Migrace a její dopady na společnost - Theses · 2018-04-18 · by se nás krize, oproti státům, kde je situace vážnější, děsivější a nebezpeþnější, více týkala

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Migrace a její dopady na společnost

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Nikola WILLMANNOVÁ

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Milan VENCLÍK, MBA

Znojmo, 2018

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Migrace a její dopady na společnost“

vypracovala samostatně pod odborným vedením pana Ing. Milana Venclíka, MBA a použila

literárních pramenů a informací, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

Ve Znojmě dne…………………… ……………………………..

Nikola Willmannová

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Milanu

Venclíkovi, MBA za ochotu, vstřícnost a čas, který mi věnoval v průběhu vypracování

bakalářské práce. Jsem vděčná za každou cennou radu i připomínku, kterou mi poskytl. Dále

bych ráda poděkovala mé rodině za podporu, kterou mi věnovali nejen při zpracování této

práce, ale i v průběhu celého studia a za vytvoření potřebného zázemí. V neposlední řadě

děkuji všem respondentům, kteří se aktivně účastnili dotazníkového šetření, protože bez

jejich odpovědí by moje práce nebyla úplná.

5

ABSTRAKT

V této bakalářské práci je pozornost věnována tématu vztahujícímu se k současné uprchlické

krizi, příčině jejího vzniku, dopadům na společnost a eventuálnímu řešení. V teoretické části

se práce zaměřuje na vymezení migrace jako takové, definování pojmů, které s touto

problematikou souvisí, vymezení příčin uprchlické krize, dopadů a opatření v této

souvislosti. Práce umožňuje také náhled do islámského světa a života muslimů. V závěru

bude řešena otázka přijetí a integrace uprchlíků do české společnosti s přispěním vlastního

názoru. Praktická část se prostřednictvím dotazníkového šetření pokusí zjistit názor a postoj

vybraných respondentů na uprchlickou krizi.

Klíčová slova: migrace, uprchlík, uprchlická krize, migrační politika, imigrant, integrace,

islám

ABSTRACT

This bachelor thesis focuses on the current refugee crisis issues. It deals with the cause of

the crisis, its impact on society and the possible solution. The theoretical part defines the

term of migration as well as other relevant terms related to the issue. Next, it specifies the

cause of the crisis, its impact and possible measures concerning this. The thesis also

mentions some issues concerning the Muslim lifestyle and religion. In the conclusion the

thesis deals with accepting and integration of refugees into the Czech society, including the

author´s own attitude to this matter. The practical part presents the result of the survey

conducted on a selected sample of respondents in the form of questionnaire concerning the

refugee crisis.

Key words: migration, refugee, refugee crisis, migration policy, immigrant, integration,

Islam

6

Obsah 1 ÚVOD ........................................................................................................................................ 7

2 CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................... 9

3 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 10

3.1 VYMEZENÍ POJMU MIGRACE ............................................................................................. 10

3.1.1 Důvody migrace ....................................................................................................... 11

3.1.2 Důsledky migrace..................................................................................................... 12

3.2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY UPRCHLICKÉ KRIZE ................................................................ 14

3.2.1 Kdo jsou a odkud k nám přicházejí .......................................................................... 14

3.2.2 Uprchlík ................................................................................................................... 15

3.2.3 Příčina uprchlické krize ............................................................................................ 15

3.3 MIGRAČNÍ POLITIKA ......................................................................................................... 17

3.3.1 Poskytování azylu a mezinárodní ochrany ............................................................... 18

3.4 DOPADY MIGRACE NA SPOLEČNOST ................................................................................. 20

3.4.1 Ekonomické a sociální dopady ................................................................................. 20

3.4.2 Dopady na politický systém ..................................................................................... 22

3.4.3 Bezpečnost ............................................................................................................... 22

3.5 OPATŘENÍ MIGRAČNÍ KRIZE ............................................................................................. 23

3.5.1 Přerozdělování migrantů – migrační kvóty .............................................................. 23

3.5.2 Uprchlické tábory ..................................................................................................... 24

3.5.3 Ploty na hranicích států jako bariéra vstupu uprchlíků ............................................ 25

3.5.4 Zpřísnění podmínek pro získání českého občanství pro cizince .............................. 25

3.6 PŘEŽIJE EVROPA SOUČASNOU MIGRAČNÍ KRIZI? ............................................................. 25

3.7 ISLÁMSKÝ SVĚT A ŽIVOT MUSLIMŮ .................................................................................. 26

3.8 INTEGRACE UPRCHLÍKŮ DO SPOLEČNOSTI ....................................................................... 28

3.8.1 Vlastní názor na přijetí a integraci uprchlíků do české společnosti ......................... 29

4 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 32

4.1 ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI ............................................................................................. 32

4.2 VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ – DOTAZNÍK ............................................................. 34

5 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 56

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 59

7 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ......................................................................................... 63

7.1.1 Seznam tabulek ........................................................................................................ 63

7.1.2 Seznam grafů ............................................................................................................ 64

8 PŘÍLOHA 1 - DOTAZNÍK ................................................................................................... 65

7

1 ÚVOD

Již od roku 2015 se Evropa dennodenně potýká s problémem nazývaným jako evropská

migrační či uprchlická krize. Jedná se o evropský problém, jehož hlavní příčinou je příval

velkého množství imigrantů, ať už z ekonomických, politických nebo jiných důvodů. Téma

„uprchlíci“ je stále aktuální. At už se na to díváme z pohledu jednotlivce, různých organizací,

státu nebo Evropy jako celku, jsou to strach a obavy, které lidé pociťují, vzájemná

netolerance, zvýšená kriminalita, nepříznivé dopady na sociální systém a ekonomiku státu,

s tím souvisí i vyšší výdaje na různá opatření, ochranu a bezpečnost státu, dále zvýšená

policejní aktivita, celkové zatížení státního či evropského systému a mnohé další politické,

ekonomické i sociální dopady na společnost.

Z důvodu aktuálnosti a značnému zájmu lidí o tuto problematiku se autorka bakalářské práce

rozhodla tomuto tématu věnovat svoji pozornost.

V teoretické části se na samém začátku autorka pokusí objasnit některé základní pojmy

týkající se migrace jako takové, z demografického a sociologického hlediska. V dalších

kapitolách bude pozornost věnována samotnému tématu bakalářské práce. Pozornost bude

zaměřena na migrační krizi jakožto současný evropský problém. Bude definován pojem

uprchlík a vymezena migrační politika. Vysvětleno bude, jak je tomu s poskytováním azylu

a mezinárodní ochrany. Snahou bude objasnit, co je příčinou uprchlické krize a jaká opatření

byla v souvislosti s touto krizí nastolena. Definovány budou také sociální, politické a jiné

aspekty procesu integrace uprchlíků a vymezeny celkové dopady migrační krize na

společnost. Jelikož je mnoho uprchlíků islámského vyznání a muslimského původu, nebude

chybět ani náhled do světa islámu a života muslimů. Úkolem bude nastínit současný problém

v souvislosti s přívalem imigrantů islámského vyznání a muslimského původu a nalézt

odpovědi na otázky typu: „Jakou kulturu, zvyky a pravidla musí islám a muslim jako takový

ctít a respektovat? V čem se jejich kultura liší od kultury evropské? Co je pro ně normální a

pro nás nepochopitelné či nepřijatelné?“ Závěrečná kapitola teoretické části bude řešit etické

dilema v souvislosti s integrací uprchlíků „přijmout či nepřijmout uprchlíky do naší země a

začlenit je do společnosti?“ I když je většinový názor jednoznačný, rozdělila tato

problematika společnost na větší či menší skupiny lidí s odlišnými názory na uprchlickou

krizi. Jaký postoj česká populace zaujímá k přijetí a integraci uprchlíků do České republiky

(dále jen ČR)?

8

V praktické části autorka naváže na poslední kapitolu teoretické části a pomocí

dotazníkového šetření se pokusí zjistit, do jaké míry jsou respondenti informováni

o současné uprchlické krizi a jaký je jejich názor na přijetí a integraci uprchlíků do ČR. Dále,

čeho se respondenti v souvislosti s migrační krizí nejvíce obávají, co u muslimů považují za

naprosto nepřijatelné a co lze ještě tolerovat. Na závěr se autorka pokusí zjistit, zda jsou

respondenti v souvislosti se současnou uprchlickou krizí pro vystoupení ČR z Evropské unie

(dále jen EU) a jak by danou situaci týkající se této problematiky případně řešili.

9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA

Bakalářská práce se zabývá evropskou migrační krizí a jejími dopady na společnost.

Evropský problém, vyznačující se přílivem velkého množství uprchlíků, se neustále

prohlubuje. Důsledkem jsou ekonomické, politické, sociální a jiné dopady na evropskou

společnost, narůstající strach a obavy na straně lidí a mnohé další. Téma je stále aktuální.

Lidé se o tuto problematiku zajímají a sledují ji prostřednictvím médií.

Cílem bakalářské práce je rozebrat tento evropský problém a těm, kteří se o tuto

problematiku příliš nezajímají, alespoň nastínit o co se jedná, shrnout veškeré získané

informace v jeden ucelený celek a poukázat na to, že nelze před současným problémem

zavírat oči. Jakožto občané jsme součástí českého státu, který je součástí evropského

společenství. Tento problém se dotýká každého z nás, i když tak zdaleka nepociťujeme, že

by se nás krize, oproti státům, kde je situace vážnější, děsivější a nebezpečnější, více týkala.

V teoretické části budou vymezeny pojmy, jako je migrace, uprchlík, migrační politika a

islamismus. Dále budou rozebrány příčiny uprchlické krize, její dopady na společnost,

existující možná opatření v souvislosti s touto krizí, v čem spočívá integrace uprchlíků a jaký

názor na to má česká společnost.

Praktická část bude realizována pomocí dotazníkového šetření, jehož cílem bude zjistit míru

informovanosti respondentů o současné migrační krizi a jaký je jejich názor na integraci

uprchlíků. Čeho se v souvislosti s migrací uprchlíků nejvíce obávají a jak by danou situaci

řešili. Zda se v současné Evropě cítí bezpečně nebo naopak a zda jsou pro zachování členství

ČR v EU nebo její vystoupení.

Byla provedena rešerše literatury týkající se migrace a současné uprchlické krize v Evropě.

Pro praxi byla zvolena výzkumná technika dotazníkové šetření, jehož výsledky budou

následně zanalyzovány a vyhodnoceny. Na závěr bude vypracován návrh řešení a opatření,

který poskytne „návod“, jak postupovat při integraci uprchlíků a jak řešit nastalou situaci,

aby se společnost cítila ve své zemi bezpečněji.

10

3 TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Vymezení pojmu migrace

Migrace neboli stěhování znamená prostorové přemisťování osob z jednoho území na druhé,

ať už na dobu kratší, delší, případně natrvalo. Zpravidla se nemusí jednat pouze o mobilitu

lidí, ale z biologického a zoologického hlediska se můžeme setkat i s tzv. migrací rostlin a

zvířat. Jelikož je hlavním tématem bakalářské práce migrace osob, bude pozornost následně

věnována pouze této problematice. (Kalibová, Pavlík a Vodáková, 1993, s. 82)

Existuje řada ukazatelů, pomocí kterých lze migraci sledovat, příp. měřit její intenzitu. Data

o migraci nebývají ale vždy dostupná a zpravidla ani úplná. V rámci demografického či

sociologického výzkumu se můžeme setkat s pojmem „čistá migrace“, která vyjadřuje rozdíl

mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob a lze ji také označit jako migrační

přírůstek nebo migrační saldo. (Kalibová, Pavlík a Vodáková, 1993, s. 82) V procesu

populačního vývoje je migrace spolu s porodností a úmrtností považována za klíčový prvek,

který výrazně ovlivňuje společenské a kulturní změny obyvatel na všech úrovních.

V důsledku ekonomického rozvoje se intenzita migrace neustále zvyšuje. (Terminologický

slovník MVČR, c2017)

Z pohledu migrace rozlišujeme dva základní pojmy – emigrace („vystěhování“) a imigrace

(„přistěhování“). Emigrace znamená dobrovolné či nucené přestěhování na jiné území,

mimo domovskou oblast. V případě návratu emigranta do místa svého původu se hovoří

o tzv. reemigraci. (Kalibová, Pavlík a Vodáková, 1993, s. 84) Emigranta lze tedy

charakterizovat jako osobu, která opouští území svého domovského státu, aby se usídlila

v zahraničí. Naopak imigrace se vyznačuje změnou místa pobytu směrem na území jiného

státu, než je domovská země a imigrant je tudíž cizinec, který přichází do naší země za

účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru. (Terminologický slovník MVČR, c2017)

Migrace je realizována buď dobrovolně, tzn. na základě vlastního rozhodnutí, nebo pod

nátlakem, který je na dotyčnou osobu vyvíjen, tzn., že člověk musí své teritorium změnit

proti své vůli. Ať už se jedná o dobrovolnou či nedobrovolnou migraci, má to vždy určitý

dopad jak na místo, odkud dotyčný odešel, tak na místo, kde se nyní nachází. Ne každý

pohyb člověka lze označit za migraci. Alan Simmons (1987) tvrdí, že migrace má zpravidla

11

tři dimenze: změnu bydlení, změnu zaměstnání a proměnu v sociálních vztazích. Migrací

není krátkodobá návštěva u příbuzných či přátel, za migraci nelze považovat ani každodenní

dojíždění do vzdělávacího zařízení či zaměstnání nebo dovolenou u moře. Tohle je potřeba

si uvědomit a neplést. (Uherek et al., 2016, s.7)

Migraci je možné z určitého pohledu chápat jako změnu trvalého pobytu. Na základě toho

dělíme migraci na „vnitřní a mezinárodní“. V případě vnitřní migrace dochází ke změně

trvalého pobytu v rámci jednoho státu. Jednoduše řečeno, občan daného státu se z určitých

důvodů přestěhuje z jedné obce do druhé, z jednoho kraje do jiného, aniž by přitom překročil

hranice vlastního státu. Kdežto mezinárodní migrace je charakteristická změnou obvyklého

pobytu za hranice státu, tj. občan jednoho státu se přestěhuje do jiné země. Rozdíl mezi

vnitřní a mezinárodní migrací spočívá ve složitosti zachycení těchto jevů. Vnitřní migrace

je z hlediska statistiky evidována v „hlášení o stěhování“, kdežto sledování mezinárodní

migrace je značně problematické. (Demografie.info, c2004-2014)

V reálném světě se však stále více setkáváme i s tzv. „nelegální migrací“. Tím, že se ČR

zapojila do Schengenského systému, se náš stát dostal do tzv. bezpečnostní zóny (tzn. ČR je

obklopena samými „bezpečnými“ zeměmi). Princip spočívá v tom, že zadržení nelegální

migranti se vrací do první „bezpečné“ země, do které vkročili. V případě zadržení

nelegálních migrantů na území ČR se vrací na Slovensko. (Demografie.info, c2004-2014)

3.1.1 Důvody migrace

Existuje řada důvodů, proč lidé migrují. Uvedeny budou pouze ty základní a nejčastější

z nich.

osobní, individuální důvody (např. změna občanství v důsledku uzavření manželství)

ekonomické důvody (např. pracovní migrace, migrace za lepšími životními

podmínkami)

politické důvody (např. politická perzekuce vlád, náboženské nepokoje, vyhoštění)

Důvody migrace jsou různé. Je přirozenou součástí člověka měnit místo svého pobytu, ať už

v rámci jednoho státu nebo překročením jeho hranic, jak bylo uvedeno v předchozí kapitole

(viz vnitřní x mezinárodní migrace). Není nic neobvyklého, že se žena vdá a změní nejen

své příjmení, ale i trvalé bydliště. To v opačném případě platí i pro muže, s tím rozdílem, že

12

jemu jeho příjmení zůstává. Ke změně místa pobytu nemusí dojít pouze na základě uzavření

manželství nebo registrovaného partnerství, ale i v případě dvou partnerů, rodinných

příslušníků a jiných příbuzných či přátel. V případě mezinárodní migrace se hlavním cílem

migrantů stává získání občanství v zemi svého současného pobytu.

V rozhodování lidí, zda migrovat z jedné územní jednotky do druhé, příp. z jedné země do

jiné, hraje důležitou roli ekonomický faktor. Často se jedná o tzv. pracovní migraci, která

bývá zapříčiněna nedostatkem pracovních příležitostí v dané oblasti nebo rozdíly

v pracovních příležitostech, kdy dobře placená práce v bohaté zemi se stává hnací silou pro

mezinárodní migraci. Důvodem migrace může být i nedostatek vzdělávacích institucí

v rozvojových zemích. (Mendelova univerzita v Brně) Pracovního migranta lze definovat

jako osobu, která přichází do země jako pracovní síla na pozvání vlády či budoucího

zaměstnavatele nebo osoba, která vstoupila do země na základě vlastního rozhodnutí, aby si

zde našla práci. (Demografie.info, c2004-2014)

Další častou příčinou migrace bývají politické důvody. Příčinou je politická nestabilita, která

v mnoha rozvojových zemích vede k humanitární krizi a projevuje se často opakovanými

náboženskými nepokoji či etnickými problémy a migrace se tak stává nevyhnutelnou.

Mnoho lidí také emigruje kvůli politické perzekuci svých vlád, tj. politické násilí,

vyhrožování, nezákonné věznění. Dále jsou to důvody, jako je neatraktivní zemědělství,

katastrofy, nedostatek průmyslových podniků a základního vybavení pro občany (např.

silnice, elektřina, voda, zdravotnická zařízení, apod.). (Studijní opora, c2017)

Shrneme-li všechny výše zmíněné i nezmíněné důvody migrace, můžeme je označit za tzv.

„push“ nebo „pull“ faktory. Mezi push faktory lze zařadit např. ekonomickou nestabilitu,

válečné, náboženské a národnostní střety, zhoršování kvality životního prostředí a mnohé

další. Naopak pull faktory přitahují migranty do západních zemí, které se vyznačují např.

politickou stabilitou, ekonomickou prosperitou, vysokou kvalitou života, svobodou a

možností seberealizace. (Demografie.info, c2004-2014)

3.1.2 Důsledky migrace

Řešenou problematikou bakalářské práce je především mezinárodní migrace, zaměřme se

tedy na dané téma a vnitřní migraci ponechme stranou. Mezinárodní migrace má důležité

politické, ekonomické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady jak na

13

emigrační, tak zejména imigrační země. Obecně se ve světě rozlišují dva základní směry

migračních pohybů (Jih-Sever x Východ-Západ), které jsou ovlivňovány specifickými vlivy,

nazývanými jako výše zmíněné „push“ a „pull“ faktory. Na základě těchto faktorů lze

mezinárodní migraci dělit do dvou hlavních proudů migrace, a to „politickou“ a

„ekonomickou. (Demografie.info, c2004-2014)

Jedním z negativních dopadů mezinárodní migrace je ztráta vzdělaných lidí (tzv. odliv

mozků). Termín „odliv mozků“ spočívá v přemístění většího počtu jedinců s technickými

dovednostmi a znalostmi z jedné země do jiné, s cílem najít lepší práci a příznivé životní

prostředí. Může se jednat i o situaci, kdy se někteří po ukončení studia v zahraničí nechtějí

vrátit domů a najdou si zde práci. Nicméně problém „odlivu mozků“ je alarmující u chudších

států, protože dochází k odchodu pracovníků do rozvinutých zemí. (Studijní opora, c2017)

Jedním z velmi závažných dopadů mezinárodního přemisťování osob je zvýšená kriminalita,

což bývá často důsledkem ilegální migrace. Nejčastěji se jedná o obchodování s drogami,

zbraněmi a obchod s bílým masem (tzv. obchod s lidmi), ale i další formy trestné činnosti.

Doteď byly zmíněny především některé z negativních dopadů migrace. Na migraci však

nelze pohlížet pouze skepticky, všechno má své plus a mínus, stejně tak mezinárodní

migrace má i pozitivní důsledky, zejména na země jejich určení (tzn. země, kam se jedinec

rozhodne emigrovat). Migranti nabízejí různé výhody, jako jsou určité práce, které lidé

v hostitelské zemi nemohou nebo nechtějí dělat. Přistěhovalí pracovníci jsou tzv. levnou

pracovní silou, často pracují déle a za nižší platy. Migranti nabízejí velké množství talentů,

pokud v jejich zemi původu byli dobře vzděláni nebo určitou kvalifikaci získali později

v hostitelské zemi. Převody finančních prostředků a „odliv mozků“ jsou prospěšné pro

národní rozvoj, a to jak v zemi původu migranta, tak v hostitelské zemi. Má to ohromný vliv

na blahobyt migrantů a zmírnění chudoby blízkých zanechaných v zemi původu. (Studijní

opora, c2017)

Migrace přispívá k politické stabilitě, snížení úrovně chudoby, snižování nezaměstnanosti a

rozšíření zkušeností a příležitostí pro obyvatelstvo. Migrace vysoce kvalifikovaných

„mozků“ pomáhá zmírnit tlak na trhu práce v zemi původu migrujícího. Příznivý vliv to má

i na hrubý domácí produkt (dále jen HDP) v zemích původu, kdy část příjmů migrantů je

použita na úhradu daně a další na převody do hostitelských zemí, které částečně přispívají

k růstu HDP v zemi původu. (Studijní opora, c2017)

14

3.2 Úvod do problematiky uprchlické krize

Počátky evropské migrační krize (též uprchlické krize) se datují od roku 2015. Uprchlickou

krizi lze definovat jako příval velkého množství uprchlíků přes vnější hranice států EU.

Radikální příval uprchlíků byl zaznamenán v letech 2015-2016. Dá se říci, že migrační toky,

které v těchto letech zasáhly Evropu, nemají na našem kontinentě obdoby od konce druhé

světové války. Z důvodu nedostatečné ostrahy hranic není možné vyčíslit a registrovat

přesný počet příchozích imigrantů a monitorovat jejich pohyb. (Břicháček, 2016, s. 17)

Tabulka 1: Počet zjištěných nezákonných překročení vnější hranice EU

2011 2012 2013 2014 2015

141 051 72 437 107 365 283 532 1 822 337

Zdroj: Břicháček, 2016, s. 18

Výše uvedená tabulka poukazuje na vývoj počtu ilegálních imigrantů, kteří překročili vnější

hranice EU v letech 2011-2015. V roce 2015 je možné zpozorovat alarmující rozdíl

nezákonných překročení v porovnání s předchozími lety.

3.2.1 Kdo jsou a odkud k nám přicházejí

V roce 2015 propukla migrační krize naplno. Do Evropy se začaly valit proudy statisíců lidí,

aniž by jim státy na vnějších hranicích kladly odpor. Státy začaly ztrácet kontrolu nad svými

hranicemi, nestačily monitorovat pohyb ilegálních běženců a registrovat totožnost těch, které

se jim podařilo odhalit. V důsledku toho ztratily země přehled o tom, kdo do Evropy přichází

a schopnost odlišit oprávněné žadatele o mezinárodní ochranu od ekonomických migrantů,

ba dokonce od islamistických bojovníků a dalších zločinců. Objevily se značné nedostatky

v procesu zjištování totožnosti a státní příslušnosti migrantů. Velká většina migrantů

dorazila bez odpovídajících dokladů, buď je neměli vůbec nebo měli jiné než cestovní,

pochybné a zjevně padělané. (Břicháček, 2016, s. 28-29)

Dle Eurostatu přišlo v letech 2015-2016 do EU nejvíce žadatelů o azyl z následujících pěti

zemí: Sýrie (27 %), Afghánistán (15,2 %), Irák (10,5 %), Pákistán (4,0 %) a Nigérie (3,8 %).

Ze všech žadatelů přišlo nejvíce uprchlíků ze Sýrie, země postižené válkou – celkově přes

334 000 osob. Z Afghánistánu utíkají zejména lidé, kteří v posledních 15 letech pracovali

15

pro mezinárodní společenství, a kterým nyní při postupném návratu Tálibánu k moci hrozí

pronásledování. (Člověk v tísni ČR, 2017)

3.2.2 Uprchlík

Uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před

pronásledováním z rasových, náboženských či národnostních důvodů nebo z důvodu

příslušnosti k určitým společenským vrstvám i zastávání určitých politických názorů. Jako

uprchlík nemůže o azyl a mezinárodní ochranu žádat osoba, která se dopustila zločinu proti

míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti. Dále osoba, která se dopustila vážného

politického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než jí bylo povoleno se tam usadit jako

uprchlík a osoba, která je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli EU. Každý

uprchlík má povinnost vůči zemi, ve které se nachází, podrobit se zákonům, nařízením

i předpisům týkajících se udržování veřejného pořádku této země, tzn. respektovat a

dodržovat pravidla a neporušovat legislativu dané země. (Antošová, 2017)

Členské státy EU se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný vstup nebo přítomnost takové

uprchlíky, kteří přicházejí z území, kde byly ohroženy jejich životy či svoboda a uprchlíky,

kteří na území vstoupí nepovoleně, ale sami se bez prodlení přihlásí úřadům a prokáží dobrý

důvod pro svůj nezákonný vstup nebo přítomnost. Takovým uprchlíkům smluvní státy

stanoví rozumnou lhůtu a poskytnou všechny potřebné prostředky k získání povolení vstupu

do jiné země. (Antošová, 2017)

3.2.3 Příčina uprchlické krize

Jedním z hlavních spouštěčů, které vyvolaly migrační záplavu, bylo vytvoření

Schengenského prostoru, který se stal výsledkem myšlenky „Evropa bez hranic“.

V důsledku toho vznikl problém společný všem členským státům a Schengen se tak stává

katalyzátorem dalšího prohlubování celé katastrofy. (Břicháček, 2016, s. 61) Vytvoření

Schengenského prostoru spočívalo v odstranění hraničních kontrol. Hranice evropských

států je možné překročit, aniž bychom museli předložit cestovní pas. Došlo tak ke ztrátě

kontroly nad hranicemi, tzn. ztrátě kontroly nad tím, kdo do naší země přichází a kdo s námi

bude žít. (Břicháček, 2016, s. 62) Může se snad jednat o předzvěst zkázy Evropy?

Vytvoření Schengenského prostoru však nebylo samotnou příčinou vzniku migrační krize,

pouze jejím důsledkem. Příchod ekonomických imigrantů není ničím neobvyklým.

16

Alarmujícím se stal rok 2015, kdy do Evropy v důsledku válek, pronásledování, porušování

lidských práv, chudoby a v touze po lepším životě přichází statisíce uprchlíků.

K současné masové migrační vlně nemohlo dojít z náhlého popudu, postupně se k ní

schylovalo již dlouho předtím. Na jedné straně se zdrojem stal relativně neúspěšný politický,

hospodářský a sociální rozvoj zemí na Blízkém východě a na straně druhé války probíhající

v určitých zemích v posledních dvou desetiletích. (Klaus a Weigl, 2017, s. 30)

K přílivu velkého množství uprchlíků přispěla i nejmocnější evropská země – Německo

s tichou podporou Francie. Na základě prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové se

Německo rozhodlo přijímat nejen statisíce, ale přímo miliony nelegálních imigrantů

z naprosto odlišné kulturní a civilizační oblasti. Z hlediska charakteru šlo o zásadně nový

jev, tzv. masovou migraci, která nebyla vyvolána potřebou pracovních sil a nabídkou

pracovních příležitostí, nýbrž přitažlivostí evropského sociálního systému. Za normálních

okolností se lidé prchající před válkou snaží zůstat v takové bezpečné zemi, která je jim

kulturně blízká a mladí muži cítí povinnost bránit svou zemi a své domovy. Proč místo toho

usilují o jediné – dostat se do Evropy? Odpovědí je reakce na de facto pozvání Angely

Merkelové s příslibem snadného života, kterého se jim dostalo z Německa a které zdánlivě

zaznívá z celé Evropy. (Janáčková et al., 2016, s. 16)

A jaká je aktuální situace na „uprchlické frontě“ v Německu? Dle Frankfurter Allgemeine

Zeitung bylo zjištěno, že v roce 2017 byla dosažena hranice jednoho miliónu utečenců, kteří

překročili hranice Spolkové republiky Německo. V zemi se pohybuje spousta uprchlíků bez

jakékoli kontroly. V „otevřeném“ Německu pro ně není problém jednoduše odejít či odjet

(běžně i taxíkem) z místa, kde byli ubytováni, aby se zřejmě většinou pokoušeli nalézt své

příbuzné či známé. Odhad počtu uprchlíků s neznámým místem pobytu kolísá mezi 150 000-

300 000. K tomuto chaosu přispívá fakt, že někteří utečenci byli zaregistrováni dvakrát,

neboť ve spolkových zemích neexistuje jednotný způsob evidence. Nelze tedy pochybovat

o tom, že tato situace vyhovuje nejvíce muslimským radikálům a potenciálním teroristům.

Valná většina starostů měst a obcí, na něž spadá péče o migranty, kladou vysoké požadavky

na vládu a naléhají žádostmi o pomoc. Zoufalí občané se leckde snaží vlastními silami

zabránit příjezdu dalších autobusů, z nichž vystupují nejčastěji mladí muslimští muži bez

známek prožitého utrpení. Stále více Němců se začíná v Německu cítit jako v cizí zemi.

(Valenta, 2017. s. 15-16)

17

3.3 Migrační politika

Problematika mezinárodní migrace a mezinárodní ochrany v ČR spadá do kompetence

Ministerstva vnitra. Tuto problematiku řeší jak na úrovni legislativní, koncepční, analytické,

tak i realizační. V rámci ministerstva za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační

politiky. (Migrace a azylová politika ČR, 2014) Odbor azylové a migrační politiky vykonává

svou činnost v oblasti mezinárodní ochrany, uprchlictví, vstupu a pobytu cizinců, koncepce

integrace cizinců, státního integračního programu a schengenské spolupráce. Odbor je

útvarem ministerstva pro řízení organizační složky státu „Správa uprchlických zařízení

Ministerstva vnitra“, který předkládá návrhy na zřízení či změnu charakteru azylových

zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců. (Odbor azylové a migrační politiky, 2017)

V souladu se zásadami politiky vlády v oblasti migrace cizinců je prioritou vlády přijímat

účinná opatření, která budou podporovat řízenou legální migraci a zároveň minimalizovat

nelegální migraci. Cílem této koncepce je zajistit účinnou ochranu státních hranic v rámci

schengenského prostoru. Na základě zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území

České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon

o pobytu cizinců) byla část kompetencí v této oblasti svěřena Policii ČR (dále jen PČR).

Ministerstvo vnitra v této oblasti působí jako správní orgán, který je nadřízen Ředitelství

služby cizinecké policie a vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy a plní další

úkoly stanovené zákonem. V souvislosti s postupným odnímáním nepolicejních činností

PČR došlo k přesunu některých správních činností spojených s vydáváním pobytových

oprávnění cizincům na Ministerstvo vnitra. V rámci první etapy Ministerstvo vnitra převzalo

agendu, týkající se povolování trvalých pobytů a ve druhé etapě agendu vydávání povolení

k dlouhodobému pobytu a dlouhodobého víza. (Migrace a azylová politika ČR, 2014)

V rámci migrační politiky byla dne 29. července 2015 schválena strategie migrační politiky

ČR. Strategie stanovuje sedm zásad, které jsou prioritně řazeny a představují základní

tematické okruhy v oblasti migrace. (Strategie migrační politiky ČR, c2017)

Zásady strategie migrační politiky ČR: (Strategie migrační politiky ČR, c2017)

Bezpečnost

Integrace cizinců

Nelegální migrace

Návratová migrace

18

Mezinárodní ochrana (azyl)

Legální migrace

Volný pohyb osob v rámci EU a schengenského prostoru

3.3.1 Poskytování azylu a mezinárodní ochrany

Mezinárodní ochrana je pojem, který se používá ke společnému označení azylu a doplňkové

ochrany. Mezinárodní ochrana je udělována cizincům, kteří vstoupili na území ČR a kteří se

z určitých důvodů nemohou vrátit zpět do své země. V rámci mezinárodní ochrany je

cizincům umožněno legálně pobývat na území ČR. Mezinárodní ochranu lze získat tak, že

cizinci bude udělen azyl nebo doplňková ochrana. Na základě zákona o azylu se rozlišují tři

druhy azylu a dva druhy doplňkové ochrany. Jednak je to azyl z důvodu pronásledování,

který může být udělen v případě, že cizinci v zemi původu hrozí vážné nebezpečí a kdyby

se vrátil zpět, znamenalo by to pro něj ohrožení života nebo porušení jeho základních práv

(např. pokud by mu v zemi hrozilo mučení, fyzické nebo psychické násilí, sexuální násilí,

trest smrti nebo nespravedlivé odsouzení k nepřiměřenému trestu, atd.) Další formou je azyl

za účelem sloučení rodiny a jako poslední humanitární azyl. Humanitární azyl může být

udělen v případě, že cizinec nesplňuje důvody pro udělení azylu z důvodu pronásledování

ani azylu za účelem sloučení rodiny, přesto však existují velmi závažné důvody, pro které se

do své země vrátit nemůže. K udělení humanitárního azylu může dojít např. tehdy, je-li

určitá osoba vážně nemocná, má psychickou poruchu nebo je-li invalidní a zároveň je

zřejmé, že v zemi původu o ni nebude náležitě postaráno. V případě doplňkové ochrany se

rozlišuje doplňková ochrana z důvodu špatného zacházení a doplňková ochrana za účelem

sloučení rodiny. O mezinárodní ochranu je možné žádat kdykoliv během pobytu v ČR nebo

již na hraničním přechodu, při příjezdu do ČR nebo na oblastním ředitelství cizinecké

policie. O mezinárodní ochranu lze žádat i v případě, že se dotyčná osoba na území ČR

nachází nelegálně neboli bez platného víza či povolení k pobytu. Je ale třeba počítat s tím,

že cizinecká policie může uložit správní vyhoštění. Uložení správního vyhoštění však

nebrání o azyl požádat. O azylu i doplňkové ochraně je rozhodováno v jednom společném

řízení, které se nazývá „řízení o mezinárodní ochraně“. Nelze říci, jak dlouho bude toto řízení

trvat, je to závislé na tom, jaké důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany byly

uvedeny. Řízení o mezinárodní ochraně tak může trvat několik měsíců, ale i několik let.

(Mezinárodní ochrana, azyl a doplňková ochrana, c2017)

19

Tabulka 2: Počet prvních žádostí o mezinárodní ochranu v EU (2011-2016)

2011 2012 2013 2014 2015 2016

263 160 278 280 372 855 562 680 1 257 030 592 795


Tabulka 3: Žadatelé o azyl v EU podle pohlaví v letech 2011-2015

2011 2012 2013 2014 2015

Muži 179 115 180 085 238 235 398 350 911 465

Ženy 83 340 96 125 120 975 164 155 344 315


Tabulka 4: Podíl mužů, žen a dětí ve středomořské migraci v letech 2015-2016

2015 2016 (do 30. 9.)

Muži 58 % 54 %

Ženy 17 % 18 %

Děti 25 % 28 %


Existují pravidla EU („Dublin III.“ nařízení č. 604/2013), která stanovují, že žadatelé o azyl

nemají právo vybírat si v rámci EU členský stát, kde podají žádost. K řízení je podle

okolností případu příslušný vždy jeden konkrétní stát, který by se měl ujmout své

odpovědnosti a nepropouštět migrující osoby do dalších členských států. Jiné členské státy,

do nichž by se běženec odebral, mohou žádat, aby jej příslušný stát převzal (jedná se o tzv.

dublinské transfery). (Břicháček, 2016, s. 22)

20

3.4 Dopady migrace na společnost

Masová migrace jakožto problematický jev, který se v evropské společnosti před pár lety

alarmujícím způsobem rozšířil, sebou přináší i svá úskalí. I když by někteří v této souvislosti

našli jistá pozitiva, je třeba brát velký zřetel na fakt, že především má migrace negativní

dopady na společnost, které silně ovlivňují sociální a ekonomický systém státu, politický

systém a myšlení, ale také negativní dopady po stránce bezpečnostní, což může ovlivnit

psychickou stránku člověka, vnímání a racionální uvažování lidí.

Mnoho ekonomicky vyspělých zemí se v současné době potýká se stárnutím své populace a

nízkou porodností. Imigrace situaci nevyřeší, ale spolu s dalšími opatřeními může přispět

k vyrovnání tohoto trendu. Ne vždy lze tvrdit, že migranti zabírají pracovní místa vlastním

obyvatelům dané země. Migranti často vykonávají práce, o které místní lidé ani nestojí.

Bohaté země se snaží přilákat vysoce kvalifikované odborníky, což je pro stát jako takový

velmi výhodné, neboť z jejich příchodu státy profitují, aniž by museli ivestovat do jejich

vzdělání. S příchodem velkého počtu imigrantů mohou souviset ale také sociální problémy,

zejména pokud se podceňuje jejich integrace do společnosti. (Pospíchalová a Miholová,

2013, s. 5)

3.4.1 Ekonomické a sociální dopady

Jedním z dopadů je dopad na politiku zaměstnanosti. Zaměstnávání cizinců je sice pro

zaměstnavatele výhodné, neboť se jedná o levnou pracovní sílu, a navíc tito zaměstnanci

představují významnou součást české nebo jiné národní ekonomiky, ale pro zaměstnance

vlastního státu představují ohrožení. Občané státu vnímají zaměstnávání cizinců jako

nespravedlivé. Zastávají názor, že stát raději zaměstnává cizince než vlastní lidi. Cizinci jim

berou práci, neboť jsou ochotni pracovat za málo peněz. Na druhou stranu cizinci pracují

zpravidla v jiném režimu. Nejde jim o kvalitu ani o výkony, jsou placeni od hodiny a spokojí

se s menší výplatou. Úředníci z úřadů práce to vidí ale jinak. Cizinci vlastním zaměstnancům

nekonkurují. Obsazují některé nepopulární, špatně placené dělnické práce v nepříznivých

pracovních podmínkách nebo nahrazují kvalifikace chybějící na místním trhu práce. Záleží

tedy, z jakého úhlu pohledu se na tuto problematiku díváme. Cizinci jsou v roli těch, kdo

českou ekonomiku či ekonomiku jiného státu ohrožují, ale také v roli těch, kdo jí prospívají.

Firmy zaměstnávají cizince někdy i proto, že jim za vykonanou práci platí nízké mzdy, navíc

21

cizinci nevyžadují plnění Zákoníku práce, pracují na místech, o které místní obyvatelé

nemají zájem a nemají problém pracovat i přesčas. (Burgetová a Černá, 2007, s. 79-82)

Další problém nastává v souvislosti s integrací uprchlíků. Otázkou zůstává, zda péče

o imigranty a úsilí o jejich začleňování jde z rostoucích daní nebo rostoucích vládních dluhů.

Není známo, jak dlouho si budeme moci dovolit velkoryse živit a financovat ekonomické

migranty, především mladé muže s velkými nároky a malými schopnostmi, z nichž mnozí

jsou negramotní a neumí jiný jazyk než arabštinu. Představa, že dokážeme rozeznat válečné

uprchlíky od ekonomických migrantů je iluzorní a dnes selhává. Tím, že budeme

ekonomické migranty k nám dále lákat, a poté je zase násilím vyhošťovat, stvoříme

v zahraničí skupiny lidí, které budou Evropu nenávidět a náklady na dopravu, ubytování,

stravu, lékařskou péči a začleňování či vyhoštění migrantů brzy překročí svou únosnou mez.

Masový příliv nekvalifikovaných migrantů zatěžuje sociální systémy v krátkém a dlouhém

horizontu. Vyhlídky levné pracovní síly a pokles mezd může vést k následnému zvyšování

daní. Úvahy o „imigrační dani“ se tak mohou stát zárodkem jednotného evropského

daňového systému, který by dále omezil fiskální suverenitu členských států. Jednou z úvah,

které se týkají důsledků migrační krize, je hypotéza, že bez imigrace budou evropské trhy

práce trpět nedostatkem pracovních sil a nezvrátí se dlouhodobý trend stárnutí obyvatel,

který rovněž evropským ekonomikám přináší náklady v podobě tlaku na sociální a zdravotní

systémy. Uvádí se, že migranti mohou zvýšit spotřebu, a urychlit tak hospodářský růst

evropských států. (Janáčková et al., 2016, s. 21-25)

V souvislosti s masovou migrací je třeba neopomíjet i další náklady státu spojené

s příchodem migrantů. Jedná se o náklady státu, které společnost musí vynaložit bez ohledu

na to, zda migranti v dané zemi získají azyl, budou vyhoštěni nebo odejdou do jiné cílové

země. Jde především o náklady státu spojené se zadržováním nelegálních migrantů, náklady

spojené s potřebou větší ochrany státních hranic, náklady na ubytování a stravu migrantů,

náklady na případné vyhoštění migrantů, kteří nezískají azyl a náklady bezpečnostních

složek na prověřování rizikovosti migrantů žádajících o azyl. Dále náklady spojené

s integrací migrantů v případě, že v zemi získají azyl. Jedná se především o náklady na

vzdělávání (zejména výuku českého jazyka a další odborné kvalifikace), náklady na

zdravotní péči a jakýkoliv typ sociální pomoci, kterou budou migranti moci čerpat, aniž by

sami do zdravotního či sociálního systému formou daní a odvodů pojistného minimálně

v prvních měsících pobytu v ČR přispívali. Bude více žadatelů o sociální dávky a stát bude

muset o to více vyplácet. Dále je potřeba zmínit náklady na ubytování. Je totiž třeba

22

předpokládat, že stát musí migrantům poskytnout ubytování do té doby, než začnou být

finančně soběstační. A v neposlední řadě jsou to náklady zapříčiněné vyšší kriminalitou.

Co se týče kvality vzdělání migrantů, lze předpokládat, že vysokoškolsky vzdělaný imigrant

může mít na produktivitu země, čistý přínos pro rozpočet země a menší riziko kriminality

pozitivnější dopad než méně vzdělaný či nevzdělaný migrant.

Shrneme-li si výše uvedené faktory, které mají dopad na ekonomický a sociální systém státu,

dojdeme k závěru, že pozitivní efekt na produktivitu práce či ekonomický růst v případě

masové migrace očekávat nelze. Problém a náklady spočívají ve snaze umístit migranty na

trh práce, a to i do méně kvalifikovaných profesí. Jediný přínos mohou čerpat zaměstnavatelé

málo kvalifikované pracovní síly, pro něž migranti znamenají levnější pracovní sílu a

pozitivní přínos v podobě rostoucí spotřeby, a tedy i vyššího ekonomického výkonu. Úroveň

HDP a jeho růst ale nelze chápat pouze jako prostý součet spotřeby, investic, vládních výdajů

a čistého exportu, existují mezi nimi vzájemné vztahy. Jestliže bude muset vláda kvůli

podpoře uprchlíků omezit investice, může se spotřeba sice zvýšit, ale na HDP jako celek

může mít negativní vliv. Řešení migrační krize může stát prostředky, které budou později

nutně chybět v jiných rozpočtových kapitolách. (Janáčková et al., 2016, s. 28-34)

3.4.2 Dopady na politický systém

Masová migrace může mít kvůli svému rozsahu ještě fatálnější důsledky. Mezi

dlouhodobější důsledky masové migrace lze zařadit i změnu politických preferencí v dané

zemi. Vzhledem k zájmům a potřebám přicházejících migrantů lze očekávat preference

jednotlivých politik směrem k vyšším sociálním výdajům, a tedy i k vyššímu zdanění firem

a vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Jakmile migranti získají volební právo, lze

očekávat, že vzroste obliba levicových stran preferujících vyšší zdanění a větší

přerozdělování. (Janáčková et al., 2016, s. 30)

3.4.3 Bezpečnost

Problematickým aspektem uprchlické krize mohou být také dopady na bezpečnost země.

Lidé mají strach, cítí se být ohroženi, v médiích pravidelně slýchají o teroristických a

sexuálních útocích ze stran imigrantů, ať už muslimského nebo jiného původu či příznivců

s nimi. Situace ve společnosti graduje vlivem stále zvyšující se kriminality a páchání

trestných činů, neboť dochází k nelegálnímu převozu migrantů, pašování drog a zbraní,

23

obchodu s bílým masem, terorismu, fyzickým útokům i napadením a především sexuálním

útokům. Vyhrocení situace vede ke vzniku etnických a rasových konfliktů. Výrazně se

projevuje etnocentrismus, který lze definovat jako přesvědčení o tom, že vlastní kultura,

komunita či rasa ja nadřazená vůči rase jiné, v jiném slova smyslu lze etnocentrismus

charakterizovat jako solidaritu lidí směrem dovnitř a averzí směrem ven. A pak je tu

xenofobie, která se vyznačuje negativním postojem vůči jiným, skutečně nebo domněle

odlišným lidem, spojeným s nedůvěrou, strachem, pocitem ohrožení plynoucím z vědomí

jejich existence nebo přítomnosti a často agresivním chováním vůči nim. (Tesař, 2007, s.

68-70) Největší hrozbou evropské společnosti je terorismus ze strany islámských radikálů,

kterým se nějakým způsobem podaří procpat spolu s dalšími uprchlíky k nám do Evropy

s cílem napáchat zde škody toho největšího rozsahu, které si žádají tisíce životů. Obecná

definice terorismu neexistuje, každý stát má pro to svou definici, avšak většina definic

obsahuje několik společných základních znaků: násilí, zastrašování a vynucování.

Nástrojem terorismu je násilí zaměřené proti osobám nebo majetku (např. únosy, braní

rukojmích, mučení, vraždy, ničení majetku, životního prostředí a kulturního dědictví). Jedná

se o účinně působící formu násilí, jejímž účelem je společenská polarizace, která bývá často

vyvolána. (Tesař, 2007, s. 199-200)

3.5 Opatření migrační krize

Když se před dvěma lety silně projevila uprchlická krize, bylo potřeba na ni bezodkladně

reagovat. Vyvinulo se úsilí o řešení problematiky migračních tlaků. Bylo třeba zvýšit

kontrolu a policejní aktivity jak na hranicích států, tak uvnitř vlastní země. Objevila se také

snaha orgánů EU navrhnout určitá opatření, byť úspěšná či nikoliv. Otevřely se uprchlické

tábory a zvýšila se potřeba sociálních a zdravotních pracovníků. Migrační toky bylo nutné

nějakým způsobem regulovat. Státy zasažené přívalem uprchlíků větší mírou byly nuceny

stavět na hranicích ploty a zdi, aby se k nim imigranti nemohli tak lehce dostat.

3.5.1 Přerozdělování migrantů – migrační kvóty

Přerozdělování migrantů mezi členskými státy umožňuje Lisabonská smlouva EU.

Jednotlivým státům mohou být tak z Bruselu přiděleny kvóty, které by určily, kolik

imigrantů má který stát přijmout. V polovině května roku 2015 Evropská komise vydala

sdělení tzv. „Evropský program pro migraci“, ve kterém oznámila předložení návrhu na

24

vytvoření dočasného mechanismu ve prospěch Itálie a Řecka. Mechanismus měl být založen

na přerozdělování uprchlíků, jejichž žádost o azyl schválí přijímací stát. Azylanti měli být

rozdělováni podle kritérií, jako je HDP, počet obyvatel, míra nezaměstnanosti a historické

údaje o počtu uchazečů o azyl a přesídlených uprchlíků. (Janáčková et al., 2016, s. 138)

Spousta zemí však povinné kvóty odmítla, jedněmi z nich byli ČR a Slovensko. Hrozila jim

za to dokonce žaloba pro odmítání kvót a nerespektování nařízení ze strany Evropské

komise. Ze závěru posledního summitu Evropské komise však vyplynulo, že povinné kvóty

na přerozdělování migrantů končí. Donald Tusk prohlásil, že kvóty nemají budoucnost.

Na zavedení nových nikdo v EU netlačí a pokud se bude přerozdělovat, tak pouze na bázi

dobrovolnosti. Přispělo k tomu také to, že EU v současnosti nečelí žádnému většímu

migračnímu tlaku, neboť se Itálii podařilo ve spolupráci s vládou v Tripolisu téměř uzavřít

„středomořskou cestu“. De facto je uzavřena i „balkánská trasa“, kde i přes veškeré

problémy funguje dohoda EU s Tureckem. (Palata, 2017)

Kvóty, které Evropská komise navrhla, zneklidnily veřejnost. Rozdělení desítek tisíců

migrantů mezi dvacet osm členských zemí EU se netýkají statisíců migrantů, kteří do Evropy

přišli již dříve. Tyto kvóty jsou chápány spíše jako nabídka vstupu dalším uprchlíkům.

Evropské komisi je umožněno jednotlivým zemím autoritativně určovat, kolik migrantů mají

přijmout v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy. Bez ní by takový úkol z Bruselu nemohl

přijít. Kvóty tedy nejsou řešením problému, pouze jej mohou prohloubit. Je však třeba

uvědomit si jedno: Ne všichni jsou uprchlíci. Ne všichni „před“ něčím utíkají. Někteří utíkají

„za“ něčím. (Šebesta, 2016, s. 27)

3.5.2 Uprchlické tábory

Mezi další opatření lze zařadit i tzv. uprchlické tábory. Jedná se o místo v určitém regionu,

kde žili, žijí nebo by měli žít uprchlíci. Uprchlický tábor je představován jako centrum

určitých kulturních aktivit v daném regionu, jako důležitý ekonomický faktor i jako

prostředí, ve kterém jsou alespoň částečně slyšet hlasy samotných uprchlíků. Často bývá

identifikován jako zdroj potenciálních potíží při jeho případném zřízení v konkrétním místě.

Uprchlický tábor lze přirovnat k detenčnímu zařízení, kde je uprchlíkům poskytnuto dočasné

ubytování, strava, lékařská a sociální pomoc a jsou zde také zajištěny základní hygienické

podmínky. (Burgetová a Černá, 2007, s. 9)

25

3.5.3 Ploty na hranicích států jako bariéra vstupu uprchlíků

V souvislosti s migrační krizí, která vypukla v roce 2015, byly jako prevence proti

uprchlíkům postaveny na hranicích konkrétních států ploty a zdi jako bariéry, které by

uprchlíkům zabránily překročit hranice daného státu. Jedná se o obranný systém, který je

navíc legální. Mezi příkladné země lze zařadit: Maďarsko, Řecko a Bulharsko. Jiné státy

jako Německo, Francie či Norsko zvýšily bezpečnostní opatření a zpřísnily hraniční

kontroly. Ploty a hraniční kontroly však problém s přívalem uprchlíků nevyřešily. Snížily

počet ilegálních migrantů, ale samotná uprchlická vlna se však přesunula jinam.

3.5.4 Zpřísnění podmínek pro získání českého občanství pro cizince

Od 1. 1. 2017 byl novelizován zákon o státním občanství ČR, v jehož důsledku došlo ke

zpřísnění podmínek pro získání českého občanství pro cizince. Nová právní úprava nově

definuje podmínky pro udělení státního občanství ČR. Byly zpřísněny požadavky na

prokázání znalosti českého jazyka, kterou musí osoby žádající o udělení českého státního

občanství prokázat. Vedle prokázání znalosti českého jazyka je nově ustanovena podmínka

spočívající v prokázání základní znalosti ústavního systému a státních symbolů ČR a

základní orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických oblastech ČR.

Osoby žádající o udělení českého státního občanství již nebudou muset prokazovat pozbytí

svého dosavadního státního občanství. Nová právní úprava umožňuje zjednodušené nabytí

státního občanství formou prohlášení tzv. migrantům druhé generace. (Zákon o státním

občanství ČR platný od 1. 1. 2017, 2017)

3.6 Přežije Evropa současnou migrační krizi?

Tuto otázku si lidé v celé Evropě kladou dnes a denně. Některé tzv. evropské elity si tuto

otázku bohužel nekladou, neboť v dnešní masové migraci nebezpečí nevidí. Dle českého

ekonoma a politika Václava Klause je migrační krize a masová migrace pro Evropu

osudovým nebezpečím, a proto je potřeba tyto elity co nejrychleji vyměnit. Podle jeho

názoru by Evropa dnešní migrační krizi mohla přežít, pokud by Evropa zůstala i nadále sama

sebou, kdyby byla „zdravá“. Pokud by však k rozpadu Evropy mělo dojít, nejednalo by se

o jednorázový akt, náhlé zhroucení, rozpad Evropy. Byl by to jakýsi proces evoluce. Žádný

konečný den „D“ ani jedna prohraná bitva. Z pohledu systémového to bude chvíli trvat.

Zvrat však může být rychlejší, než si většina Evropanů myslí. (Šebesta, 2017, s. 23 a s. 30)

26

3.7 Islámský svět a život muslimů

V mnoha českých učebnicích, které se zabývají charakteristikou islámu, se lze dočíst, že se

jedná o jedno z nejrozšířenějších a nejmladších monoteistických náboženství na světě,

dokonce mladší, jak samotné křesťanství. (Černý, 2015, s. 240)

Vznik islámu bývá ztotožňován se stvořením Adama, neboť všichni prorokové a poslové

dospěli ke svému vědění prostřednictvím podřízení se realitě, kterou je islám – podřízení se

vůli Boha. Všichni prorokové a poslové byli tedy přetvořeni islámem. Vznik islámu

zjevením koránu a prorockého postoje (tzv. sunna) nahradil všechny dříve odhalené zákony.

(Haeri, 1997, s. 16)

Islám, jakožto náboženské vyznání, představuje odevzdání se a víru v jediného Boha,

zvaného Alláh. Vyznavači tohoto náboženství věří, že Alláh je nejspravedlivější Bůh a tuto

spravedlnost zažijí jak v tomto světě, tak v životě příštím. Prorokem Boha Alláha se stal

Muhammed. Součástí prorockých zásad chování a rituálu uctívání Boha Alláha jsou

modlitby zvané salát. Salát se má vykonávat alespoň pětkrát denně a je považován za

nejušlechtilejší a nejvyšší akt mravní čistoty. Vykonává se vždy v předepsaném čase,

vyplývajícím z Koránu, což je hlavní náboženská kniha islámu, jehož text se skládá z recitací

Muhammeda. Salát je založen na třech specifických pozicích: stoj, úklony a klečení

s obličejem k zemi. Doporučuje se modlit se pod širým nebem, na zemi a v pravý čas.

Modlitby se provádí obličejem ke svatyni Ka´ba v Mekce (tj. symbolický Boží chrám, který

byl původně postaven Abrahamem). Doporučuje se také modlit společně, neboť tento

způsob má společenský i duchovní přínos. Další povinnou činností je dávání almužny (tzv.

zakát), pravidelný půst (saum), povinný půst v měsíci Ramadánu a putování (hadždž). Půst

je bohoslužba, která očisťuje fyzické tělo, zjemňuje vyšší smysly a prohlubuje citlivost vůči

veškerému tvorstvu. Půst spočívá v nepřijímání potravy či nápoje v době od úsvitu do

západu slunce po dobu jednoho měsíce v roce (tzv. Ramadánu, devátého měsíce

muslimského roku). Během půstu je také důležité zdržet se intimního styku i jakéhokoliv

jiného smyslového vzrušení či rozptýlení. Rituál hadždž přivádí dohromady velký počet

různých lidí na jedno místo v určitý čas, aby oslavili jediného Stvořitele. Součástí islámu je

i tzv. džihád, jehož smyslem je vykonávat dobro a odhalit zlo a ochota za dobro bojovat i

připravenost položit svůj život pro Boha. Dobročinnost neboli dávání almužny je povinné

pro každého muslima. V současné době má zakát formu peněz a platí se ve výši dvou a půl

procent z platu každého muslima. (Haeri, 1997, s. 56-63)

27

Kultura muslimů nebyla nikdy omezena zeměpisnými nebo klimatickými činiteli, neboť

islám je přístupný všem lidem. Muslimové jsou zastoupeni v téměř každé rase, od Číňanů a

Mongolů až po Turky, Semity, Afričany, Evropany a Indy. Základem muslimské kultury je

islám, jelikož muslimové věří v jediného Boha Alláha. Druhým faktorem, jenž sjednotil

muslimské masy, se stala nutnost užívání stejného jazyka, jímž se stala arabština. Třetím

jednotícím faktorem, který představuje základ muslimské kultury, je všeobecná jednotnost

jejich náboženských rituálů, zejména salátu a hadždže. Islám se dotýká každého aspektu

života muslimů od způsobu, jakým muslim pohlíží na vodu (zda je ritualisticky čistá, aby ji

bylo možné použít k rituálnímu omývání), po zdrženlivost týkající se vlastního těla u mužů

i žen, ochranu žen před drsnějšími stránkami veřejného života, etiketu provádění čestných a

spravedlivých obchodních transakcí a dodržování zásad čestného chování ve válce i v míru.

(Haeri, 1997, s. 173-176)

Život muslimů má svá úskalí, specifika, která jsou pro nás naprosto nepochopitelná a

nepřijatelná. Jedním z nich je například mnohoženství, kdy muž má povoleno mít více

manželek, zpravidla to bývají čtyři manželky a více souložnic. Rovnost žen a mužů zde

neexistuje. Žena je podřízena muži. Je zdůrazňována jejich biologická role a výchova a péče

o dítě. Od první menstruace je povinností ženy chodit na veřejnosti zahalena, a to v různých

zemích v různé míře. Večer po setmění se muslimská žena nesmí na veřejnosti vyskytovat

bez doprovodu muže z rodiny, v některých zemích platí tento zákon i během dne. Co se týče

trestního práva, zabití ženy je s odvoláním na islámské právo bráno za méně závažný čin,

jak zabití muže. Ženy jsou trestány za jejich znásilnění, neposlušnost, nemanželský sex,

cizoložství a odmítání sňatku, což však není zdaleka vše. Pro nás nepředstavitelnou zůstává

také problematika tzv. dětských nevěst, kdy jsou dívky ve velmi mladém, téměř dětském

věku přislíbeny nebo nuceny do sňatku s mužem, kterého jim rodiče vyberou a jsou tak

odkázány na manželský, ba dokonce sexuální způsob života, místo toho, aby si ještě hrály

s panenkami.

Co se týče muslimské komunity v ČR, lze tuto populaci diferencovat třemi způsoby:

(Lhoťan, 2013, s. 10)

1. Etničtí muslimové – lidé, jejichž rodiče, popř. jeden z rodičů je muslimského

původu a svoji identitu vnímají skrz etnickou příslušnost sebe nebo svého rodiče.

V muslimské komunitě představují největší počet osob. Vůči islámu jsou velice

vlažní.

28

2. Kulturní muslimové – lidé, kteří svou muslimskou identitu neprožívají pouze

národnostně, ale i kulturně a v menší víře i nábožensky (občas se pomodlí, účast na

svátcích, apod.). V muslimské komunitě představují druhou největší skupinu.

3. Náboženští muslimové – představují nejmenší skupinu muslimů. Osoby, které

přednostně zdůrazňují svoji náboženskou identitu. Základem jejich islámu je

vymezení vůči okolí a v nejhorším případě podpora nebo přímo aktivní násilí.

3.8 Integrace uprchlíků do společnosti

Pojem integrace uprchlíků lze definovat jako proces zapojení jednotlivců či skupin do

určitého celku. Celkem se většinou rozumí společnost, stát nebo konkrétní obec. Jedná se

o oboustranný proces přizpůsobování nejen migranta, ale i společnosti. Existují konkrétní

integrační politiky, které věnují pozornost různým sférám a životním oblastem. Zaměřují se

například na integraci migrantů na trhu práce, do vzdělávacího systému nebo míru segregace

v bydlení. (Pospíchalová a Miholová, 2013, s. 24) Je známo, že počet žadatelů o azyl

v Evropě roste a hlavní odpovědností států je promyslet, jak tyto migranty zapojit do naší

společnosti. EU v tom hraje podpůrnou roli. Povinností členských států je vytvářet tzv.

programy integrace uprchlíků. Prostředky na jejich tvorbu mohou čerpat z Evropského

sociálního fondu nebo z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Co se týče integrace

uprchlíků, v dubnu 2016 přijal Evropský Parlament usnesení, v němž se navrhuje přednostně

začít se vzděláváním, školeními, jazykovými kurzy a mezikulturním dialogem. (Integrace

uprchlíků v Evropě, 2017)

Jak lze předpokládat, otázka integrace uprchlíků rozdělila českou společnost na menší či

větší skupiny lidí s odlišnými názory na přijetí a začlenění uprchlíků do ČR, a to nejen co se

týče politických názorů, ale také názorů běžné populace. Někteří politici jsou toho názoru,

že bychom neměli přijmout ani jednoho uprchlíka, neboť neexistuje žádný způsob, jakým

by se mohl začlenit do naší společnosti. Naopak jiní politici nejsou zcela proti přijetí a

integraci uprchlíků do ČR, pouze navrhují zpřísnění podmínek jejich přijetí a preventivních

opatření k zastavení nelegální migrace, jako je např. ochrana hranic s Německem. Pak je tu

skupinka politiků, kteří jsou toho názoru, že bychom měli ulehčit vstup na naše území

jedincům, kteří by pro nás mohli být přínosem a naopak zpřísnit podmínky pro ty, kteří

nejsou ochotni přimout a respektovat naše zákony, hodnoty a zvyky a jejich přítomnost by

mohla vést ke zneužívání sociálního systému. Existují však strany, které se netají svojí

29

ochotou k uprchlické krizi přistupovat humanitárně a solidárně a tvrdí, že uprchlík musí mít

zaručeno přijetí, nikoliv však do konkrétního státu. (2017)

V případě běžné lidské populace panuje většinový nesouhlas s přijetím uprchlíků do ČR.

Lidé tu uprchlíky nechtějí, neboť z nich mají strach a obavy, že naši kulturu nepřijmou, že

nebudou respektovat naše zákony a zvyky. Věří, že většina uprchlíků neutíká před válkou

nebo pronásledováním. Takové myšlení je ovlivněno chováním některých uprchlíků, kteří

se chovají neurvale, nevděčně a agresivně, napadají druhé, zapalují uprchlické tábory a ničí

náš majetek. Lidé se bojí o své životy, životy svých dětí, bojí se, že už nebudou moci beze

strachu vyjít do ulic, hrozí se vzniklého chaosu, nepořádku, případných bojů a válek, mají

strach z teroristických útoků a útoků radikálních islámistů. Domnívají se, že svým

shovívavým a solidárním přístupem umožníme přístup členům teroristických skupin a

islámských radikálů, jejichž cílem je dostat se do Evropy a podmanit si ji chladnokrevným

a nemilosrdným způsobem.

Dle názoru současné hlavy státu ČR Miloše Zemana, bychom měli lidem trpícím v Sýrii,

Iráku nebo v jiných zemích, pomáhat přímo v jejich domovských zemích a nikoliv je zvát

k nám do Evropy, kde by se většinou cítili nešťastní, protože jsou to lidé s odlišnou kulturou.

Jako příklad může posloužit muslimská imigrace ve Francii či Německu, kde se tito lidé

nedokázali asimilovat a kde vytvořili svoje vlastní ghetta. (Panenka a Ovčáček, 2016, s. 51)

Podle názoru českého ekonoma a politika Václava Klause není migrace pozitivním

společenským jevem a není zcela normální migrovat mezi státy. Za normální považuje

akceptaci vlastní země, ve které se člověk narodil, kde má svou rodinu. Člověk se má se

svou zemí identifikovat, považovat ji za svou domovinu a žít v ní. Emigraci připouští jako

extrémní způsob řešení existenčního problému konkrétního člověka. (Klaus, 2017, s. 2)

3.8.1 Vlastní názor na přijetí a integraci uprchlíků do české společnosti

Nyní se autorka bakalářské práce pokusí objasnit vlastní názor na současnou uprchlickou

krizi a otázku v souvislosti s integrací uprchlíků do české společnosti. Jelikož se autorka

považuje za velmi empatického a sociálně orientovaného člověka, nepopírá názor, že

bychom před lidmi, migrujícími směrem k nám, neměli zavírat oči a „dveře“. Autorka

zastává názor, „chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě a pomáhej

druhým, protože nikdy nevíš, kdy sám tu pomoc budeš potřebovat“. Ať tak či onak, mezi

30

uprchlými lidmi se nachází i rodiny s dětmi a především matkám s dětmi by pomoc měla být

v určité míře poskytnuta. Otázkou však zůstává, v jaké míře by pomoc měla být poskytnuta

a jak odlišit uprchlíky, kteří opravdu utíkají ze svého domova před hrůzami války či

politickým pronásledováním a z jiných důvodů, které ohrožují existenci člověka, před těmi,

kteří se sem spolu s dalšími uprchlíky snaží protlačit z jiných důvodů, z důvodů, které

naopak ohrožují naší existenci, neboť jak již autorka ve své práci uvedla, „ne každý utíká

před něčím, ale za něčím“. Nelze však všechny házet do jednoho pytle. Poskytnout dočasný

azyl? Ano. Poskytnout dočasně stravu? Ano. Dočasnou humanitární a zdravotní péči? Ano.

Peníze, dávky? Zde odpověď zní, NE! Jde o to poskytnout těmto lidem bezpečí, zázemí,

dočasnou péči a pomoc. Nechat je adaptovat se na naše prostředí, nejsou-li však schopni

přijmout a akceptovat naši kulturu, zákony, hodnoty, tradice a zvyky, pak u nás nemohou

být dále vítáni a své štěstí mohou zkusit jinde, byť s takovým přístupem opět neúspěšně.

I autorka souhlasí s tím, že ne všichni uprchlíci a troufá si říci, že poměrná část z nich, utíkají

do Evropy před válkou, apod. Kdyby tomu tak bylo, člověk, prchající před válkou, by se

choval jinak, byl by vděčný za cokoliv, za lůžko a střechu nad hlavou, kousek chleba a čisté

vody. Jenže ze zkušenosti je známo, že valná většina uprchlíků si podobných věcí neváží a

nejsou jim dost dobré. Chovají se nevděčně a agresivně, v uprchlických táborech napadají

personál, tábory podpalují a poškozují zdejší majetek. Pak je evidentní, že takoví lidé pomoc

nepotřebují a v jejich zemi jim zřejmě bylo lépe, než v té naši, tak ať se tedy vrátí zpět do

své vlasti. Jak tedy rozlišit ty „špatné“ od těch, co pomoc skutečně potřebují? Jaká opatření

nastolit a jaké ekonomické a sociální nástroje pro to využít?

Ve světě panují různé rasistické a xenofobní názory lidí na uprchlickou krizi, až je z toho

člověk mnohdy šokován. Názory typu: „Potopte lodě s uprchlíky! nebo „Hoďte je všechny

do plynu!“ Opravdu? Hittler byl za tohle odjakživa kritizován a nenáviděn a teď chceme,

aby se historie opakovala, a abychom se zachovali stejně krutě a nelidsky jako on? Na druhou

stranu se tyto názory dají omluvit a vysvětlit. Lidé se bojí, mluví z nich strach a není se čemu

divit. Po tom, co dennodenně vídáme a slýcháme v televizi, co dennodenně čteme

v novinách nebo na internetu, jaké hrůzy se příčinou uprchlické krize dějí, ať už ze strany

protestujících uprchlíků, propašovaných členů teroristických skupin a islámských radikálů,

všude je to samá kriminalita, agrese, násilí, sexuální napadení, požáry, výbuchy, apod. I když

nám média ne vždy říkají vše nebo naopak mnohdy informace zkreslují, tohle se skutečně

děje a my s tím nemůžeme nic udělat.

31

Autorka této práce by se také ráda vyjádřila k otázce týkající se CZEXITU, neboli

vystoupení ČR z EU. I když je evidentní, že EU něco při svém vzniku a v rámci své existence

podcenila a úplně vše nedomyslela (např. co se týče schengenu) a pravděpodobně si za

současnou situaci může sama, přesto však autorka není toho názoru, že bychom jako stát

měli přestat být součástí EU a vystoupit z ní, protože bez členství v EU by ČR dnes nebyla

na takové úrovni, na jaké se nachází. ČR začala postupně prosperovat tehdy, kdy se stala

součástí EU, a tím, že by z EU vystoupila, by přišla o řadu výhod, což by pro stát mohlo mít

negativní dopady.

32

4 PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 Úvod do praktické části

V předchozích kapitolách byla řešená problematika bakalářské práce rozebrána po teoretické

stránce. V další části bude pozornost věnována výzkumnému šetření a téma pojato

z praktického hlediska.

Pro praktickou část bakalářské práce na téma „Migrace a její dopady na společnost“ byla pro

výzkum zvolena technika „dotazníkové šetření“. Cílem dotazníkového šetření bylo získat

názor a postoj studentů SVŠE Znojmo i Praha a vybraných středních škol na současnou

uprchlickou krizi. Úkolem bylo zjistit, do jaké míry jsou respondenti informováni o současné

uprchlické krizi, a jaký je jejich názor na přijetí a integraci uprchlíků do ČR. Dále, čeho se

v souvislosti s migrační krizí nejvíce obávají, co u muslimů považují za naprosto

nepřijatelné a co lze ještě tolerovat. Na závěr dotazníkového šetření se autorka pokusila

zjistit, zda jsou respondenti v souvislosti s uprchlickou krizí pro vystoupení ČR z EU (tzv.

czexit), a jak by danou situaci týkající se této problematiky případně řešili.

Objektem výzkumného šetření se stali studenti Soukromé vysoké školy ekonomické, sídlící

ve Znojmě a Praze, prvního až čtvrtého, příp. vyššího ročníku, prezenční i kombinované

formy studia, oborů ekonomika veřejné správy a sociálních služeb, marketing a

management, účetnictví a finanční řízení podniku, základy účetnictví, finanční účetnictví a

DPH v příkladech. Dalším objektem výzkumného šetření se stali studenti vybraných

středních škol, především z větších měst jako je Praha, Brno, Plzeň, Olomouc, Pardubice,

ale také Chrudim, Jihlava, Třebíč, Zlín a samozřejmě rodné město Znojmo. Celkově bylo

osloveno 27 středních škol, a to elektronickou formou prostřednictvím e-mailu. Autorka

oslovila jednotlivé školy, na úvod se představila, uvedla důvod a účel kontaktu, slušně

požádala o vyplnění elektronického dotazníku, přiložila odkaz pro jeho vyplnění a

poděkovala za případnou vstřícnost a spolupráci v rámci dotazníkového šetření. Co se týče

ochoty, spolupráce a komunikace středních škol, byla autorka bakalářské práce velice

zklamaná. Některé školy reagovaly negativně, některé vůbec, a proto byly osloveny ještě

jednou. Z 27 škol kladně odpověděla pouze jedna jediná škola, která byla ochotná dotazník

svým studentům zprostředkovat s tím, že nezaručuje dostatečné množství a ochotu studentů

33

při vyplňování dotazníku, neboť jim to bude uloženo v rámci jejich volného času. Celkově

bylo v rámci středních škol nasbíráno pouze 33 vyplněných dotazníků. Návratnost byla tedy

velmi nízká. Autorka zvolila tuto cestu, protože jinak by se muselo nechat vytisknout hodně

dotazníků, což by bylo velice nákladné a dle autorčina názoru v dnešní době moderní

technologie by neměl být problém dotazník respondentům zprostředkovat elektronickou

formou. Šlo spíše hlavně o neochotu středních škol svým studentům dotazník jakkoliv předat

a vyjít vstříc. Dotazník by nezabral více jak 10 minut, a proto autorka nevidí problém, aby

byl dotazník studentům zprostředkován např. v rámci výuky informační technologie.

V rámci SVŠE byl dotazník rozeslán prostřednictvím systému moggis a s pomocí studijního

oddělení vložen i do systému pro studenty SVŠE v Praze. I v tomto případě autorka

očekávala větší návratnost. V rámci SVŠE Znojmo a Praha bylo získáno alespoň 89

dotazníků. Celkově bylo tedy nasbíráno 122 dotazníků.

Dotazník se skládal z 26 otázek, z toho 6 identifikační otázky tázající se na pohlaví a věk

respondentů, studium, ročník studia, formu a obor studia. Vyjma dvou byly všechny otázky

uzavřené, respondent tak mohl vybírat z několika odpovědí jednu nebo více možností.

V úvodu se autorka představila, uvedla účel a cíl dotazníku, zdůraznila jeho anonymitu a

v závěru poděkovala za pozornost, vstřícnost a čas věnovaný při vyplňování dotazníku. Sběr

dat probíhal od 1. ledna – 3. března 2018. Dotazník byl vytvořen elektronickou formou.

Pro ověření srozumitelnosti jednotlivých otázek a hlavní podstaty dotazníku byl proveden

předvýzkum, v rámci kterého byl dotazník rozeslán prostřednictvím sociální sítě facebook

cca šesti studentům, skládajících se ze středoškoláků i vysokoškoláku, z okruhu známých

autorky bakalářské práce.

Po ukončení sběru dat, byla provedena analýza dotazníkového šetření a jeho výsledky

vyhodnoceny, zpracovány do tabulek, graficky znázorněny a následně interpretovány.

34

4.2 Výsledky výzkumného šetření – dotazník

Otázka č. 1: Máte povědomí o současné uprchlické krizi?

Tabulka 5: Povědomí respondentů o uprchlické krizi

Odpovědi Počet respondentů Podíl

Ano 117 96 %

Ne 5 4 %

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 1: Povědomí respondentů o uprchlické krizi


Výsledky grafu č. 1 znázorňují procentuální podíl respondentů, zaychycující jejich

povědomí o současné uprchlické krizi. Z grafu jednoznačně vyplývá, že téměř všichni

respondenti (konkrétně 96 % z nich) o uprchlické krizi ví nebo jsou si alespoň vědomi její

existence. Kupodivu se však našli i respondenti, kteří nejspíš netuší, že nějaká migrační krize

v Evropě probíhá.

96 %

4 %

Povědomí o uprchlické krizi

Ano Ne

35

Otázka č. 2: Do jaké míry jste informovaní o uprchlické krizi?

Tabulka 6: Míra informovanosti respondentů o uprchlické krizi


O uprchlické krizi toho vím hodně,

osobně se o tuto problematiku zajímám 20 16 %

O uprchlické krizi něco vím,

ale informace o jejím dění osobně nevyhledávám 83 68 %

O uprchlické krizi toho moc nevím,

pouze jsem si vědom/a její existence 18 15 %

O uprchlické krizi nevím nic, toto téma mě nezajímá 1 1 %


Graf 2: Míra informovanosti o uprchlické krizi


Graf č. 2 ukazuje, jaká je míra informovanosti respondentů o současné uprchlické krizi.

Z grafu lze vyčíst, že 68 % respondentů o uprchlické krizi něco ví, jsou si vědomi její

existence, ale informace o jejím dění osobně nevyhledávají. Dalších 16 % respondentů toho

ví o uprchlické krizi hodně a osobně se o tuto problematiku zajímají. Další část respondentů

si je pouze vědoma existence uprchlické krize a ostatní o migrační krizi neví nic ani se o tuto

problematiku osobně nezajímají, otázkou však zůstává, je to dobře?

16 %

68 %

15 %

1 %

Míra informovanosti o uprchlické krizi

O uprchlické krizi toho vím hodně, osobně se o tuto problematiku zajímám

O uprchlické krizi něco vím, ale informace o jejím dění osobně nevyhledávám

O uprchlické krizi toho moc nevím, pouze jsem si vědom/a její existence

O uprchlické krizi nevím nic, toto téma mě nezajímá

36

Otázka č. 3: Sledujete dění okolo uprchlické krize?

Tabulka 7: Sledovanost dění okolo uprchlické krize


Ano 80 66 %

Ne 42 34 %


Graf 3: Sledovanost dění okolo uprchlické krize


Z grafu č. 3 lze vyčíst, kdo z daných respondentů dění okolo uprchlické krize sleduje a kdo

se o tuto problematiku nezajímá. Na základě získaných údajů více jak 60 % respondentů

sleduje dění okolo současné uprchlické krize, ať už více či méně, určitý zájem o tuto

problematiku tam je. Zbylá část respondentů (tj. 34 %) dění okolo migrační krize nesleduje

a o tuto problematiku se příliš nebo vůbec nezajímá, což z celkového počtu získaných

respondentů není zrovna málo. Jak moc se respondenti o tuto problematiku zajímají, do jaké

míry sledují dění okolo uprchlické krize, se lze dozvědět na následujícím grafu č. 4.

66 %

34 %

Sledovanost dění uprchlické krize

Ano Ne

37

Otázka č. 4: Do jaké míry sledujete dění okolo uprchlické krize?

Tabulka 8: Míra sledovanosti uprchlické krize


Pravidelně 18 15 %

Okrajově 88 72 %

Vůbec 16 13 %


Graf 4: Míra sledovanosti uprchlické krize


Graf č. 4 zachycuje míru sledovanosti uprchlické krize, tzn. jak často respondenti sledují

dění a situaci týkající se této problematiky. Z grafu vyplývá, že většina respondentů (tj.

72 %) sleduje dění okolo migrační krize pouze okrajově, tzn. pouze tak, aby měli přehled a

nezůstávali pozadu. Občas si něco vyslechnou v televizi ve zprávách nebo přečtou na

internetu či v novinách. Percentuelně se téměř shodují odpovědi těch, kteří sledují situaci

okolo uprchlické krize pravidelně a těch, kteří se o tuto problematiku nezajímají, a tudíž dění

okolo uprchlické krize vůbec nesledují.

15%

72%

13%

Míra sledovanosti uprchlické krize

Pravidelně Okrajově Vůbec

38

Otázka č. 5: Prostřednictvím jakých médií sledujete nebo vyhledáváte

nejčastěji informace o uprchlické krizi?

Tabulka 9: Sledovanost uprchlické krize prostřednictvím médií

Odpovědi Počet

respondentů Podíl

Televizní zpravodajství 34 28 %

Periodikum 4 3 %

Internetové zpravodajství 48 39 %

Internetové články, blogy a diskuze 8 7 %

Sociální sítě 12 10 %

Politické diskuze 2 2 %

Informace o uprchlické krizi nevyhledávám 13 11 %

Jiné 1 1 %


Graf 5: Sledovanost uprchlické krize prostřednictvím médií


Z grafu č. 5 vyplývá, která média se stala pro respondenty nejčastějším zdrojem informací a

zpráv o probíhající uprchlické krizi. Na základě shromážděných údajů bylo zjištěno,

že respondenti (39 % z nich) nejčastěji sledují nebo vyhledávají informace o uprchlické krizi

prostřednictvím internetového zpravodajství, jedná se o webové stránky typu: iDNES.cz,

tn.cz, EuroZprávy.cz, apod. Druhým nejčastějším zdrojem se stalo televizní zpravodajství,

které uvedlo 28 % respondentů (tj. 34 respondentů ze 122). Na dalších příčkách se již

s malým percentuálním podílem umístili na třetím místě respondenti, kteří informace

o uprchlické krizi nikde nevyhledávají (11 %), na čtvrtém místě sociální sítě (10 %),

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%

Televizní zpravodajství

Periodikum

Internetové zpravodajství

Internetové články, blogy a diskuze

Sociální sítě

Politické diskuze

Informace o uprchlické krizi nevyhledávám

Jiné

28%

3%

39%

7%

10%

2%

11%

1%

Sledovanost uprchlické krize v médiích

39

na pátém místě internetové články, blogy a diskuse s uprchlickou tématikou (7 %), na šestém

místě periodika, tzn. tištěné časopisy a noviny (3 %), na sedmém místě politické diskuze se

zastoupením 2 % respondentů a na posledním místě jeden respondent uvedl, že informace a

zprávy o uprchlické krizi sleduje a vyhledává na jiných místech, a těmi jsou zahraniční

televize a zahraniční portály.

Otázka č. 6: Máte strach z uprchlíků ze současné migrační vlny?

Tabulka 10: Strach z uprchlíků ze současné migrační vlny


Ano 75 62 %

Ne 47 38 %


Graf 6: Strach z uprchlíků ze současné migrační vlny


Graf č. 6 zachycuje odpovědi respondentů na otázku, zda mají strach z uprchlíků ze současné

uprchlické vlny. Na základě získaných údajů bylo zjištěno, že více jak 60 % respondentů

(přesně 62 %) má z uprchlíků strach. Otázkou však zůstává, zda se jedná o oprávněný strach

na základě vlastních zkušeností, toho, co kolem sebe vnímáme nebo toho, o čem nás média

denně informují, nebo zda je to na základě předsudků, strachu z neznámého či netolerance

jiné rasy. Jsou však respondenti, kteří z uprchlíků strach nepociťují. Je to snad zapříčiněno

nedostatečnou znalostí a informovaností o této problematice nebo prostě nevidí důvod mít

strach?

62 %

38 %

Strach z uprchlíků

Ano Ne

40

Otázka č. 7: Jedná se podle Vašeho názoru převážně o ekonomické

uprchlíky, tj. uprchlíky migrující za prací a lepšími životními

podmínkami?

Tabulka 11: Názor respondentů, zda se jedná o ekonomické uprchlíky


Ano 59 48 %

Ne 63 52 %


Graf 7: Názor respondentů, zda se jedná o ekonomické uprchlíky


Respondenti byli v rámci dotazníkového šetření tázáni, zda si myslí, že se mezi imigranty,

kteří přichází do Evropy, nachází převážně tzv. ekonomičtí uprchlíci, kteří do Evropy

migrují za účelem najít si zde práci a lepšími životními podmínkami, aby tak zlepšili svůj

dosavadní životní standard. Z grafu č. 7 vyplývá, že většina respondentů (52 %) se domnívá,

že k nám uprchlíci nepřichází z ekonomických důvodů, rozhodně ne proto, aby si polepšili.

Mezi odpověďmi však není výrazný rozdíl, pouze o 4 % méně respondentů se domnívá, že

se o ekonomické imigranty jedná. Z jakých důvodů tedy podle většiny respondentů uprchlíci

k nám do Evropy migrují? Co je jejich cílem? Jsou to snad osobní či politické důvody nebo

se snad obávají nejhoršího, že jejich jediným cílem je dobýt Evropu?

48 %52 %

Jedná se o ekonomické uprchlíky?

Ano Ne

41

Otázka č. 8: Souhlasíte s tím, aby nepracující uprchlíci pobírali jiné dávky,

než životní minimum?

Tabulka 12: Názor respondentů na poskytování dávek uprchlíkům


Ano 5 4 %

Ne 48 39 %

Žádné dávky 69 57 %


Graf 8: Názor na poskytování dávek uprchlíkům


Výše uvedený graf se zabývá otázkou, zda mají uprchlíci pobírat od státu jiné dávky, než

pouze nezbytné minimum. Značná většina respondentů (tj. 57 %) je toho názoru, že uprchlíci

by neměli dostávat vůbec žádné dávky, ani nezbytné minimum na úhradu existenčních

potřeb po dobu, než se imigranti integrují do společnosti. Další část respondentů (tj. 39 %)

nesouhlasí s tím, aby uprchlíci pobírali dávky, které jsou vypláceny z veřejných zdrojů

získaných z daní od pracujících občanů, ale nevylučují možnost, aby jim byla

z charitativních účelů ze začátku jejich adaptace na prostředí a procesu začleňování

poskytnuta alespoň minimální částka na úhradu základních existenčních potřeb. Našli se

však i respondenti (4 % respodentů), kteří nejsou proti, aby uprchlíci pobírali sociální dávky.

4 %

39 %

57 %

Poskytování dávek uprchlíkům

Ano Ne Žádné dávky

42

Otázka č. 9: Máte strach ze slovenské menšiny?

Tabulka 13: Strach respondentů ze slovenské menšiny


Ano 7 6 %

Ne 115 94 %


Graf 9: Strach ze slovenské menšiny


Cílem dotazníkového šetření bylo také zjistit, jaký postoj respondenti zaujímají i k jiným

národnostním menšinám, konkrétně ke slovenské, vietnamské a ukrajinské menšině. Graf

č. 9 se zabývá otázkou slovenské menšiny. Na základě získaných údajů bylo zjištěno, že

jednoznačná většina respondentů (tj. 94 %) nemá ze slovenské menšiny strach. Překvapením

bylo zjištění, že se našli i takoví respondenti, i když jen malé procento z nich (4 %), kteří

strach vůči slovenské menšině pociťují, důvodem může být špatná zkušenost nebo antipatie

vůči jiným národnostním a etnickým skupinám.

6 %

94 %

Strach ze slovenské menšiny

Ano Ne

43

Otázka č. 10: Máte strach z vietnamské menšiny?

Tabulka 14: Strach respondentů z vietnamské menšiny


Ano 9 7 %

Ne 113 93 %


Obrázek 10: Strach z vietnamské menšiny


Výše uvedený graf se zabývá otázkou vietnamské menšiny. Na základě získaných údajů bylo

zjištěno, že 93 % respondentů, tj. 113 respondentů ze 122, nemá z vietnamské menšiny

strach. Zbylí respondenti (tj. 7 % respondentů) určitý strach z vietnamské národnostní

skupiny lidí pociťují. Opět to může být otázka určité antipatie vůči jiným národnostním a

etnickým skupinám, špatná zkušenost nebo prostě vlastní osobní pocit.

7 %

93 %

Strach z vietnamské menšiny

Ano Ne

44

Otázka č. 11: Máte strach z ukrajinské menšiny?

Tabulka 15: Strach respondentů z ukrajinské menšiny


Ano 32 26 %

Ne 90 74 %


Obrázek 11: Strach z ukrajinské menšiny


Poslední graf, týkající se postoje respondentů vůči jiným národnostním a etnickým

menšinám, se zabývá otázkou ukrajinské menšiny. Z grafu lze vyčíst, že opět výrazná

většina respondentů (tj. 74 %) z ukrajinské menšiny strach nepociťuje, kdežto 26 % z nich

má vůči ukrajinské menšině opačné pocity a určitý strach z ní má.

Lze vypozorovat stoupající hodnoty u jednotlivých tří otázek, týkajících se postojů

respondentů k jiným národnostním menšinám. Nejvíce se respondenti obávají ukrajinské

menšiny, avšak překvapením zůstává, že mezi slovenskou a vietnamskou není výrazný

rozdíl, co se týče obav respondentů vůči těmto národnostním skupinám. Jedná se o rozdíl

pouze dvou respondentů. Jde o to, že téměř totožný počet respondentů se obává jak

slovenské, tak vietnamské menšiny.

26 %

74 %

Strach z ukrajinské menšiny

Ano Ne

45

Otázka č. 12: Čeho se v souvislosti s uprchlickou krizí nejvíce obáváte?

Tabulka 16: Obavy respondentů z uprchlické krize

Odpovědi Počet

respondentů Podíl

Zatížení ekonomiky a sociálního systému státu 54 44 %

Vzrůstající napětí a nepokoje ve společnosti 44 36 %

Neakceptace naší kultury ze strany imigrantů 69 57 %

Etnické a rasové konflikty 48 39 %

Xenofobie, vzrůstající obavy a strach 9 7 %

Strach z muslimů 27 22 %

Sexuální násilí 45 37 %

Zvýšená kriminalita 59 48 %

Terorismus 62 51 %

Islámský šovinismus (hlásání jedného národa, jedné víry) 49 40 %

Přenos vzácných infekčních a nakažlivých chorob 28 23 %

Jiné 1 1 %


Graf 12: Příčiny obav respondentů z uprchlické krize


Jednou z dalších otázek dotazníkového šetření bylo, čeho se respondenti v souvislosti

s uprchlickou krizí nejvíce obávají. Možné bylo označit až tři odpovědi a respondenti

odpovědi kombinovali různým způsobem. Největší počet respondentů se, jak z grafu č. 12

vyplývá, obává neakceptace naší kultury ze strany imigrantů. Respondenti se obávají toho,

že uprchlíci nepřijmou naší kulturu za svoji, nebudou tolerovat naše zákony, pravidla,

44%

36%

57%

39%

7%

22%

37%

48%

51%

40%

23%

1%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Zatížení ekonomiky a sociálního systému státu

Vzrůstající napětí a nepokoje ve společnosti

Neakceptace naší kultury ze strany imigrantů

Etnické a rasové konflikty

Xenofobie, vzrůstající obavy a strach

Strach z muslimů

Sexuální násilí

Zvýšená kriminalita

Terorismus

Islámský šovinismus (hlásání jedného národa, jedné víry)

Přenos vzácných infekčních a nakažlivých chorob

Jiné

Příčiny obav respondentů z uprchlické krize

46

hodnoty, zvyky a budou to dávat hodně najevo. Na dalším místě se jako druhá největší obava

umístil terorismus. Respondenti se obávají toho, že spolu s imigranty se k nám do Evropy

propašují i teroristi, členové teroristických organizačních skupin, jako je např. Al-Káida,

ozbrojené islámské skupiny či jiné skupiny, s cílem útoku na jimi vybrané země, páchání

atentátů a ničení majetku a lidských životů. Třetí největší obavou se stala zvýšená

kriminalita, což v sobě může zahrnovat spoustu výše možných odpovědí, jako je sexuální

násilí, krádeže, vraždy, fyzické násilí z důvodu neakceptace naší kultury, vzrůstajícího

napětí ve společnosti, etnické a rasové konflikty, apod. Uvedeny byly tři nejčastější obavy

z uprchlíků migrujících do Evropy. Zatížení ekonomiky a sociálního systému státu se

umístilo se 44 % na čtvrtém místě. Jak si vedli zbylé možnosti, je možné vyčíst z výše

uvedeného grafu č. 12. Jeden z respondentů uvedl, že se v ČR uprchlíků neobává, že je to

pouze nafouknutá bublina, která je krmena všelijakými médii.

Otázka č. 13: Co považujete u muslimů za naprosto nepřijatelné?

Tabulka 17: Specifická stránka života muslimů


Islám, jakožto náboženské vyznání 12 10 %

Podřízenost žen vůči mužům 16 13 %

Zahalenost žen 0 0 %

Zákaz pohybu žen na veřejnosti bez doprovodu muže

z rodiny 2 2 %

Trestání žen za jejich znásilnění, neposlušnost, nemanželský

sex, odmítání sňatku a jiné 30 25 %

Zabití ženy bráno s odvoláním na islámské právo za méně

zavažný čin jak zabití muže 11 9 %

Mnohoženství 0 0 %

Dětské nevěsty 17 14 %

Podněcování muslimských dětí k násilí 25 21 %

Zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa 0 0 %

Jiné 9 7 %


47

Graf 13: Nepřijatelnost v chování muslimů


Dále byli respondenti tázání, co považují u muslimů za naprosto nepřijatelné a v tabulce

č. 17 a grafu č. 13 jsou uvedeny výsledky. Největší počet respondentů shledává za naprosto

nepřijatelné trestání žen za jejich znásilnění, neposlušnost, nemanželský sex, cizoložství,

odmítání sňatku, apod. Jako druhá nejčastější odpověď se umístil nesouhlas s podněcováním

muslimských dětí k násilí. Řada muslimských dětí bývá vedena k šíření nenávisti a nucena

k násilí. Zejména palestinské děti bývají naváděny k provádění násilných akcí vůči

Izraelcům, i přesto, že tím riskují jejich zranění nebo smrt. K takovým činům jsou tyto děti

naváděny na základě slibů, že se stanou mučedníky, budou obdivovanými hrdiny a naleznou

místo v Ráji ve společnosti Alláha. Na třetím místě se s podílem 14 % respondentů umístila

odpověď „dětské nevěsty“. Jednou ze zvrácených a pro nás nepochopitelných muslimských

zvyků je případ dětských nevěst. Místo, aby si hrály s panenkami, jsou tyto dívky (mnohdy

mladší 10 let) nuceny se vdát a starat se o muže. Jsou znásilňovány a nuceny k praktikám,

které se jim nelíbí. Jde o sňatky, které domluví jejich rodiče. Mnoho holčiček či dívek nemá

šanci prožít své dětství. Není jim dána možnost dospět, zamilovat se, sami si zvolit partnera

a budoucího manžela, není jim dáno právo naložit se svým životem podle vlastního uvážení.

Nejvíce dětských nevěst je v Nigeru, Čadu, Mali, Bangladéši a Guineji. S 0 % (tzn. žádná

odpověď) se umístili zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa, mnohoženství a

zahalenost žen. Objevily se i jiné odpovědi typu: porušování základních lidských práv a

svobod, celkové chování vůči ženám a agrese, neschopnost muslimů přizpůsobit se naší

kultuře, násilí všemi směry nebo absence liberálního reformního směru v islámu.

10%

13%

0%

2%

25%

9%

0%

14%

21%

0%

7%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

Islám, jakožto náboženské vyznání

Podřízenost žen vůči mužům

Zahalenost žen

Zákaz pohybu žen na veřejnosti bez doprovodu…

Trestání žen za jejich znásilnění, neposlušnost,…

Zabití ženy bráno s odvoláním na islámské právo za…

Mnohoženství

Dětské nevěsty

Podněcování muslimských dětí k násilí

Zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa

Jiné

Co považujete u muslimů za naprosto nepřijatelné?

48

Otázka č. 14: Co lze u muslimů ještě tolerovat?

Tabulka 18: Specifická stránka života muslimů aneb co lze ještě tolerovat


Islám, jakožto náboženské vyznání 25 21 %

Podřízenost žen vůči mužům 4 3 %

Zahalenost žen 11 9 %

Zákaz pohybu žen na veřejnosti bez doprovodu muže 0 0 %

Trestání žen za jejich znásilnění, neposlušnost, nemanželský

sex, odmítání sňatku a jiné 0 0 %

Zabití ženy bráno s odvoláním na islámské právo za méně

závažný čin jak zabití muže 0 0 %

Mnohoženství 4 3 %

Dětské nevěsty 0 0 %

Podněcování muslimských dětí k násilí 1 1 %

Zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa 74 60 %

Jiné 3 3 %


Graf 14: Chování a zvyky muslimů aneb co lze ještě tolerovat


Co lze u muslimů ještě tolerovat? Jednoznačně nejčastější odpovědí respondentů se stal

zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa, jak z grafu vyplývá, tuto odpověď uvedlo

celkově 60 % respondentů, tj. 74 respondentů ze 122. Co lze dále určitým způsobem

21%

3%

9%

0%

0%

0%

3%

0%

1%

60%

3%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%

Islám, jakožto náboženské vyznání

Podřízenost žen vůči mužům

Zahalenost žen

Zákaz pohybu žen na veřejnosti bez doprovodu muže

Trestání žen za jejich znásilnění, neposlušnost,…

Zabití ženy bráno s odvoláním na islámské právo za…

Mnohoženství

Dětské nevěsty

Podněcování muslimských dětí k násilí

Zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa

Jiné

Co lze u muslimů ještě tolerovat?

49

tolerovat, je islám, jakožto náboženské vyznání a s tím spojená víra v jediného boha Alláha,

Korán, modlitby prováděné pětkrát denně, mešity a Ramadán. S 9 % se na třetím místě

umístila zahalenost žen. Byly uvedeny i jiné odpovědi respondentů typu „jsou to zvířata,

proč bychom je měli tolerovat, oni jsou na našem území, ať mají svoji víru, ale nenutí ji

ostatním.“

Otázka č. 15: Jste pro přijetí uprchlíků do ČR?

Tabulka 19: Názor respondentů na přijetí uprchlíků do ČR


Ano 8 7 %

Ne 114 93 %


Graf 15: Názor na přijetí uprchlíků do ČR


Zda přijmout uprchlíky do ČR nebo ne se zabývá graf č. 15, ze kterého vyplývá,

že jednoznačná většina respondentů nesouhlasí s přijetím uprchlíků do České republiky.

Určité procento respondentů (7 %) však není proti jejich přijetí, nevidí v tom žádný problém.

7 %

93 %

Přijetí uprchlíků do ČR

Ano Ne

50

Otázka č. 16: Cítíte se v současné době ve své zemi bezpečně?

Tabulka a graf č. 16

Tabulka 20: Názor respondentů na bezpečnost v ČR


Ano 101 83 %

Ne 21 17 %


Graf 16: Názor respondentů na bezpečnost v ČR


Graf č. 16 zachycuje, zda se respondenti cítí v souvislosti s uprchlickou krizí ve své zemi

bezpečně nebo naopak ohroženě. Značná většina respondentů odpověděla, že se ve své zemi

cítí bezpečně. Respondenti nemají pocit, že by jim v jejich zemi hrozilo nějaké nebezpečí

v souvislosti s uprchlickou krizí ze strany imigrantů. Faktem je, že ČR jako země není pro

uprchlíky příliš atraktivní, není tzv. zemí zaslíbenou. Ve srovnávní s Německem jsme chudší

země, proč by tedy chtěli do chudší země, která jim dá méně než Německo? Sloužíme jim

pouze jako tranzitní země, přes kterou uprchlíci směřují do země cílové. Mezi nejčastější

cílové země patří Německo, Španělsko, Velká Británie, Francie a Polsko. I když je odpověď

jednoznačná, ne všichni respondenti se ve své zemi cítí bezpečně, celkově 17 % respondentů,

tj. 21 respondentů z celkových 122.

83 %

17 %

Pocit bezpečí v ČR

Ano Ne

51

Otázka č. 17: Jste v souvislosti s uprchlickou krizí pro vystoupení ČR

z Evropské unie?

Tabulka 21: Názor respondentů na "czexit"


Ano 45 37 %

Ne 77 63 %


Graf 17: Názor respondentů na "czexit"


Graf č. 17 znázorňuje, zda jsou respondenti v souvislosti s uprchlickou krizí pro vystoupení

ČR z EU (tzv. czexit) nebo její setrvání. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že

většina respondentů je pro vystoupení ČR z EU (celkově souhlasilo 63 % respondentů, tj. 77

respondentů z celkových 122) a zbylá část (37 % respondentů) je pro zachování členství ČR

v EU. Důvody tohoto stanoviska mohou být různé: nevidí důvod proč rušit členství v EU,

možná to považují za známku zoufalého činu, výstup ČR z EU pro ně není řešením

uprchlické krize, nebo jsou si vědomi toho, že vystoupení z EU by mohlo mít negativní

dopad na ČR (ztráta možnosti čerpat dotace z Eurofondů, ztráta konkurenceschopnosti na

zahraničních trzích a celková ztráta přístupu na evropský trh, ztráta výhody volného pohybu

zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil).

37 %

63 %

Názor respondentů na "czexit"

Ano Ne

52

Otázka č. 18: Selhala EU při řešení uprchlické krize?

Tabulka 22: Selhání EU při řešení uprchlické krize


Ano 110 90 %

Ne 12 10 %


Graf 18: Selhání EU při řešení uprchlické krize


Respondenti byli tázáni, zda Evropská unie selhala při řešení uprchlické krize. Jak z grafu

č. 18 vyplývá, 90 % respondentů se domnívá, že EU je vinna, že při řešení uprchlické krize

udělala někde chybu. Někteří respondenti (10 %) nevidí chybu na straně EU a příčinu

selhání, co se týče řešení situace okolo uprchlické krize, shledávají jinde.

90 %

10 %

Selhala EU při řešení uprchlické krize?

Ano Ne

53

Otázka č. 19: Jak byste řešili současnou situaci týkající se uprchlické krize?

Respondenti byli prostřednictvím dotazníkového šetření tázáni, jakým způsobem by

současnou situaci týkající se uprchlické krize řešili. Respondenti tak měli možnost se k dané

problematice vyjádřit a případně uvést vlastní návrh řešení. Z výsledků dotazníkového

šetření je znát, že mnoho respondentů vzalo tuto otázku vážně a důkladně se nad ní

zamysleli.

Autorka se nyní pokusí shrnout veškeré získané údaje v jeden ucelený celek a názory či

nápady respondentů ventilovat případným čtenářům této bakalářské práce.

Co se týče uprchlické krize, je potřeba si uvědomit patrný rozdíl mezi pojmy „vyřešit a řešit“.

Uvažovat nad tím, jak vyřešit problematiku migrační krize, je už poněkud nemožné. Problém

již existuje a jeho následky jsou fatální. Je možné však situaci řešit, tzn. řešit dosavadní

negativní dopady a následky uprchlické krize, nastolit příslušná opatření a pokusit se zmírnit

další možné dopady na společnost.

Dle názoru mnoha respondentů by se problémy měly řešit v zemích, odkud uprchlíci

odcházejí, aby tak neměli důvod odtud utíkat. Řešit situaci je potřeba v místě konfliktu.

Svržení absolutistických režimů umožnilo rozvoj islámského státu. Nastolení udržitelných

režimů v těchto oblastech by mělo být prioritou. Humanitární a finanční pomoc je možné

poskytovat v jejich domovské oblasti a nepouštět je k nám do Evropy. Nutné je zajistit moře,

hraniční přechody a další místa, odkud se k nám uprchlíci dostávají. Nepřijímat žádné

imigranty, a pokud se k nám dostanou, okamžitě je vyhostit zpět do zemí s jejich vlastní

kulturou. Nanejvýš přijmout pouze ty uprchlíky, kteří mají doklady a skutečně utíkají před

válkou, ne ty, kteří jdou za lepším životem a nehodlají se přizpůsobit. Ty, co doklady nemají,

dočasně zadržet, dokud se nezjistí, kdo jsou a odkud k nám přišli. Měly by se přijímat pouze

ženy a děti, muži ať bojují za svou zemi. Uprchlíky ponechat na našem území pouze do té

doby, dokud se situace v jejich oblasti neuklidní a poté je poslat zpět. Pomoc nabídnout

pouze lidem v nouzi. Uprchlíkům neposkytovat žádné sociální dávky a jiné finanční

podpory, žádné stravenky na potraviny, a co se týče oblečení, pouze takové, které nabídne

charita. Peníze případně vyplatit pouze jako odměnu za výkon veřejně prospěšné či jiné

práce, protože pokud je nebudeme nutit pracovat, zvyknou si na určitý „luxus“ a zavěsí se

na sociální systém. Maximálně poskytnout minimální finanční podporu, ovšem pouze po

dobu nezbytně nutnou k začlenění imigranta do naší společnosti za průběžného dozoru

54

orgánů. Pokud jsou ze strany imigranta i po začlenění do společnosti uskutečňovány všechny

potřebné snahy a kroky (tzn. učí se jazyk dané země, aktivně si hledá práci, ctí zvyklosti a

zákony země a k tomu samému vede i své děti), pak tu může být i nadále vítán. Měla by být

však nastolena přísnější pravidla a podmínky pro přijetí uprchlíků a větší pozornost

věnována těm, kteří již byli přijati. Přijímání uprchlíků do státu EU by mělo probíhat na bázi

dobrovolnosti. O tom, jestli daná země přijme uprchlíky, si musí přednostně rozhodnout

sama, nařízení nesmí být diktováno EU. EU je potřeba hnát k odpovědnosti a zesílit ochranu

jak občanů, tak jejich majetku a peněz. Nutné je podniknout více radikálních a méně

diplomatických kroků. Situaci je potřeba řešit radikálně, ale v rámci zákona, spravedlnosti a

dobré morálky.

Někteří respondenti jsou toho názoru, že by uprchlíkům mělo být nabídnuto určité pracovní

místo v závislosti na jeho profesi a vzdělání i místo k bydlení na zkušební dobu jednoho

roku. Během té doby by si dotyčná osoba musela projít školou kultury, naučit se jazyk, znát

zákony dané země a na základě toho složit zkoušku. Pokud by s daným člověkem nebyl

problém, mohou mu být zpřístupněny i další možnosti. V opačném případě ho vyhostit a

nařídit mu zákaz vstupu do příslušné země. Je potřeba zvýšit kontrolu přijímaných uprchlíků,

přijímat pouze válečné uprchlíky a ekonomické, pokud nejsou ochotni se začlenit, ctít

kulturu a respektovat zákony dané země, posílat zpět. Je potřeba opět uzavřít hranice a

vyhostit současné ilegální uprchlíky. Jelikož ČR prošly „protesty“ proti migračním kvótám,

nehrozí našemu státu nebezpečí, co se týče povinnosti přijímat uprchlíky. Pokud bude

uprchlíkům povolen vstup na naše území, pak jedině pod zvýšenou hraniční kontrolou, která

by však musela být opět zavedena. Chceme se však vracet do dob komunismu, když se do

naší země žádná uprchlická vlna nežene? Příchozí uprchlíky je však potřeba ověřit a

evidovat. Zapotřebí je vyššího prověření ohledně napojení uprchlíků na teroristické

organizace, přezkoumání důvodů imigrace a jaká je jejich schopnost a touha přizpůsobit se

evropskému životu. Uprchlíci neznají zvyky civilizované Evropy a jen těžko se budou učit

zvyky, jazyk, zákony a kulturu dané země. Řešením je opět pomoc v dané zemi uprchlíků,

ale jen dílčí pomoc - každá země si musí své zázemí vybudovat a chránit sama, aby si toho

pak více vážila. Pokud u nás chtějí uprchlíci žít, ať si klidně dál vyznávají svoji víru, ale nás

ať respektují jako své hostitele. Je potřeba, aby striktně dodržovaly nastavená pravidla dané

země. Zapotřebí je též zvýšené ochrany vnějších hranic EU a zrychlení azylového řízení.

Uprchlíky hlavně nepřijímat „s otevřenou náručí“ tak, jako to udělala německá kancléřka

Angela Merkelová.

55

Někteří respondenti vnímají přílišnou péči státu o uprchlíky za nespravedlivou. Mají pocit,

že jim stát cpe peníze horem dolem a moc se o ně stará, přesto že mezi vlastními občany

státu jsou rodiny, které mají těžce nemocné děti, jejichž operace a léčbu si nemohou dovolit.

EU by měla zrychlit proces rozhodování, který vázne nad tíhou administrativy a byrokracie

a nedokáže jednat pohotově. Tím pádem si ruku v ruce jde i azylová politika, kde se tzv.

„usnulo na vavřínech“, jelikož by měl být znám pohyb osob po EU, stejně jako tomu je

v USA, u nás to však selhává. Dá se předpokládat, že v důsledku nevyřešení současného

problému může v budoucnu dojít k rozpadu Schengenského prostoru a v nejhorším scénáři

k rozpadu EU, která evropskému kontinentu přináší hospodářský blahobyt a to

nejdůležitější, přes 72 let mír. Situace je již natolik kritická, že je příliš pozdě hledat nějaké

řešení. EU situaci velmi podcenila. Především chybným krokem bylo vytvoření

Schengenského prostoru a jako další, komu za to „vděčíme“, je paní Angela Merkelová,

která situaci jen zhoršila. Ideálním řešením by bylo zrušit schengen, obnovit a zvýšit hraniční

kontrolu na základě pasů a zavést pohraniční stráž.

Výše bylo uvedeno, že by měli být přijímáni pouze ti uprchlíci, kteří pomoc opravdu

potřebují. Otázkou však zůstává, jak rozlišit uprchlíky, kteří pomoc skutečně potřebují?

Většina názorů se shoduje, že by pomoc měla být především poskytnuta matkám s dětmi a

muži ať bojují za svou rodnou vlast.

Hovořilo se i o tom, že by Řecko uvolnilo jeden ze svých ostrovů a tam by se uprchlíci

deportovali, aby zde mohli žít ve své komunitě podle vlastních pravidel a Řecku by za to

byly odpuštěny veškeré dluhy.

Někoho to možná pobaví, někoho ne, ale objevily se i odpovědi respondentů, typu:

„vystěhovat je na nějaký hodně vzdálený a neobydlený ostrov nebo na hodně vzdálenou

planetu“.

Nyní se pokusím shrnout výsledky identifikačních otázek dotazníkového šetření. Co se týče

pohlaví, odpovídaly především ženy v zastoupení 66 % z celkového počtu respondentů.

Co se týče věkové kategorie, nejčastěji odpovídali respondenti ve věku 21-30 let v podílu

41 % z celkového počtu respondentů. Co se týče studia, nejvíce odpovídali studenti SVŠE

Znojmo (48 %), kombinované formy studia (62 %), a to především z oboru účetnictví a

finanční řízení podniku (49 %), hned za nimi obor marketing a poté ekonomika.

56

5 ZÁVĚR

V teoretické části bakalářské práce byl definován pojem migrace jako takový. Objasněn byl

rozdíl mezi pojmy „emigrace a imigrace“. Vymezeny byly důvody migrace (osobního,

ekonomického a politického charakteru). Uveden byl též rozdíl mezi „vnitřní a mezinárodní“

migrací. Specifikovány byly důsledky migrace na společnost, především ekonomické

dopady. V následující části byla pozornost věnována samotnému tématu bakalářské práce a

autorka tak vstoupila do problematiky uprchlické krize. Autorka vylíčila základní

charakteristiku uprchlické (migrační) krize. Popsala, co je pro migrační krizi typické, odkdy

probíhá a čím se vyznačuje. Definován byl pojem uprchlík, kdo jsou imigranti a odkud k nám

přicházejí. Rozebrány byly příčiny uprchlické krize, kde se autorka pokusila vystihnout, co

bylo spouštěčem událostí, které vyvolaly migrační záplavu a co dalšího k tomu vedlo.

Jelikož je problematika uprchlictví a migrace záležitostí migrační politiky, vysvětlila

autorka, co tento pojem znamená, a jak je tomu s poskytováním azylu a mezinárodní

ochrany. V souvislosti s uprchlickou krizí, která se od roku 2015 začala alarmujícím

způsobem rozšiřovat, byla pozornost věnována také ekonomickým a sociálním dopadům na

společnost, dále dopadům na politický systém a bezpečnost. Formulována byla opatření

migrační krize, např. migrační kvóty, které však v závěru nebyly realizovány, neboť s nimi

většina členských států EU nesouhlasila a odmítla toto nařízení od EU respektovat, dále

opatření jako jsou uprchlické tábory, ploty na hranicích států jako bariréra vstupu uprchlíků

nebo zpřísnění podmínek pro získání českého občanství pro cizince. V předposlední kapitole

autorka popsala islámský svět a vystihla specifické stránky života muslimů. Zaměřila se na

to, čím se islám vyznačuje, co to obnáší být muslimem, jaká pravidla a zvyky musí islám a

muslim jako takový ctít a respektovat, co je pro nás nepochopitelné a pro ně naprosto

normální. Závěrečná kapitola bakalářské práce se zabývala integrací uprchlíků a jejich

začlenění do společnosti. Autorka se pokusila vystihnout názor a postoj veřejnosti na

současnou uprchlickou krizi s přispěním vlastního názoru na přijetí a integraci uprchlíků do

české společnosti.

V praktické části byl realizován výzkum pomocí dotazníkového šetření, jehož cílem bylo

zjistit postoj studentů SVŠE Znojmo i Praha a vybraných středních škol na současnou

uprchlickou krizi a jaký zastávají názor na přijetí a integraci uprchlíků do ČR. Získaný

vzorek respondentů byl nižší než autorka předpokládala, a i přes veškerou snahu se více

respondentů získat nepodařilo. Na základě získaných údajů, které byly následně statisticky

zpracovány do tabulek a graficky znázorněny, bylo zjištěno, že respondenti o existenci

57

uprchlické krize vědí a jsou si vědomi toho, co to pro nás pro Evropu znamená. I když někteří

informace okolo dění uprchlické krize osobně nevyhledávají, orientují se a mají přehled

o tom, co se v důsledku této krize kolem děje. Najdou se i lidé, kteří se o problematiku

migrační krize vůbec nezajímají, a ani toho o ní moc neví. Otázkou zůstává, je to dobře?

Řada lidí situaci okolo uprchlické krize nesleduje. Otázkou opět zůstává, zda problematiku

migrační krize považují za bezvýznamnou nebo jsou jí už natolik znechuceni, že její dění

přestali sledovat nebo prostě nechtějí neustále poslouchat špatné a negativní zprávy a raději

před tímto problémem „zavírají oči“. Ti, kteří se o tuto problematiku naopak zajímají,

vyhledávají a získávají informace nejčastěji prostřednictvím internetového nebo televizního

zpravodajství. Co se týče uprchlíků, většina lidí se jich obává. Otázkou však zůstává, zda se

jedná o oprávněný strach na základě vlastní zkušenosti nebo toho, co denně slýcháme nebo

čteme v médiích nebo je to snad na základě předsudků, strachu z neznámeho či netolerance

jiné rasy? Na druhé straně jsou ti, kteří z uprchlíků strach nemají. Je to snad zapříčiněno

nedostatečnou znalostí a informovaností o této problematice nebo prostě nepociťují důvod

mít strach? Větši respondentů se domnívá, že se nejedná o ekonomické imigranty, kteří by

k nám migrovali za účelem najít si zde práci a zlepšit svůj dosavadní životní standard. Kdo

jsou tedy tihle uprchlíci a opravdu tolik potřebují naši pomoc? Opravdu je to v jejich zemi

tak strašné a nesnesitelné, že odtud tolik prchají? Proč si tedy neváží naší „pohostinnosti“ a

chovají se tak nevděčně? Jak je možné, že více jak polovinu uprchlíků tvoří mladí, silní

muži, kteří by měli bojovat za svou zemi a bránit svou vlast a své rodiny? Z jakých důvodů

tedy uprchlíci migrují k nám do Evropy? Co je jejich hlavním cílem? Jsou to snad osobní či

politické důvody nebo je v nejhorším scénáři jejich jediným cílem dobýt Evropu? Dříve nebo

později bude možná potřeba zbrojit. Lidé se však příliš bojí neznámého, obezřetnost je sice

nutná, ale v určitých mezích. Jedná se o celosvětový problém a již není cesty zpět. Samotní

uprchlíci by si měli uvědomit, že pokud chtějí žít v jiné zemi, musí se jí přizpůsobit a být

vděční za každou pomoc a bezpečí. Stejně tak být ochotni se naučit jazyk, zvyklosti, zákony

a kulturu dané země. Pokud toho schopni nejsou, pak jim nezbývá nic jiného, než se vrátit

zpět do rodné vlasti. Pomoc bližnímu by poskytnuta být měla, ale nesmí se z toho stát invaze.

Vystoupení z EU by nebylo správným řešením, neboť dle autorčina názoru nebýt EU, ČR

by dnes nebyla na takové úrovni, na jaké se nachází. EU zajišťuje určitý hospodářský

blahobyt a zrušit členství v EU by mělo na ČR negativní dopady, mezi které patří např. ztráta

možnosti čerpat dotace z Eurofondů, ztráta konkurenceschopnosti na zahraničních trzích a

celková ztráta přístupu na evropský trh, ztráta výhody volného pohybu zboží, služeb,

kapitálu a pracovních sil, apod. Faktem je, že ČR není pro uprchlíky příliš atraktivní, slouží

58

jim spíše jako tranzitní země, přes kterou směřují do země cílové. Ať tak, či jinak, EU při

řešení uprchlické krize někde selhala. Především chybným krokem bylo vytvoření

Schengenského prostoru. Problém by se měl především řešit v místě jeho vzniku, čili

v zemích, odkud uprchlíci přichází. Humanitární pomoc poskytnout v jejich rodné vlasti.

Nutné je obnovit hraniční kontrolu a zvýšit její ostrahu. Imigranty jednoho po druhém

ověřovat na základě osobních dokladů, a pokud je nemají, pak je dál nepouštět. Příchozí

uprchlíky je potřeba řádně evidovat a ověřovat je na základě psychotestů. Důležité je zjistit,

zda je imigrant ochotný se začlenit, naučit se jazyk, respektovat naši kulturu, zákony, zvyky

a pracovat a odvádět daně jako ostatní občané státu. Pokud toho schopen není, vyhostit jej

zpátky. Jakkoliv řešit situaci je už pozdě, možné je však zmírnit její následky a dopady na

společnost a potřeba je promyslet, co udělat, jaká opatření nastolit, aby to celé fungovalo a

lidé se cítili bezpečně a ne jako např. v Německu, kde se žena ze strachu bojí jít ven zaběhat.

59

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie

BŘICHÁČEK, Tomáš, 2016. Unie ve víru migrační krize. 1. vyd. Praha: Institut Václava

Klause, 260 s. ISBN 978-80-7542-023-7.

BURGETOVÁ, Eva a Marie ČERNÁ, 2007. Cizinci, našinci a média – Mediální analýzy.

1. vyd. Praha: Multikuturní centrum, 106 s. ISBN 80-239-8475-6.

ČERNÝ, Karel, 2015. Nad Evropou půlměsíc I.: Muslimové v Česku a západních

společnostech. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 280 s. ISBN

978-80-246-3066-3.

HAERI, Fadhlalla, 1997. Základy islámu: tradice, historie, vývoj, současnost. 1. vyd.

Olomouc: Votobia, 235 s. ISBN 80-7198-212-1.

JANÁČKOVÁ, Stanislava et al. Masová imigrace: Záchrana nebo zkáza Evropy? 1. vyd.

Praha: Institut Václava Klause, 221 s. ISBN 978-80-87806-95-1.

KALIBOVÁ, Květa, Zdeněk PAVLÍK a Alena VODÁKOVÁ, 1993. Demografie (nejen)

pro demografy. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) a Sociologický ústav AV

ČR, 125 s. ISBN 80-901424-2-7.

KLAUS, Václav a Jiří WEIGL, 2017. Europe all inclusive: a brief guide to understanding

the current migration crisis. Přeložil Ondřej Hejma. Prague: Václav Klaus Institute, 85 s.

ISBN 978-80-7542-031-2.

LHOŤAN, Lukáš, 2013. Islám a islamismus v České republice. 2. dopl. vyd. V Pstruží:

Lukáš Lhoťan, 119 s. ISBN 978-80-904932-3-0.

PANENKA, Radim a Jiří OVČÁČEK, 2016. Tato země je naše: dvacet pět rozhovorů

s prezidentem Milošem Zemanem. 1. vyd. Praha: Olympia, 304 s. ISBN 978-80-7376-442-

5.

ŠEBESTA, Filip, 2016. IVK v roce třetím: výběr textů. 1. vyd. Praha: Institut Václava

Klause, 274 s. ISBN 978-80-7542-009-1.

60

ŠEBESTA, Filip, 2017. IVK v roce čtvrtém: výběr textů. 1. vyd. Praha: Institut Václava

Klause, 244 s. ISBN 978-80-7542-033-6.

TESAŘ, Filip, 2007. Etnické konflikty. 1. vyd. Praha: Portál, 251 s. ISBN 978-80-7376-097-

9.

UHEREK, Zdeněk et al., 2015. Migrace: historie a současnost. 1. vyd. Ostrava: PANT, 143

s. ISBN 978-80-905942-9-6.

VALENTA, Aleš, 2017. Jeden rok konzervativní publicistiky. 1. vyd. Praha: Institut Václava

Klause, 195 s. ISBN 978-80-7542-029-9.

Internetové zdroje

Integrace uprchlíků v Evropě, 2017. Zpravodajství Evropský parlament [online]. Praha:

Evropský parlament, 14. 07. 2017 [cit. 2017-12-28]. Dostupné z:

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20170629STO78628/integrace-

uprchliku-v-evrope

Migrace v číslech, 2017. Člověk v tísni [online]. Praha: Člověk v tísni, 6. 9. 2017 [cit. 2017-

11-25]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/migrace-

vsouvislostech/migracni-statistiky-4518gp

Volby 2017: Které strany jsou pro přijímání uprchlíků? A kdo migraci říká jasné ne?, 2017.

In: EuroZprávy.cz/Domov/Politika [online]. Praha: INCORP, 16. 10. 2017 [cit. 2017-12-28].

Dostupné z: http://domaci.eurozpravy.cz/politika/204200-volby-2017-ktere-strany-jsou-

pro-prijimani-uprchliku-a-kdo-migraci-rika-jasne-ne/

ANTOŠOVÁ, Šárka. 10 Otázek a odpovědí – Migrační krize. In: Amnesty International

[online]. Praha: Amnesty International Česká republika [cit. 2017-12-25]. Dostupné z:

https://www.amnesty.cz/migrace/migrace-myty-a

fakta?utm_source=cpc&gclid=CjwKCAjwssvPBRBBEiwASFoVd0GtG2DVjqIVauEzVk

UO3v1ZxIznj4N7iKRivUbU31G5cTQHIVSA1RoCT7gQAvD_BwE

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20170629STO78628/integrace-uprchliku-v-evrope

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20170629STO78628/integrace-uprchliku-v-evrope

https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/migrace-vsouvislostech/migracni-statistiky-4518gp

https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/migrace-vsouvislostech/migracni-statistiky-4518gp

http://domaci.eurozpravy.cz/politika/204200-volby-2017-ktere-strany-jsou-pro-prijimani-uprchliku-a-kdo-migraci-rika-jasne-ne/

http://domaci.eurozpravy.cz/politika/204200-volby-2017-ktere-strany-jsou-pro-prijimani-uprchliku-a-kdo-migraci-rika-jasne-ne/

https://www.amnesty.cz/migrace/migrace-myty-a%20fakta?utm_source=cpc&gclid=CjwKCAjwssvPBRBBEiwASFoVd0GtG2DVjqIVauEzVkUO3v1ZxIznj4N7iKRivUbU31G5cTQHIVSA1RoCT7gQAvD_BwE



61

C2004-2014. Migrace. In: Demografie.info/O demografii/Demografické procesy [online].

Loděnice: Demografické informační centrum [cit. 2017-10-22]. Dostupné z:

http://www.demografie.info/?cz_migrace

Mezinárodní ochrana, azyl a doplňková ochrana, c2010. Asociace pro právní otázky

imigrace (ASIM o. s.) [online]. Praha: NET servis [cit. 2017-11-25]. Dostupné z:

http://www.asimos.cz/Zivotni-situace/Azyl/#Co_je_azyl

Migrační a azylová politika České republiky, c2017. Ministerstvo vnitra České republiky:

Odbor azylové a migrační politiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 22.

8. 2014 [cit. 2017-11-25]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylova-

politika-ceske-republiky-470144.aspx

Odbor azylové a migrační politiky, c2017. Ministerstvo vnitra České republiky: Odbor

azylově a migrační politiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 8. 9. 2017

[cit. 2017-11-25]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-azylove-a-migracni-

politiky.aspx

PALATA, Luboš, 2017. Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás

nebudou. In: iDnes.cz/Zahraniční [online]. Praha: MAFRA, 9. 11. 2017 [cit. 2017-12-03].

Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/migrace-povinni-kvoty-prerozdelovani-cesko-summit-

eu-pp1-/zahranicni.aspx?c=A171021_359426_zahranicni_aha

POSPÍCHALOVÁ, Adéla a Kristýna MIHOLOVÁ, 2013. Dovedu to pochopit: „Migrace“

příručka pro učitele. [online]. Praha: Člověk v tísni, 29 s. [cit. 2017-12-26]. Dostupné z:

https://www.varianty.cz/publikace/118-aktualizovana-prirucka-dovedu-to-pochopit-o-

migraci

Strategie migrační politiky ČR, c2017. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha:

Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-11-25]. Dostupné z:

http://www.mvcr.cz/clanek/strategie-migracni-politiky-cr.aspx

Studijní opora, c2017. Univerzitní informační systém Mendelovy univerzity v Brně [online].

Praha: Mendelova univerzita v Brně [cit. 2017-11-25]. Dostupné z:

https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=63495

http://www.demografie.info/?cz_migrace

http://www.asimos.cz/Zivotni-situace/Azyl/#Co_je_azyl

http://www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylova-politika-ceske-republiky-470144.aspx

http://www.mvcr.cz/clanek/migracni-a-azylova-politika-ceske-republiky-470144.aspx

http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-azylove-a-migracni-politiky.aspx

http://www.mvcr.cz/clanek/odbor-azylove-a-migracni-politiky.aspx

https://zpravy.idnes.cz/migrace-povinni-kvoty-prerozdelovani-cesko-summit-eu-pp1-/zahranicni.aspx?c=A171021_359426_zahranicni_aha

https://zpravy.idnes.cz/migrace-povinni-kvoty-prerozdelovani-cesko-summit-eu-pp1-/zahranicni.aspx?c=A171021_359426_zahranicni_aha

https://www.varianty.cz/publikace/118-aktualizovana-prirucka-dovedu-to-pochopit-o-migraci

https://www.varianty.cz/publikace/118-aktualizovana-prirucka-dovedu-to-pochopit-o-migraci

http://www.mvcr.cz/clanek/strategie-migracni-politiky-cr.aspx

https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=63495

62

Terminologický slovník, c2017. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha:

Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:

http://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik.aspx

Zákon o státním občanství ČR platný od 1. 1. 2017. Velvyslanectví České republiky

v Lisabonu [online]. Lisabon: Velvyslanectví České republiky v Lisabonu [cit. 2017-12-26].

Dostupné z:

https://www.mzv.cz/lisabon/cz/viza_a_konzularni_informace/novy_zakon_o_statnim_obca

nstvi_cr/index.html

Periodikum

KLAUS, Václav, 2017. Rezolutní NE hrátkám s migrací. Newsletter. Praha: Institut Václava

Klause, č. 10, s. 2.

http://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik.aspx

https://www.mzv.cz/lisabon/cz/viza_a_konzularni_informace/novy_zakon_o_statnim_obcanstvi_cr/index.html

https://www.mzv.cz/lisabon/cz/viza_a_konzularni_informace/novy_zakon_o_statnim_obcanstvi_cr/index.html

63

7 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

7.1.1 Seznam tabulek

TABULKA 1: POČET ZJIŠTĚNÝCH NEZÁKONNÝCH PŘEKROČENÍ VNĚJŠÍ HRANICE EU ............. 14

TABULKA 2: POČET PRVNÍCH ŽÁDOSTÍ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU V EU (2011-2016) ......... 19

TABULKA 3: ŽADATELÉ O AZYL V EU PODLE POHLAVÍ V LETECH 2011-2015 ....................... 19

TABULKA 4: PODÍL MUŽŮ, ŽEN A DĚTÍ VE STŘEDOMOŘSKÉ MIGRACI V LETECH 2015-2016 .. 19

TABULKA 5: POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O UPRCHLICKÉ KRIZI ............................................... 34

TABULKA 6: MÍRA INFORMOVANOSTI RESPONDENTŮ O UPRCHLICKÉ KRIZI .......................... 35

TABULKA 7: SLEDOVANOST DĚNÍ OKOLO UPRCHLICKÉ KRIZE ............................................... 36

TABULKA 8: MÍRA SLEDOVANOSTI UPRCHLICKÉ KRIZE ........................................................ 37

TABULKA 9: SLEDOVANOST UPRCHLICKÉ KRIZE PROSTŘEDNICTVÍM MÉDIÍ .......................... 38

TABULKA 10: STRACH Z UPRCHLÍKŮ ZE SOUČASNÉ MIGRAČNÍ VLNY .................................... 39

TABULKA 11: NÁZOR RESPONDENTŮ, ZDA SE JEDNÁ O EKONOMICKÉ UPRCHLÍKY ................ 40

TABULKA 12: NÁZOR RESPONDENTŮ NA POSKYTOVÁNÍ DÁVEK UPRCHLÍKŮM ...................... 41

TABULKA 13: STRACH RESPONDENTŮ ZE SLOVENSKÉ MENŠINY ........................................... 42

TABULKA 14: STRACH RESPONDENTŮ Z VIETNAMSKÉ MENŠINY ........................................... 43

TABULKA 15: STRACH RESPONDENTŮ Z UKRAJINSKÉ MENŠINY ............................................ 44

TABULKA 16: OBAVY RESPONDENTŮ Z UPRCHLICKÉ KRIZE .................................................. 45

TABULKA 17: SPECIFICKÁ STRÁNKA ŽIVOTA MUSLIMŮ ........................................................ 46

TABULKA 18: SPECIFICKÁ STRÁNKA ŽIVOTA MUSLIMŮ ANEB CO LZE JEŠTĚ TOLEROVAT ...... 48

TABULKA 19: NÁZOR RESPONDENTŮ NA PŘIJETÍ UPRCHLÍKŮ DO ČR .................................... 49

TABULKA 20: NÁZOR RESPONDENTŮ NA BEZPEČNOST V ČR ................................................ 50

TABULKA 21: NÁZOR RESPONDENTŮ NA "CZEXIT" ............................................................... 51

TABULKA 22: SELHÁNÍ EU PŘI ŘEŠENÍ UPRCHLICKÉ KRIZE ................................................... 52

64

7.1.2 Seznam grafů

GRAF 1: POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O UPRCHLICKÉ KRIZI ...................................................... 34

GRAF 2: MÍRA INFORMOVANOSTI O UPRCHLICKÉ KRIZI ........................................................ 35

GRAF 3: SLEDOVANOST DĚNÍ OKOLO UPRCHLICKÉ KRIZE ..................................................... 36

GRAF 4: MÍRA SLEDOVANOSTI UPRCHLICKÉ KRIZE ............................................................... 37

GRAF 5: SLEDOVANOST UPRCHLICKÉ KRIZE PROSTŘEDNICTVÍM MÉDIÍ ................................. 38

GRAF 6: STRACH Z UPRCHLÍKŮ ZE SOUČASNÉ MIGRAČNÍ VLNY............................................. 39

GRAF 7: NÁZOR RESPONDENTŮ, ZDA SE JEDNÁ O EKONOMICKÉ UPRCHLÍKY ......................... 40

GRAF 8: NÁZOR NA POSKYTOVÁNÍ DÁVEK UPRCHLÍKŮM ...................................................... 41

GRAF 9: STRACH ZE SLOVENSKÉ MENŠINY ............................................................................ 42

OBRÁZEK 10: STRACH Z VIETNAMSKÉ MENŠINY ................................................................... 43

OBRÁZEK 11: STRACH Z UKRAJINSKÉ MENŠINY .................................................................... 44

GRAF 12: PŘÍČINY OBAV RESPONDENTŮ Z UPRCHLICKÉ KRIZE ............................................. 45

GRAF 13: NEPŘIJATELNOST V CHOVÁNÍ MUSLIMŮ ................................................................ 47

GRAF 14: CHOVÁNÍ A ZVYKY MUSLIMŮ ANEB CO LZE JEŠTĚ TOLEROVAT ............................. 48

GRAF 15: NÁZOR NA PŘIJETÍ UPRCHLÍKŮ DO ČR ................................................................... 49

GRAF 16: NÁZOR RESPONDENTŮ NA BEZPEČNOST V ČR ....................................................... 50

GRAF 17: NÁZOR RESPONDENTŮ NA "CZEXIT" ...................................................................... 51

GRAF 18: SELHÁNÍ EU PŘI ŘEŠENÍ UPRCHLICKÉ KRIZE ......................................................... 52

8 PŘÍLOHA 1 - DOTAZNÍK

DOTAZNÍK

Postoj studentů SVŠE Znojmo i Praha a vybraných středních škol

na současnou uprchlickou krizi v Evropě

Dobrý den,

jmenuji se Nikola Willmannová a jsem studentkou Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě,

oboru ekonomika veřejné správy a sociálních služeb. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění

následujícího dotazníku, který bude sloužit pouze pro účely mé bakalářské práce na téma „Migrace

a její dopady na společnost“. Účelem dotazníku je zjistit postoj studentů SVŠE ve Znojmě i Praze a

vybraných středních škol na současnou uprchlickou krizi v Evropě. V dotazníku bude zaručena

anonymita respondentů.

Srdečně děkuji za Vaši ochotu, pozornost a čas věnovaný vyplnění dotazníku!

Willmannová Nikola

1. Máte povědomí o současné uprchlické krizi?

a) Ano

b) Ne

2. Do jaké míry jste informován/a o uprchlické krizi?

a) O uprchlické krizi toho vím hodně, osobně se o tuto problematiku zajímám

b) O uprchlické krizi něco vím, ale informace o jejím dění osobně nevyhledávám

c) O uprchlické krizi toho moc nevím, pouze jsem si vědom/a její existence

d) O uprchlické krizi nevím nic, toto téma mě nezajímá

3. Sledujete dění okolo uprchlické krize?

a) Ano

b) Ne

4. Do jaké míry sledujete dění okolo uprchlické krize?

a) Pravidelně

b) Okrajově

c) Vůbec

5. Prostřednictvím jakých médií sledujete nebo vyhledáváte nejčastěji informace

o uprchlické krizi?

a) Televizní zpravodajství

b) Periodikum (tištěné články v časopisech a novinách)

c) Internetové zpravodajství (např. iDNES.cz, tn.cz, EuroZpravy.cz, ceskatelevize.cz)

d) Internetové články, blogy a diskuze s uprchlickou tématikou

e) Sociální sítě

f) Politické diskuze

g) Informace o uprchlické krizi nikde nevyhledávám

h) Jiné (uveďte): ……………………………………………………

6. Máte strach z uprchlíků ze současné migrační vlny?

a) Ano

b) Ne

7. Jedná se podle Vašeho názoru o ekonomické uprchlíky, tj. uprchlíky migrující

za prací a lepšími životními podmínkami?

a) Ano

b) Ne

8. Souhlasíte s tím, aby nepracující uprchlíci pobírali jiné dávky, než životní

minimum?

a) Ano

b) Ne

c) Žádné dávky

9. Máte strach ze slovenské menšiny?

a) Ano

b) Ne

10. Máte strach z vietnamské menšiny?

a) Ano

b) Ne

11. Máte strach z ukrajinské menšiny?

a) Ano

b) Ne

12. Čeho se v souvislosti s uprchlickou krizí nejvíce obáváte? (možné označit až tři

odpovědi)

a) Zatížení ekonomiky a sociálního systému státu

b) Vzrůstající napětí a nepokoje ve společnosti

c) Neakceptace (nepřijetí) naší kultury ze strany imigrantů

d) Etnické a rasové konflikty

e) Xenofobie (strach z cizího a neznámého), vzrůstající obavy a strach

f) Strach z muslimů

g) Sexuální násilí

h) Zvýšená kriminalita

i) Terorismus

j) Islámský šovinismus (nadřazenost a hlásání jednoho národa, víry a vyznání)

k) Přenos vzácných infekčních a nakažlivých chorob (např. ebola, lepra, hepatitida,

malárie a jiné)

l) Jiné (uveďte): ………………………………………………

13. Co považujete u muslimů za naprosto nepřijatelné?

a) Islám (náboženské vyznání a s tím spojeny víra v jediného boha Alláha, Korán,

modlitby pětkrát denně, mešity, Ramadán)

b) Podřízenost žen vůči mužům

c) Zahalenost žen

d) Zákaz pohybu žen na veřejnosti bez doprovodu muže z rodiny

e) Trestání žen za jejich znásilnění, neposlušnost, nemanželský sex, odmítání sňatku a

jiné

f) Zabití ženy bráno s odvoláním na islámské právo za méně závažný čin jak zabití

muže

g) Mnohoženství

h) Dětské nevěsty

i) Podněcování muslimských dětí k násilí

j) Zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa

k) Jiné (uveďte): ……………………………………………

14. Co lze u muslimů ještě tolerovat?

a) Islám (náboženské vyznání a s tím spojeny víra v jediného boha Alláha, Korán,

modlitby pětkrát denně, mešity, Ramadán)

b) Podřízenost žen vůči mužům

c) Zahalenost žen

d) Zákaz pohybu žen na veřejnosti bez doprovodu muže z rodiny

e) Trestání žen za jejich znásilnění, neposlušnost, nemanželský sex, odmítání sňatku

atd.)

f) Zabití ženy bráno s odvoláním na islámské právo za méně závažný čin jak zabití muže

g) Mnohoženství

h) Dětské nevěsty

i) Podněcování muslimských dětí k násilí

j) Zákaz konzumace alkoholu a vepřového masa

k) Jiné (uveďte): ……………………………………….

15. Jste pro přijetí uprchlíků do ČR?

a) Ano

b) Ne

16. Cítíte se v současné době ve své zemi bezpečně?

a) Ano

b) Ne

17. Jste v souvislosti s uprchlickou krizí pro vystoupení ČR z Evropské unie?

a) Ano

b) Ne

18. Selhala Evropská unie při řešení uprchlické krize?

a) Ano

b) Ne

19. Jak byste řešili současnou situaci týkající se uprchlické krize? (odpovídat volně

vlastními slovy)

20. Zde máte prostor se k danému tématu jakkoliv vyjádřit.

21. Jaké je Vaše pohlaví?

a) Muž

b) Žena

22. Jaký je Váš věk?

a) 15-20 let

b) 21-30 let

c) 31-40 let

d) 41-50 let

e) 50 let a více

23. Studujete na…?

a) Střední škola

b) SVŠE Praha

c) SVŠE Znojmo

24. Forma studia v případě studia na SVŠE? (pokud na SVŠE nestudujete, přeskočte,

prosím, na otázku č. 26)

a) Prezenční (denní studium)

b) Kombinovaná (dálkové studium)

c) Kurz celoživotního vzdělávání

d) Univerzita třetího věku

25. Studijní obor v případě studia na SVŠE?

a) Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

b) Marketing a management

c) Účetnictví a finanční řízení podniku

d) Základy účetnictví

e) Finanční účetnictví I.

f) DPH v příkladech

26. Ročník studia?

a) První

b) Druhý

c) Třetí

d) Čtvrtý a vyšší

Documents

Migrace a její dopady na společnost - Theses · 2018-04-18 · by se nás krize, oproti státům, kde je situace vážnější, děsivější a nebezpeþnější, více týkala