Alena Pechová, Miriam Sedláčková

MYŠKYMYŠKY Z DOMKU I Z LESAZ DOMKU I Z LESA

ISBN: 978-80-86815-76-3

Myšky z domku i z lesaAlena Pechová, Miriam SedláčkováIlustrovala: Klára Hockeová Weishäupelová

Copyright © 2007 ZONER software, s. r. o.Vydání první Žena-in, v roce 2003.Vydání druhé upravené, v roce 2007.Všechna práva vyhrazena.Zoner Press, katalogové číslo: ZR728

ZONER software, s. r. o.Nové sady 18, 602 00 Brnohttp://www.zonerpress.cz

Šéfredaktor: Pavel KristiánOdpovědný redaktor: Miriam SedláčkováDTP: Lenka Křížová© Obálka: Lenka Křížová

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner PressZONER software, s. r. o.Nové sady 18, 602 00 Brno

tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz

Obsah

Jak se sluníčko vrátilo 1Jak měly myšky olympiádu 2Nikolka a klíček 5Jak myška lesní vzbudila podzim 6Nikolka a krab 7Jak si myška udělala zahrádku 8Myší zima 11Myška budovatelka 12Klučičí pokoj 15Myší objevy 16Myší ráno 17Snídaně 18Akrobacie 21V myším lese 22Šplh 23Pozvánky 24Špitavé knížky 27V lese 28Praporek 29Myší výtah 30Přípravy na oslavu 31Ráno za oknem 32Samé zajímavosti 35Lesní cesta 36Jak to myška domácí všechno zvládne 37

Příprava na večírek 38Probuzení 42Ráno s překvapením 45Zpátky doma 46Lesní noviny 47Myška domácí a dobrodružná výprava 48Myší pošta 49Seznámení s Nikolkou 50Volný pád 53Plány na záchranu 54Záchraná výprava 55Povídání s Nikolkou 56Výprava do Ondrova pokoje 58Průzkum 59Nespokojený Ondra 60U Nikolky 63Ribstolová příručka 64V myší díře 68Velké seznamování 69S Nikolkou 71Přípravy 72V kůlničce 73Sny 74Lesní chystání 76Dobroty 77U krtečka 78Přípravy na Vánoční večer 81Cesta na oslavu 82Ráno před Štědrým dnem 83Štědrý večer 86

1

Jak se sluníčko vrátilo

Když bylo jednou dlouho š karedě, začala se zvíř átka bát. Co když na nás sluníčko úplně zapomnělo?

Nakonec zvířátka svolala velikou zvířecí radu. Radila se, radila, a pak si řekla, že pošlou vrabečka, aby sluníč-ku domluvil. Jenže vrabeček byl malinký a ke sluníčku nedoletěl. Tak poslali orla, ale ani ten nedoletěl. Nakonec se ozvala myší vědma, co žila v lese: „Co t akhle sluníč-ko přilákat?“ „Sluníčko není hloupá myš, to nepřilákáš!“ okřikovala myšku zvířátka, ale protože nikdo nic nevy-myslel, nakonec se rozhodla, že myšku poslechnou.

Had udělal na z emi velikánské kolo, čáp vyklo val po obvodu dírky, myška vsadila semínka, krtek kypřil, žáby zalívaly a kočičky zahřívaly a pejsek hlídal, aby po políčku nikdo nechodil. Nad políčkem létaly vážky a ze svých duhových křidélek pouštěly zrcátka, aby semínka měla co nejvíc světla a všichni čekali, co bude. A bylo.

Jednou ráno se sluníčko vzbudilo – a nevěřilo svým očím! Ze z emě se na něj smálo jiné sluníčk o, krásně žluté. Asi bych to mělo omrknout – pomyslelo si sluníčko a přišlo blíž. Všechny kytky v kruhu se po něm otočily

2

a jak se tak sluníčko posouvalo po obloze, kytky se na něj dívaly a dívaly. Sluníčko si to nemohlo vynachválit. „Konečně nejsem samotné!“ radovalo se a každé r áno se spěchalo podívat, jak kytky kvetou. A pracovalo. Za-hřívalo, barvilo květy a pak semínka, jen aby mu moh-la zvířátka za rok zase pořídit sluníčkového kamaráda. A od té doby se těm kytkám říká slunečnice. A protože myška vymyslela, jak sluníčko přivolat, má každá myš-ka nárok na jejich semínka.

Jak měly myšky olympiádu

Jednou takhle napadlo myšku, že by ráda pobavila své čtyřnohé chlupaté přátele. Dlouho přemýšlela, aby to bylo pravé ořechové, až jí napadl přebor v Kvík-boxu.

Kvík-box není jen t ak nějaká disciplína, jde t am o všelijaké dovednosti. Například: kdo r ychleji ušlape 10 koleček ve šlapátku, kdo vyskočí výš a t ak podobně. A tak se myši dohodly, že udělají myší olympiádu, aby všichni viděli, co jsou za šik ovná zvířátka. A už t o jelo: 100 cm plavání v husté smetaně, shyby na salámu, ohryz svíčky na čas. No a taky to, co známe z jiných olympiád: skok o špejli přes kus sýra, přetahování o buřty, koulení tlačenkou a nakonec disciplína ne jobtížnější – vr h zrn-kem vína.

58

Výprava do Ondrova pokoje

Když se myška domácí pořádně vzpamatovala z výletu do kuchyně, začala mít dlouhou ch víli. Ona to nebyla tak úplně dlouhá ch víle, že by nevěděla, co má dělat, ale připadalo jí, že už dlouho nezjistila, co se děje na druhé straně komůrky v Ondrově pokoji. Když si v ko-můrce trochu poklidila, vydala se na výzvědy.

Nejdřív vystrčila čumáček, obhlédla situaci a plíži-la se podél zdi. P o předchozí zkušenosti šla opatr ně, ani nedutala. V pokoji nikdo nebyl a tomu byla myška ráda. Další seznamování by na ni v tak blízké době bylo moc. Obešla Ondrův psací stůl zezadu, vlezla si pod něj a udělala si t am pozorovací stanoviště. Mrkla na okno – to bylo zavřené, protože maminka si už v kuchyni po-řádně vyvětrala a myška domácí si ř ekla: „Okno je za-vřené, tak to mi myška lesní nemohla ani nechat nějaký vzkaz.“ Kdyby tak věděla, že vzkaz tam byl, ale tím, jak maminka zavírala okno, vzkaz spadl na zem a maminka ho vyhodila do sběr u. Pro ni to byl kus zmuchlaného novinového papíru, ale pro myšky to byl veledůležitý papírek.

Když se na téhle straně nedělo nic zajímavého, jala se prozkoumávat druhou část pokoje. Opět, opatrně podél zdi, došla myška k nábytku, který jí něco př ipomínal. „No, je to nějaké menší, ale taky to vypadá jako knihov-

59

na. No, to je nápad! Vždyť já se mohu podívat, jestli tam není nějaká knížka o cvičení na ribstolech. To bych po-tom měla dárek pro myšku lesní.“ A myška domácí se dala na průzkum.

Průzkum

Myšky z lesa zatím opatr ně prozkoumávaly kůlničku. Vonělo to tam nezvykle a byla tam spousta věcí – a myš-ky musely být moc opatr né. Ale zase t o tam bylo zají-mavé!

V jedné krabici našly myšky dokonce i staré vánoč-ní ozdoby, v jiné zase k ousky nábytečku a malinkatá křesílka i se st olečkem. Začaly věci s kládat a přenášet a stěhovat a taky se snažily postavit schůdky k okénku, o kterém ještě pořád nevěděly, kam vede. Nakonec se jim to podařilo – a nevěřily svým myším očkám.

Přímo pod oknem b yla polička, na kt eré stály skle-nice s kompoty a na kr aji police byl zatlučený hřebík. A z něho visel dlouhý cop z česneku! Přesně tohle myš-ky potřebovaly! Věděly, že nesmí do nič eho kousat, protože maminka by jejich řádění brzy odhalila a dala by do domečku pastičky . To by bylo pro myšky moc nebezpečné, zvlášť, když byly na záchranné výpravě. Proto se spustily po česneku, kam až to šlo, až se dosta-

60

ly na správnou poličku! U čumáčku měly kliku. Hned se na ni pověsily a odrazily se – a dveře se pootevřely! Naštěstí nevedly do kuch yně, ale na chodbičku mezi dětským pokojem a ložnicí rodičů. Myšky chvíli čekaly, co bude, a pak opatr ně sešplhaly po dveřích a rychle vběhly k Nikolce do pokoje. Zaběhly za nábytek, a pak se musely vydýchat.

Nespokojený Ondra

Zatímco myšky z lesa vymýšlely no vý plán jak postu-povat dál, m yška domácí pr ozkoumávala Ondrovu knihovnu. V dolní poličce cvičilo mr aveniště s Ferdou Mravencem v čele, žirafa Amina vyváděla psí kusy a Pi-noccio zlobil tatínka. „Tak tady asi ribstolová cvičení ne-najdu,“ pomyslela si myška domácí. „Musím tedy vylézt výš.“ A chytla se jednou tlapkou, zakousla se do polič-ky, chytla se druhou a přitáhla se. A tady se děly věci!

Odysseus se plavil po moř i a objevoval nové světy (ale bohužel na ribstolech přitom necvičil), Golem se valil městem a vojska krále Rudovouse táhla do bo je. Ale žádnou přípravu do bitvy na ribstolech taky nepro-váděla. Co dál? Má šplhat výš nebo vymyslet jiný plán?

Najednou se otevřely dveře a do pokoje vešel Ondra. Hodil tašku do kouta a brumlal si: „Na ribstolech, proč