Upload
others
View
4
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Mendelova univerzita v Brně
Lesnická a dřevařská fakulta
Ústav základního zpracování dřeva
Obnova roubené stavby
Diplomová práce
2015/2016 Bc. Eva Kobzová
Prohlašuji, že jsem práci: Obnova roubené stavby zpracovala samostatně
a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury.
Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí
o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji
práci vztahuje zákon č. 21/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně
má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle §60
odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy
o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity,
že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity
a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla,
a to až do jejich skutečné výše.
V Brně, dne ….……………..……………………
Eva Kobzová
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucí, Ing. Veronice Hunkové, Ph.D., za odborné rady a praktické
připomínky, které mi pomohli ve zpravování závěrečné práce.
Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům SEMACZ, s. r. o, kteří mne zaškolili
v software SEMA, za jejich ochotu a čas, který mi věnovali.
Díky patří také pamětníkovi z obce Žulová, panu Heidovi, který poskytl informace
o obci v historii a věnoval mi ochotu a čas.
Bc. Eva Kobzová
Návrh obnovy roubené stavby (Log house renovation)
ABSTRAKT
Práce pojednává o návrhu obnovy roubené stavby v Jeseníkách. Konkrétně
se jedná o stavbu v obci Žulová. Součástí práce je nashromáždění dostupných informací
týkajících se stavebních úprav v průběhu užívání objektu. Objekt byl zaměřen a byla
vypracována výkresová dokumentace. Pro práci je stěžejní celkové posouzení
současného stavu dřevěných prvků stavby včetně popisu poruch a posouzení jejich
rozsahu. Zjištěné skutečnosti byly graficky vyznačeny do výkresové dokumentace
a doplněny fotodokumentací. Všechny zmíněné činnosti vedou k výslednému cíli práce,
tedy k vypracování návrhu obnovy objektu v souladu s požadavky zástupců Národního
památkového ústavu.
Klíčová slova: Dřevostavba, Žulová, lidová architektura, stavebně technický průzkum,
obnova, roubená stavba
ABSTRACT
The thesis is focused on the project of the renovation of the log house, which is situated
in Jeseniky Mountains, exactly in the village of Zulova. A first part of the thesis is
a collection of all the available information about structural modifications, which were
conducted during the use of the building. The object was gauged and the drawing
documentation was drawn up also. Next sub-target of the thesis is the recognition
of present condition of wooden elements, including their description
and characterization of their range. All the detected facts were outlined into the drawing
documentation and complemented with photos of real form. All the previous sub-targets
of the thesis lead onward to the main target, which is to create the concept of the log
house renovation, that will be conformed with requirements of The National Heritage
Institute.
Keywords: timber structure, Zulova, folk architecture, technical survey of construction,
reconstruction, log house
Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................. 1
1.1 STRUČNÁ HISTORIE OBCE ŽULOVÁ .............................................. 1
1.2 OBEC ŽULOVÁ V SOUČASNOSTI .................................................... 3
2 CÍL PRÁCE .................................................................................................... 5
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................ 6
3.1 LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR ........................................................... 6
3.1.1 PRVNÍ ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ ........................................................... 6
3.1.2 LIDOVÁ ARCHITEKTURA NA MORAVĚ A VE SLEZSKU ...... 7
3.1.3 JESENICKÝ DŮM ......................................................................... 10
4 MATERIÁL A METODIKA ....................................................................... 12
5 VÝSLEDKY ................................................................................................. 17
5.1 POPIS OBJEKTU ................................................................................. 17
5.2 STAVEBNĚ TECHNICKÝ PRŮZKUM ............................................. 19
5.2.1 SVISLÉ KONSTRUKCE................................................................ 19
5.2.2 KROV .............................................................................................. 41
5.2.3 STROPNÍ KONSTRUKCE ............................................................ 52
5.2.4 PODLAHA ...................................................................................... 54
5.2.5 STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÉ VÝROBKY .................................... 54
5.3 NÁVRH OBNOVY .............................................................................. 62
5.3.1 HISTORICKY VĚRNÁ VARIANTA OBNOVY .......................... 62
5.3.2 VARIANTA NOVODOBÉ KONSTRUKCE ................................. 71
5.3.3 KOMPROMISNÍ VARIANTA ....................................................... 79
5.4 STANOVENÍ VÝSLEDNÉ VARIANTY ............................................ 84
6 DISKUSE ..................................................................................................... 86
7 ZÁVĚR ......................................................................................................... 88
8 SUMMARY ................................................................................................. 89
9 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .............................................................. 90
9.1 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................... 90
9.2 SEZNAM INTERNETOVÝCH PODKLADŮ ..................................... 92
9.3 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ .................................................. 93
9.4 SEZNAM TABULEK ........................................................................... 95
10 SEZNAM PŘIPOJENÝCH PŘÍLOH ....................................................... 96
11 PŘÍLOHY ................................................................................................. 97
11.1 PPŘÍLOHA 20: LISTINA MĚSTSKÝCH PRÁV ............................ 97
1 ÚVOD
1
1 ÚVOD
Roubená stavba, o které práce pojednává, se nachází v obci Žulová a byla
vystavěna pravděpodobně na konci 18. století, kdy obec zažívala největší rozmach, jako
obydlí prvních kameníků.
1.1 STRUČNÁ HISTORIE OBCE ŽULOVÁ
Založení obce Žulová bylo velmi úzce spojeno s výstavbou hradu
Friedeberg. Tento hrad byl postaven v raném středověku zřejmě jako obranný bod. Tuto
teorii podporuje také umístění hradu. První obyvatelé Žulové byli žoldnéři, kteří tvořili
družinu rytíře při tažení do dalekého Slezska. Část obyvatel byli také nevolníci. Ti se
starali o pole a dělali těžké práce.
V první polovině 14. století jsou uvedeni mezi majiteli hradu Friedeberg
bratři Hynko a Wenzel von Haugwitz, kteří loupili a stávali se tak obávanými
především mezi poddanými biskupství vratislavského.
Roku 1341 nastoupil na biskupský stolec Preczlaw von Pogarell. Aby
nastal klid, nechal si biskupské statky přidělit od českého krále Jana. Na přání biskupa
poměrů se rozhodli bratři hrad prodat. Stejně se zachovali i další, protože v opačném
případě by proti nim bylo zakročeno méně shovívavým způsobem. Od roku 1358 byla
osada pravděpodobně oceněna titulem města, nicméně písemné prameny se z této doby
nezachovaly. (Kronika Žulové)
V průběhu staletí bylo území dnešní Žulové pustošeno válkami, požáry
i morem. Tyto živly se negativně odrazily na vývoji obce. V roce 1428 tudy prošli
husité, a v Friedebergu byl zničen výsledek mnohaleté neúnavné práce a z obce zůstala
suť a trosky, bylo strašně rabováno a vražděno. Rozkvět byl na dlouhou dobu zastaven.
Během třicetileté války obyvatelstvo trpělo při průchodu císařských vojsk a také
vojenských jednotek Švédů a Sasů. Zanedlouho po obnovení míru zničil město požár.
To bylo v roce 1657 a od té doby již nebyl hrad obnoven. (Kronika Žulové)
Od roku 1793 byl Friedeberg oficiálně městem a dostal se tak na úroveň
ostatních měst. Listina potvrzující městská práva viz. příloha.
1 ÚVOD
2
V roce 1805 má město 714 obyvatel. Jejich řečí je veskrze němčina
a patří k farnosti Gurschdorf.
Tabulka 1: Osidlování obce Žulová (vlastní)
Rok obyvatel domů
1305
24 lánů
1420
60 lánů
1721
26
poddaných
1805 714
1833 1003
1836 931 133
1869 941 139
1880 1058 148
1890 1074 156
1900 1157 149
1910 1232 166
1921 1231 173
1927 1231
1930 1478 206
1939 1614
1947 892
1950 939 237
1961 997 192
1970 1059 188
1980 1174 184
1991 1100 172
2001 1124 220
Jak vyplývá z tabulky 1, největší osídlování město zažilo mezi roky 1721
až 1805. Tento bleskový rozmach obce souvisí se znovuobnovením městského práva
i začátkem kamenického průmyslu v Žulové. Od roku 1805 až do roku 2001 se počet
obyvatel nějak rapidně neměnil až na poválečné období. Velký pokles obyvatelstva jde
vidět hlavně v letech 1947. Zatím co před rokem 1947 žilo v obci 1614 obyvatel, v roce
1947 to byla bezmála polovina (přesně 892 obyvatel). Tuto skutečnost zapříčinil odsun
německého obyvatelstva v roce 1945.
1 ÚVOD
3
1.2 OBEC ŽULOVÁ V SOUČASNOSTI
Obec Žulová se nachází severozápadním směrem od města Jeseník
a v oblasti nazývané Žulovská pahorkatina. Obcí prochází silniční tah spojující města
Javorník a Jeseník. Součástí obce Žulová je osada Tomíkovice, navazující na severní
okraj obce. Žulová má společně s připojenou osadou 1344 obyvatel. Obec se rozkládá
u soutoku Stříbrného potoka a říčky Vidnávky. (Žulová)
V obci jsou evidovány 2 částí obcí, 13 ulic, 334 adres. K trvalému pobytu
je tu přihlášeno 1 337 obyvatel, z toho je 564 mužů nad 15 let, 93 chlapců do 15 let, 570
žen nad 15 let, 110 dívek do 15 let.
Obr. 1: Obec Žulová (www.google.cz)
Obec Žulová se rozkládá na úrovni šestého lesního vegetačního stupně.
V tomto stupni roste smíšený les, tvořený bukem, jedlí a smrkem, tzv. Hercynská směs
(Lesy jako ekosystém, http://oryx.mendelu.cz/)
1 ÚVOD
4
Obr. 2: Mapa 6 vegetačního stupně (is.muni, Biogeografie)
Žulová
2 CÍL PRÁCE
5
2 CÍL PRÁCE
Cílem práce je zdokumentování stavu roubeného domu v obci Žulová
na Jesenicku a poté navrhnutí její obnovy na základě provedení vlastního stavebně
technického průzkumu.
Při stavebně technickém průzkumu bude podrobně popsán druh a rozsah
poškození jednotlivých konstrukcí. K jednotlivým konstrukcím bude co možná
nejpodrobněji zaznamenán jejich historický vývoj ve smyslu rozličných rekonstrukcí
a změn jejich funkčních, popřípadě estetických vlastností.
Práce bude obsahovat základní výkresovou dokumentaci stávajícího
objektu, která je založena na zaměření stávajícího stavu.
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
6
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR
Lidovou architekturou je myšlen soubor stavebních objektů nebo
projevů, který byl vytvořen lidskými činiteli v duchu představ, názorů a požadavků.
Mimo funkčnost stavby, na kterou byl kladen zvláštní důraz, lze pozorovat i estetický
záměr. Mezi charakteristiky lidového stavitelství se řadí hlavně použití místních
materiálů. Od 18 a 19. stol. se mezi charakteristiku řadí také regionální zvláštnosti. Tyto
regionální zvláštnosti spočívají hlavně v architektonických a výtvarných detailech,
zformovaných tradicí. V lidové architektuře se prolínají prvky individuální povahy s
projevy kolektivního charakteru. Každá oblast v České republice má své jedinečné rysy.
Tyto rysy se projevují hlavně v konstrukčních prvcích stavby. (Vařeka, Frolec, 2007)
Lidovou architekturu můžeme rozdělit podle použitého materiálu na
oblast domu roubeného, oblast domu hrázděného, oblast domu hliněného a oblast
zděného domu. S roubenou stavbou se setkáváme hlavně ve výše položených oblastech,
zatím, co hliněnou a zděnou stavbu potkáme v nížinách.
3.1.1 PRVNÍ ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ
"Důležitou součástí tereziánských a josefínských reforem, provedená v
letech 1770 - 1771, pro vesnice závažná tím, že (na rozdíl od měst) ve většině z nich
nebylo číslování později měněno, a tvoří tudíž často kostru pro orientační přehled
o vývoji zástavby přinejmenším ve dvou posledních staletích. -“ (Škabrada, 1999)
Očíslované byly všechny majetkově samostatné obytné budovy
v plynulém a logickém pořadí. Číslování mělo vždy začínat u významného domu (např.
farnost) nebo na přirozeném okraji osady a pokračovalo uzavřeným okruhem po směru
hodinových ručiček směrem ke středu osady.
Dochovaný uzavřený okruh prvního číslování lze považovat
za věrohodnou informaci o sídelním stavu obce v roce 1771. Nově postavené budovy po
roce 1771 měla přidělená čísla postupně.
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
7
3.1.2 LIDOVÁ ARCHITEKTURA NA MORAVĚ A VE SLEZSKU
3.1.2.1 PŮDORYSNÉ USPOŘÁDÁNÍ DOMU
Nejjednodušší forma obydlí byla dvojdílného typu. Ten se skládal ze síně
a jizby. Tato obydlí se vyskytovala hlavně v jižní části Slezska a také na východní
Moravě. Tvar trojdílného domu je symetrický charakter: vstupní síň je uprostřed domu
a po jejich stranách leží na jedné straně jizba, na druhé straně prostor hospodářského
charakteru. Tento typ půdorysu byl znám po celé Moravě i Slezsku. Na severní Moravě,
Šumpersku a Zábřežsku se prolínaly trojdílné domy se složitějším půdorysným řešením.
Trojdílný půdorys se tak dále vyvíjel členěním místností nebo přiřazováním dalších
prostor k výchozí trojdílné kombinaci. V oblasti Moravy a Slezska docházelo ke změně
v půdorysech od 18. století. (Frolec,1973)
Tyto typy půdorysů se již v podstatě nezměnily, pouze se rozšiřovaly
o nové prostory, nebo se stávající síně členily.
3.1.2.2 STAVEBNÍ MATERIÁL
Používání stavebních materiálů lze vypozorovat z písemných pramenů
z prvního desetiletí devatenáctého století.
Dřevo jako stavební materiál se v této době vyskytoval v hojné míře.
Stavění stěn ze dřeva bylo obvyklé hlavně na Moravě v okolí Šumperku, Moravského
Berouna nebo v oblasti severovýchodně od Olomouce. Dřevo bylo základní stavební
materiál ve všech horských krajinách na východní i severní Moravě a ve Slezsku.
Na Hané, Prostějovsku, Přerovsku, Kroměřížsku a Vyškovsku, v části
Brna i na jižní Moravě se vyskytují dva stavební materiály- hlína a stavební dřevo. Ještě
v 18. století tu však byly rozšířené hlavně roubené stavby. Přesun materiálu
se uskutečnil i na Hané, která se dnes jeví jako velice významný region hliněného
stavitelství. Písemné prameny z 18. století uvádějí, že se zde vyskytovaly dřevěné
domy.
V průběhu času se pásmo ryze dřevěných staveb zúžilo jen na Východní
Moravu a východní polovinu Slezska. V západní části Moravy se zúžilo pásmo s ryze
dřevěnými stavbami jen na pár krajů, jako je například Drahanská vrchovina.
Do ostatních části Moravy a Slezska, zejména západ a jihozápad Moravy, s původním
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
8
výhradním výskytem dřevěných staveb, pronikly už v první polovině 19. století zděné
konstrukce.
Počátkem 19. století lze pozorovat na západě Slezska a ve střední
Moravě první výskyty obydlí z kamene. V této době se také začínají objevovat pálené
cihly a to zejména v oblasti hliněných staveb. Na Moravě lze také pozorovat použití
dřeva spolu s kameny a hlínou- nepálené cihly. (Frolec,1973)
3.1.2.3 OKNA A DVEŘE
Na Moravě a ve Slezsku bývaly domovní dveře dřevěné a z pravidla
jednokřídlové. Dveře se zavíraly na petlici nebo různými formami dřevěných zámků.
Dveře dvoukřídlové pocházejí většinou z druhé poloviny 19. století. Jejich výrobou se
zabývali vesničtí truhláři. (Frolec,1973)
Okna prodělávala vývoj jak v konstrukci, tak v rozměrech. Nejstarší
dochované okenní otvory vyřezané v trámech bez dalšího konstrukčního řešení byly
v karpatské části Moravy a Slezska. Tyto otvory byly o rozměrech přibližně 200 x 200
mm. Malá jednokřídlová okna se vyskytovala také u hliněných staveb. Tyto otvory byly
nezasklené, pouze potažené blánou-měchuřinou. Od 16. století se i na vesnici začalo
zasklívat. Nejprve se ovšem zasklení vyskytovalo pouze u zámožných usedlostí. Okno
bylo ve většině případů neotvírané a sloužilo pouze k prosvětlení prostoru. Od 18.
století se začínají vyskytovat okenní křídla s otáčivým kovovým závěsem. Od 19.
století se okna lakovala, nejčastěji na hnědo nebo zeleno. Nejstarší rám oken jsou malé,
čtvercové, křížem rozdělené ve čtyři tabulky. Od první třetiny 18. století se začínají
vyskytovat okna dvojitá. Vnější okenní křídla se otevírají ven, vnitřní směrem
do interiéru. Přes léto se vnitřní křídla vysadila a uskladnila na půdě. Okna
se zajišťovala proti vloupání okenicemi. (Vařeka, Frolec, 2007)
3.1.2.4 STROPY A PODLAHY
Vývoj stropu je úzce spjat se systémem vytápění domu. Spojitost
s druhem topeniště je zřejmé zejména z jeho vyvýšené polohy nad podlahou.
V nejstarších staveních byl strop v jizbě umístěn až o jeden metr výše než v síni
a komoře. V novějších obydlích, kde bylo topeniště v síni, je strop v celém objektu
ve stejné úrovni. První stropy byly primitivní konstrukce z neotesaných kuláčů,
položených na příčných stropních trámech. Mladší formou jsou stropy prkenné. Prkna
jsou kladeny na sraz, jsou ručně opracované nebo v pozdějších dobách tesařsky
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
9
opracované. V pozdější době převládají stropy s tmavými hranatými trámy s prkenným
záklopem. Jejich barevného odstínu je dosáhnuto ošetřením dřeva dobytčí krví. Tento
typ stropu převládal hlavně koncem 19. století na celém území Moravy i Slezska.
Proměna konstrukce stropů probíhala pozvolna a nelze ji časově ani geograficky
vymezit. (Frolec,1973)
Podlaha byla nahrazena ve většině případů ještě počátkem 20. století
ubitou zeminou smíšenou s plevami. V oblasti Jeseníků se používaly k vydláždění síně
kameny. Prkna a jiný materiál se začaly uplatňovat až koncem 19. století. Podlaha byla
v celém domě ve stejné úrovni.
3.1.2.5 STŘECHY
Vývoj střešní konstrukce postupoval na Moravě a ve Slezsku velice
rychle. Na přelomu 19. a 20. století zachycujeme na celém území obecné rozšíření
mladší krovové konstrukce. Nejstarší konstrukcí, která se používala až do raného
středověku, byla konstrukce sochová. Tato konstrukce, při níž se přenáší tíha střechy
přes hřebenovou vaznici na dřevěné sloupky, je doložená na území Moravy. Tato
konstrukce byla hojně rozšířená po celé Evropě. (Frolec,1973)
V lidové architektuře lze krovovou soustavu rozdělit do dvou základních
typů. První je typ krokvový, ten je tvořen určitým počtem proti sobě vzepřenými
a v hřebeni do sebe začepovanými trámy. Tento typ konstrukce je mladší a vyspělejší.
Je to například krov hambálkový, krokvový nebo vaznicový. Uplatňoval se hlavně
u domů s pevnou konstrukcí stěn. Druhý typ krovové konstrukce je krov s hřebenovou
vaznicí. Používal se hlavně u stavby s lehčí konstrukcí stěn. Byl používán hlavně
v jižnějších krajích. Konstrukce je nejjednodušší a je do rozpětí 5 m. Skládá se z krokví
spojených ve vrcholu plátem a osazených u okapu do podélných trámů vaznicového
věnce nebo zapuštěných do zhlaví stropnic. Na krokve jsou přibité latě nesoucí krytinu.
Ve vrcholu jsou krokve spojeny hřebenovými kleštinami.
U hambálkové soustavy (obr. 3), která pochází původem z Německa,
jsou krokve osazeny v podélných trámech vaznicového věnce a svými konci se opírají
o okapovou vaznici, nebo je zapuštěn do vaznice. Každý pár krokví je zhruba v jedné
třetině výšky od hřebenu střechy rozepřen hambálkem. Ten se spojen s krokvemi
přeplátováním. Tato konstrukce je v lidovém stavitelství naší země rozšířená přibližně
od konce 15. století a zhotovuje se do rozpětí až 10 metrů. Soustava vaznicová
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
10
je vylepšená verze soustavy hambálkové. U této konstrukce jsou spojené krokve mezi
sebou kleštinami a osedlány vaznicí. Vaznice je vrcholová, nebo středová. Vazný trám
je oddělený od krokví spočívajících na pozednicích. Krokve mají rozteč cca 1 m
od sebe. Asi 4 metry od sebe jsou plné vazby- nosné vazby. (Vařeka, Frolec, 2007)
Obr. 3: Hambálkový krov (Vařeka, 2007)
3.1.3 JESENICKÝ DŮM
Lidový dům s lokální dobovou formou. Vyskytuje se v okolí Jeseníku,
Bruntálu, Šumperku, Rýmařova, Moravského Berouna, Fulneku a Nového Jičína. Starší
varianta domu je přízemní roubený dům se sedlovou střechou, krytou šindelem. Složitý
půdorys chlévního typu s pecí ve světnici, ohniště a topeniště v síni.
Jesenické domy mají převážně štítovou zástavbu s jedním oknem ve štítu
nebo dvěma symetricky rozmístěnými okny. Stavby mají typický sklon střechy až 60°,
zvláštní formu okapové stříšky, středovou římsu a kabřinec s jednoduchým bedněním
štítu. Jesenický dům má typické řešení průčelí se třemi okny. Pro tuto oblast je typické
soustředění hospodářských i obytných prostor pod společnou střechu.
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED
11
Mladší část stavení tvoří zděná část z cihel nebo kamene. Dům má
světnici v půdním prostoru se sedlovou střechou krytou břidlicí nebo taškami. Stavení
je charakterizováno složitým půdorysem chlévního typu a topeniště ve světnici. Osobité
prvky mladší vrstvy jsou zděný štít a vnitřní spojovací chodbou.
Obr. 4: Jesenický dům (Vařeka, 2007)
4 MATERIÁL A METODIKA
12
4 MATERIÁL A METODIKA
Pro vypracování práce budou využity zdroje různého typu. Základním
pramenem potřebným ke správnému zpracování diplomové práce bude literatura
popisující lidové stavby a jejich konstrukci. Využitá bude také kronika obce, která
napomůže k ucelení informací. Nemalou měrou pomohou ve sběru materiálů
i pamětníci.
Praktická část práce začne samotným zaměřením stavby. K zaměření
bude použit laserový metr a svinovací metr. Data budou v terénu zapsány do náčrtků
a budou sloužit jako podklad k vytvoření výkresové dokumentace.
Výkresová dokumentace bude provedena dle Národního památkového
ústavu a dle ČSN 01 3420. Část výkresové dokumentace bude použita ke grafickému
znázornění poškození objektu.
V práci je stěžejní provedení stavebně technického průzkumu. Stavebně
technický průzkum poskytne informace o stávajícím objektu a jeho vazbách na okolí.
Podle těchto informací budou navrženy varianty obnovy.
Rozsah STP je dán jeho účelem, pro který se průzkum provádí. Dále
je závislý na stavu objektu a míře přístupnosti.
Na STP budeme potřebovat metr, tabulky na zaznamenání poškození,
legendu značek poškození a grafické znázornění poškození. Samotné posouzení
poškození je určováno pomocí smyslových metod tedy hlavně pomocí zraku a čichu.
Stanovení míry poškození dřevěných dílců bude porovnání jejich stavu
zjištěného smyslovými metodami. Bude narýsovaná dokumentace a budou graficky
znázorněná místa a míra poškození dřevěných prvků. Legendu značek znázorňuje
tabulka 2.
Stupeň poškození bude určovat číslo od 0 do 4, kdy 0 znamená žádné
poškození a číslo 4 totální destrukci prvku. Druh poškození prvku bude určen při
zaměření objektu. Sanace bude určena v závislosti na typu a stupni poškození. Velikost
a typ poškození bude zaznamenáno v tabulkách u jednotlivých konstrukcí. Stupeň
poškození bude graficky znázorněn. K tomuto nám dopomůže výkresová dokumentace
stávajícího stavu objektu.
4 MATERIÁL A METODIKA
13
Tabulka 2: Legenda značek pro posouzení poškození prvků (vlastní)
STUPEŇ POŠKOZENÍ
0 ŽÁDNÉ POŠKOZENÍ
1 SLABĚ POŠKOZENÝ PRVEK
2 STŘEDNĚ POŠKOZENÝ PRVEK
3 SILNÉ POŠKOZENÍ
4 TOTÁLNÍ DESTRUKCE PRVKU
DRUH POŠKOZENÍ
T TESAŘÍK KROVOVÝ
Č ČERVOTOČ PROUŽKOVANÝ
H NAPADENÍ HOUBOU
SANACE/OPATŘENÍ
CH CHEMICKÉ OŠETŘENÍ
VČ ČÁST PRVKU URČENÁ K VÝMĚNĚ
VC CELÝ PRVEK URČENÝ K VÝMĚNĚ
BAREVNÉ OZNAČENÍ
NEPOŠKOZENÝ PRVEK
NAPADENÉ PRVKY URČENÉ K
SANACI
NAPADENÉ PRVKY URČENÉ K ČÁSTEČNÉ VÝMĚNĚ
NAPADENÉ PRVKY URČENÉ K
VÝMĚNĚ
4 MATERIÁL A METODIKA
14
V práci budou zpracovány tři varianty obnovy. První je historicky věrná varianta
konstrukce, která bude dbát na zachování původních konstrukcí. Druhou variantou bude
návrh obnovy na novodobou konstrukci určenou k rekreaci. Třetí a poslední variantou
je kompromis mezi první a druhou variantou. Novodobá a kompromisní varianta bude
dbát spíše na komfort a funkčnost stavby a historiká hodnota objektu bude
zbehodnocena novodobími konstrukcemi a materiály.
Ke každé variantě jsou propočteny orientační náklady na materiál.
Pro všechny varianty platí tabulky prvků určených k výměně. Přítomnost těchto prvků
totiž ohrožuje stabilitu celé stavby.
Obnovy budou řešeny v souladu s platnou normou ČSN 73 4301 Obytné
budovy, ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Dále se návrh obnovy řídí požadavky
Národního památkového úřadu a požadavků majitelů objektu.
V práci se vyskytují tyto výrazy (Vařeka, 2007):
Lidová architektura: Pojmem lidová architektura představuje soubor stavebních
projevů, nebo jednotlivý stavební objekt, který byl vytvořen lidskými staviteli v duchu
představ, názorů, potřeb a tradic lidu. Zvláštní důraz byl kladen na funkčnost stavby.
Roubená konstrukce: Stěny z trámů, které jsou vodorovně kladeny na sebe a spojeny
v nároží přeplátováním.
Dům s hrázděnou konstrukcí: Hrázděnou konstrukcí se rozumí konstrukce, která má
trámovou kostru vyplněnou tyčkami, výpletem nebo kamenem (v pozdější době
i cihlami). Konstrukce hrázděné stěny je tvořena sloupky, které jsou dole začepované
do prahu a do vaznice. Práh je posazen na podezdívku. Vyplněná pole v hrázděné
konstrukci se vymazávala. Do Čech tato konstrukce pronikla z Německa.
Dům hliněný: Základním stavebním materiálem u těchto domů je hlína. Ta byla
zpracovaná různými způsoby a technikami. Hliněné stěny byly většinou kombinovány
s dřevem nebo jiným typem materiálu.
Dům zděný: Stavba vystavěná z hlíny, cihel, kamene nebo z jiného tvrdého materiálu.
4 MATERIÁL A METODIKA
15
Dvojdílný typ domu: Jednoduchá forma dvojdílného domu se skládá ze dvou místností
a to ze světnice a vstupní síně. Později se tato dispozice upravovala dělením vnitřních
prostor.
Trojdílný typ domu: Skládá se ze tří hlavních částí - vstupní síně, světnice
a hospodářských prostor. Vstupní síň je uprostřed dispozice domu a u jedné strany se
vchází do světnice. Z druhé strany síně je hospodářský prostor. Představuje základní
formu tradičního lidového domu v České republice i na Slovensku.
Síň: Síň je vstupní prostor domu. Původně neměla topeniště, sloužila tedy především
k hospodářským a komunikačním účelům. Její vybavenosti jsou jednoduché. Později
se v síni budovaly černé kuchyně.
Jizba: Jizbou se nazývá základní obytná místnost s ohništěm a pecí. Jedná se o nejstarší
část českého lidového domu. Jizba zastávala důležitou společenskou funkci, byla
jádrem domu, kde se scházela celá rodina, scházela se zde čeleď při jídle, při obřadních
příležitostech se zde vařilo i peklo. Jizba sloužila také k odpočinku.
Sochový krov: Je tvořen zpravidla dvěma sochami umístěnými u kratších vnějších stěn
stavby. Spočívá na nich slémě tvořící hřeben střechy. Tíha střechy je přenesena přes
slémě na sochy- tím se odlehčují stěny stavby. Používá se hlavně u staveb s menší
nosností stěn - tedy u staveb s hliněnými nebo pletenými stěnami.
Hambálek: Vodorovný trám spojující krokve střechy. Používá se u hambálkové
soustavy. Páry krokví zpevňuje v horní třetině jejich výšky kratší vodorovný
trám - hambálek.
Vaznicový věnec: Zakončení dřevěné stavby věncem trámů. Na ně se příčně kladou
stropní trámy a osazují se konce krokví.
Přeplátování: Kolmé spojení trámů v jejich křížení či styku v jedné rovině. Trámy jsou
vzájemně zasunuté do dlabů a zasahují nejvýše s poloviny jejich výšky.
Půdorys chlévního typu: Trojdílné obydlí, u něhož třetí, hospodářská část sloužila jako
chlév. Vcházelo se do něj dveřmi ze síně. Základní schéma vypadalo tak, že středem
domu probíhala síň, z jedné strany byla jizba a z druhé chlévy.
4 MATERIÁL A METODIKA
16
Smíšený komoro-chlévní dům: Dům, pro něhož je charakteristické víceprostorové
vnitřní členění. Pod společnou střechou se nachází obytná i hospodářská část.
Ze vstupní síně jsou přístupné světnice, kuchyně komora i hospodářské prostory.
Vyskytuje se hlavně v horských oblastech.
Kabřinec: Jedna menší nebo větší stříška u vrcholu štítu. Je předsazen před štít, ale
nezkracuje čelní krokev nesoucí štít. Ze spodu bývá uzavřen záklopkou. Jejich výskyt je
předpokládán od 16. století.
Rybina: Rybinou se nazývá spojení dvou trámů v jedné rovině pomocí rybinového
(lichoběžníkového) plátu, čepu, zapuštěného do vybrané plochy druhého prvku. Obecně
rozšířená je u roubených staveb, kde se používá na spojení nároží.
Trhanice: Převzatý název z lidového prostředí k označení mohutných, štípaných desek
z dubových trámů. Z těchto trámů se nejpozději v 16. století roubily objekty v oblasti
Polabí.
5 VÝSLEDKY
17
5 VÝSLEDKY
5.1 POPIS OBJEKTU
Objekt je umístěn ve strmém svahu ve městě Žulová na pozemku
o celkové výměře 293 m2, označeném v katastru nemovitostí jako pozemek číslo 480.
Roubená stavba má číslo popisné 124 a je ve vlastnictví manželů Staňkových. Pod
objektem protéká potok jménem Stříbrný potok.
Obr. 5: Zobrazení objektu na katastrální mapě Žulové (Katastr nemovitostí
ČR)
Objekt byl vystavěn pravděpodobně v největším rozmachu města Žulové
koncem 18. století. Původně sloužil jako příbytek kameníků, kteří rubali v nedalekém
lomu, kde se těžila žula. Stavba má číslo popisné 124. Podle tabulky 1 bylo v roce 1836
přesně 133 domů. Objekt tedy musel být vystavěn před rokem 1836. Tyto fakta se
shodují s literaturou Škabrada 1999.
Samotný objekt je nepodsklepená roubená stavba, která prošla za dobu
své existence menšími i většími přestavbami, které ovšem nezasahují do charakteru
stavby samotné a stavba si tak zachovala své kouzlo a ráz. V současné době je stavba
neudržovaná, její stav lze označit za nepřijatelný. Tomu stavu přispěl také fakt, že je
stavba již delší dobu neobydlená.
5 VÝSLEDKY
18
Obr. 6: Pohled na jižní stranu objektu (vlastní)
Sedlová střecha stavby a jednoduše pobité štíty přesně zapadají do lidové
architektury Jesenicka, stejně jako menší dvoukřídlé okna spojené středovým srazem.
Starší část stavby je roubená o třech světnicích a síni s černou kuchyní. Mladší část
stavby je kamenná a sloužila jako hospodářské prostory. Tedy prostory, které sloužily
k uskladnění potravin a k chovu hospodářských zvířat.
Půdorys stavby nám prozrazuje, že se jedná o smíšený komoro-chlévní
dům. To znamená, že pod společnou střechou najdeme vstupní síň, z níž jsou přístupné
světnice, kuchyně i chlév. Chlév je přístupný přímo ze síně, ve které je zároveň i černá
kuchyně. Komín je klenutý a prochází střechou u hřebene, což je pro oblast Jesenicka
typické. Tento typ půdorysu se ztotožňuje s literaturou Vařeka, 2007.
Roubená stavba byla původně zcela určitě bez hospodářské části. Ta byla
dostavěna později, jak původní majitelé měnili životní styl nebo zaměstnání. Tyto
stavby původně sloužily jako přístřeší kameníků z nedalekého lomu, lze tedy
předpokládat, že nehospodařili a hospodářská zvířata si pořídili, až když v kamenolomu
přestali pracovat.
Vzhledem k tomu, že je stavba ve svahu, je chlév již pod úrovní prvního
podlaží. Výškový rozdíl překonávají jednoduché, žebříkové schody. V objektu jsou
celkem tři světnice, z nichž dvě jsou přístupné přímo ze síně. Třetí světnice je přístupná
přes východní světnici.
Roubená část stavby stojí na podezdívce z lomového kamene, který je
zcela určitě z místních zdrojů. Trámy použité na starší část stavby jsou štípané spojené v
nároží tesařským spojem na rybinu. Jsou to tlusté fošny zvané trhanice, které se hojně
používaly od 16. století v oblasti Polabí a bývaly z tvrdého, listnatého dřeva. Na
5 VÝSLEDKY
19
Jesenicku nejsou trhanice obvyklé, jejich použití je v tomto kraji spíše raritou. Na Hané,
jejíž vzdálenost není velká, se ovšem hojně používaly na podlahy a stropy a také se jimi
vyplňují volné prostory u pilířových stodol.
Průčelí domu má tři stejně velká okna, která vedou do obytných prostor
a udává tak osobitý a typický tvar jesenického domu. Výplně otvorů v obytné části
stavby jsou deštěná okna dvoukřídlá spojená středovým srazem. Hospodářská část
stavby je opatřena pouze jednoduchými okny s mříží.
Stavba je ze smrkové dřeviny, což zapadá do šestého vegetačního stupně,
kde se smrkový porost vyskytuje spolu s jedlovým a bukovým porostem.
5.2 STAVEBNĚ TECHNICKÝ PRŮZKUM
V objektu byl proveden stavebně technický průzkum a zaměření stavby
dne 12. 6. 2015. Tento průzkum zajistil informace o objektu, které jsou stěžejní pro
vyhodnocení současného stavu a k dosažení cíle této práce, který spočívá ve stanovení
řešení obnovy objektu.
5.2.1 SVISLÉ KONSTRUKCE
5.2.1.1 SVISLÉ OBVODOVÉ KONSTRUKCE
Obvodové konstrukce stavby jsou roubené z polohraněných trámů, které
mají na jižní a východní straně v průměru 100 mm a na západní straně cca 200 mm.
Trámy jsou ze smrkového dřeva, což je způsobené lokální dostupností dřeviny
v blízkosti obce. Spojení nárožní je realizováno na tzv. rybinu s přesahem zhlaví.
Napojení podélných prvků u obvodové konstrukce je provedeno jednoduchým
přeplátováním.
Současný stav svislých konstrukcí je špatný. Vápenná kaše, kterou byla
původně konstrukce chráněná je již nenávratně pryč a na prvcích stěn se podepsala
aktivita biotických činitelů. Spáry mezi jednotlivými trámy byly původně vymazány
hlínou nebo vyplněny mechem, nyní spáry vyplněny nejsou.
Jižní a západní strana objektu je vychýlená a roubení ve spodní části
obvodové konstrukce je silně napadeno hmyzem, hnilobou a je vybočené. Podezdívka
se pod roubením sype a již nemůže plnit svoji funkci, proto se taktéž vyklání z původní
5 VÝSLEDKY
20
polohy a tak negativně působí na celkovou stabilitu objektu. Tento fakt způsobuje,
že se celá stavba naklání na jižní levou stranu (Obr. 7).
Z východní strany jde vidět jistý pokus o opravu roubení. Poškozený
trám, který vlivem snížených mechanických vlastností nebyl schopen nést zatížení, je
vyspravený heraklitovým obložením, které bylo přibité k opravovanému trámu. Pokus
o zpevnění základů byl také neúspěšný. Majitelé zde vyzdili cihly, které časem vybočily
a minuly se účinkem. Poškozený prvek je tedy nepodepřen( Obr. 17).
Obr. 7: Pohled na spodní část roubení na jižní levé straně objektu (vlastní)
Severní strana objektu je kamenná s dřevěnými přístavky, lze se tedy
domnívat, že zde byla dostavěna v pozdější době. Prostory na severní straně stavby
sloužily jako sklepy a prostory pro uskladnění sena, nebo jiných komodit.
5 VÝSLEDKY
21
Obr. 8: Severní strana objektu (vlastní)
Ze strany interiéru je roubení, téměř ve většině místností, skryto za
vápennou kaší nebo tapetami, proto nelze s jistotou určit v jakém stavu je konstrukce
v interiéru. Interiérové roubení – příčky mají tloušťku v průměru asi 150 mm.
V podkrovní části jsou dvě svislé konstrukce, které oddělují podkroví
na tři části. Část se štítem na východní straně, část se štítem na západní straně a střední
část půdy. Dělící konstrukce je vytvořená palubkami, které jsou přibité k nosným
sloupkům. Konstrukce je opatřena jednoduchými dveřmi, které nejsou původní.
Obr. 9: Napadení konstrukce tesaříkem krovovým (vlastní)
5 VÝSLEDKY
22
Napadení objektu dřevokazným hmyzem (obr. 9) a houbami je patrné
na všech stěnách s roubením. Nekrytá obvodová konstrukce je napadená povětšinou
tesaříkem krovovým ( Hylotrubes bajulus ).
Stěny opatřeny vápennou kaší a tapetami nebyly podrobně zkoumány,
majitelé nesouhlasili s destruktivními zásahy do konstrukce. Východní strana obvodové
konstrukce také nemohla být prozkoumána dopodrobna, je totiž z větší části prorostlá
popínavou rostlinou (obr. 10). Nelze ovšem považovat skrytou konstrukci
za nepoškozenou. Naopak lze předpokládat, že i skryté konstrukce jsou napadeny
škůdci.
Obr. 10: Pohled na severní a východní stranu objektu (vlastní)
5 VÝSLEDKY
23
Napadení jednotlivých prvků svislé konstrukce je znázorněno v tabulce níže. Pro přehlednost a rychlou orientaci jsou prvky
zobrazeny ve schématu s legendou.
Obr. 11: Schéma poškození prvků na jižní straně (vlastní)
5 VÝSLEDKY
24
Tabulka 3: Poškození prvků na jižní straně (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U (
m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
1 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,176 T, Č, H 4 VC
OBR.
12
2 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,267 T, Č, H 3 VC
OBR.
12
3 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,042 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
12
4 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,042 T, Č 3 CH, VČ
5 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,025 T, Č 2 CH
6 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,067 T, Č 1 CH
7 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,046 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
12
8 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,045 T, Č 3 CH
9 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,027 T, Č 2 CH
10 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,059 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
12
11 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,059 T, Č 3 CH, VČ
12 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,036 T, Č 2 CH
13 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,062 T 3 CH, VČ
14 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,123 T, Č, H 4 VC
OBR.
14
15 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,111 T, Č 3 VC
OBR.
14
16 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,095 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
14
17 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,069 T, Č 2 CH, VČ
OBR.
14
18 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,043 T, Č 2 CH
OBR.
14
5 VÝSLEDKY
25
19 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,096 T 1 CH
OBR.
14
20 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,204 T 1 CH
OBR.
14
21 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,094 T, Č, H 4 VC
OBR.
13
22 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,276 T, Č 4 VC
OBR.
13
23 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,278 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
13
24 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,259 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
13
25 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,074 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
13
26 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,074 T 2 CH, VČ
OBR.
13
27 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,465 T 2 CH, VČ
OBR.
13
28 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,143 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
13
29 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,046 T, Č 2 CH
OBR.
14
30 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,061 T, Č 2 CH
Obr. 12: Detail poškození prvku 1,2,3,7,10 (vlastní)
5 VÝSLEDKY
26
Obr. 13: Trám 21 až 27 (vlastní)
Obr. 14: Poškození prvku 14-20 a 29 (vlastní)
5 VÝSLEDKY
27
Obr. 15: Schéma poškození západní strany (vlastní)
5 VÝSLEDKY
28
Tabulka 4: Poškození západní strany (vlastní) ;
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U (
m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
31 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,244 T, Č, H 4 VC
OBR.
17
32 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,244 T, Č, H 4 VC
OBR.
17
33 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,045 T, Č, H 4 VC
OBR.
16
34 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,252 T, Č 2 CH
OBR.
16
35 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,137 T, Č 3 CH, VČ
OBR.
18
36 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,177 T, Č, H 4 VC
OBR.
18
37 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,055 T, Č, H 4 VC
OBR.
18
38 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,055 T, Č, H 3 CH, VČ
OBR.
18
39 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,091 T, Č, H 3 CH, VČ
40 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,040 T, Č 3 CH, VČ
41 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,043 T, Č 2 CH, VČ
42 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,047 T, Č 2 CH, VČ
43 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,039 T, Č 2 CH, VČ
44 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,039 T, Č 2 CH, VČ
5 VÝSLEDKY
29
Obr. 16: Poškození prvku 33 a 34 (vlastní)
Obr. 17: Poškození prvku 31,32 a 33 (vlastní)
5 VÝSLEDKY
30
Obr. 18: Poškození prvku 35 až39 (vlastní)
5 VÝSLEDKY
31
Obr. 19: Schéma východní strany objektu (vlaství)
5 VÝSLEDKY
32
Tabulka 5: Poškození východní strany objektu (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U (
m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
45 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,161 T, Č, H 4 VC
46 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,204 T, Č 3 VC
47 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,195 T, Č 3 CH, VČ
48 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,189 T, Č, H 3 CH, VČ
49 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,050 T, Č, H 3 CH,VČ
50 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,054 T, Č, H 2 CH, VČ
51 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,191 T, Č, H 2 VC
OBR.
20
52 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,138 T, Č 2 CH
OBR.
21
53 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,141 T 2 CH
OBR.
21
54 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,041 T, Č, H 3 CH, VČ
OBR.
21
55 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,038 T, Č, H 3 CH, VČ
OBR.
21
5 VÝSLEDKY
33
Obr. 20: Detail poškození prvku 51 (vlastní)
Obr. 21: Poškození prvku 51 až 55 (vlastní)
5 VÝSLEDKY
34
Obr. 22: Schéma poškození přesahů stropních trámů na jižní straně (vlastní)
5 VÝSLEDKY
35
Tabulka 6: Poškození přesahů stropních trámů na jižní straně (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U
(m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
56 STROPNÍ
TRÁM 0,007 T 1 CH
57 STROPNÍ
TRÁM 0,010
58 STROPNÍ
TRÁM 0,012
59 STROPNÍ
TRÁM 0,035
60 STROPNÍ
TRÁM 0,008 T
61 STROPNÍ
TRÁM 0,010
62 STROPNÍ
TRÁM 0,012 T 1 CH
63 STROPNÍ
TRÁM 0,010
64 STROPNÍ
TRÁM 0,010
65 STROPNÍ
TRÁM 0,008
66 STROPNÍ
TRÁM 0,009 T 1 CH
67 STROPNÍ
TRÁM 0,009 T 1 CH
5 VÝSLEDKY
36
5.2.1.2 SVISLÉ VNITŘNÍ KONSTRUKCE
Vnitřní svislé konstrukce se skládají ze zděné části a roubené části.
Zděné konstrukce se vyskytují v oblasti černé kuchyně a komína.
Obr. 23: Vnitřní svislé konstrukce,
1: Zděná konstrukce, 2: Roubená konstrukce
Vnitřní konstrukce jsou ve všech případech zakryty tapetami nebo
vápennou kaší. Nebyl u nich proveden stavebnětechnický průzkum, protože majitelé
nesouhlasili s destruktivním zásahem do konstrukce, který by průzkum doprovázel.
Nelze však předpokládat, že by nebyla konstrukce poškozená. Naopak, vzhledem
ke značnému poškození vnější obvodové konstrukce, lze předpokládat, že i vnitřní
konstrukce jsou napadené biologickými škůdci.
5 VÝSLEDKY
37
Obr. 24: Roubení zakryto tapetou (vlastní)
Obr. 25: Poškození roubené stěny z pohledu interiéru (vlastní)
Obr. 26: Schéma vnitřní konstrukce stěny v chodbě (vlastní)
5 VÝSLEDKY
38
Tabulka 7: Poškození vnitřní konstrukce stěny v chodbě (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U
(m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
68 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,130 H 2 VC
OBR.
27
69 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,130 H,T 3 VC
OBR.
27
70 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 H,T 2 VC
OBR.
27
71 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 H 2 VC
72 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 H 2 VC
73 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 H 3 VC
74 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 H 3 VC
Obr. 27: Poškození prvků 68 až 71 (vlastní)
5 VÝSLEDKY
39
5.2.1.3 VÝSLEDEK STP SVISLÝCH KONSTRUKCÍ
Tabulka 8: Tabulka prvků svislých konstrukcí určených k výměně (vlastní)
;
PR
VE
K
ČÍS
LO
SC
HÉ
MA
TU
S
PR
VK
EM
OB
JEM
PR
VK
U
(m3)
MA
TE
RIÁ
L
PR
VK
U
TY
P V
ÝM
ĚN
Y
1,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM
SC
HE
MA
Č.
11
0,176 SMRK VC
2,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,267 SMRK VC
3,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,042 SMRK VC
4,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,018 SMRK VČ
7,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,037 SMRK VČ
10,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,018 SMRK VČ
11,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,018 SMRK VČ
13,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,018 SMRK VČ
14,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,123 SMRK VC
15,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,111 SMRK VC
21,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,094 SMRK VC
22,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,276 SMRK VC
23,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,102 SMRK VČ
24,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,102 SMRK VČ
25,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,019 SMRK VČ
26,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,019 SMRK VČ
27,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,047 SMRK VČ
5 VÝSLEDKY
40
28,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,033 SMRK VC
31,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM
SC
HE
MA
Č.
15
0,244 SMRK VC
32,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,244 SMRK VC
33,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,045 SMRK VČ
35,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,041 SMRK VC
36,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,177 SMRK VC
37,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,055 SMRK VČ
38,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,014 SMRK VČ
39,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,032 SMRK VČ
40,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,013 SMRK VČ
41,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,016 SMRK VČ
42,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,016 SMRK VČ
43,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,024 SMRK VČ
44,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,024 SMRK VC
45,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM
SC
HE
MA
Č. 1
9
0,161 SMRK VC
46,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,204 SMRK VČ
47,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,122 SMRK VČ
48,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,118 SMRK VČ
49,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,015 SMRK VČ
50,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,016 SMRK VČ
51,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,191 SMRK VČ
5 VÝSLEDKY
41
54,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,022 SMRK VČ
55,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,023 SMRK VČ
68,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM
SC
HÉ
MA
Č.
26
0,130 SMRK VC
69,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,130 SMRK VC
70,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 SMRK VC
71,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 SMRK VC
72,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 SMRK VC
73,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 SMRK VC
74,000 POLOHRANĚNÝ
TRÁM 0,070 SMRK VC
PRVKŮ 47 KS CELKOVÝ
OBJEM 3,946 m
3
Stavba je již na první pohled zanedbaná a po prozkoumání konstrukce
se potvrdil alarmující stav. Rozsah poškození jednotlivých prvků je různorodý,
ale všechny prvky konstrukce by bylo vhodné chemicky ošetřit, aby se předešlo dalšímu
nežádoucímu šíření napadení. Pro znovuobnovení využívání stavby je potřeba nahradit
3,946 m3
dřevěných prvků. K výměně je tedy určeno 55,38% svislé konstrukce. Toto
číslo by se pravděpodobně zvyšovalo po strhání tapet a odstranění hliněné omítky, kde
se průzkum neprováděl. Do tohoto objemu není započítaný materiál. Který bude potřeba
na obnovu krovové konstrukce.
Část hospodářskách prostor jsou se stropní konstrukcí, která je vyzděná
vepřovicí. Strop je překlenutý dvěmi klenbami(obr.50). Mezi klenbami je konstrukce
porušena a ve stropě vznikla trhlina. Vznik této poruchy se může přisoudit špatně
zpevněnému svahu. Stěny sklepních prostor se sunou spolu se svahem a tím dochází
k poruše.Při obnově bude tato porucha odstraněna.
5.2.2 KROV
Stavba je krytá sedlovou střechou, která má sklon od 31°do 48°. Lehkou
eternitovou krytinu nese hambálkový krov, který přechází v západní polovině stavby na
5 VÝSLEDKY
42
klasický vaznicový krov s vrcholovou vaznicí, do které jsou osedlány jednotlivé krokve.
Jednotlivé prvky krovové konstrukce jsou ze smrkového dřeva. Hambálek
u hambálkové konstrukce je na obou koncích opatřen rybinovým plátem. Celá krovová
soustava je vynesena na pozednici, která leží na stropních trámech. Krovová konstrukce
je ošetřena vápennou směsí, nelze tedy určit celé poškození prvků.
V části konstrukce s hambálkem lze pozorovat starší krytinu střechy a to
šindele, které byly později překryty krytinou z eternitu. Část konstrukce střechy
se vyznačuje novějšími spoji. Jejich provedení naznačuje, že střecha je zrekonstruovaná
a i dřevěné prvky nejsou poškozené v takové míře jako obvodová konstrukce.
Podle STP je část krovu nad obytnou částí starší, než část druhá, nicméně
nelze s určitostí říct, že by byl krov původní. Krov byl rekonstruován v době, kdy byla
dostavovaná hospodářská část. Z toho důvodu jsou nad hlavní částí stavby dva typy
krovové konstrukce – to je konstrukce vaznicová a hambálková. Krokve jsou osedlány
do pozednice, která leží na stropních trámech. Tento typ konstrukce je na 18. století
neobvyklý, z toho lze usuzovat, že se celý krov upravoval v době užívání stavby.
V části s hambálkovou konstrukcí krovu lze pozorovat dřevěný šindel,
což je zřejmě původní krytina stavby. Proto usuzujeme, že i hambálkový krov pod
šindeli je původní. Druhá polovina střechy se rekonstruovala při dostavbě sklepů
a šindel se pod krytinou již nevyskytuje.
Obr. 28: Krovová konstrukce ve 3D (vlastní)
5 VÝSLEDKY
43
Obr. 29: Schéma poškození krovu 1 (vlastní)
Tabulka 9: Poškození prvků krovu 1 (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U (
m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
1 HAMBÁLEK 0,018 T, Č, H 3 VC FOTO
30
2 KROKEV 0,071 T 1 CH FOTO
30
3 POZEDNICE 0,394 T 1 CH FOTO
30
4 KROKEV 0,071 T, H 3 VC FOTO
30
5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH
6 KROKEV 0,082 T, H 4 VC
7 POZEDNICE 0,154 T, H 4 VC
5 VÝSLEDKY
44
Obr. 30: Foto poškození krovu 1 (vlastní)
5 VÝSLEDKY
45
Obr. 31: Schéma poškození krovu 2 (vlastní)
Tabulka 10: Poškození prvků u krovu 2 (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U
(m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
1 HAMBÁLEK 0,018 T 1 CH
2 KROKEV 0,071 T 2 CH, VČ
3 POZEDNICE 0,394 T, CH 3 CH
4 KROKEV 0,071 T, H 3 CH, VČ
5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH
6 KROKEV 0,082 T, H 4 VC
7 POZEDNICE 0,154 T, H 4 VC
5 VÝSLEDKY
46
Obr. 32: Schéma poškození krovu 3, 4 a 5 (vlastní)
Tabulka 11: Poškození krovu 3, 4 a 5 (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U (
m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
1 HAMBÁLEK 0,018 T 1 CH
2 KROKEV 0,071 T 2 CH
3 POZEDNICE 0,394 T, CH 3 CH
4 KROKEV 0,071 T, H 3 CH
5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH
6 KROKEV 0,082 T, H 3 CH,VČ
7 POZEDNICE 0,154 T, H 3 VC
8 KROKEV 0,025 T, H 4 VC
9 POZEDNICE 0,024 T, H 4 VC
5 VÝSLEDKY
47
Obr. 33: Schéma poškození krovu 6 (vlastní)
Tabulka 12: Poškození prvku 6 (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U (
m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
1 HAMBÁLEK 0,018 T 1 CH
2 KROKEV 0,071 T 2 CH
3 POZEDNICE 0,394 T, H 2 CH
4 KROKEV 0,071 T, H 2 CH
5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH
5 VÝSLEDKY
48
Obr. 34: Schéma poškození prvků krovu 7 a 8 (vlastní)
Tabulka 13: Poškození prvků krovu 7 a 8 (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U (
m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
2 KROKEV 0,071 T 2 CH
3 POZEDNICE 0,394 T, H 2 CH
10 VAZNICE 0,088 - - -
11 KROKEV 0,200 T, H 3 CH,VČ
12 POZEDNICE 0,154 T, H 2 CH
5 VÝSLEDKY
49
Obr. 35: Schéma prvků krovu 9 (vlastní)
Tabulka 14: Poškození prvků krovu 9 (vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
OB
JEM
PR
VK
U (
m3)
TY
P
PO
ŠK
OZ
EN
Í
ST
UP
EŇ
PO
ŠK
OZ
EN
Í
SA
NA
CE
FO
TO
2 KROKEV 0,071 T 2 CH
3 POZEDNICE 0,394 T, H 2 CH
5 POZEDNICE 0,394 T 1 CH
10 VAZNICE 0,088 - - -
11 KROKEV 0,200 T, H 3 CH,VČ
12 POZEDNICE 0,154 T, H 2 CH
5 VÝSLEDKY
50
Tabulka 15: Tabulka prvků krovové konstrukce určených k výměně
(vlastní)
ČÍS
LO
PR
VK
Ů
PR
VE
K
ČÍS
LO
SC
HÉ
MA
TU
S
PR
VK
EM
OB
JEM
PR
VK
U
(m3)
MA
TE
RIÁ
L
PR
VK
U
TY
P V
ÝM
ĚN
Y
1 HAMBÁLEK
SCHÉMA Č.
29
0,018 SMRK VC
4 KROKEV 0,071 SMRK VC
6 KROKEV 0,082 SMRK VC
7 POZEDNICE 0,154 SMRK VC
2 KROKEV
SCHÉMA Č.
31
0,020 SMRK VČ
4 KROKEV 0,057 SMRK VČ
6 KROKEV 0,082 SMRK VC
6 KROKEV
SCHÉMA Č.
32
0,058 SMRK VČ
8 KROKEV 0,075 SMRK VC
9 POZEDNICE 0,073 SMRK VC
11 KROKEV SCHÉMA Č.
33 0,038 SMRK VČ
11 KROKEV SCHÉMA Č.
34 0,019 SMRK VČ
PRVKŮ 12 KS CELKOVÝ
OBJEM 0,747 m
3
Krov nad roubenou částí stavby je napadený hmyzem, ale v menší míře
než dřevěné prvky v roubení. Je to hlavně z důvodu toho, že byl krov rekonstruovaný.
Velkou roly také hraje nátěr, kterým je opatřen krov a který tak částečně omezuje
činnost hmyzu ve dřevě v západní polovině stavby. Východní strana objektu je
bez ošetření.
5 VÝSLEDKY
51
Největší poškození lze pozorovat na prvním a druhém krovu ze západní
strany, kde se projevuje velká vlhkost a dřevěné prvky jsou napadeny hnilobou
a dřevokazným hmyzem. Větší vlhkost je v konstrukci hlavně kvůli popínavé rostlině,
která roste po západní straně objektu a je prorostlá až do krovové konstrukce. Negativní
důsledky vlhkosti lze pozorovat na celé západní stěně stavby.
Čím více se vzdalujeme od západní strany stavby, tím méně jsou krovy
nad roubenou částí objektu poškozeny. Z východní strany objektu je potřeba vyměnit
pouze část krokví, kde jsou ve styku s dřevěným přístavkem nad hospodářskou částí.
Dřevěné prvky jsou tady vystavené větší vlhkosti a dřevo tak degradovalo rychleji a je
napadené plísní. Poškození těchto krokví bohužel nelze zjistit téměř v polovině jejich
délky, jsou totiž nepřístupné. Pozednice pod těmito krokvemi je potřeba nahradit.
Střešní konstrukce nad hospodářskou částí stavby je ve většině případů
ve velice špatném stavu. Prvky jsou již na první pohled napadeny hnilobou
a dřevokazným hmyzem. Lze to přičíst zvýšené vlhkosti a menší dimenzi prvků.
Prakticky většina prvků nad touto částí stavby je potřeba vyměnit nebo alespoň částečně
nahradit.
Vzhledem ke konstrukci prvku lze předpokládat, že krov je jednou
z nejnovějších částí stavby. Hambálková konstrukce na západní straně stavení je
nejstarší. Prvky konstrukce jsou ošetřeny vápnem. Pod eternitovou střešní krytinou je
vidět starší pokrývka střechy- dřevěné šindele. Šindele jsou již ve velice špatném stavu
a jsou napadeny hnilobou (obr. 53). Krokve jsou spojeny plátováním a celému systému
dodává funkčnost hambálek, který je připojen ke krokvím pomocí plátu se zámkem.
Naopak, vaznicová soustava ve východní polovině objektu je novější
a lze předpokládat, že se krov rekonstruoval v době, kdy se dostavovala hospodářská
část. Krov zastřešuje hlavní i hospodářskou část objektu a chybí zde pozůstatky dřívější
krytiny, která jde vidět v druhé polovině stavby. Krov má vrcholovou vaznici a krokve
průběžné až do hospodářské části jsou osedlány do roubené stěny. Vrcholovou vaznici
nesou z obou stran štítové prvky. Ve štítu na západní straně lze pozorovat hambálek
plátovaný do soustavy krokví, to je jediný pozůstatek starší konstrukce v této části
střechy. Do konstrukce je pomocí plátu připojena třetí krokev, která zastřešuje sklep.
5 VÝSLEDKY
52
Obr. 36: Konstrukce střechy ze západní strany (vlastní)
5.2.3 STROPNÍ KONSTRUKCE
Stropy v celém objektu jsou trámové. V západním pokoji je trámový
strop s viditelnými trámy a záklopem. Trámy jsou natřeny hnědou barvou (obr. 37).
V samotné místnosti nebyla zpozorována činnost hmyzu, ale vzhledem k lokálnímu
napadení jednotlivých zhlaví trámů, lze předpokládat, že i v interiéru budou prvky pod
nátěrem napadeny. V tomto názoru mne utvrzuje fakt, že nátěr je na některých částech
trámů porušen a lze tak pozorovat lokální činnost hmyzu.
Ve východním a na něj navazujícím severním pokoji je taktéž trámový
strop, nicméně, tentokrát je zakrytý podbitím z rákosové omítky. Vzhledem k tomu,
že jsou dřevěné prvky skryty za podbitím, nebyl proveden jejich průzkum, ale lze
předpokládat, že je trámový strop napadený hmyzem. Podbití je již narušeno. Celý strop
v obou pokojích je nakloněný, což je způsobeno nakloněním jižní stěny. (obr. 38)
Při obnově objektu bude potřeba jednotlivé stropní konstrukce rozebrat
a poškozené části prvků nahradit.
5 VÝSLEDKY
53
Obr. 37: Trámový strop s viditelnými trámy (vlastní)
Obr. 38: Trámový strop s podbitím (vlastní)
5 VÝSLEDKY
54
5.2.4 PODLAHA
V celém objektu je stejný druh podlahy a to tesařská- prkenná. Jednotlivá
prkna různých šířek jsou zde natupo přiražená k sobě a přibitá do polštářů pod nimi.
Podlaha v západní světnici je celkem zachovalá. Nevykazuje žádné napadení hnilobou
ani dřevokazným hmyzem. Po dobu let, kdy se stavba užívala, se pravděpodobně
nerekonstruovala, pouze se odstranily poruchy.
Ve východním a severním pokoji je podlaha překrytá kobercem.
Ve východním pokoji je podlaha ve značně poškozeném stavu. U jižní strany je
dokonce zborcená. Je zde jasně viditelné napadení dřevokaznými škůdci. Tomuto stavu
napomohlo i zborcení jižní strany roubené stěny.
Podlahy ve východním a severním pokoji nemohly být prozkoumány
celé, slouží totiž jako skladiště věcí a byly zastavěné. Práci znemožnil také koberec
položený na prkenné podlaze.
Podlaha v předsíni s kuchyní je hliněná, bez jakékoliv úpravy. Taktéž
hospodářská část stavby je s hliněnou podlahou bez úprav.
5.2.5 STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÉ VÝROBKY
V objektu není příliš mnoho stavebně truhlářských výrobků. Většina výrobků
je původních a jsou značně zdevastovaném stavu. Jako nejlépe zachované se jeví
schody, které nejsou původní.
5.2.5.1 OKNA
Okna jsou v roubené části stavby ve většině případů deštěná, dvoukřídlá.
Na jižní straně stavby jsou tři téměř totožná okna. Všechna tři okna jsou ve špatném
stavu. Na jejich dnešní podobě se podílelo více faktorů. Povětrnostní podmínky, vyšší
vlhkost a degradace materiálu škůdci se na oknech podepsala, a tak je potřeba všechny
výplně otvorů na jižní straně vyměnit.
Na oknech lze i pozorovat mechanické poruchy vlivem neustálého
zatížení již porušeným roubením. Tlak na okna byl takový, že se stlačila a skleněná
výplň z nich vypadala. Většina oken ve stavbě tak nemůže plnit svoji původní funkci.
5 VÝSLEDKY
55
Obr. 39: Okno na jižní straně stavby (vlastní)
Okna na jižní straně jsou ve špatném stavu také vlivem nakloněním
stavby. Dřevěné prvky oken jsou popraskané a většinou bez výplně. Okna byla natřená
na zeleno, ale nátěr lze pozorovat již pouze lokálně.
Třetí okno na jižní straně je již bez exteriérových křídel (Obr. 40). Okno
je natřeno bílou barvou, která je již popraskaná a lokálně chybí úplně.
Obr. 40: Okno na jižní straně stavby (vlastní)
5 VÝSLEDKY
56
Okna na východní straně jsou napadená dřevokazným hmyzem a lokálně
napadena hnilobou. Je na nich vidět, že byly postupem času opravované. Dvě okna jsou
se skleněnou výplní a třetí je zevnitř vyplněné stavebním materiálem.
Obr. 41: Okno na východní straně (vlastní)
Obr. 42: Detail napadení okna na východní straně (vlastní)
Na východní straně objektu jsou ještě dva okenní otvory ve zděné části
stavby. Oba otvory jsou vyplněné jednoduchým dřevěným oknem. Tato okna jsou ve
velmi špatném stavu.
Na západní straně objektu jsou dvě okna v obytné části domu a jedno
vedoucí do hospodářské části. Okna jsou poškozená hnilobou a svoji práci tu udělal
i dřevokazný hmyz.
5 VÝSLEDKY
57
Obr. 43: Detail okna na západní straně (vlastní)
Obr. 44: Detail poškození okna na západní straně (vlastní)
V každém štítu je jedno okno. Okna vypadají zachovale. Vzhledem
k výšce umístění nebyla blíže prozkoumána. Vzhledem k velkému poškození štítu
na západní straně lze předpokládat, že i okno nebude v dobrém stavu.
Okna na severní straně domu jsou malá, zamřížovaná. Jedná
se o jednoduchá okna se skleněnou výplní.
5 VÝSLEDKY
58
Obr. 45:Okno na severní části objektu (vlastní)
5.2.5.2 DVEŘE
Dveře na jižní straně objektu, tedy vchodové dveře, jsou v celku
v zachovalém stavu. Nicméně lze na nich pozorovat degradaci vlivem povětrnostních
podmínek. Zárubeň je napadená hmyzem. Dveře jsou klasické rámové. V průběhu
užívání stavby byly několikrát přetřeny, ošetření na dveřích již skoro není. Typ dveří
a jejich poměrně zachovalý stav nám napovídá, že nejsou původní.
Obr. 46: Vchodové dveře (vlastní)
5 VÝSLEDKY
59
Vchodové dveře do hospodářské části jsou kovové s kovovou zárubní.
Dveře jsou natřené hnědou barvou. Dveře nejsou zcela určitě původní.
Jediné interiérové dveře v objektu oddělují hospodářskou část od obytné.
Jsou sbité z prken, které jsou přibity na dvě horizontální desky a jednu diagonálu. Jsou
ve značně devastačním stavu.
Obr. 47: Dveře oddělující hospodářskou a obytnou část (vlastní)
Dveře do jednotlivých místností již chybí. Zůstaly ovšem rámové
zárubně, které dokazují, že tu výplň bývala. Zárubně vykazují poškození biotickým
činitelem.
5.2.5.3 SCHODIŠTĚ
V objektu jsou schody celkem troje. První schody, které byly
prozkoumány, jsou umístěné hned v předsíni s kuchyní a vedou na půdu. Jedná se
o schodiště schodnicové s bočnicemi, žebříkové se sklonem 59°, o osmi stupních
o výšce 243 mm. Nášlapná šířka stupňů je 182 mm.
5 VÝSLEDKY
60
Schodiště je ošetřeno barvou, která se již lokálně odlupuje. Stupně
i bočnice jsou zachovalé, nenapadené biotickými škůdci. Konstrukce je zavěšená
do stropu a ve spodní části leží na dřevěném podkladu o výšce 198 mm. Konstrukce je
bez zábradlí o šířce 704 mm.
Jednotlivé stupně jsou do bočnice jednoduše začepovány. Schodiště není
připevněno k roubené stěně, ale je pouze opřené o strop.
Obr. 48: Schodiště na půdu (vlastní)
Další schodiště je v hospodářské části domu a předěluje výškový rozdíl
mezi obytnou a hospodářskou částí. Jedná se taktéž o schodnicové schodiště s osmi
stupni bez podstupnice. Celá konstrukce je zavěšená do konstrukce sloužící jako
mezipatro k uskladnění suchých potravin a krmiva pro zvířata.
Podesta je podepřena sloupky, které taktéž přenáší zatížení schodiště.
Konstrukce je opatřena zábradlím. Schodiště není v dobrém stavu, nicméně po ošetření
barvou a výměně podpěrné konstrukce lze využít. Sklon zařazuje schodiště mezi
žebříkové. Vzhledem ke špatnému světlu v místnosti, nebylo možné pořídit kvalitní
fotografii.
5 VÝSLEDKY
61
Podesta a na ní navazující mezipatro jsou z prostě sražených prken
natupo nabitých k polštářům pod nimi. Ty jsou podepřeny uprostřed sloupky a z jedné
strany stěnou.
Obr. 49: Schéma schodiště (vlastní)
Třetí schodiště je vyrovnávací před vstupními dveřmi. Je vyhotoveno
z betonu a není původní.
Stavba je opatřena ještě jednou vyrovnávací konstrukcí. Ve sklepní části
vyrovnává rozdíl výšek místností. Jedná se o schodnicové schodiště o třech stupních
z deskového materiálu.
5 VÝSLEDKY
62
5.3 NÁVRH OBNOVY
Shromážděné informace umožňují objektivně posoudit a vyhodnotit
jednotlivé konstrukční prvky objektu.
5.3.1 HISTORICKY VĚRNÁ VARIANTA OBNOVY
Hlavní variantou obnovy objektu byla zvolena rekonstrukce podle
dobových zdrojů. Stěžejní pro tuto obnovu je STP, který odhalil vady v historické
konstrukci. Vzhledem k tomu, že stavba nebyla v minulosti nějak zvlášť
rekonstruována, neměla by změnit stávající podobu, pouze se odstraní poruchy.
5.3.1.1 SVISLÉ KONSTRUKCE
Pro obnovu svislých konstrukcí je potřeba strhnout tapety a očistit trámy
od vápenné kaše. Po odkrytí konstrukce pravděpodobně dojde k objevení skrytého
poškození trámů, tyto trámy budou posléze sanovány spolu s ostatními trámy. Nově
odkryté poruchy bude potřeba odstranit výměnou prvků nebo jejich částí. Podle STP je
nutné neprodleně vyměnit několik prvků. Tyto prvky budou nahrazeny prvky stejného
typu, nejlépe z lokálních zdrojů. Prvky budou mít stejnou výšku, šířku
i hloubku. Budou opracované podle dobových technologií. Prvky by měly být
z jehličnatého řeziva, které se kolem Žulové hojně vyskytuje.
Dřevěné konstrukce se, po thermosanaci nebo sanací mikrovlnami, musí
ošetřit chemickou ochranou. K tomu je v hodný Bochemit Plus P.
Obr. 50: Porucha trámů
5 VÝSLEDKY
63
Při obnově svislé konstrukce je potřeba obnovit i podezdívku. To by
znamenalo vybourat podezdívku vybočenou a nahradit ji novou podezdívkou. Lze
předpokládat, že kameny byly získány přímo v Žulové, kde se těží kamenivo již od 18.
století. Lze tak zajistit jistou autentičnost prvků. Taktéž hospodářská část objektu je ve
velice zbědovaném stavu a vyzděné části jsou popraskané. Proto by se i tyto části měly
opravit a to právě při rozebírání stěn.
Dále je potřeba zpevnit svah, aby se do budoucna zabránilo sesuvům
a pohybům půdy, a tím pádem se předešlo narušení základové části stavby. Podezdívku
je potřeba opravit hlavně pod jižním a západním roubením, kde je již ve špatném stavu
a má negativní vliv na roubení. Po zpevnění svahu lze opravit i strop s trhlinou
v hospodářské části. Pro účel této obnovy stačí strop podepřít aby se trhlina
nezvětšovala.
Obr. 51: Detail základů na jižní straně (vlastní)
Obr. 52: Trhlina ve stropě v hospodářské části objektu (vlastní)
5 VÝSLEDKY
64
Ve fázi výměny prvků je dobré také připravit otvory na okna a dveře.
Okna budou v drtivé většině nahrazeny novými.
5.3.1.2 KROVOVÁ KONSTRUKCE
Při obnově je doporučeno strhnout současnou krytinu a nahradit
poškozené prvky novými dle tabulky 14, odstranit dřevěný šindel pod stávající krytinou
a nahradit krytinu šindelem štípaným, což je pro tuto oblast význačný prvek. Štípaný
šindel má délku 450 až 500 mm, měl by být impregnovaný, což zajistí větší trvanlivost
šindele. Krytinu lze upevnit na jehličnaté latě pozinkovanými hřebíky.
Štítové bednění na východní i západní straně doporučuji vyměnit
za nové, při zachování oken ve štítu, které jsou pro tento kraj význačným prvkem a jsou
tak zcela jistě původní. Okna nejsou prozkoumána dopodrobna, jejich průzkum
neumožňoval technický stav stavby a sršní hnízdo na východní straně. Lze
předpokládat, že bude potřeba okna nahradit historicky věrnou replikou.
Obr. 53: Pohled na původní krytinu (vlastní)
5.3.1.3 STROP
Nebyl zjištěn žádný zásah do konstrukce stropů, lze tedy předpokládat,
že stropy jsou původní. Jediný zásah do konstrukce stropu je nátěr přiznaných trámů.
Lze předpokládat, že po odkrytí trámů bude potřeba odstranit vady vzniklé biotickým
napadením trámů.
5.3.1.4 PODLAHY
Podlahy v roubeném objektu jsou původní, lze předpokládat, že
v průběhu užívání se pouze měnila poškozená prkna a nebyl proveden větší zásah
do konstrukce. Ve východním a severním pokoji bude potřeba vyměnit prkna a polštáře
podlahy napadené hnilobou a hmyzem. Prkna nejsou podrobně zkoumána, jsou totiž
5 VÝSLEDKY
65
překryta kobercem a oba pokoje slouží jako skladiště nepotřebných věcí. Tento fakt
znemožňoval detailní prozkoumání podlahy.
Při obnově bude potřeba odstranit prkna sražené k sobě natupo,
prozkoumat polštáře a odstranit poruchy. Podlaha bude nově mít štěrkový násyp. Prkna
budou k sobě sražená natupo a přibíjena k polštářům. Prkna a polštáře určené k výměně
budou nahrazeny prvky z jehličnatého řeziva o stejné dimenzi. Povrchovou úpravu lze
realizovat pomocí teakového oleje nebo voskovým olejem.
5.3.1.5 STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÉ VÝROBKY
5.3.1.5.1 OKNA
Předpokládá se, že všechna okna v objektu budou nahrazena věrnými
replikami
Obr. 54: Poškozené okno na jižní straně domu (vlastní)
5.3.1.5.2 DVEŘE
Vchodové dveře v roubené stavbě jsou sice staré, ale podle typu dveří
nelze říci, že by byly původní. Pro zachování autentičnosti lze nechat vyrobit dveře
rámové dělené na více částí (nejčastěji se používalo dělení na šest částí). Rámová
zárubeň může sice zůstat v současném stavu, je ovšem potřeba část nahradit.
Interiérové dveře bohužel nejsou zachyceny na žádné dobové fotografii.
V současné době se v objektu nachází pouze jedny interiérové dveře a ty oddělují část
obytnou od části hospodářské. Lze předpokládat, že jsou původní. Při obnově
doporučuji tyto dveře nahradit věrnou replikou.
5 VÝSLEDKY
66
Exteriérové dveře v hospodářské části stavby jsou kovové, nejsou
původní. Při obnově je potřeba nahradit dveře i se zárubní za klasické rámové dveře.
5.3.1.5.3 SCHODIŠTĚ
V současné době jsou v roubené stavbě dvě žebříková schodiště o osmi
stupních a dvě vyrovnávací schodiště o třech stupních. Vzhledem k velice zachovalému
stavu schodiště z obytné části na půdu lze předpokládat, že není původní. Nicméně
zapadá do lidové architektury objektu, není tedy důvod ho měnit. Je potřeba obnovit
nátěr.
Schodiště v hospodářské části stavby je v zanedbaném stavu, ale po
podepření novou sloupkovou konstrukcí a přetření nátěrem se může znovu používat.
Vyrovnávací schodiště nejsou původní a neslučují se s objektem, a proto
je potřeba je během obnovy odstranit.
5.3.1.6 POSOUZENÍ VARIANTY
Tato varianta obnovy není vhodná, pokud by se v objektu uvažovalo
o dlouhodobém využívání stavby. Využití stavby se tak omezuje pouze na letní měsíce.
Bohužel tato varianta značně snižuje komfort užívání stavby. V objektu není zavedena
voda, chybí zde WC i koupelna, proto nelze počítat s jejím dalším využitím k obývání.
Stavba po obnově může sloužit jako odkaz dalším generacím. Lze
ji využít jako celoroční expozici, která by byla zcela určitě hojně navštěvovaná turisty.
V tomto případě by bylo vhodné dát na pozemek vedle stavby chemické WC, které by
vypadalo jako dobové suché WC.
Návrh obnovy pouze zajišťuje její historickou hodnotu a zachovává ráz
a původní podobu stavby. Rekonstrukce bude odpovídat dobovým zvyklostem
a majitelé tedy získají objekt s historickou hodnotou.
5 VÝSLEDKY
67
Tabulka 16: Orientační výpočet nákladů na materiál historické obnovy
objektu (vlastní)
DODÁVKA VČETNĚ
PRÁCE MNOŽSTVÍ
CENA ZA
JEDNOTKU
CENA ZA
POLOŽKU (Kč)
ŘEZIVO NA SVISLÉ KONSTRUKCE
4,5 m3 20700 Kč/m3 93 150,00 Kč
ŘEZIVO NA KROV 0,747 m3 16000 Kč/m3 11 952,00 Kč
ŠINDELE ŘEZANÉ 108,71 m2 900 Kč/m2 97 839,00 Kč
NÁTĚROVÁ HMOTA NA DŘEVO
50l 700 Kč/l 35 000,00 Kč
ŘEZIVO NA ŠTÍTY 80 m2 600 Kč/m2 48 000,00 Kč
ŘEZIVO NA PODLAHY 29.4 m3 600 Kč/m2 17 640,00 Kč
OKNA 8 ks / 127 752,00 Kč
DVEŘE 5 ks / 75 000,00 Kč
CHEMICKÉ WC 1 ks 7500 Kč/ks 7 500,00 Kč
CELKEM: 513 833 Kč
OBNOVA VAD SKRYTÝCH KONSTRUKCÍ
KONSTRUKCE NEDŘEVĚNÉ
LIKVIDACE VYMĚNĚNÉHO MATERIÁLU
MOŽNÉ VÍCEPRÁCE
ORIENTAČNÍ NÁKLADY
POTŘEBNÉ K OBNOVĚ 1 500 000,00 Kč
Tabulka 17: Orientační náklady na chemickou ochranu a thermosanaci,
popřípadě Mikrovlnou sanaci (vlastní)
POLOŽKA MNOŽSTVÍ CENA ZA
JEDNOTKU
CENA ZA
POLOŽKU (Kč)
THERMOSANACE KROVU 202 m3 152 Kč/m3 30 704,00 Kč
THERMOSANACE ROUBENÍ 237,22 m3 152Kč/m3 36057, 44 Kč
SANACE MIKROVLNAMI 255 m 500 m 125 000,00 Kč
CHEMICKÁ OCHRANA 50 Kg 228 Kč/kg 11 400,00 Kč
CELKEM S THERMOSANACÍ 78 161,44 Kč
CELKEM SE SANACÍ MIKROVLNAMI 136 400,00 Kč
5 VÝSLEDKY
68
Tabulka 18: Orientační cena sanace mikrovlnami (sanace dřeva)
Trámy
do 15*15cm cca 300-390 Kč/bm
do 20*20cm/ cca 370-450 Kč/bm
nad tento rozměr cca 480-500Kč/bm
„Nad tyto rozměry se cena stanoví individuálně a je třeba brát v potaz situaci na
místě a náročnost umístění generátorů (váha okolo 14 kg). Cena může být vyšší
o 20-100%. Pro stanovení ceny za sanaci je optimální obhlídka přímo na místě.“
(Sanace dřeva).
Obr. 55: Historicky věrná varianta obnovy (vlastní)
5.3.1.7 POSTUP OBNOVY
V první řadě se musí označit všechny prvky. Obnova bude probíhat od
terénu směrem k hřebenu střechy. Je potřeba rozebrat roubené stěny. Konstrukce nad
stěnami budou podepřeny ocelovými stavebními stojkami. Po podepření konstrukcí lze
rozebrat všechny roubené prvky, které jsou určené k výměně. Zbytek trámů lze svázat
ke stropu a nechat je zavěšené po dobu obnovy svislých konstrukcí. K tomu nám
poslouží popruhy s ráčnou o dané únosnosti. Než se začne stěna skládat zpět, spolu
s vyměněnými prvky, je potřeba opravit podezdívku. Trámy se pak mohou pokládat
na novou konstrukci podezdívky. Nové prvky konstrukcí musí mít menší rozměr kvůli
sedání stavby – stavba sedá zhruba 6 mm/ 1 m. Vzhledem k tomu, že se musí vyměnit
pravděpodobně i vnitřní příčky, stavba bude sedat plošně. Na toto je potřeba myslet také
při montáži oken a dveří a napojení dřevěné konstrukce na zděnou konstrukci. Spára
mezi STV výrobky a roubenou stěnou se může vyplnit stlačitelnou izolací a obložit.
5 VÝSLEDKY
69
Sanace prvků poškozených dřevokaznými škůdci se může provádět
thermosanací nebo sanací mikrovlnami. Každý způsob sanace má své výhody
a nevýhody. Thermosanaci lze provádět před výměnou poškozených prvků, nebo
po výměně poškozených prvků. Thermosanace je sice levnější, ale dřevo se v tomto
případě vysuší a mění rozměr.
Předpokládá se, že konstrukční řezivo bude mít vlhkost 15% ±3%
a v průběhu thermosanace se konstrukční dřevo vysuší a seschne. Mezery mezi trámy
se zvětší a ucpávka mezi trámy se uvolní. To je problém, při použití thermosanace až
po výměně prvků a opravě ucpávky – ucpávka může vypadat a bude se muset dělat
znovu. V případě thermosanace poškozeného dřeva před výměnou prvků je potřeba
stavbu utěsnit. Toto utěsnění je možné vytvořit například pomocí neprodyšného
materiálu, do kterého se stavba obalí. Tato technologie by však byla výrazněji
nákladnější, než thermosanace po obnově poškozených prvků.
Sanace mikrovlnami je nákladnější a složitější na provedení. Pokud je
dřevo napadeno larvami dřevokazného hmyzu, jsou zahubeny následkem přehřátí. Je
dokázáno, že k hubení dojde, je – li larva mikrovlnami ohřívána na teplotu nad 55°C
alespoň po dobu 10 minut.
Spáry mezi trámy budou ucpány přírodním materiálem jako je mech
a hliněná vymazávka. Spolu s roubenými stěnami je potřeba obnovit i stěny kamenné
v hospodářské části objektu a s nimi i strop sklepa. Po zpevnění svahu se může strop
podepřít podpěrami a tím se zastaví další zvětšování poruchy.
Spolu se stěnami proběhne i oprava podlah. Ta spočívá v jejich
rozebrání, opravě poruch a vrácení konstrukce do původního stavu. Pro provedení
obnovy bude potřeba dočasně odstranit schodiště. V této fázi je potřeba zpevnit stropní
konstrukci ve sklepě pomocí vzpěr.
Střešní konstrukce bude zbavena krytiny a latí. Poté budou nahrazeny
poškozené prvky a odstraněno bednění ze štítů. Po rozebrání střechy budou zpevněny
nebo nově vyzděny svislé obvodové stěny v severní části objektu. Po nahrazení
poškozených prvků bude konstrukce zakryta šindelovou krytinou. Šindele se přibíjí na
latě.
5 VÝSLEDKY
70
Při obnově střešní konstrukce bude zároveň obnovena i stropní
konstrukce. U stropní konstrukce se nepředpokládá velký rozsah poruch, Nicméně
je potřeba konstrukce rozebrat. Odkrytí konstrukcí odhalí poruchy, které budou
vyměněny. Po odstranění poruch se stropní konstrukce vrátí do původního stavu.
Stavebně truhlářské výrobky budou montovány do již obnoveného
roubení. Schodiště, které bylo již v první fázi demontováno, bude zpět namontováno.
5 VÝSLEDKY
71
5.3.2 VARIANTA NOVODOBÉ KONSTRUKCE
Další varianta obnovy vychází z dnešních požadavků na bydlení. Jedná
se o silné zásahy do původního rázu stavby a objekt by tak ztratil veškerou svoji
historickou hodnotu. V tomto případě se pro změny ve stavbě hodí spíše název
rekonstrukce než obnova.
V objektu je potřeba zvýšit světlou výšku místností, zrekonstruovat
původní černou kuchyň, zřídit koupelnu s WC a mnoho dalších věcí, které jsou
požadované pro objekty pro trvalé užívání.
Koupelnu s WC doporučuji zřídit v hospodářské části objektu, kde
by byla technická místnost, koupelna s WC a prádelna. Nově by se musela zřídit
i kuchyň, kterou navrhuji vytvořit v západní síni, kde je část kamenné stěny.
V objektu je potřeba vytvořit i nové vytápění. Lze jej vytvořit předěláním
původní černé kuchyně.
Tato varianta rekonstrukce bude velice nákladná a náročná, a i přes to
nebude objekt vyhovovat platným normám a požadavkům na budovy k celoročnímu
užívání.
V neposlední řadě je potřeba zpevnit a opravit, popřípadě prohloubit
podezdívku a opravit zadní část domu, která dříve sloužila jako chlévy a vytvořit z ní
místnosti sloužící k osobní hygieně.
5.3.2.1 SVISLÉ OBVODOVÉ KONSTRUKCE
Svislé konstrukce v objektu se musí zvýšit tak, aby se ve všech
místnostech zvýšila světlá výška, která je teď nedostačující. Světlá výška místností je
teď cca 1700 mm, minimální světlá výška je podle normy ČSN 73 4301 Obytné budovy
(6.2004) rovno nebo více jak 2,5 m. Je tedy potřeba jednotlivé světlé výšky místností
zvýšit v průměru o 800 mm. Tomu odpovídají zhruba 3 polohraněné trámy o výšce cca
300 mm.
Svislé konstrukce je potřeba opravit dle tabulky 7 z kapitoly Stavebně
historický průzkum. Spáry mezi trámy lze utěsnit konopným lanem nebo ovčí vlnou.
Dále je potřeba svislé obvodové konstrukce zateplit. Pro zateplení
masivních dřevostaveb bude využit exteriérový, dřevěný rošt vyplněný izolací.
5 VÝSLEDKY
72
K tomuto účelu se hodí například minerální vlna ISOVER ORSIK, která má dobré
vlastnosti z hlediska difuzního odporu. Rošt musí být na konstrukci stěn připevněn
kluzně, tak aby se mohl pohybovat spolu se sedáním stavby a neporušila se při tom jeho
konstrukce. Zateplení bude tloušťky minimálně 150 mm. Nerovnosti roubení, které by
měly za následek nerovnou izolaci a omítku při kontaktním zateplení stavby, se roštem
vyrovnají.
Konstrukce stěny se zateplením byla nasimulována v programu Area
2010. Výpočet probíhal za podmínek, které určuje norma ČSN 73 0540-2 Tepelná
ochrana budov. Protokol a grafické výstupy z programu viz příloha číslo 16.
Vnitřní stěny musí být zbaveny nátěru a tapet, poškozené prvky je
potřeba nahradit novými. Stávající prvky, které nadále ve stavbě zůstanou lze hrubě
ohoblovat a tím se tak zbavit nečistot. Obvodové konstrukce budou ošetřeny
thermosanací nebo sanací mikrovlnami a Bochemitem Plus. P.
Obr. 56: Detail konstrukce roubené stěny s exteriérovým zateplením
(vlastní)
5.3.2.2 KROVOVÁ KONSTRUKCE
V krovové konstrukci je potřeba nahradit napadené prvky za prvky nové
dle tabulky 14 v kapitole Stavebně technický průzkum. Ostatní prvky je potřeba
chemicky ošetřit proti dalšímu šíření biotických činitelů. K tomuto účelu lze použít
Bochemit Plus P.
Střešní plášť z eternitu je potřeba šetrně odstranit, strhnout starší krytinu
z dřevěných šindelů a eternitovou krytinu lze pak znovu použít. Konstrukce bude
doplněna o pojistnou hydroizolaci, laťování a bude zateplena.
5 VÝSLEDKY
73
Zateplení lze provést mezi krokevní. Vzhledem k tomu, že podkroví není
obytné, není potřeba dávat více izolace a mezi krokevní izolace bude stačit. Izolace
bude provedena pouze nad obytnou částí stavby a nad západní částí chlévů, kde budou
prostory určené pro hygienu. K zateplení bude použita minerální vata. Jako podbití lze
použít například OSB desku.
Dřevěná prkna ve štítu je potřeba nahradit za nová.
5.3.2.3 STROPNÍ KONSTRUKCE
Stropní konstrukci je potřeba rozebrat, zkontrolovat stropní trámy
a poškozené prvky nahradit.
Současná konstrukce stropu je plně dostačující a proto se nemusí nějak
měnit. Materiál ze současné konstrukce může být z části použit a z části bude vyměněn
za nový. Konstrukci stropu lze zateplit pomocí měkké izolace položené na konstrukci
stropu na půdě. V tomto případě lze použít i izolaci určenou na fasádní zateplení. Může
být tedy použita minerální vata stejně jako u obvodových konstrukcí.
Pro pohodlné chození v podkroví lze vytvořit nad izolací pochůzné
plochy. Vzhledem k tomu, že podkroví nebude nějak často využíváno, bude tento
systém plně dostačující.
Průběh rekonstrukce bude ovlivňován množstvím napadených trámů
skrytých v podhledu, které nejsou prozkoumány.
5.3.2.4 PODLAHY
Podlahy v NP1 je potřeba rozebrat, zkontrolovat poškození skrytých
prvků a poškozené prvky nahradit. V pokoji východním a severním musíme bohužel
počítat s celou výměnou podlahové konstrukce. Předpoklad plyne z faktu, že okolní
konstrukce jsou napadeny ve velké míře hmyzem a hnilobou. Podlaha je skrytá pod
kobercem, proto nelze zcela určit, v jakém stavu je celá konstrukce. Ze západní světnice
lze použít prkna do nové konstrukce podlahy. Prkna nejsou nějak zvlášť napadené
biotickými činiteli, ani nějak moc prochozená.
Podlaha bude obsahovat instalace i podlahové vytápění, proto je potřeba
zateplení podlahy. Zateplení bude provedeno pomocí izolačních desek z šedého
polystyrenu.
5 VÝSLEDKY
74
Právě podlahové vytápění je pro tuto stavbu ideální. Není potřeba
instalace nevzhledných topných těles. Ráz interiéru tedy není rušen kovovou konstrukcí.
Novodobá konstrukce podlahy má větší stavební hloubku než historické podlahy. Při
obnově konstrukce bude s největší pravděpodobností potřeba vyhloubit zeminu.
Hliněná podlaha v černé kuchyni bude nahrazena dlažbou.
Obr. 57: Konstrukce podlahy s vytápěním, v síni a koupelně (FOAMGLAS)
5.3.2.5 STAVEBNĚ TRUHLÁŘSKÉ VÝROBKY
Současné okna a dveře v objektu jsou naprosto zdevastovaná, a proto
se budou muset v naprosté většině nahradit novějšími výrobky.
5.3.2.5.1 OKNA
Při rekonstrukci můžeme využít novodobých konstrukcí oken, které
zajišťují dobré Uw, tedy prostup tepla oknem v W/(m*K). Okna budou deštěné, dvojité.
Dvě křídla spojené na sraz jsou typické pro tento typ staveb, proto by se tento typ měl
dodržet i při rekonstrukci. Vnější rám je zasklen dvojsklem s Ug 1,1. Skleněná výplň
bude vyplněna argonem. Vnitřní křídlo bude zaskleno jedním sklem o síle 10 mm.
Tyto okna poskytnou stavbě dostatečný komfort ale přitom se budou jevit
jako okna historická. Nenaruší tedy osobitý ráz interiéru.
5 VÝSLEDKY
75
5.3.2.5.2 DVEŘE
Vstupní dveře do objektu budou nahrazeny za nové. Světlá výška otvoru
na dveře se musí zvýšit tak aby byly splněny podmínky platných norem. Interiérové
dveře v objektu chybí, proto je potřeba vyplnit otvory novými výrobky. Interiérové
dveře by měly být jednoduché, rámové, bez okrasných prvků. Dveře oddělující
hospodářskou část od obytné části je potřeba vyměnit za nové.
Ve všech případech je potřeba zvětšit otvor na stavebně truhlářské
výrobky tak, aby světlá výška otvoru splňovala obytnou normu.
5.3.2.5.3 SCHODIŠTĚ
Schodiště v objektu jsou sice žebříkové a značně nepohodlné,
ale vzhledem k tomu, že podkroví není obytné a schodiště do hospodářské části nebude
tolik vytížené, lze schodiště nechat v původním stavu. Doporučuji schodiště obrousit
a nově opatřit nátěrem.
5 VÝSLEDKY
76
5.3.2.6 POSOUZENÍ VARIANTY
Tato varianta mění celkový ráz stavby a je velice složitá, nákladná
a pracná. Všechny úpravy jsou ryze funkčního charakteru. Po provedení úprav lze
objekt pokládat za stavbu k rekreačnímu užívání. Tato stavba nikdy nebude splňovat
parametry pro objekt k celoročnímu užívání. Pro tyto skutečnosti nelze předpokládat,
že by se tato rekonstrukce uskutečnila.
Tabulka 19: Orientační výpočet nákladů na materiál (vlastní)
POLOŽKA MNOŽSTVÍ CENA ZA
JEDNOTKU
CENA ZA
POLOŽKU (Kč)
ŘEZIVO NA SVISLÉ KONSTRUKCE 4,5 m3 20700 Kč/m3 93 150,00 Kč
ŘEZIVO NA KROV 0,747 m3 16000 Kč/m3 11 952,00 Kč
NÁTĚROVÁ HMOTA NA DŘEVO 50l 700 Kč/l 35 000,00 Kč
ŘEZIVO NA ŠTÍTY 80 m2 600 Kč/m2 48 000,00 Kč
ŘEZIVO NA PODLAHY 29.4 m3 600 Kč/m2 17 640,00 Kč
OKNA 8 ks / 127 752,00 Kč
DVEŘE 5 ks / 75 000,00 Kč
SKLATBA PODLAHY BEZ NÁŠLAPNÉ VRSTVY
65,53 m2 1200 Kč/m2 90 000,00 Kč
ZATEPLENÍ STĚN A STROPU 185,02 m2 300 kč/m2 80 000,00 Kč
KOTEL 1x 40000Kč/ks 40 000,00 Kč
ELEKTROINSTALACE, ROZVODY VODY A KANALIZACE
60000Kč 60 000,00 Kč
SKLATBA STŘECHY 108,71 372 m2 45 000,00 Kč
CELKEM: 630 344 Kč
OBNOVA VAD SKRYTÝCH KONSTRUKCÍ
MOŽNÉ VÍCEPRÁCE
ORIENTAČNÍ NÁKLADY POTŘEBNÉ K OBNOVĚ
1 850 720,00 Kč
5 VÝSLEDKY
77
Tabulka 20: Orientační náklady na chemickou ochranu, thermosanaci a
sanaci mikrovlnami
POLOŽKA MNOŽSTVÍ CENA ZA
JEDNOTKU
CENA ZA
POLOŽKU (Kč)
THERMOSANACE KROVU 202 m3 152 Kč/m3 30 704,00 Kč
THERMOSANACE ROUBENÍ 237,22 m3 152Kč/m3 36057, 44 Kč
SANACE MIKROVLNAMI 255 m 500 m 125 000,00 Kč
CHEMICKÁ OCHRANA 50 Kg 228 Kč/kg 11 400,00 Kč
CELKEM S THERMOSANACÍ 78 161,44 Kč
CELKEM SE SANACÍ
MIKROVLNAMI 136 400,00 Kč
Lze předpokládat, že suma za materiál není konečná. Cena se bude
zvyšovat postupně po odkrývání skryté konstrukce. V kalkulaci se nepočítá
s materiálem použitým k obnově podezdívky a hospodářské části objektu.
Do objektu bude přidán kotel na tuhá paliva, který bude vzhledem
k praktičnosti umístěn v síni.
5.3.2.7 POSTUP OBNOVY
Stejně jako u historické obnovy, i u této obnovy se musí nejprve prvky
označit a poté se mohou rozebrat až po část, která již není natolik poškozená, aby
se musela vyměnit. Konstrukce nad stěnami musí být opět podepřené stojkami a
roubení, které nebude rozebráno, bude zavěšeno ke stropu pomocí popruhů.
Sanace prvků poškozených dřevokaznými škůdci se může provádět
thermosanací nebo sanací mikrovlnami. Klady a zápory jsou popsány v kapitole 5.3.1.7
Posouzení obnovy historicky věrné varianty obnovy.
Po obnově prvků svislých konstrukcí bude rozebrána podlaha. Prvky
budou zkontrolovány a nepoškozené prvky lze použít opětovně. Konstrukce podlahy
budou novodobého typu s podlahovým vytápěním. Podlahou bude nově vést i instalace
vody i elektřiny. Během těchto stavebních úprav budou instalovány přípojky
na kanalizaci.
Střešní konstrukce musí být zbavena krytin a poté bude rozebrána.
Po rozebrání konstrukce se rozeberou i stropní konstrukce a poškozené prvky budou
5 VÝSLEDKY
78
nahrazeny. Stropy budou ponechány, proto je po výměně poruch lze znovu vrátit
do původního stavu.
Poškozené prvky střešní konstrukce budou nahrazeny za nové o stejné
dimenzi a dřevině. Než se může krovová konstrukce zpětně seskládat, musí se zpevnit
zděné svislé konstrukce v severní části stavby a podepřít strop ve sklepní části. Střešní
konstrukce bude doplněna o pojistnou hydroizolaci, latě a kontralatě. Konstrukce bude
kryta původní střešní krytinou – tedy eternitovou střešní krytinou. Vnitřní zateplení
bude realizováno pomocí minerální vaty s bedněním z OSB desky.
Po rekonstrukci střechy lze zateplit stropní konstrukci za pomoci
minerální vaty. Izolace bude položena přímo na plochu stropu v půdních prostorách.
Střešní i svislé konstrukce je potřeba nastříkat chemickou ochranou.
Na chemickou ochranu bude použit Bochemit Plus.
V této chvíli již lze montovat deštěná okna a namontovat odstraněná
schodiště.
Po chemické ochraně prvků a montáží oken lze svislé obvodové
konstrukce zateplit pomocí dřevěného roštu vyplněného izolací z minerální vaty,
na kterou bude aplikovaná silikátová omítka.
Po zateplení stěn lze do objektu nainstalovat interiérové dveře,
kuchyňskou linku i zařízení koupelny s WC a technickou místnost. V objektu bude také
instalován kotel na tuhá paliva, který bude v síni.
5 VÝSLEDKY
79
5.3.3 KOMPROMISNÍ VARIANTA
Jako poslední možnost rekonstrukce objektu uvádíme variantu
kompromisní, která klade důraz na zachování historické části objektu, ale také
nafunkčnost stavby.
Tato varianta vypadá na první pohled jako historická obnova. Konstrukce
svislých stěn a krovové konstrukce ze strany exteriéru v korespondenci s historickou
obnovou. Také okna, dveře a schodiště souhlasí s variantou historické obnovy.
Hlavní rozdíl mezi touto variantou a historickou obnovou je to, že v této
variantě se počítá s vytvořením kuchyně, koupelny a WC a s interiérovým zateplením
svislích obvodových konstrukcí. V objektu by také musela být nově vytvořena
kanalizace, a nové rozvody elektřiny a vody. Objekt je možné vytápět po instalaci
teplovodní otopné soustavy. Vytápění bude podlahové, stejně jako u varianty novodobé.
Kuchyň je možné vytvořit v západní síni. Koupelnu, WC a technickou
místnost lze vytvořit v hospodářské části objektu. Je ovšem nutné podotknout, že tato
varianta obnovy bude velice nákladná a neposkytne dostatečný komfort pro celoroční
obývání objektu. Jistý komfort bydlení získáme za předpokladu, že zničíme historickou
hodnotu objektu.
5.3.3.1 SVISLÉ OBVODOVÉ KONSTRUKCE
Obvodové konstrukce je potřeba opravit podle tabulky č. 7. Po výměně
poškozených prvků a thermosanaci, nebo sanaci pomocí mikrovln, napadených prvků
je potřeba konstrukci opatřit fungicidním nátěrem. Mezery mezi trámy lze vycpat
konopným lanem nebo jiným přírodním materiálem.
Před obnovou obvodových konstrukcí je potřeba opravit podezdívku pod
stěnami. Tato podezdívka je místy porušená a sype se. Podezdívka se tedy bude muset
lokálně dozdít. Jako materiál lze použít kámen z blízkého lomu.
Obvodové konstrukce budou zatepleny v interiéru pomocí minerální
vaty, nebo dřevovláknité izolace, což není ideální řešení, nicméně zachovává
exteriérový ráz objektu. Obložení stěny z interiéru je možné pomocí palubek, nebo
sádrokartonu.
5 VÝSLEDKY
80
Simulace v programu Area byla počítána s minerální vatou a obložením
ze sádrokartonu. Protokol a grafické výstupy viz. příloha číslo 18. Výpočet poukázal na
vysokou vlhkost v konstrukci stěny, která se může v konstrukci srážet a kondenzovat.
V průběhu užívání stavby se tak mohou objevit poruchy zapříčiněné kondenzací
vodních par v konstrukci. I přesto lze tuto konstrukci použít, za předpokladu že nebude
objekt využíván celoročně.
Kondenzaci lze předejít při použití parozábrany pod obložením, která
páry nepustí do konstrukce a vlhkost v konstrukci již nebude tak vysoká, aby se v ní
tvořila kondenzace. Toto řešení je velice problematické a je pravděpodobné, že při
montáži bude parozábrana porušena a kondenzace se tak bude v konstrukci vytvářet.
Obr. 58: Detail konstrukce zateplené v interiéru (vlastní)
5.3.3.2 KROVOVÁ KONSTRUKCE
Poškozené prvky konstrukce je potřeba vyměnit. Přehled prvků určených
k výměně je v tabulce 14. Při obnově je potřeba sundat krytinu střechy, která není zcela
jistě původní a s ní odstranit i zbytky krytiny původní, která je napadena hnilobou.
Po výměně poškozených prvků je potřeba na konstrukci pobít nové
laťování a jako krytinu použít štípané šindele, kterými byla stavba kryta od
prvopočátku. Šindele budou přibíjené přímo na latě. Tak lze docílit historicky věrné
repliky střechy, která bude zároveň funkční.
5.3.3.3 STROPNÍ KONSTRUKCE
Lze předpokládat, že při odkrytí rákosového podbití u stropu v síni
východní a severní budou objeveny poruchy trámů, které budou potřeba odstranit.
5 VÝSLEDKY
81
Stropní konstrukce v západní síni jsou trámy stropu natřeny barvou. Lze na nich
pozorovat lokální činnost biotického činitele, nicméně po sanaci prvků se mohou trámy
použít. Strop lze zateplit stejně jako ve variantě novodobé konstrukce.
5.3.3.4 PODLAHY
Podlaha v západním pokoji se jeví jako bezporuchová. Prkna se měnily
v průběhu užívání stavby. Nyní je potřeba vyměnit pouze některé prvky, které jsou již
prochozené.
Ve východním a severním pokoji nebyla podlaha prozkoumaná.
Na prkenné podlaze je položený koberec a oba pokoje slouží jako skladištní prostory.
Z těchto důvodů nebyla podlaha v pokojích prozkoumána. Lze ovšem předpokládat,
že po odkrytí koberce a prozkoumání podlahy bude potřeba odstranit některé poruchy.
Konstrukce podlahy bude stejná jako u novodobé konstrukce. V konstrukci se
zachová pouze vzhled nášlapné vrstvy. Nášlapná vrstva v západním pokoji lze použít
i na novodobou konstrukci (viz. Obr. 58)
5.3.3.5 STV
5.3.3.5.1 OKNA
Okna je potřeba kompletně vyměnit za nová. Nová okna budou
korespondovat s okny dnešními. Použití novodobé konstrukce spolu se vzhledem
historických oken docílíme výplní, které lze bezpečně použít, a přitom nenarušíme
původní ráz stavby.
5.3.3.5.2 DVEŘE
Dveře vchodové je potřeba obrousit a opětovně ošetřit barvou. U dveří je
potřeba vyměnit zámek, který již neplní svoji funkci. Zárubeň dveří, nebo její část, bude
vyměněna za novou. Dveře doporučuji opatřit pryžovým, nalepovacím těsněním, dveře
totiž špatně těsní a jsou tak zdrojem nežádoucích úniků tepla a průvanu v objektu.
Dveře oddělující hospodářskou a obytnou část jsou naprosto
nevyhovující. Pro další používání objektu je potřeba tyto dveře nahradit dveřmi
rámovými s nalepovacím pryžovým těsněním.
5 VÝSLEDKY
82
Dveře interiérové v objektu již chybí, je potřeba je tedy doplnit.
Vzhledem k celkovému rázu stavby lze vyplnit otvory jednoduchými rámovými dveřmi,
které nebudou nějak ošetřené. Zárubně dveří lze v otvoru ponechat.
5.3.3.5.3 SCHODIŠTĚ
V objektu jsou dvoje schodiště a dvě vyrovnávací konstrukce, které
jsou zcela určitě dodaná do objektu později. S ohledem na funkčnost objektu lze
vyrovnávací konstrukce ponechat.
Schodiště v objektu jsou žebříková a tudíž značně nepohodlná,
ale podkroví není obytné a schodiště do hospodářské části nebude tolik vytížené,
lze tedy schodiště nechat v původním stavu. Doporučuji schodiště pouze obrousit
a nově natřít barvou a podepřít novou sloupkovou konstrukcí.
5.3.3.6 POSOUZENÍ VARIANTY
Tato varianta obnovy se zdá, jako nejstřízlivější. Nejedná se o žádné
drastické zásahy do konstrukce a nepůsobí negativně na původní ráz stavby. Nicméně
dodatečnou dostavbou koupelny, kuchyně a WC, spolu s instalací teplovodní otopné
soustavy, nové rozvody elektřiny, kanalizace a rozvody vody z vlastní studny, jsou
velice nákladné a velké zásahy do konstrukce, proto by stavba ztratila svoji historickou
hodnotu.
5 VÝSLEDKY
83
Tabulka 21: Orientační náklady na materiál při kompromisní variantě
obnovy (vlastní)
POLOŽKA MNOŽSTVÍ CENA ZA
JEDNOTKU
CENA ZA
POLOŽKU (Kč)
ŘEZIVO NA SVISLÉ KONSTRUKCE 4,5 m3 20700 Kč/m3 93 150,00 Kč
ŘEZIVO NA KROV 0,747 m3 16000 Kč/m3 11 952,00 Kč
NÁTĚROVÁ HMOTA NA DŘEVO 50l 700 Kč/l 35 000,00 Kč
ŘEZIVO NA ŠTÍTY 80 m2 600 Kč/m2 48 000,00 Kč
ŘEZIVO NA PODLAHY 29.4 m3 600 Kč/m2 17 640,00 Kč
OKNA 8 ks / 127 752,00 Kč
DVEŘE 5 ks / 75 000,00 Kč
SKLATBA PODLAHY BEZ NÁŠLAPNÉ VRSTVY
65,53 m2 1200 Kč/m2 90 000,00 Kč
ZATEPLENÍ STĚN A STROPU 185,02 m2 300 kč /m2 80 000,00 Kč
KOTEL 1x 40000 Kč/ks 40 000,00 Kč
ELEKTROINSTALACE, ROZVODY VODY A KANALIZACE
/ 60 000,00 Kč
ŠINDELE ŘEZANÉ 108,71 m2 900 Kč/m2 97 839,00 Kč
CELKEM: 683 183 Kč
OBNOVA VAD SKRYTÝCH KONSTRUKCÍ
MOŽNÉ VÍCEPRÁCE
ORIENTAČNÍ NÁKLADY POTŘEBNÉ K OBNOVĚ 1 903 559,00 Kč
Tabulka 22: Orientační náklady na chemickou ochranu a thermosanaci,
popřípadě sanaci mikrovlnami (vlastní)
POLOŽKA MNOŽSTVÍ CENA ZA
JEDNOTKU
CENA ZA
POLOŽKU (Kč)
THERMOSANACE KROVU 202 m3 152 Kč/m3 30 704,00 Kč
THERMOSANACE ROUBENÍ 237,22 m3 152Kč/m3 36057, 44 Kč
SANACE MIKROVLNAMI 255 m 500 Kč/m 125 000,00 Kč
CHEMICKÁ OCHRANA 50 Kg 228 Kč/kg 11 400,00 Kč
CELKEM S THERMOSANACÍ 78 161,44 Kč
CELKEM SE SANACÍ
MIKROVLNAMI 136 400,00 Kč
5 VÝSLEDKY
84
5.3.3.7 POSTUP OBNOVY
Stěny i podlahy budou opraveny obdobně jako u novodobé konstrukce.
To znamená, že se konstrukce stěn rozeberou, poškozené prvky určené k výměně
se vymění a nahradí se prvky novými. Spolu se stěnami se bude upravovat i podezdívka
a podlaha. Podlaha bude mít konstrukci stejnou jako podlaha u novodobé konstrukce.
Spolu s těmito opravami bude do objektu navedena voda a bude instalovaná přípojka
na kanalizaci, následně budou vyměněny elektrické obvody v celém objektu.
Sanace prvků poškozených dřevokaznými škůdci se může provádět
thermosanací nebo sanací mikrovlnami. Klady a zápory jsou popsány v kapitole 5.3.1.7
Posouzení obnovy historicky věrné varianty obnovy.
Konstrukce střechy bude rozebrána a poškozené prvky budou nahrazeny.
Po rozebrání střechy bude rozebrán i strop a po jeho průzkumu bude konstrukce stropu
vrácena zpět. Než se může krovová konstrukce zpětně seskládat, musí zpevnit zděné
svislé konstrukce v severní části stavby a podepřít strop ve sklepní části stejně jako
u historické varianty obnovy. Poté se seskládá stropní konstrukce zpět do původní
podoby a pomocí latí a šindelů se konstrukce zakryje.
Střešní i svislé konstrukce je potřeba nastříkat chemickou ochranou.
Na chemickou ochranu bude použit Bochemit Plus.
V této chvíli již lze montovat deštěná okna a namontovat odstraněná
schodiště.
Zateplení objektu bude realizováno ze strany interiéru kontaktním
zateplovacím systémem. Jako izolace poslouží minerální vata, která bude připevněna
pomocí plastových skob k obvodové konstrukci.
5.4 STANOVENÍ VÝSLEDNÉ VARIANTY
Všechny varianty obnovy objektu jsou těžko proveditelné a velice
nákladné. To je způsobené hlavně špatným stavem konstrukcí. Po zvážení všech variant
se majitelé přikloní zřejmě k variantě historické obnovy roubené stavby. Je to dáno
hlavně tím, že i po rekonstrukci novodobé nebo kompromisní je možné objekt obývat
hlavně v létě.
5 VÝSLEDKY
85
Novodobá a kompromisní varianta byla vyloučena hlavně kvůli vysokým
nákladům, které plynou z přestavby hospodářské části stavby na část se sociálním
zařízením, jako je koupelna, WC a technická místnost. Objekt by také přišel o veškerou
historickou hodnotu. Nicméně tyto varianty, i když velice nákladné, skýtají jistý
komfort stavby, který by dával objektu novou šanci na trvalé nebo časté užívání.
Majitelé objektu mají právo realizovat rekonstrukci z kombinace všech
tří variant. Je možné si také z každé varianty vybrat možnost rekonstrukce prvku, jaký
je pro uživatele nejpřijatelnější.
6 DISKUSE
86
6 DISKUSE
Celá práce stojí na provedení stavebně technického průzkumu. Tento
průzkum přinesl spoustu informací o stávajícím objektu a odhalil některé historické
skutečnosti, které se podepsaly na celkovém vzhledu celého objektu. Například bylo
zjištěno, že prvotně byla postavena pouze obytná část, načež se v průběhu užívání
stavby dostavovala část hospodářská. Tento fakt byl zjištěn po prozkoumání konstrukce
krovu, které jsou na objektu dvě. Původní konstrukce je hambálková, novější variantou
je vaznicová konstrukce s vrcholovou vaznicí. STP byl stěžejní hlavně pro stanovení
jednotlivých variant obnovy stavby.
Varianty obnovy roubené stavby byly řešeny potřebou realizace
tří odlišných typů výsledného objektu. Každá varianta má nesporné výhody i nevýhody.
Historicky věrná rekonstrukce je velice hodnotná a je možné, že bude roubená stavba
prohlášená za památku. Nicméně tato obnova postrádá jakýkoliv komfort bydlení.
V objektu není sociální zařízení a voda. V celém objektu jsou velice nízké stropy
a výška otvoru na dveře také neodpovídá dnešním normám, proto se většina lidí musí
sklonit, když chce vejít do místnosti. V zimních měsících je stavba neobyvatelná.
Varianta novodobé konstrukce přináší do bydlení jakýsi komfort, nicméně ten
je vykoupen ztrátou historické hodnoty objektu. Tato varianta je velice nákladná
a mimo poruchy počítá také s nově udělanou kuchyní v západní síni a koupelnou s WC
a technickou místností v hospodářské části stavby. Varianta je těžko proveditelná
a naprosto neekonomická. Poslední variantou je kompromis, který se snaží sloučit
zachování původního rázu stavby s komfortním bydlením. I v této variantě je potřeba
nově udělat kuchyň koupelnu a WC. Tímto se ztratí historická cena objektu. Roubená
stavba je v současné době neobydlená a v opravdu špatném stavu. Stavba je nepřijatelná
z hlediska funkčnosti.
Sanace poškozeného dřeva byla doporučena teplem nebo mikrovlnami.
Každá varianta sanace má své plusy i mínusy. Thermosanace může být provedena
dvěma způsoby- první je thermosanace před obnovou stavby. Tato varianta s sebou
přináší i problém, který způsobuje nedostatečné těsnění objektu. Objekt není utěsnění
prakticky vůbec, proto by objektem teplo unikalo a hrozilo by, že se dřevěné prvky
dostatečně neprohřejí. Konstrukce by se tak musela celá obalit do neprodyšného
materiálu, který by zabránil únikům tepla z objektu. Tímto se sanace výrazně prodraží.
6 DISKUSE
87
Druhý způsob je thermosanace po obnově stavby. Ani tato varianta není bez vad.
Vlivem tepla mokré, dřevěné prvky seschnou a ucpávka mezi trámy se uvolní a může
odpadnout. Proto je možné, že by se nová ucpávka po obnově musela dělat dvakrát.
Jakožto další způsob sanace se nabízí sanace pomocí mikrovln. Tato
varianta je velice nákladná a pracná ale přijatelná. Proto doporučuji objekt sanovat
pomocí mikrovln.
Práce se od počátku zabývala sběrem informací, které vedly
k samotnému cíli. Ten představoval hlavně data pořízené v terénu, výpověď pamětníků
a majitelů. V průběhu shromažďování informací byla odhalena spousta faktů, které
by jinak nevypluly na povrch. Tyto fakta se týkají hlavně konstrukcí a historie stavby.
Stěžejní bylo vypracování STP, který zajistil potřebné informace pro zpracování všech
tří variant obnovy stavby a odhalil poruchy konstrukcí.
ZÁVĚR
88
7 ZÁVĚR
Práce se od prvopočátku soustředila na sběr informací, vedla tak k cíli,
který představoval koncentraci znalostí z literatury ale hlavně dat získaných z terénu.
V průběhu sběru informací byly odhaleny některé skutečnosti, které by zůstaly
neodhaleny. Tyto skutečnosti se týkají hlavně samotné konstrukce stavby.
Úvodní část práce je zaměřena na historii lidových staveb a jejich
architekturu. V této části se práce zaměřuje hlavně na jednotlivé části staveb, jako
například na materiál, okna, dveře, krovové konstrukce a podobně. Dále je v práci
popsána historie a současnost lokality, ve které se stavba nachází.
Stěžejní v této práci byl stavebně technický průzkum, který zajišťoval
dostatek informací pro vypracování několika variant obnovy objektu. Stavebně
technický průzkum pomohl odhalit poruchy a vady konstrukcí, které by jinak zůstaly
skryty, a byl hlavním zdrojem informací pro vypracování obnov objektu.
Obnovy jsou vytvořeny celkem tři – historicky věrná obnova, novodobá
obnova a kompromisní varianta obnovy. Každá varianta je specifická jiným řešením
obnovy, které je dáno hlavně způsobem využití stavby po obnově. Historická obnova
roubené stavby by sloužila hlavně jako odkaz ostatním generacím a objekt by mohl být
využit jako celoroční expozice. Novodobá a kompromisní konstrukce se zaměřuje na
funkčnost stavby a komfort bydlení, ale objekt tímto ztrácí historickou hodnotu.
Práce splnila svůj cíl a přinesla hodnotné informace o stavbě i jejím
okolí, na jejímž základě byly navrženy výše zmíněné varianty obnovy. Jestliže
se obnova konstrukce neuskuteční a stavba nebude rekonstruována, bude mít výkresová
dokumentace stávajícího stavu, zpracovaná v práci, velký význam. Je to totiž jediná
existující dokumentace současného stavu objektu.
Práce byla zpracována na žádost Národního památkového úřadu, majitelé
se k obnově objektu nestaví kladně, tato skutečnost se ovšem může změnit. Pokud
se obnova stavby uskuteční, bude pravděpodobně vybrána právě historická varianta
obnovy, která zachová historickou hodnotu stavby a šetrně odstraní poruchy.
SUMMARY
89
8 SUMMARY
This thesis is based on the technical survey of the construction. The survey
provided a plenty of the information about the present condition of the building. During
the survey, there were discovered some historical facts which are evident on the overall
look of the building. For example it was detected that the residential section was built
up earlier than the farm section, which was built up during the use of the first section.
This thesis contains three variable concepts of the log house. Each of them carries some
advantages and of course some disadvantages too.
The first option, which is historically accurate reconstruction, is very valuable
and it is possible that the log house will be declared as a national cultural heritage. A
variation of modern structure ensures comfortable housing, but it is redeemed by the
loss of a historical value. This variation is very expensive too and besides the defects
and allows with a formation of a new kitchen in the western room and the bathroom,
WC and technical background. This option is very difficult to realize and very
uneconomic. The last one option is a compromise, which joins maintenance of the
original figure of the building with comfortable housing.
All those three concepts are difficult to realize and expensive, by reason of very
bad condition of a structure. It is premised, that it will be selected the option of
historically accurate reconstruction, after considering all the options.
Since beginning, the thesis was focused on collecting of the information, what
leaded to the use of knowledge from literature and facts obtained from the terrain
survey. There were discovered some hidden facts about the structure during the survey.
The fundament of the thesis was the technical survey of the structure, which
ensured sufficiency of information for conducting of three variable options of the
project. The target of the thesis was achieved and the thesis carries valuable information
about the surveyed log house and its surroundings. The value of the thesis will be higher
in the case of a decay of the structure, because this is the only documentation of the
present condition of the structure. The thesis was created upon the request of the
National Heritage Institute. Owners of the log house have a negative attitude in the case
of renovation, but it is possible that they change the opinion with a new concept of the
renovation.
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
90
9 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
9.1 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
VAŘEKA, Josef a Václav FROLEC. Lidová architektura: encyklopedie. 2., přeprac.
vyd., V nakl. Grada 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 427 s. ISBN 978-80-247-1204-8
ŠKABRADA, Jiří a Svatopluk VODĚRA. Vesnické stavby a jejich úprava. 1. vyd.
Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1975.
ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Vyd. 1. Praha: Argo,
1999. ISBN 80-7203-082-5.
ŠEFCŮ, Ondřej, Jan VINAŘ a Marie PACÁKOVÁ. Metodika ochrany dřeva. Praha:
Jalna, 2000. ISBN 80-86234-14-2.
MACEK, Petr. Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum. 2., dopl. vyd.
Praha: Jalna, 2001. ISBN 80-86234-22-3.
KUČOVÁ, Věra a Pavel BUREŠ. Principy péče o lidové stavby. Praha: Jalna, 1999.
ISBN 80-86234-07-X.
DOLNÍČEK, Vladimír a Vladimír KOLBÁBEK. Mapy Moravy 16.-18. století. Brno:
Geodézie, 1979.
PEŠTA, Jan. Rekonstrukce roubených staveb. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-
80-247-3239-8.
STAŇKOVÁ, Jaroslava. Architektura v proměnách tisíciletí: architektonická
kopmozice, dějiny stavebního umění od pravěku dodnes, lidová architektura, životní
prostředí a památková péče. Praha: Sobotáles, 2005. ISBN 80-86817-10-5.
FROLEC, Václav. Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Brno: Blok,
1974.
LANGER, Jiří a Josef VAŘEKA. Naše lidové stavby. 1. vyd. Praha: Albatros, 1983.
BLÁHA, Jiří. Operativní průzkum a dokumentace historických staveb. 1. vyd. Praha:
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze ve
spolupráci s ústředním pracovištěm, 2005. ISBN 80-86516-18-0.
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
91
ČSN-01-3420. Výkresy pozemních staveb: Kreslení výkresů stavební části. Praha:
Český normalizační institut, 2004.
ČSN 73 4301. Obytné budovy. Praha: Český normalizační institut, 2004.
ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
92
9.2 SEZNAM INTERNETOVÝCH PODKLADŮ
Dřevěné šindele, Jiří Němec. Dřevěné šindele. Dostupné z World Wide Web:
http://drevenesindele.com/cs/tesane_tramy.html.
Kronika Žulové. Historie a současnost obce Žulová: World Wide Web:
http://heide.sweb.cz/
Lesy jako ekosystém. Dostupné z World Wide Web: http://oryx.mendelu.cz/.
Thermosanace s.r.o: Termosanace. Dostupné z World Wide Web:
http://www.thermosanace.eu/cs_CZ/princip-metody.
Ruční opracování trámů: Tesání a hoblování. Dostupné z World Wide Web:
http://www.roubenkyasruby.cz/tesani-hoblovani.
Sanace dřeva mikrovlnami: Dostupné z World Wide Web: http://www.sanace-dreva.cz/.
Konstrukce podlahy foamglas: Dostupné z World Wide
Web: http://cz.foamglas.com/cs/stavebn_aplikace/konstrukn_een/
Obec Žulová: Dostupné z World Wide Web: http://www.zulova.cz/
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
93
9.3 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ
Obr. 1: Obec Žulová (www.google.cz) ............................................................................. 3
Obr. 2: Mapa 6 vegetačního stupně (is.muni, Biogeografie) ............................................ 4
Obr. 3: Hambálkový krov (Vařeka, 2007) ...................................................................... 10
Obr. 4: Jesenický dům (Vařeka, 2007) ........................................................................... 11
Obr. 5: Zobrazení objektu na katastrální mapě Žulové (Katastr nemovitostí ČR) ......... 17
Obr. 6: Pohled na jižní stranu objektu (vlastní) .............................................................. 18
Obr. 7: Pohled na spodní část roubení na jižní levé straně objektu (vlastní) .................. 20
Obr. 8: Severní strana objektu (vlastní) .......................................................................... 21
Obr. 9: Napadení konstrukce tesaříkem krovovým (vlastní) .......................................... 21
Obr. 10: Pohled na severní a východní stranu objektu (vlastní) ..................................... 22
Obr. 11: Schéma poškození prvků na jižní straně (vlastní) ............................................ 23
Obr. 12: Detail poškození prvku 1,2,3,7,10 (vlastní) ..................................................... 25
Obr. 13: Trám 21 až 27 (vlastní) ..................................................................................... 26
Obr. 14: Poškození prvku 14-20 a 29 (vlastní) ............................................................... 26
Obr. 15: Schéma poškození západní strany (vlastní) ...................................................... 27
Obr. 16: Poškození prvku 33 a 34 (vlastní) .................................................................... 29
Obr. 17: Poškození prvku 31,32 a 33 (vlastní) ............................................................... 29
Obr. 18: Poškození prvku 35 až39 (vlastní) ................................................................... 30
Obr. 19: Schéma východní strany objektu (vlaství) ....................................................... 31
Obr. 20: Detail poškození prvku 51 (vlastní) ................................................................. 33
Obr. 21: Poškození prvku 51 až 55 (vlastní) .................................................................. 33
Obr. 22: Schéma poškození přesahů stropních trámů na jižní straně (vlastní) ............... 34
Obr. 23: Vnitřní svislé konstrukce, ................................................................................. 36
Obr. 24: Roubení zakryto tapetou (vlastní) .................................................................... 37
Obr. 25: Poškození roubené stěny z pohledu interiéru (vlastní) ..................................... 37
Obr. 26: Schéma vnitřní konstrukce stěny v chodbě (vlastní) ........................................ 37
Obr. 27: Poškození prvků 68 až 71 (vlastní) .................................................................. 38
Obr. 28: Krovová konstrukce ve 3D (vlastní) ................................................................. 42
Obr. 29: Schéma poškození krovu 1 (vlastní) ................................................................. 43
Obr. 30: Foto poškození krovu 1 (vlastní) ...................................................................... 44
Obr. 31: Schéma poškození krovu 2 (vlastní) ................................................................. 45
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
94
Obr. 32: Schéma poškození krovu 3, 4 a 5 (vlastní) ....................................................... 46
Obr. 33: Schéma poškození krovu 6 (vlastní) ................................................................. 47
Obr. 34: Schéma poškození prvků krovu 7 a 8 (vlastní) ................................................ 48
Obr. 35: Schéma prvků krovu 9 (vlastní) ....................................................................... 49
Obr. 36: Konstrukce střechy ze západní strany (vlastní) ................................................ 52
Obr. 37: Trámový strop s viditelnými trámy (vlastní) .................................................... 53
Obr. 38: Trámový strop s podbitím (vlastní) .................................................................. 53
Obr. 39: Okno na jižní straně stavby (vlastní) ................................................................ 55
Obr. 40: Okno na jižní straně stavby (vlastní) ................................................................ 55
Obr. 41: Okno na východní straně (vlastní) .................................................................... 56
Obr. 42: Detail napadení okna na východní straně (vlastní) ........................................... 56
Obr. 43: Detail okna na západní straně (vlastní) ............................................................ 57
Obr. 44: Detail poškození okna na západní straně (vlastní) ........................................... 57
Obr. 45:Okno na severní části objektu (vlastní) ............................................................. 58
Obr. 46: Vchodové dveře (vlastní) ................................................................................. 58
Obr. 47: Dveře oddělující hospodářskou a obytnou část (vlastní) .................................. 59
Obr. 48: Schodiště na půdu (vlastní) .............................................................................. 60
Obr. 49: Schéma schodiště (vlastní) ............................................................................... 61
Obr. 50: Porucha trámů ................................................................................................... 62
Obr. 51: Detail základů na jižní straně (vlastní) ............................................................. 63
Obr. 52: Trhlina ve stropě v hospodářské části objektu (vlastní) ................................... 63
Obr. 53: Pohled na původní krytinu (vlastní) ................................................................. 64
Obr. 54: Poškozené okno na jižní straně domu (vlastní) ................................................ 65
Obr. 55: Historicky věrná varianta obnovy (vlastní) ...................................................... 68
Obr. 56: Detail konstrukce roubené stěny s exteriérovým zateplením (vlastní) ............. 72
Obr. 57: Konstrukce podlahy s vytápěním, v síni a koupelně (FOAMGLAS) .............. 74
Obr. 58: Detail konstrukce zateplené v interiéru (vlastní) .............................................. 80
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
95
9.4 SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Osidlování obce Žulová (vlastní) ................................................................... 2
Tabulka 2: Legenda značek pro posouzení poškození prvků (vlastní) ........................... 13
Tabulka 3: Poškození prvků na jižní straně (vlastní) ...................................................... 24
Tabulka 4: Poškození západní strany (vlastní) ............................................................... 28
Tabulka 5: Poškození východní strany objektu (vlastní) ................................................ 32
Tabulka 6: Poškození přesahů stropních trámů na jižní straně (vlastní) ........................ 35
Tabulka 7: Poškození vnitřní konstrukce stěny v chodbě (vlastní) ................................ 38
Tabulka 8: Tabulka prvků svislých konstrukcí určených k výměně (vlastní) ................ 39
Tabulka 9: Poškození prvků krovu 1 (vlastní) ................................................................ 43
Tabulka 10: Poškození prvků u krovu 2 (vlastní) ........................................................... 45
Tabulka 11: Poškození krovu 3, 4 a 5 (vlastní) .............................................................. 46
Tabulka 12: Poškození prvku 6 (vlastní) ........................................................................ 47
Tabulka 13: Poškození prvků krovu 7 a 8 (vlastní) ........................................................ 48
Tabulka 14: Poškození prvků krovu 9 (vlastní) .............................................................. 49
Tabulka 15: Tabulka prvků krovové konstrukce určených k výměně (vlastní) ............. 50
Tabulka 16: Orientační výpočet nákladů na materiál historické obnovy objektu (vlastní)
........................................................................................................................................ 67
Tabulka 17: Orientační náklady na chemickou ochranu a thermosanaci, popřípadě
Mikrovlnou sanaci (vlastní) ............................................................................................ 67
Tabulka 18: Orientační cena sanace mikrovlnami (sanace dřeva) ................................. 68
Tabulka 19: Orientační výpočet nákladů na materiál (vlastní) ....................................... 76
Tabulka 20: Orientační náklady na chemickou ochranu, thermosanaci a sanaci
mikrovlnami .................................................................................................................... 77
Tabulka 21: Orientační náklady na materiál při kompromisní variantě obnovy (vlastní)
........................................................................................................................................ 83
Tabulka 22: Orientační náklady na chemickou ochranu a thermosanaci, popřípadě
sanaci mikrovlnami (vlastní) .......................................................................................... 83
SEZNAM PŘIPOJENÝCH PŘÍLOH
96
10 SEZNAM PŘIPOJENÝCH PŘÍLOH
1. Půdorys 1.NP, A3 1:50
2. Půdorys 1. PP, A3 1:50
3. Výkres stropu, A3 1:50
4. Půdorys a řezy krovu, A2 1:50
5. Příčný řez objektem, A3 1:50
6, 7 Pohled východní a západní, A3 1:50
8,9. Pohled jižní a severní A3 1:50
10. Detail podlahy s podlahovým topením – novodobá konstrukce, A4 1:10.
11. Výpis stavebně truhlářských výrobků, A4
12. Detail konstrukce roubené stěny s exteriérovým zateplením, A4 1:10
13. Detail konstrukce roubené stěny s interiérovým zateplením, A4 1:10
14. Pohled na objekt ve 3D po historické věrné obnově – průčelí domu, A4 1:300.
15. Pohled na objekt ve 3D po historické věrné obnově – krovová konstrukce a průčelí
domu, A4 1:300.
16. Pohled na objekt ve 3D po historické obnově – hospodářská část objektu, A4 1:300.
17. Protokol z programu AREA- výpočet stěny s exteriérovým zateplením.
18. Protokol z programu AREA- výpočet stěny s interiérovým zateplením.
19. Cenová nabídka na okna od JANOŠÍK OKNA-DVEŘE s.r.o.
20. Listina potvrzující městská práva:
PŘÍLOHY
97
11 PŘÍLOHY
11.1 PPŘÍLOHA 20: LISTINA MĚSTSKÝCH PRÁV
" My, František II., z boží milosti zvolený římský císař, na všechny časy
rozmnožitel Říše, král německý, maďarský, český a dalmácký, chorvátský atd., dáváme
na vědomí veřejně tímto listem všem, že nás obec Friedeberg v našem vévodství
slezském oddaně prosila. My jí ráčíme udělit královskou milost a nejenom toto prastaré
jmenování Friedebergu městem milostivě znovu propůjčiti, ale k tomu ještě čtyři roční
trhy. První o masopustním pondělí, druhý o velikonočním úterý, třetí na den navštívení
Panny Marie a čtvrtý v pondělí po svátku svaté Hedviky. Nyní jsme poníženou prosbu
obce Frideberg milostivě posoudili, a protože jsme také od našeho moravsko-slezského
úřadu o tom získali ty nejlepší zprávy, že obec Friedeberg již v dřívějších časech byla
městem a také tak jmenovaná, její obyvatelé si obživu získávali měšťanským způsobem a
požívali výsad měšťanů, rovněž s řádnými cechy a od pradávných časů používá městský
znak, na kterém se nachází nápis "Město Friedeberg", konečně že proti čtyřem ročním
trhům nemají okolní obce námitky, nevzniká jim tím žádná újm , naopak obchod a obrat
zvyšují a jmenované obci Friedeberg tím bude poněkud pomoženo, tak jsme poníženou
prosbu obce Friedeberg s císařsko-královskou milostí schválili a s rozvážnou myslí,
dobrotivě a v nejlepším vědomí obci Friedeberg pradávné pojmenování město
Frideberg milostivě potvrdili, jakož i uvedené 4 roční trhy v určených dnech s výslovnou
výhradou shovívavě propůjčujeme tak, že 3. roční trh, připadne-li den navštívení Panny
Marie a neděli , bude konán následující pracovní den. Činím tak také vědomě v tomto
dopisu jako český král a nejvyšší vévoda Slezska, že vícekrát jmenovaná obec od
nynějška a nadále bude nazývaná městem Friedeberg a každým tak uznávána včetně
všech svobod, práv a spravedlností a tyto bude včetně všeho, co městečku z práv a zvyků
náleží klidně a bez překážek využívat. Povolujeme také milostivě obci Friedeberg
používání starého znaku s nápisem "Město Friedeberg" a výše jmenované roční trhy
od nynějška na všechny časy. Vše uvedené však beze škod a újmy na právech knížecí
vrchnosti. A přikazujeme tímto všem a každé naší vrchnosti, obyvatelům a poddaným,
jakéhokoliv stavu, hodnosti, úřadu by byli, kteří jsou v našem knížectví Slezsku, zvláště
v našem moravsko-slezském zemském guberniu tímto milostivě, že jmenovaná obec
Friedeberg byla uznána městem a toto i obyvatele města Friedeberg je nutné dnešním
dnem takto uznávat a titulovat a při všech městských právech, zvycích a svobodách a
PŘÍLOHY
98
také při propůjčených čtyřech ročních trzích jim ponechat klid a nepřekážet, neurážet,
jiné k tomu nenaváděti, ale spíše je chránit a vyhnout se tak našemu přísnému trestu a
nemilosti. To myslíme vážně. K potvrzení byl tento dopis opatřen velkou císařsko-
královskou pečetí. Vyhotoveno v našem sídelním městě Vídni třináctého dne měsíce
února tisíc sedm set devadesát tři, v prvním roce vlády. Franz m. p. Heinrich hrabě
Gollenheim m. p. (Kronika Žulové)