět cokoli chceme a
téměř kdekoli. Výstavba se řídí mnohem častěji vlivem developerů nežli architektů.
Výsledkem jsou betonové ploty v rámci solitérů, kde neznáte vlastního souseda.
Schovávání v bytě za žaluziemi, protože máte pocit, že by vás někdo mohl vidět, se
následně stává běžným vzorcem chování.
1 Zdroj: The Tiny Life. http://thetinylife.com/. [online]. 2015. Dostupné z: http://goo.gl/wYLgSI 2 Zdroj: United States Census Bureau. http://www.census.gov. [online]. 2010 Dostupné z: https://goo.gl/hSDFVC 3 Zdroj: The Tiny Life. http://thetinylife.com/. [online]. 2015. Dostupné z: http://goo.gl/wYLgSI 4 Zdroj: The Tiny Life. http://thetinylife.com/. [online]. 2015. Dostupné z: http://goo.gl/wYLgSI 5 Zdroj: The Tiny House Community. http://tinyhousecommunity.com. [online]. 2016 Dostupné z: http://goo.gl/RtaYXB 6 Zdroj: Erin Doman. Compact Appliance. http://learn.compactappliance.com. [online]. 15.1.2016. Dostupné z: http://goo.gl/yDTPRv
14
Změna ale nastává s dalšími generacemi a situace se uklidňuje. Začínají stavět
lidé, kteří začínají vnímat bydlení více než jako společenskou prestiž. A výstřelky jako
podnikatelské baroko je jim cizí. V rámci vývoje je vidět i větší procentuální množství
zapojení urbanistů a architektů do výstavby a lidé odstupují od nadměrných rodinných
domů.
Příklad vývoje u nás je vidět v porovnání pomyslného kolísání plochy domů
proti výstavbě domů v USA. Zatímco v zahraničí dosahují plochy domů kritických
hodnot a vytváří se společenské tlaky na nesmyslnost těchto ploch, u nás je mmožné
sledovat za posledních 20 let situaci, kdy domy ve výstavbě mají tendenci snižovat
plochu. V letech 1990 byly průměrné plochy rodinných domů 200-300 m2 a už v roce
2000 dosahovaly polovičních hodnot 150 m2. Dnes je průměrem 80-100 m2 (1).
Důvodem je požadavek obyvatelstva po levnějším bydlení a zároveň se výstavba
rodinných domů stala dostupnější. Zatímco v 90. letech byly velké domy ukázkou
úspěšného člověka a byl tak kladen sociální nárok po vzoru západních zemí na ploše
nešetřit (2).
Kromě klasického bydlení je u nás rozšířená kultura rekreačního bydlení
v podobě chat a chalup. Česky fenomén hlavně 20. století, kdy na víkend vyjíždějí
kolony aut směrem do míst, která ve dnech pracovního klidu ožívají neobvyklým
pracovním hlukem - důkaz, že sem lidé nejedou jen za zdravým vzduchem, ale i za
pohybem, prací venku i uvnitř.
(Koubek, Miroslav. Údržba chaty a chalupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Profi &
hobby. ISBN 978-80-247-3194-0.)
1 Zdroj: Český statistický úřad. https://www.czso.cz: Analýza bytové výstavby v územích České republiky – 1997 až 2009. [online]. 2011 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: https://goo.gl/tRzA3v 2 Zdroj: Petr Zámečník. Hypoindex. http://www.hypoindex.cz. [online]. 02.09.2013. Dostupné z: http://goo.gl/qO8qg0
15
8. Výhody malometrážního objektu pro celoroční užívání
V rámci výhod a nevýhod můžeme nalézt spoustu situací, které se dají přiřadit
na porovnání bytů a rodinných domů nebo života na vesnici a života ve městě. Těmto
zavádějícím porovnáním se vyhneme a zaměříme se pouze na výhody, které platí pro
malometrážní stavby.
Mezi hlavní výhody a lákadla na způsob bydlení v malém je nižší pořizovací
cena. Díky ní je možné takový dům pořídit s menší hypotékou a následně se tak
mnohem méně zadlužit.
Investice do domu samotnou výstavbou nekončí, kromě pořizovací částky je
třeba počítat s výdaji na údržbu a přiznejme si, nejedná se o nejmenší výdaje. V rámci
malého domu je i cena údržby řádově nižší. Navíc v rámci malého domu je mnohem
jednodušší podchytit technické problémy dříve než se vymknou z rukou (1).
Ekologie je poslední dobou módním trendem a výstavba malého domu má
z tohoto hlediska hned několik zastoupení. V první řadě výstavba malého domu má
podstatně menší uhlíkovou stopu oproti bytové a výstavbě klasických rodinných domů.
Zde je ale potřeba upozornit, že jak moc je v rámci výstavby uhlíková stopa je otázkou
hlavně materiálů (2). Když během výstavby použijeme i konstrukční systémy
dřevostaveb, dostáváme se do situace, kdy je možné provést stavbu svépomocí bez
využití těžké techniky (která ani nemusí mít na malý pozemek přístup). Pro malou
stavbu je důležitá otázka trvanlivosti. Největší hodnotu zde má totiž stále půda, ta
zůstává stavbou neznehodnocenou. Odstranit tak malou stavbu je velice jednoduché a
v případě správného návrhu je možné velké množství materiálu recyklovat nebo použít
celou stavbu na jiném pozemku. Mnozí lidé, kteří se rozhodnou v malých stavbách
bydlet, chápou smyšlení existence na světě trochu jinak. V tak obrovském množství lidí
nejde o to po sobě co nejvíc zanechat (kromě dětí), ale o to aby po vás zůstalo co
nejméně zátěže.
1 Zdroj: Zdroj: The Tiny Life. http://thetinylife.com/. [online]. 2015. Dostupné z: http://goo.gl/wYLgSI 2 Zdroj: Veronika Křístková. Nalezeno. http://www.nazeleno.cz. [online]. 17.04.2013. Dostupné z: http://goo.gl/qO8qg0
16
Mezi další výhody jsou lepší podmínky při umisťování. Stavba je značně menší
než klasická rodinná výstavba a tak umožňuje využít pozemků, které jsou jinak
odsouzeny k nevyužitelnosti. Z hlediska umístění je možné vést pozemky na základě
sousedské integrace, kdy v rámci komunity je vytvořen společný prostor v rámci
malých pozemků obsahující malé stavby (1).
S uvedením další výhody může množství lidí nesouhlasit, proto je pohled na
následující situaci uveden i mezi nevýhodami. Jedná se o způsob sžití lidí na malém
prostoru. Osobně vidím jako nutnost komunikace a sžití s nejen rodinou jako značnou
výhodu, která v naší společnosti chybí. Žijeme v době, kdy bytové celky jsou vytvářeny
za účelem prodeje a ne za účelem bydlení. Nastávají tak situace, kdy pospolu bydlí lidé,
kteří se neznají a způsobem vytvoření bytů ani nemají potřebu se znát. Často slyšíme, že
předmětem sousedských sporů jsou právě ploty, tedy objekt, který slouží k tomu, aby
každý měl své soukromí. V první řadě je třeba si uvědomit, že soukromí je pocitová
záležitost a čím víc ho máme, tím víc nám chybí. Kdyby sousedé nebyli děleni ploty,
jsou nuceni spolu jednat a je to právě tento nedostatek komunikace s okolím, které činí
sídliště chorobným a anonymním světem. Proto považuji nutnost malého prostoru pro
rodinu přínosem, vyhneme se tak situacím že lidé s v rámci domu za celý den nepotkají
a rodina tak následně nefunguje.
9. Nevýhody malometrážního objektu pro celoroční užívání
Drtivá většina výhod může být z druhého pohledu také považována za
nevýhody. Jak bylo upozorňováno dříve, je potřeba si uvědomit, že bydlení v malém je
otázkou preferencí.
Malý prostor přímo limituje množství lidí, kteří v objektu mohou pospolu žít.
Netřeba ani zdůrazňovat, jaké problémy v rámci vzájemného chování si jako lidé
představujeme, jsme-li vystaveni lidem, které nemusíme.
Bydlení v malém vyžaduje dávku skromnosti a organizačních schopností, stejně
jako neustálou aktivitu o spravování prostoru. Malá stavba tak rozhodně není pro lidi,
kterým vyhovuje nechat úklid až na konec týdne.
1 Příkladem mohou být malé vesnice: Zdroj: Tiny House Talk. http://tinyhousetalk.com. [online]. 11.08.2014. Dostupné z: http://goo.gl/pWxH1q
17
V případě zranění nebo nemoci se můžeme dostat do situací, kde tato nepříjemná
událost dokáže kompletně rozhodit chod domu.
Za nevýhodu lze jednoduše považovat i mínění veřejnosti. Ne každému může
být příjemné, že rozhodnutí žít v malém sebou nese i pragmatické pohledy ostatních.
Malou stavbu nelze považovat za návratovou investici. V době kdy nejlepší
investice se zdá nákup nemovitosti, nelze počítat, že by vám na pozemku vystavěná
malá stavba mohla časem pozemek zvýhodnit. Právě naopak. Díky tomu, že malou
stavbu lze stavět hlavně pouze na míru, je malá šance, že by o ni měl někdo zájem.
V rámci malé stavby budete mít problém na malou stavbu dostat hypotéku,
protože stavbu vám banka v mnoha případech odmítne vzít do ručení a jste odsouzeni
pouze na hodnotu pozemku.
Jak už bylo řečeno ve výhodách, potencionální nevýhodou je sžití rodiny
v malém prostoru. Jedná se především o situace v rámci výchovy dětí nebo prolínání se
starší generací. Otázka velikosti bydlení je tak kritická v závislosti na vzájemných
vztazích v rámci rodiny nebo spolubydlících.
18
5 ŘEŠENÍ VARIANT
Výběr variačního řešení bude omezeno na stavbu trvalého charakteru plnící
funkci pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, splňující aktuální novelu stavebního zákona
a obytnou normu. V rámci variant bude použito různých konstrukčních systémů za
účelem vzájemného porovnání.
1. Stavební zákon a jeho limity
Jak už bylo řečeno, práce je vybrána jako návrh malometrážního objektu pro
celoroční využívání. Vhodné pro bydlení je zařazení stavby do kategorie umožňující
trvaný pobyt.
Trvalý pobyt slovy zákona:
Předpis č. 133/2000 Sb. - Zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně
některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
Hlava II
Trvalý pobyt občanů
§ 10
(1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice,
která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu
adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace,
adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt
nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který
je podle zvláštního právního předpisu ( vyhl. č. 326/2000 Sb.) označen číslem popisným
nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování
nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). V případech stanovených tímto zákonem
může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny.
V rámci stavebního zákon tato stavba spadá do podmínek ohlášení stavby pro
bydlení do 150 m2. Problém u takto malých staveb může docházet v zájmu postavit
malou stavbu bez ohlášení. Důvody proč tak lidé činí, jsou různé. Může jít o předem
zamyšlené stavby na černo s přesvědčením, že malou stavbu nikdo řešit nebude, nebo
tak činí v přesvědčení, že jednají bez rozporu se zákonem. V prvním případě je malá
19
stavba opravdu často ponechána bez povšimnutí, horší situace ale může nastat pro
člověka, který stavbu staví za předpokladu ekonomické úspory a následně je donucen
stavbu zbourat. Důvod pro takovou stavbu je v první řadě neznalosti zákona nebo jeho
špatné vyložení. V roce 2013 došlo k novele stavebního zákona, která rozšířila možnost
stavět přidružené stavby bez ohlášení. Tento zákon byl během měsíců několikrát špatně
vyložen v rámci veřejné internetové komunikace a širší veřejnost pojala dojmu, že je
možné vystavět si bydlení pod 25 m2 bez ohlášení. Je ale naprosto pochopitelné, že se
tak stalo. Stavební zákon může být pro člověka neznalého jeho struktuře značně
nepřehledný a proto je jasné, že člověk nehledá v samotném stavebním zákonu, ale
v jeho výkladech, které neručí za jeho správné vyznění, navíc pokud je výklad bez
širšího kontextu, šíří se dezinformace jednoduše dál. A šířit se nepřestane, dokud
problém z konkrétní neznalosti nenaroste širšího mínění. K tomu ale nedojde, protože se
situace dotýká pouze zlomku populace, která má tendence bydlet levněji. Situace ale
zašla tak daleko, že můžeme najít opensource projekty vyměňované mezi lidmi, které si
mohou jednoduše postavit v nevědomosti bez povolení. K dezinformaci přispívá fakt, že
můžeme najít i projekty od firem, které by měli potencionálně spadat do skupiny staveb
nevyžadující ohlášení (1).
Je vhodné se podívat, co přesně vede k nepochopení stavebního zákona. Jedná se
o citace následující části bez širšího kontextu a vysvětlení.
Stavební zákon
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
Část čtvrtá
Stavební řád
Hlava III: Nástroje územního plánování
Díl 4: Územní rozhodnutí
§ 79 Rozhodnutí o umístění stavby
1 Příkladem je projekt: Easy Homes. http://easyhomes.cz. [online]. 2016. Dostupné z: http://goo.gl/vF39JI
20
(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje
navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro
zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro
ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
O) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,
podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, je
umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně
50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
V rámci § 79 tak není výslovně zakázáno stavby do 25 m2 stavět bez ohlášení,
tato část je tak proto často citována jako část zákonu umožňující stavět stavby pro
bydlení do 25 m2 bez nutnosti ohlášení. Tato skutečnost je ale objasněna až v § 103.
Stavební zákon
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
Část čtvrtá
Stavební řád
Hlava I: Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce
Díl 1: Povolení a ohlášení
§ 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení
ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,
21
***
1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení
ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování
hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;
***
(3) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených parametrů.
§ 103 tak jasně definuje, že stavba do 25 m2 obsahující obytné místnosti a
hygienické zařízení spadá pod následující § 104 kde:
(1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy,
s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími
a podkrovím.
2. Úvaha nad řešením variant
Pro porovnání rozdílů v rámci staveb je zapotřebí vyhotovení jak okrajových
variant tak i těch zcela průměrných v různých provedeních. Kvůli rozsahu práce je
potřeba vybrat minimum variant tak, aby byly názornou ukázkou, čeho je možné
v malých stavbách dosáhnout. Na základě obytné normy bude později ukázáno, že
potřebné množství lidí žijících v malé stavbě se odráží v počtu obytných místností. Pro
tyto účely v rámci práce bude porovnána normová varianta umožňující bydlení pro
jednotlivce a pár. V rozsahu studie budou také zpracovány varianty, které nebudou
vyhovovat normám. Na dispozicích bude ale možnost ukázat minimální množství
prostoru pro jednoho člověka nebo páru. Varianty budou navrhnuty na základě inspirací
dočasných a rekreačních staveb u nás a ze zahraničí.
22
3. Výběr praktických p říkladů realizací a návrhů
Název: Malý dům od Olli Enne
Umístění: Finsko
Popis: Olli Enne je Finský architekt studia Yksiö
Puutarhassa z Helsinek. Svoji práci zaměřuje na studie
a výstavbu malých staveb jako odpověď na stavění
zástaveb rodinných domů, u kterých dochází ve
velkém množství k nevyužití pozemku a vzniku
hluchých míst. Jedním z jeho návrhů je využití malých
staveb do těžko přístupných pozemků v městské
zástavbě. Zároveň také pracuje s umístění více
menších staveb do jednoho pozemku pro snížení
hluchých míst. (1)
obr.1 Fotografie realizovaného návrhu kompaktního domu od Olli Enne
Obr.2 Situační studie návrhu kompaktního domu od Olli Enne
1 Zdroj: Rory Stott. Arch Daily. http://www.archdaily.com. [online]. 9.8.2015. Dostupné z: http://goo.gl/LixiHQ
23
Název: Záhradný domček Realizace, umístění: 2012, Slovensko
Popis: Objekt bol limitovaný
maximálnymi vonkajšími rozmermi,
ktoré spĺňajú ustanovenie ods. 2d §104
stavebného zákona o ohlasovaní stavieb.
Ide teda o stavbu so zastavanou plochou
do 25 m2 a výškou do 5 m. Vložená
galéria je navrhnutá na príležitostné
spanie, vstupná úroveň je koncipovaná
ako viacúčelový priestor. (1)
Obr.3 Pohled na realizovaný zahradní domek.
Název: Tiny house, Macy Miller
Umístění: Idaho
Popis: Jako jeden z příkladu pojízdných domů
využívající minimum vnitřního prostoru byl
vybrán dům architektky Macy Miller. Dům
sama navrhla a také postavila, i když neměla
patřičné konstrukční zkušenosti. Výsledkem je
dům o ploše 196 čtverečních stop (18,2 m2)
postavený za 11 400$ (280 000kč).2
Obr.4 Pohled do interiéru pojízdného domu
1 Citace: (Lukáš Žentel, http://www.asb.sk, [online]. 12.03.2013, Dostupné z: http://goo.gl/7FXTF4)
2 Zdroj: Design Rulz. http://www.designrulz.com. [online]. 12.2013. Dostupné z: http://goo.gl/CYDyZ3
24
Obr.5 Pohled na umístění pojízdného domu do zahrady Macy Miller
Název: Freedomek S
Umístění: Švýcarsko
Popis: Projekt Freedomek nabízí jedinečný způsob bydlení, které v sobě snoubí
promyšlený design, stylovou čistotu a bezpodmínečnou kvalitu použitých materiálů.
Freedomek je okouzlující modulový dům, který si pouze vyberete, a pak se rovnou
nastěhujte. Nemusíte za ním, přijede za vámi tam, kam si řeknete. Příjemný prostor,
který si vás získá i svojí
nízkonákladovostí. Až
vejdete, pochopíte. Možná
začnete žít i trochu jinak,
svobodněji. Freedomek je
totiž nejen dům, ale i životní
styl. (1)
Obr.6 Pohled na variantu S
1 Citace: Freedomky, [online]. 2016. Dostupné z: (http://www.freedomky.cz)
25
Popis varianty S: Nejmenší dostupný model Freedomku. Ideální typ k bydlení pro
přemýšlivého kluka nebo nezávislou holku. Jestli preferujete soukromí a klid, budete
nadšeni. Obytnou plochu 22m² lehce uklidíte a přitom můžete pohostit návštěvu ve
vzdušné kuchyni. Samozřejmostí i pro nejmenší model je kvalitní koupelna. Veškerý
komfort modelu S můžete využít i jako luxusní chatu nebo reprezentativní kancelář.1
4. Výběr a definice variant Pro ukázku, v čem spočívá minimální malometrážní stavba pro bydlení, je potřeba
na problematiku mít různé pohledy. Varianty budeme rozlišovat podle kapacity lidí a
použitých materiálů.
A – Stavba pro jedince
První varianta bude představovat minimální normativní bydlení pro jedince.
Stavba bude navržena tak, aby vyhovovala pro přihlášení trvalého bydliště a splňovala
obytnou normu a stavebně technické požadavky, které se v rámci stavby mohou
vyskytnout. Stavba bude navržena konstrukčně, aby bylo možné ji provést se
svépomocí.
B – Stavba trvalého charakteru pro pár
Druhá varianta bude sledovat rozdíly v normativním minimálním návrhu při
bydlení dvojice lidí žijících v páru. Konstrukční způsob nebude proveden z masivního
řeziva.
1 Citace: Freedomky, [online]. 2016. Dostupné z: (http://www.freedomky.cz)
26
Mimo projektové koncepční varianty
Tyto varianty jsou ukázku koncepčních řešení rozpracované do formy studie
návrhu.
C,D – Úprava varianty A,B - při nedodržení norem pro studijní účely
Další dvě varianty budou vypracovány v podobě, která nesplňuje normy, ale
bude splňovat základním požadavkům na stavby uvedené v § 8 vyhlášky
č.268/2009 Sb.. Nesplnění norem tak bude přípustné pro respektování minimální
hospodárnosti návrhu vhodné pro určené využití.
27
6 STUDIE NÁVRHU
1. Stanovení provozního schématu
Varianty A-B - Stavba trvalého charakteru pro pár a jednotlivce
Pro stavbu minimálního domu pro pár je potřeba si stanovit podmínky, za
kterých bude možné stavbu provést. Začneme vybráním limitujících okolností v normě
Obytných budov ČSN 734301 (citace provedena kurzivou) a stanovením dispozičního
minima, se kterým je možné pracovat.
5.2 Prostory bytu
5.2.1 Základní ustanovení
5.2.1.1 Řešení bytu musí umožňovat přepravu předmětů o rozměrech
1 800 mm x 600 mm x 1800 mm, do všech obytných místností.
Průchodnost při přepravě objemnějších objektů by neměl být problém při
zachování jednoduchosti dispozice.
5.2.2 Obytné místnosti
5.2.2.1 Požadavky na obytnou místnost
Obytná místnost musí mít plochu alespoň 8 m2, pokud byt tvoří jediná místnost, musí mít
plochu nejméně 16 m2.
Protože v návrhu se vyskytuje koncept o jedné obytné místnosti, je pro studii
16 m2 závazných. Je třeba zkontrolovat, jestli na různé kombinace využívání obytné
místnosti neplatí jiný finální rozměr. Dále dle tabulky v normě je potřeba pro ložnici se
dvěma lůžky plocha o 12 m2.
5.2.2.3 Šířka obývacího pokoje nemá být menší než 3 300 mm. Šířka obytné kuchyně v
bytech s 1 nebo 2 obytnými místnostmi nemá být menší než 3 300 mm.
V návrhu je počítáno s jednou obytnou místností jako obytnou kuchyní, i tak je
limitující šířka stejná jako u samostatného obývacího pokoje.
28
5.2.2.4 Ke spaní nemá být určen obývací pokoj v bytě s 3 a více obytnými místnostmi. V
bytech s 1 a 2 obytnými místnostmi může být obývací pokoj určen pro spaní jednoho
člena domácnosti. V bytech se 3 a více obytnými místnostmi nemají být obytné kuchyně
určeny ke spaní.
Velice důležitý odstavec pro určení rozdílu mezi variantou pro jednotlivce a
variantou pro pár. V rámci bydlení jednotlivce je možné provést obytnou kuchyň do
16m2. Pro pár je ale nutné vytvořit obytnou místnost určenou pro spaní dvou osob.
5.2.2.9 Světlá výška obytných místností bytových domů musí být nejméně 2 600 mm,
světlá výška obytných místností rodinných domů, musí být nejméně 2 500 mm.
V rámci správného zařazení pracujeme s 2 500 mm.
5.2.3.5 Prostor pro vaření musí umožňovat přípravu, vaření a pečení pokrmů včetně
doprovodných funkcí (mytí nádobí a jeho uskladnění apod.). Kuchyně, která má plochu
nejméně 12 m2 (včetně plochy kuchyňské linky) a splňuje podmínky podle 5.2.2.1 je
obytnou místností. Podle funkcí, které místnost plní, se rozeznávají:
Z vypsaných variant jsou následující dvě pro návrh použitelné.
c) kuchyně se stolováním – kuchyně rozšířená o prostor, nutný pro současné stolování
všech členů domácnosti;
d) kuchyně obytná – kuchyně se stolováním rozšířená o prostor potřebný pro plnění
některých funkcí obývacího pokoje.
Minimální rozměr obytné kuchyně je stejně jako u obytné kuchyně s jedním
lůžkem 16 m2. V případě Kuchyně se stolováním jsme limitování 6 m2 v bytové
jednotce se dvěma obytnými místnostmi.
29
5.2.3.10 U každého bytu musí být alespoň jedna záchodová mísa a jedna koupelna.
5.2.3.11 Prostor, případně prostory pro osobní hygienu (koupelna, případně koupelny)
musí umožňovat bezpečné používání instalovaných zařizovacích předmětů, sloužících k
mytí, koupání, sprchování a uspokojování ostatních potřeb osobní hygieny všech členů
domácnosti. Dále musí jeden z těchto prostorů umožňovat umístění a instalaci pračky s
uzavřeným cyklem praní, pokud její umístění a instalace nejsou umožněny v jiném
vhodném prostoru bytu.
5.2.3.12 Prostor pro umístění záchodové mísy nesmí být přímo přístupný z obytných
místností, ani z prostoru pro vaření, pro stolování, pro uskladnění potravin nebo z
prostoru, který plní některé funkce obytných místností. V bytech s 1 a 2 obytnými
místnostmi může být jediná záchodová mísa umístěna ve společném prostoru pro osobní
hygienu. Tento prostor pro osobní hygienu může být přístupný z ložnice, pokud je určen
jen uživatelům této ložnice.
Aby bylo možné připojit hygienické zařízení k ložnici, je nutné, aby splňovalo
pouze tuto funkci. Stejně tak nesmí hygienické zařízení obsahovat úklidové prostředky,
jinak je totiž zakázáno následujícím odstavcem.
5.2.3.16 Prostor pro uložení úklidových předmětů nemá být přístupný z obytných
místností.
5.3 Domovní komunikace
5.3.1 Základní ustanovení
V rámci všech návrhů nebude provedeno schodiště a návrhy se budou orientovat
v rámci obytných místností o jednom podlaží.
5.3.1.2 Hlavní vstup do bytového domu z veřejné komunikace a vstupy do bytů z
otevřených pavlačí a hlavní vstup do rodinného domu musí mít zádveří.
5.2.1.3 Místnosti bytu v bytovém domě, kromě vstupního prostoru (předsíně), nesmějí
být přímo přístupné z domovní komunikace. V rodinných domech nemají být obytné
místnosti a kuchyně přímo přístupné ze zádveří.
V rámci dispozice jsme si schopni díky dosavadním požadavkům vypracovat provozní
diagramy, které budou sloužit pro návrh objektu dvou hlavních variant.
30
Provozní schéma pro jednotlivce.
Při minimálním návrhu domu pro jedince je možné využít „obytné kuchyně“.
V tomto případě má kuchyně požadavky na plochu 16 m2. Pro správnou návaznost
místností je návrh limitován potřebou průchozí chodby, která vytváří potřebný počet
dveří mezi koupelnou a kuchyní, současně splňuje požadavky na vstup do obytných
místností, které by samotné zádveří nesplnilo.
Obr.7 Provozní schéma pro jednotlivce
Provozní schéma pro pár.
V rámci návrhu pro pár jsou dvě možnosti jak vyřešit počet obytných místností.
V prvním případě, bude-li kuchyň mít plochu nejméně 12m2 a splní další požadavky
normy, je možné ji považovat za obytnou místnost. Tím pádem bude mít stavba včetně
ložnice dvě obytné místnosti a ložnice v tomto případě bude mít minimálně 12m2.
V druhé variantě je možně kuchyň vést mimo kategorizaci obytné místnosti. V tomto
případě musí mít ložnice jako jediná obytná místnost v objektu minimálně 16m2.
Obr.8 Provozní schéma pro pár
31
2. Návrh dispozičního a tvarového řešení varianty pro jednotlivce
Postup návrhu:
Obr.9 Postup návrhu varianty pro jednotlivce
Průběh návrhu vychází z předpokladu prostoru, který bude potřeba na samotnou
stavbu. Při předpokladu, že hlavní místnost bude tvořit hlavní protor je přímo žádoucí,
aby návrh začal právě zde. Při předpokladu plochy 16 m2 a limitaci 3,3 m na šířku se
dostáváme k obdelníkovému tvaru. Z předpokladu a provozního schéma je možné vidět,
že je vhodné, aby ostatní místnosti navazovaly na kratší stranu místnosti. Předpokladem
návrhu je vytvořit ucelený jednoduchý tvar bez složitějšího vnějšího členění. Zádveří
spolu s chodbou vytváří vzájemě oddělený vstupní komunikační prostor. Na něj je
v potřebě návaznosti umístěná koupelna a nakonec samotná obytná kuchyně.
Vytvoříme-li v prostoru krovu skladovací zázemí, nastává otázka, kam umístit
spojovací bod. Při úvaze samotné schodiště nepřipadá v úvahu, protože vyžaduje více
místa než je dostupné. Skladovací prostor tak není možné definovat jako místnost nebo
druhé patro. Jako vhodný způsob přechodu se nabízí žebříkové prvky. Jejich umístnění
je ale naprosto nevhodné do samotné chodby, protože tak vnikne dispoziční nepoměr
mezi komunikací a koupelnou. V případě skládání dispozice je možno využít vstupního
prostoru z chodby a vytvořit v rámci obytné kuchyně místo vyhovující pro umístění
žebříku.
32
Obr.10 Skladba hmot varianty pro jednotlivce
Po složení všech potřebných prvků je vhodné upravit náležitosti tvaru budovy.
V tomto případě se jedná o posunutí střešního hřebenu nad spojení komunikačního
prostoru. V rámci koupelny použijeme jednoduché rozložení: sprcha, záchod,
umyvadlo. Přičemž vstup je naproti umyvadlu. Protože se jedná o stavbu s využitím pro
jednoho člověka, je naprosto v pořádku počítat s minimálními průchodními šířkami.
Pro osvětlení je vhodné využít největších nárožních stěn a vytvořit co největší
orientační rozsah pro umístění stavby vůči světovým stranám. V rámci jednoduché
stavby je možné využít dvojí skladby vnitřní strany stěn, kdy severní strana obsahuje
izolační předstěnu pro vedení rozvodů a vytvoření dodatečného pláště.
Obr.11 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro jednotlivce
33
a. Dispoziční studie
Obr.12 Studie, varianta pro jednotlivce
34
b. Konstrukce
Obr.13 Schéma konstrukce nosných stěn, varianta pro jednotlivce
Konstrukční systém je navržen jako difuzně otevřený a díky malé hmotě stavby umožňuje využití menších prvků v rámci stěn. V rámci návrhu je použito konstrukčních prvků 120x40 mm jako hlavní způsob přenosu vertikálních sil. Prvky jsou použity v osové vzdálenosti od 585 mm do 698 mm. Proti vybočení kvůli velkému štíhlostnímu poměru je v rámci konstrukce použito horizontálních rozpěr stejného průřezu. Konstrukční systém využívá základní použití systému „two by four“, stejně tak jako jeho výhody.
- rychlost
- schopnost adaptace podle konkrétních podmínek dané stavby
- minimální požadavky na skládku materiálu a jeho manipulaci – všechny standartní prvky TBF lze pronést otvorem o velikosti dveří, materiálem lze zásobovat průběžně podle toho, jak je právě potřeba
- jako suchá technologie nevyžaduje žádné technologické přestávky a je v menší míře závislý na počasí a téměř zcela nezávislý na vnějších teplotách.1
1 Citace: (RŮŽIČKA, Martin. Moderní dřevostavba. 1. vyd. Praha: Grada, 2014.
ISBN 978-80-247-3298-.)
35
V rámci rozšíření izolační vrstvy je hlavní stěna zavětrována na vnější straně
prvky 40x40 mm, pro zachování difuzně otevřené konstrukce je izolační vrstva
opláštěná DHF deskami. Před horizontálním pláštěm je vytvořena odvětraná mezera
s vertikálním roštem tl.40 mm.
Vnitřní strana konstrukce počítá se dvěma variantami. Jižní strana je opláštěná
za použití dvou vrstev OSB, kdy OSB na straně konstrukce vytváří parobrzdu a OSB na
straně interiéru je hrubě ponechaná jako pohledová vrstva. V případě severní strany je
za parobrzdou z OSB vytvořená odizolovaná instalační předstěna s horizontálním
roštem tl.40 mm. Následná pohledová vrstva je vytvořená ze sádrovláknité desky
Rigidur společnosti RIGIPS. Deska je následně opatřená bílým nátěrem. V rámci hlavní
místnosti je tak jasně definována orientace v prostoru, pomocí oken a různého složení
povrchu stěn.
36
c. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce
severní stěny
Obr.14 Skladba nosné stěny, varianta pro jednotlivce – severní stěna
Hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce severní strany dosahuje 0,160
W/m�K. Tato hodnota vyhovuje dle normy ČSN 73 0540-2 (2011), kdy potřebný limit
pro dosažený požadovaných hodnot je 0,3 W/m�K. Konstrukce splňuje tyto hodnoty,
protože byla navržena tak, splnila hodnoty doporučené konstrukce 0,2 W/m�K.
Rosný bod v konstrukci
Obr.15 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna
Rosný bod konstrukce dle výpočtu dosahuje hodnot 13,19 oC. V rámci
konstrukce zasahuje do instalační předstěny. Jedná se tak o vcelku nevhodnou situaci.
37
Pole teplot
Obr.16 Pole teplot v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna
Vrámci pole teplot je možné vidět posun hodnot v konstrukci nosných prvků,
tento posun je ale dobře kompenzován v rámci instalační předstěny.
Relativní vlhkost kostrukce
Obr.17 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna
Protože výpočet je prováděn v programu AREA bez difuzní folie, na straně
exteriéru můžeme pozorovat srážení kondenzace vlivem vysoké vlhkosti v exteriéru.
Tato vlhkost by s difuzní folií byla podstatně nižší a protože se pohybuje jen v rámci
povrchové vrstvy, je její odpaření bez problému.
38
a. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce
jižní stěny
Obr.18 Skladba nosné stěny, varianta pro jednotlivce – jižní stěna
Hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce severní strany dosahuje 0,195
W/m�K. Tato hodnota vyhovuje dle normy ČSN 73 0540-2 (2011). Konstrukce byla
navržena tak, aby jižní tenčí strana vyhovovala potřebám doporučených hodnot
součinitele prostupu teplot, které jsou v tomto případě 0,2 W/m�K.
Rosný bod v konstrukci
Obr.19 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna
Rosný bod konstrukce dle výpočtu dosahuje hodnot 13,19 oC. V konstrukci
jižní stěny tak zasahuje do vnitřní části hlavní izolace. V rámci difuzní otevřené
konstrukce ale nedochází k problému.
39
Pole teplot
Obr.20 Pole teplot v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna
V rámci pole teplot je možné vidět posun hodnot v konstrukci nosných prvků,
rozdíl povrchových teplot je vlivem konstrukce pozorovatelný a to o rozdílu jednoho
stupně celsia.
Relativní vlhkost kostrukce
Obr.21 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna
Rozdíl posunu rosného bodu je okamžitě patrný a v rámci vnitřní konstrukce
nedochází k žádné kondenzaci, dále je možné pozorovat posun kompletní kondenzační
roviny do exteriérové vrstvy, která by byla v případě realizace opatřena difuzní folií.
40
b. Odhad ceny
Pro výpočet odhadu ceny nové výstavby je možné použít několik způsobů:
prvním je výpočet pomocí cenového ukazatele pro obestavěný prostor (THU) (1),
dalšími jsou přesné kalkulace použitých materiálu a ocenění práce.
Výpočet podle cenového ukazatele v rámci předběžného rozpočtu stavby.
Struktura
Základní třídění vychází z Jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO)
803 | Budovy pro bydlení
Konstrukčně materiálová charakteristika:
8 | svislá nosná konstrukce dřevěná a na bázi dřevní hmoty
Orientační cena 6990 na m3 obestavěného prostoru.
Výpočet obestavěného prostoru:
7,41 x 4,26 x 3,40 + 7,56 x 4,26 x 2,24 / 2 = 143.4 m3 x 6990 = 1 000 000kč
Jedná se o předběžnou cenu objektu. Důležitá otázka je, kolik by stála stavba se svépomocí, která je přímo pro řešené zadání nutností. Reálnou hodnotu můžeme těžko z cenového ukazatele získat, protože ceny uvedené v propočtech jsou vyhotovené firmami.
THU jsou zpracovány ústavem pro racionalizaci ve stavebnictví (ÚRS) na základě statického vzorku již realizovaných stavebních objektů. Tyto stavby jsou rozčleněny dle druhu využití, vybavená a zároveň je zjištěna jejich cena na jednotku množství tzn. na 1m3. Rozpočet se stanoví pomocí objemových hodnot a na základě těchto informací se vyhledá srovnatelná položka v THU. (Srovnání nákladů rodinných domů s nosnou konstrukcí z tenkostěnných ocelových profilů, Diplomové Práce Vysoké Učení Technické V Brně Fakulta Stavební Bc. Barbora Pozděnová)
Přesný rozpočet na jednotlivé stavební části a prvky by rozsahově výrazně překročil požadavky další samostatné části, proto je třeba použít odhadu.
1 Zdroj: České stavební standardy. http://www.stavebnistandardy.cz. [online]. 2016. Dostupné z: http://goo.gl/bewobM
41
Pro odhadnutí ceny pro výstavbu svépomocí můžeme neoficiálně použít poměrový odhad, ten je procentuálním rozdílem ceny navrhnutou stavební firmou a následně finální cenou provedenou ve svépomoci. Jak bylo řečeno, nejedná se o oficiální odhad, protože tyto hodnoty jsou soukromou záležitostí v rámci výstavby rodinných domů a údaj není zaznamenán v žádné odborné literatuře. I tak je možné najít, že rozdíly se pohybují okolo 20-40 % (1)
Pro neoficiální odhad je tak cena výstavby 700 000kč.
1 Zdroj: Klanc Architekti. http://www.klanc.cz. [online]. 2016. Dostupné z: http://goo.gl/JLtZYR
42
3. Návrh dispozičního a tvarového řešení varianty pro pár
Postup návrhu:
Obr.22 Postup návrhu varianty pro pár
Průběh návrhu varianty pro pár vychází ze stejných popřípadě podobných
předpokladů jako varianta pro jednotlivce. V rámci provozního schématu je hlavní
rozdíl v potřebě samostatné místnosti kuchyně. Není tak jednoduché vytvořit
komunikační prostor jako v předešlém případě po straně, protože chodba vyžaduje
napojení na celkově čtyři strany.
V rámci návrhu se tak dostáváme do místa, kde definice prostoru dává více
možností než v předešlém případě. Je možné vytvořit prostor členitý pomocí slabého
zalomení do L nebo použít protáhlou dispozici s komunikačním prostorem ve středu
napojenou kolmo na ložnici. Tato varianta může mít ve finální podobě výhody jako
možnost pestřejšího umístění v pozemku nebo dokonce použití v rámci řadové
zástavby. V tom případě by bylo ale nutné počítat se stavebními otvory pouze v rámci
dvou stran. V případě ložnice je situace bezproblémová protože nezasahuje do vstupní
části. Problémy mohou nastat u kuchyně a speciálně u koupelny, kdy orientování ke
vstupu je na složitějším zvážení.
Orientace prostor koupelny a kuchyně je ve velkém poměru podélná. Oproti
provoznímu schématu nastává ale změna v rámci návrhu, kdy vstup do kuchyně je
veden přímo z ložnice namísto chodby. Důvod pro změnu je jasnější definování
klidového prostoru.
43
Pro řešení tvaru zastřešení jsou ke zvážení přijatelné dvě varianty, první je
případ za použití ploché střechy, kdy nevznikne nadbytečný prostor, druhý případ je
použití šikmé střechy. V rámci návrhu se tak jedná o kompoziční výběr výhod a
nevýhod těchto variant. Pro použití ploché střechy by byla vhodnější dispozice do L,
zmíněná na začátku návrhu a to z důvodu menšího poměru délky budovy k výšce.
Protože se ale v návrhu počítá s podélnou stavbou, je dokonce vhodné stavbu
proporčně navýšit.
Obr.23 Skladba hmot varianty pro pár
Pro možnost studie využití v rámci řadové zástavby je orientace k světovým
stranám značně jednoduchá a přitom omezená. Předpokládaná výhoda podélného tvaru
pro lehčí orientaci v pozemku se tak vyrušila v rámci rozhodnutí použít pro osvětlení
pouze jednu užší stranu. Pro větší možnosti by bylo využití oken podobné jako u
varianty pro jedince.
44
Obr.24 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro pár
Studie orientace vychází z diagramu zastínění okolními budovami, kdy je
vybrána hlavní orientace a v rámci doporučené orientace by neměly být umístěny
objekty od kterých hrozí zastínění.
Stavba by měla být umístěna na pozemku tak, aby měla maximální solární zisky
(zejména v zimním období), které se velkou měrou podílejí na vytápění budovy.
Nejjednodušeji se dosáhnou orientací hlavních fasády na jih. Stavba by současně měla
být umístěna tak, aby byla co nejméně zastíněna okolní výstavbou, stromy a terénem.
V případě zastínění stromy se pak nabízí možnost využít přítomnosti opadavých stromů
ke stínění jižní fasády v létě, v zimním období opadání listí umožňuje její oslunění. (1)
1 Citace: (HUDEC, Mojmír, Blanka JOHANISOVÁ a Tomáš MANSBART. Pasivní domy z přírodních
materiálů. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4243-4.)
45
a. Dispoziční studie
Obr.25 Studie, varianta pro pár
46
b. Konstrukce
Konstrukční systém je stejně jako v předešlé variantě navržen jako difuzně otevřený s
nosným rámem vytvořený nosníky STEICO. V rámci návrhu je použito konstrukčních
prvků Steico Wall 200 (65x200mm). Prvky jsou použity v osové vzdálenosti od
600 mm. V rámci konstrukčního systému STEICO se jedná o nejmenší uvažovatelný
rozměr prvků i tak je izolační vrstva větší než u domu pro jednotlivce. Ve směru z
interiéru je pohledová stěna tvořena sádrovláknitou deskou RIGIPS tl.15mm, ta slouží
jako opláštění instalační předstěny. Ta je provedena v tloušťce 40mm a je zateplena
dřevovláknitou izolací Steico Flex tl.40 mm. Parobrzda konstrukce je provedena z jedné
vrstvy OSB desky tl.15 mm a opatřena parotěsnou páskou PE PROFI. Izolační vrstva
nosné konstrukce tl.200 mm je provedena stejně jako v případě předstěny
dřevovláknitou izolací Steico Flex tl.200 mm a v
rámci dodržení difuzně otevřené konstrukce je
vnější separační vrstva provedena z ozubem
propojených dřevovláknitých desek Steico Special o
celkové tl.60 mm. Na této vrstvě je vytvořena
pojistná hydroizolační folie Homeseal LDS 0,02 a
na ni horizontální rošt 20x30 mm v rozteči 600 mm.
Vnější pohledový plášť je tak následně tvořen
vertikálním profilováním RAUTE 28x68 mm.
Obr.26 Schéma konstrukce nosných stěn, varianta pro pár
47
c. Posouzení součinitele prostupu tepla v rámci konstrukce
severní stěny
Obr.27 Skladba nosné stěny, varianta pro pár
Rosný bod v konstrukci
Obr.28 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro pár
Rosný bod konstrukce dle výpočtu dosahuje hodnot 13,19 oC. V rámci
konstrukce se tak pohybuje v posunu mezi pojistnou parobrzdou.
48
Pole teplot
Obr.29 Pole teplot v konstrukci, varianta pro pár
V poli teplot je pozorovatelný přirozený přechod teplot v rámci STEICO
nosníků.
Relativní vlhkost kostrukce
Obr.30 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro pár
Stejně jako v předchozích případech je možné pozorovat hladinu kondenzace
v povrchových vrstvách konstrukce.
49
d. Odhad ceny
Stejně jako v případě domu pro jednotlivce i zde je proveden výpočet podle cenového ukazatele v rámci předběžného rozpočtu stavby.
Struktura
Základní třídění vychází z Jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO)
803 | Budovy pro bydlení
Konstrukčně materiálová charakteristika:
8 | svislá nosná konstrukce dřevěná a na bázi dřevní hmoty
Orientační cena 6990 na m3 obestavěného prostoru.
Výpočet obestavěného prostoru:
7,93 x 5,73 x 3,25 + 7,93 x 5,73 x 2 / 2 = 193,1 m3 x 6990 = 1 350 000 Kč
Pro neoficiální odhadu snížení nákladů o 30 % se cena výstavby dostává na 945 000 Kč.
50
4. Návrh koncepčních variant
Následující varianty jsou pouze úvahou bez cíle splňovat obytnou normu. Jejich
využití je svým způsobem v rozporu s požadavky o ohlášení stavby nebo rozhodnutí o
umístění stavby. Předlohou pro vytvoření následujících variant jsou podmínky pro
nouzové bydlení, ekonomicky nízkonákladovou stavbu nebo příklady ze zahraničí.
Jedná se vlastně o studii minimálního bydlení, které může sloužit i k dlouhodobějšímu
bydlení.
Jak bylo řečeno v rámci příkladů malometrážního bydlení, je možné setkat se
s úmyslem bydlet pod rozhraní norem a stavebně technických podmínek. Uvědomíme-li
si co hledáme, můžeme s podobnými stavbami setkat poměrně často v podobě chat nebo
zahradních domků. Mnohdy nemusí být v pořádku provedené ohlášení rozcházející se
s realitou nebo pozdějšími úpravami. Právně dohledávat tyto prohřešky je v rámci
nákladů nevýhodné a k odstranění dochází až na základě udání nebo jiného druhu
zásahu.
Reálně tak nejde takovou stavbu využívat pro bydlení v právním slova smyslu,
protože není možné na nebytové prostory přihlásit trvalé bydlení, včetně řádného
napojení na potřebné přípojky vody a elektřiny, nebo odvodu kanalizace.
Účel pro následující studie je čistě v zájmu studijních potřeb pro porovnání
reálného minima předepsaných v rámci dodržení norem a minima, se kterým se
můžeme setkat v dočasných stavbách řešených individuálním způsobem a představách
lidí snažících se docílit prostého a ekonomicky nenáročného bydlení.
51
a. Varianta pro jednotlivce
Následující stavba je příkladem samostatně stojícího objektu v rámci sdíleného
pozemku se stavbami podobného charakteru nebo v případě zástavby do jinak
nezastavitelného pozemku limitovaného rozměry stavby.
Varianta počítá s bydlením jedince za využívání venkovních prostorů pozemku.
Stavba je navržena jako jednopodlažní objekt s plochou střechou. Půdorysným tvarem
písmena L.
Obr.31 Schéma varianty pro jedince
Dispoziční řešení počítá se samostatnou koupelnou, i kdyby bylo možné použít
ještě minimálního řešení za použití „skříňového systému“, kdy sprcha umývadlo a WC
by bylo zabudováno v rámci skříňové stěny. Hlavní prostor je tvořen pobytovým
prostorem a kuchyní. Tento prostor není oddělen od exteriéru zádveřím a je i volně
spojen s prostorem pracovny s lůžkem. Místo pracovny je vyvýšeno nad klasickou
podlahu a pod sebou skrývá lůžko, které je možno roztáhnout do komunikačního
prostoru. Stejně jako u absence zádveří tak zde, kdy lůžko má nad sebou úroveň
podlahy, by se mohly objevit názory, že se takto vytváří špinavý provoz. S tím nelze
nesouhlasit, je ale třeba si uvědomit, že takhle malá stavba vyžaduje i jiné návyky
užívání a není možné uklízet se stejnou frekvencí jako u klasického domu. Navíc člověk
v malém prostoru je neustále aktivní a ani údržba malého prostoru nezabere tolik času.
52
Obr.32 Studie, varianta pro jednotlivce
53
Díky malému rozpětí stavby a malému převýšení sklonu střechy je konstrukčně
možné využít dvojitý přirozeně větraný střešní plášť. Tato varianta je o to víc vhodná
kvůli kondenzaci, použilo by se v rámci střechu opláštění plechem.
Orientace stavby k jižní straně má o něco lepší možnosti díky zalomení a
nevyžaduje přísné natočení kolmo k jihu. V rámci malé stavby je ale orientace o to
důležitější, že v rámci poměru plochy oken k vnitřnímu prostoru je možné získat
dobrých tepelných zisků. Vše ale za podmínky splnění izolačních vlastností pláště.
Obr.33 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro jednotlivce
Při odhadu ceny stejným způsobem, jako u předchozích variant, se může výstavba
dostat ze 79 m3 na 550 000 Kč.
54
b. Varianta pro pár
Následující varianta pro pár má podobný koncepční základ jako stavba pro jednotlivce
v rámci dodržení norem. Rozdílem je mnohem méně prostoru a využití druhého patra
jako prostoru pro umístění lůžek.
Obr.34 Schéma varianty pro pár
Stejně jako u předchozí varianty je počítáno s použitím klasické koupelny.
V tomto případe s možností umístění příčky oddělující toaletu. V případě použití
koupelny bez příčky je možno získaný prostor použít pro zásobník vody popřípadě
umístění plynového kotle či dalších zařízení. Prostor krovu, jak už bylo řečeno, by byl
využíván ke spaní a umístění skladovacích prostorů v rámci méně dostupných místech
krovu stejně jako u normové varianty. Stejně jako u předchozí varianty pro jednotlivce
se počítá s otevřenějším způsobem žití v rámci interiéru a exteriéru.
55
Obr.35 Studie, varianta pro pár
56
Díky umístění oken do nároží je docíleno většího úhlu vyhovující pro orientaci
k jihu. Je tak spíše docílena delší doba slunečního svitu do místnosti než větší intenzita,
jak je u předchozí varianty.
Obr.36 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro pár
Při odhadu ceny stejným způsobem, jako u předchozích variant, se může výstavba
dostat ze 97 m3 na 680 000 Kč.
57
5. Porovnání variant
Při srovnání variant (Tab.1) je vidět jakým způsobem bylo v rámci variant
pracováno s prostorem a plochou, v případě normových variant se jednalo o vybrání
minimální plochy dovolené normou a v případě koncepčních šlo o zvolení plochy,
kterou měl návrh respektovat. V případě výstavby je teoreticky možné všechny varianty
postavit se svépomocí do milionu korun.
Tabulka 1. Porovnání variant
Název Malometrážní
objekt pro
jednotlivce
Malometrážní
objekt pro pár
Koncepční
varianta pro
jednotlivce
Koncepční
varianta pro
pár
Zastavěná
plocha
31,15 m2 45,44 m2 24,67 m2 24,85 m2
Obestavěný
prostor
143,3 m3 193,1 m3 79 m3 97 m3
Cena 1 000 000 Kč 1 350 000 Kč 715 000 Kč 884 000 Kč
Odhad ceny se
svépomocí
700 000 Kč 945 000 Kč 550 000 Kč 680 000 Kč
58
7 DISKUZE
Cílem práce bylo navrhnout a porovnat ukázkové varianty malých staveb. Pro
účel ukázky možných řešení malých staveb byly vybrány čtyři varianty, dvě splňující
normy a dvě, které měly za účel jít na menší rozměry při vypuštění některých parametrů
obytné normy. V rámci jejich srovnání je patrné, že rozdíl zastavěné plochy domu je až
dvojnásobný. O tom, zda je opravdu potřeba jít pod normu, by rozhodovala situace při
umístění, kdy v rámci malého pozemku by bylo nezbytné zmenšit nebo vynechat
některé předepsané plochy. Na druhou stranu rozdíl ceny mezi variantami není tak
velký (při srovnání poměru obálka/objem/plocha), aby bylo nutné nesplnit základní
požadavky normy.
Po zpracování a zpětném vyhodnocení projektů všech čtyř variant docházím
k závěru, že projekty jsou vhodné ke splnění svého účelu. Zároveň při příštím postupu
podobných prací bych se v rámci provozních záležitostí a dispozic více soustředil na
možnost modulární výstavby. Právě jednoúčelové zaměření v rámci malé stavby je její
největší nevýhoda. Studie v rámci diplomové práce je možno dále konstrukčně
upravovat, protože jsou navrhnuté pro co největší škálu umístění do pozemků, ale i tak
bylo by vhodné modulární možnost začlenit již do prvního prostorového návrhu.
Jednalo by se o komplexnější situační práci, kde by bylo možné pracovat s jednotlivými
etapami. Zatímco projekty zde vypracované jsou vhodné na použití i bez dalších úprav,
které pozemek nemusí dovolovat.
Dalším vhodným projektem pro diplomovou práci by bylo vypracování
vhodného řazení budov do pozemků a najít optimální použití. Osobně nevidím jako
vhodnou variantu umisťování malé stavby na samostatný pozemek, ale jako seskupení
několika objektů v rámci sdíleného pozemku.
Dále při porovnání normových a nenormových variant můžeme zjistit, že jestli
člověk má zájem bydlet značně ekonomicky, jsou normy vnímány jako překážka.
Důležité je si uvědomit, že normy slouží jako prostředek ke standardizaci a jako ochrana
spotřebitele, v tomto případě budoucího obyvatele malé stavby. Vnímat normu jako
překážku je tak velice zcestné a nevhodné, naopak při postupu práce je nezbytné
z norem vycházet. Poté už je na architektovi zda v zájmu ekonomičnosti řešení
rozhodne o jejich splnění.
59
8 ZÁVĚR
Začátek práce se zaměřil na shromažďování informací k problematice
malometrážních domů. Šlo především o informace, kdo takové stavby využívá a jakým
způsobem jsou používány. V rámci práce bylo uvedeno několik příkladů, kdy malé
stavby jsou využívány s řízenou režií až po malé stavby jako součást živelné výstavby.
Současně jsou sepsány informace popisující situaci u nás o tom, jak je s malometrážní
stavbou možné pracovat.
V rámci konfrontace malé stavby se zákony bylo potvrzeno, že malometrážní
stavba pro bydlení nemá oproti ostatním stavbám stejného účelu žádné další nastávající
výhody. Zároveň bylo poukázáno na špatné vyložení zákona, které se často u
malometrážních objektů vyskytuje.
Pro diplomovou práci bylo na základě porovnání norem a stavebního zákony
vybráno čtyř variant vhodné k dalšímu zpracování. Dvě varianty navržené v zájmu
norem budou zpracované do podoby projektové dokumentace a dvě koncepční varianty
budou zpracované pouze jako přehledové studie. Rozdíl mezi variantami jednoho druhu
bude o ubytování jednotlivce nebo páru a prostorových dispozic z toho vycházejících.
Na samotnou studii návrhu byl zpracován přehled pro správné vytvoření
provozního schématu na základě obytné normy. Z ní studie návrhů vycházela pro
vytvoření finální hmoty. Pro hlavní varianty byla navržena materiálové řešení
konstrukce, které byly následně vyhodnoceny v tepelném posouzení stavební fyziky.
Pro návrhy byl vyhotoven odhad ceny, který ukázal, že jakmile je dodrženo
minimálního návrhu je možné postavit stavbu pod milion korun. Samotný rozdíl cen
mezi variantami je ale zanedbatelný v poměru k průměrné ceně a tak by měl být
upřednostňován správný návrh pro danou situaci než snižování hmoty za účelem úspor.
Dvě hlavní varianty staveb odpovídajícím normám byly následně zpracovány do
projektové dokumentace, která se součástí diplomové práce v podobě přílohy.
60
9 SUMMARY
The first section is contains an overview of the current state of the art in small
house building area. Several examples of small house implementations are given,
ranging from properly planned ones to ad-hoc constructions. In addition to that, the
current related laws and regulations in Czech Republic are discussed in detail.
It was shown that small houses don't benefit from the current Czech law compared
to a classical housing. Moreover the section discuss misunderstanding of the current law
by the public.
Based on a research of the current state of related standards and the law, four
variants were selected to be elaborated on. For two variants following the standards
project documents was created, while for the other two variants, which doesn't conform
to the standards properly, study only was made. Both groups contain one variant for a
single person, and another one for a couple.
Operational scheme was created based on operational standarts which has been
elaborated later for project documents. For main variants, material composition was
designed and consequently evaluated in a thermal assessment of construction physics.
The cost estimation created for all variants shown that it's possible to build all of
them under 1 000 000 CZK. The differences of estimated construction costs among
variants are negligible which suggests that the proper design tailored for the particular
site should be prioritized over lowering of the mass to keep the cost low.
Two main variants of the buildings following the standards were elaborated into
project documents, which is available as an attachment of this master thesis.
61
10 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů
1. Seznam použité literatury
FOREMAN, Patricia L a Andrew W LEE. A tiny home to call your own: elegant living
in just right houses. Buena Vista, Va.: Good Earth Publications, 2004. ISBN
096246483X.
HLINIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů.
Vyd. 1. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-7366-028-8.
HOLTBY, Michael. The Tiny House Revolution: A Guide to Living Large in Small
Spaces. CreateSpace Independent Publishing Platform, 2013. ISBN-10: 148485490X
HUDEC, Mojmír, Blanka JOHANISOVÁ a Tomáš MANSBART. Pasivní domy z
přírodních materiálů. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4243-4.
HUCHZERMEYER, Marie a Aly KARAM. Informal settlements: a perpetual
challenge?. Cape Town: UCT Press, 2006. ISBN 1919713948.
SUTTLES, Gerald D. The social order of the slum: ethnicity and territory in the Inner
city. Chicago: University of Chicago Press, c1968. Studies of urban society.
UNITED NATIONS ,The Challenge of Slums: Global Report on Human Settlements
(2003), United Nations Human Settlements Programme; ISBN 1844070379
RŮŽIČKA, Martin. Moderní dřevostavba. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-
247-3298-5.
ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Český normalizační institut, 2004.
Stavební zákon a vyhlášky: autorizované profese, vyvlastnění : podle stavu k .. Ostrava:
Sagit, 2006-. ÚZ.
62
2. Seznam internetových podkladů
Statistický úřad Spojených státu amerických, United States Census Bureau.
Dostupné online z: http://www.census.gov (analitická data z 2010)
Hlavní stránky společenství The Tiny Life.
Dostupné online z: http://thetinylife.com (aktuální zdroje k 2016)
Český statistický úřad.
Dostupné online z: https://www.czso.cz (analitická data z 2011)
63
11 SEZNAM OBRÁZK Ů
Ozn. Popis: Strana Obr. 1 Fotografie realizovaného návrhu kompaktního domu od Olli Enne
Zdroj: http://goo.gl/1JfQl8
Obr. 2 Situační studie návrhu kompaktního domu od Olli Enne Zdroj: http://goo.gl/2CEJMb
Obr. 3 Pohled na realizovaný zahradní domek Zdroj: http://goo.gl/g1QevI
Obr. 4 Pohled do interiéru pojízdného domu Zdroj: http://goo.gl/4934Tl
Obr. 5 Pohled na umístění pojízdného domu do zahrady Macy Miller Zdroj: http://goo.gl/4934Tl
Obr. 6 Pohled na variantu S Zdroj: http://www.freedomky.cz/
Obr. 7 Provozní schéma pro jednotlivce Obr. 8 Provozní schéma pro pár Obr. 9 Postup návrhu varianty pro jednotlivce Obr. 10 Skladba hmot varianty pro jednotlivce Obr. 11 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro jednotlivce Obr. 12 Studie, varianta pro jednotlivce Obr. 13 Schéma konstrukce nosných stěn, varianta pro jednotlivce Obr. 14 Skladba nosné stěny, varianta pro jednotlivce – severní stěna Obr. 15 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní
stěna
Obr. 16 Pole teplot v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna Obr. 17 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro jednotlivce – severní stěna Obr. 18 Skladba nosné stěny, varianta pro jednotlivce – jižní stěna Obr. 19 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna Obr. 20 Pole teplot v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna Obr. 21 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro jednotlivce – jižní stěna Obr. 22 Postup návrhu varianty pro pár Obr. 23 Skladba hmot varianty pro pár Obr. 24 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro pár Obr. 25 Studie, varianta pro pár Obr. 26 Schéma konstrukce nosných stěn, varianta pro pár Obr. 27 Skladba nosné stěny, varianta pro pár Obr. 28 Poloha rosného bodu v konstrukci, varianta pro pár Obr. 29 Pole teplot v konstrukci, varianta pro pár Obr. 30 Relativní vlhkost v konstrukci, varianta pro pár Obr. 31 Schéma varianty pro jedince Obr. 32 Studie, varianta pro jednotlivce Obr. 33 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro jednotlivce Obr. 34 Schéma varianty pro pár Obr. 35 Studie, varianta pro pár Obr. 36 Schéma orientace k světovým stranám, varianta pro pár
Pokud není uvedeno jinak, autorem kreseb a fotografií je Tomáš Bukatovič (Autor DP)
64
12 SEZNAM PŘÍLOH
Varianta A – Výkresová dokumentace varianty pro jednotlivce
TECHNICKÁ ZPRÁVA A
01- Základy
02- Půdorys
03- Půdorys skladovací prostor
04- Skladba stropní konstrukce
05- Skladba krovu
06- Podélný řez
07- Pohledy I.
08- Pohledy II.
09- Detaily A-B
10- Detail C
11- Výpis truhlářských výrobků
12- Výpis truhlářských výrobků
13- Výpis truhlářských výrobků
Tepelně technické posouzení a jihovýchodní stěna
Tepelně technické posouzení a severozápadní stěna
Varianta B – Výkresová dokumentace varianty pro pár
TECHNICKÁ ZPRÁVA B
01- Základy
02- Půdorys
03- Skladba krovu - půdorys
04- Skladba krovu - řezy
05- Příčný řez
06- Pohledy I.
07- Pohledy II.
08- Detaily A-B
09- Detail C
10- Výpis truhlářských výrobků
11- Výpis truhlářských výrobků
Tepelně technické posouzení b nosná stěna