Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH V ĚD
Ústav zdravotnického managementu
Mgr. Kateřina Dvořáková
Vznik nestátního zdravotnického zařízení
v oboru rehabilitace v Přerově Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D.
Olomouc 2014
ANOTACE
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Název práce: Vznik nestátního zdravotnického zařízení v oboru rehabilitace ve městě Přerov
Title: Establishment of private health facility in the field of rehabilitation in Přerov
Datum zadání: 2013-01-31
Datum odevzdání: 2014-05-15
Instituce: Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta zdravotnických věd
Ústav zdravotnického managementu
Autor práce: Dvořáková, Kateřina, Mgr.
Vedoucí práce: Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D.
Oponent práce:
Abstrakt : Diplomová práce se zabývá vznikem nestátního zdravotnického zařízení
v oboru rehabilitace ve městě Přerov. V teoretické části jsou uvedeny poznatky, jež
řeší problematiku podnikání, včetně podnikatelského záměru, platné legislativy
v oboru rehabilitace a postupné kroky nutné k založení zdravotnického zařízení.
V praktické části je představeno nové rehabilitační zařízení s jeho cíly, strategiemi
a SWOT analýzou. Dále je zhodnoceno prostředí, v němž bude působit. V úvahu jsou
brána demografická data, vliv konkurence i umístění pracoviště. Z těchto hledisek byl
vytvořen marketingový a finanční plán. Následně jsou také zhodnocena všechna
potenciální rizika související s podnikáním v oboru rehabilitace a možné přínosy.
Abstract: The thesis is about emergence of private healthcare facilities on the field of
rehabilitation in Přerov. In the theoretical part of this thesis are provided insights
which solves the problematic of entrepreneurship, including the business plan, valid
legislative in the area of rehabilitation and gradual steps necessary for foundation of
healthcare facility. Within the practical part of this thesis are introduced new
rehabilitation premises together with targets, strategies and SWOT analysis.
Furthermore it was evaluated local environment in which will be the facility operated
considering the demographic data, competition influence even the potential facility
location. Based on all these aspects were prepared the marketing and financial plan
afterwards were evaluated all potential risks related with the business within the
rehabilitation and potential benefits.
Klí čová slova: rehabilitace, podnikání, nestátní zdravotnické zařízení
Keywords: rehabilitation, business, non-state healthcare facility
Rozsah: 114 s., 3 příl.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené
informační zdroje.
Olomouc 13. Května 2014
Děkuji Ing. Jaroslavu Zlámalovi, PhD., za odborné a laskavé vedení mé diplomové
práce a za věcné připomínky. Zvláště děkuji Mgr.Kateřině Langové, PhD., při
statistickém zpacování dat a Ing. Doris Dohnalové za pomoc při zpracování finančních
plánů.
OBSAH
ANOTACE ............................................................................................................................................... 2
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 8
1 REHABILITACE ............................................................................................................................... 10
1.1 REHABILITACE , DEFINICE REHABILITACE ....................................................................................... 10 1.1 NÁPLŇ REHABILITACE .................................................................................................................... 11 1.2 CÍL REHABILITACE ......................................................................................................................... 12 1.3 VYMEZENÍ A PŮSOBNOST REHABILITACE........................................................................................ 12 1.4 UNIE FYZIOTEREPEUTŮ................................................................................................................... 13 1.5 POSKYTNUTÍ REHABILITAČNÍ PÉČE A VZDĚLÁNÍ FYZIOTERAPEUTŮ ................................................ 13 1.6 DOKUMENTACE A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ .............................................................................. 14 1.7 POVINNÁ HLÁŠENÍ A ZPRACOVÁNÍ STATISTICKÝCH DAT ................................................................. 14 1.8 ROZVOJ OBORU REHABILITACE A VÝVOJOVÉ TRENDY .................................................................... 15 1.9 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE K OBORU REHABILITACE ........................................... 15
2 PODNIKÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ ...................... ....................................................................... 17
2.1DEFINICE PODNIKÁNÍ ...................................................................................................................... 18 2.2 ZALOŽENÍ ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ ......................................................................................... 18 2.3 VYBAVENÍ ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ ........................................................................................ 20 2.4 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ .................................................................................................................. 22 2.5 PROVOZNÍ ŘÁD ............................................................................................................................... 22 2.6 SCHVÁLENÍ ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ – KROK ZA KROKEM ....................................... 23
3 PODNIKATELSKÝ PLÁN................................................................................................................ 25
3.3 SMYSL PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ................................................................................................. 25 3.4 OBSAH PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ................................................................................................. 26 3.5 POŽADAVKY NA PODNIKATELSKÝ PLÁN ......................................................................................... 27
4 ANALÝZA VN ĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................. 29
4.3 PEST ANALÝZA .............................................................................................................................. 29 4.2 OBOROVÁ ANALÝZA – ANALÝZA ODV ĚTVÍ ..................................................................................... 30 4.3 REGIONÁLNÍ ANALÝZA ................................................................................................................... 31
5 MARKETINGOVÝ VÝZKUM ......................................................................................................... 32
5.1 FÁZE MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU ............................................................................................... 32 5.2 ROZDĚLENÍ MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU ..................................................................................... 32
6 VZNIK NESTÁTNÍ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE V OBORU RE HABILITACE VE MĚSTĚ PŘEROV.................................................................................................................................. 34
6.2 ANALÝZA NÁRODNÍHO A REGIONÁLNÍHO PROSTŘEDÍ .................................................. 37 6.2.1 Analýza národního prostředí .................................................................................................. 38 6.2.2 Analýza regionálního prostředí .............................................................................................. 49
6.3 ANALÝZA OBOROVÉHO PROSTŘEDÍ .................................................................................... 52 6.4 KONKURENCE ............................................................................................................................ 56 6.5 PRŮZKUM TRHU ........................................................................................................................ 57
6.5.1 Metodika ................................................................................................................................ 58 6.5.2 Způsob sběru .......................................................................................................................... 59 6.5.3 Zpracování dotazníků a jejich statistické vyhodnocení .......................................................... 59 6.5.4 Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................................ 60 6.5.5 Ověření platnosti hypotéz....................................................................................................... 70
6.5.6 Výzkumné otázky................................................................................................................... 79 6.6 SWOT ANALÝZA ........................................................................................................................ 80 6.7 MARKETINGOVÝ PLÁN ........................................................................................................... 82 6.8 FINANČNÍ PLÁN ......................................................................................................................... 84 6.9 RIZIKA A PŘÍNOSY SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM NZZ – REHABILITACE ........................... 90
DISKUZE ............................................................................................................................................... 93
ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 98
SEZNAM LITERATURY ..................................................................................................................... 99
SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................... 104
SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................... 105
SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................... 106
PŘÍLOHY ............................................................................................................................................. 108
ÚVOD
Vlivem postupujícího technického a technologického vývoje v posledních
desetiletích v medicíně obecně, došlo i k zásadním změnám v oboru rehabilitace.
Největší změny asi spatřujeme v plnění jejích funkcí. Prvotní funkce, léčebně
terapeutická, je dnes doplněna o preventivní a diagnostickou. V dnešním pojetí
rehabilitace tak tyto dvě funkce tvoří pevný a nezbytný základ pro kompletní léčebně
terapeutický proces.
I programy oboru rehabilitace jsou čím dál více zaměřené na prevenci a rozvoj
ergonomického poradenství. Je to dáno důsledkem stárnutí populace, nárůstu
civilizačních chorob, obezity dospělých a bohužel i dětí, nebo „jen“ hektickým
způsobem žití.
Na základě těchto faktorů dochází nejčastěji k poruchám pohybového aparátu,
k psychosomatickým potížím, poruchám cévního a nervového systému. První zmíněné
jsou tak nejčastějším důvodem vyhledání rehabilitačního pracoviště a využití
rehabilitačních služeb.
Ze statistických údajů Českého statického úřadu tak vyplývá patrný růst počtu
rehabilitačních pracovišť.1 I když ve městě Přerov se počet pracovišť v oboru
rehabilitace za poslední 3 roky nezměnil2 a počet obyvatel se spíše snižuje3, nemění to
však nic na faktu, že poptávka po rehabilitačních službách je stále velká. Stávající
ambulance vykazují dlouhé čekací doby a tudíž i neschopnost pracoviště řešit aktuální
problém klienta.
Jako fyzioterapeut tak vidím v nedostatečné kapacitě rehabilitačních pracovišť
a v neutuchající poptávce po rehabilitačních službách podnikatelský potenciál.
1 Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Zdravotnictví ČR ve statistických
údajích,roč.2009-2012 2 Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Rehabilitační a fyzikální medicína -činnost oboru v olomouckém kraji v roce 2012
3 Srov. Statistické informacePřerov< http://www.odhadonline.cz/odhad-statistika-kriminalita-nezamestnanost-prumerna-mzda-nemoci-znalecky-posudek-odhadce-znalec-obec-prerov-okr-prerov/>
Proto tato diplomová práce řeší celkovou problematiku vzniku nestátního
zdravotnického zařízení v oboru rehabilitace. Podnikatelský záměr a plán, legislativní
rámec oboru rehabilitace, splnění technických požadavků. To vše je obsahem
teoretické části této práce. Praktická část je pak zaměřena na zhodnocení vnějšího
prostředí metodou PEST analýzy a oborového prostředí v Přerově, která mohou mít
zásadní význam a vliv na fungování podniku. Další částí je pak provedení menšího
marketingového průzkumu trhu, formou dotazníkového šetření, jež má podpořit
podnikatelský záměr a vytvoření finančního plánu. V závěru jsou zhodnocena rizika
spojená s podnikáním, ale také přínosy. Cílem této práce je tak zjistit reálnost či
nereálnost tohoto projektu na základě teoretických poznatků, ale zejména na základě
všech provedených analýz a plánů v praktické části.
10
1 REHABILITACE
Počátky oboru rehabilitace se můžeme zaznamenat již v polovině minulého
století. Jejímu vzniku a postupnému rozvoji „napomohlo“ poválečné období a období
myelitidy. Tyto dva momenty tak přiměly tehdejší osobnosti, jež jsou dnes považováni
za přední představitele rehabilitace (Jedlička, Véle, Vojta, Janda) vyvinout takové
terapeutické postupy, které pomohou zejména obnovit ztrátu funkce pohybového
aparátu a napomoci resocializaci člověka4.
Prvotní funkce a náplň rehabilitace je tak daná od prvopočátku. Avšak vlivem
postupného rozvoje techniky a technologie v medicíně, zejména v oblasti operativy
v chirurgických, ortopedických a traumatologických oborech, ale také vlivem
civilizačních chorob, zvyšování věku dožívání, rostoucí obezitou dětí, či vlivem
stárnutí populace, nebo jen hektického způsobu žití, dnes rehabilitace plní i funkci
preventivní a diagnostickou.
Dnes už je rehabilitace bezpochyby základním článkem medicíny, a v řadě oborů bez
její součinnosti a mezioborové spolupráce by nedošlo ke kýženému a dostatečně
efektivnímu účinku léčby pacienta.
1.1 Rehabilitace, definice rehabilitace
Díky postupnému přetváření rehabilitace a jejímu rozvíjení, můžeme v odborné
literatuře nalézt nesčetné množství definic. Zde však uvedu jen definici prof. Jandy,
považovaného za průkopníka oboru do její současné podoby a definici dle Světové
zdravotnické organizace (WHO).5
4 Srov.KOLÁŘ, Rehabilitace v klinické praxi, s. 1 5 Srov. ZEMAN, M.,Jihočeská univerzita v Českých Budějovicíh
<http://www.zsf.jcu.cz/Members/zemanm03/Informace/zaklady-kinezioterapie/podpurny-studijni-text-1>
11
Dle Jandy:
„Rehabilitace představuje soubor opatření, která vedou k co nejoptimálnější
a nejrychlejší resocializaci člověka postiženého na zdraví následkem nemoci, úrazu
nebo vrozené vady“.
Dle WHO:
„Rehabilitace zahrnuje všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících
a znevýhodňujících stavů a umožňuje zdravotně postiženým a handicapovaným
osobám dosáhnout sociální integrace“.
Z šíře nejen uvedených definic také vyplývá, že otázky rehabilitace jsou (v závislosti
na charakteru a tíži poškození, možnostech jeho reparace a ovlivnění kvality života
postiženého) problémy nejen zdravotními, ale i ekonomickými, sociálními,
politickými, pedagogickými, psychologickými, technickými atd. Řešení každého
z těchto problémů by mělo mít v komplexní rehabilitaci racionální zastoupení6.
1.1 Náplň rehabilitace
„Léčebná rehabilitace je nedílnou součástí zdravotní péče a zahrnuje soubor
rehabilitačních, diagnostických, terapeutických a organizačních opatření, která směřují
k maximální funkční zdatnosti jedince a vytvoření podmínek pro její dosažení“7. To je
její hlavní náplní.
6 Srov. ZEMAN, M.,Jihočeská univerzita v Českých Budějovicíh
<http://www.zsf.jcu.cz/Members/zemanm03/Informace/zaklady-kinezioterapie/podpurny-studijni-text-1> 7 KOLÁŘ,P.,Rehabilitace v klinické praxi,s.2
12
1.2 Cíl rehabilitace
Podle Unie fyzioterapeutů České republiky (UNIFY ČR) je hlavním cílem
rehabilitace zachování a obnovení optimální funkce pohybového systému8. Důvodem
k návštěvě rehabilitace je pak primární nedostatek nebo sekundární úbytek funkčních
schopností a možností jedince, který má svůj kořen ve změněném zdravotním stavu.
K dosažení maximální redukce funkčního deficitu se v rámci poskytnuté
rehabilitační péče využívají speciální kinezioterapeutické postupy a metody, které
mohou být současně diagnostické a terapeutické. Kromě tohoto se používají metody
myofasciální medicíny, mobilizační techniky a fyzikální terapie.
1.3 Vymezení a působnost rehabilitace
Činnost oboru rehabilitace je vymezena dvěma základními, avšak stěžejními
činnostmi, a to činností diagnostickou a terapeutickou. Tyto dvě kategorie činností se
uplatňují prakticky ve většině klinických oborů u většiny diagnóz, spojených
s poruchou funkcí. Proto rozsah působnosti tohoto oboru tak můžeme naleznout ve
zdravotnických zařízeních jak státního, tak i nestátního typu, jako například ve
fakultních nemocnicích, na pracovištích samostatného fyzioterapeuta, v denních
rehabilitačních stacionářích, ve specializovaných léčebných ústavech či lázních9.
8 Srov. Unie fyzioterapeutů - UNIFY ČR, Koncepce oboru rehabilitace. <http://www.unify-cr.cz/koncepce/koncepce-oboru-fyzioterapie.html> 9Srov. Unie fyzioterapeutů - UNIFY ČR, Koncepce oboru rehabilitace. <http://www.unify-cr.cz/koncepce/koncepce-oboru-fyzioterapie.html>
13
1.4 Unie fyzioterapeutů
Od roku 1991 existuje Unie fyzioterapeutů České republiky, jež je jejich
dobrovolným sdružením založeným podle zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů,
ve znění pozdějších předpisů10.
UNIFY vyvíjí zejména činnost poradenskou, propagační, vzdělávací,
zprostředkovatelskou, činnost na poli zahraničních styků a činnost nakladatelskou.
Také může vykonávat i jinou podnikatelskou činnost.
Kromě jiného zastupuje své členy na jednáních s Ministerstvem zdravotnictví České
republiky (MZ ČR), s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT ČR),
Parlamentem ČR, Senátem ČR a dalšími orgány státní správy, vede jednání se
zdravotními pojišťovnami na Dohodovacích řízeních, dále s odbornými společnostmi
a jinými sdruženími a asociacemi pracovníků ve zdravotnictví11.
1.5 Poskytnutí rehabilitační péče a vzdělání fyzioterapeutů
Rehabilitaci mohou poskytnout fyzioterapeuti, kteří získali vzdělání dle
schválených studijních programů Ministerstvem zdravotnictví České republiky, ať už
v bakalářských a magisterských programech na vysokých školách nebo v programech
na vyšších odborných školách. Tuto možnost jim ukládá zákon č.105/2011 Sb., kterým
se mění zákon č. 96/2004Sb. (v platném znění) zákon o podmínkách získávání
a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).12
Fyzioterapeut je tak způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného
dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti. Přičemž odbornou
způsobilost získává právě absolvováním jednoho z akreditovaného zdravotnického
10 Srov. Unie fyzioterapeutů - UNIFY ČR, Kontaktní informace UNIFY ČR. <http://www.unify-cr.cz/kontaktni-informace-unify-cr.html> 11 Srov.Tamtéž. 12
Srov. Zákon č. 105/2011Sb., kterým se mění zákon č.96/2004 Sb.v platném znění,§ 24,s. 8-9
14
magisterského nebo bakalářského studijního oboru pro přípravu fyzioterapeutů nebo
tříletého studia v oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšších zdravotnických školách,
pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004,
anebo střední zdravotnickou školu v oboru fyzioterapeut, pokud bylo studium prvního
ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997.13
Za výkon povolání fyzioterapeuta se tak považuje činnost v rámci preventivní,
diagnostické, léčebné a rehabilitační péče v oboru fyzioterapie.14
K výkonu povolání fyzioterapeuta patří kromě příslušného vzdělání, získání osvědčení
k výkonu povolání, které vydává Ministerstvo zdravotnictví i registrace fyzioterapeuta,
která je v současnosti prodloužena na 10 let.
1.6 Dokumentace a ochrana osobních údajů
Fyzioterapeuti jsou povinni vést zdravotnickou dokumentaci u všech svých
pacientů, jímž je poskytnuta rehabilitační péče v jakékoliv formě. Záznamy obsahují
informace o vstupním kineziologickém vyšetření, o průběhu léčby a jejím ukončení
výstupním kineziologickým vyšetřením. Dokumentace se vede a uchovává ve shodě
s platnou legislativou15.
1.7 Povinná hlášení a zpracování statistických dat
Všechna registrovaná pracoviště rehabilitace a fyzikální medicíny poskytující
rehabilitační péči hospitalizovaným i ambulantním pacientům ve všech zdravotnických
13
Srov. Zákon č. 105/2011Sb., kterým se mění zákon č.96/2004 Sb.v platném znění,§ 24, s. 1053 14
Srov. Tamtéž. 15 Srov. Zákon č.372/2011,část 6.,hlava II,§ 53.
15
zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele, musí vyplňovat zdravotnické údaje. Ty jsou
pak zpracovány Národním zdravotnickým informačním systémem (ÚZIS).
1.8 Rozvoj oboru rehabilitace a vývojové trendy
Programy oboru rehabilitace jsou součástí celospolečenských programů
zaměřených především na prevenci poruch pohybového systému, diagnostiku a terapii
funkčních poruch pohybového aparátu, na prevenci i terapii tzv. civilizačních chorob,
tvorbu klinických a profesních standardů ve zdravotnictví a rozvoj ergonomického
poradenství. V nadcházejících letech lze očekávat zvyšující se nároky na kvalitu
a kvantitu rehabilitační péče, v důsledku prodlužování průměrného věku populace,
stárnutí populace, nárůstu civilizačních chorob, nárůstu obezity u dětí předškolního
a školního věku a s ní spojená rizika, obecně v důsledku hektického a stresového
způsobu života lidí.
K nosným programům oboru budou patřit zejména preventivní programy civilizačních
chorob a programy zaměřené na zpomalení procesů stárnutí a jejich důsledků16.
1.9 Základní právní předpisy vztahující se k oboru rehabilitace
Legislativní rámec oboru rehabilitace je tvořen těmito zákony a vyhláškami17:
� zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), kterým se mění zákon ČNR č.160/1992 Sb.
o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních ve znění zákona
č.161/1993 Sb.
16 Srov. Unie fyzioterapeutů - UNIFY ČR, Koncepce oboru rehabilitace. <http://www.unify-cr.cz/koncepce/koncepce-oboru-fyzioterapie.html> 17 Srov.Tamtéž.
16
� zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů
� zákon č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
� zákon č.105/2011 Sb. zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti
k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících
s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o nelékařských zdravotnických povoláních), kterým se mění zákon č. 96/2004Sb
(v platném znění)
� vyhláška č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální věcné a technické vybavení
zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, kterou se mění
vyhláška č. 234/2011 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení
zdravotnických zařízení
� vyhláška č.306/2012 o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních
onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení
a ústavů sociální péče, kterou se mění vyhláška č.195/2005 o provozu
zdravotnických zařízení.
� vyhláška 472/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví
č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými
hodnotami, ve znění pozdějších předpisů
17
2 PODNIKÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ
Pohled na zdravotnické služby a jejich zkoumání můžeme z hlediska odborného
zájmu zaměřit dvojím směrem – z hlediska poskytované služby (tedy z hlediska
odbornosti zdravotní) nebo z hlediska pohledu mikroekonomického – teorie firmy
a pohledu podnikohospodářského18.
Podnikání ve zdravotnických službách může narážet na mnoho překážek či
bariér již při vstupu na samotný zdravotnický trh, který má i svá specifika, nebo při
zakládání firmy poskytující zdravotnické služby19.
Aby poskytovatelé zdravotních služeb na trhu obstáli a dokázali získat klienty,
kteří jsou schopni za služby platit hotově nebo jsou zajištěni pojištěním u spolehlivých
pojišťoven, musejí splňovat podmínku vysoké míry odbornosti a kvalifikace, které
jsou tak na ně kladené. Z jejich strany to může být vnímáno jako možná bariéra.
Další možnou bariérou je existence státu jako regulátoru s vyhláškami určujícími
cenu výkonu na zdravotnickém trhu. Tento faktor může mít vliv na určování efektivity
podnikání či přemýšlení o doplňkových službách (nehrazených z veřejného pojištění)
v rámci své ordinace pro vylepšení péče o pacienta či využití svého odborného
potenciálu.
A také je trochu opomíjen fakt důležitosti znalosti ekonomického minima,
legislativy týkající se podnikání ve zdravotnictví. Pro mnohé začínající podnikatele to
může být tak opravdovou překážkou vstupu na zdravotnický trh20 a překážkou počátku
jejich podnikání.
Pokud se na oblast podniku, poskytujícího zdravotnické služby, podíváme jako
na fungující podnik založený nejen na povinnosti dodržovat předpisy a nařízení státu,
pak lze předpokládat, že je to odvětví se zajištěnou poptávkou po službách, které
vyžadují tato základní pravidla21:
18 Srov.ŠEBESTOVÁ,J.,Journal of Competitiveness. <http://www.cjournal.cz/files/29.pdf> 19 Srov.Tamtéž. 20 Srov.Tamtéž. 21
Srov.ŠEBESTOVÁ,J.,Journal of Competitiveness. <http://www.cjournal.cz/files/29.pdf>
18
• lékařskou etiku a její dodržování ve vztahu k pacientovi
• plánování zisku představuje dlouhodobou koncepci
• podnikání je svázáno s dodržováním norem a předpisů ve zdravotnictví
2.1Definice podnikání22
„Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na
vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto
zákonem“.
2.2 Založení zdravotnického zařízení
Vznik a založení firmy představuje především dlouhou a i časově náročnou
cestu, na které musí budoucí provozovatel nestátního zdravotnického zařízení
zvládnout především administrativní úkony s tím spojené a platnou legislativu pro
nestátní zdravotnické zařízení v oboru rehabilitace. Podmínky pro provozování
soukromé praxe vyplývají ze zákona č. 372/2012 Sb. o zdravotních službách
a podmínkách jejich poskytování.
V následujícím textu jsou popsány jednotlivé kroky vedoucí k založení
nestátního zdravotnického zařízení, a které musí budoucí zřizovatel zdravotnického
zařízení podniknout.
22 Srov.Zákon.č.455/1991 Sb. Zákon o živnostenském podnikání, § 2, částka 87, s. 2122
19
Po splnění podmínky o odborné kvalifikaci a odpovídající praxi, si musí budoucí
provozovatel nestátního zdravotnického zařízení (NZZ) dopředu najít a vybavit
vhodné prostory, ve kterých bude poskytovat zdravotní respektive rehabilitační péči.
Splnění tohoto požadavku podléhá vyhlášce č. 92/2012 Sb. o požadavcích na
minimální věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť
domácí péče, kterou se mění vyhláška č. 234/2011 Sb., o požadavcích na věcné
a technické vybavení zdravotnických zařízení.23 Poté může provozovatel předložit
vlastní „Žádost o registraci NZZ“ na krajský úřad odbor zdravotnictví. K ní nejprve
dokládá veškeré potřebné formuláře schválené Stavebním úřadem a poté žádost
o vydání souhlasu s personálním, věcným a technickým vybavením, provozní řád
schválený hygienickou stanicí, který vychází ze zákona č.258/2000 Sb. v platném
znění a vyhlášky č.306/2012 o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních
onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů
sociální péče, kterou se mění vyhláška č.195/2005 o provozu zdravotnických
zařízení24.
K žádosti o registraci NZZ je nutné doložit tyto dokumenty25:
- doklad o vzdělání – o získání odborné způsobilosti
- doklad o zdravotní způsobilosti, tj. lékařský posudek o zdravotní způsobilosti
vydaný registrujícím praktickým lékařem
- osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, který
vydává Ministerstvo zdravotnictví
- doklad o bezúhonnosti
- výpis z evidence Rejstříků trestů, nesmí být starší než 3 měsíce
- provozní řád schválený Krajskou hygienickou stanicí
- souhlas s personálním a věcným vybavením, druhem a rozsahem zdravotní
péče poskytované NZZ
- nájemní smlouvu se zdravotnickým zařízením jako pronajímatelem
23
Srov. Vyhláška č. 92/2012 Sb., částka 36, s. 1543 24 Srov. Zdravotnický portál.MEDIOP.Tipy a rady.
< http://m.medop.cz/medop/tipy-rady/jak-zalozit-nestatni-zdravotnicke-zarizeni?device=mobile> 25 Srov.Tamtéž.
20
- pro právnickou osobu listiny prokazující vznik společnosti – výpis
z obchodního rejstříku či společenská smlouva, zakládající listina
- správní poplatek 1000,-Kč
- čestné prohlášení fyzické nebo právnické osoby
2.3 Vybavení zdravotnického zařízení
Věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení podléhá aktuální vyhlášce
č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální věcné a technické vybavení
zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, kterou se mění vyhláška
č. 234/2011 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení
a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění
a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb.,
o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení.
Zdravotnické zařízení musí z hlediska stavebně technických požadavků na
prostory a jejich funkční a dispoziční uspořádání umožňovat funkční a bezpečný
provoz. To představuje např. splnění počtu místností s jejich rozlohami pro
poskytování rehabilitační péče, osvětlení, větratelnost místností nebo také zajištění
bezbariérového přístupu u nově vznikajících zařízení, u stálých zařízení je pak nutná
dostavba výtahu či nájezdných plošin.
Z tohoto pohledu je bezpochyby nutné znát požadavky na vybavení
zdravotnického zařízení, ale ještě více pak z pohledu budoucích finančních investic,
kalkulací a rozpočtu. Věcné a technické zajištění budoucího zdravotnického zařízení
tak mohou představovat značné finanční náklady, se kterými je nutné při jeho vzniku
počítat.
Zdravotnické zařízení musí splňovat požadavky na26:
- základní provozní prostory, kterými jsou: ordinace lékaře, čekárna, WC pro
pacienty
26 Vyhláška č. 92/2012 Sb. příloha 2, s. 11
21
- vedlejší provozní prostory, kterými jsou: sanitární místnost, skladovací
prostory
Všechny místnosti musí splňovat následující požadavky na prostředí:
- místnosti daného pracoviště, které se využívají neustále, musí mít zabezpečeno
přímé denní světlo a větrání okny a musí mít světlou výšku 3,0 m, nejméně
však 2,5 m
- ostatní provozní místnosti musí být zabezpečeny umělým osvětlením
a větráním vzduchotechnickým zařízením a musí měřit nejméně 2,4 m
- čekárna pro pacienty musí mít celkovou plochu místnosti nejméně 7,0 m2
- teplota vzduchu v pracovní místnosti je předepsána na 22º C, v čekárně na 20º
C a relativní vlhkost se má pohybovat v rozmezí 30 – 50%
- nově vznikající zdravotnické zařízení ambulantní péče musí mít zajištěn
bezbariérový vstup. Ve starých či stávajících zástavbách pak musí být přístup
zajištěn rampou nebo výtahem
Vyhláška č. 92/2012 Sb. nadále upravuje povinné vybavení pro:27
- individuální fyzioterapii
- skupinovou pohybovou léčbu
- pohybovou léčbu pomocí přístrojů
- a fyzikální terapii
Individuální terapie a povinné vybavení:
- místnost pro individuální pohybovou léčbu s minimální plochou 10m2,
vyšetřovací lehátko s nastavitelnou výškou, 2 osobní nášlapné váhy a zrcadlo
Skupinová pohybová léčba a povinné vybavení:
- tělocvična s plochou 5m2 na 1 pacienta, minimální plocha tělocvičny činí 13m2,
žíněnky nebo podložky na cvičení
Pohybová léčba pomocí přístrojů a povinné vybavení:
- pracoviště s plochou 5m2 na 1 pacienta, minimální plocha pracoviště činí 8m2
27
Srov. Vyhláška 92/2012 Sb., částka 36, s. 1543
22
- přístroje podle druhu terapie – pro posilování, nácvik chůze a aktivní a pasivní
procvičování hybnosti
Fyzikální terapie a povinné vybavení:
- pracoviště s plochou 6m2 na 1 pacienta
- lehátko s minimální výškou 60cm nebo židli s opěrkou
- stolek pro umístění přístroje
- přístroje pro aplikaci elektroléčby s možností analgezie, elektrostimulace
a ovlivnění trofiky a svalového stonu, vše pomocí nízko, středně
a vysokofrekvenčních proudů
- přístroje pro magnetoterapii, fototerapii a termoterapii, pokud jsou tyto druhy
terapií poskytovány
2.4 Personální zajištění
K žádosti o registraci NZZ zřizovatel přikládá žádost o vydání souhlasu
s personálním vybavením. Uvede zde seznam pracovníků zdravotnického zařízení
a současně jejich doklady o kvalifikaci. Pro nelékařská povolání se doloží doklady
o odborné a specializované způsobilosti, a to diplom, vysvědčení a osvědčení k výkonu
zdravotnického povolání bez odborného dohledu.
2.5 Provozní řád
Provozní řád zdravotnického zařízení se řídí zákonem č.258/2000Sb. o ochraně
veřejného zdraví a vyhláškou č.306/2012 o podmínkách předcházení vzniku a šíření
infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče (o provozu zdravotnického zařízení).28 Provozní řád
schvaluje Krajská hygienická stanice odbor epidemiologie a je nutnou součástí všech
28
.Srov. Zákon 258/2000Sb., částka 74, s. 3622
23
formulářů, které zřizovatel dokládá k Žádosti o registraci NZZ. Po schválení a zahájení
provozování NZZ je zřizovatel povinen jej vyvěsit kdekoliv v prostorách pracoviště.
Provozní řád musí obsahovat následující informace:
- informace o zdravotnickém zařízení – adresa, název zdravotnického zařízení
(ZZ), druh poskytované zdravotní péče, počet zaměstnanců a jejich kvalifikace,
odpovědný vedoucí ZZ, ordinační hodiny
- o úklidovém režimu – frekvence, rozsah úklidu, kdo jej provádí
- o dezinfekčním režimu – přístrojů, omyvatelných povrchů
- o hygieně zaměstnanců – zásady mytí a dezinfekce rukou, stravování,
přestávky
- o výměně prádla – jak často, kdo zajišťuje praní prádla
- o použití přístrojů a jejich dezinfekce
- o stavebních dispozicích pracoviště
- informace o zacházení s odpadem
Nakonec musí být uvedeno, kdo provozní řád vypracoval a kdo za jeho dodržování
odpovídá. Všichni zaměstnanci s ním musí být seznámeni, což potvrzují svými
podpisy. Na závěr je pak uveden den nabytí jeho účinnosti.
2.6 Schválení činnosti zdravotnického zařízení – krok za krokem
Pokud zdravotnické zařízení získá registraci schválenou Krajským úřadem, pak
mu je přiděleno identifikační číslo (IČO) Krajskou správou Českého statistického
úřadu v případě fyzické osoby. V případě právnické osoby je přiděluje rejstříkový
soud.
Dalším nezbytným krokem po schválení činnosti ZZ je podání přihlášky
k registraci pro fyzické osoby u místně příslušného finančního úřadu. Na jejím základě
obdrží zřizovatel osvědčení o registraci pro příslušné druhy daní.
24
Další přihlášku zřizovatel podává k účasti na důchodovém pojištění, popřípadě
formou Oznámení o zahájení činnosti na místně příslušné správě sociálního
zabezpečení.
Následuje registrace soukromého fyzioterapeuta k účasti na povinném
zdravotním pojištění u některé zdravotní pojišťovny formou Oznámení pojištěnce.
Pokud je zaměstnavatelem, musí učinit přihlášení zaměstnavatele – plátce pojistného
formou přihlášky, a to jak zdravotního, tak i nemocenského pojištění svých
zaměstnanců. K tomu ještě musí provést registraci svých zaměstnanců k povinnému
sociálnímu zabezpečení na místně příslušné správě sociálního zabezpečení.
Dalším nutným krokem zřizovatele je otevření si běžného (podnikatelského) účtu
u některého z peněžních ústavů na základě smlouvy o zřízení běžného účtu.
A v neposlední řadě, pro běžné ekonomické činnosti je zapotřebí, aby zřizovatel
měl firemní razítko a dokumenty pro vedení účetnictví a hospodářskou evidenci29.
Výčet nezbytných kroků k fungování ZZ je pak završen uzavíráním rámcových
smluv s určitým okruhem zdravotních pojišťoven, pokud ZZ se rozhodne poskytovat
zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění. Cílem asi všech začínajících ZZ je
uzavření smlouvy se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která má stále nejvyšší počet
pojištěnců. Z toho pohledu představuje pro zřizovatele ZZ vyšší pravděpodobnost
potenciálních pacientů.
29
Srov. GLADKIJ,I a kolektiv, Management ve zdravotnictví,s.136
25
3 PODNIKATELSKÝ PLÁN
Podnikatelský plán je projekt, který popisuje základní smysl firmy, dlouhodobý
cíl a cestu k jeho dosažení. Je to dokument založený na našem podnikatelském záměru,
který rozpracovává a obhajuje jeho životaschopnost. Zároveň je tak i strukturovaným
dokumentem, ve kterém na sebe logicky a věcně navazují všechny klíčové oblasti,
které souvisí se záměrem – novým podnikáním nebo novým projektem30.
„Kvalitní sestavení podnikatelského plánu je dnes základní podmínkou k dosažení
rozvoje a zisku firmy. Tento dokument má zpravidla dvojí využití:“ 31
- interní – tvoří základ pro vlastní řízení podniku a slouží jako plán pro jeho
další rozvoj
- externí – slouží jako podklad pro investory, pro bankovní úvěr, jiné jednání
s úřady státní správy
Měl by však sloužit hlavně pro nás samotné, pro podnik, jako určitá konfrontace
s realitou. Může nám totiž napovědět, zda podnikatelský plán je reálný či nikoliv.
3.3 Smysl podnikatelského plánu
Smyslem podnikatelského plánu je usměrnit myšlenky a představy podnikatele.
Podnikatelský záměr podrobně rozpracovaný v podobě podnikatelského plánu poslouží
začínajícímu podnikateli jako vodítko, návod či seznam kroků, které je nutné pro
úspěšný start a podnikání udělat.
Výsledkem podnikatelského plánu by mělo být rozhodnutí, jestli projekt či
podnikatelský záměr realizovat a zhodnocení, jaká bude potřeba finančních zdrojů
a jaké zisky a návratnost lze očekávat32.
30 Srov.PROFIpodnikatelskyplan.cz.Podnikatelský plán
< http://www.profipodnikatelskyplan.cz/podnikatelsky-plan/> 31 FOTR,J.,Podnikatelský plán a investiční rozhodování,s.204 32 Srov.PROFIpodnikatelskyplan.cz.Podnikatelský plán
< http://www.profipodnikatelskyplan.cz/podnikatelsky-plan/>
26
3.4 Obsah podnikatelského plánu
Konkrétní struktura každého podnikatelského plánu musí odpovídat jeho účelu
a specifikům podnikatelského záměru33.
Podnikatelský plán by měl obsahovat tyto základní části34:
- realizační resumé:
- produktu , resp. služby, které jsou náplní projektu, jejich specifické
přednosti vzhledem ke konkurenci
- popis trhů, na kterých se chce firma uplatnit
- finanční aspekty zahrnující odhady zisku v následujících 5 letech,
velikost potřebného kapitálu
- charakteristika firmy a jejich cíl ů:
- historie firmy zachycující její činnost od založení, výsledky
podnikatelské činnosti, vývoj finanční situace a způsob jejího
financování
- důležité charakteristiky produktů (služeb) – specifikovat, kdo bude
jejich uživatelem, klíčové faktory rozhodující o jejich úspěchu,
jedinečné rysy, srovnání s konkurencí
- sledované cíle zahrnující jednak strategické cíle, a jednak specifické
cíle, ke kterým patří poptávky, postavení firmy na trhu, efektivnost
a finanční stabilita, sociální oblast, rozvoj organizace
- organizace řízení a manažerský tým:
- politiku odměňování
- vymezení dlouhodobých záměrů a cílů klíčových manažerů, jejich
vztah k vlastnictví firmy
- stanovení klíčových řídících pozicí, které musejí být obsazeny, se
specifikací požadovaných dovedností a zkušeností 33
Srov.PROFIpodnikatelskyplan.cz.Podnikatelský plán < http://www.profipodnikatelskyplan.cz/podnikatelsky-plan/>
34 Srov.FOTR,J.,Podnikatelský plán a investiční rozhodování,s.204
27
- přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie
projektu týkající se:
- výrobního programu, resp. poskytovaných služeb
- analýzy trhu a tržní konkurence
- marketingové strategie
- umístění výrobní jednotky
- analýzy rizika projektu
- shrnutí a závěry:
- měla by obsahovat jednak shrnutí základních aspektů, a jednak časový
plán realizace projektu
3.5 Požadavky na podnikatelský plán
Zpracovaný podnikatelský plán by měl splňovat určité požadavky, a to35:
- být stručný, přehledný, jednoduchý
- orientovat se na budoucnost
- být co nejvěrohodnější a realistický
- nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu
- nebýt však ani příliš pesimistický
- nezakrývat slabá místa a rizika projektu
- upozornit na konkurenční výhody projektu, na silné stránky firmy
Vzhledem k významnému vlivu kvality přípravy podnikatelského plánu na
dosažení prosperity firmy v tržním prostředí je třeba, aby podnikatel zakládající firmu
věnoval jeho zpracování zaslouženou pozornost. Současně je však třeba upozornit i na
to, že vzhledem k proměnlivosti podnikatelského okolí nebude podnikatelský plán
platit beze změny delší dobu. Je proto nutné jej chápat jako vyvíjející se dokument,
35 FOTR,J.,Podnikatelský plán a investiční rozhodování,s.204
28
který je potřeba neustále adaptovat a upravovat vzhledem k měnícím se
podmínkám36.
36 FOTR,J.,Podnikatelský plán a investiční rozhodování,s.204
29
4 ANALÝZA VN ĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ
K úspěchu firmy je nutná promyšlená a propracovaná strategie, která vychází
i z dobré znalosti vnějšího prostředí. Dobrá analýza vnějšího prostředí je totiž
předpokladem adekvátní reakce na tržní změny a měnící se podmínky vnějšího okolí.
Proto je pro začínající podnikání tak důležité její sestavení a zhodnocení. Analýza
vnějšího prostředí zahrnuje analýzu regionální, oborovou a PEST analýzu.
4.3 PEST analýza
PEST analýza je zkratka pro analýzu politických, ekonomických, sociálních
a technologických faktorů. Je součástí strategického managementu, a přichází ke slovu
v momentě, kdy se podnik rozhoduje nad svým dlouhodobým strategickým záměrem
a/nebo kdy plánuje realizovat nějaký velký projekt, ať již ve své domovské zemi či
v cizině. Takovým „velkým projektem“ může být typicky vstup na daný trh,
vybudování firmy, atd. a výjimkou není ani provedení PEST analýzy před
představením nějakého významného nového produktu.
Tyto prvky makroprostředí ovlivňují podniky natolik, že je nezbytné, aby z nich
každý podnikatel vycházel při tvorbě vlastní analýzy. Podnikatel tím získává možnost
lepší a rychlejší reakce na změny vyvolané těmito vlivy a dobře zpracovaná analýza
může také přispět k budoucímu zamezení možných rizik. Příklady jednotlivých
vnějších vlivů jsou:37
- Politické prostředí
- analýza politických faktorů se zabývá zejména problematikou daňové
politiky, stability politické scény, která má přímý dopad i na stabilitu
legislativy. Sledují se tak všechny podstatné zákony a návrhy důležité
pro oblast, kde firma působí.
37 Srov.JOHNSON,G., SCHOLES, K.,STRNAD,Z., Cesty k úspěšnému podniku,.s.90
30
- Ekonomické prostředí
- ekonomické prostředí je důležité zejména pro odhad ceny pracovní síly
i pro odhad cen produktů a služeb. Sledují se otázky daní a cel, stability
měny, výše úrokových sazeb, makroekonomické ukazatele (HDP,HNP),
inflace a nezaměstnanost
- Sociální prostředí
- Řeší se zejména demografické ukazatele, trendy životního stylu, úroveň
vzdělání, rozdělení příjmů, etnické a náboženské otázky, ale také oblast
médií a jejich vlivu či vnímání reklamy. Tyto ukazatele většinou nejsnáze
nalezneme na webových stránkách národního statistického úřadu
- Technologické prostředí
- Analýza se zabývá oblastí infrastruktury, stavem rozvoje a zaměření
průmyslu a odborně řečeno kvartérní sférou, neboli stavem zejména
aplikované vědy a výzkumu, podpory vědy a potažmo vysokého školství
apod.
4.2 Oborová analýza – analýza odvětví
Pro tvorbu podnikatelské strategie zaměřené na soutěž s konkurencí v daném
odvětví podniku je rozhodující analýza prostředí odvětví. Pod odvětvím rozumíme
"Skupinu podniků nabízejících výrobky nebo služby, které jsou vzájemně plně
zastupitelné".38
Účelem analýzy odvětví je získat informace o konkurenčním prostředí v odvětví
a identifikovat základní strategické faktory, příležitosti a hrozby.
Firmy, které již existují, ovlivňují prostředí a jsou jím sami ovlivňovány. Nakolik
firmy působí, je dáno jejich počtem či koncentrací v daném odvětví. Prostředí v sobě
38 Srov.KOTLER, Ph.: Marketing Management, s.140
31
také nese spoustu odlišných faktorů, jež mohou mít vliv na manažerské rozhodování
podniků. Podle Korába to mohou být tyto faktory, které tvoří odvětvové prostředí: 39
- velikost trhu, stupeň nasycenosti
- kupní síla zákazníků
- konkurence v odvětví, hrozba náhrady
- ziskovost odvětví a jeho atraktivita, možný rozvoj
- závislost odvětví na legislativě (zákony, vyhlášky), sezónosti či veřejném
mínění aj.
4.3 Regionální analýza
Prostředí regionu, ve kterém bude firma působit, má velký význam převážně pro
drobné podnikatele a pro organizace uspokojující poptávku zákazníků na regionálním
trhu. Toto prostředí je ovlivněno zejména velikostí trhu, počtem firem, které poskytují
stejné nebo podobné výrobky a služby, kupní sílou obyvatelstva či mírou
nezaměstnanosti. Projevují se zde obdobné vlivy jako v národním a odvětvovém
prostředí, jen v menším měřítku40.
39 Srov.KORÁB, V., REŽNÁKOVÁ, M., PETERKA, J. Podnikatelský plán, s. 70. 40
Srov.Tamtéž.
32
5 MARKETINGOVÝ VÝZKUM
Marketingový výzkum slouží především k získání informací, které podnik
využívá v základní oblasti marketingového řízení. Výzkumem tak podnik získává
podstatné a objektivní informace, které popisují aktuální situaci na trhu, o chování
zákazníků, a také o možnosti podnikatelského rizika. Opatření, která na základě
výsledků získaných daným marketingovým výzkumem bývají přijata, přispívají
k dosažení podnikatelských cílů. 41
5.1 Fáze marketingového výzkumu
Marketingový výzkum se skládá z pěti fází:42
- určení hypotéz o stavu jevu, který zkoumáme, a to především o jeho dalším
pravděpodobném vývoji a jeho dopadu na organizaci
- stanovení potřebných informací o zákaznících, segmentech, službách nebo
výrobcích, o konkurenci aj.
- hledání potřebných informací prostřednictvím různých zdrojů, při kterých
využijeme různé metody (statistiky, dotazníky, účetnictví, odborné publikace,
tisk, apod.)
- shromažďování, třídění a poté zpracování výsledných údajů
- analýza dat, jejich hodnocení a na závěr vlastní interpretace
5.2 Rozdělení marketingového výzkumu
Z pohledu sběru informací se rozlišují dva základní typy marketingového výzkumu:
1, Metody sběru primárních informací
41 Šustková,J. Zhodnocení marketingového řízení a návrh na jeho zlepšení. s.15 42 Srov. ZLÁMAL,J.,BELLOVÁ,J.,Marketing,s.106
33
Jako první uvedu dotazování, které patří k metodě sběru informací buď přímým,
nebo nepřímým kontaktem s představiteli, kteří jsou součástí vybraného vzorku
respondentů.43 Přímým dotazováním je pak rozhovor a nepřímým dotazováním,
dotazník.
V diplomové práci byl v rámci marketingového výzkumu použit dotazník viz. dále
v textu.
2, Metody sběru sekundárních informací
Tato metoda je postavena na skutečnosti zpracování primárních informací
(prostřednictvím institucí či organizací) a tyto údaje jsou následně sekundárně
použitelné pro potřeby marketingového výzkumu. Sekundární marketingové informace
se rozdělují na interní a externí.44
Podle Šustkové, je smyslem každého marketingového výzkumu vydedukovat ze
získaných informací určité závěry. Následně by získané výsledky měly být
představeny jednoduchou a srozumitelnou formou. 45
V rámci teoretické části diplomové práce jsem se snažila vystihnout všechny důležité
oblasti pro vznik nestátního zdravotnického zařízení. Jistě by se dalo ke každé kapitole
dále vyjádřit a rozšířit je o další informace, nicméně diplomová práce by se tak stala
příliš obšírnou, a ne příliš přehlednou.
43 Srov.ZLÁMAL,J.Marketing ve zdravotnictví,s.131 44 Srov.ZLÁMALl,J.Marketing ve zdravotnictví,s.131 45 ŠUSTKOVÁ,J. Zhodnocení marketingového řízení a návrh na jeho zlepšení.s 16
34
6 VZNIK NESTÁTNÍ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE
V OBORU REHABILITACE VE M ĚSTĚ PŘEROV
Rehabilitace FYZIOMED
FYZIOMED bude nově vzniklé nestátní zdravotnické zařízení působící v oboru
rehabilitace. Provozovatelem rehabilitačního pracoviště bude fyzická osoba,
vysokoškolsky vzdělaný fyzioterapeut. Na základě vysoké poptávky po rehabilitačních
službách, tak vzešlo rozhodnutí založit nové zdravotnické rehabilitační zařízení
v Přerově.
Poslání
FYZIOMED je kvalitním ambulantním zdravotnickým zařízením v oblasti
rehabilitace, které poskytuje komplexní rehabilitační služby (péči) svým klientům
zejména u funkčních poruch pohybového aparátu nebo po úrazech a operacích
pohybového aparátu. Působí v regionu Přerov a jeho cílem je i tento region přesáhnout
prostřednictvím vysoce erudovaného personálu. Našim posláním je pacienty léčit
komplexně pomocí rehabilitačních metod a postupů a snaha o co nejrychlejší návrat
a jejich zařazení zpět k běžnému způsobu života.
Hodnoty, které přinášíme svým klientům:
• kvalita poskytovaných služeb
• individuální přístup
• vysoká profesionalita
• diskrétnost
• řešení zdravotních problémů pohybového aparátu klienta
• maximální přizpůsobivost požadavkům klienta (čas, kvalita)
• otevřená komunikace
• sledování novinek a aktuálního vývoje v oblasti fyzioterapie
• důraz kladený na prevenci
35
Vize
Naším cílem je být zdravotnickým zařízením, které je vyhledávané díky
profesionálnímu a lidskému přístupu ke zdraví, které vede klienty k aktivnímu postoji
ke svému zdraví a včasnému řešení jejich zdravotních problémů. Chceme být
partnerem pro ty, kteří chtějí být úspěšní.
Strategické cíle
• zajištění kvalitní odborné zdravotní péče
• zvyšování kvality poskytované zdravotní péče s orientací na spokojenost
pacienta
• zvýšení efektivity prováděných činností (zejm. přístrojové vybavení, technika)
• zajištění a další rozvoj technické vybavenosti ambulance (přístroje
a rehabilitační pomůcky)
• udržení a cílené rozšíření současného rozsahu činnosti rehabilitace
• zůstat nedílnou součástí systému péče v regionu Přerov i mimo něj
• personální rozšíření, plánované vzdělávání fyzioterapeutů
• ekonomicky stabilní prostředí ambulance, vyrovnaný rozpočet
Odborná garance
Poskytování rehabilitační péče bude zastřešena vysokoškolsky vzdělaným
fyzioterapeutem v oboru rehabilitace s absolvovanými specializačními kurzy, které tak
budou přispívat k její vysoké úrovni a kvalitě.
Personální zajištění
Ze začátku bude na rehabilitaci pracovat majitel zařízení sám, do budoucna
s ohledem na poptávku se počítá s variantou rozšíření pracovního úvazku pro dalšího
fyzioterapeuta.
36
Předmět činnosti
Rehabilitace bude nabízet široké spektrum metod a postupů zejména k ovlivnění
funkčních poruch či jinak změněného zdravotního stavu klientů. Poskytovaná
rehabilitační péče tak bude zahrnovat činnost zejména léčebnou a diagnostickou. Nad
to se bude věnovat činnosti preventivní a poradenské, příležitostně přednáškové.
Rozsah poskytované zdravotní péče tak bude vycházet ze zákona č.372/2011 Sb.
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních
službách).
Pro každého klienta bude sestaven na začátku individuální program vycházející
z kineziologického vyšetření. Jeho cílem tak bude pozitivní ovlivnění stavu klienta ve
smyslu ovlivnění funkční bolesti, zlepšení výkonnosti, celkově ke zlepšení kvality
života.
1, INDIVIDUÁLNÍ TERAPIE bude zam ěřena na:
- bolesti hlavy, šíje
- funkční bolesti krční, hrudní a bederní páteře
- strukturální bolesti páteře resp. radikulární syndromy
- poúrazové a pooperační stavy
- vadné držení těla zejména u dětí
- onemocnění nervového systému (stavy po cévní mozkové příhodě, roztroušená
skleróza, Parkinsonova nemoc atd.)
- konzultace a poradenská činnost pro autoterapii
Používané metody a postupy v rámci terapie:
- měkké a mobilizační techniky
- Vojtova reflexní terapie
- léčebné postupy dle Bobath konceptu, PNF – proprioceptivní neuromuskulární
facilitace, Brunkowové
- S.E.T. koncept – Therapy master
37
- posturální korekce pro ovlivnění vadného držení těla
- taping včetně instruktáže na doma
- senzomotorika
- elektroléčba, ultrazvuk, laseroterapie, magnetoterapie
2, PREVENCE, INSTRUKTÁŽ
- skupinová kondiční cvičení
- přednášková činnost
- preventivní programy zaměřené na funkční bolesti zad tzv. Škola zad
- regenerační programy - masáže
Popis sídla rehabilitace
Rehabilitace bude sídlit na ulici Trávník 6 v Přerově, v bývalé budově
zdravotnického zařízení. Tento fakt byl při výběru prostor zohledněn, protože
místnosti splňují veškeré stavební a hygienické požadavky kladené pro tento obor, dále
má budova zajištěn bezbariérový přístup včetně výtahu, dostatečný počet parkovacích
míst a v neposlední řadě autobusové spojení.
6.2 ANALÝZA NÁRODNÍHO A REGIONÁLNÍHO PROST ŘEDÍ
V následujícím textu je zhodnoceno národní a posléze regionální prostředí, která
mohou významným způsobem ovlivnit vznik a samotné působení NZZ. Z tohoto
důvodu je nezbytné vnější prostředí analyzovat a zhodnotit. Níže uvádím faktory, které
mohou ovlivnit samotný provoz NZZ či jeho ekonomickou stránku. Pro jeho
zhodnocení byla použita metoda PEST analýza.
38
6.2.1 Analýza národního prostředí
1, Politicko - právní prostředí
Po roce 1989 dochází k zásadnímu rozdělení politické scény zejména na dvě
stěžejní politické strany, a to Občanskou demokratickou stranu (ODS) jako pravicovou
a Českou sociálně demokratickou stranu (ČSSD) jako levicovou (spolu s dalšími
menšími). Jsou to právě ony dvě strany, které se takřka s železnou pravidelností
střídají u politické moci, s výjimkou tzv. Opoziční smlouvy, a zásadním způsobem tak
ovlivňují celé politické a právní prostředí. Z pohledu jejich neustálého střídání spíše
vytváří obraz nestabilního prostředí s obtížnými a měnícími se tak podmínkami i pro
nově vznikající firmy.
Legislativní rámec nově vznikající firmy je tvořen zejména daňovými zákony, zákony
o nemocenském, zdravotním a sociálním pojištění a zákoníkem práce. Občasné změny
a novelizace těchto zákonů mění odvodové zatížení podnikatelů, a tím může ovlivnit
i jejich podnikání. Kromě jiného jsou zde další právní normy, vyhlášky, předpisy
týkající se vedení účetnictví, získávání způsobilosti poskytování zdravotní péče, normy
o technických a věcných požadavcích, hygienické předpisy, samotný živnostenský
zákon a mnoho dalších. To vše může vytvářet celkově chaotický obraz, horší orientaci
a určitou těžkopádnost pro nově začínající podnikatele.
Závěrečná zhodnocení pro rehabilitaci:
- stabilní politický vývoj a přehledná situace může znamenat jasnější
a předvídatelnější rozvoj nově vznikající rehabilitace, její připravenost
a flexibilitu při případných změnách v právních normách
- jakékoliv změny v daňové politice, vyšší daň z příjmů, znamenají či budou
znamenat pro rehabilitaci významnou finanční zátěž
39
2, Ekonomické prostředí
Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013
Rok 2013 poznamenal českou ekonomiku pokračující recesí – meziroční pokles
hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 % byl stejný jako v roce 2012. Zatímco
tehdy však participovaly na poklesu HDP výdaje na konečnou spotřebu a ve značné
míře i investice, v roce 2013 již tyto výdaje v úhrnu meziročně nepatrně vzrostly,
zatímco pokles investic ve srovnatelné míře přetrval. Stejnou hloubku poklesu HDP
v obou letech recese tak ovlivnil dosažený výsledek zahraničního obchodu. Ten
působil v roce 2012 na vývoj ekonomiky pozitivně, zatímco v roce 2013 naopak
přispěl k jejímu poklesu meziročním zhoršením salda dovozu a vývozu z 1. a 3.
čtvrtletí.46
Během roku 2013 se výkonnost ekonomiky postupně zlepšovala. Meziroční poklesy
v prvních třech čtvrtletích se mírnily (z -2,2 % přes -1,6 % až na -1 %) a v posledních
třech měsících roku 2013 již HDP proti stejnému období 2012 stoupl o 1,3 %. Na
výsledek prvního i posledního čtvrtletí však působily mimořádné vlivy na nabídkové
straně ekonomiky související s výběrem daní.47
Nezaměstnanost v průběhu roku 2013 poklesla ze 7,4% (1.čtvtletí) na 6,7%
(4.čtvrtletí). V následujícím roce 2014 v 1.čtvrtletí dosáhla obecná míra
nezaměstnanosti 6,8% (předběžná hodnota). Oproti začátku roku 2013 tak došlo
k mírnému poklesu.
Přes nepříznivý vývoj reálných mezd (reálná mzda již druhý rok po sobě klesla,
v nepodnikatelské sféře již čtyři roky v řadě) se v průběhu roku 2013 tempo výdajů na
konečnou spotřebu domácností postupně zlepšovalo z poklesu v prvním pololetí až na
0,7 % meziročně ve 4. čtvrtletí. Proti předchozímu čtvrtletí vydali lidé na spotřebu
o 2,3 mld. korun více (+0,5 %). Přispěli tím z 12 % k mezi kvartálnímu růstu HDP,
který byl vyšší o 18,3 mld. korun. Příznivé saldo zahraničního obchodu zlepšené o 6,3
mld. korun přidalo přírůstku HDP dalších 35 %, ovšem největší vliv měly na dosažené
46 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013, Shrnutí, s.3
<http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013> 47 Srov.Tamtéž.
40
mezikvartální zlepšení české ekonomiky investice. Ty stouply proti 3. čtvrtletí o 10,7
mld. korun.48
Deflační charakter dovozů - zejména cen energií - přispíval významně spolu se
slabými poptávkovými vlivy prostřednictvím cenového řetězce ke snižování tempa
růstu cen v celé ekonomice. Ceny dovozů v roce 2013 klesly proti roku 2012 o 0,2 %,
ceny v průmyslu byly co dynamiky (0,8 %) nejslabší od roku 2009. Míra inflace
dosáhla 1,4 %, v posledním čtvrtletí byly ceny podle indexu spotřebitelských cen
meziročně vyšší o 1,1 %.
Listopadová měnová intervence České národní banky (ČNB) zapůsobila prakticky
ihned na růst cen zboží obchodovaného na tuzemském trhu v eurech. Na cenách
v zahraničním obchodě se projevila významnějším zvýšením cen vývozu než dovozu,
což podpořilo konkurenceschopnost exportérů. Cílem měnové intervence ČNB tak
bylo zabránit deflaci a zvýšit spotřebu domácností. 49
Statistikou vykázaná meziroční
míra inflace pouhých 0,2% v lednu i únoru 2014 potvrzuje, že listopadová intervence
ČNB byla, jako už mnohokrát v minulosti, pro Českou ekonomiku správným
rozhodnutím.50
Výdaje na zdravotnictví
Po dvouletém mírném poklesu v letech 2010–2011, došlo k opětovnému nárůstu
celkových výdajů na zdravotnictví. Výdaje roku 2012 ve výši 293 635 mld. Kč
překonaly i dosavadní rekordní rok 2009 (291,6 mld. Kč). Podíl veřejných výdajů na
zdravotnictví v roce 2012 činil 84,1 %, soukromé výdaje v témže roce tvořily 15,9%
výdajů na zdravotnictví. Trvalý mírný růst vykazovaly i nadále výdaje veřejného
zdravotního pojištění, kde v roce 2012 dosáhly celkové výdaje systému veřejného
zdravotního pojištění 231,3 mld. Kč. Podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém HDP
se od roku 2009 pohybuje v rozmezí 7,5–8,0 %, což je opticky výše než úroveň pod 7
% v letech 2006 až 2008.51
48 Srov.ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013, Shrnutí, s.3
<http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013> 49 Srov.Tamtéž 50 Srov.EUROZPRÁVY.CZ.Byznys. <http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/90684-dopady-intervence-cnb-polovina-stavebnich-firem-hlasi-
potize/> 51 Srov.ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Ekonomické informace ve
zdravotnictví 2012. <http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/ekonomika-financni-analyzy/vydaje-na-zdravotnictvi>
41
Indexy spotřebitelských cen – cena energií
Největší vliv na výši celkové meziroční hladiny spotřebitelských cen měly ceny
v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Další významný vliv na celkovou úroveň
spotřebitelských cen měly ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde ceny
tabákových výrobků vzrostly o 5,1 % a ceny alkoholických nápojů o 4,0 %.
Na snižování meziročního cenového růstu působily ceny bydlení vlivem poklesu cen
elektřiny o 10,5 % a zemního plynu o 9,1 %. Ceny čistého nájemného vzrostly o 1,4
%, vodného o 3,4 %, stočného o 3,2 %, tepla a teplé vody o 0,8 %. V oddíle pošty
a telekomunikace byly ceny telefonických a telefaxových služeb nižší o 9,3 % a ceny
mobilních telefonů o 16,8 %. V oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti
ovlivnilo cenový pokles zejména snížení cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost
o 4,0 %.52
Závěrečné zhodnocení pro rehabilitaci:
- počáteční recese roku 2013 způsobila snížení HDP, pokles reálných mezd
a deficit veřejných rozpočtů. To může znamenat snížení objemu peněz
určených pro oblast zdravotnictví. Pro rehabilitaci takové změny mohou
znamenat přísnější pravidla pro nastavení limitu a tím ovlivnit a snížit příjmy
od zdravotních pojišťoven
- ke konci roku 2013 došlo k mírnému růstu HDP a oživení ekonomiky, i dílem
intervence ČNB, výsledkem pak bylo zvýšení objemu peněz do veřejného
rozpočtu. To může mít opačný účinek proti výše uvedenému.
- zvyšování cen nájemného, vodného, stočného, tepla a teplé vody se negativně
promítne do celkových nákladů rehabilitace
- pokles cen elektřiny a telefonických služeb se pozitivně promítne do celkových
nákladů rehabilitace
- nepříznivý vývoj mezd (jejich pokles již druhý rok v řadě) se ve výsledku může
promítnout do neochoty lidí platit si za zdraví, respektive neochoty připlácet za
služby nehrazené zdravotními pojišťovnami, a tím snížit příjem rehabilitace
52 Srov.ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Indexy spotřebitelských cen.
<http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/012018-14>
42
3, Socio-kulturní ukazatele
Demografický vývoj populace
Po desetiletém období růstu se počet obyvatel České republiky podle předběžné
statistické bilance v průběhu roku 2013 snížil o 3,7 tisíce na 10 512,4 tisíce k 31. 12.
2013. Na úbytku se podílela jak převaha zemřelých nad živě narozenými (o 2,4 tisíce),
tak záporná bilance zahraničního stěhování (-1,3 tisíce). Ve srovnání s rokem 2012
bylo v roce 2013 méně narozených (o 1,8 tisíce), sňatků (o 1,7 tisíce), přistěhovalých
(o 0,7 tisíce) a potratů (o 0,3 tisíce). Vyšší byl naopak počet vystěhovalých (o 10,9
tisíce), rozvodů (o 1,5 tisíce) a zemřelých (o1,0tisíce).53
Demografové z Českého statistického úřadu (ČSÚ) připravili Projekci obyvatelstva
ČR 2013 založenou na detailních výsledcích Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Ve své
nejoptimističtější (vysoké) variantě počítá projekce do konce 21. století s úbytkem
počtu obyvatel České republiky na 9,1 milionu osob, v nejčernější (nízké) variantě až
na 6,1 milionu osob. „Podle nejpravděpodobnější střední varianty bude počet obyvatel
České republiky růst pouze do roku 2018, kdy dosáhne 10,54 milionu osob.
V následujících letech už zahraniční migrace nebude schopna kompenzovat zvyšující
se rozdíl mezi počtem zemřelých a narozených. V roce 2101 se tak sníží počet
obyvatel ČR na 7,68 milionu osob“.54
Druhá polovina tohoto století bude patřit seniorům. Prodlužování délky života
a současně nižší počet narozených dětí bude mít za následek výrazné zvýšení podílu
osob starších 65 let v populaci. V roce 2060 vystoupá jejich podíl až na 34 % ze všech
obyvatel České republiky. V absolutním vyjádření se bude jednat o 3,2 milionu
seniorů. Naproti tomu děti do 15 let věku budou na konci šedesátých let tvořit pouhých
12 % českého obyvatelstva. V současné době tvoří osoby s nárokem na starobní
důchod zhruba pětinu všech obyvatel. Tento podíl se bude i přes prodlužující věk
nároku na důchod postupně zvyšovat a na počátku padesátých let bude tvořit až 28 %.
S těmito fakty souvisí i to, že starší populace bude vyžadovat větší potřebu a spotřebu
53 Srov.ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2012.
<http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4007-13> 54 Srov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Čechů ubyde a zestárnou <http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/cechu_ubyde_a_zestarnou_20130723>
43
zdravotní péče, mimo jiné i zdravotně - sociální péči. Což bude představovat zvýšení
výdajové stránky zdravotnických rozpočtů.55
Mzdy
Ve 4. čtvrtletí 2013 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (dále jen
„průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem
26 637 Kč, což je o 484 Kč (1,8 %) méně než ve stejném období roku 2012.
Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,1 %, reálně se tak mzda snížila
o 2,9 %. Objem mezd poklesl o 2,9 %, počet zaměstnanců o 1,2 %. 56
Z hlediska mezd je však takřka nemožné hodnotit vývoj průměrných mezd ve
4. čtvrtletí 2013, neboť údaje zkresluje efekt předsunutých manažerských odměn ze
závěru roku 2012. Tehdy byly v podnicích předčasně vypláceny mimořádné odměny
vrcholným manažerům z důvodů očekávaného zavedení tzv. solidární daně pro
nejvyšší výdělky. Tato vysoká základna má významný dopad při výpočtu indexu
u aritmetických průměrů a přináší tak nominální pokles průměrné mzdy o 1,8 %
a odpovídající reálný propad o 2,9 %; tím se údaje za 4. čtvrtletí 2013 stávají
nejhoršími za posledních deset let.
Z hlediska celého roku 2013 došlo k reálnému poklesu průměrných mezd o 1,3 %,
přičemž průměrná mzda dosáhla výše 25 128 Kč. Spotřebitelské ceny se zvýšily za
uvedené období o 1,4 % (došlo ke zpomalení růstu spotřebitelských cen – inflace). To
se však týká spíše položek zbytných, zatímco potraviny, které je potřeba kupovat
pravidelně, zdražily o 4,9 %, tedy třikrát rychleji než ostatní komodity.
V podnikatelské sféře se průměrná mzda snížila nominálně o 2,4 %, reálně o 3,5 %,
v nepodnikatelské sféře vzrostla nominálně o 0,8 %, reálně se snížila o 0,3 %.
Propad kupní síly výdělků postihl v roce 2013 zaměstnance obou sfér, méně výrazný
byl v nepodnikatelské sféře, kde se průměrný plat reálně snížil o 0,5 %. Horší výsledek
byl v podnikatelské sféře – reálný pokles průměrné mzdy zde dosáhl 1,5 % – ovšem
55
Srov. Tamtéž. 56 Srov. ČESKÝSTATISTICKÝÚŘAD.Průměrné mzdy 4.čtvrtletí
<2013http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031114.docx>
44
také v důsledku vlivu předsunutí manažerských odměn, které poznamenaly i celoroční
výsledky.57
Životní styl
Nejvíce svoje zdraví ovlivňujeme svým vlastním životním stylem. Celkově
určuje naše zdraví až z 80 %! Zbývajících 20 % je dáno ostatními vlivy – dědičností,
zdravotnickou péčí a životním prostředím. Nejčastějšími prvky, jakými ovlivňujeme
svůj životní styl v negativním slova smyslu, jsou kouření, konzumace alkoholu, nízká
pohybová aktivita, dnes zejména u předškolních a školních dětí, u nichž vzrostlo
procento výskytu obezity, nevyvážená strava především konzumace sladkých, tučných
a mastných jídel a v neposlední řadě obecně stres, hektický způsob života dospělých.
Všechny tyto faktory tak neblaze přispívají zejména k onemocněním oběhové
soustavy, které se tak řadí na první místo v příčinách úmrtí. Druhou nejčastější
příčinou úmrtí jsou onkologická onemocnění. Třetí skupinu úmrtí tvoří úrazy. Příčiny
úmrtí se mění s věkem a liší se mezi pohlavími.58
Vzdělání obyvatelstva
Podle údajů Českého statistického úřadu, získaných z evidenčního listu Sčítání
lidu, domů a bytů z roku 2011 uveřejněných 2.12. 2013 na webových stránkách ČSÚ,
je patrné, že největší skupinu populace tvoří osoby se středním vzděláním s výučním
listem 33%, pak absolventi středních škol s maturitou 27,1%, základní vzdělání 17,6%,
vysokoškolské vzdělání pak 12,6%, bez vzdělání 0,5% a u 5,3% populace nebylo
vzdělání zjištěno. Nutno dodat, že např. populace se středním vzděláním s výučním
listem bez maturity se zmenšuje např. oproti roku 2009 (35,8%), naproti tomu počet
lidí s vysokoškolským vzděláním se pomalu zvyšuje (v roce 2006 10,6%, v roce 2009
12,5%). A právě tato skupina lidí s terciérním vzděláním má vliv na technicko-
technologický vývoj.59
57 Srov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Struktura mezd zaměstnanců 2012.
<http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3109-13> 58 Srov. EUROSTAT. Statistika příčin úmrtí
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Causes_of_death_statistics/cs> 59
Srov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vzdělanostní struktura. <http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/24000-13>
45
Graf 1 Obyvatelstvo podle dosaženého vzdělání z roku 2011
Závěrečné zhodnocení pro rehabilitaci:
- stárnutí populace, zvyšování počtu lidí nad 65let bude vyžadovat větší potřebu
a spotřebu zdravotní péče, včetně rehabilitační. Dá se tedy předpokládat vyšší
poptávka po rehabilitačních službách na tomu odpovídajících pracovištích
- pokles mezd může pro rehabilitaci znamenat neochotu lidí si hradit či připlácet
za služby nehrazené ze zdravotního pojištění. To může negativně ovlivnit
příjmovou složku rehabilitačního pracoviště
- narůstající obezita dětí a dospělých, stárnutí populace, s tím spojené poruchy
zejména oběhové a cévní soustavy a svalově kosterního aparátu znamenají pro
odborná zařízení jako rehabilitace potenciálně vyšší návštěvnost a počet
provedených vyšetření, tudíž vyšší příjem
- úroveň vzdělání ve zdravotnictví, konkrétně v oboru rehabilitace, je velmi
důležitá z hlediska kvalitně a odborně poskytované péče, jsou striktně dané
podmínky pro získání kvalifikace, odborné způsobilosti, registrace a dalšího
vzdělávání v oboru rehabilitace
46
4, Technologie
Výzkum a vývoj (VaV), jako součást vědy a technologií, představuje klíčový
hybný prvek zvyšování produktivity, ekonomického růstu, zaměstnanosti, udržitelného
rozvoje a sociální soudržnosti. Výsledky výzkumu a vývoje a jejich využití hrají
důležitou roli ve všech oblastech života dnešní společnosti. Zároveň jsou činnosti
spojené s výzkumem a vývojem náročné jak z hlediska lidských zdrojů (rozvoj
lidského potenciálu), tak z hlediska finančních zdrojů. Efektivní alokace finančních
a lidských zdrojů v každé oblasti se však neobejde bez znalosti charakteristik jeho
vývoje až do současné podoby, a proto hrají ukazatele vědy a technologií důležitou roli
pro určování priorit a tvorbě budoucích politik. Pravidelná a dostupná data
o jednotlivých charakteristikách výzkumu a vývoje jsou zároveň nepostradatelná pro
mezinárodní srovnání.
Níže uvedená data jsou použita z webových stránek Českého statistického úřadu,
zveřejněna k 7.11.2013.
V roce 2012 dosáhly celkové výdaje za provedený výzkum a vývoj na území ČR
výše 72,4 mld. Kč. V porovnání s Maďarskem jde o hodnotu téměř dvaapůlkrát a se
Slovenskem dokonce šestkrát vyšší. Podíl těchto výdajů na HDP, tzv. intenzita VaV,
dosáhl ve stejném roce 1,9 % a přibližuje se průměru zemí Evropské unie.60
60 Srov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Výdaje na výzkum a vývoj jsou nejvyšší od vzniku ČR
<http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vydaje_na_vyzkum_a_vyvoj_jsou_nejvyssi_od_vzniku_cr_20131107>
47
Graf 2 Celkové výdaje na výzkum a vývoj, rok 2000-2012
Nejvýznamnějším zdrojem financování VaV v ČR je od roku 2009 státní
rozpočet. V roce 2012 bylo z domácích veřejných zdrojů alokováno na zde provedený
VaV 26,6 mld. Kč. Největší část, 11,3 mld. Kč (42 %), směřovala do veřejných
vysokých škol. Druhým největším příjemcem byla pracoviště Akademie věd ČR, která
v roce 2012 obdržela ze státního rozpočtu na VaV 7,3 mld. Kč (27 %). Pětina
celkových finančních prostředků z veřejných zdrojů ČR, tj. 5,3 mld. Kč byla určena na
financování podnikatelského výzkumu. 61
Ze soukromých domácích zdrojů bylo sice do VaV investováno celkem 26,3
mld, ale jen necelé procento (158 mil. Kč) z této částky směřovalo do vysokých škol.
„Znepokojujícím zjištěním je tak přetrvávající nízký podíl podnikatelských zdrojů
z ČR na financování VaV prováděného ve vládním a vysokoškolském sektoru. A to
přesto, že by se dalo předpokládat, že především český vysokoškolský sektor
s vysokým podílem technických věd a aplikovaného výzkumu má velký potenciál pro
spolupráci s podniky,“ uvedl Martin Mana, vedoucí oddělení statistiky výzkumu,
vývoje
a informační společnosti ČSÚ.62
61
Srov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Výdaje na výzkum a vývoj jsou nejvyšší od vzniku ČR< http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vydaje_na_vyzkum_a_vyvoj_jsou_nejvyssi_od_vzniku_cr_20131107>
62 Srov.Tamtéž.
48
Český výzkum se stává závislým na zahraničním financování
Zahraniční veřejné zdroje zaznamenaly v posledních dvou letech ve financování
VaV výrazný nárůst. Zatímco v roce 2010 podpořil veřejný zahraniční sektor český
výzkum 2,2 mld. Kč, v loňském roce se jednalo o částku 11,6 mld. Kč. Z toho téměř
dvě třetiny (64 %) byly směřovány do financování výzkumu na vysokých školách. Do
těchto zdrojů patří především operační programy strukturálních fondů EU zaměřené na
podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Celkově je ze zahraničních
zdrojů, veřejných i podnikatelských, financována více než čtvrtina (26 %) tuzemského
VaV.63
Ve veřejném výzkumu roste význam vysokých škol
V České republice je „veřejný“ výzkum, tj. VaV prováděný ve vládním
a vysokoškolském sektoru, realizován především na veřejných vysokých školách a ve
veřejných výzkumných institucích, jejichž zřizovatelem je Akademie věd ČR. V roce
2012 dosáhly celkové výdaje na veřejný VaV 33,2 mld. Kč, z toho na vysokoškolský
sektor připadlo 19,9 mld. Kč (60 %). Na vysokoškolském výzkumu mají vysoké
zastoupení, kromě převažujících technických a přírodních věd, také vědy lékařské
a částečně i sociální a zemědělské. V případě lékařských věd hraje významnou roli
zařazení fakultních nemocnic do vysokoškolského sektoru.64
Technologie v oboru rehabilitace
Inovace v oboru rehabilitace se týká zejména přístrojů používaných v rámci
fyzikální terapie. Rozšiřuje se nabídka terapeutických programů v přístrojích, čímž se
zvyšuje možnost širšího oslovení budoucích klientů, obecně tak zlepšují léčebný efekt.
V mnoha případech usnadňují práci fyzioterapeutům a ve výsledku tak pozitivně
ovlivní i čekací dobu. Negativem těchto inovativních přístrojů je jejich pořizovací
cena, což se projeví do nákladů NZZ.
63
Srov. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Výdaje na výzkum a vývoj jsou nejvyšší od vzniku ČR <http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vydaje_na_vyzkum_a_vyvoj_jsou_nejvyssi_od_vzniku_cr_20131107> 64
Srov. Tamtéž.
49
Druhou důležitou oblastí, kde inovace technologií a přístrojů hraje významnou roli je
biomechanika člověka. Přístrojů, které se zabývají biomechanikou, je využíváno
zejména na vysokých školách. Na základě výzkumů v biomechanických laboratořích
má možnost rehabilitace příznivě ovlivnit bolesti pohybového aparátu, či stavy po
centrálních mozkových příhodách nebo výkonnost vrcholových sportovců.
Obdobou biomechanických laboratoří jsou kineziologické laboratoře, jejichž součástí
jsou např. Posturograf či povrchová polyelektromyografie. Jejich použitím dostáváme
odpovědi o chování pohybového aparátu a aktivaci svalového systému za určitých
podmínek. Protože jsou to přístroje nejen diagnostické, ale zároveň terapeutické, mají
tak velký význam v rehabilitační praxi.
Závěrečné zhodnocení pro rehabilitaci
- neustálý rozvoj a inovace technologií, využívání nejnovějších poznatků vědy
a výzkumu umožňuje nabídnout kvalitnější služby, příznivě ovlivnit léčebný
efekt a v mnoha případech urychlit léčebný proces. Ve výsledku tím i zvýšit
zájem klientů o poskytované rehabilitační služby
- rozvoj vědy a techniky také znamená nezbytné sledování dění v této oblasti
a schopnost flexibilně reagovat na vývoj, a tím zvyšovat svou
konkurenceschopnost, efektivitu činností a ekonomický růst pracoviště
6.2.2 Analýza regionálního prostředí
Město Přerov je jedno z pěti okresních měst, jež je součástí Olomouckého kraje.
Kromě něj jsou to pak města Olomouc, Prostějov, Jeseník a Šumperk. Do katastrů
přerovského okresu spadá 104 obcí se 132 tisíci obyvateli.65
65
Srov.ČESKÝSTATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika okresu Přerov <http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov>
50
Celkový počet obyvatel v Přerově byl k 31.12.2013 44 789. Z toho územní celek
Přerov-město čítal 34 374 lidí. Zbývajících 10 415 obyvatel připadl na ostatních 12
částí města Přerova.66 Počet obyvatel města Přerova a jeho částí prakticky od roku
2007 neustále klesá (viz Graf 3). Hlavním důvodem poklesu je stěhování (migrace)
obyvatel, a ne roční rozdíl počtu zemřelých a narozených, který je menší. Věková
struktura obyvatel v Přerově je podobná celorepublikové situaci, kde dochází ke
stárnutí populace. K 31.12.2012 byl počet obyvatel ve věku 0-14 let 5 910 (13,18%),
ve věku 15-64 let 30 183 (67,34%) a počet obyvatel ve věku nad 65 let 8 731 (19,48%)
(viz Graf 4)67. Je zcela evidentní pokles podílu dětí do 14 let a růst podílu osob starších
65 let. Město Přerov je tedy dlouhodobě městem s vysokým počtem obyvatel
v poproduktivním věku. V rámci Olomouckého kraje je Přerov na třetím místě.
Graf 3 Vývoj počtu obyvatel v Přerově68
66Srov. STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV. Statistické informace
<http://www.prerov.eu/cs/o-prerove/soucasnost-mesta/statisticke-informace.html> 67 Srov. Statistické informacePřerov <http://www.odhadonline.cz/odhad-statistika-kriminalita-nezamestnanost-
prumerna-mzda-nemoci-znalecky-posudek-odhadce-znalec-obec-prerov-okr-prerov/> 68
Srov. Statistické informacePřerov< http://www.odhadonline.cz/odhad-statistika-kriminalita-nezamestnanost-prumerna-mzda-nemoci-znalecky-posudek-odhadce-znalec-obec-prerov-okr-prerov/>
43500
44000
44500
45000
45500
46000
46500
47000
47500
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vývoj počtu obyvatel v Přerově
51
Graf 4 Věkové rozdělení obyvatelstva v Přerově k 31.12.201269
Na konci roku 2013 byla ve městě Přerov vyšší míra nezaměstnanosti (11,8%)
oproti celorepublikovému průměru (8,6%). Přerov patří mezi ty regiony
v Olomouckém kraji, které jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností.
Úřad práce v Přerově (dále jen ÚP), který spravuje celý správní obvod Přerov,
vykazuje dlouhodobě míru nezaměstnanosti v regionu v hodnotách okolo 12%.70
Průměrná měsíční nominální mzda v Olomouckém kraji, konkrétně v Přerově
činila v 1.- 4. čtvrtletí 2013 22 267 Kč, což je o 2 861 Kč méně oproti celorepublikové
mzdě, která ve stejném hodnoceném období činila 25 128 Kč.71
Závěrečné zhodnocení pro rehabilitaci:
- stárnutí populace, zvyšující se podíl lidí nad 65 let, bude vyžadovat větší
potřebu a spotřebu zdravotní péče, včetně rehabilitační. Dá se tedy
předpokládat vyšší poptávka po rehabilitačních službách na tomu
odpovídajících pracovištích
- nižší mzdy ve městě oproti celorepublikové se mohou vyznačovat neochotou
lidí hradit si či připlácet za rehabilitační služby nehrazené ze zdravotního
pojištění
69 Srov.Tamtéž. 70 Srov.MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Statistiky nezaměstnanosti
<http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz> 71Srov.ČESKÝS TATISTICKÝ ÚŘAD. Průměrná hrubá měsíční mzda v olomoucké kraji v 4. čtvrtletí 2013 <http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/prumerne_mzdy_v_olomouckem_kraji_ve_4_ctvrtleti_2013_(predbezne_udaje) >
13%
67%
20%
Věkové rozdělení obyvatelstva
0-14 15-64 65 a více
52
- vyšší míra nezaměstnanosti ve městě může do jisté míry znamenat pro
rehabilitaci vyšší příjem lidí, tím vyšší počet provedených vyšetření
a poskytnutých služeb. V době nezaměstnanosti tak lidé mohou využít čas pro
léčbu zdravotních problémů, které v době zaměstnání neřešili.
6.3 ANALÝZA OBOROVÉHO PROSTŘEDÍ
Celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění v ČR na zdravotní
péči za rok 2012 dosáhly podle souhrnného hodnocení MZ ČR a Ministerstva financí
České republiky (MF ČR) na základě výročních zpráv zdravotních pojišťoven (ZPoj)
částky 223 923 miliard Kč, což bylo o 1,8 % více než v roce 2011. Podíl veřejného
zdravotního pojištění na celkových výdajích na zdravotnictví v minulém roce činil
78,8 %. 72
Za hodnocené období 2008-2012 se náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní
péči zvýšily o 15,6 %. Ze sledovaných segmentů péče se nejrychleji zvýšily náklady
kromě zdravotnické záchranné služby (o 42%), náklady na rehabilitační péči (o 39,9
%).73
72 Srov.ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Ekonomické informace ve
zdravotnictví 2012 <http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/ekonomika-financni-analyzy/vydaje-na-zdravotnictvi>
73 Srov. Tamtéž.
53
Graf 5 Náklady na rehabilitační péči v letech 2008-2012 (v absolutních částkách mil.
Kč)
Náklady na rehabilitační péči se ve sledovaném období pohybovaly od 1800 – 2 600
mil. Kč (viz.Graf 5). Přičemž k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v roce 2008, což může
souviset s navýšením bodového hodnocení jednotlivých výkonů, které se podařilo
prosadit právě v tomto roce.74
Tab. 1 Počty pracovníků v oboru rehabilitace v ČR v letech 2009-2012 2009 2010 2011 2012
počet lékařů (přepočtený počet) 536,48 532,92 554,27 543,31
počet fyzioterapeutů (přepočtený počet)
5 271,36 5 378,61 5 511,78 5 658,35
Jak je vidět z tabulky č.1, počet fyzioterapeutů neustále roste. Může to být dáno
neutuchajícím zájmem o samotný obor, i přestože v minulosti došlo ke zrušení oboru
diplomovaný fyzioterapeut na některých Vyšších odborných školách a předpokládalo
by se tak spíše snížení jejich počtu. Kromě tohoto hlediska, si narůstající počet
fyzioterapeutů můžeme také vysvětlit převážně vzrůstajícím počtem samostatných
ambulantních zařízení ve sledovaném období, jak je uvedeno v tabulce č.2. Z toho
plyne zvýšená poptávka a nezbytná potřeba pokrytí pracovních míst fyzioterapeuty ve
74
Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY CR, Aktuální informace, rok 2013-Zdravotní pojištovny - náklady na segmenty zdravotní péče
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
2008 2009 2010 2011 2012
1810
2 174 2 2262 427 2 533
Rehabilitační péče
54
zdravotních zařízeních. Počet lékařů atestovaných v oboru rehabilitace má pak
kolísavý charakter.
Tab. 2 Počty ambulantních zařízení v ČR v letech 2009-201275 2009 2010 2011 2012
ambulantní péče v oboru rehabilitace celkem
553,87 562,80 549,84 570,77
samostatná ambulantní zařízení 336,93 353,07 340,87 350,79
Tab. 3 Počet vyšetření a výkonů lékařem a fyzioterapeutem v letech 2009-201276 2009 2010 2011 2012
počet vyšetření lékařem celkem
1 443 351 1 425 704 1 452 553 1 468 053
počet výkonů lékaře celkem 2 274 768 2 316 797 2 301 765 2 275 890
počet vyšetření fyzioterapeutem
1 637 790 1 525 116 1 723 014 1 745 246
počet výkonů fyzioterapeutem
43 865 979 44 542 654 44 932 536 46 103 998
Počet vyšetření lékařem a fyzioterapeutem má kromě roku 2010 vzrůstající
charakter (viz.tab. 3). Může to souviset s navyšováním pracovních úvazků v důsledku
narůstajícího počtu ambulantních zařízení, jednoduše se zvyšujícím se počtem
fyzioterapeutů ve sledovaných letech. Stejný důvod můžeme shledat i u počtu výkonů
fyzioterapeutem, jež má také vzrůstající charakter. Počet výkonů lékařem má spíše
klesající tendenci, což může být dáno zpřísněním kontrol ze strany zdravotních
pojišťoven při vykazování výkonů, či obecně sníženou možností preskripce výkonů
u pacientů z důvodů nutného dodržování nastavených limitů ze strany (u) zdravotních
pojišťoven. Největší zastoupení ve výkonech fyzioterapeutů mají specifické
rehabilitační postupy pro terapii a diagnostiku u potíží pohybového aparátu
a výkony fyzikální medicíny, s cílem dosáhnout co nejlepšího funkčního stavu
a rychlému návratu klienta do práce v případě pracovní neschopnosti.
75 Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Zdravotnictví ČR ve statistických údajích,roč.2009-2012 76
Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR,Výkony rehabilitační a fyzikální medicíny 2009-2012
55
Nejčastějšími důvody návštěvy rehabilitace jsou potíže a nemoci svalové
a kosterní soustavy a pojivové tkáně. Ročně je tak přijato nad 60% nově přijatých
pacientů, což představuje 1,4 miliónů nových pacientů (viz Graf 6). Další nejčastější
indikací k rehabilitaci je skupina „poranění a otravy“, jejíž podíl na celkovém počtu
přesahuje 12%. Následují nemoci nervové soustavy s podílem pravidelně nad 7%.
Ve sledovnaném období 2009-2012 byl počet pacientů nově přijatých k léčbě
pravidelně kolem 22% z celkového počtu obyvatel ČR, v průměru tak každý čtvrtý
občan potřeboval léčbu rehabilitační a fyzikální medicínou. V hodnoceném období
tradičně převažovali pacienti léčeni ambulantně ve zdravotnickém zařízení, s podílem
téměř 80% ze všech pacientů nově přijatých k léčbě.77
Graf 6 Struktura přijatých pacientů k rehabilitační léčbě dle vybraných skupin diagnóz 2009-201278
Dle zdrojů ÚZIS bylo v roce 2012 v okrese Přerov registrováno celkem 44
fyzioterapeutů přibližně na 132 000 obyvatel (viz.tab. č 4).79Oproti předchozím dvěma
letům tak došlo jen k nepatrnému nárůstu v počtech fyzioterapeutů, jak je vidět
z tabulky č.4. Podle zdravotnické organizace UNIFY je stanoven minimální počet
fyzioterapeutů pro dosažení kvalitní rehabilitační péče 1 fyzioterapeut na 2000
77 Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Aktuální informace,
Výkony rehabilitace a fyzikální medicíny 2009-20012 78
Srov.Tamtéž. 79
Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Rehabilitační a fyzikální medicína-činnost oboru v olomouckém kraji v roce 2012
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2009 2010 2011 2012
ostatní
nemoci oběhové
nemoci nervovésoustavy
poranění a otravy
nemoci svalové akosterní soustavy
56
obyvatel.80 V okrese Přerov by tak počet fyzioterapeutů měl být 66. Z toho vyplývá
nedostatečné pokrytí poskytované rehabilitační péče fyzioterapeuty v okrese Přerov.
Počet atestovaných lékařů FBLR v letech 2010-2012 zůstal stejný, a to celkem 6.
Počet rehabilitačních zařízení se od roku 2010 nezměnil. Dle dostupných zdrojů
z ÚZIS je celkem 11 pracovišť v okrese Přerov. 81
Tab. 4 Statistické údaje z okresu Přerov v letech 2010-201282
2010 2011 2012
počet fyzioterapeutů 43 43 44
počet lékařů atestovaných ve
FBLR
6 6 6
počet pracovišť 11 11 11
6.4 KONKURENCE
Ve městě Přerov se nachází 4 pracoviště v oboru rehabilitace, která nejvíce
ovlivňují poptávku po službách. Nejširší nabídku rehabilitačních služeb poskytuje
soukromé ambulantní zařízení, Léčebná rehabilitace, vedené rehabilitační lékařkou
MUDr. Evou Koudelkovou. Vzhledem k více než dvacetileté praxi lékaře a existenci
zdravotnického zařízení, je tato ambulance největším konkurentem ve městě. Mimo
jiné, také kvůli své strategické poloze přímo v centru města. Podobné zařízení je také
SOMAfyzioterapie,s.r.o. se sídlem v okrajové části města, s nabídkou individuální
terapie a širokou škálou fyzikální medicíny, avšak daleko menší než první zmíněné
zařízení.
80 Srov. Unie fyzioterapeutů-UNIFY ČR, Koncepce oboru rehabilitace,
<http://www.unify-cr.cz/koncepce/koncepce-oboru-fyzioterapie.html> 81
Srov. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Rehabilitační a fyzikální medicína-činnost oboru v olomouckém kraji v roce 2012
82 Srov. Tamtéž.
57
Ambulantní část přerovské nemocnice prošla v minulosti „zeštíhlením“, a to jak
po stránce personálu, tak i svou nabídkou služeb. Došlo ke zrušení vodoléčby, omezení
samotného ambulantního provozu, včetně odchodů specializovaných fyzioterapeutů.
Tím značně ztratila na jménu a nemá tak již silnou pozici na trhu.
Stejně tak i poslední ambulantní zařízení Železniční poliklinika Přerov, která je již od
samotného začátku vyhraněná k poskytování vodoléčebných a fyzikálních procedur
a poskytuje tak jen minimum individuální terapie. Tím se sama „omezila“ jen na určitý
okruh potenciálních klientů.
Z tohoto pohledu jsou největšími konkurenty první dvě zmíněná ambulantní
zařízení, a stejně tak jako mé nově vznikající pracoviště FYZIOMED se bude
orientovat především na individuální terapii a preventivní programy, a nad to na
dětskou rehabilitaci, která je ve městě nedostačující.
Tab. 5 Konkurence v oboru rehabilitace v Přerově
Pracoviště Název Adresa
Ambulantní
zařízení
Středomoravská nemocniční a.s. -
odštěpný závod Nemocnice
Přerov
Dvořákova 75
Ambulantní
zařízení
Léčebná rehabilitace nám. Přerovského
povstání 2803/1
Ambulantní
zařízení
Poliklinika Olomouc – dopravní
zdravotnictví, pobočka v Přerově
Velké Novosady 648/8
Ambulantní
zařízení
SOMAfyzioterapie,s.r.o. U Výstaviště 8
6.5 PRŮZKUM TRHU
Pro nově vznikající rehabilitační pracoviště v Přerově bylo důležité zjistit, zda
vůbec veřejnost využívá rehabilitačních služeb a jaké má s nimi zkušenosti. Součástí
zjišťování také bylo, zda ví, kde je vyhledat, kdo jí předepisuje rehabilitaci, zda by
58
uvítala nové rehabilitační zařízení apod. Tyto oblasti a další byly předmětem
dotazníkového šetření, které se stalo podkladem pro analýzu trhu. Provedení průzkumu
trhu a zjišťování mínění veřejnosti, je tak důležité i stran plánování nově vznikajícího
ZZ.
Cílem dotazníkového šetření tak bylo zjišťování zkušeností lidí s rehabilitačními
službami a jejich spokojenost s nimi. Dotazník, který byl pro tyto účely sestaven, byl
nazván: „Zkušenosti s rehabilitačními službami“ (viz Příloha 3).
6.5.1 Metodika
Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na cílový trh města Přerova. Dotazníkové
šetření se uskutečnilo ve dvou dnech. Náhodně bylo osloveno 120 dotazovaných. Ze
120 dotazníků bylo řádně vyplněných 102, které byly použity pro následné statistické
zpracování. Zbylých 18 zařazeno nebylo, přičemž 3 dotazovaní neuvedli věk,
2 neodpověděli na vzdělání, 5 nevědělo, kdo jim předepisuje rehabilitaci
a 7 dotázaných se nevyjádřilo k otázce spokojenosti s rehabilitačními službami.
Dotazník byl anonymní, celkem obsahoval 12 otázek. První část otázek byla
zaměřena na údaje o respondentech, tedy pohlaví, věk, vzdělání, bydliště. Druhá část
otázek se týkala rehabilitačních služeb, jejich využitelnosti, četnosti apod.
Na začátku byly stanoveny hlavní cíle dotazníkového šetření:
1. Zjistit, zda občané Přerova využívají rehabilitační služby
2. Zjistit jejich mínění o pokrytí (dostatečnosti) rehabilitačních služeb ve městě
Přerov
3. Zda ví, kdo jim rehabilitaci předepisuje
4. Zda by občané byli ochotni platit za rehabilitaci.
Byly stanoveny tyto hypotézy:
Hypotéza 1: Více než polovina obyvatel Přerova navštěvuje rehabilitaci alespoň 1-krát
ročně.
Hypotéza 2: Intenzita využití rehabilitačních služeb nezávisí na věku pacientů
59
Hypotéza 3: Alespoň 80% klientů, kteří využívají rehabilitační služby, využívá
proceduru individuální cvičení
Hypotéza 4: Více jak 50% dotázaných by uvítalo ve městě Přerov nové rehabilitační
pracoviště
Hypotéza 5: Ochota lidí platit za rehabilitační služby nezávisí na věku
Byly stanoveny doplňující výzkumné otázky:
1. Jakou finanční částku jsou občané Přerova ochotni uhradit za poskytnuté
rehabilitační služby?
2. Kdo nejčastěji klientům předepisuje doporučení k rehabilitaci?
6.5.2 Způsob sběru
Dotazníkové šetření proběhlo ve dnou dnech 4.3.2014 a 7.3.2014. V prvním
termínu bylo získáno 73 dotazníků a ve druhém dni 47.
Pro vyplňování dotazníků byly dopředu stanoveny pravidla, a to:
1. Každý dotázaný měl odpovědět na všechny otázky
2. U jedné z otázek mohli zaškrtnout více než jednu odpověď
3. U některých otázek mohli zvolit volnou odpověď
Celkem 102 dotazníků splnily stanovená pravidla, proto mohly být dále použity ke
statistickému zpracování.
6.5.3 Zpracování dotazníků a jejich statistické vyhodnocení
Vyhodnocení dotazníků bylo provedeno v programu MS Excel pomocí popisné
statistiky. K ověření hypotéz byl využit statistický software verze 15. Všechny použité
testy byly provedeny na hladině signifikance 0,05.
60
6.5.4 Výsledky dotazníkového šetření
Ze 102 dotázaných bylo 46 mužů a 56 žen. Průměrný věk dotázaných byl 48let,
nejmladšímu pak bylo 19let a nejstaršímu 79let. Se středoškolským vzděláním bylo
celkem 56 dotázaných, s výučním listem 12, vysokoškolské vzdělání bylo uvedeno
u 31 respondentů a u 1 pak základní vzdělání. Podstatná část dotázaných měli bydliště
ve městě Přerov, celkem 76, 19 jich bydlelo v okolí Přerova a 7 z dotázaných uvedlo
bydliště jinde. Tyto údaje byly uvedeny v otázkách č.1- 4.
V následujícím textu jsou pak uvedeny výsledky z dotazníků, z otázek č.5 – 12.
Otázka č.5: „ Využíváte služeb rehabilitace ve městě Přerov?“
Tab. 6 Využití služeb rehabilitace
Graf 7 Využití služeb rehabilitace
Ze 102 dotázaných lidí, na otázku využití rehabilitačních služeb, odpovědělo
kladně 80. 22 respondentů uvedlo, že nemá žádné zkušenosti, respektive, že nevyužilo
nikdy těchto služeb. Proto již nebyli zařazeni do dalšího zpracování.
Na tomto vzorku dotázaných jde vidět, že ve městě Přerov jsou tyto služby hojně
využívány.
Otázka č.5 celkem v % Ano 80 78%
Ne 22 22%
Celkem 102 100%
22
80
0
20
40
60
80
100
Otázka č.5
Ne Ano
61
Otázka č.6: „Jak často rehabilitační služby využíváte?“
Tab. 7 Intenzita využití rehabilitačních služeb
Otázka č.6 celkem v % 1xročně 45 56% 2xročně 19 24% méně než 1xročně 16 20% Celkem 80 100%
Graf 8 Intenzita využití rehabilitačních služeb
Intenzita využívání rehabilitačních služeb je poměrně vysoká. 45 respondentů
uvedlo jejich využití 1xročně. V 19 případech to bylo dokonce i 2xročně. To se může
týkat zejména chronických stavů bolestí zad, které tvoří největší procento návštěvnosti
rehabilitací. Zbylých 16 dotázaných uvedlo využití rehabilitačních služeb méně než
1xročně. To může být z důvodů úrazů, pooperačních stavů, či náhlých bolestí zad.
Tedy opravdu z důvodů nezbytné potřeby.
Otázka č.7: „Kterou proceduru využíváte nejčastěji?“
Tab. 8 Nejčastěji využívané procedury
Otázka č.7 celkem v % Individuální cvi čení 58 53% Elektroléčba 42 39% Vodoléčba 3 3% Skupinové cvičení 6 6% Celkem 109 100%
19
45
16
0
10
20
30
40
50
Otázka č.6
2xročně 1xročně méně než 1x ročně
62
Graf 9 Nejčastěji využívané procedury
Jak je uvedeno v tabulce č.8, nejčastěji využívanou procedurou je individuální
cvičení. To bylo uvedeno v 58 případech. Hned za ním, jen o 4 méně, bylo využito
elektroléčby, a to ve 42 případech. Z toho vyplývá, že lékaři tyto 2 procedury
předepisují většinou současně. Je to i z důvodu urychlení léčebného procesu a vyšší
efektivity léčby klienta. 3 respondenti využili nejčastěji vodoléčbu, a to na pracovišti
Železniční polikliniky. Skupinové cvičení bylo uvedeno u 6 lidí.
Otázka č.8: „Navštívili jste některou rehabilitaci v Přerově?“
Tab. 9 Návštěvnost rehabilitace
Otázka č.8 celkem v % Ano 80 100% Ne 0 0% Celkem 80 100%
42
58
3 6
0
20
40
60
80
Otázka č.7
Elektroléčba Individuální cvi čení
Vodoléčba Skupinové cvičení
63
Graf 10 Návštěvnost rehabilitace
Všichni z dotázaných uvedli, že navštívili některou z rehabilitací v Přerově. Mezi
nimi byli i ti, kteří bydlí v okolí Přerova či mimo město Přerov. Ve volných
odpovědích pak mohli uvést název navštívené rehabilitace. Jak tabulka č.10 ukazuje,
byly uvedeny 4 rehabilitace.
Odpovědi k otevřené otázce č.8
Tab. 10 Rehabilitační zařízení
Dodatek k otázce č. 8 celkem v % Nemocnice Přerov 19 24% Železniční poliklinika 10 13% Léčebná rehabilitace Mudr.Koudelková 29 36% SOMA fyzioterapie,s.r.o. 22 28% Celkem 80 100%
80
0
20
40
60
80
100
Otázka č.8
Ne Ano
64
Graf 11 Rehabilitační zařízení
Z výsledků odpovědí v této otevřené otázce vyplývá, že nejčastěji
navštěvovaným rehabilitačním zařízením v Přerově je soukromá Léčebná rehabilitace
MUDr. Koudelkové. Ta byla uvedena ve 29 případech. Na druhém místě je uvedena
také soukromá rehabilitace, SOMA fyzioterapie,s.r.o., a to ve 22 případech. Jejich
vysoká návštěvnost je dána více jak dvacetiletou praxí na trhu a známým jménem
u veřejnosti. Naproti tomu rehabilitační ambulance v Nemocnici Přerov byla uvedena
jen u 19 respondentů, která má také na trhu dlouholetou tradici. Nižší počet si však
můžeme vysvětlit řadou proběhlých změn na tomto pracovišti. Ať už zmenšení
samotného pracoviště, snížení počtu fyzioterapeutů na hlavní pracovní poměr, či
zúžení nabídky rehabilitačních služeb. Poslední uvedenou rehabilitací je Železniční
poliklinika navštívená v 10 případech. Stejně jako u předchozí zmíněné rehabilitace,
i zde došlo k určitým změnám. Zejména v oblasti poskytovaných rehabilitačních
služeb. Poliklinika je zaměřena spíše na vodoléčebné a balneologické procedury, a jen
doplňkově poskytuje individuální cvičení. Z tohoto důvodu je i tady daleko nižší
návštěvnost oproti prvním dvěma rehabilitačním pracovištím.
10
19
29
22
0
5
10
15
20
25
30
35
Dodatek k otázceč.8Železniční poliklinika
Nemocnice Přerov
Léčebná rehabilitaceMudr.KoudelkováSOMA fyzioterapie,s.r.o.
65
Otázka č.9: „Byl jste spokojen s rehabilitačními službami na pracovištích?“
Tab. 11 Spokojenost s rehabilitačními službami
Otázka č.9 celkem v % Ano 55 69% Ne 25 31% Celkem 80 100%
Graf 12 Spokojenost s rehabilitačními službami
Z 80 dotázaných uvedlo 25 respondentů svou nespokojenost s poskytovanými
rehabilitačními službami, jak uvádí tabulka 11. Dotazovaní měli možnost uvést důvod
nespokojenosti. Mezi zmíněnými důvody byl osobní přístup fyzioterapeuta, krátká
doba pro samotnou terapii a nespokojenost s předepsanými procedurami. Z těchto 25
případů nespokojenosti, připadlo 10 na Léčebnou rehabilitaci MUDr. Koudelkové,
6 na rehabilitační pracoviště SOMA fyzioterapie s.r.o., 5 jich bylo uvedeno
u Nemocnice Přerov a 4 u Železniční polikliniky.
Otázka č.10: „Uvítali byste ve městě nové rehabilitační zařízení?“
Tab. 12 Nové rehabilitační zařízení
Otázka č. 10 celkem v % Ano 52 65% Ne 28 35% Celkem 80 100%
25
55
0
10
20
30
40
50
60
Otázka č.9
Ne Ano
66
Graf 13 Nové rehabilitační zařízení
Jak vyplývá z tabulky 12, 52 dotázaných by uvítalo ve městě nové rehabilitační
pracoviště. Protože se jednalo o otázku s volnou odpovědí, další tabulka uvádí důvody
respondentů.
Výsledky odpovědí k otázce č.10
Tab. 13 Důvody pro vznik nového rehabilitačního zařízení
Dodatek k otázce č.10 celkem v %
Zkusit něco nového 11 21%
Nedostatek rhb ve městě,
dlouhá čekací doba 29 56%
Nedostatečná nabídka rhb
služeb 12 23%
Jiný důvod 0 0%
Celkem 52 100%
28
52
0
10
20
30
40
50
60
Otázka č.10
Ne Ano
67
Graf 14 Důvody pro vznik nového rehabilitačního zařízení
Nejčastějším důvodem, proto, aby vzniklo nové rehabilitační pracoviště ve
městě, byl uveden nedostatek rehabilitací ve městě, s tím spojená dlouhá čekací doba.
To bylo zmíněné u 29 lidí. Nedostatečná nabídka rehabilitačních služeb byla uvedena
ve 12 případech, 11 respondentů uvedlo důvod, že chtějí zkusit něco nového. Jiný
důvod uveden nebyl.
Výsledky z této odpovědi jsou velmi důležité a dá se říci, že i povzbudivé pro
nově vznikající rehabilitaci. Je z toho patrné, že většina žádá ve městě další
rehabilitační pracoviště. Ukazuje to na důležitý fakt, že lidé chtějí a potřebují řešit svůj
zdravotní problém v co nejkratší době, nejlépe okamžitě. Například i z důvodu potřeby
ukončení pracovní neschopnosti. Také z hlediska léčebného hraje čas velkou roli.
Většina diagnóz vyžaduje bezprostřední terapeutický zásah. Jedná se hlavně
o pooperační stavy, úrazy, akutní bolesti zad či stavy po centrálních mozkových
příhodách aj.
29
1112
00
5
10
15
20
25
30
35
Dodatek k otázce č.10
Nedostatek rhb ve městě, dlouhá
čekací dobaZkusit něco nového
Nedostatečná nabídka rhb služeb
Jiný důvod
68
Otázka č.11: „Kdo Vám rehabilitaci p ředepsal?“
Tab. 14 Předepisování rehabilitace
Otázka č. 11 celkem v %
Obvodní lékař 27 34%
Ortoped 24 30%
Neurolog 19 24%
Chirurg 8 10%
Jiný 2 3%
Celkem 80 100%
Graf 15 Předepisování rehabilitace
Z výsledků této odpovědi je patrné, že nejčastěji je rehabilitace předepisována
praktickým lékařem. Tato odpověď byla uvedena u 27 respondentů. Může to být
z důvodu toho, že praktik je prvním lékařem, kterého pacient navštíví a hodnotí jeho
stav, a tudíž mu rehabilitaci doporučí. Hned za obvodním lékařem se 24 odpověďmi
byl uveden ortoped. To může být proto, že pooperační stavy, úrazy a především
kloubní potíže jsou obecně druhým nejčastějším důvodem návštěvnosti rehabilitace.
V 19 případech pak byl zmíněn neurolog.
To se týká zejména oblasti akutních bolestí zad, kterých velmi přibývá, i z důvodu
životního stylu lidí. Chirurg byl uveden v 8 případech a jiný lékař ve 2.
2427
19
8
2
0
5
10
15
20
25
30
Otázka č.11
Ortoped
Obvodní lékař
Neurolog
Chirurg
Jiný
69
Otázka č.12: „Jste ochoten platit za rehabilitační služby?“
Tab. 15 Ochota platit za rehabilitační služby
Otázka č.12 celkem v % Ano 49 61% Ne 31 39% Celkem 80 100%
Graf 16 Ochota platit za rehabilitační služby
Z 80 dotázaných uvedlo, že 49 dotázaných je ochotno platit rehabilitační služby
a 31 respondentů není. Číslo 49 je poměrně vysoké, když uvážíme, že Přerov je
městem s vysokou nezaměstnaností (až 11%) a průměrná mzda (22 267 Kč pro rok
2013) je daleko nižší oproti celorepublikovému průměru. Ve volných odpovědí měli
respondenti možnost uvést částku, kterou jsou ochotni uhradit v rámci 1 návštěvy (za
půl hodiny terapie). Částky se pohybovaly v rozmezí 50-500. Nejčastěji uvedenou
finanční částkou bylo 200 Kč (modus), průměrná částka pak byla 202 Kč.
31
49
0
10
20
30
40
50
60
Otázka č.12
Ne Ano
70
6.5.5 Ověření platnosti hypotéz
Ke statistickému zpracování byl použit statistický software SPSS verze 15, SPSS
Inc. Chicago USA. Všechny testy byly provedeny na hladině statistické významnosti
0,05.
Nulová hypotéza č. 1: H01: Polovina obyvatel Přerova navštěvuje rehabilitaci alespoň jedenkrát ročně.
Hypotéza byla ověřena na základě vypočítaných absolutních a relativních
četností s využitím konstrukce 95% intervalu spolehlivosti (95% CI) pro populační
pravděpodobnost dle vzorce: n
ppp
)1(96,1
−± , kde p je odhad populační
pravděpodobnosti zjištěný na základě relativních četností a n je rozsah náhodného
výběru. (Jana Zvárová: Základy statistiky pro biomedicínské obory, Karolinum 2004,
ISBN 80-7184-786-0).
Závěr:
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 95 respondentů z Přerova a blízkého okolí,
62 respondentů, což je 65 % (95% CI 56 % - 75 %) navštěvuje rehabilitaci alespoň
jedenkrát ročně. Interval spolehlivosti neobsahuje hodnotu 50 %, proto můžeme
nulovou hypotézu H01 zamítnout. Podíl obyvatel Přerova a blízkého okolí, kteří
navštěvují rehabilitaci alespoň jedenkrát ročně, je statisticky významně vyšší než 50
%.
Nulová hypotéza č. 2: H02: Intenzita využití rehabilitačních služeb nezávisí na věku, pohlaví a vzdělání
klientů.
71
HA2: : Intenzita využití rehabilita čních služeb závisí na věku, pohlaví a vzdělání
klientů.
Demografické údaje týkající se věku, pohlaví a vzdělání byly zjištěny
dotazníkovým šetřením. Věk byl měřen na kvantitativní škále. Shapiro-Wilkovým
testem normality bylo zjištěno, že veličina věk má normální distribuci. Pohlaví
a vzdělání byly měřeny na nominální a ordinální škále. Intenzita využití byla měřena
také na ordinální škále. Závislost intenzity využití rehabilitačních služeb na věku byla
ověřena analýzou rozptylu (ANOVA) s post hoc testy dle Bonferroniho. Závislost
intenzity využití rehabilitačních služeb na pohlaví a vzdělání klientů byla ověřena
Fisherovými přesnými testy.
Fisherovými přesnými testy nebyla prokázána závislost intenzity využití
rehabilitačních služeb na pohlaví (p = 0,646) ani na vzdělání klientů (p = 0,711).
Závislost intenzity využití rehabilitačních služeb na věku klientů:
Tab. 16 Popisná statistika intenzity využití rehabilitačních služeb
Popisná statistika
Ot.2 Věk
19 48,3 15,4 21 74
45 53,5 14,3 28 79
16 46,6 13,3 19 69
22 40,1 13,0 19 70
102 48,6 14,8 19 79
2x ročně
1x ročně
méně než 1x ročně
nikdy
Celkem
N PrůměrSměrodatná
odchylka Minimum Maximum
72
Tab. 17 Analýza rozptylu
Tab. 18 Mnohonásobné porovnání
Závěr:
Analýzou rozptylu s Bonferroniho post hoc testy bylo prokázáno, že průměrný věk
klientů, kteří nikdy nenavštěvují rehabilitační služby (40,1 ± 13 let), je statisticky
významně nižší než průměrný věk klientů, kteří navštěvují tyto služby jedenkrát ročně
(53,5 ± 14,3), p = 0,002. U ostatních porovnávaných skupin nebyl rozdíl. Z tohoto
důvodu můžeme H02 zamítnout.
Rozložení hodnot je ukázáno box grafem.
ANOVA
Ot.2 Věk
2751,999 3 917,333 4,614 ,00519482,873 98 198,805
22234,873 101
Mezi skupinami
Ve skupinách
Celkem
Součetčtverců
Stupněvolnosti
Průměrnýčtverec F Signifikance
Mnohonásobné porovnání
Závislá proměnná: Ot.2 Věk
Bonferroni
-5,218 3,858 1,000
1,691 4,784 1,000
8,225 4,416 ,393
6,908 4,104 ,573
13,442 3,668 ,0026,534 4,633 ,969
(J) Ot.6 Jak častovyužíváterehabilitační služby?1x ročně
méně než 1x ročně
nikdy
méně než 1x ročně
nikdy
nikdy
(I) Ot.6 Jak často využíváterehabilitační služby?2x ročně
1x ročně
méně než 1x ročně
Rozdílprůměrů (I-J)
Standardníchyba
průměru Signifikance
73
Graf 17 Box graf – rozložení intenzity návštěvnosti na věku
Závislost intenzity využití rehabilitačních služeb na pohlaví klientů:
Tab. 19 Kontingenční tabulka - závislost intenzity využití rehabilitačních služeb na
pohlaví klientů
Tab. 20 Fisherův přesný test
Kontingen ční tabulka
9 23 6 8 46
19,6% 50,0% 13,0% 17,4% 100,0%
10 22 10 14 56
17,9% 39,3% 17,9% 25,0% 100,0%
19 45 16 22 102
18,6% 44,1% 15,7% 21,6% 100,0%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
muži
ženy
Ot.1 Pohlaví
Celkem
2x ročně 1x ročněméně než1x ročně nikdy
Ot.6 Jak často využíváte rehabilitačníslužby?
Celkem
1,746 ,646
102
Fisherův přesný test
Počet platných případů
Hodnota
Oboustrannáexaktní
signifikance
74
Závislost intenzity využití rehabilitačních služeb na nejvyšším dosaženém vzdělání
klientů:
Tab. 21 Kontingenční tabulka - závislost intenzity využití rehabilitačních služeb na
nejvyšším dosaženém vzdělání klientů
Tab. 22 Fisherův přesný test
Závěr:
Fisherovými přesnými testy nebyla prokázána závislost intenzity využití
rehabilitačních služeb na pohlaví (p = 0,646) ani na vzdělání klientů (p = 0,711).
Z tohoto důvodu můžeme H02 přijmout, a tvrdit, že intenzita využití nezávisí na
pohlaví ani na vzdělání.
Nulová hypotéza č. 3: H03: 80 % klientů, kteří využívají rehabilitační služby, využívá proceduru individuální cvičení.
Hypotéza byla ověřena obdobně jako hypotéza H01. Dotazníkového šetření se
celkem zúčastnilo 80 respondentů, kteří využívají rehabilitační služby. 58 respondentů,
což je 73 % (95% CI 63 % - 83 %), využívá proceduru individuální cvičení.
Kontingen ční tabulka
2 7 1 3 13
15,4% 53,8% 7,7% 23,1% 100,0%
10 28 10 10 58
17,2% 48,3% 17,2% 17,2% 100,0%
7 10 5 9 31
22,6% 32,3% 16,1% 29,0% 100,0%
19 45 16 22 102
18,6% 44,1% 15,7% 21,6% 100,0%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
základní nebovyučen
SŠ
VŠ
Ot.3 Nejvyššídosaženévzdělání
Celkem
2x ročně 1x ročněméně než1x ročně nikdy
Ot.6 Jak často využíváte rehabilitačníslužby?
Celkem
3,848 ,714
102
Fisherův přesný test
Počet platných případů
Hodnota
Oboustrannáexaktní
signifikance
75
Závěr:
Interval spolehlivosti obsahuje hodnotu 80 %, proto nemůžeme nulovou
hypotézu H03 zamítnout.
Nulová hypotéza č. 4: H04: 50 % obyvatel Přerova a blízkého okolí by uvítalo ve městě nové rehabilitační pracoviště.
Hypotéza byla opět ověřena obdobně jako hypotéza H01. Dotazníkového šetření
se zúčastnilo 95 respondentů z Přerova a blízkého okolí, 51 respondentů, což je 54 %
(95% CI 44 % - 64 %), by uvítalo ve městě nové rehabilitační pracoviště.
Závěr:
Interval spolehlivosti obsahuje hodnotu 50 %, proto nemůžeme nulovou
hypotézu H04 zamítnout.
Nulová hypotéza č. 5: H05: Ochota klientů platit za rehabilitační služby nezávisí na věku, pohlaví
a vzdělání klientů.
HA5: Ochota klientů platit za rehabilitační služby závisí na věku, pohlaví
a vzdělání klientů.
Ochota klientů platit za rehabilitační služby byla zjišťována dotazníkem,
odpovědi byly zaznamenávány na nominální škále ano – ne.
Závislost ochoty klientů platit za rehabilitační služby na věku byla ověřena dvou
výběrovým t-testem.
76
Tab. 23 Popisná statistika ochoty platit za rehabilitační služby
Tab. 24 Dvou výběrový t-test
Závěr:
Dvou výběrovým t-testem bylo prokázáno, že průměrný věk klientů, kteří jsou
ochotni platit za rehabilitační služby (45,7 ± 10,3 let), je statisticky významně nižší než
průměrný věk klientů, kteří nejsou ochotni platit (59,2 ± 16,4), p = 0,0002. Tudíž pro
věk můžeme nulovou hypotézu zamítnout a říct, že je prokazatelná závislost mezi
věkem a ochotou platit za rehabilitační služby.
Rozložení hodnot je ukázáno box grafem.
Popisná statistika
49 45,7 10,3
31 59,2 16,4
Ot.12 Jste ochotný/á platitza rehabilitační služby?ano
ne
Ot.2 VěkN Průměr
Směrodatnáodchylka
Independent Samples Test
8,196 ,005 -4,099 44,930 ,0002 -13,520 3,298Bez předpokladushody rozptylů
Ot.2 VěkF Signifikance
Levenův test shodyrozptylů
tStupněvolnosti
Oboustrannásignifikance
Rozdílprůměrů
Standardníchyba rozdílu
průměrů
t-test shody středních hodnot
77
Graf 18 Rozložení ochoty platit za rehabilitační služby box grafem
Závislost ochoty klientů platit za rehabilitační služby na pohlaví byla ověřena
Fisherovým přesným testem.
Tab. 25Kontingenční tabulka - závislost ochoty klientů platit za rehabilitační služby na
pohlaví
Tab. 26 Fisherův přesný test
Kontingen ční tabulka
21 17 38
55,3% 44,7% 100,0%
28 14 42
66,7% 33,3% 100,0%
49 31 80
61,3% 38,8% 100,0%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
muži
ženy
Ot.1 Pohlaví
Celkem
ano ne
Ot.12 Jste ochotný/á platitza rehabilitační služby?
Celkem
,361
80
Fisherův přesný test
Počet platných případů
Hodnota
Oboustrannáexaktní
signifikance
78
Závěr:
Fisherovým přesným testem nebyla prokázána závislost i ochoty klientů platit za
rehabilitační služby na pohlaví (p = 0,361). Tudíž v tomto případě nemůžeme
hypotézu zamítnout.
Závislost ochoty klientů platit na vzdělání klientů byla ověřena Mantel-Haenszelovým
testem lineární asociace.
Tab. 27 Četnostní rozdělení ochoty platit za rehabilitační služby a dosaženého vzdělání
Tab. 28 Mantel-Haenszelovův test lineární asociace
Závěr:
Mantel-Haenszelovým testem lineární asociace byla prokázána lineární závislost
ochoty klientů platit za rehabilitační služby na vzdělání (p = 0,041). Mezi klienty, kteří
jsou ochotní platit za rehabilitační služby, je jen 8 % respondentů s nejnižším stupněm
vzdělání, 57 % respondentů má středoškolské vzdělání a 35 % vysokoškolské
vzdělání. Mezi klienty, kteří nejsou ochotni platit, má vysokoškolské vzdělání jen 16
Kontingen ční tabulka
4 6 10
40,0% 60,0% 100,0%
28 20 48
58,3% 41,7% 100,0%
17 5 22
77,3% 22,7% 100,0%
49 31 80
61,3% 38,8% 100,0%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
Četnost
%
základnínebo vyučen
SŠ
VŠ
Ot.3 Nejvyššídosaženévzdělání
Celkem
ano ne
Ot.12 Jste ochotný/á platitza rehabilitační služby?
Celkem
4,398 1 ,04180
Lineární asociace
Počet platných případů
HodnotaStupněvolnosti
Oboustrannáexaktní
signifikance
79
% respondentů, 65 % respondentů má středoškolské vzdělání a 19 % respondentů má
jen základní vzdělání nebo je vyučeno.
Četnostní rozložení je patrné z kontingenční tabulky (viz.výše) a sloupcového
skládaného grafu.
Graf 19 Ochota platit za rehabilitační služby versus vzdělání
6.5.6 Výzkumné otázky
Otázka 1: „Kdo Vám rehabilitaci p ředepsal?“
Z výsledků této odpovědi je patrné, že nejčastěji je rehabilitace předepisována
praktickým lékařem. Tato odpověď byla uvedena u 27 respondentů. Může to být
z důvodu toho, že praktik je prvním lékařem, kterého pacient navštíví a hodnotí jeho
stav, a tudíž mu rehabilitaci doporučí. Hned za obvodním lékařem se 24 odpověďmi
byl uveden ortoped. To může být proto, že pooperační stavy, úrazy a především
kloubní potíže jsou obecně druhým nejčastějším důvodem návštěvnosti rehabilitace.
V 19 případech pak byl zmíněn neurolog. To se týká zejména oblasti akutních bolestí
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ano ne
Jste ochotní platit za rehabilitační služby ?
VŠ
SŠ
základní nebovyučen
Vzdělání
80
zad, kterých velmi přibývá, i z důvodu životního stylu lidí. Chirurg byl uveden
v 8 případech a jiný lékař ve 2.
Otázka č.12: „Jste ochoten platit za rehabilitační služby?“
Z 80 dotázaných uvedlo, že 49 dotázaných je ochotno platit rehabilitační služby
a 31 respondentů není. Číslo 49 je poměrně vysoké, když uvážíme, že Přerov je
městem s vysokou nezaměstnaností (až 11%) a průměrná mzda (22 267 Kč) je daleko
nižší oproti celorepublikovému průměru. Ve volných odpovědí měli respondenti
možnost uvést částku, kterou jsou ochotni uhradit v rámci 1 návštěvy (za půl hodiny
terapie). Částky se pohybovaly v rozmezí 50-500. Nejčastěji uvedenou finanční
částkou bylo 200 Kč (modus), průměrná částka pak byla 202 Kč.
6.6 SWOT ANALÝZA
Na základě poskytovaného druhu služeb a programů byla sestavena SWOT
analýza NZZ, která tak upozorňuje na silné a slabé stránky NZZ a příležitosti a hrozby,
které by mohli mít vliv na jeho vývoj a životaschopnost.
Silné stránky
- kvalifikovaný personál
- dobrá poloha rehabilitace, dobré autobusové spojení
- moderní vybavení
- široká nabídka fyzikální terapie, spektrum rehabilitačních postupů a metod
- rehabilitace dětí
- preventivní programy
- individuální přístup k pacientům
- serióznost
81
Největší předností silných stránek je spatřována v jasně definovaných cílech
rehabilitace.
S tím pak souvisejí další preference, a to serióznost, kvalifikovaný personál
(fyzioterapeut) a poskytnutá kvalitní rehabilitační péče a služby.
Slabé stránky
- pronajaté prostory
- vysoké prvotní náklady na provoz
- neznámá obchodní značka (image podniku)
- malé zkušenosti s podnikáním
- cizí finanční prostředky.
Vysoké prvotní náklady a cizí finanční prostředky jsou pak největšími potenciálními
riziky ve slabých stránkách. Dalšími problémovými oblastmi jsou pronajaté prostory
a neznámá značka rehabilitace. Stejně tak i malé zkušenosti v oblasti podnikání, ty by se
však společně s neznámou obchodní značkou měli vlivem času stírat.
Příležitosti
- nenasycenost trhu v oboru rehabilitace
- vysoká poptávka po rehabilitaci
- spolupráce se sportovními kluby
- spolupráce s dalšími specializovanými zdravotnickými pracovišti – např.
chirurgie ruky
- prezentace terapeutických výsledků na seminářích, přednáškových akcí
- přednášková činnost
- preventivní programy pro firmy
- změna životního stylu lidí, sedavý způsob zaměstnání, snížený zájem o
pohyb z toho plynoucí funkční bolesti pohybového aparátu potencují
zvýšení návštěvnosti rehabilitace
82
V příležitostech vidím jako největší možnost, jak se zviditelnit a potřebně růst, především
ve spolupráci se specializovanými centry, sportovními kluby a firmami ve městě a také
v přednáškové činnosti. Rehabilitací, které se ubírají touto cestou, není v Přerově mnoho
a tudíž zde může být potenciál růstu pracoviště.
Hrozby
- konkurence - stávající i nově vzniklé rehabilitace
- politická nestabilita – změna legislativy, reforma zdravotnictví
- disproporce mezi provedenou, vykázanou zdravotní péčí a úhradou zdravotní
péče zdravotními pojišťovnami
- ekonomické ohrožení neuhrazení dávky zdravotní pojišťovnou v termínu
- nezískání smluv se zdravotními pojišťovnami, v budoucnu případné rozvázání
smluv zdravotních pojišťoven s rehabilitací
- loajalita klientů, nedostatek klientů
Oblast hrozeb je velmi důležitá a neměla by být podceňována, protože může
velmi negativně ovlivnit životaschopnost a celkově růst rehabilitace. Nejobávanější
hrozbou je z mého pohledu stávající konkurence, na kterou jsou obyvatelé města
zvyklí, změna v legislativě obecně a nezískání smluv se zdravotními pojišťovnami.
Tím by byla do značné míry ohrožena existence NZZ, včetně jejího vzniku. Proto
pracoviště nabízí i služby na přímou platbu. Byl by to však důvod k přepracování
finančního plánu a provedení změny v marketingové strategii.
6.7 MARKETINGOVÝ PLÁN
Drtivá většina konkurenčních rehabilitačních zařízení je zaměřena zejména na
poskytování služeb klientům, kteří potřebují akutní rehabilitaci. V rámci trhu, tak
chybí rehabilitační služby zaměřené na prevenci onemocnění pohybového aparátu
a tzv. „školu zad“. Proto zařízení FYZIOMED bude tyto služby poskytovat celým
skupinám mimo pracovní dobu na pracovištích klientů. Poskytované poradenské
služby budou přizpůsobeny pracovnímu prostředí klientů a požadavkům zaměstnanců.
83
Při jednáních s majiteli firem, kterým budou služby nabídnuty, budou stanoveny ceny
služeb dle druhu a rozsahu poskytnuté péče.
Preventivní programy budou zahrnovat:
- řízenou skupinovou relaxaci
- skupinová cvičení zaměřená na protažení či posílení problematických
svalových partií
- reflexní masáže, které působí okamžitou úlevu od bolestí hlavně krční a
bederní páteře, které jsou tak nejvíce namáhány statickou zátěží jakou je sed
- na základě požadavků a potřeb zaměstnanců mohou být poskytnuty a sjednány
další jiné rehabilitační služby
Dále budou probíhat přednášky na téma:
- „škola zad“
- ergonomie pracovního prostředí
Dle aktuálního využití pracoviště a zajištěné jeho optimálního provozu, budou
plánovány výše zmíněné marketingové programy.
Podle objednávek klientů, jež se budou moci hlásit telefonicky nebo přes
internet, bude stanovena ordinační doba pracoviště. Na základě tohoto, pak bude čas
věnován preventivním programům na pracovištích zaměstnanců nebo na provozovně.
Propagace rehabilitace
- budou vytvořeny vlastní webové stránky, na kterých budou zveřejněny adresa
pracoviště, ordinační doba, objasnění rehabilitace, pro koho je určena či
s jakými problémy se mohou klienti na pracoviště obrátit
- dalším propagačním nástrojem bude osobní návštěva a rozesílání doporučených
dopisů obvodním lékařům, specialistům ve městě, zejména pak neurologům
a ortopedům, kteří podle dotazníkového šetření patří primárně mezi ty, jež
předepisují rehabilitaci pacientům
- stejným způsobem budou osloveny sportovní kluby a firmy stran preventivních
programů
84
- dále k propagaci bude využit inzerát v Přerovském deníku
- transparent na fasádě budovy, kde pracoviště bude sídlit
- infotext Kabelové televize Přerov
- a rozdávání létaků v blízkém okolí pracoviště
6.8 FINANČNÍ PLÁN
Na tvorbu obratu a zisku rehabilitace bude mít vliv naplnění její kapacity. To
bude i obrazem schopnosti či neschopnosti, v případě nedostatečné obsazenosti
klienty, vedení provozovatele pracoviště. Další faktor ovlivňující kapacitu pracoviště,
pak budou i jeho fyzické schopnosti. Z dotazníkového šetření, které poskytlo cenné
informace o poptávce po rehabilitačních službách, bude taktéž vycházet plánovaná
obsazenost rehabilitace. Stejně tak bude mít na ni vliv dostatečná marketingová
propagace pracoviště, která byla předmětem diskuze v předešlé kapitole (viz. kap.6.7).
Předmětem této kapitoly budou celkové příjmy a výdaje rehabilitace spojené
s jejím založením, pořízením hmotného majetku a dále se stavebními úpravami prostor
pracoviště. Tyto výdaje budou vstupním finančním kapitálem zakladatele pracoviště.
Následně je pak popsána předpokládaná výše příjmů rehabilitace.
Další část této kapitoly je věnována pozornost detailnímu shrnutí
předpokládaných nákladů a výnosů během prvního roku od zahájení provozu, května
2014.
Výdaje rehabilitace
V tabulce č.29 (viz níže) je vypsán přehled položek, které jsou potřebné pro
zprovoznění pracoviště před zahájením podnikatelské činnosti. Největší položku ze
strany majetku tvoří dlouhodobý hmotný majetek a drobný hmotný majetek, a dále pak
stavební úpravy. Jde o jednorázovou investici v této oblasti. Až v případě uchycení
rehabilitace na trhu a jejího dalšího rozvoje se předpokládá dokoupení dalšího
vybavení.
Celkové výdaje jsou odhadnuty na částku 408 000Kč, přičemž její výši poskytne
zakladatel na účet NZZ.
85
Tab. 29 Přehled výdajů spojených se zařízením rehabilitace a začátkem podnikání
(vlastní zpracování)
Položka Cena v Kč
1 stavební úpravy 50 000
2 nábytek 30 000
3 rehabilitační lehátka 2x 35 000
4 rehabilitační pomůcky 5 000
5 BTL 4 500 na fyzikální terapii 70 000
6 Therapy master 110 000
7 počítač, tiskárna 20 000
8 software informačního systému 18 000
9 tefefon, internet 2 500
10 kancelářské potřeby 2 000
11 dezinfekční a mycí prostředky 500
12 prostěradla, ručníky 10 000
13 registrace, kolky 15 000
14 marketingové výdaje 20 000
15 záloha na první splátku nájemného 10 000
16 nájemné 10 000
celkem 408 000
Celkové výdaje na stavební úpravy jsou vyčísleny na částku 50 000Kč. Tato částka by
podle odhadu měla pokrýt úpravy interiéru podle platné vyhlášky č. 92/2012 Sb. Bude
vyplacena stavební firmě jednorázově po dokončení všech stavebních prací. Dalšími
položkami jsou dva rehabilitační stoly v ceně 37 000Kč dle aktuální nabídky firmy
BTL. Z toho jedno lehátko polohovací pro fyzioterapeuta v hodnotě 25 000Kč a jedno
lehátko po 10 000Kč, pro možnost aplikace fyzikální terapie pacientům. Zbytek částky
zahrnuje dodání a montáž lůžek. Rehabilitační pomůcky, které zahrnují 2 čočky
(balanční plochy), 2 gymbally, 1 theraband a bossu jsou vyčísleny na částku 5 000Kč.
Největší výdajovou položku tvoří pořízení přístroje BTL 5 400 pro aplikaci fyzikální
terapie a therapy master v celkové hodnotě 180 000Kč. Počítačové vybavení
zakoupené v maloobchodu, nákup software, zabudování Internetu jsou odhadnuty na
86
částku 40 500Kč. Další výdajovou položku tvoří vybavení interiéru, čekárny
a šatny nábytkem v hodnotě 30 000Kč. Pro další nezbytné čistící a dezinfekční
prostředky, prostěradla, ručníky, kancelářské potřeby a jiné bude vyhrazena částka 12
500Kč. Další položky jsou spojené s administrativním (formálním) založením
pracoviště, a ty jsou vyčísleny na částku 15 000Kč. Předpokládaná částka na
marketingovou propagaci, včetně letáků, transparentní cedule, inzerce atd. (viz
kapitola 6.7) je odhadnuta na 20 000Kč. Poslední položkou je vyplacení částky 10 000
na nájemné o 1měsíc dopředu.
K těmto výdajům budou dále měsíčně připočteny platby za internet, telefon, svoz
odpadů, vodné a stočné, zálohy na nájemné a energie, náklady na režijní materiál, dále
náklady na mzdu včetně povinných odvodů, odpisy a platba pojistného NZZ.
Příjmy rehabilitace
Úhrada zdravotní péče na rehabilitaci je prováděna na základě rámcové smlouvy
se zdravotní pojišťovnou podle příslušné vyhlášky MZ ČR hodnotou bodu v Kč do
limitu času nositele výkonu 10hodin na pracovní den.83
Je velmi obtížné dopředu odhadnout předpokládaný zisk bodů respektive zisk
finančních prostředků za provedené (vykázané) výkony od zdravotních pojišťoven.
Důvodem je rozdílnost v typech diagnóz, u nichž je odlišný počet návštěv, druh
vykazovaných výkonů a jejich bodové hodnocení. Na základě této nepravidelnosti
a rozdílnosti bylo stanoveno 5 modelových situací, které tak představují nejběžnější
typy diagnóz a v praxi se nejvíce opakují. Na těchto 5 příkladech jsou rozepsány počty
návštěv, druhy výkonů s jejich bodových ohodnocením a finančním vyčíslením (viz
příloha č.2). To vše na základě přístrojového vybavení rehabilitace a odborných
znalostí fyzioterapeuta. V každé návštěvě klienta se zisk bodu může lišit, je to dáno
měnlivou kombinací výkonů. Přičemž každá návštěva je celkově vyčíslena v bodech.
Z toho vyplývá, kolik jich bude pracoviště schopné v průměru získat v rámci jedné
návštěvy. Na konci všech návštěv je pak vyčíslen předpokládaný finanční zisk.
83
Srov.GLADKIJ, I., Management ve zdravotnictví. s. 119
87
V následující tabulce jsou zobrazeny průměrné počty bodů pro 5 modelových situací
(podrobné vyčíslení je v příloze č.1), včetně celkového průměru. Ten činí 448 a je pak
násoben hodnotou bodu 0,80, která je stanovena vyhláškou č.472/2009 Sb. Celková
finanční částka za jednu návštěvu je tak 358 Kč.
Tab. 30 Průměrný počet bodů za výkony na jednu návštěvu
Průměrný počet bodů
Pacient č.1 183
Pacient č.2 643
Pacient č.3 462
Pacient č.4 323
Pacient č.5 628
Celkem bodů za všechny klienty 2 239
Průměrný počet bodů/ 1 návštěvu 448
(body/ 1 návštěvu) * 0,80 (v Kč) 358
Dále jsou v tabulce č.31 uvedeny 3 možné varianty návštěvnosti rehabilitační
ambulance a z toho plynoucí finanční příjem. Pesimistická varianta uvádí 5 pacientů
za den, což by měl být minimální počet klientů, při němž by byl zachován plynulý
chod rehabilitace a byly tak pokryty měsíční náklady. Se 7 klienty je počítáno
v realistické variantě a s 9 klienty pak v optimistické variantě. Tohoto počtu
klientů rehabilitace může dosáhnout v případě kvalitní marketingové propagace
a déletrvajícímu působení pracoviště na trhu. Do příjmů budou zahrnuty příjmy za
rekondiční služby, které rehabilitační zařízení nabízí.
88
Tab. 31 Předpokládané měsíční příjmy od zdravotních pojišťoven
Varianty
pesimistická realistická optimistická
počet klientů/den 5 7 9
průměrný příjem od ZP /1 návštěvu (v Kč)
358 358 358
Průměrný příjem od
ZP/den (v Kč)
1 790 2 506 3 222
Celkový příjem od ZP (v Kč)/21 prac. dnů
37 590 52 626 67 662
Celkový příjem (vKč)/21prac.dnů
37 590 52 626 67 662
Předpokládaný vývoj příjmů, nákladů a zisků pro období 2014-2017
V tabulce (viz příloha 2), pro období 2014-2017 jsou uvedené příjmy od
pojišťoven a za rekondice, vstupní náklady a běžné náklady za jednotlivé měsíce.
Přičemž rok 2014 je zkrácený a začíná měsícem květen. Právě květen 2014 v položce
příjmů, do kterých spadají poskytnuté rehabilitační služby hrazené zdravotní
pojišťovnou, vykazuje nulu. Je to z důvodu splatnosti těchto služeb do 30 dní od
ukončení hodnoceného období. Příjmy z preventivních programů pro firmy a sportovní
kluby jsou splatné okamžitě. Na konci položky „příjmy“ je vyčíslena jejich celková
hodnota. Položky „vstupní náklady“ a „běžné náklady“ jsou vyčísleny dohromady.
V položce mzdové náklady je uvedena nula, to protože se uvádí jen v případě
zaměstnance. V kolonce vstupních nákladů jsou rozepsány odpisy pro dva přístroje.
Jedná se o rovnoměrné odpisování po dobu 5 let. Odpisování majetku pak řeší zákon
586/1992Sb.
Následně je vyčíslena hotovost běžného roku. Vždy jsou propočítány všechny
3 varianty, jak pesimistická, realistická, tak i optimistická.
Dále je uplatněna na konci roku sleva na poplatníka v hodnotě 24 840 Kč dle
zákonu 586/1992Sb.
89
V dolní části tabulky jsou uvedené částky za zdravotní a sociální pojištění, které
musí podnikatel platit. V rámci roku platí zálohy, které se každý rok počítají
z dosaženého zisku za předchozí rok. Je předepsaná minimální výše, která je uvedená
v prvním roce podnikání. V momentě podání daní, se provede i roční zúčtování
zdravotního a sociálního pojištění a podle dosaženého zisku se tyto dvě položky musí
doplatit. Daně se podávají k 31.3, doplatky za zdravotní a sociální pojištění se pak
zúčtovávají k 30.4. Je důležité mít tohle na paměti, protože pokud podnikání vykazuje
zisk, je třeba myslet na zaplacení daně z příjmu a i doplacení zdravotního a sociálního
pojištění. Teprve po zaplacení těchto položek, je čistý zisk podnikatele.
Protože zdravotní a sociální pojištění za podnikatele není daňově uznatelný náklad, je
tato položka zmíněna „pod čarou“.
Zisk prvního roku činnosti rehabilitačního zařízení 2014 je vyčíslen na částku
14 434 Kč, následující roky 2015 – 2017, pro které byl vytvořen finanční plán,
vykazují ziskovost pro rok 2015 443 tisíce Kč, rok 2016 492 tisíce Kč a rok 2017 495
tisíce korun v realistické variantě. Výpočty pro další roky nejsou dělány z důvodu
možných legislativních změn, zhodnocené roky 2014 – 2017 jsou tak postaveny na
současné platné legislativě.
Vychází se z předpokladu mírného růstu příjmů. Ten však bude na druhé straně
kompenzován možným zvýšením nákladů v oblasti nájemného a energií. Celkově lze
vývoj ziskovosti a hospodaření z pohledu majitele zhodnotit jako uspokojivé.
Rehabilitace se tak jeví jako rentabilní a životaschopný podnik.
90
6.9 RIZIKA A P ŘÍNOSY SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM NZZ –
rehabilitace
Následující riziková analýza zohledňuje šest nejvíce potenciálních faktorů, které
mohou nějakým způsobem ohrozit samotný projekt založení organizace a samotnou
úspěšnost podnikání.
1. Rizika spojená se založením podniku
- platební neschopnost podniku - rehabilitace
V této oblasti mohou nastat neočekávané události, které tak mohou zásadním či
spíše negativním způsobem ovlivnit chod organizace. Proto je nutné všechny
činnosti, které souvisí s nákupem a platbami řádně promyslet a naplánovat.
Týká se to zejména výdajů nutných k zahájení podnikatelské činnosti
a následný provoz. Ten velmi často představuje větší spotřebu finančních
prostředků, než který máme k dispozici. Proto je nutné věnovat pozornost cash-
flow, které nám napoví, zda bude možné výdaje uhlídat a nevzniknout tak větší
či menší potíže s placením svých závazků.
- pokles poptávky po rehabilitačních službách, zvláště hrazených ze
zdravotního pojištění
Pokles poptávky je nejvýraznějším rizikem každého podnikání, protože daný
projekt ovlivňuje negativně a jeho následky tak mohou být pro NZZ nedozírné.
Proto je tak důležité vývoj poptávky sledovat, stejně tak i změnu chování
klientů a jejich preferencí z nabízených rehabilitačních služeb.
- růst cen energií
Protože růst cen energií nelze nijak ovlivnit a předvídat a spíše převládá trend
jejich neustálého růstu, je nutné s tímto faktorem počítat, protože rehabilitace
není schopna sama snižovat její spotřebu. Proto je tak důležité mít dostatek
finančních prostředků na jejich zaplacení.
91
- nově příchozí konkurenti
Ať už mezi nově zřízenými či dlouhodobě existujícími, nově příchozí
konkurence, není nikdy vítaným členem, ba naopak ohrožujícím existenci
ostatních. Nová konkurence „přetahuje“ klientelu a tím pádem odchází i tržby.
I přestože na daném trhu existují rehabilitace, dle dotazníkového šetření je
značný zájem o novou rehabilitaci s poskytovanými službami, tudíž by
mohl mít tento projekt šanci mezi konkurenty.
- legislativní změny
Jsou jedny z dalších faktorů, které nelze nijak ovlivnit. Mezi výrazné změny,
které nastaly v roce 2013, je zvýšení DPH, a to o jeden procentní bod na 15
a 21 %. Ale i takto malé zvýšení může zapříčinit zvýšení výdajů NZZ
i o několik tisíc korun ročně.
- nedostatek zkušeností v podnikatelské sféře Vzhledem k začínajícímu NZZ a prvotním nezkušenostem provozovatele může
docházet k řadě časových prodlev v úkonech spojených se založením a chodem
organizace.
2. Přínosy spojené se založením podniku
- uspokojení zakladatele
Uspokojení svých potřeb stran nezávislosti, profesní svobody s přijmutím plné
zodpovědnosti za poskytnuté a provedené rehabilitační služby
- nové pracovní místo
V případě úspěšného vývoje a rozvoje NZZ, počítá zařízení s navýšením
pracovního úvazku fyzioterapeuta
- vysoká poptávka po rehabilitaci
Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většina dotazovaných by uvítala nové
NZZ z důvodu nedostatku rehabilitací ve městě. Proto největší přínos vidím
92
v založení a rozvoji tohoto zařízení, které by tak zaplnilo pomyslnou díru na
trhu v očích respondentů.
93
DISKUZE
Založení nestátního zdravotnického zařízení v oboru rehabilitace je velmi časově
náročnou, a i finančně nákladnou záležitostí. Proto je důležité, všechny kroky vedoucí
ke vzniku NZZ řádně promyslet a zvážit, aby nedocházelo k případným průtahům
stran času či financí. Z tohoto pohledu, vnímám jako nejdůležitější krok před
samotným založením pracoviště, (nejpřínosnější) provedení analýzy prostředí, ve
kterém bude rehabilitační pracoviště působit. Je důležité brát v úvahu a zaměřit se
nejen na národní prostředí, ale zejména regionální a oborové, která tak budou mít
zřejmý a bezprostřední vliv na vznik a životaschopnost nového rehabilitačního
zařízení. Je to i z toho důvodu, že schválení činnosti NZZ podléhá odboru
zdravotnictví na příslušném krajském úřadě. Ten má v patrnosti evidenci všech
zdravotnických zařízení. Na základě sítě těchto zařízení pak rozhoduje o jeho
schválení či zamítnutí z důvodu nadbytečnosti.
Z provedené analýzy regionálního prostředí jasně vyplynulo několik zásadních
faktů. První z nich se týká počtu pracovišť v okrese Přerov. Z dostupných informací
ÚZISu se počet pracovišť v letech 2010 – 2012 nezměnil. Okres Přerov tak čítal
v tomto období celkem 11 rehabilitačních pracovišť. Druhé zjištění se týkalo počtu
fyzioterapeutů ve stejném sledovaném období 2010 – 2012. Podle informací z ÚZISu
jich bylo 44. Avšak podle Unie fyzioterapeutů, která stanovuje jednoho fyzioterapeuta
na 2000 obyvatel, tak aby byla zajištěná kvalitní rehabilitační služba, jasně vyplývá, že
počet fyzioterapeutů v okrese Přerov tomuto stanovení neodpovídá a jejich počet je
velmi podhodnocen. Vypovídá to tak o zřetelném a nedostatečném pokrytí
rehabilitačních služeb fyzioterapeuty. Teoreticky (prakticky), by tak tento počet
terapeutů měl být 66. Je potom tedy otázkou, na kolik jsou poskytnuté rehabilitační
služby kvalitní. Je to však ale i záležitost zodpovědnosti a profesionality každého
fyzioterapeuta.
Nedostatečné pokrytí rehabilitačních služeb fyzioterapeuty a neměnný počet pracovišť
v okrese Přerov, může mít také značný vliv i na čekací dobu v těchto zařízeních. Ta je
velmi proměnlivá, ale není výjimkou, že pacienti čekají na vyšetření a ošetření 2-3
týdny v průměru. Z hlediska léčebného procesu, tak dlouhá čekací doba může ubírat na
94
jeho efektivnosti, protože převážná část diagnóz a stavů si vyžadují okamžitý léčebně
terapeutický zásah.
Zmíněná fakta tak mohou být důvodem pro rozšíření počtu rehabilita čních
pracovišť ve městě Přerov.
Další provedenou analýzou, která poskytla cenné informace, byla oborová
analýza. V rámci jejího zkoumání bylo zjištěno, že náklady zdravotních pojišťoven na
rehabilitační péči se výrazně zvýšily, konkrétně o 39,9% za období 2008 - 2012. Toto
navýšení mohlo mít souvislost s bodovým navýšením, ke kterému došlo v roce 2008.
Nesmíme však ani opomenout fakt, že je stále vysoké procento nově přijatých klientů
k rehabilitaci. Jedná se o 20% z celkového počtu obyvatel za období 2009 – 2012.
Z toho vyplývá, že každý 4. občan tak potřeboval léčbu rehabilitační a fyzikální
medicínou, což se zákonitě do nákladů zdravotních pojišťoven mohlo promítnout
a mohlo ovlivnit tak jejich navýšení. Důvody, proč lidé vyhledávají a potřebují
rehabilitační služby, jsou evidentní i ze zdrojů ÚZISu. Podle něj, je na prvním místě
důvod k návštěvě rehabilitace bolest pohybového aparátu. Vzhledem ke stárnutí
populace, zvyšující se obezitě dospělých, ale i dětí, a sedavému způsobu v práci
a často nevyhovujícím ergonomickým podmínkám v pracovním prostředí, tak uvedená
čísla tomuto odpovídají a dá se předpokládat i jejich průběžné zvyšování.
Kromě provedených analýz prostředí, statistických údajů o počtech
fyzioterapeutů a rehabilitačních pracovišť, byl proveden průzkum trhu v Přerově.
Důvodem k jeho provedení bylo zjišťování a vytvoření si představy budoucího
provozovatele rehabilitačního zařízení, o aktuálních potřebách klientů, jejich
spokojenosti s rehabilitačními službami či zjišťování názorů dotazovaných na vnik
nového rehabilitačního zařízení.
Bylo stanoveno 5 hypotéz a 2 vědecké otázky, jejichž výsledky jsou uvedeny
dále v textu.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 95 respondentů s bydlištěm
v Přerově a jeho blízkém okolí. Na tomto vzorku lidí byla zjišťována návštěvnost,
respektive intenzita využívání rehabilitačních služeb. Až 65% dotázaných uvedlo, že
navštěvují rehabilitaci alepsoň 1x ročně. Zdůvodněním pro takto vysoké číslo může
95
být, že se v tomto vzorku lidí se našli ti, kteří využívají rehabilitačních služeb
pravidelně. Většinou se jedná o chronické pacienty s bolestmi zad či kloubů nebo
klienty s vysokým pracovním zatížením. Nutno ale podotknout, že z výsledků ÚZIS
celorepublikového zjišťování z období 2009-2012 je patrné, že počet nově přijatých
k rehabilitaci se pohyboval okolo 22% z celkového počtu obyvatel. Každý čtvrtý
občan České republiky tak vyhledal rehabilitační pracoviště. Tyto údaje tak mohou
dokazovat, že 65% dotázaných nemusely být náhodné.
V souvislosti se zjištěnou intenzitou návštěvnosti, se ověřovala závislost či
nezávislost na věku, pohlaví a vzdělání. V případě závislosti na věku bylo zjištěno, že
průměrný věk klientů, kteří nikdy nenavštěvují rehabilitační služby je 40,1 let, a je
významně nižší než průměrný věk klientů, kteří navštěvují tyto služby jedenkrát ročně.
U nich byla naměřena hodnota 53,5let. To by odpovídalo faktu a do jisté míry by to
potvrzovalo první hypotézu, že se jednalo spíše o chronické pacienty, protože převážná
část chronických stavů a diagnóz se projevuje s přibývajícím (vyšším) věkem.
V této souvislosti bychom měli také zmínit, že v rámci regionální analýzy, bylo
zjištěno, že město Přerov má jednu z nejvyšších mír nezaměstnanosti v Olomouckém
kraji. Ta se pohybuje okolo 11%. Na základě zkušeností z praxe, je i poměrně velké
procento lidí, kteří v době nezaměstnanosti řeší své zdravotní problémy a vyhledávají
tak rehabilitační pracoviště. Druhým zásadním faktem je stárnutí populace v Přerově,
což je i celorepublikový problém. Staří lidé tak spolu s nezaměstnanými mohou ve
velké míře ovlivňovat intenzitu využívání rehabilitačních služeb.
Ověřovaná závislost mezi intenzitou návštěvnosti a pohlavím a intenzitou
a vzděláním nebyla prokázána. Z tohoto pohledu není důvod, aby nové pracoviště
jakýmkoliv způsobem přizpůsobovalo léčebný program či marketingovou strategii
a následnou propagaci rehabilitačního zařízení. Přesto průměrný věk dotázaných byl
48,1. Z toho vyplývá, že se jedná o skupinu zaměstnaných lidí v produktivním věku.
Budou mít možnost využití nabídky pracoviště, poskytování léčebných programů
a terapie v pozdějších odpoledních hodinách. Oproti stávajícím rehabilitacím, které
mají ordinační hodiny maximálně do 15.30 hod., to bude pro nové NZZ značná
výhoda.
96
Další zjišťovanou oblastí byla nabídka služeb na stávajících rehabilitacích
v Přerově. Na základě provedeného průzkumu trhu, můžeme tvrdit, že je zde potenciál
pro vznik nového rehabilitačního zařízení. V Přerově se nachází 4 stávající
pracoviště. Z toho rehabilitační ambulance v Nemocnici Přerov ztrácí či spíše ztratila
na kreditu, díky značným personálním, organizačním a technickým změnám. Obdobně
je tomu s pracovištěm Železniční polikliniky, která je zaměřena zejména na
balneoterapii a vodoléčbu, a oslovuje tím jen omezený okruh lidí. Největšími
konkurenty tak budou 2 zbývající ambulantní rehabilitace, které jsou obdobně
zaměřené jako nové pracoviště FYZIOMED.
Z 80 dotázaných odpovědělo 25 lidí, že nejsou spokojeni s poskytovanými
službami, ať už z důvodu dlouhých čekacích dob na pracovištích či z důvodu osobního
přístupu fyzioterapeuta. Z toho 16 odpovědí se týkalo právě 2 ambulancí, které budou
největšími konkurenty. Z toho můžeme usuzovat, že nespokojenost respondentů
a potažmo obyvatel Přerova bude (je) nezanedbatelným procentem, které sehraje svou
roli při vzniku nového NZZ a jeho případné návštěvnosti.
Tomu nahrává i další ověřovaná hypotéza, zda by lidé uvítali ve městě nové
rehabilitační zařízení. Z výsledku vyplývá, že 54% dotázaných by jej uvítala. To
odpovídá 51 respondentům. Důvody, proč by uvítali nové NZZ, byly kvůli dlouhé
čekací době, z jejich pohledu, s tím spojený nedostatek rehabilitací ve městě. Druhým
důvodem bylo, že chtějí zkusit něco nového a také nedostatek rehabilitačních služeb.
Tyto fakty tak do jisté míry budou nahrávat novému rehabilitačnímu zařízení, což je
pozitivní zpráva.
Dále bylo nutné zjistit, kdo předepisuje pacientům rehabilitaci. Z velké části se
jednalo o praktické lékaře, potom ortopedy a neurology. Z hlediska marketingové
strategie nového pracoviště je to důležitá informace. Lékaři tak budou před zahájením
činnosti pracoviště osloveni a bude jim nabídnuta spolupráce. Přínosem mezioborové
spolupráce tak bude kvalitní a navazující péče, která přispěje ke spokojenosti pacientů
a rychlejší úzdravě a návratu do pracovního procesu.
Nejčastějšími předepisovanými procedurami jsou individuální cvičení a fyzikální
terapie. Podle statistického zpracování vyšlo, že z 80 respondentů jich 58 využívá
individuální cvičení, což představuje 73%. Vysoké procento předepisování tohoto
typu procedury je dáno její efektivností a značným přínosem v léčbě. Pro nové
97
pracoviště je to také důležitý fakt, z pohledu možných dosažených příjmů, protože
individuální cvičení v sobě nese vysoké bodové hodnocení, respektive daleko vyšší
než u ostatních vykazovaných procedur.
Obě služby, jak individuální cvičení, tak fyzikální terapie, bude nové rehabilitační
pracoviště nabízet, tím bude moci uspokojit potřeby potenciálních klientů.
Poslední zjišťovanou oblastí, byla ochota platit za poskytnuté rehabilitační
služby. Z 80 dotázaných jich bylo ochotno platit 49 a zbývajících 31 ne. Byla
zjišťována závislost ochoty platit za rehabilitační služby na věku. Ta byla prokázána.
Průměrný věk klientů, kteří jsou ochotni platit za rehabilitační služby byl 45,7 let. je
statisticky významně nižší než průměrný věk klientů, kteří nejsou ochotni platit.
U nich byla průměrná hodnota věku 59,2 let. Z toho vyplývá, že mladší lidé jsou na
tom ekonomicky lépe.
Stejně tak byla prokázána i závislost ochoty platit rehabilitační služby na
vzdělání. Ze zjištění vyplývá skutečnost, že vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou více
ochotni platit za tyto služby oproti vyučeným či středoškolsky vzdělaným lidem.
Z toho plyne možné vyšší ekonomické zázemí vysokoškolsky vzdělaných lidí a jejich
větší ochota si tyto služby zaplatit.
Průměrná částka za ½ hodiny terapie ze strany respondentů byla vypočtena na
částku 202Kč. To tak zhruba odpovídá skutečnosti.
Důležité však vůbec je obecně zjištění, že lidé jsou ochotni si za rehabilitační
služby platit, když uvážíme, jak vysoká je nezaměstnanost v Přerově a hrubá měsíční
mzda je oproti celorepublikovému průměru nižší o 2 861 Kč (pro rok 2013).
Ze závěrů všech provedených analýz tak vyplývá skutečnost, že je nutná
potřeba nového rehabilitačního pracoviště.
Stanovený finanční plán je jen odhadem, a v praxi může vypadat zcela jinak.
Když ale uvážíme všechny informace a poznatky uvedené v diplomové práci, můžeme
tvrdit, že projekt nového rehabilitačního zařízení bude životaschopný. Pokud do něj
bude vloženo kromě finančních prostředků dostatek energie, času a úsilí, pak nevidím
důvod, proč by tento projekt nemohl být uskutečněn a naplněn.
98
ZÁVĚR
Založení podniku je velice složitou a i časově náročnou cestou. Proto je důležité,
aby začínající podnikatel znal problematiku spojenou s provozováním podnikatelské
činnosti a také platnou legislativu. Čas a peníze, které budou do projektu vloženy, tak
nemusí být vždy zhodnoceny. Proto je nutné, aby každý projekt byl pečlivě zhodnocen
s reálným úsudkem.
Účelem této diplomové práce bylo aplikovat získané poznatky v průběhu studia
do praxe. Diplomová práce se tak stala (může stát) podkladem pro založení nestátní
zdravotnické organizace v oboru rehabilitace v Přerově. V rámci praktické části byl
proveden průzkum trhu, analýza vnějšího prostředí, která zahrnovala oborovou
a regionální analýzu. Výstupem těchto analýz bylo zjištění o nedostatečném pokrytí
rehabilitačních služeb fyzioterapeuty, a tedy nedostatečné pokrytí poptávky po
službách rehabilitačními zařízeními. I když byli občané relativně spokojeni se
stávajícími službami, našlo se i nezanedbatelné procento lidí, jež by uvítalo nové
rehabilitační pracoviště ve městě. Vzhledem k předepisování rehabilitace zejména
praktickými lékaři, ortopedy a neurology, byla tomu i částečně uzpůsobena
marketingová propagace pracoviště. Závěr výstupu z provedených analýz, patřil
zjišťování ochoty lidí platit rehabilitační služby, která se z velké části prokázala.
Provedený průzkum trhu, tak splnil všechny cíle, které byli na začátku
stanovené. Na jejich podkladě, tak mohlo být přizpůsobeno zaměření pracoviště stran
poskytovaných služeb i ordinační doba. Byla brána v patrnost konkurence a vliv
prostředí. Součástí bylo sestavení finančního plánu na období prvních tří let, na
základě současné platné legislativy. Finanční plán pracoval se třemi možnými
variantami, avšak do praxe by byla vybrána varianta realistická. Jejím výsledkem byla
prokazatelná ziskovost rehabilitačního pracoviště. V neposlední řadě byla vypracována
marketingová strategie, nezbytná pro rychlé dostání se do povědomí obyvatel o nově
vznikajícím pracovišti, tak aby v co nejkratším čase bylo rehabilitační zařízení
vytíženo. Na závěr byly zmíněny možná rizika, ale i přínosy, související se založením
a provozem pracoviště.
99
SEZNAM LITERATURY
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013, Shrnutí.[online],17.03.2014, Dostupné na WWW:
<.http://www.czso.cz/csu/2013edic niplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013>
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Indexy spotřebitelských cen – základní členění březen 2014, [online], 10.04.2014, Dostupné na WWW:
<http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/012018-14>
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2012,
[online], 11.09.2013, Dostupné na WWW:
<http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4007-13> ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Čechů ubyde a zestárnou, [online], 23.07.2013,
Dostupné na WWW: <http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/cechu_ubyde_a_zestarnou_20130723>
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Průměrné mzdy 4.čtvrtletí 2013, [online], 11.03.2014, Dostupné na WWW:
<http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031114.docx>
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Struktura mezd zaměstnanců 2012, [online], 31.05.2013 , Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/3109-13
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Vzdělanostní struktura, [online], 02.12.2013, Dostupné na WWW: <http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/24000-13>
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Výdaje na výzkum a vývoj jsou nejvyšší od vzniku ČR, [online], 07.11.2013, Dostupné na WWW:
<http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vydaje_na_vyzkum_a_vyvoj_jsou_nejvyssi_od_vzniku_cr_20131107>
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Charakteristika okresu Přerov, [online], 27.05.2013,
Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov EUROSTAT. Statistika příčin úmrtí, [online], říjen 2013, Dostupné na WWW:
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Causes_of_death_statistics/cs>
EUROZPRÁVY.CZ. Byznys. [online], 4.4.2014, Dostupné na WWW: <http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/90684-dopady-intervence-cnb-polovina-stavebnich-firem-hlasi-potize/>
100
FOTR, Jiří, Podnikatelský záměr a investiční rozhodování,1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. GLADAKIJ, Ivan, a kol. Management ve zdravotnictví, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. ISBN 80-7226-996-8. JOHNSON,G., SCHOLES, K.,STRNAD,Z., Cesty k úspěšnému podniku. 1. vyd.
Praha: Computer Press, 2000. 803 s. Přel. z: Exploring Corporate Strategy. ISBN 80-
7226-220-3
KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi, 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 713 s. ISBN
978-80-7262-657-1
KORÁB, Vojtěch, REŽŇÁKOVÁ, Maria, PETERKA, Jiří. Podnikatelský plán.1. vyd.
Brno: Computer press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0.
KOTLER, Philip a Kelvin Lane KELLER, Marketing management. 12. vyd. Praha:
Grada, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5.
KOZLÍK, Jiří. Rehabilitační a fyzikální medicína- činnost oboru v Olomouckém kraji
v roce 2012, Rychlé informace, ÚZIS ČR č. 10/2013[online], 2013-22-10. Dostupné
na WWW: http://www.uzis.cz/rychle-informace/rehabilitacni-fyzikalni-medicina-
cinnost-oboru-olomouckem-kraji-roce-2012
MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Makroekonomická predikce-duben2014. [online],
11.04.2014. Dostupné na WWW:
<http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomicka
predikce/2014/makroekonomicka-predikce-duben-2014-17576>
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Statistiky nezaměstnanosti.
[online], 2013-17-01. Dostupné na WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz>
POPOVIČ, Ivan aj. Rok 2013-Zdravotní pojištovny - náklady na segmenty zdravotní
péče, Rychlé informace, ÚZIS ČR č.41/2013, [online], [cit.2013-17-09], Dostupné na
101
WWW: <http://www.uzis.cz/rychle-informace/zdravotni-pojistovny-naklady-na-
segmenty-zdravotni-pece-0>
POPOVIČ, Ivan aj. Výkony rehabilitační a fyzikální medicíny 2009-2012, Aktuální
informace, ÚZIS ČR č. 12/2013, [online], 2013-06-05, Dostupné na WWW:
<http://www.uzis.cz/rychle-informace/vykony-rehabilitacni-fyzikalni-mediciny-2009-
2012>
STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV. Statistické informace. [online], 2014-29-01.
Dostupné na WWW:
<http://www.prerov.eu/cs/o-prerove/soucasnost-mesta/statisticke-informace.html>
STATISTICKÉ INFORMACE PŘEROV. [online], 2013-30-04.
Dostupné na WWW: <http://www.odhadonline.cz/odhad-statistika-kriminalita-
nezamestnanost-prumerna-mzda-nemoci-znalecky-posudek-odhadce-znalec-obec-
prerov-okr-prerov/>
ŠEBESTOVÁ, Jarmila, Journal of Competitiveness. [online], leden 2010, Dostupné na
WWW: <http://www.cjournal.cz/files/29.pdf>
ŠUSTKOVÁ, Jitka, Zhodnocení marketingového řízení a návrh na jeho zlepšení.
Brno: Vysoké učeni technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2007. 76 s.
UNIE FYZIOTERAPEUTŮ ČR. Koncepce oboru rehabilitace. [online], [cit. 2009-
12-06], Dostupné na WWW:
<http://www.unify-cr.cz/koncepce/koncepce-oboru-fyzioterapie.html>
UNIE FYZIOTERAPEUTŮ ČR. Kontaktní informace UNIFY ČR. [online], [cit.
2009-
12-06], Dostupné na WWW:
<http://www.unify-cr.cz/kontaktni-informace-unify-cr.html>
102
ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Ekonomické
informace ve zdravotnictví 2012. Praha: ÚZIS ČR, 2012. s. 132. ISBN 978-80-7472-
084-0
ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Zdravotnictví ČR
ve statistických údajích, roč.2009-2012. Praha: ÚZIS ČR, 2013. s. 96. ISBN 978-80-
7472-045-1
VYHLÁŠKA č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální věcné a technické vybavení
zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, kterou se mění vyhláška
č. 234/2011 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických
zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR Praha: Ministerstvo vnitra
ČR. částka 36, s. 1543
VYHLÁŠKA č. 472/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.
134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami,
ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. 2010-
Roč. 2009, Částka 151, s. 7694-8316.
VYHLÁŠKA č.306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních
onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů
sociální péče. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. 2012- částka 109, s.
3954.
ZÁKON č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. 2011. Roč. 2011, částka 131.
ZÁKON č. 96/2004 Sb. [novelizované znění] o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. 2004- . Roč. 2004, částka
30, s. 1452-1479.
103
ZEMAN, Marek. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicíh, b.m.,n.a r.
<http://www.zsf.jcu.cz/Members/zemanm03/Informace/zakladykinezioterapie/podpurn
y-studijni-text-1>
ZLÁMAL, Jaroslav, Marketing ve zdravotnictví. Brno: Národní centrum ošetřovatel-
ství a nelékařských zdravotnických oborů. 2006. 105 s. ISBN 57-859-06
ZLÁMAL, Jaroslav, BELLOVÁ, Jana. Marketing [elektronická skripta]. ©2010 [cit.
2013 04-01], Dostupné na WWW:
http://aplchem.upol.cz/predmety/MARK/PREZENTACE/Marketing.pdf
104
SEZNAM ZKRATEK
ČR Česká republika
IČO Identifikační číslo osoby
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MZ Ministerstvo zdravotnictví
NZZ Nestátní zdravotnické zařízení
UNIFY Unie fyzioterapeutů
UZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky
WHO World health organization
ZZ Zdravotnické zařízení
ODS Občanská demokratická strana
ČSSD Česká sociálně-demokratická strana
HDP Hrubý domácí produkt
ČNB Česká národní banka
DPH Daň z přidané hodnoty
ČSÚ Český statistický úřad
VaV Výzkum a vývoj
ÚP Úřad práce
Zpoj Zdravotní pojišťovna
FBLR Fyzioterapie, balneologie a léčebná rehabilitace
PEST Analýza vnějšího prostředí zaměřená na oblast Politiky – Ekonomiky –
Sociálně – kulturní a Technologií
RHB Rehabilitace
105
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Obyvatelstvo podle dosaženého vzdělání z roku 2011 ...................................... 45
Graf 2 Celkové výdaje na výzkum a vývoj, rok 2000-2012 ......................................... 47
Graf 3 Vývoj počtu obyvatel v Přerově ........................................................................ 50
Graf 4 Věkové rozdělení obyvatelstva v Přerově k 31.12.2012 ................................... 51
Graf 5 Náklady na rehabilitační péči v letech 2008-2012 (v absolutních částkách mil.
Kč) ..................................................................................................................... 53
Graf 6 Struktura přijatých pacientů k rehabilitační léčbě dle vybraných skupin diagnóz
2009-2012 ......................................................................................................... 55
Graf 7 Využití služeb rehabilitace ................................................................................ 60
Graf 8 Intenzita využití rehabilitačních služeb ............................................................. 61
Graf 9 Nejčastěji využívané procedury ........................................................................ 62
Graf 10 Návštěvnost rehabilitace .................................................................................. 63
Graf 11 Rehabilitační zařízení ...................................................................................... 64
Graf 12 Spokojenost s rehabilitačními službami .......................................................... 65
Graf 13 Nové rehabilitační zařízení .............................................................................. 66
Graf 14 Důvody pro vznik nového rehabilitačního zařízení ......................................... 67
Graf 15 Předepisování rehabilitace ............................................................................... 68
Graf 16 Ochota platit za rehabilitační služby ............................................................... 69
Graf 18 Rozložení ochoty platit za rehabilitační služby box grafem ........................... 77
Graf 19 Ochota platit za rehabilitační služby versus vzdělání ...................................... 79
106
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 Počty pracovníků v oboru rehabilitace v ČR v letech 2009-2012 ..................... 53
Tab. 2 Počty ambulantních zařízení v ČR v letech 2009-2012 .................................... 54
Tab. 3 Počet vyšetření a výkonů lékařem a fyzioterapeutem v letech 2009-2012 ....... 54
Tab. 4 Statistické údaje z okresu Přerov v letech 2010-2012 ....................................... 56
Tab. 5 Konkurence v oboru rehabilitace v Přerově ...................................................... 57
Tab. 6 Využití služeb rehabilitace ................................................................................ 60
Tab. 7 Intenzita využití rehabilitačních služeb ............................................................. 61
Tab. 8 Nejčastěji využívané procedury ......................................................................... 61
Tab. 9 Návštěvnost rehabilitace .................................................................................... 62
Tab. 10 Rehabilitační zařízení ...................................................................................... 63
Tab. 11 Spokojenost s rehabilitačními službami .......................................................... 65
Tab. 12 Nové rehabilitační zařízení .............................................................................. 65
Tab. 13 Důvody pro vznik nového rehabilitačního zařízení ......................................... 66
Tab. 14 Předepisování rehabilitace ............................................................................... 68
Tab. 15 Ochota platit za rehabilitační služby ............................................................... 69
Tab. 16 Popisná statistika intenzity využití rehabilitačních služeb .............................. 71
Tab. 17 Analýza rozptylu .............................................................................................. 72
Tab. 18 Mnohonásobné prorovnání .............................................................................. 72
Tab.19 Kontingenční tabulka - závislost intenzity využití rehabilitačních služeb na
pohlaví klientů ................................................................................................ 73
Tab. 20 Fisherův přesný test ......................................................................................... 73
Tab. 21 Kontingenční tabulka - závislost intenzity využití rehabilitačních služeb na
nejvyšším dosaženém vzdělání klientů ........................................................... 74
Tab. 22 Fisherův přesný test ......................................................................................... 74
Tab. 23 Popisná statistika ochoty platit za rehabilitační služby ................................... 76
Tab. 24 Dvouvýběrový t-test ........................................................................................ 76
Tab. 25Kontingenční tabulka - závislost ochoty klientů platit za rehabilitační služby na
pohlaví ............................................................................................................ 77
Tab. 26 Fisherův přesný test ......................................................................................... 77
107
Tab. 27 Četnostní rozdělení ochoty platit za rehabilitační služby a dosaženého vzdělání
........................................................................................................................ 78
Tab. 28 Mantel-Haenszelovův test lineární asociace .................................................... 78
Tab. 29 Přehled výdajů spojených se zařízením rehabilitace a začátkem podnikání
(vlastní zpracování) ........................................................................................ 85
Tab. 30 Průměrný počet bodů za výkony na jednu návštěvu ....................................... 87
Tab. 31 Předpokládané měsíční příjmy od zdravotních pojišťoven ............................. 88
108
PŘÍLOHY
Příloha č.1 – Bodové hodnocení a výpočet zisku
109
Příloha č.2 - Finanční plán
110
111
112
113
Příloha č. 3 - DOTAZNÍK „REHABILITA ČNÍ SLUŽBY VE M ĚSTĚ PŘEROV“
1. POHLAVÍ
� muž
� žena
2. VĚK
3. VZDĚLÁNÍ
� základní
� vyučen
� středoškolské
� vysokoškolské
4. BYDLIŠTĚ
� Přerov
� okolí
� jinde
5. Využíváte služeb rehabilitace ve městě Přerov?
� ano
� ne
6. Jak často rehabilitační služby využíváte?
� 1-krát ročně
� 2-krát ročně
� 3 a vícekrát
7. Kterou proceduru využíváte nejčastěji?
� individuální cvičení
� elektroléčbu
� vodoléčbu
� skupinové cvičení
114
8. Navštívili jste některou rehabilitaci v Přerově?
� ano, kterou?.............................
� ne
9. Byl jste spokojen s rehabilitačními službami na pracovištích?
� ano
� ne
10. Uvítali byste ve městě nové rehabilitační zařízení?
� ano
� ne
Pokud ANO, tak z jakého důvodu?
� zkusit něco nového
� nedostatek rehabilitací ve městě, dlouhá čekací doba
� nabídka rehabilitačních služeb je nedostatečná
� jiný důvod – uveďte…………………………………………..
11. Kdo Vám rehabilitaci předepsal?
� obvodní lékař
� ortoped
� neurolog
� chirurg
� jiný
12. Jste ochoten platit za rehabilitační služby?
� ano
� ne
Pokud ANO, kolik jste ochoten zaplatit za poskytnuté rehabilitační služby
v rámci jedné návštěvy (terapie)?
