1

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Lesnictví, 1. ročník

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE

z předmětu Lesnická botanika speciální

Autor: Zdeněk Blažek

19.5. 2014

2

Abstrakt Tématem semestrální práce, je floristický soupis druhů dané lokality v závislosti na

pedologický výzkum. Vybrané území patří mezi exponovaná stanoviště středních poloh.

Jedná se o velmi ulehlé půdy nacházející se v mírném svahu se severovýchodní expozicí.

Vybraný porost 717 D 10 je ve vlastnictví Lesů České republiky a patří do lesů

hospodářských, obnova zde probíhá pomocí náseků umístěných po svahu. Na lokalitě se vyskytují převážně jehličnaté dřeviny s největším zastoupením smrku ztepilého (Picea abies).

Průzkum oblasti byl proveden pomocí terénních i laboratorních rozborů, které jsou zde

metodicky popsány. V předešlém, pedologickém šetření na vybraném území, jsem zjistil, že

se na lokalitě vyskytuje půdní typ kambizem, modální. Cílem této semestrální práce je

popsat celé zájmové území především z hlediska biodiverzity rostlinných druhů a následně

pak tyto zjištěné údaje porovnat s poměry fytocenologickými a půdními, které byly získány především z hospodářské knihy nebo z pedologického průzkumu.

Klíčová slova

exponovaná stanoviště

hospodářský les modální kambizem

biodiverzita

Abstract The theme of the term paper is a floristic inventory of species in a given location depending on pedological research. The selected area is among the exposed habitat middle position.

This is a very slept with land situated in gentle slope to the north-east exposure. Selected

vegetation 717 D 10 is owned Forests of the Czech Republic and belongs to commercial

forests , the regeneration takes place through lectures placed the slope. The area is predominately softwood with the highest content of Norway spruce ( Picea abies ) . The

survey area was carried out using field and laboratory analyzes , which are methodically described . In the previous , pedological investigations in the selected area , I found that the

local species of soil type cambisol modal . The aim of this term paper is to describe the

whole area of interest mainly in terms of biodiversity of plant species and then to compare

these findings with the situation fytocenologickými and soil , which were obtained primarily

from the economic book or pedological survey.

Keywords

exposed habitats

commercial forest

modal cambisol biodiversity

3

Obsah

Abstrakt.................................................................................................................2 Klíčová slova...........................................................................................................2 Abstract..................................................................................................................2 Keywords ...............................................................................................................2 1. Úvod ..................................................................................................................4 2. Materiál .............................................................................................................5

2.1. Lokalizace .................................................................................................5 2.2. Klimatické podmínky ................................................................................5 2.3. Geologické poměry ....................................................................................5 2.4. Půdní poměry ...........................................................................................5 2.5. Typologické a fytocenologické poměry .......................................................6 2.6. Topografie..................................................................................................6

3. Lokalita a floristický soupis druhů……………………………………….…………………7 3.1. Popis lokality………………………………………………………………………..…….7 3.2. Floristický soupis druhů……………………………………………………………….7

4. Metodika ...........................................................................................................8 4.1. Metodika botanických terénních prací……………………………………..………8 4.2. Metodika terénních prací ..........................................................................8 4.3. Metodika laboratorních prací ....................................................................8

5. Výsledky šetření ................................................................................................9 5.1. Výsledky terénního šetření ........................................................................9 5.2. Výsledky laboratorních rozborů půdy ......................................................11

6. Závěr ...............................................................................................................12 Seznam použitých zdrojů .....................................................................................13 Přílohy .................................................................................................................14

Seznam tabulek Tabulka 1 Popis půdní sondy ...............................................................................................10

4

1. Úvod

Pro svou semestrální práci z předmětu lesnická botanika jsem si vybral

lokalitu, která se nachází nedaleko mého bydliště. Jedná se o lokalitu, kterou rád navštěvuji ve volném čase. Líbí se mi dřevinná skladba porostu a jeho umístění.

Cílem semestrální práce je popsat zvolené zájmové území, které se nachází

v revíru Slatiňany v katastru obce Smrkový Týnec z botanického a současně také z pedologického hlediska. S půdními poměry souvisí i výskyt fytocenóz vázaných na dané stanoviště. V lesnictví se podle pedologických poměrů a typické fytocenózy určují soubory lesních typů (dále jen SLT), které jsou pak důležité pro správné zvolení následné péče o porost.

Vybraný porost (dílec) 717 D má rozlohu cca 13,52ha. Půdní charakteristiky jsem zjišťoval pouze v porostu 717 D 10, floristický soupis byl proveden pro celý

dílec. Jedná se o smíšený porost ve věku 95 let, s procentickým zastoupením dřevin: smrk ztepilý 70%, modřín opadavý 25%, borovice lesní 5%. Porost je částečně rozpracován násečným způsobem obnovy. Podle zjištěných informací by se na zvoleném území měl vyskytovat půdní typ kambizem.

5

2. Materiál

Dále uvádím bližší charakteristiku území, na kterém jsem pracoval a které jsem si vybral pro zpracování mojí semestrální práce. Do charakteristiky jsem zahrnul: klimatické podmínky, geologické, typologické a fytocenologické poměry, půdní poměry a topografii.

2.1. Lokalizace

Oblast patří do LHC Nasavrky, místo výzkumu se nachází na souřadnicích 49°54'16.411" severní šířky a 15°45'5.797" východní délky. Vybraný porost se nachází v katastrálním území Smrkový Týnec (okres Chrudim, Pardubický kraj). Jeho označení je 717 D 10 a spadá do revíru Slatiňany. Lokalita je zařazena do přírodní lesní oblasti 31 - Českomoravské mezihoří. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 300 – 450 m n.m.. [3]

2.2. Klimatické podmínky

Klimaticky spadá LHC do oblasti mírně teplé a mírně vlhké. Průměrná roční teplota je 8 – 9 stupňů Celsia. Průměrné roční srážky dosahují 600 – 700 mm. Bořivé větry vanou nejčastěji ze západu až jihozápadu. [6]

2.3. Geologické poměry

Z hlediska geologického je území složeno především ze silně přeměněných hornin - migmatitů a ortorul. Hlavní horninou jsou zde žuly. Stáří těchto žul je 288 až 329 miliónů let. Dodnes se na několika místech těží. Pozoruhodný zbytek usazenin z mladších prvohor zvaný železnohorský permokarbon, je v nedalekém okolí. Na povrchu je tato přítomnost signalizována nápadnou červenohnědou barvou půdy. Horniny zde obsahují hlavně arkozové pískovce a slepence. Druhohorní usazeniny jsou zastoupeny převážně opukami, opukovými slíny a pískovci. [6]

2.4. Půdní poměry

Z pedologického hlediska zde převažují půdy hlinité až jílovitohlinité. Převažuje půdní typ kambizem a to hlavně kambizem modální, mezotrofní. Půda značně kamenitá, mezotrofní kambizemě na zvětralinách. [1]

6

2.5. Typologické a fytocenologické poměry

Jedná se o lesní typ 3N2 – Kamenitá dubová bučina s třtinou rákosovitou na příkrých svazích, lesní vegetační stupeň 3 – dubobukový.

V porostu 717 D se vyskytují převážně dřeviny. V místě výkopu sondy, v porostu 717 D 10 je nejpočetnější dřevinou smrk ztepilý (Picea abies), se zastoupením 70%, modřín opadavý (Larix decidua), se zastoupením 25%, borovice lesní (Pinus silvestris), v zastoupení 5%, dále se na lokalitě vyskytují dřeviny s malým zastoupení, které nejsou zaznamenány v hospodářské knize jedná se především o náletové dřeviny jako, bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), olše lepkavá (Alnus glutinosa).

Z bylinného podrostu zde najdeme sasanku hajní (Anemone nemorosa), borůvku lesní (Vaccinium myrtilus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), ostružiník křovitý (Rubus fructicosa), pstroček dvoulistý (Maiantheum bifolium), papradka samičí (Athirium filix-femina), ostružiník maliník (Rubus ideaus), vřes obecný (Calluna vulgaris), violka lesní (Viola reichenbachiana), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), blatouch bahenní (Caltha palustris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), mléčka zední (Mycelis muralis). Z mechorostů se zde nachází, pokryvnatec Schreberův (Entodon schreberi), dvouhrotec chvosnatý (Dicranum scoparium), ploník ztenčený (Polytrichum formosum).

2.6. Topografie

Stanoviště se nachází ve svahu. Plocha je orientována na severozápad se sklonem cca 25°. Lokalita je ovlivněna erozní činností potoku, který se nachází téměř na spodní hranici dílce. Porost, ve kterém jsem prováděl výzkum, je umístěn v kopcovitém terénu. Jedná se o sklonitý svah, který pozvolna přechází a zapojuje se do krajiny, která je již bez výraznějších terénních nerovností. [4]

7

3. Lokalita a floristický soupis druhů

3.1. Popis lokality

Lokalita o celkové výměře 13,52 ha se nachází přibližně 550 m západně od

autobusové zastávky části obce Rabštejn, Rabštejnská Lhota. Lokalita se nachází ve svahu, její spodní část ohraničuje Markovický potok.

V porostu 717 D se vyskytují převážně dřeviny. Nejpočetnější dřevinou je smrk ztepilý (Picea abies), se zastoupením 70%, modřín opadavý (Larix decidua), se zastoupením 25%, borovice lesní (Pinus sylvestris), v zastoupení 5%, dále se na lokalitě vyskytují dřeviny s malým zastoupení, které nejsou zaznamenány v hospodářské knize jedná se především o náletové dřeviny jako, bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), olše lepkavá (Alnus glutinosa).

Ve vybraném porostním oddělení se nachází flóra odpovídající půdním poměrům. V okolí cesty se nachází i řada rumištních druhů, které nejsou součástí

floristického soupisu níže. Jde především o kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), občasný výskyt netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora). Floristický soupis byl proveden ve třech termínech: 19. 5., 8. 6. a 29. 6. 2014.

3.2. Floristický soupis druhů I. Dřeviny (hlavní úroveň): Picea abies d. Larix decidua Pinus sylvestris Alnus glutinosa r. Betula pendula r. II. Keřové patro: v lokalitě se nenachází dřeviny keřového patra III. Nálet do 1,3 m výšky: Sorbus aucuparia r. Betula pendula r. IV. Byliny: Anemone nemorosa Rubus ideaus Vaccinium myrtilus d. Rubus fructicosa Maiantheum bifolium Athirium filix-femina Calluna vulgaris r. Viola reichenbachiana Chrisosplenium alternifolium Ranunculus lanuginosus Caltha palustris Mycelis muralis Calamagrostis arundinacea Carex pilosa Dryopteris dilatata r. Equisetum sylvaticum Hypericum perforatum r. Luzula luzuloides Oxalis acetosella d.

8

4.1. Metodika botanických terénních prací

Nejdříve jsem si obešel hranice charakterizovaného území, pomocí škrtacího seznamu jsem si zaznamenal rostlinné druhy, které se na dané lokalitě nejčastěji vyskytují. Škrtací seznamy jsem zpracoval pro každou porostní skupinu. V blízkosti půdní sondy na ploše 20 x 20 metrů jsem vypracoval zvláštní soupis bylin. Lokalitu jsem navštívil několikrát, z důvodu různé doby nástupu rostlin do květu, pro jejich snadnější určení. Na lokalitě jsem také zaznamenal složení dřevinné skladby.

4.2. Metodika pedologických terénních prací

Terénní práce započaly pochůzkou po vybrané lokalitě a hledání vhodného místa pro odběr půdních vzorků. Ty byly odebrány v porostu 717 D 10. V místě kde byly odebrány půdní vzorky, pro další laboratorní zpracování, jsem později provedl i výkop půdní sondy. Toto místo bylo zachováno z důvodu případné rozdílnosti

půdních horizontů. Po odebrání půdních vzorků jsem provedl pochůzku po dané lokalitě a zaznamenal jsem si složení dřevinné skladby a bylinného podrostu.

Pro laboratorní účely se odebíraly tři půdní vzorky. První byl mokrý vzorek, v čerstvém stavu s přirozenou vlhkostí daného stanoviště. Druhý vzorek se po odebrání vysušil a přesál přes síto s velikostí ok 2mm. Třetím vzorkem byl fyzikální váleček odebraný z organominerálního horizontu, který musel být v neporušeném stavu, včetně skeletu, původní struktury a pórů.

Výkop půdní sondy jsem provedl na předem vybraném místě v porostu. Půdní sondu jsem vykopal do hloubky 110 cm, šířka 70 cm. Bylo nutné začistit jednotlivé horizonty v podélném směru. Půdní sondu jsem popisoval a zjišťoval v ní vlastnosti půdy, které jsou důležité pro následné určení půdního typu.

4.3. Metodika laboratorních prací

V laboratoři jsme po celou dobu pracovali se vzorky půdy v čerstvém stavu, v usušeném stavu a s fyzikálním válečkem. Postupně jsme prováděli analýzy jednotlivých vzorků, abychom zjistili konkrétní hodnoty.

9

5. Výsledky šetření

V této kapitole uvedu veškeré výsledky šetření. Zmíním výsledky terénního průzkumu, tedy popis půdní sondy ze své studované lokality a výsledky jednotlivých laboratorních měření a výpočtů.

5.1. Výsledky terénního šetření

Stanoviště se nachází ve svahu. Lokalita je orientována na severozápad se sklonem cca 25°. Porost, ve kterém jsem prováděl výzkum, je umístěn v kopcovitém terénu. Jedná se o sklonitý svah, který pozvolna přechází a zapojuje se do krajiny, která je již bez výraznějších terénních nerovností. Jedná se o lesní typ 3N2- Kamenitá dubová bučina s třtinou rákosovitou na příkrých svazích, lesní vegetační stupeň 3 – dubobukový. V porostu 717 D se vyskytují převážně dřeviny jehličnaté. V místě výkopu sondy, v porostu 717 D 10 je nejpočetnější dřevinou smrk ztepilý (Picea abies), se zastoupením 70%, modřín opadavý (Larix decidua), se zastoupením 25%, borovice lesní (Pinus silvestris), v zastoupení 5%, dále se na lokalitě vyskytují dřeviny s malým zastoupení které nejsou zaznamenány v hospodářské knize jedná se především o náletové dřeviny jako, bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), olše lepkavá (Alnus glutinosa).

10

V následující tabulce (Tabulka 1 – Popis půdní sondy) uvádím všechny

zjištěné vlastnosti půdy.

Datum: 8.4. 2014 Vypracoval (jméno, obor, akademický rok): Zdeněk Blažek, Lesnictví, 2013/2014 expozice: SZ

sklon svahu: 25°

reliéf terénu: kopcovitý, svažitý

půdní jednotka: modální kambizem, mezotrofní

sekvence (sled) horizontů: L, F, Ah, Bv, C

humusová forma: moder

celková hloubka 110 cm fyziologická hloubka 90 cm genetická hloubka 110 cm

půdotvorný substrát: jíl

L – tvořen převážně opadem ze smrku ztepilého, 2 cm

F – drť, rozkládající se jehlice, stále rozpoznatelné

H – malá mocnost, nelze rozeznat původ opadu

horizont: Ah horní hranice (cm/chrakt.přechodu): 5cm

barva: hnědožlutá dolní hranice (cm/charit. přechodu): 25cm

fyz.vál.č. N 116 konzistence: mírně ulehlá

textura: hlinitá skeletnatost (míra): 20-50%

vlhkost: půda středně vlhká skeletnatost (frakce): hrubý štěrk

struktura: polyedrická, jemně 1-5mm prokořenění vlášení: střední silné kořeny: 15-30cm edafon: dešťovky, roupice

ostatní charakteristiky:-

horizont: Bv horní hranice (cm/chrakt.přechodu): 25cm

barva: rezivá dolní hranice (cm/charit. přechodu): 55cm

fyz.vál.č. konzistence: mírně ulehlá

textura: jílovito-hlinitá skeletnatost (míra): 20-50%

vlhkost: půda mírně vlhká skeletnatost (frakce): kameny

struktura: polyedrická středně, 5-20mm prokořenění vlášení: slabé silné kořeny: do 50cm edafon:-

ostatní charakteristiky:-

horizont: C horní hranice (cm/chrakt.přechodu): 55cm

barva: hnědavo-rezivá

dolní hranice (cm/charit. přechodu): 110cm

fyz.vál.č. konzistence: mírně ulehlá

textura: jílovito-hlinitá skeletnatost (míra): více jak 50%

vlhkost: mírně vlhká skeletnatost (frakce): balvany

struktura: polyedrická hrubě +20mm prokořenění vlášení: nezasahuje silné kořeny:- edafon:-

ostatní charakteristiky:-

Terénní posudek:-

11

5.2. Výsledky laboratorních rozborů půdy

Dále uvádím veškeré výsledky laboratorních rozborů půdy, které jsme zjistili v laboratoři.

Ze získaných výsledků z laboratorních analýz můžeme posoudit jednotlivé vlastnosti půdy. Zkoumaná půda má hlinitou texturu. Maximální kapilární kapacita vyšla 36,23% podle toho lze daný půdní horizont charakterizovat jako silně vododržný. Pórovitost, kterou jsme vypočítali 67,7%, je u tohoto horizontu vysoká. Jedná se o mokrý horizont, s vlhkostí 24,58%. Půdní reakce jsou podle výsledku charakterizovány jako velmi silně kyselé. Hodnoty půdní reakce byly: aktuální 3,55 PH a potenciální výměnné 2,51 PH. Okamžitý obsah výměnných bazicky působících kationtů je označen za vysoký s hodnotou 268 m.mol/kg. Maximální sorpční kapacita ve vztahu k výměnným bazicky působícím kationtům vyšla velmi vysoká s hodnotou 473,63 m.mol/kg. Stupeň nasycenosti sorpčního komplexu je z výpočtu charakterizován jako nasycený, výsledná hodnota činila 56,58%. Aktivita půdní katalázy, s výsledkem 2,5 ml O2 . 5g-1 . 15min-1, je z tabulky vyhodnocena jako velmi slabá. Aktivita půdní celulázy s výslednou hodnotou 0,67 má také velmi slabou aktivitu. Popisovaný horizont z hlediska obsahu humusových látek lze označit jako velmi slabě humózní. Procentický podíl humusových látek je 0,29%.

12

6. Závěr

Provedl jsem terénní šetření v celém porostním dílci. Lokalita je ovlivněna erozní činností potoku, který se nachází téměř na spodní hranici dílce. Potok zde do značné míry ovlivňuje charakter půdy, a tak se v tomto porostu nachází navíc druhy vlhkomilné, indikující vodu nebo rostliny, které snáší zamokření. Naproti tomu horní část porostního dílce (717 D) se nachází výše a není tam tak vysoká hladina spodní vody. Vyskytují se zde běžné druhy této lokality, které jsou uvedeny v seznamu. Obecně se porosty nachází na kyselých, chudších stanovištích středních poloh, v menší míře ovlivněných vodou (v tomto případě potokem).

V pedologické části šetření jsem zjistil podle informací získaných z literatury a internetových zdrojů, že se na zkoumané lokalitě nachází půdní typ kambizem. Mým cílem bylo toto ověřit v terénu a zjistit další vlastnosti půdy v laboratoři z odebraných půdních vzorků. Zjistil jsem, že na charakterizovaném území se vyskytuje kambizem modální.

Semestrální práce pro mě měla přínos, hlavně v tom, že jsem si vyzkoušel, jak probíhá práce v terénu a jak se provádí vyhodnocení půdních vlastností za pomocí půdní sondy. Dále jsem si vyzkoušel poznávání rostlin v terénu a zapisování bylinných druhů pomocí škrtacího seznamu.

13

Seznam použitých zdrojů: BIČÍK, Ivan. Půda v České republice. Editor Ivo Hauptman, Zdeněk Kukal, Karel Pošmourný.

Praha: Pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vydal Consult, 2009,

255 s. ISBN 978-80-903482-4-0.

ŠIMEK, Miloslav. Základy nauky o půdě. 2., upr. a rozš. vyd. Editor Ivo Hauptman, Zdeněk

Kukal, Karel Pošmourný. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta, 2007, 158 s. ISBN 80-704-0747-6.

Hospodářská kniha pro LS Nasavrky

Elektronické zdroje [URL]

Atlas lesních půd: [1] Ústav geologie a pedologie [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné

z: http://jirman.info/www/ugp/atlas_pud/index.html

Web ústavu geologie a pedologie: [2] Ústav geologie a pedologie [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné

z: http://www.jirman.info/www/ugp/cs/show/30-materialy-kestazeni/

[3] Mapy.cz [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné

z: http://www.mapy.cz/#!d=ward_9029_1&x=15.769032&y=49.903707&z=13&t=s

[4] Lesy ČR [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné

z: http://www.lesycr.cz/Stranky/default.aspx

[5] Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem [online]. [cit. 2014-05-12].

Dostupné z: http://www.uhul.cz/

[6] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Správa CHKO Železné

hory [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné

z:http://zeleznehory.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/relief-krajiny/

http://jirman.info/www/ugp/atlas_pud/index.htmlhttp://www.jirman.info/www/ugp/cs/show/30-materialy-kestazeni/http://www.mapy.cz/#!d=ward_9029_1&x=15.769032&y=49.903707&z=13&t=shttp://www.lesycr.cz/Stranky/default.aspxhttp://www.uhul.cz/http://zeleznehory.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/relief-krajiny/

14

Přílohy Příloha č. 1 – Mapa, označení umístění půdní sondy

Obrázek 1 – Mapa, umístění půdní sondy Příloha č. 2 – List z hospodářské knihy

Obrázek 2 Příloha č. 3 - Porostní mapa charakterizovaného území

Obrázek 3 – Mapa charakterizovaného území Příloha č. 4 – Půdní sonda

Obrázek 4 – Půdní sonda Příloha č. 5 – Fotografie lokality

Obrázek 5 – Lokalita výkopu sondy

Obrázek 6 – Lokalita výkopu sondy

15

Příloha č. 1 – Mapa, označení umístění půdní sondy

Obrázek 1 – Mapa, umístění půdní sondy

M 1:120001 :

Příloha č. 2 – List z hospodářské knihy

Obrázek 2

16

Příloha č. 3 - Porostní mapa charakterizovaného území Obrázek 3 – Mapa charakterizovaného území

M 1:10000

17

Příloha č. 4 – Půdní sonda

Obrázek 4 – Půdní sonda

O

Ah

Bv

C

o

18

Příloha č. 5 – Fotografie lokality

Obrázek 5 – Lokalita výkopu sondy

Lokalita výkopu sondy, autor Zdeněk Blažek

Obrázek 6 – Lokalita výkopu sondy

Lokalita výkopu sondy, autor Zdeněk Blažek