Náboženské elementy v české bylinkářské tradici

8/10/2019 Nboensk elementy v esk bylinksk tradici

1/144

0

Nboensk elementy v esk bylinksk tradici

Bc. Martin Novk

Diplomov prce2008


2/144

1

Souhrn

Moje diplomov prce se zabv nboenskmi elementy v esk byliksk tradici.

Snam se odpovdt na problm kontinuity tto tradice. Srovnvm pedstavy o

lidskm tle a o silch kter psob pozitivnna lidsk zdrav a kter naopak vytvej

lidskou nemoc. V vodnch kapitolch se snam ujasnit zkladn pojmy jako je magie,

lidov nboenstv, lidov litelstv a tak metodologii sv prce. V dalch kapitolch

popisuji jak se na celou problematiku dv nrodopisn literatura. Popisuji zde rzn

pedstavy o lidskm tle, uvdm tak pedstavy o pozitivnch slch psobcch na

lidsk zdrav a naopak negativn sly vytvejc lidskou nemoc. V druh sti sv prce

se zabvm souasnmi smry pracujcmi s bylinami. Jako prvnm fenomnem se

zabvm zbytky tradin magick lby dnes reprezentovan bohynmi, kde sv

poznatky oprm o vlastn ternn vzkum na Moravsko Slovenskch Kopanicch.

Dalm smrem je bylinkstv spojen s msko katolickou tradic. Zde se jedn o

kltern tradici dnes reprezentovanou klterm v Rajhrad. Uvdm i Hieldegardovskou

medicnu kter je soudob smr odkazujc se k romantick vnmn kltern tradice.

Okrajovse zmiuji o litelch hlscch se k mskoatolick tradici. V nsledujc

kapitole se zabvm spagyri co je uplatnn hermetick filozofie na zpracovn bylin.Vnuji se tak Wicce a jejmu novopohanskmu vztahu k prod. Zavren kapitola je

vnovna Alternativn medicna jejm pedstavm o lidskm tle a silch psobc na

zdrav i nemoc. V zvru hodnotm kontinuitu bylinksk tradice a srovnvm rzn

pedstavy o silch, kter psob na nemoc i zdrav. Ve sv prci se oprm o primrn a

sekundrn literaturu, rozhovory a ternn vzkum.

Klov slova

Bylinkstv, magie, zdrav, nemoc, nboenstv, lidov litelstv,


3/144

2

Summary

This master thesis deals with religious elements in the Czech herbal tradition. In

particular, I am trying to respond to the problem of continuity of this tradition. In this

way, I compare perceptions of the human body and the forces that have positive effects

on human health and those that invoke human diseases. In my work I build upon the

primary and secondary literature, interviews and field research.

In the introductory chapter I try to clarify the fundamental concepts such as magic, folk

religion, folk healing, as well as the methodology of this thesis. In subsequent chapters I

describe how the issue is addressed in the ethnographic literature. I explore various

ideas about the human body including conceptions of positive forces that influence

human health and the negative ones that causes human diseases.

The second part of this work deals with the current trends in religious working with

herbs. The first phenomenon I explore, are the remnants of the traditional magical

treatment represented today by goddesses. Here, I build upon my field research in the

Moravian-Slovak Kopanice region. Another direction is the herbal medicine tradition

developed within the Roman Catholic Church. This monastic tradition is now

represented by the Rajhrad monastery. I also touch upon the Hildegardian medicine thatis a contemporary direction in herbal medicine that is referencing to the romantic

perception of the monastic tradition. Further, I mention briefly the healers professing to

the Roman Catholic tradition.

The next chapter deals with the spagyria which is an application of hermetic philosophy

on herb processing. I turn the attention also to Wicca and its neo-pagan relation to the

nature.

Final chapter is devoted to alternative medicine and its perception of the human bodyand the forces influencing health and diseases. In my conclusions I evaluate the

continuity of herbal medicine traditions and provide a comparison of different

perceptions of forces affecting illness or health.

Key words,

herbs, Hildegard of Bingen, illness, religion, folk healing, magic, herbal medicine


4/144

3

Obsah

vod 7

I. Bylinkstv v tradin lidov kultue 9

1.Lidov nboenstv 92.Magie a nboenstv 103.Pedstavy o lidskm tle 144.Pozitivn sly 185.Negativn sly 256.Byliny 297.Kdo se vnoval len 348.Magick lba dnes 36

II. Bylinkstv v mskokatolick tradici 40

1.mskokatolick tradice a vztah k nemoci 402. Bylinkstv v kltern tradici 423.Hieldegardovsk medicina 444.Katolit litel 455.Bylinkstv v katolick tradici shrnut 47

III. Spagyrie 48

1.Spagyrie uen 48

2.Spagyrie v souasnosti 503.Spagyrie shrnut 53

IV.Wicca 55

1.Wicca historie 552.Uen Wiccy a svtky 563.Wicca a bylinkstv 574.Wicca shrnut 59

V. Byliny a alternativn medicna 60

1.Byliny v alternativn medicn 602.Shrnut 64

Zvr 68Bibliografie 71Seznam ploh 75


5/144

4

vod

K zjmu o nboensk prvky v eskm bylinkstv mne inspiroval obraz od Johanna

Lederwasche s nzvem Zvstovn tolerance. Na obraze z doby Tolerannho patentu stoj csa

Josef II a ukazuje na k s Jeem Kristem. Pod nm jsou napsna slova ,,My vichni naleme

Bohu. Na lev stranobrazu je shromdn hlouek vcch, kte jsou obleeni v dobovm

obleen symbolizujcm jejich vru. Pod postavami je tato vra jetpsemncharakterizovna.

Nejble ki stoj msk katolk a za nm lutern spolu s kalvinistou a pravoslavnm.V

hlouku jsou tak postavy charakterizujc konfese, na n se tolerann patent nevztahoval.

Pat mezi nhusita a tak len jednoty bratrsk. Hlouek uzavr postava Turka symbolizujc

islm a postava znzorujc idovstv. O kousek dal za hloukem vcch stoj postava eny

obleen v kroji. Npis pod n ji charakterizuje jako babku koenku. Prv tato postava ve

mnvzbudila mnoho otzek. Proml mal potebu znzornit symbol lidovho bylinkstv

vedle ostatnch nboenskch smr? Vnmal snad lidov bylinkstv jako specifick druh

nboensk tradice? Sama postava koenky stoj zrove v hlouku, ale zrove trochu

opodl. Meme toto pokldat za jist druh symboliky vztahu lidovho litelstv ke

kesanstv? Na celm obraze je to tak jedin ensk postava.

V populrn literatue ovlivnn nboenskm hnutm Wicca se vytv mtus bylinkek

jako nositelek star pohansko amansk tradice znalosti rostlin, kter a nepejc inkvizice

zaala pronsledovat a oznaovat za arodjnice. Tato literatura vytv obraz autentickho

prodnho nboenstv stojcho v protikladu vi kesanstv.

Bylinkstv samo o sob je soust racionln vdy fytoterapie zabvajc se lebnm

vyuitm rostlin. Pesto v minulosti i v souasnosti, jak jsem ve ukzal, bv spojovno

s nboenskm fenomnem. Ve uveden podnty mnpivedly na otzku, zda je bylinkstv

spojovno s nboenstvm shodou historickch nhod, nebo se v nm siln uplatuj

nboensk pedstavy o sv

t. Na tuto otzku mohu odpov

dt jedin

tehdy, pokud budu

studovat bylinkstv v kontextu s lidovm litelstvm. Bylina a jej lebn inek vstupuje

tedy symbolicky do svta nboenskch pedstav lidovho litelstv a v tomto svtprobh

uzdravovac proces. Samo lidov litelstv je v uritm vztahu k nboensk tradici.

Pedstavy lidovho litelstv jsou tedy pro m zrcadlem pedstav lovka o univerzu a jeho

vlastnm postavenm v nm. Za vztahem lovka a byliny se skrv vztah lovka a prody. V

dnenm svt, kde je lovk stle vce odtren od prody, mi pipad hledn tohoto vztahu

jako velmi smyslupln. Odhalovn nboenskch skutenost ve zdnliv svtskch jevech

nm umouje pochopit hloubji fungovn lidsk spolenosti.


6/144

5

Bylikstvm a lidovm litelstvm se spe zabv kulturn antropologie. J se ve sv prci

snam na cel problm podvat oima religionistiky. K zkladn religionistick metodologii

pat komparace. Jacques Waardenburg rozliuje ti druhy vdeckho srovnn: ,,1. Za prv se

takov srovnn prost me pokouet co nepesnji stanovit shody a rozdly mezi dvma i

vce danmi konkrtnmi pedmty.1 Jedn se o co nepesnj popis, na jeho zaklad se

srovnv bez pihlednut k irmu kontextu. ,,2. Za druh se srovnn me tkat rovn funkc,

je maj pedmty ve svm kontextu, postaven, kter zaujmaj v procesech, nebo pozic, kter

maj ve strukturch svho kontextu.2 Tento druh srovnn se neomezuje na pouh popis, ale

zamuje se na nejbl kontext pedmt. ,,3. Tet rozmr srovnvanho materilu pedstavuje

vzkum dvou nebo vce pedmtv jejich celkovch kontextech3. V tomto ppadse jedn o

srovnn v co nejirm kontextu. Ve sv prci jsem zvolil druh ppad srovnvn, tedy

porovnvn na zklad nejbliho kontextu. Byliny vstupuj do mylenkovch pedstav

lidovho litelstv. Mezi tyto pedstavy pat napklad transcendentln vysvtlen ink

byliny, rituly pi sbru, pedstavy o lidskm tle, pozitivn sly psobc na uzdraven nebo

naopak negativn sly tvoc nemoc. Prvtyto pedstavy jsem si vytknul za cl srovnn.

Na rozdl od globlnho srovnn, kter je z rznch stran kritizovno, jsem si zvolil

omezen srovnvn.4 Toto srovnvn se uskutenuje pouze v urit kulturn oblasti. J

srovnvm pouze na zem esk republiky s drobnmi pesahy na zem Slovenska. Smry,

kter srovnvm, vychzej pouze z evropsk tradice.

Jestlie chci cel irok fenomn byliksk njakm zpsobem technicky uchopit, musel

jsem tento fenomn rozdlit do nkolika smr. Prvn z tchto smr je tradin lidov

litelstv, dal pak je bylikstv se vztahem k mskokatolick tradici, pouit bylin

v hermetick tradici a jako posledn fenomn jsem vymezil patn definovateln smr

alternativn medicna a Wicca. Tyto skupiny se vymezily na zklad nboenskch tradic,

k nim se bylikstv odkazuje. Pokusm se tak popsat kontext, jakm se bylikstv k tmto

skupinm vztahuje.

Pracovat budu na zklad rozboru literatury a tam, kde uznm za vhodn, zvolm formu

individulnch rozhovor

. Srovnvnm nboenskch pedstav v

eskm bylik

stv mi umon

zrekonstruovat mylenkovou strukturu sti lidovho litelstv a najt odpov na to, zda se

v lidovm leitelstv uplatuje kontinuita tradice.

1Jacques Waardenburg: Bohov zblzka, Brno 1997, str. 66.2Waardenburg, str.66.3Waardeburg, str. 67.4Waardeburg, str. 68.


7/144

6

I. Bylinkstv v tradin lidov kultue

I.1. Lidov nboenstv

V prvn sti sv prce, se zabvm bylinami a jejich vztahem k lidovmu nboenstv. Na

zatku tto stat je teba vyjasnit, co se mysl pojmem lidov nboenstv. Jacques

Waardenburg uvd: ,,Prvky lidovho nboenstv, kter nejsou ve shod s oficilnm i

normativnm nboenstvm, jak ho uruj stoupenci tohoto nboenstv pomoc normativnch

vklad5a dle zdrazuje, e lidov nboenstv se traduje zsadnstn. Lidov nboenstv

me v nkterch ppadech svm pohledem i eenm problm pekroit meze oficilnho

nboenstv. Nrodopisn encyklopedie charakterizuje lidovou zbonost nsledovn: ,,Lidovzbonost byla synkrez posvtnho a svtskho vztahu lovka ke svtu a bohu, do nho se

prolnaly star pedkesansk pedstavy (spojen s vrou v nadpirozen bytosti a se znanou

povrivost) a kesansk rituly.6 Zdrazuje tak vvoj lidov zbonosti, kter vznikala

v prosted christianizace Evropy, kdy se spolu svaly star pohansk kosmologick pedstavy

s idely kesanstv. Jasn to ukazuj lidov svtky, kde se uplatuje pojet crkevnho roku

aplikovan na cyklick vnmn asu typick pro pedkesansk mylen. Do vvoje lidov

zbonosti zashla tak reformace, ale nejvce barokn7 kultura. Obohatila lidovou zbonost o

nov kult svtc, zzranch obraz, pramen a nov pout.8 Jinm zpsobem se na lidov

nboenstv dvaj autoi Jan Rychlk a Magdalna Rychlkov. Jejich definice lidovho

nboenstv zn: Lidov nboenstv budeme chpat jako synkretick tvar, kter se skld

z nsledujcch sloek: z povr, z nboenskch pedstav pedkesanskho pvodu a

z nepochopen kesansk vrouky. Na povru se dvaj dvojm zpsobem. Za prv povra jde

skrze nboenstv a meme tedy cel lidov nboenstv oznait za povru. Za druh je lidov

nboenstv synkrez povry a kesanstv. V prvnm ppad chpou povru jako abstraktn

pojem a ve druhm maj na mysli jej konkrtn projev.9 Problematika povry se tak tk

tmatu byliny v lidovm nboenstv. Vladimr Vondrek raz definici povry jako: ,,Povra

jako takov, je takov pesvden, kter bez respektovn prodnch zkon, ale na podklad

vry v neexistujc zkonitosti v v monost vzniku nebo zniku nkterch jeva podle toho

uvd v chod urit jednn.10Dle pak rozdluje povry vysvtlujc, zasahujc, ochrann a

vtc. Dal rozdlen povr se me vytvoit na zklad oblasti, kterch se tkaj jako

5Waardeburg, str. 94.6Kolektiv autor: Nrodopisn encyklopedie, str. 490.7Jan Rychlk, Magdalna Rychlkov: Magie, povra, zvyk, lidov nboenstv - jejich vzjemn vztahy,

sbornk Magie a nboenstv, str. 31.8Tamt, str. 491.9Tamt ,str. 32.


8/144

7

napklad profesionln, zdravotnick, rasov a jin.11 Nrodopisn encyklopedie definuje

povru na zkladpovren povdky, tedy vyzdvihuje jej narativnost: Povren povdky se

vyprvj jako skuten udlosti, kter jsou dokumentovny dkazy z osobn zkuenosti.12

U vech pedchozch definic vyvstv otzka, co je vlastnlidov. Tento pojem je nejasn a

umle vytven. Velmi ostr kritice podrobil nrodopis a jm vytvoenou ideu lidu David

Kocman. Zamyslel se nad tm, jakou zkladn ideu v sob nrodopis obsahuje. Polemizuje

s nzorem, e nrodopis je pouhou obt rznch ideologi. Naopak autor lnku lnku tvrd,

e nrodopis sm o sobbyl postaven na nacionalistick ideologii.13Nrodopis umle vytvoil

ideu lidu, kter funguje jako nezkaen relikt minulosti. Pojem lidu se vytvel jako protiklad

vi spe aristokratickmu nmectv.14 Nrodopis stl na dvou pilch. Prvnm pilem bylo

psan slovo. Druhm pilem bylo muzejnictv. Prv tato disciplna pomohla dotvoit umle

vytvoen konstrukt lidu. Muzejnictv pedkldalo hmotn pamtky, kter dokldaly existenci

lidov kultury.15Tak Nrodopisn encyklopedie piznv, e k vytvoen nrodopisnho hnut

pisply politick dvody, nejvce pi organizovn Nrodopisn vstavy.16 Nrodopis se

ustanovil jako vda skldajc se z vce vdnch obor, jako je historie, archeologie i

etnografie. Pesto na nacionalistickch formulacch se badatel jako . Zbrt, F. Baroa a J.

Kvani podleli okrajov.17 Cel nrodopis je tedy poznamenm ideologi a jistou vdeckou

neujasnnost, pesto tyto argumenty nesniuj vznam nrodopisnch sbr.

I.2. Magie a nboenstv

Nboensk elementy v tradinm eskm bylinkstv jsou mnohdy spojeny s magickmi

praktikami. Pokud ve sv prci jako hlavn nboensk element v tradinm eskm bylinkstv

pokldm prv tyto magick praktiky, musm tak objasnit vztah nboenstv a magie. Na

povahu tohoto vztahu neexistuje jednoznan odpov. Jednotliv myslitel definuj magii, ale

tak jej vztah k nboenstv rozdln.

James George Frazer pat mezi autory, kte magii a nboenstv pojmaj jako dva odlin

fenomny. Podvejme se ble na dvody, kter jej k tomuto rozdlen vedou. Ji v vodu svho

dla Zlat ratolest se Frazer zabv rozdlenm tohoto fenomnu: Budeme-li analyzovat

principy mylenky, na kterch je zaloena magie, pravdpodobnzjistme, e jsou dva: za prv,

10Vladimr Vondrek, Frantiek Holub: Fantastick a magick z hlediska psychiatrie, Praha 1968, str. 123.11Tamt, str.123.12Kolektiv autor: Nrodopisn encyklopedie, str. 792.13David Kocman: Politika nrodopisu, sbornk Cargo, . 9, 1999, str. 92.14Tamt, str. 94.15Tamt, str. 97.16Kolektiv autor: Nrodopisn encyklopedie, str. 611.


9/144

8

e podobn vytv podobn, ili e vsledek se podob sv pina za druh, e vci, kter

byly jednou ji ve vzjemnm styku, psob navzjem na sebe i pot, co byl fyzick styk

peruen.18 Magii z tohoto hlediska rozdluje na homeopatickou, stojc na zkonitostech

podobnosti a kontaktn magii, poloenou na zkonitosti doteku. Oba tyto smry piazuje do

kategorie sympatick magie.19Na jinm mstsv knihy se zmiuje o tom, e aplikace tchto

dvou systmme bt v rovin, kterou vyjaduje tmto zpsobem: Clem pozitivn magie i

kouzelnictv je vyvolat douc vsledek, clem negativn magie i tabu je zabrnit

nedoucmu vsledku.20 Na stejnm mst tak rozdluje magii na teoretickou neboli

pseudovdu a praktickou, nazvanou pseudoumn.21Posuzujeme-li ji jako systm prodnch

zkonitost, to je jako vklad pravidel, kter uruj nslednost djve svt, me bt nazvna

teoretickou magi, posuzujeme-li j jako souhrn nvod, jimi se d lidsk bytosti, aby doshli

svho cle, me bt nazvna praktickou magi.22Frazer tedy chpe magii v podstat jako

systm, kter nem dn vztah k transcendentnu, ale jako umn postaven na nesprvnm

chpn zkonitost. Z tto vchoz pozice posuzuje tak vztah magie a nboenstv. Magii ad

za bli vd ne nboenstv. Magie sice pracuje s asociac pedstav, ale podle Frazera je

nesprvnpouv, ponvad sprvn pouit by vedlo k vd. Co se tk nboenstv, Frazer

pouv definici nboenstv jako usmiovan i nakloovn sil nadazench lovku. Tyto sly

tedy mohou zashnout do chodu svta a ovlivnit jej. Podle Frazera je to v pmm rozporu

z vdou a magi, kter pedpokldaj mechanick bh svta.

Dle uplatuje sv evolucionalistick pesvden o tom, e magie pedchzela nboenstv

a teprve jej neinnost donutila lovka pejt na nboenstv.23Magie a vda maj podobn

vztah k prod, kter vychz z vry v nemnn zkonitosti, je v n panuj. Magie ovem tyto

zkonitosti nesprvnpochopila. Nboenstv vychzejc z vry v moc nadpirozench bytost,

zastv protikladn nzor na produ.V pojet nboenstv v prod neexistuj dn

zkonitosti, co umouje psoben nadpirozench bytost.

Frazerovo dlo se dnes ad spe do historie religionistiky, pestoe jeho pojet vztahu

magie a nboenstv vyvolalo v religionistice znanou diskusi, kter trv dodnes.24 Jednm

z Frazerovch prvnch kritik

byl Edward Evans Pritckard, kter hledal hlavnpostaven magie

v danch spolenostech a zkoumal, jak smysl magie v tchto spolenostech m. Pochopenm

tohoto smyslu pochopme i cel fenomn.25Magii a nboenstv chpe jako stejn fenomn.26

17Tamt, str. 611.18Frazer James George: Zlat ratolest, Mlad fronta, Praha 1994, s. 1819Frazer, 1994, s. 1820Frazer, 1994, s. 2521Frazer, 1994, s. 2522Frazer, 1994, s. 1823Frazer, 1994, s. 55-5624Horyna Betislav: vod do religionistiky, Oikoymenh, Praha 1994, s. 3725Soukup Vclav: Pehled antropologickch teori kultury, Portl, Praha 2000, s. 112-11426Horyna, 1994, s. 37


10/144

9

Ludwig Wittgenstein kritizuje Frazera ji za jeho metodiku - Frazer pedkld fakta ve

svtle vlastn interpretace. Pitom podle Wittgensteina kad vysvtlen je pouh hypotza.27

Dle pak kritizuje Frazera za to, e si nedoke pedstavit spirituln ivot divochodlin od

spiritulnho ivota anglickch kn.28

mile Durkheim pedpokld, e magie a nboenstv spolu primrn souvisej: Magie

tak sestv z vry a ritul. Stejn jako nboenstv, tak ona m sv vlastn mty a

dogmata.29 Rozdlnost tedy nachz ve spoleenskm aspektu. Durkheim prohlauje: Vra

v pravm slova smyslu nboensk je vdy sdlena uritou skupinou osob, jen se k n hls a

vykonv pslun rituly. Nepijm ji pouze kad len tohoto spoleenstv samostatn, ale je

skupinovou zleitost, z n se rod jeho jednota.30Naproti tomu magie vystupuje jako ist

individuln zleitost: Clem magie vak nen spojovat jednoho svho pvrence s druhm a

sluovat je do spoleenstv ijcho stejnm ivotem.31Durkheim sice k, e kouzelnci sice

obas vytvej jaksi spolenosti, ale tyto spolen rituly nehraj ve fungovn magie

nezastupitelnou lohu. Magick spoleenstv tak nezahrnuj vechny pvrence magie, ale

pouze kouzelnky. Kouzelnk je sice pro magii tm, m pro nboenstv knz, ale crkev nen

tvoena pouze knskm stavem, nbr je to spoleenstv tvoen tak laiky. Durkheim tedy

pojm nboenstv pevn ve vztahu k spoleenstv a z rozdlnosti postaven magie ve

spoleenstv vyvozuje i rozdl mezi magi a nboenstvm. Durkheimova definice vztahu magie

a nboenstv vychz z jeho definice nboenstv: Nboenstv je jednotn systm praktik

vztahujc se k posvtnm vcem, tj. k vcem odtaitm a zakzanm, systm vry a praktik,

kter sjednocuj vechny sv pvrence v jedinm morlnm spoleenstv nazvanm crkev.32

Do prvn sti jeho definice jet meme zaadit magii, ale v druh sti se magie a

nboenstv rozchzej.

Jin hel pohledu na danou tmatiku zastv historik Richard Kieckhefer. Jeho pojet je pro

ns zajmav, protoe se zabv magi ve stedovk kultue a ne magi prodnch nrod.

Vm si faktu, e termn je od potku nejasn definovn. Termn magie se zaal pouvat

v antickm ecku pro nboensk praktiky zoroastrinskch perskch kn. Protoe se jednalo

pevn

o cizince v

nujc se pro antick

eky neobvykl

innosti, m

l termn magie od

potku siln emon vznam, jako nco zlovstnho i nekalho.33 Pokud se stejn innosti

vnovali ekov, jako napklad vtn i tvorbamulet, vyuvali pi tom pomoci vlastnch

boh a jednalo se z jejich hlediska o normln nboenskou praxi. Pokud se stejn innosti

vnovali cizinci, mluvilo se o magii. Stejn stereotyp mylen pevzali kesant autoi. Pro

27Wittegenstein Ludwig: Remarks on Frazers Golden Bough, Brynmyll Press, Nottiingham 1979, s. 86.28Wittegenstein, Nottingham 1979, s.88.29Durkheim mile: Elementrn formy nboenskho ivota , Oikoymenh, Praha 2002, s. 50.30Durkheim, 2002, s. 52.31Durkheim, 2002, s. 53.32Durkheim, 2002, s. 55-56.33Richard Kieckhefer: Magie ve stedovku, Praha 2005, str. 26.


11/144

10

pohansk autory byl tak dleitm prvkem magie jej neveejnost, uctvn bohv soukrom za

elem kodit je magick. Pro kesany, kte v antice sami pstovali tajn obady, nebyl tento

prvek dleit.34Naopak kesan pojmali magii jako jakkoliv uctvn bohmimo jedinho

kesanskho boha. Tento pstup provzel kesanstv tak ve stedovku. Intelektulov a

teologov mohli oznait za dmonickou magii tak fenomny, je prostmu lidu pipadaly jako

nco naprosto pirozenho. Tento pklad ukazuj napklad zakvn za elem len.35

Kieckhefer polemizuje s nzorem na rozdlen magie a nboenstv na zkladtoho, e magie

pikazuje a nboenstv pros. Poukazuje na fakt, e magick zakvn stedovku maj

mnohdy prosebn charakter. Toto se tk tak dmonologick magie.36 Ovldan dmon

pomoc pkazse odehrv a po zskn potebn sly pomoc prosebnch ritulvztahujcch

se k bohu. Kieckhefer pojm vymezen pojmu magie vi nboenstv jako uml produkt

elovho nazran na dan problm.

Tak Jacques Waardenburg se hls k nzoru na nedlitelnost nboenstv a magie. Spe

ne termn magie prosazuje termn ,,magick chovn. Tento typ chovn meme pochopit

pouze v kontextu nboenskho mylen, protoe se jedn o symbolick kony. Tyto kony se

nemusej tkat objektivnho svta, ale spe lidsk due.37

Jednm z autor, kte se vnuj magii souasnosti, je religionista Zdenk Vojtek. Magie

ave smyslu praktik i ivotn filozofie je soust ady esoterickch smra kol a je od

esoterismu prakticky neoddliteln.38. Vojtek tedy tvrd, e to co povaujeme za magii

v souasn dob, je pevnspojeno s filozofi hermetismu. Ivan tampach o vztahu nboenstv

a magie pe: Magie jako takov ovem bv povaovna za protjek nboenstv. V

nboenstv lovk vi transcendentn skutenosti projevuje ctu a podizuje se j, v magii

chce duchovn sly a mocnosti postavit do svch slueb. Magici nkdy chtj s nboenstvm

spolupracovat, jindy se proti nmu stav.39

Osobnse domnvm, e magii a nboenstv nememe striktnoddlovat, ale pouze nm

to pomh nkter fenomny lpe uchopit.

Je teba tak vyjasnit, co znamen termn lidov litelstv. eskomoravsk svaz

litelskch um

n charakterizuje l

itele takto: ,,L

itel poskytuje pomoc p

i uzdravovn

tlesnch a duevnch nemoc a to formou aplikace prodnch postupa neinvaznch technik.

Na zkladspiritulnho nazran na vesmrn a svtov dn rad nemocnm, jak doclit

harmonizaci osobnosti a jednotlivch fyziologickch funkc.40Jedn se o definici samotnch

litel. Nrodopisn encyklopedie definuje litele jako: ,,Vtinou laik, kter za platu

34Kieckhefer, str. 54.35Kieckhefer, str. 25.36Kieckhefer, str. 31.37Jacques Waardenburg ,Bohov zblzka,Brno 1997,str.104.38Zdenk Vojtek Encyklopedie nboenskch smra hnutch v esk republice Portl Praha 2004 str.16539Odilo I. tampach Satanismus jeho koeny a souvislosti sbornk Satanismus Oliva Praha 1997strana 740Dana Motykov, Lidov litelstv ,Praha 2003


12/144

11

provozuje kony k uzdraven nemocnch osob i domcch zvat.41Lidov litelstv je tak

ir termn ne alternativn medicna. Lidov litelstv zahrnuje praktiky k zskn prospchu,

lsky, hledn ztracench vc nebo tak pokozovn jinch lid.42

I.3. Pedstavy o lidskm tle

V tto kapitole vychzm z dla Josefa ime Lidov litelstv v eskoslovensku, kter je

stejnm dlem v eskm prosted o tto problematice.

Pedstavy o lidskm tle tak jak o nich referuje Josef im nejlpe odpovdaj pojmu

povry. Podle rozdlen Vladimra Vondrka je meme zaadit do kategorie zdravotnick

povry. Na kadou st lidskho tla se vztahuje urit povra. Vtina povr se sna podle

vnjch charakteristik urit osobn charakter jedince. Jedn se o formu lidov fyziognomie.43

Nejvce povr vztahujcch se k osobn charakteristice j uruje podle tvaru tve: ,,elo

zk a nzk znamen mal vlohy duevn a zrove nenasytu, jedlka.44 Naproti tomu lid

z vysokm elem se za moudr pokldaj. Pesto v lidovch povrch na kadou negativn

charakteristiku existuje pozitivn odpov. Takto se hanliv lid s nzkm elem vysmvaj

lidem z vysokm elem: ,,Vl m vysok elo a je sprost vl.45 Hlava je sdlem lidskho

ivota, protoe hlavou se lovk rod.46 Nkter sti lidskho hlavy mohly tak slouit

k prognzm. Zn-li v pravm uchu, mluv o vs lid dobe, ale zn-li v levm uchu, lid vs

pomlouvaj. Sta se pak pouze kousnut do malku a dotyn klevetnk si pikousne jazyk.47Na

nose se poznval blzk skon lovka .,,Nos mu kon - umr.48Mkk nos zna tak le. Oi

v lidovm prosted vyjadovaly lidsk emoce. Zlost, smutek, zamilovanost a lidskou dobrotu.

Pokud nkoho svrb prav oko, uvid nco rd a pokud lev, uvid nco nerad.49 Vlasy byly

v lidovm podn nositely nemoc, jako napklad zimnice. Proto se na urit stromy zavovaly

i zavrtvaly.50

Vedle oblieje byla ruka nejdleitj st lidskho tla pi urovn lidsk povahy.

Rozeznvala se ruka irok, pracovn a citliv. Tak teplota ruky svdila o lidsk povaze.

51

Nohy jsou v lidovm podn symbolem sly i slabosti. Mnohem mn pozornosti vnovalo

lidov prosted vnitnm orgnm. Napklad co se te lidskch sval, existuje jedin povra.

41Kolektiv autor,Nrodopisn encyklopedie,str.464.42Tamt,str.460.43Nrodopisn encyklopedie, str. 502.44Josef im: Lidov lkastv v eskoslovensku, Brno 1946, str. 2545Tamt, str. 2546Tamt, str. 33.47Tamt, str. 53.48Tamt, str. 49.49Tamt, str. 41.50Tamt, str. 38.51Tamt, str. 68.


13/144

12

Pokud m dtmasit prostek pod pravou rukou bude mt velkou slu.52Kosti obsahuj zsti

ducha zemelho, proto se tak pouvaly na vrobu amulet. K len se tak pouval mech

z obencovy lebky.53 Dobr aludek zna trplivost.54 Dobr plce jsou hlavn podmnkou

zdrav. Srdce je v lidovch pedstavch sdlem emoc.55Mozek naproti tomu sdlo rozumu.

Krev v sob skrv dui lovka, protoe pokud lovk vykrvc, zeme. Krev erstv

satho platila za livo proti padoucnici. Krev se tak pouvala jako diagnostick prostedek

pi poutn ilou. ,,Je-li krev pniv, znamen to kael, je-li hust, zle se m lovk v prsch.56

Poutn ilou byla dleit praktika lidov medicny. Filozofie poutn ilou stoj na mylence

zbaven tla zkaen krve.57Napklad bolky na tle mou pochzet ze zkaen krve.58Tyto

pedstavy v sob uchovvaj mylenky antickho lkae Hippokrata o zdrav jako rovnovze

zkladnch tlesnch v. tyi zkladn prvky - voda, vzduch, ohe a zem v pedstavch

hippokratik maj vlastnosti vlhka, chladu, tepla a sucha. Tyto zkladn ltky koresponduj

v lidskm tle se tymi tlesnmi vami krv, hlenem, lutou lu a ernou lu.59 Na

zklad tchto pedstav vznikl tak zpsob lidovho len pomoc bank. Podle zpsobu

aplikace se rozdlovaly na such baky a krvav baky. Such baky se rozeht pouze

pikldaly na ki, kdeto krvav banky byl spojeny s naznutm ke. Baky se pikldaly na

lidsk tlo pomoc obrazovch tabulek urujcch vhodn msta takzvanch minuic.60 Mn

drastickou metodou zbavovn tla nezdrav krve bylo pikldn pijavic.61

Protikladem tla je lidsk due. Josef im na zklad sesbranch povr vyvozuje

pedpoklad, e lidov prosted vytvoilo originln pojet dualismu tla a due. ,,Tak ustlil se

v nzoru lidu o dui dualismus, jakho dn soustava nboensk nevyvinula.62im tak

z lidovch povr vyvozuje, e lid zastval vru v pevtlovn du do zvat, stroma rostlin.

Jako pklad uvd vru v to, e se due nevitek pevtluj do holubic a due zloinc do

krkavc. ,,Na Vizovicku vyprvj, e ovocn vestkov strom uschne a hyne proto, e se

z trnek pal slivovice, ponvad se tm zroveve stromech tch sdlc due pl.63

Dleitm prvkem lidov vry, ke ktermu se vztahovala ada povr byl oistec due.

,,Kdy psk v kamnech, kaj na Daicku, e jsou to duiky v oistci i hzej do ohn

drochrky z chleba.

64

imovy post

ehy ohledn

nboenstv musme p

ijmat s rezervou,

protoe se nejednalo o jeho hlavn zjem. Tento moravsk lkrnk pispl hlavn svmi

52Tamt, str. 28.53enk Zvrt: Mech z obencovy lebky za Rudolfa II, esk lid,ro1907,s.1654Tamt, str. 80.55Tamt, str. 87.56im, str. 223.57Nrodopisn encyklopedie, str. 435.58im, str. 128.59L. Niklek, K. Stein: Djiny medicny v datech a faktech, Praha 1985, str. 21.60Nrodopisn encyklopedie, str. 820.61Nrodopisn encyklopedie, str. 820.62im, str. 234.63im, str. 233.64im, str. 233.


14/144

13

poznatky ohledn etnomedicny a etnofarmakologie.65 V jeho osob se spojoval odbornk na

farmacii s nrodopiscem.

Dalm autorem jen ns informuje o pedstavch tkajcch se lidskho tla je enk Zbrt.

Osobnost Zbrta v sobodr celou kontroverznost eskho nrodopisu. Pestoe stl u vzniku

dleitho nrodopisnho asopisu esk lid, tak jeho hlavnm zamenm zstvala kulturn

historie.66Jak jsem ve uvedl, nrodopis v sobzahrnuje umlou smsici etnografie, historie,

muzeologie a archeologie. Prv tato neujasnnost pedmtu zkoumn se pln odr

v Zbrtovkoloslnm dle. Jeho prce Staroesk tlovda a zdravovda svm nzvem evokuje

blzkost k nrodopisu, ale ve sv podstat se jedn o historickou popisnou prci. Zbrtovi se

asto vytk pozitivistick shromadovn fakt bez hlub analzy.67 Staroesk tlovda a

zdravovda nepopisuje pedstavy venkovskho lidu z konce devatenctho a potku dvactho

stolet jako je tomu u ime, ale jedn se spe o historick prameny ze stedovku a

novovku. Zbrt se domnv, e pedstavy o lidskm tle ve stedovku byly poplatn

starovkm pedstavm o tyech ivlech (Aristoteles, Ptolemaios). Tyto tyi ivly jsou zem,

ohe, voda a vzduch. ivly maj pslun vlastnosti horko, vlhko, studeno a sucho. Cel svt je

sloen z tchto ivl a jejich vlastnost. lovk jako mikrokosmos chov v sob zastoupen

tchto ivl a jejich vlastnost. Podle pevaujcho zastoupen ivl a vlastnost se uruje

celkov charakteristika lovka. Napklad pokud dominuje ivel zema lovk m vlastnosti

studena a sucha. V tomto ppadje melancholik neboli kalokrevn. Kalends minuic vydan

od Pavla Olivetskho /zemel 1534/ spojuje tyto charakteristiky s lidskmi vlastnostmi.

Melancholici jsou bled, tla hrubho, leniv, nedbal, ospal, nepamtliv, zvistiv, neetrn,

lekav, starostliv, nesml, smutn, samostatnost oblibuj, k hnvu nerychl, ale trvanliv,

nevtipn, emu se nau, nebrzy zapomenou.68 Zbrt pedstavy o tyech ivlech dav do

souvislosti s celkovou kosmologi stedovkho lovka. Opr se pi tom Svatovtsk rukopis

ze trnctho stolet, kter obsahuje bseAlan, aneb o mravnm obnoven prvotn dokonalosti

lovka. Planety v tto bsni se skldaj vdy ze dvou ivl a psob na lovka a vekerou

produ blahodrni negativn.69 Jetvce tuto nauku prohlubuje Tom ttn v dle ei

besedn. ttn tak propaguje nauku otyech ivlech, z nich se skldaj planety, ale navc

pidv tak pt element a to essentia. Zempevnstoj na jednom mst, ale za povtm a

ohovm kruhem ji obhaj planety. Kad planeta sdl v jednom nebi. Prvn nebe obydluje

Msc a za nm Merkur, Venue, Slunce, Mars, Jupiter. Sedm nebe obvaj vechny ostatn

hvzdy. Za tm vm je kitlov nehybn nebe, kde sdl andl a svat. To ve spojuje

65Nrodopisn encyklopedie, str.41.66Nrodopisn encyklopedie, str.263.67Nrodopisn encyklopedie, str.264.68enk Zvrt: Staroesk tlovda a zdravovda, str. 5-7.69Zbrt, str. 9-10.


15/144

14

dohromady Bh.70Lidov litelstv vysvtluje Zbrt jako prnik tchto uen mezi lid: ,,Co pak

bylo tmto vdou, z toho vvojem asovm a neporozumnm utvoil si lid, vzdlen od tto

neuen uenosti, povru a peitky.71

Prvn eskou tlovdu napsal roku 1574 Matou Filomatesa Daick a nazval j O vyven

a vysokm dstojenstv lidskho pokolen i o divn fabrice a zpsobu usilovn oudov v tle.72

Zbrt se domv, e dobov kosmologie mla velk vliv na Daickho dlo. Pro Daickho je

dleit v jakm dni se kdo narodil, protoe kadmu dni kraluje rozdln planeta a ta uruje

osobn vlastnosti jedince. Nedle je napklad ve znamen Slunce, kdeto pondl kraluje Msc.

Anatomick poznatky Daickho vychzej hlavnz dla vlmskho lkae Andrea Vesaliuse,

kter je povaovn za otce anatomie. Poznatky o lidskm tle zskval na zkladpitvy a ne

studiem antickch autor, jak se dlo doposud. Daick dle erp z dla Galna a samozejm

se v jeho dle objevuje Hippokratovo uen o tyech ivlech vztahujc se k lidsk krvi. Daick

doporuuje pro sprvn fungovn vnitnch orgnuvn bylin i poutn ilou.73Zbrtov

mylence o univerzitnm uen, kter mezi nevzdlanm lidem nabralo formu povry nejlpe

odpovd technika bakovn stojc na Hippokratovuen o tyech ivlech, projevuj se skrze

krev. Pi aplikaci baek se kladl velk draz na planetrn dobu. Bakovn se v echch

udrelo a do druh svtov vlky.74 Pestoe inek bank stoj zejm na racionlnch

zkladech,75 pesto se v nich uchoval mal artefakt stedovkch pedstav o lidskm tle a

kosmologii. Poutn ilou pomoc bank, kter bylo nejbli Hippokratov uen

z hygienickch dvodzaniklo.

esk nrodopis nm pedkld nejednoznan obraz lidskho tla. Tato nejednoznanost

je vyvolna dvma aspekty. Prvn se skrv v samch trobch nrodopisu, kter vce ne

vdou formovanou na zklad metodologie, je vdou formovanou na zklad ideologie.

Nrodopis pracuje z nexistujc kategori lid. Dky tto nevyjasnnosti nrodopisu se pod jeho

hlavikou me skrvat jak lkrnk im, sbrajc poznatky z etnomedicny na moravsko-

slezskm pomez, tak tak historik Zvrt, pracujc ze stedovkmi a novkmi lkaskmi

spisy. Druh aspekt spov v tom, e zejmneexistovaly jednotn pedstavy o lidskm tle.

Dobe tento aspekt vystihuje citt Caroline Bynumov: ,,Prohlsit, e lka

i, rabni,

alchymist, prostitutky, kojn, kazatel a teologov ve stedovku sdleli jeden koncept tla, by

bylo stejnneoprvnn, jako tvrdit, e Charles Darwin, Beatrix Potter, pytlk a vesnick eznk

sdleli jeden koncept krlka.76 Pesto se meme pokusit roztdit mylenkov koncepce

vztahujc se k tlu:

70enk Zbrt: Staroesk tlovda a zdravovda, str.10.71Zbrt, str.8.72Nrodopisn encyklopedie, str. 502.73Zbrt, str. 162-206.74Nrodopisn encyklopedie, str. 820,75Josef Zentrich, Josef Jon: Vnzelen nadje, st nad Labem 1990, str. 37.76Eleonora Hamar: Nboenstv a tlo, Teoretick perspektivy v diskursu religionistiky, sbornk Nboenstv


16/144

15

1. Sociln fenomn tla. - Mary Douglasov pojm tlo jako kulturn symbol. Pirozen tlo

podle n neme existovat bez sociln a kulturn dimenze.77 imem sesbran povry

ohledn lidskho tla a z nj odvozench osobnch charakteristik ukazuj prv tento sociln

charakter pi pojmn tla. Tlo v tchto povrch je tsnspjato s chovnm lovka. ,,Kdo m

oi mal, m pi sob zl iny a jest velik ctitel pit.78 Tvar sti oblieje je symbolem

uritho socilnho chovn. Mary Douglasov k, e tlo pedstavuje v symbolickch

systmech zkladn metaforick a referenn rmec.79 Lidov fyziognomie je ukzkou

symbolickho sytmu ukazujcho sociln vztahy na symbolickm pojman lidskho tla.

2. Magick vnman lidskho tla. - Frazerovu pojet kontaktn magie nejlpe v eskch

povrch vztahujcch se k tlu odpovd pojet lidskch kost. Mylenka kontaktn magie stoj

na pedstav, e vci kter byly jednou spojeny mus zstat i pot, co byly od sebe navzjem

odleny.80Tuto mylenku potvrzuj povry, kter zaznamenal im: ,,Nejvt moc pikldala

se kostm mrtvho, ponvad se pedpokldalo, e v nich sidl jetdue mrtvho.81Podobn

povry v livou moc se tak spojovaly s kostmi svdc. Stejnou pedstavu tak popisuje Zbrt

v lnku vnujcmu se mechu z obencovy lebky.82

3. Filozoficko kosmologick pedstavy o lidskm tle. - Nejpropracovanj kosmologick

pedstavy se vztahovaly k lidsk krvi, co bylo spojen s lebnou metodou poutn ilou.

Koeny tchto pedstav meme spe hledat v kruzch uenc odkud pronikaly do lidovho

prosted.83 Uplatovaly se v nich Hippokratovy pedstavy o tyech ivlech, projevujcch se

v rznch druzch lidsk krve a urujcch lidsk vlastnosti.To ve korespondovalo s astrologi.

Nejednalo se o lidovou formu astrologie pracujc pouze z fzemi Msce,84 ale o

propracovanj formu astrologie, kter pila z arabsky mluvcch zem ve dvanctm stolet.85

Lidsk krev v tchto pedstavch odr zkonitosti celho univerza.

I.4. Pozitivn sly

Tradin medicna pouv irokou klu prostedk, kter se z dnenho hlediska mohou

jevit jako magie, ale z dobov perspektivy se jednalo o racionln lbu. Tradin medicna je

sms racionlnch poznatk

spojench s postupy stojcmi na principech magie a

ist

nboenskch prostedcch. Mezi racionln prostedky chrnc lid ped nemocemi patila

a tlo, Brno 2006, str. 15.77Hamar, str. 20.78im, str. 43.79Hamar, str. 20.80Frazer James George, Zlat ratolest, Mlad fronta, Praha 1994, str. 39.81im, str. 205.82enk Zbrt, Mech z obencovy lebky za Rudolfa II, esk lid,ro1907,s.16

83Zbrt, str. 8.84Richard Kieckhefer: Magie ve stedovku, Praha 2005, str. 106.85Kieckhefer, str. 143.


17/144

16

stdmost v jdle, hygiena, vykuovn jalovcem pro istotu vzduchu, koupele.86 Mezi

prostedky len patilo napaovn, pocen, mase, lba sluncem, ohnm, vodou. Z dnenho

hlediska se jev kurizn lba netradinmi prostedky, jako jsou vmeky lidskho tla, sliny,

mo, krev, sti tl zvat. Pesto nkter tyto postupy se do souasnosti zachovaly v alternativn

lb. Jedn se napklad o pouit moi jako desinfeknho prostedku v ppad, e nen jin

prostedek k dispozici.87 Z tohoto pkladu meme usuzovat, e nkter postupy maj

racionln jdro.

Jin litelsk postupy spe stoj na magickm zpsobu uvaovn. imo nich mluv

jako sympatick lb. Tato lba mylenkovodpovd Fraserovhomeopatick magii, tedy

principu, e podobn vytv podobn. 88 V eskm prosted se tato mylenka vyjadovala

renm ,,m sobublil, tm se le.89V praxi to znamenalo napklad to, e se omrzliny se

potraly ledem a snhem. I podobnost barvy hrla v len vznam. Blmo se stralo blm

pltkem.90Mezi magick postupy meme tak zaadit penen nemoci na zvata.

Ve venkovskm spoleenstv hrla dleitou lohu voda. Tradin medicna uplatovala pi

pojmn vody urit dualismus. Rozeznvala ivou a mrtvou vodu. iv voda je pramenit

voda prtc ze studnek, pouvan na rzn vyrky. Mrtv voda se nabrala ze stojatch vod

i to byla voda, kterou se umvaly mrtvoly. Takov voda se pouvala proti padoucnici a

omdlen.91V lidov magii mla ochranou funkci tkrlov voda, svcen na svtek T krl.

Tato voda, vypit veer na Ti krle, mla chrnit ped nemocemi po cel rok. Dal svtky,

kter byly spojeny s obadnm vyuvnm vody byly Velikonoce. Na Velk ptek se

praktikovala obadn koupel, kter mla pispt k ochran ped konmi nemocemi.92

Samostatnou kapitolu pak tvo vra v uzdravujc moc livch studnek. Vra v to, e z vody

vzeel ivot, me mt velmi star koeny.

S velmi odvnou a diskutabiln teori pichz Ji Pavelk. Vychz ze smutn

skutenosti, e na zem ech se nezachovaly adn psemn prameny o slovansk mytologii.

Pavelk se domv, e jej zbytky meme najt v lidov slovesnosti. Podle jeho nzoru je

nejvce tchto mytologickch prvkv legendch v nich vystupuje Kristus a apotol Pavel. Ti

pr nahradili p

vodn pohansk bostvo. Dokld to na pbhu dvky je nem

la p

irozen. Petr

j poradil, aby si nah lehla do jezera. Kdy tak uinila piletl p a klovnutm jej vytvoil.

Dvka si vak stle stoval, e nem ochlupen. Petr ji pak poradil, aby cel postup zopakovala

a skuten z jezera piplavala lyska a vytvoila j ochlupen. Jej posledn stnost se tkala

absence dt. Petr j tedy do tetice poradil aby cel postup zopakovala. Z jezera se vynoil

86im, str. 99-120.87Jitka Lenkov: Velk kniha alternativn medicny, Praha 2001, str. 234-235.88Frazer James George: Zlat ratolest, Mlad fronta, Praha 1994, str. 19.89im, str. 152.90im, str. 152.91im, str. 174-175.92Vra Frolcov: Voda v esk velikonon tradici, sbornk Kult a ivly, Vsetn 1999, str. 137-138.


18/144

17

pstruh a ten j oplodnil. Z tohoto spojen se narodil chlapec a dvka a z nich vzelo souasn

lidstvo. Pavelk se domv, e zvata v pbhu jsou totemistit prapedci rodu. Pedstavu o

lidstvu, kter vzelo z ryby spojuje s podobnmi mytologiemi moskch nrod. Tak to, e

zakladateli lidskho rodu jsou blzc pbuzn, ad jako argument potvrzujc archainost

legendy.93Pavelk se profiluje jako pozdn zastnce mytologick koly.

im tak zastv nzor, e Slovan vili, e veker it pochz z vody.94 Z tohoto

nzoru tak vyplv vra v livou moc vody. Naproti tomu Vavinov zastv nzor, e vra

v livou moc vody je soust kestansk nauky. ,,V kesanstm podn byla voda pslibem

ivota vnho. ,,Kdo by se napil vody, kterou mu dm j, nebude znit navky. pravil

Je.95Nzor, e vra v zzranou moc vody m koeny v kestanstv tak podporuje fakt, e

uctvn zzranch studnek se nejvce rozilo v dobbaroka.96

Pi studiu lidov kultury narame na dva interpretan pstupy .97 Autoi, jako napklad

Pavelk nebo im, pojmaj nkter fenomny lidov kultury jako autentick projev starho

pohanskho nboenstv, pikryt jemnou plachetkou kestanstv. Jin, jako Vavincov,

zdraznuj spe kestansk element, kter formoval mylen lidovch vrstev. Kter pstup je

bl pravd z dnenho hlediska meme tko posudit. Odpov nm me pinst pouze

budouc bdn v problematice synkreze starch nboenskch tradic s kesanstvm. Monou

odpovnm mohou pinst archeologick pamtky vizulndokldajc prbh synkreze. Tato

synkreze se vak odehrvala v 6. a 10. stolet, co je velmi dvn doba od souasnosti. Proto je

velmi tk posoudit, kde jak fenomn m koeny.

Lebn inek se v tradin medicnpisuzoval tak Slunci. Oplen sluncem se v tradin

medicnpokldalo za zdrav.98 Dleitou lohu pi len nemoci pipadla lidov astrologii,

vnujc se nejlpe pozorovatelnmu tlesu na obloze, a to Msci.99Nemoci se lily ve shod

s msnmi fzemi. S ubvnm Msce mla tak nemoc ztrcet na sle. Naopak pi novm

Msci se otvraj star rny. Lid se tak modlili za zdrav smrem k novmu Msci. plnk

pomhal zahnat loutenku, pokud se lovk pi nm vymoil na trvnk. Podobn Slunce

ovlivovalo prbh nemoci. Pi vchodu Slunce nemoc nabrala na sle, pi zpadu j ztrcela.100

Pi m

snm svitu se tak sbraly byliny, nap

klad na Chrudimsku.

101

Pi poutn ilou i bankovn se samozejmuplatovaly sloitj astrologick pedstavy,

ale jak u jsem ve zmnil, nejednalo se o lidovou astrologii. Setkvme se zde

s propracovanj formou astrologie pronikajc do lidovho prosted skrze minuce. Nejvce ns

93Ji Pavelk: O dvce a rybaneb o tom jak vznikli lid, sbornk Magie a nboenstv, Velehrad 1997,str. 185-187.

94im, str. 174.95Valburga Vavinov: Mal encyklopedie Vnoc, Praha2001, str. 153.96Nrodopisn encyklopedie, str. 491.97Zdenk Smetnka: Archeologick eduty, Praha 2003, str. 110-119.98

im, str. 172.99Kieckhefer, str. 106

100im, str. 145-146.


19/144

18

o vznamu kosmologickch tles v tradinm prosted vesnice informuje symbolika lidovho

umn. Nejrozenj jsou solrn symboly, vyskytujc se v podobkruhu s vepsanm kem

na moravskch kraslicch, modrotiskovch tkaninch, domech a nbytku.102 Nkte autoi se

domvaj, e tento symbol ml blahodrn a ochrann vznam.103 Jin autoi, jako napklad

Olga Danglov, jej vnmaj jako pouh vizulnasociativn symbol bez magicko-

kosmologickho vznamu.104 Men vznam v lidovm umn hrla symbolika Msce,

vztahujc se pouze k nkterm ikonografickm ztvrnnm Madony. Motiv hvzd je po Slunci

nejastji ztvrovanm symbolem v lidovm umn a vztahuje se tak k ikonografii Madony a

Jana Nepomuckho.105V lidovm prosted se uchovala vra, e kad lovk m na nebi svoji

hvzdu a pokud ta hvzda spadne, dotyn zeme.106

Zajmavm zpsobem lby byla lba pomoc hromovch kamen. Tyto hromov kameny

vznikaly na mst, kde udeil blesk. Mohl se tak zskat kopnm, ale hromov kmen se zar

sedm shdo zema lid ho mohou objevit a za sedm a sedm let. Dal se tak opatit umlm

zpsobem, kdy se vezme rukou obvzanou blm tkem normln kmen a hod se za hlavu

na strom a po bouce se znovu najde. Ve skutenosti byly hromov kameny vtinou lomky

meteorit nebo na polch nachzen zbytky prehistorickch kamench nstroj jako mlaty,

klny, sekery. Za hromov kmen se nkdy povaovaly zkamenliny plotice. Hromov kmen

se ml vyznaovat neobvyklou chladnost.107 Potrali se jm bolav msta, dodval slu

churavm dm a lil bolest. Pouval se pi bolestech v krku, zub, hlavy, pi utknut hadem,

loutence, padoucnici, revmatismu. Smchan s koalkou psob na moov kmen. Noen na

krku propjuje svmu vlastnkovi neobyejnou slu, podobnou silm je panuj pi bouce.

Pouvali jej tak zakvai na odhnn zlch duch. Lidov pedstavivost se domvala, e se

jedn o hroty blesku spadl pi bouce.108Livou moc mu propjil pr sm Lucifer, ale tato

sla je dobr, protoe duch mu dal Bh. Hromov kmen tedy stoj na principu kontaktn magie.

Prvn zmnky o liturgickm uctvn svatch nachzme v druh polovin 2.stolet. Prvn

osoby, kter se tily tomuto uctvn byly muednci. Byli zpravidla uctvni v obci, kde se

nachzel jejich hrob. Prvnm muednkem, ktermu obec prokazovala kultickou ctu byl

Polykarp ze Smyrny, biskup a muednk. K

esan se v den smrti mu

ednik

shromadovali u

jejich hrob. Brzy se na rovemuednkm postavili apotolov. Vedle muednka apotol

byla projevovna cta tak vyznavam, tedy tm, kte sice nezemeli muednickou smrt, ale

byli vystaveni muen i vznn. Po skonen pronsledovn byli uctvni vznamn

101im, str. 182.102Olga Danglov: Slnko, meisac, hviezdy v mytologickch predstavch a udovej obrazotvornosti, sbornk Kult

a ivly,Vsetn 1999, str. 240-242.103Nrodopisn encyklopedie, str. 1018.104Danglov, str. 242.105Nrodopisn encyklopedie, str. 1018.106

Danglov, str. 247.107Alena Plessingerov, Josef Vaeka: Boue a hromov kmen v lidovch pedstavch,vea obyejch, sbornk Kult a ivly, Vsetn 1999, str. 210-211.


20/144

19

biskupov a crkevn uitel. cta se tak vzdvala asketm a pannm. Crkev musela vdy

bojovat s nemrn narstajcm potem svtc. Musela proto zavst oficiln postup

svatoeen.109Pesto stle hrozilo potlaen liturgickho vznamu roku na kor slaven svtku

svatch, proto tridentsk reforma zredukovala poet svtk. Barokn doba vak znovu pispla

k nrstu svtk. Posledn redukci potu slaven svtksvatch provedl II. vatiknsk koncil,

kter vyzdvihl pouze svtce s univerzlnm vznamem pro celou crkev.110Oficiln stanovisko

souasn crkve k slaven svtk zdrazuje, e svtky svatch nesmj zakrt vznam

tajemstv spsy. Svat jsou prostedkem jak oslavit Boha, protoe ,,ukazuje svoji slvu na svch

svatch.111Pouvan ostatk svatch pi len crkev nezakazuje, ale zdrazuje autentick

pohnutky stojc na ve pi prci s nimi.112U uctvn obrazcrkev zastv stanovisko, e se

obrazy nemaj uctvat pro nsam, ale pro to, co zobrazuj.113

Na lidovou zbonost a vztah ke svtcm mlo velk vliv baroko. Proti stedovk gotick

zbonosti, kter byla spe stdmj, je barokn zbonost okzalej.114 Modlitbm a svatm

obrazm se pipisovala skoro magick moc. Zdenk Nepor se domv, e klem k pochopen

barokn zbonosti je nov provan tlesnosti. V baroku se rozdl mezi profnnm a sakrlnm

stral. Ukazuje se to na velmi obvyklch baroknch poutch, kde se profnn krajina mn

v transcendentln prostor pro putujc.115 Tento proces ukazuje na pojet tlesnosti, kter se

ovem neukazuje pouze v baroknm vtvarnm umn. Nboensk tmata byla ztlesovnai

v profnnm svt. ,,Katolit svtci, Marie a Je nebo Svat Duch na protestansk stran

,,vstupovali do bnho profnnho svta, psobili v nm nezdka vedeni lidovmi magickmi

praktikami.116Prost vc si tedy z katolick vrouky vybrali symboly, kter jim byly blizk.

Barokn setkvn profnnho a transcendentnho, relativizujc pozemsk ivot, byla

obyejnmi vcmi pevdna do skoro magickch forem. Tato zbonost podle Nepora

mnohdy petrvala hluboce do devatenctho stolet.

Podvejme se tedy ble, jak konkrtn souvisel kult svtc s lenm. im rozdluje

dvod patronace svtcnad rznmi stmi lidskho tla na dva druhy. Podle zpsobu jakm

byl konkrtn svtec umuen. Svat Barbora, sv.Agta a sv. Lucie ochrauj oi, sv. Apolena

zuby, sv. Blaej choroby krn, sv. Hta vyzv p

i utknut hadem, sv. Barbora proti

netovicm, sv.Ma Magdalna proti ri a ntce, Svat Fabin a ebestin, sv. Rochus a sv.

Rozarie proti nakalivm nemocem. Pi tkch porodech svat Kajetn. Druh dvod

patronace nad stmi tla je dn zpsobem jakmi jsou svtci vyobrazovni. Napiklad svat

108Plessingerov, str. 210-211.109Vera Schauber,Hanns Michael Schindler: Rok se svatmi, Kosteln Vyd 1994 , str. XIII.110Schauder, str.XIV.111Direkto lidov zbonosti a liturgii, Kosteln Vyd 2007, str. 157.112Direkt, str. 161.113Direkto lidov zbonosti a liturgii, Kosteln Vyd 2007, str. 162.114

Ludmila Tarcalov: Kult svatch patrunsk hody, Kult a ivly, Vsetn 1999, str.77.115Zdenk Nepor: Tlo a tlesnost v lidovch nboenskch pedstavch 18. stolet, sbornk Nboenstva tlo, Praha 2006, str. 112


21/144

20

Polonia dr klet a proto je patronkou trpcch bolest zub. Svat Otilie je vymalovan

s dvma oima, kter j uzdravil Bh, proto je patronkou o. Jako posvtn obraz se uctval

obraz sv. Anny v chrmu sv. Vta v Praze.117

Nkter pklady svd o tom, e dvody k uctvn, tak jak je popsal imnemusej bt

tak jednoznan. V estnctm a sedmnctm stolet se til velk pozornosti lidov zbonosti

mistr Jan Hus. Byl tak brn jako ochrnce proti bolesti zub. Jako ochrann praktika proti

bolen zub se praktikovalo lban kazatelny v Betlmsk kapli i pouvn prtek z tsek

Husova rodnho domu. Kultu uinila konec a protireformace.118

S uctvnm svatch a tak Panny Marie souvis votivn dary. ,,Votivn dar je pedmt

vnovan nadpozemskm, nadpirozenm silm za elem jejich pznivho naklonn, pro

vyslyen prosby drce nebo jako projev dkuvzdn za obdrenou pomoc.119Hana Dvokov

popisuje ti druhy vot. Vota zslibn - vnovan za elem vyslyen prosby, vota dkovn

vnovan po vyslyen prosby a vota kajcn.120Vota maj podobu pennch dar, perki

obrzk. Nejvce z problematikou len souvisej ,,identifikan obtiny, neboli kopie

pevnz vosku vyjadujc postien orgny. V esk republice se zachoval velmi mal poet

votivnch dar. Nejvyznamnjmi msty pro votivn dary byla Svat Hora u Pbrami a Svat

kopeek u Olomouce.121 Zvln votivn dary se vztahovaly ke kultu svatho Linharta. Byly

vtinou zhotoveny ze eleza, a protoe svtec byl patronem dobytka jednalo se vtinou o

elezn figurky zvat. Tyto figurky mly pomoci pi uzdraven dobytka i nalezen ztracench

kus.122

Richard Kieckhefer rozliuje ti druhy slovnch formul pouvanch pi len. Prvnm

zpsobem jsou modlitby, tedy prosby obracejc se k pmo k Bohu, Kristu, PannMarii nebo

svatm. Druhm zpsobem je poehnn majc formu pn, kter jsou adresovna pacientm.

Tet zpsob je zaklnn, kter rozkazuj nemoci.123Anna Engeling rozdluje slovn rituly na

dva typy. Rituly kde sacrum me psobit a na rituly kde sacrum u psobilo. Prvn skupinu

rozdluje jetna dvpodskupiny. Rituly provozovan za elem, aby se nco stalo - sem ad

autorka zaklnan. Druhou podskupinu tvo rituly, kter maj ochrann vznam. Tyto ochrann

rituly rozdluje na ty, co slou vyhbn se net

st a rituly p

edchzejc n

emu neboli

zaehnvac. Do skupiny, kde u sacrum psobilo, zaazuje rituly napravujc stav vc a to

jsou zakn.124 Nrodopisn encyklopedie rozdluje zakvn, kter slou k nprav

negativn vci a zaehnvn kter ochranuje ped nedoucmi jevy. Zaehnvn m mnohdy

116Nepor, str. 115.117im, str. 119.118Nrodopisn encyklopedie, str. 324.119Nrodopisn encyklopedie, str. 1153.120Hana Dvokov: Problm votivnch darv okruhu lidov religiozity, Kult a ivly,Vsetn1999, str. 59.121Dvokov, str. 63.122

Narodopisn encyklopedie, str. 504.123Richard Kieckhefer: Magie ve stedovku, Praha 2005, str. 88-89.


22/144

21

formu modlitby.125Jako zaehnvac formuli meme tak pokldat modlitby spojen s dlkou

Krista. Jednalo se o svitek, na nm byla popsna dlka Krista, spojen se zdlouhavmi

modlitbami. Tento amulet ml pevnochrann rz.126

Zakavn m jinou strukturu ne modlitba. Sla zaklnadla spov v odvoln se na Boha

i Jee Krista.Vtinou se tato formule pron na zatek zaklnn: ,,Pn Bh naped, Pn

Bh za mnou, Pn Bh nade mnou, Pn Bh ra poehnati co j budu ponati.127Po tomto

vodu nsleduje rozkaz k nemoci, aby odela do pustch mst, kde neme nikomu kodit. ,,Ve

jmnu Boha Otce! Zaehnvm vs vechny bolesti, dte tam, kam vs posl Pn Bh sm, na

pusty, hory, mezi kopce, trniny a studniny, tam se mnote tam se paste a tomu tlu pokoj dejte!

Potom udl nemocnmu ti ke, modl se tikrt Oten, Zdrvas a Vm v Boha a

naposledy dod amen. 128 Kieckhefer se domnv, e odkazy na posvtn biblick udlosti

nejsou pouh prameny sly, ale slou jako archetypln vzorce, podobn k procesu

uzdravovn.129 ,,Prosm Otce, Svatou Trojici, aby mn byla npomocnici vyletla. Dte dva

svaty na horu Olivetskou, vemte tam bernka z vlny, z rvy vina, z olivy oleje a set ete tm toho

tla bolesti. Vodo, vodice, dobr pomocnice, abolest pestane a zdrav nastane! Domhej mn

k tomu Bh Otec, Syn a Bh Duch svat. Amen.130 Biblick postava i svat vedou nkdy

v zakvn s nemoc dialog ,,la panenka Maria po louce, potkal stle stlouce. Kam jdete?

Vrate se! Jste-li z vtru, jdte do vtru, jste-li z vody, jdte do vody. Pek se tikrt, pomodl

se Oten a Zdrvas ku svat Apolen, amen.131 Nemoc v zakvadlech funguje jako

duchovn bytost. Nkter zakvadla proto nemoc lkaj, aby vyla z tla. ,,Ntko loupajc,

stle pchajc a re plc, j vs zaehnvm na hory a skly. Jsou tam ti studnky, jedna

pln masa, druh pln krve, tet pln kost, a tam se mete pormotit dosti132

V zakvan se projevuje tak magick vznam slic. Nespov pouze v doporuen

tikrt se modlit, ale tak v magickm zpsobu odpotvn nemoci. ,,Leela Panna Maria

v hrob, mla 9 netovic v sob, nebylo jich 9, byly 3, jedna byla erven, jedna modr, jedna

byla bl, dej Pn Je Kristus, aby nebyla adn. Nebyla jich 9, bylo jich osm (stle tak a

potom) nebyla jedna, nebyla dn.133Vra v innost zakan se poj s vrou v magickou slu

slova. Jedn se o slovn rituly. Tyto rituly nejsou pouze verblnmi, ale jsou verbln-fyzicko-

mentlnmi. Dleit je tak sociln aspekt.134 Slovn zakvan bylo spojeno s ritulnm

chovnm. Pkladem tchto ritulme bt napklad vyhnn mze. Zaehnvaka odm

124Zuzana Profantov: O magickj sile slova, sbor. Magie a nboenstv, Uhersk Hradit1997, str. 176.125Nrodopisn encyklopedie, str. 1196-1197.126nk Zvrt: Povra o dlce Kristov, esk lid, ro.1908, .17, str. 70-74.127Antonn Dvok: Lidov zaehnvadla z Kolnska, esk lid, ro. 1903,. 12.str. 133.128Josef Kol: Zakan ,,na vechny nemoci, esk lid, ro.1904, s. 13, str. 178.129Kieckhefer, str. 91.130Kol, str. 173.131Frank Bohumil: Zakvn nemoc z rakovnicka, esk lid, ro. 1903, is. 12, str. 432.132in, str. 140.133Mikolek Skalsk: Zakvan z Psecka, esk lid, ro. 1903, s. 12, str. 170.134Zuzana Profantov: O magickj sile slova, sbor. Magie a nboenstv, Uhersk Hradit1997, str. 177.


23/144

22

ti lce vody do ndoby. Po t svlkne pacienta a kem ho m tou vodou na spnkch, na

pedlokt, na prsou a pod koleny. Toti dl tou vodou kky. Pak tu vodu odm, a je-li j vc

ne ti lce trp nemocn jistmzemi nebo bytmi. Je-li j mn, jsou mze na stupu. Po tom

men vezme zaehnvaka nemocnho, odvede ho pod bez (nebo vezme jeho koilku, je-li

dt mal) a k ,,Dej ti Pn Bh dobr veer (nebo jitro) bze! J ti nesu ujmy mze. Jestli

nespj a nejed, aby Pn Bh dal, aby spali a jedli jak Pn Bh porou. Nyn se modl tikrt

Oten a Zdrvas a dje se tak ti dni rno a veer. Nikdo se pi tom nesm ohldnout ani

napravo ani na levo, aby se nevrtily. Voda se vylije budo ohnnebo na stechu, kde nikdo

nechod. Pozorovala jsem, e zaehnvaka, kdy chce mze strat, vodu nabr a po seten

z ndoby ji odmuje odlvnm a nsledovnje j vc. Dle toho asi se d stup nebo stoupn

nemoce.135Hrozilo tak nebezpe, e nemoc me pejt na zakvae. Jako obranu musel

zakva piichnout ke koen nebo se tikrt pevalit tam i zpt na drnu. Pi cest

k nemocnmu nesml tak z nikm promluvit a pozdji o len urit as nesml vyprvt.

Zakvamusel bt vkovstar ne pacient.136

I.5. Negativn sly

V tradinm lidovm litelstv se za racionln piny nemoc pokldaly jevy, je bychom

z dnenho hlediska mohli nazvat psychologick piny. Jedn se o prudk hnut mysli,

rozilen, ltost, zvist, zrmutek, strach, plin starosti a pemlen, zahlka. Tak morln

proheky pispvaj k tvorbnemoc - pat mezi noberstv a chlpnost. Je zajmav, e u

nai pedci povaovali nkter choroby za ddin, jednalo se napklad o souchotiny i duevn

nemoce.137V tradinch pedstavch o pvodu nemoci hrl tak lohu vtr. Zlm vtrem byl vtr

severn a jin. Naopak zdravm vtrem je vtr zpadn a vchodn.138

Mezi iracionln pvodce nemoci patil strach z uknut. lovk tak me uknout sm

sebe, proto pokud nco chvl, tak mus zaklepat tikrt zespoda na stl. Pokud lovka nkdo

uknul, projevuje se to u nj bytkem na vze a kyselm potem. Existoval soubor ritul na

odhalen uknut pomoc uhlk potpjcch se ve vod. Proti uhranut pak slou ada

zakvadel.

139

V pedchoz sti vnovan zakvn jsme vidli, e nemoc mla vrazndmonologick

charakter. Svat v zakvan vedli s nemoc dialog a samotn zakvamohl nemoc z tla ven

lkat. V tradinm vesnickm mylen existuj nznaky jistho dualismu. Vi pozitivnm silm,

kter jsou spojeny s kesanskou symbolikou vystupovali dmonick sly. Tento zpsob mylen

se projevuje napklad v apotropajn magii vztahujc se k slaven svtk. Tyto prvky meme

135Julie Vlaskov: Lidov zaehnvn, esk lid, ro.1903, s. 12, str. 78.136Nrodopisn encyklopedie, str. 1197.137im, str. 127-131.138im, str. 122.139im, str. 275-276.


24/144

23

rozeznat v ochrannch ritulech bhem tdrho veera, obadnm ochzen hospodstv i

ritulnm hluku a odhalovnm arodjnic na plnon mi.140Tko dnes urme, zda se jedn o

dvn zbytky magicko-kosmologickho mylen nebo o novj pedstavy vznikl pod vlivem

kesanstv. Tento aspekt, kdy na jedn stran vystupuj pozitivn kesansk elementy a na

druh strandmonick bytosti meme rozpoznat tak v pojet nemoci.

Zkuenost s parazity v lidskm tle zejmvedla v tradin medicnk domnce, e nkter

nemoci jsou zpsobeny ervy v tle. V povrench pedstavch byl erv zl duch. Existovaly

ti druhy erv. Jedni hlodaj srdce, dal pij krev a posledn ujdaj potravu. Jinm druhem

bytosti, kter ije v lidskm tle byla ,,matka. Na Slovensku existovala vra,e tato ,,matka je

tak v tle mu141.

Dnes je velmi tk urit jak nemoci se skrvaly za lidovmi nzvy. Pkladem toho je

nemoc koltun nkdy nazvan sktek. Pvodcem tto nemoci byl podle tradinch pedstav

sktek. Pod nzvem koltun se zejm skrvalo vce druh nemoci. Rozeznval se kudlat,

such, mokr a paskut. Kudlat koltun se projevoval slepenci vlasobsahujc zejmplsna

zrodky hmyzu. Jednalo se o kon onemocnn. Such a mokr koltun byl sloitjm vnitnm

onemocnnm projevujc se otoky a abscesy. Paskut koltun byl vrazn zmnami chuti. S

rozenm hygieny tato nemoc zmizela.142

Oustele, stly mly symptomy pchn v uch i bolesti hlavy. Pochzel z vody, vzduchu

nebo jej zapinil dmon i zl lovk. Stle se urovaly vloenm ovsa do vody. Potopila-li se

nejedn, se o stle, plave-li na hladin, jsou to stle.143

Ndcha je nemoc s dmonickou podstatou. Je to zl bytost v noci obchzejc staven a

buc na dvee. Kdo j oteve, dostane ndchu. Klepe tak na okno a ekne-li kdo ,,Copak?

dostane ntku. Ntka pochz z pynch andl, kter Bh zapudil a proto se mus toulat po

svt. Pro jej dmonickou podstatu se na n jako lku nejvce pouvalo z kn.144Tak re,

nazvan mtoha byla v tradinch pedstavch blzk ntce, proto se na n aplikovalo

zakvn. Netovice mly tak podobu dmona.145Mze jsou tak azeny mezi mtohy. Dtsk

plme bt zpsoben uknutm a dtsk choroby psotnk nebo tri duchy vyvolv zl bytost.

Zl vtr se nazval arkan nebo rarek. Rarek byla svtlkujc bytost. M

ra byla zl bytost,

pronikajc do staven v podobstnu, ern koky i stbla. Mra vznik z dtte, kter matka

po odstaven zaala znovu kojit. Mrou se tak stvaj lid narozen ze zuby v stech, jejich

due v noci opout tlo, aby mohla trpit ostatn lidi. Psoben mry se projevuje celkovou

zeslblost lovka. Jako ochrana proti me se pouvaj rzn magick symboly jako jsou

,,mu noha- plavu vidlaka (Lycopodium clavatum) v podob byliny i nakreslen jako

140Narodopisn encyklopedie, str. 1110.141im, str. 126.142Josef Zentrich, Josef Jon: Vnzelen nadje, st nad Labem 1990, str. 74.143im, str.291.144im, str.294.


25/144

24

symbol (pticp hvzda).146Mra odr vru v to, e due lovka ve spnku me opoutt

tlo. Naproti tomu upr je vyjdenm celoevropskho strachu z revenant.

Zosobnnm dmonickch sil byly arodjnice. arodjnice byli sousedky, kter mly kodit

lidskmu zdrav a dobytku. Nemoc vyvolan oarovnm se nazvala osuda. Tak stle se

nkdy pitaly arodjnicm. Proti arodjnicm se praktikovalo jak zakvn, tak tak rzn

byliny.147

Hrznjm projevem vry v arodjnice byly arodjnick procesy, kter doprovzely cel

stedovk. Krut excesy stedovkho pronsledovn arodjnic se echm vyhnuly a o to

krutj byly procesy v dob protireformace.148 V stch inkvizice mnohdy uvzly naprosto

nevinn lid, udan z osobnch i zitnch dvod. Jednalo se tak o jedince vymykajc se

svmu okol. Lid pli krsn nebo naopak pli okliv, osaml star osoby, duevn

nemocn a lid z fyzickou vadou.149Nkter procesy mnli politick pozad i se v nich odreli

napjat sousedsk vztahy.150Mimo tchto svtskch dvodstanuli ped soudem tak lid, kte

praktikovali lidovou magii.

Z jinho hlu se na celou problematiku podval Carlo Ginzburg. Podle jeho mnn se

pedchoz badatel pli soustedili na mylenkov koncept inkvizitor, kte byli ovlinni dly

jako je Kladivo na arodjnice. Ginzburg si viml, e mezi koncepc inkvizitor a vpovd

svdk existuje urit napt. Inkvizitoi se nsiln snaili mylenkov svt vypovdajcch

vtsnat do svch vlastnch pedstav. Cel tento proces ukazuje na pkladu benandant, kte

stanuli roku 1575 ped inkvizinm soudem ve Furlansku, kraji na severu Itlie. Obvinn

z arodjnictv se vehementn brnili, protoe oni sami bojuj ve jmnu Krista proti

arodjnkm. V such dny opout jejich due tlo a vyzbrojeni fenyklovmi vtvikami

organizovni po vzoru vojenskch kumpani svdj boj s arodjnky, kte jsou vyzbrojeni

stbly prosa. Bojuj o rodu v danm roce.151 Ginzburg tyto pedstavy spojuje taks vrou

v proces mrtvch. Domv se, e se jedn o pozstatky starho agrrnho kultu. V knize Non

pbh Ginzburg tuto mylenku rozvd a sna se najt v pedstavch sabatu ozvnu starch

euroasijskch pedstav a extatickch technik. Ginzburg na zkladrozborprocess nktermi

domnlmi

arod

jnicemi se domv, e sabaty m

ou bt poz

statkem vry v extatick kulty

keltsk bohyn.152 Podobn mylenkov pedstavy, tak jak je popisuje Ginzburg, tkajc

napklad ppad, kdy due oput tlo lovka za elem extatickch bitev i sabaty, kterm

pedsed bohyn, v eskm prosted nenachzme. Lydia Petrnov, kter se zabvala lidovou

magi, tak jak j popisuj smoln knihy mezi lety 1540-1630, vytyila ti zkldn skupiny zjm

145im, str.298.146im, str.282-284.147im, str. 303-307.148Narodopisn encyklopedie, str. 97.149Vladimr Vondrek: Fantastick a magick z hlediska psychiatrie, Praha 1968, str. 227.150Richard Cavendish: Djiny magie, Praha 1994, str. 89-92.151Carlo Ginzburg: Benandanti, Praha 2002, str. 21-28.


26/144

25

lidov magie. Prvn skupinu tvo magie provozovan za elem pokozen jin osoby, druhou

skupinu tvo erotick magie a posledn skupina je zamen na pokozen dobytka. V magii

zamen na kona dobytek se vyskytuj pozitivn praktiky smujc k ochrandobytka nebo

jeho uzdraven. Rozdln jsou tak druhy pedmt, kter se pouvaj pi arovn. sti ivch

nebo mrtvch lidskch tl, sakrln pedmty nebo byliny (ernobl, istec, divizna, chebd,

kolovratec, kopytnk, kek, matedouka, matky bo, vratice oboj, vislek).153Jako magick

prostedek se nejastji pouvalo zakvn. Petrnov tak srovnvala lidovou magii, jak j

popisuj stedovk smoln knihy, s lidovou magi zaznamenanou sbrateli v devatenctm

stolet. Zjistila, e se a na mal vjimky neli. Vjimku tvo napklad magick draz na

trojku, kdeto novovk preferoval spe slo devt.154 To potvrzuje Kieckheferovu teorii o

nemnnosti a ahistorinosti magie. Obvinn z arodjnictv elili tak lidov leitel. O tom,

jak praktiky lidov magie a medicny se na zatku novovku pokldaly za arodejnick,

meme ukzat na ppadu Ludmily Doukov, kter stanula ped soudem roku 1641 v Praze.

Ped soudem vypovd, e umn slvn vosku a hojen nkterch nemoc se nauila od Anny

Horkov, manelky kravae v Kateikch. Pouvn bylin j pro zmnu nauila Maruka

Litomick. Na souchotiny pouv ticet druh koen smchanho z vodou, kde dv tetiny

vody jsou od eky a jedna tetina od svatho Vclava. Z bylin a vody piprav lze pro

nemocnho. Po pouit lzn se voda vyleje na trvnk nebo do eky a bylina se spl. Proti

bolen zub se slv vosk do vody doprovzen zakvnm pirovnvajcm tento proces ke

ktu Pn. Z vosku se vyrob svka, kter se jetmus zaplit na Bo ktn. Touto svkou se

podkuovalo pi bolesti zub. Dal procedura se vtahovala k zimnici.155,,Proti zimnici pletv

na Velk ptek z boury (polohedvb) a lej a slova k tato: Pn Bh poal, j Lidmila po

jeho svat milosti bosk. Zimnice, psotnice, netrpi toho Boho stvoen vce. Zaklnm tebe

skrze Pna naeho Jee Krista. Neinm toho j Lidmila svou mocnost a svou chlpnost, s

pnem Jeem Kristem tobpomhm, vemu zlmu vynmm. Toho mi dopomhej Pn Bh

na vky poehnan, Matka Bo, vickni svat, amen. Kdy se upletlo, tehdy majcmu

psotnici, na pravou ruku se uve a devt dn se nos. Po devti dneh do vody se hod a po

proudpust. Zmek se

pidv k takovmu uzlu, aby se vce zimnice nenavracovala. K tomu

zmku pikld se orlek a smek, koen hadov a ke had.156Vidme, e pi tomto len

se pouvaly vechny elementy lidovho len. Magick sla vody, magick sla slova, magick

koen a amulet. Ludmila Boukov zstala ve vzen jetrok ne se jej ppad doeil. Jako

trest dostala ti hodiny na prani. Jako dkaz toho, e v pojet katolick crkve mnohdy lidov

152Carlo Ginzburg: Non pbh, Praha 2003, str. 109-132.153Lydia Petrnov: Doklady praktik lidov magie ve smolnch knihch, sbor. Magie a nboenstv, Uhersk

Hradit1997, str. 49-52.

154Petrnov, str. 51.155Josef Teute: arodjn doktorka z roku 1641, esk lid, ro.1898, is. 7,str. 283-295.156Josef Teute: arodjn doktorka z roku 1641, esk lid, ro.1898, is. 7,str. 284.


27/144

26

magick praktiky vztahujc se k len splvaj v arodjnictv, meme uvst knihu Bohynna

itkov od knze Josefa Hoferka, vydan roku 1913. V knize sice u itkovsk bohyn

neobvinuje z arodjnictv, ale spe z podvodnch praktik.157 Tradin prosted moravsk

vesnice rozeznvalo bohyn od bosorek, pesto uznvalo, e tak bohyn ovldaj umn

kodit.158

Vidme tedy, e v tradinm pojet arodjnic se odrelo vce vrstev pedstav. Prvn bylo

pojet arodjnic jako zosobnn temnch dmonickch sil stojcch v protikladu k silm dobra,

symbolizujcch zkladn princip magicko-nboenskho mylen tradin vesnice. Druh pojet

vyjaduje napt oficiln vrouky katolick crkve s magicko-nboenskmi pedstavami

lidovch vrstev. Pokud k tomu pipotme negativn rysy lidsk povahy mme pln obraz

arodjnictv.

I.6. Byliny

Vechny uveden mylenkov koncepce tradinho litelstv se odrej v pojet bylin.

Etnomedicna netvo jednotn systm, ale soubor pedstav a povr. Podobn je to i s uvnm

bylin. Ke kad bylin se poj jin soubor pedstav. Jako prvn skupinu pestav meme

pokldat racionln pedstavy, stojc istna lebnm inku byliny. Lebn inky tchto

bylin byly poznny na zkladgeneranch zkuenost. V tradinm litelstv panoval nzor, e

kad bylina m njak liv inek. Hojiv uinky rostlin byly dny samotnm Bohem.159

Lidov bylinkstv pracuje s 300 druhy bylin, jeji inky jsou postaveny na racionln

empirickm zklad. Nkter tyto byliny pouv tak oficiln lkask vda. Jedn se

napklad o buinu srdenk (Leunurus cardiaca), kozlk lkask (Valeriana officinalis),

meduka lksk (Melissa officinalis).160V tradin medicnnkdy nzev rostliny vyjadoval

jej inek. Jako pklad se uvd bradavink (Chelidonium majus) pouvan proti bradavicm,

isti(Verbena officinalis) ist rny, jaternk (Hepatica nobilis) aplikovan na jtra.161Nkter

byliny podle tradinho podn maj skoro univerzln charakter. Nazvaj se ,,matka zelin

nebo ,,otec bylin. Pat mezi n bodlk (Cnicus benedictus), ernobl (Artemisia vulgaris)

pomhajc proti 12 nemocem, jitrocel (Plantago lanceolata) uvan proti 99 nemocem, natka

(Mentha arvenis) obsahujc v sobslu ostatnch bylin.162

Na pomez racionln a iracionln interpretace ink bylin stoj mylenky vychzejc

z Matthioliho Herbe. Jeho vdeck pnos spov v tom, e se snail pro rostliny popsan

157Ji Jilk: itkovsk bohyn, Uhersk hradit2005, str. 10-11.158Jilk, str. 41.159im, str. 181.160Nrodopisn Encyklopedie, str. 466-467.161im, str. 194.


28/144

27

v antickch pramenech a spojench se stedomoskm klimatem najt podobn inkujc

protjky ve stedoevropsk vegetaci.163Matthioliho interpretace inkbylin stoj na zkladech

uen antickho lkastv o tyech ivlech, se kterm jsme se ji setkali u technik spojench

s poutnm ilou. Svt se podle Matthioliho skld ze tyivl, ktermi jsou ohe, vzduch,

zem, voda. Tyto ivly maj sv vlastnosti. Oheje hork a such, vzduch tepl a vlhk, voda

mokr a studen, zemstuden a such. V kad rostlinpevld jeden z tchto ivla to tak

uruje jej vlastnosti. Tyto vlastnosti podle sly jejich inku jetrozdluje do tystup. Od

nejslabho, tm nepatrnho uinku vlastnosti, a po ten nejsilnj, kter me cel tlo

zahubit. Lidsk tlo je tak sloeno ze ty ivl, kter pokud nejsou v rovnovze, mohou

zapinit lidskou nemoc.164 V vodu svho dla se zmiuje o tajemnch livch incch

nkterch minerl.165 Na jinm mst vodu prohlauje, e inek bylin tak pramen

z korespondence bylin s planetami zvrokruhu. V praktick sti svho dla ji tuto mylenku

nerozvd.166V dobMatthioliho patila astrologie ke klasickmu vzdln lka.167Zajmav

je tak Matthioliho vztah k pedstavm lidov magie. V heslu vnovm mandragoe odsuzuje

magickou vru v tento koen jako pouh zitnmotivovan podvod.168Stejnodzuje magick

kony spojen se sbrem kaprad v noci ped svtkem sv. Jana Ktitele.169 Na tto ukzce je

jasnvidt pstup vzdlanho zastnce renesann prodn magie, kter byla vi lidov magii

pokldna za vdu. Matthioliho poznatky, spolu ze zkuenostmi litel a lka, byly

otiskovny v oblbench lidovch kalendch. Z tchto kalend pak pronikaly do

rukopisnch herb.170Jako pklad vlivu Matthioliho mylenek na lidov bylikstv meme

uvst spis Fratika Vavka z roku 1767. Fratiek Vavk byl znm esk psmk a samouk

v mnoha oborech. Snail se prosazovat racionln postupy v zemdlstv. Ve svm spise

vnovanm livm bylinm pracuje s koncepc tyivl. ,,Lkastv z bylin mnohch sloiti a

spojovati dobe a uiten jest, toliko piln znamenaj a eti sloen, vlastnosti bylin, jsou-li

totito vlastnosti povtrn neb vodnat, neb zemnat.171 Jedn spe o ojedinl prnik

Matthioliho interpretace inkbylin. Fratiek Vavk patil spe mezi jedince, kte se snaili

povznst mylen prostho lidu smrem k racionlnjm metodm, co odpovdalo obecn

filozofii psmk

. Nem

eme tedy srovnvat vliv uen o

tyech ivlech na bylik

stv

s vlivem na poutn ilou i bakovn. Pokud nahldneme do starch herb spe v nich

uvidme sms mon racionlnch a naprosto iracionlnch magickch praktik. Jako pklad

iracionln praktiky mohu uvst: ,,Aby se nkdo tak lehko neunavil: Dej si volovho list do

162im, str. 185-189.163Petr Ondej Matthioli: Herbjinak bylinkvelmi uiten, Praha 1982, str. 329.164Matthioli, str. 14-16.165Matthioli, str. 19.166Matthioli, str. 20.167Kieckhefer, str. 146.168

Matthioli, str. 283.169Matthioli, str. 302.170Nrodopisn encyklopedie, str. 467.


29/144

28

stevc.172Otzkou pro historiky botaniky zstv, jak ml vliv Matthioli na vbr rostlinch

druh pouvanch v bylikstv i zda mlo lidov bylinkstv vliv na Matthioliho.

Velk vliv na pouvn bylin mly magick praktiky. Spojen uvn bylin s lidovou magi

je typick pro tradin etnomedicnu. Princip lidov magie stoj na magickm mylen spojenm

s kesanskou symbolikou.

Lebn inky bylin se zvyovaly jejich svcenm na svtek Boho tla a hlavna svtek

Nanebevzet Panny Marie.173Spojen bylin s kultem svtc vyjaduj nzvy nkterch bylin.

Jedn se napklad andliku lkaskou (Archangelica officinalis), strom svat Lucie

(Prunus padus), ruka Panenky Marie (Gymnadenia conopsea), zelina svatho Petra

(Primula officinalis).174 K jebu bartolomjskmu (Sorbus aucuparia) se dokonce zachovala

legenda. Kdy byl svat Bartolomj pronsledovn, schoval se do jednoho domu. Jeho neptel

vak dm oznaili vtv z jebu. Rno vak byly na vech domech vtve jeabin. Tak se svat

Bartolomj zachrnil.175Na poest tto udlosti se kadoronv vtve jebu na staven. Tyto

jeabiny se tak pouvaly k len dobytka.

Slaven svtksvtcbylo tak dleit pi magick manipulaci s rostlinami. Svat Ji je

sice vce spojovn s magickou manipulac s stmi tl plaz a obojivelnk, pesto napklad

jetelov tyrlstek (Trifolium pratense) nalezen na svtek svatho Ji pinel svmu majiteli

tst. Nejdleitjm svtkem spojenm s magickou vru v inky rostlin je svtek svatho

Jana Ktitele. Vznam tohoto svtku nebyl dn spojenm s populrnm kultem svatho Jana

Ktititele, ale byl dn spojitost s letnm slunovratem. Dky tomuto spojen se ve slaven tohoto

svtku zachovalo mnoho prastarch obyej. Jedn se napklad o plen oh spojenm

s rznmi kratochvlemi, jako bylo skkn pes ohe. Nad hranic se stavla mjka, jej uhlky

se po splen tak pouvaly k magickm praktikm. Nejvce magickch praktik se vak tkalo

bylin. Jednou z neznmjch svatojnskch bylin je ernobl lidovnazvan svatho Jana ps

(Artemisia). Pi oslavch se z nho pletl vnec na hlavu a ps kolem tla, kter se na konci

slavnosti hodil do ohn. Ml chrnit proti onm chorobm. Pouval se tak k vtbm

zamenm na pedpov budouc svatby. Psobil tak jako ochrann prostedek proti

oarovn dobytka.

176

V pedve

er svtku svatho Jana

177

se z rozlinch bylin ustlala pod

stolem postlka, do kter se daly obrzky rznch svtc. Podle lidov vry v n ml svtec pes

noc pespvat. Na svatho Jana Ktitele venkovan trhali tak jin druhy bylin, nap. svatho

Jana bylinu neboli tezalku (Hypericum perforatum), kter mla ochranou funkci proti arovn

a zlm duchm. Matedouka (Thymus serpyllum), trhan o sv. Janu ped vchodem slunce,se

171Fr. J. Vavka Zprva o mocech bylin a koen z r.1767, esk lid, ro. 1908, is. 17, str. 193.172Josef Kram: Ze starho herbe kusy kumtovn, esk lid, ro.1930, is. 30, str. 349.173im, str. 182.174Nrodopisn encyklopedie, str. 466.175im, str. 187.176Nrodopisn encyklopedie, str. 325177enk Zvrt: Lidov zbavy, obyeje a povry na den sv. Jana Ktitele, esk lid, ro. 1928, is. 17, str. 80.


30/144

29

pouvala k podkuovn strom na tdr den.178 Jednou z nejmysterioznjch rostlin je

kaprasamec (Dryopteris filix-mas) rostouc na svatho Jana Ktitele. Kdo tuto bylinu zskal,

mohl se tit ze tst, pozumn ei zvat nebo stt se neviditelnm. Nebylo vak lehk tuto

bylinu zskat. Musela se utrhnout kolem plnoci na svatho Jana. Tuto mtickou rostlinu steili

dmoni. Pokud j chtla ena zskat k odarovn dobytka, musela j sbrat nah. Pokud chtla

zskat krsu, musela se tak umt nah. Podle Alexandry Navrtilov rituln nahota vyjaduje

sept lovka z silami prody a boha to hlavns reproduknmi silami prody.179

Byliny byly pouvny v rznch kontextech magickho mylen. Jako prvn magickou

konstrukci meme oznait Frazerovu homeopatickou magii. Podobnost nemoci a lku byla

urovan v nkterch ppadech na zkladbarvy. Proti loutence byla pouvna lut mrkev.

V jinch ppadech se sympatie byliny a nemoci urovala podle podobnosti tvaru rostliny

s postienm orgnem. Jatern nemoci byly leny bylinami, jejich listy pipomnaly jtra. Na

loutenku se pouvaly rostliny se lutmi kvty. Jako konkrtn pklad uvd im listy

medunice (plicnku) (Pulmonaria officinalis), kter pipomnaly lidsk plce, a proto je uvali

souchotini. Listy kaprad (Botrychium lunaria) pipomnaly ocas raka a na zklad tto

podobnosti se jmnem nemoci se rostliny kaprad pouvaly na lbu rakoviny.180

Byliny hrly tak dleitou roli pi milostn magii. Jednalo se o tak zvan ,,kvt milodjn

a patil mezi n laskavec, koukol, dobromysl, plavu, netk, polajka, jetel. Nejastji se tyto

byliny dvaly milenci pod hlavu pi span. Jako prostedek milostn magie bylo tak nkdy

pouvno jablko. Dalo se vyvolenmu jako dar, ale muselo obsahovat kapku vlastn krve.

Kouzeln npoj, kter ml vzbudit lsku byl pipravovn z tylist jeteliny smchan z vnem.

K milostnmu oarovn se praktikovalo tak zakvn.181

Byliny tak vstupovaly do boje pozitivnch a negativnch sil v apotropajn magii a to na

obou stranch. Ji jsem se zmnil o tom, e tradin vesnick prosted pomoc kestansk

symboliky elilo dmonickm silm personifikovanm nejastji arodjnicemi. Jako ochrana

vi arodjnicm se nejastji pouvalo pkovch vtv. Jako jeden ze zpsobpouit bylo

spleten kruhu z pkovch vtv. Do kruhu se vloily kopivy a pes nse cedilo mlko. Dky

tomuto ritulu byla kadarod

jnice, kter cht

la kodit poplena a popchna.

182

Proti arodjnicm se pouval tak ron plamat (Arum maculatum), mochna plaziv

(Potentilla reptans), rdesno had koen (Polygonum bistorta) a matedouka. Jako lk proti

uknut bl podvn istec a ronk. Bohyndoporuovaly odvar ze sedmi druhdevin. Proti

koltunu byla aplikovna ,,koltunova zelina (Lycopodium clavatum), proti me se ped staven

szela plavunazvan ,,mu noha.

178Zbrt, str. 78.179Alexandra Navrtilov: Nahota v obadn tradici esk kultury, sbor. Nboenstv a tlo, Brno 2006, str. 55180im, str. 154.181im, str. 161-164.182Pavel Popelka: Rostlinstvo v povrench pedstavch na moravskch kopanicch, sbor. Magie a nboenstv,


31/144

30

Nkter rostliny mly naopak zlou povst. Jednalo se o osladi obecn (Polypodium

vulgaris), potmchu (Solanum dulcamara) i rulk zlomocn (Atropa bella-dona). Na tomto

mst je teba se zmnit o rozenm mtu tkajcm se uvn halucinogennch ltek

v tradinm prosted esk vesnice. Nepodrobnj sbr poznatk z oblasti etnomedicny od

Josefa ime se nezminuje o takovmto uvn. Snad pouh nakuovn nktermi

halucinogeny jako je bln, durman, omj, bolehlav nebo ernobl meme pokldat za nejbli

tomuto fenomnu.183

Za jedin pklad personifikace byliny meme pokldat fenomn mandragory. O

mandragoe pe ji Pythagoras a nazv ji antropomorf kvli jej podobnosti s lovkem.184

Mandragora byla rozdlovna na sam a sami. Pokud se s koenem mandragory zachzelo

podobn jako s lidskou bytost, pinela svmu majiteli test. Tento muek se mus

pravidelnkoupat v ervenm vn. Madragora se ze zemzskvala pomoc psa, kter po jejm

vythnut zemel.185 Vra v mandragoru byla rozen po cel Evrop. Mluv o n tak

Matthioli, kter uznv jej lebn vlastnosti, ale distancuje se od personifikace mandragory,

kterou pokld za projev lidsk zitnosti.186 Mandragora roste ve stedomoskm klimatu a

z tohoto dvodu se na eskm uzem nevyskytovala. V eskm prosted ji nahradil posed bl

(Bryonia alba), s kterm se zachzelo podobn jako s koenem mandragory. Musel se

pravidelnumvat v mlce.187Vra v inky mandragory a s n souvisejcm posedem zejmdo

ech pronikla ve stedovku, nememe tedy prohlaovat, e se jedn o pozstatek starch

eskch pedstav.188

Jako mnohem star pedstava v esk tradin kultue se jev vra v oduevnlou moc

strom. Ji Kosmas popisuje kcen posvtnch hj. Tak HomiliOpatovick z pelomu 11.

a 12. stolet zakazuje pokldat zvec obti ke stromm a dat je o pomoc. Kesansk vra se

snaila petransformovat tuto vru podle svho obrazu. Toto petransformovn probhalo

napklad spojenm stroms marinskm kultem.189V lidov ve vak petrvvalo pesvden

o spojen ivota stromu s lidskm ivotem. Mezi stromy jim byla projevovna v lidov kultue

nejvt cta patily:

Dub (Quercus) patil mezi jeden z neuctvan

jch strom

v Evrop

, lpa (Tilia) ochran strom

proti dmonm, bza (Betula) takt ochran strom, jablo (Malus domestica) spojovan

s biblickm stromem a tak symbol plodnosti a dal.190

Uhersk Hradit1997, str. 103.183im, str. 162.184Karel Pejml: Kytice arovnch rostlin, Liberec 1996, str. 60.185Pejml, str. 58-76.186Matthioli, str. 283.187Nrodopisn encyklopedie, str. 467.188im, str. 190189Eva Veerkov: Strom v lidov ve a obyejch, sbor. Kult a ivly, Uhersk Hradit1999, str. 102-103.190Veerkov, str. 108-110.


32/144

31

O ve v dui stromu svd rzn rituly. Na Valasku dva mui vyhrouj pomoc nznak

pokcen stromu pokud nebude nst ovoce. Z domu vak vybhne hospodka, hlad strom a

pros ho o to, aby zaal nst.191Praktika souvisejc s lenm je zaren nemoci do stromu,

nejastji do dubu. O tom, jak takov penen nemoci vypadalo, ns informuje nsledujc

citace: ,,Vyvrtali drku do toho dubu, a kdy do n byl dchnul tikrte nemocn, kolkem

zandali ji a po t navrtili se domjinou stranou192

Praktikou, kter se uvn bylin dotk jen okrajov, je zakvn poas. Pouvalo se p

n ochrann funkce hlasitho zvuku i magie slova. Proti blesku se pouvala napklad lska,

buk, netesk, kopiva, svcen divizna. Blesk naopak pitahuje vl mk.193 Byliny byly

pouvny v mnoha kontextech tradinho vesnickho mylen. Odrely se v nich interpretace

z rznch obdob vvoje esk vesnice.

I.7. Kdo se vnoval len

Stejnjako bylo rznorod pouit bylin v tradin kultue, tak tak byly rznorod profese

vnujc se litelstv. Nejednalo se tedy o jednolitou skupinu, ale o velmi rozttnou skupinu

lid zabvajcch se litelstvm. K tomu jet musme pist profese, jejm hlavnm

zamenm nebylo len lovka, kter se tomuto fenomnu vnovali pouze okrajov. Tak

metody, kter tyto skupiny praktikovaly byly rozdln.

Jako litel pomoc modliteb vystupovali kn. Roku 1655 jim bylo synodem v Giergentu

zkazno provozovat len a to gestem i modlitbou. Tomuto len se nevnovali kn

v dnenm slova smyslu. Ve stedovku se za klerika povaoval tak pouh ekatel na knsk

vysvcen. Za klerika se tak pokldali lid vysvcen v nim knskm stavu, jako byl lektor

nebo dvenk. Ni knsk vysvcen dostvali tak studenti teologickch fakult.194

Kieckhefer nazv tuto skupinu lid crkevn podsvt. Nkte tito jedinci projevovali zjem o

vtn, magii nebo len.195Z tohoto prosted tak mohla vyjt nkter zakvn.

K rozvoji len lid pisply tak kltern pitly. Pi pitlech vznikaly kltern lkrny,

kter obohatily rozvoj bylinkstv. Proslaven v tomto ohledu se stal mnich Walahfrid, kter

napsal bylinksk vere v bsni Hortulus.

196

Jinou skupinu tvoily litel, kte se zabvali vnjmi ranami i zlomeninami. Byli to

ranhojii, lazebnci a napravinci. Protoe koupel byla dvocenovna hlavnpro svj liv

uinek, tak se litelstv vnovali lazebnci. Do sedavch koupel pouze pro nohy pidvali sms

lebnch bylin. Lazebnci se tak vnovali trhn zub. Nejvce je ale proslavila technika

191Veerkov, str. 107.192enekZbrt: Zaren nemoci do dubu, esk lid, ro. 13, str. 480193Nrodopisn encyklopedie, str. 59.194Kieckhefer, str. 181.195Kieckhefer, str. 183.196Ida Rystov: Prvodce lidovmi nzvy rostlin, Praha 2007, str. 663 -664.


33/144

32

pouten ilou a bakovn. Do lzn se tak chodilo za ist svtskou zbavou.197 Len

zlomenin se vnovali pevnnapravinci. Studovali kostry zemelch lid a na zkladtchto

vdomost lili zlomeniny. Pipravovali tak hojiv masti, aby se rny lpe hojily.198

Do dal kategorie litelpatili ti, jejich profese se pmo lenm nezabvala, ale mla

a skoro magickou povst. Mezi tyto profese patil napklad kov. Kovi se vnovali len,

ale tak vynikali v trhn zub. Kovstv bylo emeslo s magickou povst, a proto se kovi

asto stvali hrdiny rznch pohdek a povst. Podobnm emeslem byl tak ovk.

Ovck umn lit pramenilo z jeho znalosti magie. Tato znalost pramenila z pot eby chrnit

stda nejenom ped relnm nebezpem, ale tak proti oarovn. O ovckch kouzlech ns

napklad informuje spis Ale Knoblocha z Pirnsdorfu z roku 1561.199

Sbrem a ppravou bylin se zabvali bylinkky. Svoje znalosti zskvaly rodovou tradic

i byly zapsny v rodinnch herbch. S touto profes se spojovalo i urit umn diagnostiky.

Vtinou tuto profesi provozovaly eny. V ppad, e se jednalo o mue, nazvali se

eporyjci.200

Ponkud jinou formu mlo zpracovn leivch rostlin mezi krkonoskmi laboranty. Tito

laboranti sdlili v slezsk obci Karpatcz, ale byliny zskvali hlavn z Krkono. Byli

organizovni po vzoru cechu. Za zakladatele tto ivnosti byli povaovni Melchior Grossmann

a Jon Exner. Nejvy pozici zastvali samotn vrobci lk. Ni postaven mli obchodnci

a nejne byli samotn sbrai. Od roku 1740 mohlo bt mistr cechu pouhch ticet. Jako

symbol svch vrobkpouvali postavu Krakonoe. V sedmdestch letech osmnctho stolet

zaal cech vrazn upadat, co vedlo k jeho pozdjmu zniku.201 Na rozdl od lidovch

bylinkek se jednalo o poloprofesiln innost. Pouvali chemick postupy, jako napklad

destilaci, filtraci, digesci, maceraci, sublimaci.202 To jim ovem nebrnilo prodvat tak lky

proti arodjnicm i jinm kouzlm.203

Jinou obdobu tto innosti pedstavovali slovent olejki psobc tak v echch.

Pochzeli z Turian, co je kraj mezi Velkou a Malou Fatrou. Nebyli tak dobe organizovan

jako krkonot laboranti a vyznaovali se podomnm prodejem. Jejich ivnost zanikla v druh

polovinosmnctho stolet dky p

snm hygienickm zkon

m. V

tina jich p

ela na prodej

afrnu.204

Velmi zajmav je z naeho hlediska fenomn bohya boc. Tento fenomn se vyskytoval

hlavn na Moravskch Kopanicch. Bohyn se vnovali vten pomoc lit vosku, milostn

197Nr

Documents

Náboženské elementy v české bylinkářské tradici