Napsal P. ALOIS STORK T.I. - .Ob­raje se z povoln­ duchovn­m veden­m du ... nati. '. â€‍v Hradci

  • View
    217

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Napsal P. ALOIS STORK T.I. - .Ob­raje se z povoln­ duchovn­m veden­m du ... nati. '....

  • z DUCHOVNHOIVOTA

    POZNMKY A PRAKTICK POKYNY.

    NapsalP. ALOIS STORK T.I.

    tvrt, doplnn vydn.

    CyriIo-Metodjsk knihkupectvGUSTAV FRANCL V PRAZE

  • Imprimi potcst.Pragae, 3. Martii 1947.

    FRANCISCUS SILHAN S. J., Prov.

    Imprimatur.Pragae, die 17. Martii 1947.

    Pracl. Dr. THEOPHILUS OPATRN,

    Vicarius generalis.

    Nro. 3688.

  • PEDMLUVA K 1. VYDN.

    Obraje se z povoln duchovnm vedenm dupoznal jsem, e jest i u zbonch kesanv mnohch otzkch nevdomost a nejasnost.Na leckterou pochybnost nen v duchovnch knihch pesn a jasn odpovdi, leccos se jen veobecn projednv bez praktickch nvod, ai lid nboensky vzdlan jev dosti neuritznalosti v nkterch bodech katolick mravo

    uky. ' ': Tomu vemu chtje odpomoci zaal jsem

    v pednkch probrati takov otzky. Z materilu pednek povstal tento spis.,

    Nechce k duchovnmu ivotu povzbuzovati,chce pouze velicos objasovati. M do duchovnho ivota prakticky uvdti.

    V Praze, v ervnu 1925.

    PEDMLUVA KE 4. VYDN.

    Nepatrn zmny bylo nutno provsti, ponvad se zmnily i pomry. Tak jsem volil vznanj nadpis, aby nkdo v tto ist praktick pomcce nehledal, o em ona nechce jednati. '.

    v Hradci Krlov, v noru 1947.

  • VOD.

    l. KDO PSTUJE DUCHOVN IVOT?

    1. Duchovn ivot jist pstuje, kdo se varujetkho hchu, aby si zachoval milost posvcujc a tak byl stle dtkem Bom. Ale to jeteprve nejni stupe duchovnho ivota, aje zkladem veho dalho a nutnou podmnkoupravho kesanskho ivota vbec. Pro mnohoudui, zvlt v boulivch letech, jest ji mnoho,udruje-li se na tomto stupni.

    2. Nejedn dui vak to nesta: tou po vytm stupni. V em zle tento vy, druhstupe? Jsi-li upevnn v milosti Bo, varuj sei hch vednch, a to pln vdomch a dobrovolnch. -'Rozeznvme hchy vedn dobro.voln a polodobrovoln: hchy, kterch se dopout s plnm vdomm, s plnou rozvahou,a hchy, pi kterch jest si due mlo nebo sotvavdoma, e jedn nesprvn nebo hn. Nadruhm stupni duchovnho ivota je tedy, kdose sna varovati se i dobrovolnch vednchhch. Tot prce dosti namhav, kterou nelzeprovsti'za krtkou dobu. Je teba zachovvati

  • urit postup a dti se vsti duchovnm vdcemnebo zpovdnkem.

    3. Kdo vak ji toho doshl, e se sotva kdydopout i nejmenho hchu s plnm vdomm,tomu zbv snaiti se jet o tet stupe duchovnho ivota, jen zle v tom, aby omezilnebo zmenil poet pokl-esk polovdomch apolodobrovolnch: chyb 2 pouh lidsk slabostia nedokonalosti, bez nich nebvaj ani duehorliv a ctnostn. Toho ovem lze dojti pouzeduchovnm vedenm, kter smuje k tomu, abydue! v sob uspodala nebo stle podalarzn nklonnosti, kter ji strhuj !( takovmpokleskm a nedokonalostem. Kdo se tedy nespokojuje snahou, aby se varoval pouze tkchhch a vdomch vednch hch, nbr chcedokonale uspodati sv nitro a odporovati kad nklonnosti ponkud nezzen, pstuje jistduchovn ivot mrou nejvy. A ponvad sezk vech nezzenost, vzmh se v jeho srdcilska k Bohu, a konen miiuje Boha z celhosrdce svho a z cel due sv a' ze v sly svi ze v mysli sv a blinho svho jako sebesamho.

  • 2. HLAVNI PROSTEDKYDUCHOVNIHO IVOTA.

    Kdo chce pstovati duchovn ivot vytrvalea s spchem, mus pouvati rznch prostedk. Hlavn prostedky, ustlen tisciletou praxkatolick Crkve, jsou:

    1. asto se zpovdej 6 tho zpovdnka, abyt znal a mohl vsti v duchovnm ivot.

    2. Jet astji, mono-li denn pijmej Tlo Pn. Je pokrmem duchovnho ivota.

    3. Konci asto stn nebo vnitn modlitbu.Bez modlitby nepokro v duchovnm ivot.

    4. Horliv tej zbon knihy, ovem s nleitm vbrem, aby se hodily k potebm tvhoduchovnho ivota.

    5. Piln se pemhej a hled' plniti vechny svpovinnosti, i kdy se ti nkdy protiv nebo seti do nich nechce. Nepokro v duchovnm ivot, kdo staten & zmuile nepemh rznchnklonnosti, choutek, nlad a vrtoch.

    ROZEZNVNI HCH.i;. BUD JASNO VE TVEM SVDOMI!

    Pro kadho kesana je dleito, aby mljasno ve svdom a dovedl pesn rozeznvati,

    '!

  • co jest hch a co hchem nen, co je smrtelna co pouze vedn hch.

    Pro je to tak dleit? Proto, abychom vdli,pokud to je mono, jsme-li v milosti Bo. Zle. na tom tolik? Ovem, nebo kdo nen v posvcujc milosti, ije nadarmo, jeho skutky ajeho utrpen nem ceny pro vnost. Kdo vakjest v milosti Bo, zskv si dobrmi skutkya zvlt utrpenm zsluhy pro ivot vn. Milosti p'osvcujc pozbvme pouze hchem tkm, a proto je-tak dleit, abychom vdli,kdy jsme se dopustili hchu, nebyl-li to hchtk; nebot stihlo-li by ns netst, e jsmetce zheili, mli bychom ihned pouti prostedku, abychom se'opt octli ve stavu milosti.

    Nutno t dobe rozeznvaii' hch tk avedn proto, abychom mohli asto pistupovatike Stolu Pn, ani by bylo teba se asto zpovdati. Tlo Pn meme toti pijmati i sevednm hchem na dui. Ovem cta k nejsvtj Svtosti d, abychom ped svatm pijmnm litovali takovch hch a umnili si, esebolepme. Kdo by se vak dopustil hchutkho ili smrtelnho, nesm jti k svatmupijmn, dokud se z toho hchu nevyzpovdal,sice by tce heil svatokrde. Ne v t vcibv u zbonch du-astoznan nevdomost

    8

  • a proto teba o tom jednati, aby nabyly jasnhosvdom.

    Pojednme zde strun o nkterch vcech,kter bvaj zbonm lidem asto nejasn. Budou to poznmky pro due, kter se opravduchtj varovati hch a prospvati ve ctnostech.

    4. KTERAK VZNIK TK HCH?

    Ke hchu vbec je nezbytn teba dvou podmnek: vdom, e heme, a souhlasu s tm,co pokldme za hch. Kdo nco kon nejsasi vdom, e je to hch, nehe, ani kdyby tovskutku bylo hchem. Kon snad nco hnho, nem vak viny, protoe si nen vdomhnosti skutku. Tak nelze heiti ve spnku,ponvad ve spnku nen lovk pi vdom,rovn nem viny, kdo by v ptek jedl maso,protoe zapomnl, e jest postn den. Jest,sivdom, e maso j, ale nen si vdom, e semu to zapovd; proto nehe & neteba se muz toho zpovdati.

    Nesta vak pouh vdom, e heme, jestteba i souhlasu, abychom heili. Nesouhlasme-li s nm, stane-li se nco proti m vli,nehem. Ani kdyby m nsilm k nemuhnmu donutili, take bych ani odporovatinemohl, nesouhlasm-li s tm, nehem. Proto

    9

  • nehe, napadaj-li ti sebe hor mylenky, povstvaj-li v tob sebe hnj dosti, pokuds nimi nesouhlasi. A jistm znamenm, e nesouhlas, jest, kdy t to trp a se ti to protiv. Kde nen souhlasu, nen hchu; proto seani nemme zpovdati ze patnch mylenek,kdy jsme jich nechtli; nebo bychom se zpovdali vlastn ze ctnost, protoe odporovati pokuen jest kon ctnosti, a zpovdati se mmepouze z hch. Tolik o podmnkch ke hchuvbec.

    K tkmu hchu nesta vak jen njakvdom nebo jen njak souhlas, nbr jest tebaplnho vdom a plnho souhlasu. A nestaani pln vdom, e je to hch, ale je tebavdom, e je to velmi hn neboli tk hch.Tce hnm je n skutek, pestupujeme-lizkon Bo pikzn Bo nebo crkevn v dleit vci. Tu si asi oddechne mnoh zbon due, kter se boj tkho hchu, a protobv mnohdy v zkostech. zda neheila tce.Kdo se tkho hchu boj, ten se ho snadnonedopust, a m vce se ho boj, tm vce setkho hchu vzdaluje.

    Dle tchto pravidel katolick mravouky nelzev polospnku tce heiti, ani kdyby se pihodilo nco tce hnho, nebo v polospnku

    10

  • nen plnho vdom, a proto ani plnho souhlasu.Tkho hchu se nedopout ani ten, kdo piplnm vdom a plnm souhlasu povaoval ncojen za hch vedn, a to snad bylo tce hn. Tak mnohdy nehe tce lid, kdy se dopoutj tkch pomluv, ponvad si nejsouvdom, e tou pomluvou kod blinmu na ctitce.

    Byl by vak vinen tkm hchem, kdo bynesprvn povaoval nco za tce hn, apece k tomu pivolil, i kdyby to ve skutenostibylo jen lehkm hchem nebo snad i dovoleno.To byl tk hch z bludnho svdom. Protoje tak dleit, abychom dobe rozeznvali, coje tk hch a co nen. Ale pouh zkostlivotnebo pouh bezdvodn strach neznamen jetnic a nen se teba obvati, e by takov zkostliv due tce heila z bludnho svdom. Jsoulid, kte ve vem hned vid tk hch a ustavin se obvaj, e tce he; ti a jednajdle sudku rozumnch lid, zvlt svho Zpovdnka, a nedbaj svch zkostlivch npad.Jejich npady jsou pouhmi domnnkami a citybez rozumnho podkladu, a to rozhodn nestake hchu tkmu z bludnho svdom. Opakuji opt zkostlivm dum pro potchu: Kdose boj tkho hchu, snadno se ho nedopust.

    11

  • 5. ROZTRZITOSTI PRI MODLITBE.

    U zbonch lid bvaj roztritosti pi modlitb asto jen lidskou slabost, nebvaj tedyhchem. Kdo si toti nen vdom roztritosti,kdo nechce bti pi modlitb roztritm, nikterak nehe, ani kdyby sotva kterou modlitbuvykonal pozorn.

    Pouze roztritost vdom a dobrovoln jesthch, ale vdy pouze vedn; jest hchem, protoe se v n jev neuctivost k Bosk Velebnosti.Modlce se mme audienci u Pna Boha, a tuse neslu, abychom mysl zamstnvali vcmi,kter nepat k tto audienci.

    Zastihne-li se nkdo na modlitbch pi roztritosti, at se klidn sna pivsti svou mysl optk modlitb. Tm jedn ctnostn, i kdyby bylv roztritosti ztrvl del dobu, neli si to uvdomil. Pravm. at se sna pivsti mysl k modlitb. Snad se mu to hned nepoda, snad mumylenky uprchnou brzy zase jinam, ale Bhse spokojuje s poctivou snahou. A klidn a seo to sna, nebot neklidem a nsilm sotva copodme, snad jen ukodmc svm nervm.

    Jen kdyby nkdo, zastihnuv se v roztritostech, povoloval jim vdom nebo se jim vdom oddval, heil by, a to lehce; podobn,

    12

  • kdyby zapuzoval roztrit mylenky jen nedbalea byl si pi tom vdom sv nedbalosti.

    Proto se nezpovdejme, e jsme byli pi modlitb roztriti, kdy jsme si toho nebyli vdomia od roztritosti se odvraceli, kdykoli jsme sepi n zastihli. Meme se nanejv vyznvati,e jsme nedbale bojovali proti roztritostem.Nezpovdejme se z toho, co nenxhch, le bychom to nkdy ekli zpovdnkovi po vyznnhch, aby nm radou pomohl k usebranj.modlitb.

    jsi-li ustavin trpen roztritostmi, nebumalomysln. trpliv snej tuto svou nedoko-'nalost, trpliv & klidn obracej mysl na pedmt svch modliteb. Bh bude spokojen s tvoudobrou vl a snahou; takov modlitba je takzslun, nkdy i zslunj neli modlitba plntchy a slasti. Kolik vrnosti a svdomitostibv asto v modlitb, pi n ustavin zpasme s roztritostmi!

    Jsou-li nkdy starosti pinou na roztritosti, jest dobe pojmouti je do modlitby, vz'tije s sebou k audienci, pednsti j-e Bohu a doporuiti Jeho otcovsk prozetelnosti; t