Embed Size (px)
Citation preview
1
Mikroekonomie – Bednářová ([email protected])
Literatura:
Kraft, Bednářová, Kocourek – Ekonomie 1
Samuelson, Northaus – Ekonomie
Frank – Mikroekonomie a chování
Matew – Mikroekonomie
EKONOMIE
vědní disciplína, společenská a interdisciplinární
ekonomika = je aplikovaná ekonomie
vývoj –
DIRIGISTICKÁ EKONOMIE (vychází z Klynesovy ekonomické školy)
Stát by měl dělat zásahy do ekonomie, řídit a dirigovat
Více sociálně zaměřená škola
LIBERÁLNÍ EKONOMIE (vychází z Freidmanovy eko. školy)
Nechat vše na starost trhu, zásahy do ekonomie jsou špatné, trh si vše vyřeší
sám
dnes se pouţívá mix těchto 2 ekonomických škol
ekonomie řeší základní rozpor mezi zdroji (kt. jsou omezené) a potřebami (kt. jsou
neomezené)
rozpor
omezené neomezené
řeší CO se má vyrobit
řeší JAK se to má vyrobit
řeší PRO KOHO se to má vyrobit
Důchod = příjem z uţití zdrojů (výrobních faktorů) => statky a sluţby => potřeby
ZDROJE (výrobní faktory)
dělíme:
práce - je cílená lidská činnost, důchodem je mzda (w)
půda - patří sem např. zem. půda, stavební půda ale i nerostné bohatství – uhlí,
dřevo a důchodem je renta (r)
kapitál – je jiţ jednou vyrobený statek nebo sluţba, která je následně znovu pouţita
při výrobě dalších statků
Hmotné – stroje, budovy, auta aj., důchodem je zisk (p)
Nehmotné – peníze, know – how, licence aj., důchodem je úrok (i)
ZDROJE POTŘEBY
EKONOMIE
2
TRH A TRŽNÍ ANALÝZA
TRH
místo, kde se střetává NABÍDKA s POPTÁVKOU
určení ROVNOVÁHY (E - ekvibrilia) => Qr (quantity – mnoţství) a Pr (price – cena)
POPTÁVKA (D – demand)
vyjadřuje chování kupujícího a je závislé na ceně ostatních výrobků a důchodu
P => Q (cena ovlivňuju poptávané mnoţství)
D => max TU (cílem poptávajícího je maximalizace poptávaného mnoţství za co nejmenší
cenu)
POPTÁVANÉ MNOŽSTVÍ
Je to bod
př. Q2 se váţe ke konkrétní ceně P2
POPTÁVKA
je celá křivka
základní model průběhu Q v závislosti na P
DII sníţení poptávky
Ekonomie
Mikroekonomie Makroekonomie
Sleduje ekonomické problémy
z hlediska jednotlivých eko.
Subjektů
A to: jednotlivce, firmy a
domácnosti
Sleduje ekonomické problémy
z hlediska globálního, např. stát
Sledované faktory: HDP (eko.
růst), inflace, nezaměstnanost a
platební bilance
P cena nezávislá
D
Q mnoţství závislá
DI zvýšení poptávky
P1
Q2 Q1
P2
Q1I Q1
II
3
POSUN POPTÁVKY (změna poptávky)
počet obyvatel a struktura
velikost důchodu
substituty (náhrady – např. rýţe za těstoviny) a komplementy (statky se doplňují –
např. CD přehrávač a CD)
změna preferencí (př. móda, reklama, výzkum, hodnocení apod.)
př. substituce
zvýšila se cena jízdenky vlaku a tím pádem se sníţilo poptávané mnoţství, naopak
autobus zaznamenal zvýšené poptávané mnoţství za stále stejnou cenu
vlak autobus
př. komplementace
sníţila se cena CD, coţ zaznamenal trh s CD přehrávačem a zaznamenal zvýšení
poptávaného mnoţství při stálé stejné ceně
CD přehrávač CD
DRUHY POPTÁVKY
D2
P cena nezávislá
D1 P1
Q1 Q2 Q mnoţství závislá
D2
P cena nezávislá
D1
P1
Q1 Q2 Q mnoţství závislá
D2
P cena nezávislá
D1
P1
Q1 Q2 Q mnoţství závislá
P cena nezávislá
D
P1
Q1 Q2 Q mnoţství závislá
P2
P cena nezávislá
D
P1
Q1 Q mnoţství závislá
P2
P cena nezávislá
D
P1
Q1 Q2 Q mnoţství závislá
P2
P cena nezávislá
D P2
Q2 Q1 Q mnoţství závislá
P1
- Jakákoliv je cena, poptávané
mnoţství je stále stejné
- Př. voda, elektřina, léky,
energie – krátkodobě, cigarety
- Nepatrné sníţení (zvýšení),
vyvolá velmi patrné zvýšené
(sníţení) poptávaného mnoţství
- Většinou věci nepotřebné
- Př. letenky, vstupy do divadla
- Růst poptávaného mnoţství se
zvýší i přes zvýšení ceny, ale
nemá to dlouhé trvání
- Př. drogy, luxusní zboţí
P2
4
NABÍDKA (S – supply)
vyjadřuje chování výrobce, který vyrábí tak, aby maximalizoval celkový zisk (π)
P => Q (cena ovlivňuju pobízené mnoţství)
D => max π (cílem je maximalizace celkového zisku)
POBÍZENÉ MNOŽSTVÍ
je to bod
př. Q2 se váţe ke konkrétní ceně P2
NABÍDKA
je celá křivka
základní model průběhu Q v závislosti na P
POSUN NABÍDKY (změna nabídky)
cena vstupů – kt. jsou pouţity ve výrobě (práce, půda, kapitál)
technologie
konkurence – čím větší je konkurence, tím větší je nabídka
ostatní vlivy – př. státní zásahy, ţivly, politické vlivy
rovnováha E: nevzniká převis poptávky ani nabídky
SII sníţení nabídky
P cena nezávislá
S
Q mnoţství závislá
SI zvýšení nabídky
P2
Q2 Q1
P1
Q2I Q2
II
QE = QD = QS
P
Q
E
D S
PE
P2
P1 S > D
QD2 QE QS1
S < D
QS2 QD2
Převis nabídky nad poptávkou
Převis poptávky nad nabídkou
5
ELASTICITA POPTÁVKY
elasticita = pruţnost
zachycuje procentuální reakci poptávaného mnoţství, která je vyvolána procentuální
změnou ceny (%P => %QS)
DRUHY ELASTICITY
dokonale neelastická poptávka
- % změna ceny vyvolá 0% změnu poptávky
- př. 35% zvýšení ceny vyvolá 0% sníţení poptávaného mnoţství
neelastická poptávka
- 1% změna ceny vyvolá menší neţ 1% změnu poptávky
- př. 25% zvýšení ceny vyvolá 10% sníţení poptávaného mnoţství
jednotkově elastická poptávka
- 1% změna ceny vyvolá 1% změnu poptávky
- př. 17% zvýšení ceny vyvolá 17% sníţení poptávaného mnoţství
elastická poptávka
- 1% změna ceny vyvolá větší neţ 1% změnu poptávky
- př. 25% zvýšení ceny vyvolá 40% sníţení poptávaného mnoţství
dokonale elastická poptávka
- poptávka je realizovaná při jedné ceně
- př. nepatrná změna ceny vyvolá klesnutí poptávaného mnoţství na nulu
Elasticita Dokonale neelastická
poptávka Neelastická poptávka Jednotkově elastická
poptávka Elastická poptávka Dokonale elastická
poptávka
Ed = 0 Ed = < 1 (< -1) Ed = 1 (-1) Ed > 1 (> -1) Ed = ∞
1. Dokonale neelastická popt. 2. Neelastická popt. 3. Jednotkově elastická popt.
4. Elastická popt. 5. Dokonale elastická popt.
10
Q
5
P
8
D
10
Q
5
P
8
D
6
10
Q
5
P
8
D
4
10
Q
5
P
8
D
2 Q
5
8
D
P
6
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ELASTICITU POPTÁVKY
existence substitutů či komplementů
podíl na výdajích – čím větší je podíl na výdajích, tím větší je elasticita poptávky
zbytnost a nezbytnost – čím větší produkt nezbytnější tím je elasticita poptávky menší
– čím větší produkt zbytnější tím je elasticita poptávky větší
čas – velmi krátké, krátké, dlouhé – čím delší je časové období, tím větší je změna
poptávaného mnoţství a tím větší je elasticita
velmi krátké krátké dlouhé
𝐸𝑑 =%𝑄𝐷
%𝑃=
𝑄2−𝑄1𝑄1𝑃2−𝑃1𝑃1
= −
𝑄2−𝑄1(𝑄1+𝑄2)
2𝑃2−𝑃1
(𝑃1+𝑃2)2
„Sklon křivky nemá s elasticitou souvislost“ (sklon ≠ Ed)
P2
P
Q
P1
Q1
D
P2
P
Q
P1
Q1
D
P2
P
Q
P1
Q2
D
Q2
Q1
Střed intervalu
Mínus, aby vyšla
elasticita kladná
Q
P
1
D
2
3
4
6
20
21
Velké % růstu ceny
Malé % růstu ceny
5% růst
50% růst
33% růst
100% růst
Ed = 1
neelastická
Ed < 1
Ed > 1
Ed < 1
neelastická neelastická
elastická
3
2
1
4
5
5
Velké % sníţení poptávaného mnoţství
37
36
Malé % sníţení poptávaného mnoţství
malé % sníţení poptávaného mnoţství
za velkého % zvýšení ceny
velké % sníţení poptávaného mnoţství
za malého % zvýšení ceny
Měřený interval
7
π = TR – TC
TR = P · Q
„ Poptávka ovlivňuje celkový příjem“
ELASTICITA POPTÁVKY OVLIVŇUJÍCÍ CELKOVÝ PŘÍJEM
E d < 1 % zvýšení ceny vede k menšímu % sníţení poptávaného mnoţství a to
vede ke zvýšení TR
E d = 1 změna ceny nemá vliv na TR
E d > 1 % zvýšení ceny vede k většímu % sníţení poptávaného mnoţství a to
vede ke snížení TR a naopak
ELASTICITA NABÍDKY
elasticita = pruţnost
DRUHY ELASTICITY
dokonale neelastická nabídka
- % změna ceny nevyvolá ţádnou % změnu nabízeného mnoţství
- př. 35% zvýšení ceny vyvolá 0% změnu nabízeného mnoţství
neelastická nabídka
- 1% změna ceny vyvolá menší neţ 1% změnu nabízeného mnoţství
- př. 25% zvýšení ceny vyvolá 10% zvýšení nabízeného mnoţství
jednotkově elastická nabídka
- 1% změna ceny vyvolá 1% změnu nabízeného mnoţství
- př. 17% zvýšení ceny vyvolá 17% zvýšení nabízeného mnoţství
elastická nabídka
- 1% změna ceny vyvolá větší neţ 1% změnu nabízeného mnoţství
- př. 25% zvýšení ceny vyvolá 40% zvýšení nabízeného mnoţství
dokonale elastická nabídka
- nabídka je realizovaná při jedné ceně
- př. nepatrná změna ceny vyvolá klesnutí nabízeného mnoţství na nulu
Celkový zisk
Total revenue – celkový příjem
Total cost – celkové náklady
10
P
Q
5
4
D
8
10
P
Q
5
2
D
8
10
2
P
Q
5
6
D
8
TR1 = P1 · Q1 = 5 · 8 = 40
TR2 = P2 · Q2 = 10 · 4 = 40
TR1 = P1 · Q1 = 5 · 8 = 40
TR2 = P2 · Q2 = 10 · 2 = 20
TR1 = P1 · Q1 = 5 · 8 = 40
TR2 = P2 · Q2 = 10 · 6 = 60
E d > 1 E d = 1 E d < 1
8
Elasticita Dokonale neelastická
nabídka Neelastická nabídka Jednotkově elastická
nabídka Elastická nabídky Dokonale elastická
nabídky
Es = 0 Es = < 1 Es = 1 Es > 1 Es = ∞
1. Dokonale neelastická nab. 2. Neelastická nab. 3. Jednotkově elastická nab.
4. Elastická nab. 5. Dokonale elastická nab.
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ELASTICITU NABÍDKY
zdroje – omezené (půda, kapitál, práce) – čím omezenější zdroj je, tím je elasticita menší
čas – Marshallova období – velmi krátké období, krátké období, dlouhé období
čím delší je doba, tím větší je elasticita nabídky
velmi krátké období krátké období dlouhé období
𝐸𝑆 =%𝑄𝑆
%𝑃=
𝑄2−𝑄1𝑄1𝑃2−𝑃1𝑃1
=
𝑄2−𝑄1(𝑄1+𝑄2)
2𝑃2−𝑃1
(𝑃1+𝑃2)2
„Sklon křivky nemá s elasticitou souvislost“ (sklon ≠ Es)
10
Q
5
P
8
S
10
Q
5
P
8
S
12
10
Q
5
P
8
S
16
10
Q
5
P
8
S
18 Q
5
8
S
P
P2
P
Q
P1
Q1=Q2
S
P2I
P
Q
P1
Q2I
DI
P2II
P
Q
P1
Q1
DII
Q1
Q2II
Střed intervalu
D
DI
D
S
DI
S
D
Měřený interval
Q2II
P2I
ESI
Q2I
P2
ES
Q2
ES
II
P2II
9
DŮSLEDKY ELASTICITY NABÍDKY
1A) Stanovení ceny a množství na trhu
př. trh s lékařskou péčí – jelikoţ počet doktorů je menší, neţ trh poţaduje, doktoři si mohou
nechat platit více
1B) Dopad daně a zvýšení daně
- čím nižší je elasticita, tím větší je dopad daně
př. zvýšení daně tabáku – zvýšení daně z tabáku zaplatí z větší části poptávka (lidé)
2) Cenové zásahy do trhu
- stanovení min. (cenová podlaha) a max. (cenový strop) ceny Pmin , Pmax
př. stanovení stropu nájemného
P1
Q
PE
P
QL
S
QE
S1
D
Q
PE
P
S
QE
D
P1
Q1
2
S1
Zvýšení daně o 5 Kč
2 Kč ze zvýšení zaplatí
nabídka (společnosti)
3 Kč ze zvýšení zaplatí
poptávka (lidé)
ED < ES
Pmax
Q
PE
P
S DI
D
QD QS QE
SI
Pmax < PE
Pmin > PE
D>S
10
3) Fungování tržního mechanismu
- ED > ES mechanismus funguje
- drtivá většina trhu funguje tak, že ED > ES
PE
E
P
S
QE
D
Q
DI
ED > ES
Dostředivý teorém pavučiny
sám se reguluje
PE
E
P
S
QE
D
Q
DI
ED < ES př. trh s léčivy
Odstředivý teorém pavučiny
nutná regulace
PE
E
P
S
QE
D
Q
DI
ED = ES
Lineárně oscilační teorém
nenajde rovnováhu, ani se
nezhroutí
11
Poptávku dělíme:
Individuální
Poptávka kaţdého jednoho ekonomického subjektu
Odvození křivky poptávky TEORIE POPTÁVKY A UŢITKU
Tržní
Poptávka všech ekonomických subjektů na jednom konkrétním trhu
Agregátní (souhrnná)
Souhrnná poptávka všech ekonomických subjektů po všech statcích a
sluţbách
TEORIE POPTÁVKY A UŽITKY
a) Teorie užitku
Užitek = míra uspokojení plynoucí ze spotřeby statku nebo sluţby
Mezní užitek (marginální, dodatečný, přírůstkový) = velikost dodatečného uţitku plynoucího
ze spotřeby kaţdé další jednotky (př. čtvrtého rohlíku)<MU>
Celkový užitek = celková míra uspokojení daná uţitím statku a sluţeb<TU>
b) Teorie spotřebitelského přebytku
c) Indiferenční analýza
KARDINALISTICKÉ TEORIE
předpokládají, ţe uţitek je
měřitelný
ORDINALISTICKÁ TEORIE
Tvrdí, ţe uţitek je
neměřitelný, ale dá se
porovnávat
Optimum spotřebitele
(I) PA, PB = max TU (celkový uţitek)
12
a) TEORIE UŽITKU
optimum spotřebitele
1 produkt – př. 6 banánů
1. GOSSENŮV ZÁKON (zákon klesající křivky)
- se spotřebou daného statku klesá dodatečný uţitek (mezní užitek) kaţdé další jednotky
- na principu nasycenosti (př. se spotřebou dalšího banánu mám pocit nasycenosti)
TU (celkový uţitek)
Q 1b. 1b.
+
2b.
1b.
+
2b.
+
3b.
1b.
+
2b.
+
3b.
+
4b.
20
17
10
max. MU = 10
Záporný mezní užitek = újma
Racionální spotřebitel přeruší
spotřebu, když je MU = 0
1b.
+
2b.
+
3b.
+
4b.
+
5b.
1b.
+
2b.
+
3b.
+
4b.
+
5b.
+
6b.
22 21
max. TU MU poslední jednotky = 0
TU = Ʃ MU
Př. kdybych chtěl zjistit mezní uţitek
3. banánu, tak bych počítal:
MU3 = TU3 – TU2
max. TU
MU (mezní uţitek)
MU
Q 1b. 2b. 3b. 4b. 5b. 6b.
1 0
4
-2
7
10
13
Více produktů – př. mám jablka, koblihy, banány a šunku a snaţím se zjistit, které
kombinace maximalizují můj celkový uţitek z daných statků
řešení pomocí Mengerových škál – rozdělíme produkty podle nezbytnosti,
důleţitosti či preferencí
A (jablka) B (šunka) C (banány) D (koblihy)
1 10 9 8 7 2 9 8 7 6 3 8 7 6 5 4 7 6 5 4
𝐌𝐔𝐀𝐏𝐀
=𝐌𝐔𝐁𝐏𝐁
=𝐌𝐔𝐂𝐏𝐂
=𝐌𝐔𝐃𝐏𝐃
2. GOSSENŮV ZÁKON
- vyrovnání MU
- spotřebitel maximalizuje celkový užitek, pokud vyrovná mezní užitky posledních
spotřebovávaných jednotek u všech statků
b) TEORIE SPOTŘEBITELSKÉHO PŘEBYTKU
spotřebitelský přebytek je rozdíl mezi mezním užitkem vyjádřeným v ceně a
tržní cenu produktu
př. čokoládové tyčinky – s kaţdou další tyčinkou klesá cena, kterou jsem ochoten dát nad
rámec trţní ceny
P
MU(P) = d
Q 1t. 2t. 3t. 4t. 5t.
4 Kč
0 Kč
12 Kč
14 Kč
18 Kč
Q
důleţitost max. MU = 10
Sp. p. = MU(P) – P tržní
20 Kč
6t. 7t.
2 Kč
P produkce (tržní)
Spotřebitelský přebytek 8 Kč
Spotřebitelský přebytek 6 Kč
Spotřebitelský přebytek 2 Kč
Spotřebitelský přebytek - 4 Kč
V našem př. Q = 4 max. Sp. p. = 16
coţ jsme vyčetli z grafu (sečtením všech Sp. p.)
nebo
dosadíme do vzorečku
Ʃ Sp. p. = TU(4) – TC(4·12)=64 – 48= 16
Ʃ Sp. p. = TU posl. j. – TC (celkové výdaje)
14
c) INDIFERENČNÍ ANALÝZA
indiferenční křivka – představuje veškeré kombinace spotřeby statků „A“ a „B“,
které přináší spotřebiteli stejnou úroveň celkového užitku
indiferenční křivky se nikdy nemohou protnout!!! kaţdá křivka přináší vždy jen 1
úroveň TU
Substituce - kdyţ se vzdám spotřeby statků „B“, tak zvýším spotřebu statků „A“
Rozpočtová přímka – veškeré kombinace nákupu statků „A“ a „B“, které představují
stejnou cenu úroveň celkových výdajů
B
Indiferenční křivka 1
A
Indiferenční křivka 2
Indiferenční křivka 3
A1
A2
B3 = B2 = B1
B1
B1I
A1I
A3
TU1
TU2
TU1
TU3
TU1 < TU2 < TU3
B1
Je jedno, kterou kombinaci
mnoţství statků „A“ a statků „B“
spotřebovávám, jelikoţ mi kaţdá
kombinace přináší stejný celkový
uţitek (TU)
B
A
A1
A2
B2
1
B1
B1
BL (rozpočtová přímka)
I = PA · QA + PB · QB
I (disponibilní důchod)
I
I
15
Tvary rozpočtové přímky
1. změna důchodu
- zvýšení důchodu způsobí posunutí rozpočtové přímky na vyšší úroveň
{↑I (I1 → I2; I1 < I2) BL1 → BL2}
2A. zvýšení ceny statku „A“
- zvýšení ceny statku „A“ způsobí změnu sklonu rozpočtové přímky
{↑PA, PB konst., I konst.}
2A. Snížení ceny statku „A“
- sníţení ceny statku „A“ způsobí změnu sklonu rozpočtové přímky
{↓PA, PB konst., I konst.}
3. Zvýšení či snížení statku „B“
- analogicky podobné jako u zvýšení či sníţení statku „A“
B
A
A1
A2
B2
1
B1
B1
BL1
BL2
I2
I1
I1
I2
B
A
PA
B
A
PA
16
Optimum
max TU (PA, PB, I, MUA, MUB) kombinace [A*, B*]
zvýšení či sníţení ceny statků „A“ nebo „B“ zapříčiní posun rozpočtové přímky, coţ
povede k posunu bodu optima
B
A
B*
IC1
IC2
IC3
A*
BL
OPTIMUM (kdy maximalizuji celkový uţitek)
Kombinace, které
si nemůţu dovolit
Kombinace, kdy
nespotřebovávám
veškerý důchod
17
TEORIE VÝROBY
VZTAH MEZI VSTUP A VÝSTUP
a) Hranice produkčního množství (HPM)
b) Produkční funkce – krátké období
– dlouhé období (Izokvantová analýza)
a) HPM (hranice produkčního množství)
představuje veškeré kombinace statků „A“ a „B“, při použití konkrétní dané
velikosti výrobních zdrojů
Posun HPM (v čase se nemění, ale zvětšuje)
zvýšení mnoţství výrobních faktorů (př. navýšení kapitálu, mobilita pracovníků apod.)
zvýšení produktivity faktorů (př. zavedení nové a lepší technologie apod.)
zda kombinace umoţní poptávka
VSTUP VÝSTUP (max π) VÝROBA
technologie
1. práce
2. půda
3. kapitál
omezené
B
A
A1
A2
B2
1
B1
B1
HPM
HPM(posunutá)
K2
K1
L
M
Při kombinace L[A2,B1] nepouţiji
veškerých dostupných zdrojů
PLÝTVÁNÍ
Při kombinace M[A1,B2] nemáme
dostatek zdrojů
NELZE VYROBIT
K2I
K2I
18
b) PRODUKČNÍ FUNKCE – KRÁTKÉ OBDOBÍ
kapitál a půda jsou fixními zdroji a práce je jediný variabilní zdroj
Mezní produkt (MPL)
velikost produkce, která dopadá na kaţdou další dodatečnou jednotku práce
Průměrný produkt (APL)
velikost produkce, připadající průměrně na kaţdou jednu jednotku práce
ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ
pokud přidávám množství 1 vstupu a ostatní vstupy zůstávají konstantní, potom
dodatečný produkt (mezní produkt) každé další jednotky vstupu klesá
APL (průměrný produkt)
MPL (mezní produkt)
L(mnoţství práce) 5
MPL APL
max APL max MPL
TP (celkový produkt)
5 10
TPL Bod dotyku
Inflexní body – mění
se zde tempo růstu
L(mnoţství práce)
iracionální
část TPL
max. produkt
paprsek
záporný MPL = škoda (a tu nechceme )
10
𝐀𝐏𝐋 =𝐓𝐏
𝐋
TP = Ʃ MP
Př. kdybych chtěl zjistit mezní produkt
3. jednotky práce, tak bych počítal:
MP3 = TP3 – TP2
𝐀𝐏𝐋 =𝐓𝐏
𝐋
19
Příklady
Máme 4 dělníky s celkovým produktem 20 jednotek a průměrným produktem 5 jednotek.
I. Přidáme dělníka s mezním produktem 8 jednotek
II. Přidáme dělníka s mezním produktem 3 jednotky
L = 4, TP4 = 20, AP4 = 5
I. L = 5 MP5 = 8 TP5 = 28 AP5 = 5,6
MPL > APL ↑ APL
II. L = 5 MP5 = 3 TP5 = 23 AP5 = 4,6
MPL < APL ↓ APL
Příjem z mezního produktu (RMPL)
pomocí příjmu z mezního produktu můţeme určit velikost najímané práce
b) PRODUKČNÍ FUNKCE – DLOUHÉ OBDOBÍ
takové období, kdy se mění všechny vstupy výroby na variabilní
snaha maximalizovat výstup s co nejmenšími náklady
pomocí izokvantové analýzy
IZOKVANTOVÁ ANALÝZA
izokvantová křivka (IZOKVANTA) – představuje veškeré kombinace výrobních
faktorů, pomocí kterých lze vyrobit stejnou úroveň výstupů
izokvanty se nikdy nemohou protnout!!! kaţdá přináší vždy jen 1 úroveň TP
RMPL (příjem z mezního produktu)
L
RMPL
Ztrátový dělník
L* Optimální mnoţství najímaných dělníků
w (mzda)
L1
RMP posl. j. = P výrobního faktoru = w (mzda)
RMPL = MPL · P produkce
π = TR – TC
π = (P · Q) – (K (kapitál) · PK (cena kapitálu) + L · w)
20
IZOKVANTOVÁ MAPA
izokostová křivka (IZOKOSTA) – představuje veškeré kombinace nákupu
výrobních faktorů, na které musíme vynaloţit stejnou velikost celkových nákladů
IZOKOSTOVÁ MAPA
Tvary izokosty
analogie s indiferenční křivkou
Optimum
cíl: maximalizovat celkový produkt (a z toho plynoucí zisk) s co nejmenšími
celkovými náklady
K
Izokvanta 1
L
Izokvanta 2
Izokvanta 3
L1
L2
K1I
L1I
L3
TP1
TP2
TP1
TP3
TP1 < TP2 < TP3
B1
Je jedno, kterou kombinaci
výrobních faktorů zvolím, jelikoţ
mi kaţdá kombinace přináší
stejný celkový produkt (TP)
K1
K
L
TC3
TC = L · PL + K · PK
TC = L · w (mzda) + K · i (úrok) TC1
TC2
TC1 < TC2 < TC3
B1
K
L
K*
TP1
TP2
TP3
L*
TC
OPTIMUM (kdy maximalizuji celkový produkt)
21
NÁKLADY
určují peněţní hodnotu pořízení výrobních faktorů
a) NÁKLADY - KRÁTKÉ OBDOBÍ
FIXNÍ NÁKLADY (FC – fix cost) máme vstupy fixní (dané a neměnné)
např. splátky z půjček a úvěrů, pronájem budov, mzdy zaměstnanců v nevýrobní
sféře, nevýrobní energie….
VARIABILNÍ NÁKLADY (VC – variable cost) máme vstupy variabilní (proměnné)
např. mzdy zaměstnanců ve výrobní sféře, výrobní energie….
CELKOVÉ NÁKLADY (TC – total cost)
(výrob. náklady)
FC
FC
i kdyţ je Q = 0 (kdyţ nevyrábíme)
máme fixní náklady, které nám
stále běţí (splátky úvěru, platy
ředitelů, nájem, ostraha atd.)
0
Q (výstup)
(výrob. náklady)
VC
Q (výstup)
VC
(celkové náklady)
TC
VC
Q (výstup)
TC
FC
TC = FC + VC
TC = Ʃ MC
22
MEZNÍ NÁKLADY V KRÁTKÉM OBDOBÍ (SMC – short margine cost)
velikost nákladů, které připadají na výrobu kaţdé další dodatečné jednotku výstupu
PRŮMĚRNÉ NÁKLADY
Průměrné fixní náklady (AFC)
odráţí skutečnost, ţe s kaţdým dalším výrobkem jsou stále menší fixní náklady
𝐀𝐅𝐂 =𝐅𝐂
𝐐
Př. kdybych chtěl zjistit mezní produkt
3. jednotky práce, tak bych počítal:
SMC3 = VC3 – VC2
(celkové náklady)
TC
Q (výstup)
TC
(krátkodobé mezní náklady)
SMC
Q (výstup)
SMC
Inflexní body – mění
se zde tempo růstu
min. SMC
Q (výstup)
AFC
FC
23
Průměrné variabilní náklady (AVC)
odráţí skutečnost, ţe s kaţdým dalším výrobkem jsou stále menší fixní náklady
𝐀𝐕𝐂 =𝐕𝐂
𝐐
Průměrné celkové náklady (ATC)
Představují velikost nákladů připadajících průměrně na kaţdou jednu jednotku
výstupu
Q (výstup)
AVC
VC
Q (výstup)
AFC
C
𝐀𝐓𝐂 =𝐓𝐂
𝐐=𝐅𝐂 + 𝐕𝐂
𝐐=𝐅𝐂
𝐐+ 𝐕𝐂
𝐐= 𝐀𝐅𝐂+ 𝐀𝐕𝐂
AVC
ATC
Q (výstup)
min. AVC
C
AVC
ATC
SMC
min. ATC
MC = ATC min
MC = AVC min
24
b) NÁKLADY - DLOUHÉ OBDOBÍ
součet krátkých období
Mezní náklady v dlouhém období (LMC – long marginal cost)
Celkové náklady v dlouhém období (LTC – long total cost)
KONKURENCE
DOKONALÁ – dokonalá konkurence
NEDOKONALÁ – monopolistická konkurence
– oligopol
– monopol
C
Q
C
Q
LTC
STC1
STC2
STC3
FC1
FC3
FC2
LMC
LAC – obalová křivka
SAC2
SMC2
SMC1
SAC1
min. LAC TECHNOLOGICKÉ OPTIMUM
25
DOKONALÁ KONKURENCE
DOKONALÁ KONKURENCE V KRÁTKÉM OBDOBÍ
axiomy:
existuje velké množství výrobců vzhledem ke konkurenceschopné poptávce
všichni výrobci vyrábějí identický produkt
všichni výrobci mají stejné podmínky pro výrobu (př. přístup ke zdrojům,
informacím, technologiím, úvěrům atd.)
veškerá vyrobená produkce je prodejná
cena stanovena trhem a každý výrobce je cenový příjemce
vstup a výstup z odvětví je volný
P
Q
P
Q
P
Q
firma trh
D
S = ƩS individuální = ƩMC individuální
QDK
PDK
trh určí cenu a výrobce cenu přijímá (je cenový příjemce)
d (dokonale elastická)
P1
Q1
S = MC
cíl: max π
π = TR – TC
π = P·Q – ATC·Q
π = (P – ATC)·Q
jediné co můţe firma
ovlivnit je optimum Q
26
𝐀𝐑 =𝐓𝐑
𝐐=𝐏 · 𝐐
𝐐= 𝐏
ZLATÉ PRAVIDLO OPTIMALIZACE OPTIMUM
EKONOMICKÝ ZISK
nelze chápat jako účetní zisk
účetní zisk ≠ ekonomický zisk
jsou připočítány náklady opětované příležitosti (náklady alternativní)
př. Účetní zisk při výrobě A jsou 4% a účetní zisk při výrobě B je 6%. Já budu vyrábět
B a můj účetní (běţný) zisk bude 6%. Ale můj ekonomický zisk bude 2%, jelikoţ jsou
připočítány (vlastně odečteny ) náklady opětované příleţitosti (v tomto případě
moţný účetní zisk A).
π max
P
Q
P
Q
Kč
Q
firma trh
D
S
QDK
PDK
PDK = d = MR = AR
Q optimum
MC ATC
min ATC
Q1I Q1
TR
π = 0
STC
π = 0 π max
max. ekonomického π
π
FC
-FC
-π +π -π Mezní příjem (MR)
velikost příjmu, který plyne z kaţdé další
dodatečnou jednotku
Průměrný příjem (AR)
velikost příjmu, který dopadá na kaţdou
jednu jednotku
Př. kdybych chtěl zjistit mezní příjem
3. jednotky, tak bych počítal:
MR3 = TR3 – TR2
TR = Ʃ MR
MC>MR -Mπ
MC<MR +Mπ
MC = MR
27
Bod ukončení činnosti
= množství a cena, při kterém firma ukončí svou činnost v krátkém období
TC = FC + VC představují ztrátu, pokud dojde k ukončení činnosti, musí to firma hradit i
kdyţ nevyrábí
π = TR – TC
π = TR – FC – VC
TR = VC π = – FC
–π = FC
Q = 0 bod ukončení činnosti – π = FC
P
Q
P
Q
firma trh DK
D
S
QDK
PDK
PDK = d = MR = AR
Qopt.
ATC
Q1
Q3
Q2
MC
π3
π max
π1 π2
Ztracená příležitost
Relativní ztráta
Absolutní ztráta
Q1 < Qopt.
MC < MR interval (Q1,Qopt.)
Q2 > Qopt.
MC > MR interval (Qopt.,Q2)
Q3 > Qopt. -π3
AC > AR
ZTRÁTA
MR = P =AVC min. = MC BUČ
podmínka optimalizace
28
DOKONALÁ KONKURENCE V DLOUHÉM OBDOBÍ
součet krátkých období
axiomy:
všichni výrobci vyrábějí identický produkt
všichni výrobci mají stejné podmínky pro výrobu (př. přístup ke zdrojům,
informacím, technologiím, úvěrům atd.)
veškerá vyrobená produkce je prodejná
cena stanovena trhem a každý výrobce je cenový příjemce
vstup a výstup z odvětví je volný
BOD VYROVNÁNÍ
Kč
Q
Q3
ATC
Q1
Q4
Q2
MC
P5 = d5= MR5 = AR5 -π5 > FC
P4 = d4= MR4 = AR4 -π4 = FC BUČ
P5
P4
P3
P2
P1
Q5
AVC
P3 = d3= MR3 = AR3 -π3 < FC
P2 = d2= MR2 = AR2 π2 = 0
P1 = d1= MR1 = AR1 +π1
P4
Q4
ztráta z výroby je větší neţ ztráta z ukončení činnosti
pro firmu neakceptovatelné
π = (P – ATC) · Q
P
Q
P
Q
firma trh DK
D
S3
Q
P = d = MR = AR
q2
ATC
q
q3
MC
π3
π2
S
S2 vstup
výstup
Q2
Q3
P3 P
P2
P3 P
P2
P3 = d3 = MR3 = AR3 P2 = d2 = MR2 = AR2
P, q +π (jedná se o ekonomický zisk)
vstup firem do odvětví
zvýšení nabídky
P2, q2 -π2 (jedná se o ekonomický zisk)
výstup firem z odvětví
zahrnutí ekonomického zisku
(alternativní výroba)
P3, q3 π3 = 0 (jedná se o ekonomický zisk)
vzniká dlouhodobá rovnováha
účetní zisk je roven ekonomickému
zisku
MR = P = ATC min. = MC
29
Bod ukončení činnosti
všechny náklady se stávají variabilními TC = VC
Q = 0 TC = 0
bod ukončení činnosti = bod vyrovnání v dlouhém období nemůţe mít firma
ztrátu
Dlouhodobý vývoj v dokonalé konkurenci několik dlouhodobých období
pokud firma změní mnoţství, dostane se do absolutní ztráty, nemůže ani změnit cenu
(ta je dána trhem), takţe jediné co můţe změnit, jsou náklady použitím lepší
technologie výroby zvětšení π(ekonomický zisk) v dokonalé konkurenci mají
všichni stejný přístup k technologiím vstup firem do odvětví trh hledá nové
optimum
situace se neustále opakuje a na trhu vznikají tlaky (technologický pokrok)
klesá cena a množství se zvyšuje
Efektivnost trhu Dokonalé konkurence
měříme pomocí tzv. PARETOVA OPTIMA pareto-optimální stav (PDK, QDK)
situace (daný stav), kdy na tom první strana nemůţe být lépe, aniţ by na tom druhá
strana nebyla hůře
Kč
Q
P = d = MR = AR +π
Q2
ATC
Q
Q3
MC
+π
-π2 P3
P
P2
P3 = d3 = MR3 = AR3 π3 = 0 BUČ
P2 = d2 = MR2 = AR2 -π2
P
Q
P
Q
firma trh DK
D
S
QDK
PDK
ATC
q
qII
qI
MC
+πI
MCI MCII
P = d = MR = AR
π = 0
ATCI
ATCII
+πI
I
3 body dlouhodobé rovnováhy
P
Q
D= Ʃdindividuální = ƩMU(P)
S = Ʃsindividuální = ƩMC
QDK
PDK
BUČ
maximální spotřebitelský přebytek
Sp. p. = ƩMU(P) - P
maximální přebytek výrobce
Vý. p. = ƩP - MC
záporný přebytek výrobce
záporný spotřebitelský přebytek
30
NEDOKONALÁ KONKURENCE
jak poznáme?
1) C(náklady) versus D(poptávka)
čím blíţe leţí náklady konkurenceschopné poptávce, tím menší je počet firem
na trhu a tím menší je nedokonalost
2) Překážky konkurence
- právní – licence, patenty, podmínky pro výrobu atd.
- diferenciace produktu a navázání předmětu na výrobce
axiomy:
každý výrobce má vliv na cenu rozhoduje nebo spolurozhoduje o ceně
poptávka je omezená
na trhu existuje málo výrobců
právní překážky konkurence (přistup ke zdrojům nemají všichni stejný)
výrobek je diferenciovaný (je poznat, kdo ho vyrobil a jaké má vlastnosti)
Měření nedokonalosti trhů
a) koncentrační poměr
- měří % podíl na trhu 4 nevětších firem
- struktura trhu
b) Herfindahlův index
- čím větší je index, tím větší je konkurence na daném trhu a tím menší je
nedokonalost daného trhu
- trţní podíl kaţdé jedné firmy
𝐇 = 𝐒𝐢𝟐
𝐧
𝐢=𝟏
→ nabývá hodnot v intervalu (𝟎 − 𝟏𝟎 𝟎𝟎𝟎 >
D
1fi.
AC
MC
2fi.
3fi.
4fi.
5fi.
6fi.
D
1fi.
AC
MC
2fi.
3fi.
D
AC
MC
Monopolistická konkurence
Oligopol
Monopol
[nabývá hodnot v intervalu (0 – 100%>]
31
MONOPOL
pouze jedna firma na trhu
je cenovým tvůrcem
typy:
1) přirozený monopol – minimum AC leţí za křivkou poptávky
2) administrativní monopol – pouze jedna firma na trhu díky licenci nebo
přístupu ke zdrojům či kapitálu
ANALÝZA MONOPOLU
max πM (monopolní zisk) QM (monopolní mnoţství) MC = MR PM (monopolní cena)
D
AC
MC
min. AC
pokud se zvýší konkurence, dojde ke zvýšení ceny
př. Česká pošta
P
Q
TR
Q
MR
Q
TR
max. TR MR =0
MR
MR =0
1j.
2j.
3j.
MR1
MR2
MR3
MR
ED < 1 elastická část růst TR
ED = 1
ED > 1 neelastická část pokles TR
DT (poptávka trţní) = DM (poptávka monopolu)
====
MR klesá 2x
rychleji než P
====
Př.
Q1 = 1j. P1 = 10 TR1 = 10 MR1 = 10
Q2 = 2j. P2 = 8 TR2 = 16 MR2 = 6
MR2 jsme zjistili buď:
ze vztahu MR2 = TR2 – TR1
nebo
ze vztahu MR2 = P1 – (Q2·P1 - Q2·P2)
a to tak, ţe:
MR2 = 10 – (2·10 - 2·8) = 6
TR = Ʃ MR P
Q
D
P1
P2
Q1
Q2
TR2
TR1
MR2
ztráta se snížení ceny u
předcházejících jednotek
32
Optimum monopolu
Ztráty plynoucí z nedodržení optimálního objemu výroby (ztráty z QM)
C, P
Q
ATC
MC
DT = DM
MR
PM
QM
πM
MC = MR max π
C, TR, π
Q
Na základě QM určíme PM
MC = MR
TR = P · Q
π = P · Q – ATC · Q
πM = (P – ATC) · Q
TC = VC + FC
π = 0 TR = TC
P = ATC
QM vždy v intervalu ED < 1
QM < Q max MR
TR
TC
FC
-FC
max πM
max πM
πM
max TR
C, P
ATC
MC
DM
MR
PM
QM
πM
Q2
Q3
Q1
P2
P3
P1
π1
π3
π2
Q1 P1 + π1 < πM
Q2 P2 + π2 < πM
Q3 P3 - π3 < πM
ztracená příleţitost (Q1, QM) + Mπ
relativní ztráta (QM, Q2) - Mπ
absolutní ztráta (Q2, →) ATC > P
33
Typy monopolu
1) KARTEL
dochází k dohodě většinou mezi dvěma firmami a to:
na nastavení ceny budou mít stejnou cenu
na rozdělení trhu rozdělí si geograficky trh např. dle okresů, krajů
trestné !!!! kontroluje Úřad pro ochranu spotřebitele
2) SYNDIKÁT
výrobu provádí firmy odděleně, ale společně distribuují vliv na cenu
př. elektrárny a ČEZ (rozvodná síť)
3) TRUST
propojení firem pod společnou 1 značkou
př. automobilky DAEWOO a SCHEVROLET DAEWOO SCHEVROLET
př. mobilní výrobci ERICSON a SONY SONY ERICSON
4) KONCERN
Jednotlivé firmy si ponechali svoji značku, ale existuje 1 řídící firma
(kde se rozhoduje o všech ostatních co, jak a kdy budou vyrábět)
př. automobilky ŠKODA AUTO a VOLKSWAGEN ve Volkswagenu se
rozhoduje, kolik Fabií se vyrobí ve Škodě Auto
Záporné důsledky:
1. monopol vyrábí za vyšší cenu (↑P)
2. monopol vyrábí menší množství (↓Q)
3. spotřebitelský přebytek je nižší (↓Sp.p.)
4. přebytek výrobce je vyšší (↑Vý.p.)
└> zvýšení zisku (↑π) a to na úkor spotřebitele
Kladné důsledky:
1. rostoucí výnosy z rozsahu (RVR)
2. zdroj inovací
MRM
Q
P, C
D [MU(P)] = DM (nabídka monopolu)
S = MCi
n
i=1
= 𝐌𝐂𝐌 (mezní náklady monopolu)
QD.K.
PD.K.
PM
QM
náklady mrtvé váhy = část spotřebitelského přebytku a část přebytku výrobce, které nejsou realizovány
Sp. p. monopolu
max. Sp. p.
max. Vý. p.
Vý. p. monopolu
MRM Q
P, C
S = MCi
n
i=1
= 𝐌𝐂𝐌
QD.K.
PD.K.
PM
QM
Ekonomická ztráta (ztráta ekonomiky) - ukazuje neefektivnost trhu - plýtvání zdrojů můţe být aţ 0,5% z HDP (a to je hodně )
D [MU(P)] = DM
34
Regulace monopolu
1) daňová oblast
= zdanění vysokých monopolistických zisků
a to lineárně či progresivně
ze zisku monopolu (πM) plyne příjem do státního rozpočtu
πMI < πM Sp. p. se ale také snižuje NEGATIVNÍ REGULACE
2) cenová regulace
způsoby:
a) STANOVENÍ MAXIMÁLNÍ CENY
b) VĚCNÉ USMĚRŇOVÁNÍ TVORBY CENY (př. zisk můţe být maximálně
18% z příjmu monopol si sám přepočítá strukturu cenu)
c) ČASOVÉ USMĚRŇOVÁNÍ CENY (stát určí tzv. ČASOVÉ MORATORIUM
(časové období), kdy se cena nesmí zvyšovat!)
snižuje neefektivnost trhu monopolu snižuje cenu(↓P), zvyšuje
množství(↑Q) a snižuje zisk monopolu(↓πM) POZITIVNÍ REGULACE
3) státní podnikání
ukázalo se, ţe státní podnikání je neefektivní (pomalu reaguje na
změny na trhu a mnohokrát i špatně ) ztráty byly ještě větší, něž
před regulací VELMI NEGATIVNÍ REGULACE
C, P
Q
ATC
MC
D
MR
PM
QM
πM
ATCI MCI
πMI
PM
I
QM
I
C, P
Q
ATC
MC
D
MR
PM
QM
πM
πMI
PM
I
QM
I
QR
PR
QR, PR πM = 0
PR = ATC
PM
I < PM
QM
I > QM
πM
I < πM
35
4) regulace konkurence
zvýšení konkurence (vpuštění další firmy na trh)
monopol oligopol
VELMI POZITIVNÍ REGULACE
5) Protimonopolní zákony
legislativa – stát hlídá:
– chování firem (dohody o ceně, rozdělení trhu)
– strukturu firem (slučování firem a to od 30 % podílu po
sloučení firem na trhu)
C, P
Q
ATC
MC
D
MR
PM
QM
πM
πMI
Ptrţní = PM
I
DI
MRI QM
I
Qtrţní
2.firma 1.firma
Firma
↓P, ↑Q, ↓πMI zvyšuje se
efektivnost trhu
Trh
↓P, ↑Q
36
OLIGOPOL
několik málo firem vzhledem ke konkurenceschopné poptávce
produkt homogenní nebo heterogenní (většinou se jedná o substituty)
bariéry vstupu:
- ne vše co se vyrobí, dá se prodat
- výnosy z rozsahu
Typy oligopolu
1) KARTEL
dochází k dohodě mezi dvěma firmami a to:
na nastavení ceny budou mít stejnou cenu
na rozdělení trhu rozdělí si geograficky trh např. dle okresů, krajů
trestné !!!! kontroluje Úřad pro ochranu spotřebitele
firma „A“ a „B“ dohoda na P a Q max. π
2) OLIGOPOL S DOMINANTNÍ FIRMOU
1 dominantní firma, která je cenový tvůrce
konkurenční okraj (lem), coţ je malé mnoţství dalších firem na okraji
trhu, které jsou cenový příjemci
dominantní firma určuje ceny a ostatní firmy cenu přijímají, aby
srovnali krok
C, P
Q
ATCA
MCA
πA
PA
QA
C, P
Q
ATCB
MCB
πB
PB
QB
C, P
Q
MC
PK
cena kartelu
QA+B
firma A firma B firma A + B
MRtrţní
MCA+MCB
Dtrţní
Qopt. MC = MR
C, P
Q
ATCDF
MCDF
Dtrţní
MR
POLIGOPOLU = PDF
QOLIGOPOLU = QDF + QKO (konkurenční okraj)
πDF
DDF
MRDF
QDF
toto vyrobí konkurenční okraj
konkurenční okraj
QOLIGOPOLU
toto vyrobí dominantní firma
37
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
existuje několik výrobců na trhu vzhledem ke konkurenceschopné poptávce
produkt je diferenciovaný (ale většinou se jedná o substituty)
nízké bariéry vstupu (ale i výstupu )
firmy mají menší vliv na cenu, i tak jsou cenový tvůrci díky elastické poptávce firmy
Monopolistická konkurence – KRÁTKÉ OBDOBÍ
Monopolistická konkurence – DLOUHÉ OBDOBÍ
nízké bariéry vstupu
C, P
Q
ATC
MC
D (ED > 1 - elastická)
MR
Popt.
Qopt.
π
MC = MR max π
C, TR, π
Q
TR
TC
FC
-FC
max π
max π
π
MR = 0 max TR
max π ↔ Qopt., Popt. ↔ MC = MR
π = 0
π = 0
C, P
Q
ATC
MC
D
MR
P
Q
π
PII = ATC π = 0
MRII MRI
DII DI
QI Q
II
PII
PI
-π
Kdyţ je na trhu kladný
ekonomický zisk zaţívá trh
vstup firem do odvětví, coţ
zapříčiní, ţe se trh přesytí a
tím firmám vzniká záporný
ekonomický zisk, to se
odrazí na trhu jako výstup
firem z odvětví a uvolnění a
vyčištění trhu toto se
neustále opakuje, dokud si
trh nenajde rovnováhu.
38
SROVNÁVACÍ GRAFY
k poměření efektivnosti trhů s různými konkurenčními prostředími (DK, OLIGO, MONO a MK)
Dle efektivnosti
z důvodů přehlednosti jsme vynechali v grafu monopolistickou konkurenci
D
MR
PMONO
Q M O N O
Q
QDK
P MK = PMKF
P OLIGO = POLIF
Q O L I F
Q M K F
Q O L I G O
PDK
C, P
MROLIF = MROLIGO
DOLIF
DMKF
MRMKF
MC
QMK
Vysvětlivky:
DK = dokonalá konkurence MONO = monopol OLIF = oligopol - dominantní firma OLIGO = oligopol MKF = monopolistická konkurence - firma
MK = monopolistická konkurence
D
MR
PMONO
Q M O N O
Q
QDK
P OLIGO = POLIF
Q O L I F
Q O L I G O
PDK
C, P
MROLIF = MROLIGO
DOLIF
MC
MONO OLIGO
MK
DK
Sp. p. - MONOPOL
Náklady mrtvé váhy – OLIGOPOL
Náklady mrtvé váhy – DOKONALÁ KONKURENCE = 0!!
Náklady mrtvé váhy - MONOPOL
Sp. p. – OLIGOPOL
Sp. p. – DOKONALÁ KONKURENCE
39
TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ
specifické trhy, kde se určují její ceny a mnoţství výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)
DVF odvození po finální produkci
DVF = RMP
PVF = RMPposl. j.
RMP = MP · Pproduktu
RMP = MP · MRproduktu
TRH PRÁCE
střetává se zde nabídka práce a poptávka po práci
výsledkem je cena práce (mzda) a množství práce
je dokonale konkurenční prostředí
DL, SL w, L
Dokonalá konkurence
Nedokonalá konkurence
určeno trhem finálního produktu
Výrobní faktory
princip substituce
MPL
PL=
MPK
PK
tvoří zaměstnavatelé (firmy)
tvoří někdo, kdo ji ovládá
(práceschopné obyvatelstvo)
majitel
výrobních
faktorů!!
w
L
SLi
L2
L3
L4
w1
w2
w3
w4
SLi individuální nabídka práce
př. moje, kolik jsme ochotný nabídnout množství práce za určitou mzdu )
L
Lopt.
počet práceschopného
obyvatelstva
wopt.
w
SL = SLi
n
i=1
zpětné zakřivení
DL
zpětné zakřivení není!!
40
Specifika poptávky po práci (co ji limitují) vnější faktem je, ţe je odvozená od poptávky po výstupu zlepšení technologie vnějších faktorů
Specifika nabídky práce nabídka je neelastická
Odbory sledují práva a zájmy zaměstnanců pomocí jednání tzv. TRIARTITY
– stát – zaměstnavatelé – zaměstnanci (zastoupeni odbory)
zvyšování mzdy 1) pomocí snížení nabídky práce
zvýšení dovolené sníţení pracovní doby podpora dodatečného vzdělání
2) pomocí růstu poptávky po práci
podpůrné akce certifikace produktu př. KLASA
3) pomocí vyjednávání tripartity o minimální mzdě
negativní vliv nezaměstnanost Monopson
výhoda 1 poptávajícího po práci (1. firma) odbory tvoří monopol nabídky práce a působí, tak proti monopsonu (bez
vyjednání dobrých pracovních podmínek s odbory, firma nezaměstná nikoho)
DL
SL
L
w
w
SLI
L
wI
L
I
DL
SL
w
w
wI
L
LI
DLI
L
DL
SL
w
w
wmin.
DL
I (dlouhé období)
SLI
(dlouhé období)
wmin.
L
L
LDL
LSL
LSLI
LDLI
SL > DL
ještě větší SL > DL
41
TRH PŮDY
primární výrobní faktor
má nejnižší mobilitu vliv na nabídku, která je od určitého mnoţství dokonale
neelastická množství konstantní
cena je určena pouze cenou finální produkce
cena závisí pouze na velikosti poptávky cena podléhá zdanění – nemění se množství
– nesnižuje se efektivnost – zvyšuje se pouze cena zvýšení příjmu STÁTNÍHO
ROZPOČTU renta (r) – důchod plynoucí z vlastnictví a užitku půdy jako výrobního faktoru
– občas chápana jako přebytek důchodu (starší ekonomická teze)
př. renta plynoucí z vlastnictví lesa, renta plynoucí z vlastnictví rybníku prodej kaprů
TRH KAPITÁLU
sekundární výrobní faktor
druhy kapitálu – NEHMOTNÝ – plynoucí důchod je zisk (p)
– HMOTNÝ – plynoucí důchod je úrok (i)
vyšší mobilita (hmotný kapitál je okamţitý,
mění se z minuty na minutu)
iD (domácí úroková míra) ↔ iW (světová úroková míra) ↔ SK
domácí úroková míra se snaží vyrovnat světové úrokové míře
D1
S
r
r1
Q
D2
Q
r2
r3
D3
S
p(i)
Q
D
Q
SK
Q
D
Q
provázanost trhů má za následek přelévání finančních krizí ze země do země
p(i)
p(i)
p(i)
Krátkodobě!
Dlouhodobě!
NOMINÁLNÍ ÚROKOVÁ MÍRA – MÍRA INFLACE (π) = REALNÁ ÚROKOVÁ MÍRA
└> díky tomu porovnáváme SOUČASNÉ a BUDOUCÍ POTŘEBY
Př. Zaloţil jsem si v roce 2008 na 1 rok () termínovaný vklad s tím ţe banka nabídla nominální úrokovou sazbou 2,5 %
p. a. Míra inflace roku 2009 byla 4 %. Zjišťuju tak, ţe reální úroková míra roku 2009 pro mě byla – 1,5 % a já jsem nic
nevyděl, ba naopak hodnota mých peněz se sníţila. A tak bych udělal líp, kdybych peníze v roce 2008 utratil .
42
kapitál jako sekundární výrobní faktor POUŽÍT JAKO INVESTICE
RESTITUČNÍ INVESTICE (Ir) = investice obnovovací = amortizace
pouze obnovujeme kapitálové vybavení
př. Mám 4 různé stroje. Jeden se porouchal, tak ho vyměním za nový.
ČISTÉ INVESTICE (In)
obnovujeme kapitálové vybavení a zároveň investujeme do zvýšení kapitálu
př. Mám 4 různé stroje. Jeden se porouchal, tak ho vyměním za nový a zároveň pořídím pátý.
Příklad
Máme tři země A, B a C.
1. země A se rozhodla neinvestovat
2. země B se rozhodla pro restituční investice
3. země C se rozhodla pro čisté investice
Ir + In = IG (hrubé investice)
čas
spotřeba
A
B
C
Časové rozmezí (v ČR 5 – 7 let)
43
DŮCHODOVÁ NEROVNOST
bereme v úvahu disponabilní důchod
disponabilní důchod = důchod (mzda, renta, úrok, zisk) − daně + transfery (např. sociální dávky aj.)
typy důchodu: mzda (w), renta (r), úrok (i) a zisk (p)
průběh Lorenzovy křivky konkretizuje Gininiho koeficient důchodové nerovnosti (G)
Příčiny nerovnosti důchodu
rozdíl v pracovních důchodech
rozdílnost v ostatních důchodech (r, i, p)
faktor dědictví
rozvinutost ekonomiky
obor působení a vzdělání
Důchodovou nerovnost měříme pomocí LORENZOVY KŘIVKY
% obyvatel
% důchodu
100%
100%
50%
50%
25%
10%
B
A
𝐆 = 𝐀
𝐀+ 𝐁
0 < G < 1
Absolutní rovnost absolutní sociální smír
nefunguje
Lorenzova křivka existují relativně bohatí a relativně chudí
FUNGUJE
Křivka existují miliardáři nefunguje
