Mgr. Pavel FrýbortMgr. Pavel Frýbort

UK FTVSUK FTVS

(UEFA A Licence)(UEFA A Licence)

Kardiovaskulární systém

zajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíkuzajišťuje buňkám, tkáním a orgánům přívod živin a kyslíku odvádí zplodiny metabolismuodvádí zplodiny metabolismu rozvádí po celém těle další důležité látky (vitamíny, rozvádí po celém těle další důležité látky (vitamíny,

hormony, atd.)hormony, atd.) krevní oběh tvoří srdce a soustava tepen, vlásečnic a žilkrevní oběh tvoří srdce a soustava tepen, vlásečnic a žil

Srdce (Cor)Srdce (Cor) Je dutý svalový orgán. Je uloženo v mezihrudí, dvě třetiny Je dutý svalový orgán. Je uloženo v mezihrudí, dvě třetiny

vlevo a jedna třetina vpravo. Je rozděleno na:vlevo a jedna třetina vpravo. Je rozděleno na:– základnazákladna (basis cordis) – směřuje nahoru a dozadu (basis cordis) – směřuje nahoru a dozadu– hrot hrot (apex) – směřuje dolů a dopředu(apex) – směřuje dolů a dopředu– přepážkapřepážka (septum) – levá a pravá polovina srdce (septum) – levá a pravá polovina srdce

pravá polovina srdcepravá polovina srdce (proudí zde odkysličená krev) je (proudí zde odkysličená krev) je rozdělena na rozdělena na pravou předsíňpravou předsíň (atrium dx.) a (atrium dx.) a pravou pravou komorukomoru (ventriculus dx.), oddělena (ventriculus dx.), oddělena trojcípou chlopnítrojcípou chlopní (valva tricuspidalis)(valva tricuspidalis)

levá polovina srdcelevá polovina srdce (proudí zde okysličená krev) je (proudí zde okysličená krev) je rozdělena na rozdělena na levou předsíňlevou předsíň (atrium sin.) a (atrium sin.) a levou komoru levou komoru (ventriculus sin.), oddělena dvoucípou chlopní (valva (ventriculus sin.), oddělena dvoucípou chlopní (valva bicuspidalis)bicuspidalis)

Žíly a artérie srdce

horní dutá žíla horní dutá žíla (vena cava sup.), vstupuje do PP(vena cava sup.), vstupuje do PP dolní dutá žíladolní dutá žíla (vena cava inf.), vstupuje do PP (vena cava inf.), vstupuje do PP plicní kmenplicní kmen (truncus pulmonalis), vystupuje z PK (truncus pulmonalis), vystupuje z PK čtyři žíly plicníčtyři žíly plicní (vv. pulmonales), vstupují do LP (vv. pulmonales), vstupují do LP srdečnicesrdečnice (aorta), vystupuje z LK (aorta), vystupuje z LK

Schéma Schéma malého (plicního) krevního oběhumalého (plicního) krevního oběhu..

Slouží k okysličení krve v plicích a výdeji COSlouží k okysličení krve v plicích a výdeji CO22. Krev z PK . Krev z PK ►do plicního kmene ► do plic – okysličení krve ►LP ►do plicního kmene ► do plic – okysličení krve ►LP

Schéma Schéma velkého (tělního) oběhuvelkého (tělního) oběhu..

Slouží k výměně plynů mezi krví a tkáněmi a přenosu živin. Slouží k výměně plynů mezi krví a tkáněmi a přenosu živin. Krev z LK (aorty) ► tělních tepen, až do arterio-venózních Krev z LK (aorty) ► tělních tepen, až do arterio-venózních kapilár ►žilním systémem (HDŽ a DDŽ) ►PPkapilár ►žilním systémem (HDŽ a DDŽ) ►PP

Stavba srdceStavba srdce

vnitřní vrstvavnitřní vrstva – endokard – endokard střední vrstvastřední vrstva – myokard, dělí se na: – myokard, dělí se na:

– pracovní svalovina – zajišťuje srdeční cyklus (systolu a pracovní svalovina – zajišťuje srdeční cyklus (systolu a diastolu)diastolu)

– vodivá svalovina – zajišťuje automacii a koordinaci vodivá svalovina – zajišťuje automacii a koordinaci mezi stahy síní a komormezi stahy síní a komor

zevní vrstvazevní vrstva – perikardium – perikardium

Srdce je inervováno Srdce je inervováno sympatickýmisympatickými (zrychlují akci) a (zrychlují akci) a parasympatickými parasympatickými (zpomalují akci) vegetativními (zpomalují akci) vegetativními vlákny a vagovým nervem.vlákny a vagovým nervem.

Srdeční cyklusSrdeční cyklus diastola síní diastola síní - plnění krví pod tlakem, uzavřené (cípaté - plnění krví pod tlakem, uzavřené (cípaté

chlopně) levá síň se plní z plicních žil, pravá síň z horní a chlopně) levá síň se plní z plicních žil, pravá síň z horní a dolní duté žílydolní duté žíly

systola síní systola síní - za současné diastoly komor (otevřené - za současné diastoly komor (otevřené cípaté chlopně)cípaté chlopně)

diastola komor diastola komor -- plnění krví ze síní (otevřené cípaté a plnění krví ze síní (otevřené cípaté a uzavřené poloměsíčité chlopně)uzavřené poloměsíčité chlopně)

systola komorsystola komor1. fáze1. fáze napínací napínací (izovolumická) – uzavřené všechny (izovolumická) – uzavřené všechny chlopněchlopně2. fáze 2. fáze vypuzovací vypuzovací (ejekční) – otevřené poloměsíčité (ejekční) – otevřené poloměsíčité chlopněchlopně

Srdeční oběh a metabolismusSrdeční oběh a metabolismus srdce dovede využívat především srdce dovede využívat především oxidativní oxidativní

metabolismusmetabolismus, neumí pracovat na kyslíkový dluh, neumí pracovat na kyslíkový dluh

je nezbytná dostatečná saturace srdečního svalu kyslíkemje nezbytná dostatečná saturace srdečního svalu kyslíkem

riziko nedostatečného přívodu vyvolává ischemii (akutní riziko nedostatečného přívodu vyvolává ischemii (akutní infarkt myokardu, chronická ischemická choroba srdeční)infarkt myokardu, chronická ischemická choroba srdeční)

Po zastavení krevního oběhu v myokardu se srdeční činnost Po zastavení krevního oběhu v myokardu se srdeční činnost okamžitě zastaví a nastává klinická smrt okamžitě zastaví a nastává klinická smrt

Obnova je možná do 5-10 minutObnova je možná do 5-10 minut

Kardiovaskulární systém při Kardiovaskulární systém při

fyzickém zatíženífyzickém zatížení   Reaktivní změnyReaktivní změny

1. redistribuce krve1. redistribuce krve (přesun do svalů) – při kompenzační (přesun do svalů) – při kompenzační vasokonstrikci vnitřních orgánů vzniká relativní ischémie s vasokonstrikci vnitřních orgánů vzniká relativní ischémie s následky (ledviny – zátěžová proteinurie, žaludeční sliznice následky (ledviny – zátěžová proteinurie, žaludeční sliznice - dispozice pro vznik vředové choroby) - dispozice pro vznik vředové choroby)

2. zvýšení ukazatelů2. zvýšení ukazatelů oběhových funkcí v závislosti na oběhových funkcí v závislosti na intenzitě zatížení nejvyšší hodnoty jsou u submaximální intenzitě zatížení nejvyšší hodnoty jsou u submaximální intenzity zatíženíintenzity zatížení

Adaptační změnyAdaptační změny

1. strukturální změny (hypertrofie srdce)1. strukturální změny (hypertrofie srdce)- koncentrická - koncentrická (u vzpěračů) se zmenšením komor. Vlastní (u vzpěračů) se zmenšením komor. Vlastní jednorázovou výkonnost jedince to však neovlivňuje. jednorázovou výkonnost jedince to však neovlivňuje.- excentrická - excentrická (vytrvalci) s regulativní dilatací komor – jako (vytrvalci) s regulativní dilatací komor – jako projevem ekonomie srdeční práceprojevem ekonomie srdeční práce- lepší vaskularizace- lepší vaskularizace (prokrvení, kolaterály) srdečního i (prokrvení, kolaterály) srdečního i kosterního svalukosterního svalu

2. funkční změny2. funkční změny- lepší ekonomika- lepší ekonomika trénovaného člověka (nižší srdeční trénovaného člověka (nižší srdeční frekvence, vyšší systolický výdej)frekvence, vyšší systolický výdej)- vyšší maximální hodnoty- vyšší maximální hodnoty (tepového kyslíku, (tepového kyslíku, minutového srdečního výdeje)minutového srdečního výdeje)- lepší utilizace kyslíku- lepší utilizace kyslíku myokardem myokardem

Oběhové parametry při fyzické Oběhové parametry při fyzické zátěži u trénovaných a zátěži u trénovaných a

netrénovanýchnetrénovaných tepový kyslík tepový kyslík - je množství kyslíku, které se dostane na periferii - je množství kyslíku, které se dostane na periferii

jedním tepem (jednou systolou). Z klidových hodnot 5 ml vystoupí jedním tepem (jednou systolou). Z klidových hodnot 5 ml vystoupí při maximálním fyzickém zatížení na 15 ml, u trénovaných vytrvalců při maximálním fyzickém zatížení na 15 ml, u trénovaných vytrvalců až na 30 mlaž na 30 ml

systolický objem systolický objem netrénovaný: klid 60-80 ml netrénovaný: klid 60-80 ml max. 150 mlmax. 150 mltrénovaný: trénovaný: klid 100 ml klid 100 ml max. 200 ml max. 200 ml

minutový srdeční výdejminutový srdeční výdejnetrénovaný: klid 5 l netrénovaný: klid 5 l max. 20-25 lmax. 20-25 ltrénovaný: trénovaný: klid 5 l klid 5 l max. 35-40 l max. 35-40 l

Krevní tlak (torry)Krevní tlak (torry) intenzita činnosti intenzita činnosti

klid střední submaximální maximálníklid střední submaximální maximálnísystolický tlak 120 130-170 180-240 systolický tlak 120 130-170 180-240 190 190diastolický tlak 80 diastolický tlak 80 80 80 30-100 30-100 100 100

Tepny (Arteriae)Tepny (Arteriae)

tepny slouží k rozvádění okysličené krve. Stěny jsou silné a tepny slouží k rozvádění okysličené krve. Stěny jsou silné a pružné a jsou tvořeny třemi vrstvamipružné a jsou tvořeny třemi vrstvami

-- vnitřní vrstvavnitřní vrstva (tunica interna) – endotelové buňky (tunica interna) – endotelové buňky

-- střední vrstvastřední vrstva (tunica media) – hladká svalovina (tunica media) – hladká svalovina

- zevní vrstva- zevní vrstva (tunica externa) – řídké vazivo (tunica externa) – řídké vazivo

elastická vlákna jsou především v arteriálním řečišti elastická vlákna jsou především v arteriálním řečišti (zajišťují pružnost tepen)(zajišťují pružnost tepen)

hladká svalová vlákna tepen umožňují vasokonstrikci a hladká svalová vlákna tepen umožňují vasokonstrikci a vasodilataci – přizpůsobení cévního řečiště aktuálním vasodilataci – přizpůsobení cévního řečiště aktuálním požadavkům organismupožadavkům organismu

Arteriální systémArteriální systém

zajišťuje plynulý rozvod krve ke tkáním. Plynulost umožňuje zajišťuje plynulý rozvod krve ke tkáním. Plynulost umožňuje cévní elasticita. Vlastnosti distribučního systému se dají cévní elasticita. Vlastnosti distribučního systému se dají posoudit podle hodnoty posoudit podle hodnoty krevního tlakukrevního tlaku. Dalším snadno . Dalším snadno měřitelným parametrem je arteriální měřitelným parametrem je arteriální puls puls (odraz srdeční (odraz srdeční činnosti)činnosti)

Krevní tlak Krevní tlak

Krevní tlak je dán:Krevní tlak je dán:

- činností srdce (centrální složka → TK systolický, TKs)- činností srdce (centrální složka → TK systolický, TKs)

- odporem cév (průsvitem a délkou cévy → TK diastolický, TKd)- odporem cév (průsvitem a délkou cévy → TK diastolický, TKd)

- množstvím cirkulující krve- množstvím cirkulující krve

- vazkostí krve, "vnitřním třením" - vazkostí krve, "vnitřním třením"

- - vlivy vlivy ((teplota, rychlost, množství a tvar krvinek)teplota, rychlost, množství a tvar krvinek)

Velikost TK závisí naVelikost TK závisí na

- - věku věku (tlak stoupá s věkem, děti 90/60, starší osoba (tlak stoupá s věkem, děti 90/60, starší osoba 140/90)140/90)

- - pohlaví pohlaví (u mužů častěji vyšší tlak)(u mužů častěji vyšší tlak)

- - poloze tělapoloze těla (vleže je lehce nižší) (vleže je lehce nižší)

- - činnosti různých orgánůčinnosti různých orgánů (při práci, trávení - stoupá) (při práci, trávení - stoupá)

- - emocích emocích (stoupá)(stoupá)

- - teplotěteplotě (za chladu stoupá, v teple klesá) (za chladu stoupá, v teple klesá)

normální TK = normální TK = 120/80120/80 torrů (16/10 kPa) torrů (16/10 kPa)

TepTep

odpovídá srdečnímu tepovému objemu, vypuzeného do odpovídá srdečnímu tepovému objemu, vypuzeného do arteriálního řečištěarteriálního řečiště. . ZávisíZávisí nana

- - objemu krveobjemu krve

- - tlakutlaku

- - rychlosti krevního proudurychlosti krevního proudu

Není vhodné měřit na a.carotis – možnost uplatnění Není vhodné měřit na a.carotis – možnost uplatnění sinokarotického reflexusinokarotického reflexu (reflexní stimulace (reflexní stimulace kardioinhibičního centra → snížení SF)kardioinhibičního centra → snížení SF)

TF = 72 tepů.minTF = 72 tepů.min-1-1

TF je TF je zvýšená zvýšená ((u dětí, snížená u sportovců, tělesně u dětí, snížená u sportovců, tělesně pracujících)pracujících)

Srdečnice (Aorta)Srdečnice (Aorta) je hlavní tepna těla a má 3 částije hlavní tepna těla a má 3 části

1.1.    vzestupná část (pars ascendens)vzestupná část (pars ascendens) – z LK vystupuje z ní – z LK vystupuje z ní pravá a levá věnčitá tepnapravá a levá věnčitá tepna

2.2.    aortální oblouk (arcus aortae)aortální oblouk (arcus aortae) – vydává tři větve – vydává tři větve

- - kmen hlavově pažní (truncus brachiocephalicus)kmen hlavově pažní (truncus brachiocephalicus) - - pravá a levá společná krkavice (a. carotis communis dx. et sin.)pravá a levá společná krkavice (a. carotis communis dx. et sin.) - - pravá a levá podklíčková tepna (a. subclavia communis dx. et pravá a levá podklíčková tepna (a. subclavia communis dx. et

sin.)sin.)

další tepny,další tepny, - - podpažní (a. axillaris)podpažní (a. axillaris) - - pažní (a. brachialis)pažní (a. brachialis) - - vřetenní (a. radialis)vřetenní (a. radialis) - - loketní (a. ulnaris)loketní (a. ulnaris)

33..    sestupná částsestupná část – dělí se na dvě části – dělí se na dvě části

a)a)    hrudní aortahrudní aorta – vysílá tepny – vysílá tepny - - párové tepny mezižeberní (aa. Intercostales post.)párové tepny mezižeberní (aa. Intercostales post.)

- - větve pro orgány dutiny hrudní (jícen, perikard, bronchy)větve pro orgány dutiny hrudní (jícen, perikard, bronchy)- - bránici (a. phrenicus sup.)bránici (a. phrenicus sup.)

b)b) břišní aortabřišní aorta – vydává tepny pro – vydává tepny pro- - břišní stěnu (aa. lumbales)břišní stěnu (aa. lumbales)- - bránici (a. phrenicus inf.)bránici (a. phrenicus inf.)- - nadledvinky (aa. suprarenales)nadledvinky (aa. suprarenales)- - ledviny (aa. renales)ledviny (aa. renales)- - pohlavní žlázy (aa. ovaricae)pohlavní žlázy (aa. ovaricae)- - žaludku (a. gastrica sin.)žaludku (a. gastrica sin.)- - slinivka břišní (a. lienalis)slinivka břišní (a. lienalis)- - střevo, konečník (a. mesenterica inf.)střevo, konečník (a. mesenterica inf.)

Břišní aorta se dělí na úrovni LBřišní aorta se dělí na úrovni L4 4 na dvě společné tepny kyčelní (aa. na dvě společné tepny kyčelní (aa.

iliacae communes)iliacae communes) - - vnější kyčelní tepna (a. iliaca ext.) – vyživuje dolní část břišní vnější kyčelní tepna (a. iliaca ext.) – vyživuje dolní část břišní

stěny. Odstupuje z ní tepna prostěny. Odstupuje z ní tepna pro - - stehno (a. femoris)stehno (a. femoris)

- - svaly kolem kolene (a. poplitea)svaly kolem kolene (a. poplitea)

- - přední a zadní tepna holenní (a. tibialis ant et post.)přední a zadní tepna holenní (a. tibialis ant et post.)

- - vnitřní kyčelní tepna (a. iliaca int.) – vyživuje orgány a stěnu malé vnitřní kyčelní tepna (a. iliaca int.) – vyživuje orgány a stěnu malé pánve. Odstupuje z ní tepna propánve. Odstupuje z ní tepna pro

- - močový měchýř (aa. vesicales sup. et inf.)močový měchýř (aa. vesicales sup. et inf.)

- - dělohu (a. uterina)dělohu (a. uterina)

- - konečník (a. pudenda int.)konečník (a. pudenda int.)

- - hýžďové svaly (aa. glutae sup. et inf.)hýžďové svaly (aa. glutae sup. et inf.)

ŽílyŽíly (Venae) (Venae) žíly tělního oběhu vedou odkysličenou krev z periferie těla žíly tělního oběhu vedou odkysličenou krev z periferie těla

směrem k srdcisměrem k srdci stavba štěny je složena z endotelových buněk, hladkého stavba štěny je složena z endotelových buněk, hladkého

svaloviny a řídkého vazivasvaloviny a řídkého vaziva vnitřní vrtstva žilní stěny vytváří vnitřní vrtstva žilní stěny vytváří žilní chlopněžilní chlopně, které , které

zabraňují zpětnému toku krvezabraňují zpětnému toku krve žilní krev je přiváděna do pravé předsíně srdce horní a dolní žilní krev je přiváděna do pravé předsíně srdce horní a dolní

dutou žiloudutou žilou

žžilní návratilní návrat je udržován je udržován- činností kosterního svalstva- činností kosterního svalstva- žilními chlopněmi- žilními chlopněmi- sací schopností pravého srdce- sací schopností pravého srdce

Přehled nejdůležitějších žilPřehled nejdůležitějších žil

horní dutá žílahorní dutá žíla (v. cava sup.), vzniká soutokem (v. cava sup.), vzniká soutokem hlavověpažní žílyhlavověpažní žíly (v. brachiocephalica dx. et sin.), tyto (v. brachiocephalica dx. et sin.), tyto žíly vznikají spojením žíly vznikají spojením hrdelní žílyhrdelní žíly (v. jugularis interna), jež (v. jugularis interna), jež odvádí krev z dutiny lební, z obličeje, krku a odvádí krev z dutiny lební, z obličeje, krku a podklíčkové podklíčkové žílyžíly (v. subclavia), odvádí krev z horní končetiny (v. subclavia), odvádí krev z horní končetiny

dolní dutá žíladolní dutá žíla (v. cava inf.), vzniká soutokem společných (v. cava inf.), vzniká soutokem společných žil kyčelních ve výši Lžil kyčelních ve výši L44. Probíhá po pravé straně aorty a . Probíhá po pravé straně aorty a

otvorem v bránici se dostává do dutiny hrudní, kde ústí do otvorem v bránici se dostává do dutiny hrudní, kde ústí do pravé předsíně srdeční. Jejími přítoky jsou žíly, které odvádí pravé předsíně srdeční. Jejími přítoky jsou žíly, které odvádí krev z párových orgánů dutiny břišní a jaterkrev z párových orgánů dutiny břišní a jater

Na končetinách rozeznáváme Na končetinách rozeznáváme

1.1.  žžíly hlubokéíly hluboké – probíhají zdvojeně podél stejnojmenných – probíhají zdvojeně podél stejnojmenných tepentepen

2.2.  žíly povrchovéžíly povrchové – probíhají podkožně a jsou viditelné – probíhají podkožně a jsou viditelné

Horní končetinaHorní končetina

- - na palcové straně HK probíhá na palcové straně HK probíhá hlavová žílahlavová žíla (v. cephalica), (v. cephalica), která ústí do která ústí do podpažní žílypodpažní žíly (v. axillaris) (v. axillaris)

- - na malíkové straně HK probíhá na malíkové straně HK probíhá královská žílakrálovská žíla (v. basilica), (v. basilica), ústící do ústící do pažní zílypažní zíly (v. brachialis) (v. brachialis)

V krajině loketní se obě žíly spojují (význam – aplikace léků, V krajině loketní se obě žíly spojují (význam – aplikace léků, odběr krve).odběr krve).

Dolní končetinaDolní končetina

- - společná kyčelní žíla společná kyčelní žíla (v. iliaca communis), která vzniká (v. iliaca communis), která vzniká soutokem kyčelní žíly vnitřní a zevní (v. iliaca int. et ext.)soutokem kyčelní žíly vnitřní a zevní (v. iliaca int. et ext.)

- - velká žíla skrytávelká žíla skrytá (v. saphena magma), probíhá před (v. saphena magma), probíhá před vnitřním kotníkem a ústí do stehenní žíly (v. femoralis)vnitřním kotníkem a ústí do stehenní žíly (v. femoralis)

- - malá žíla skrytámalá žíla skrytá (v. saphena parva), probíhá za zevním (v. saphena parva), probíhá za zevním kotníkem a ústí do kotníkem a ústí do podkolenní žílypodkolenní žíly (v. poplitea) (v. poplitea)

- p- při nadměrném zatěžování a po zánětech se žilní stěny ři nadměrném zatěžování a po zánětech se žilní stěny rozšiřují, ochabují a vznikají křečové žíly – rozšiřují, ochabují a vznikají křečové žíly – varixyvarixy..