Upload
haruki
View
98
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Nearktická zoogeografická oblast. Rozloha: cca 15 % souše Geografie: kontinent Severní Amerika (spolu s ostrovy nad sev. pobřežím Kanady, Grónsko) až po střední část Mexika. Holarktická oblast je Nearktida + Palearktida - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Nearktická zoogeografická oblast
• Rozloha: cca 15 % souše
• Geografie: kontinent Severní Amerika (spolu s ostrovy nad sev. pobřežím Kanady, Grónsko) až po střední část Mexika.
• Holarktická oblast je Nearktida + Palearktida• Klima, vegetace: obdoba palearktického klimatu i vegetace, díky
obdobné zem. poloze a rozloze kontinentu. V části - listnaté lesy, vnitrozemí- prérie,tajga, Z části - jehličnaté lesy, chladné klima: tajga,. tundra, arktida, JZ části - pouště
Nearktická zoogeografická oblast
• FAUNA. Charakteristika:
• SAVCI: počet čeledí nízký (27), endemické čeledi 2: sudokopytníci: Antilocapridae - vidlorohovití (1druh), hlodavci: Aplodontidae bobruškovití (1dr.) a subendemická č. Geomyidae- pytlonošovití - zasahují do Střed. Ameriky
• Druhové bohatství stoupá od severu Aljašky (25 dr.) na jih Kalifornie (114 dr.)
Geomys bursarius pytlonoš nížinný
Aplodontia rufa bobruška
Antilocapra americana
vidloroh americký
Nearktická zoogeografická oblast
krtek hvězdonosý (Condylura cristata).
tadarida guánová Tadarida brasiliensis
ZAJÍCI (Lagomorfa)
pišťucha pikaOchotona princeps
Králík pouštní Sylvilagus adubonii
Sylvilagus obscurus
HLODAVCI (Rodentia)
Svišť lesní - Marmota monax
HLODAVCI (Rodentia)
Psoun prériový Cynomys ludovicianus
Burunduk - Eutamias sibiricuspříbuzný druh z palearktidy
Čipmank Tamias dorsalis
HLODAVCI (Rodentia)
poletuška Asapan (Glaucomys volans)
poletuška severní
Glaucomys sabrinus
HLODAVCI (Rodentia)
Pytlouš Dipodomys merriami
Peromyscus leucopus
Peromyscus eremicus
HLODAVCI (Rodentia)
Bobr kanadský Castor canadensis
ondatra pižmová Ondatra zibethica
HLODAVCI (Rodentia)
Urson americký - Erethizon dorsatum
ŠELMY Carnivora
Lynx rufus rys červenýCanis latrans kojot prérijní
ŠELMY - Carnivora
Medvěd hnědý gryzzly -Ursus arctos horribilis
Medvěd baribal (Ursus americanus),
Puma americká (Puma concolor)
ŠELMY
Jezevec americký – Taxidea taxus
norek americký Neovison vison
Skunk pruhovanýMephitis mephitis
Sudokopytníci Artiodactyla
jelenec ušatý Odocoileus hemionus
jelen wapiti Cervus elaphus canadensisi
los aljašský Alces alces gigas
sob Rangifertarandus
Sudokopytníci Artiodactyla
kamzík bělák ovce tlustorohá
Nearktická zoogeografická oblast• PTÁCI: žádná čeleď není endemická, jen 1 subendemickou čeledí jsou
Meleagridae - krocanovití, neboť Meleagris ocellata krocan paví je neotropický druh, zatímco M.gallopavo krocan divoký je nearktický druh.
Meleagris ocellata krocan paví
Meleagris gallopavo silvestris krocan divoký
Nearktická zoogeografická oblast
• Limnické biotopy: 5 endemických čeledí např.č.- Centrarchidae - okounkovití, dále 4 č. holarktické: Esocidae - štikovití, Umbridae - blatňákovití, Dallidae - daliovití. Archaická fauna sladkovodních vod se zachovala díky příznivému, poledníkovému směru toku Missisipi (možnost migrací při zalednění kontinentu)
Lepomis humilus slunečnice Lepomis megalotis Umbra krameri blatňák tmavý
Dallia pectoralis Dalie aljašská
Nearktická zoogeografická oblast• OBOJŽIVELNÍCI: 3 endemické čeledi: Dicamptodontidae-
mlokanovití, (4 dr.), Amphiumidae- úhoříkovití, Rhyacotritonidae- mlokánkovití, a 3 subendemické č.: Ambystomatidae - axolotlovití
(30 dr.), Proteidae- macarátovití, např. Necturus maculosus žábronoš skvrnitý a Plethodontidae - mločíkovití.
•
Dicamptodon ensatus mlokan velký Amphiuma means úhořík dvouprstý
Necturus maculosus žábronoš skvrnitý
Nearktická zoogeografická oblast
• Tato oblast měla pro vývoj fauny zcela zásadní význam:
• SAVCI: Vačnatci se zde vyvíjeli od křídy až do miocénu, teprve později kolonizovali další oblasti. V terciéru zde probíhal vývoj více taxonů velkých savců: nosorožců, tapírů a koní (včetně r. Equus, který se rozšířil po všech kontinentech mimo izolovanou Austrálii), ti všichni zde později vyhynuli, podobně jako chobotnatci, kteří osídlili také jižní Ameriku a zpětně opět Euroasii. Z této doby se dochoval pouze 1 druh z č. vidlorohovití, totiž Antilocapra americana
Nearktická zoogeografická oblast
• Teprve při posledním propojení Nearktidy s Asií v období wúrmského glaciálu v oblasti Beringovy úžiny na severoamerický kontinent proniká vlk, rosomák, los, sob a další druhy obratlovců, kteří se zde bobře aklimatizovali a následně se zřejmě ani nemohli při oteplení navrátit do Asie, neboť přechod se nejspíše zaplavil. Klimatické podmínky ale nadále zůstaly příznivé.
•
Vlk arktický - Canis lupus arctos
Gulo gulo- rosomák
Nearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM: • SAVCI: Podíl společných čeledí s jihoamerickou oblastí dosahuje 41 %, • také s palearktidou je obdobný (35 %). Holarktické rozšíření má zde č.
Castoridae-bobrovití a Zapodidae- myšivkovití. Extrémnímu subarktickému a arktickému klimatu se přizpůsobilo 10 druhů myšivkovitých v Grónsku, 11 druhů na Tajmyru v palearktidě (přitom 8 druhů je společných oběma oblastem).
• PTÁCI: Holarktické rozšíření má č. Alcidae-alkovití a Gaviidae- potáplicovití
Zapus hudsonius myšivka labradorská
Alca torda - alka malá
Gavia immer potáplice lední
Casto fiber
Nearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM:
• Jihoamerická oblast• OBOJŽIVELNÍCI: Plethodontidae - mločíkovití (280
druhů!) jsou čeledí s největším areálem rozšíření ocasatých (+ Neotropis, jižní Evropa)
Plethodon jordani mločík Jordanův
Eurycea lucifuga mločík zářivý
Gyrinophilus palleucus mločík podzemní
Nearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K OBLASTEM: Jihoamerická oblast• PTÁCI: nearktické dr. téměř nepřekračují svými areály
hnízdního výskytu hranice holarktické oblasti, nicméně č. Cathartidae -kondorovití má takový areál, podobně čeleď s centrem rozšíření v jihoamerické oblasti:Trochilidae – kolibříkovití, kde z 321 druhů 15 druhů proniklo do Nearktidy –zejména do Kalifornie, Floridy, ale také až na Aljašku: Selasphorus rufus kolibřík zlatolesklý)
Cathartes aura - kondor krocanovitý
Gymnogyps californianus kondor kalifornský
Selasphorus rufus kolibřík zlatolesklý
Palearktická zoogeografická oblast
• Rozloha: 39 % území pevniny
• Geografické vymezení: Island, Evropa, Asie bez orientální indomalajské oblasti, Japonsko, Sachalin, sever Afriky + Sahara a Kanárské ostrovy(provincie)
• Klima a vegetace: A: mírné klima- západní regiony - listnaté lesy v Evropě, stepi, pouště v kontinentálním klimatickém regionu, subtropická poušť na severu Afriky, Arabský poloostrov, východní regiony Asie - druhově bohaté listnaté lesy.
• B: Chladné klima: souvislý pás tajgy (převážně jehličnanů), severněji (nad severní hranicí lesa) biom tundra, nejseverněji arktida
Palearktická zoogeografická oblast
• FAUNA. Charakteristika: • SAVCI: počet endemických čeledí je velmi nízký:
Spalacidae- slepcovití, Dipodidae -tarbíkovití• OBOJŽIVELNÍCI: žáby: subendemická č. Discoglossidae-
kuňkovití (20 dr.), Hynobiidae- pamlokovití (35 dr.)• PTÁCI: 74 % dr. ptáků střed. Evropy (naše území)
nepřekračuje hranice palearktické oblasti, obdobně 88 % pavouků a téměř 97 % druhů střevlíkovitých je specifických pro palearktidu!
Spalax leucodon slepec malý
Euchoreutes naso tarbíček ušatý
Allactaga major frček větší
Palearktická zoogeografická oblast• FAUNA. Charakteristika: • sAVCI: PŘÍKLADY AREÁLŮ
č. Tarbíkovití - Dipodidae se dělí do 10(11) rodů ve 4 podčeledích s 30 druhy.Tarbíkovití jsou charakterističtí hlodavci adaptovaní na velmi aridní podmínky (pouště, polopouště, stepi), přičemž se druhově rozrůznili a osídlili široké území od západní Sahary až po východní Čínu. Mají význačné adaptace morfologické: větší ušní boltce (někteří), prodloužené zadní končetiny, velmi dlouhý, útlý ocas (pro rychlý pohyb).
Jaculus jaculus tarbík egyptský
Allactaga major frček větší
PALEARKTIDA
Lukáš Šimek:Lukáš Šimek:
Tadarida teniotis – tadarida evropská
Disjunktivní areál rozšíření s výskytem v horských oblastech Evropy a JV Číny.
Palearktická zoogeografická oblast
• VÝVOJ FAUNY:
• Rozsáhlé území Euroasie bylo dějištěm intenzivního vývoje třetihorní fauny.
• Ovšem vlivem opakovaných zalednění v pleistocénu mnoho taxonů vyhynulo, takže je zde nižší zastoupení druhů, než by odpovídalo rozloze kontinentu. Úbytek druhů zaznamenaný během pleistocénu: Carabidae- střevlíkovití – úbytek 26 %, Scarabaeidae - vrubounovití úbytek 15 %, Aves – u ptáků nastal úbytek jen o asi 10 % druhů.
Agonum sexpunctatum LinnaeusMelinopterus prodromus
Palearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM:
• Indomalajská oblast• SAVCI: 59 % čeledí veškeré fauny je shodný, dominují
hlodavci, šelmy.
• PTÁCI: 75 % dr. nepřekračuje hranici Palearktu, tj. jsou tažní v rámci této oblasti. Nicméně frekventovaně dochází ke změnám rozšíření a vzniku dalších druhů, nejčastěji mezi nearktickou a palearktickou oblastí.
Palearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM:
• Etiopská oblast
• 47 % čeledí veškeré fauny je shodných.
• SAVCI: společné čeledi zejména u řádů : hlodavci, letouni, šelmy
• PTÁCI: společné čeledi zejména u řádů: pěvci, dravci
Orel bělobřichý (Haliaeetus leucogaster)Luňák červený (Milvus milvus)
Palearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM:
• Etiopská oblast
Kočka pouštní Felis margaritaLev pustinný Panthera leo
Palearktická zoogeografická oblast
Vztah k Etiopská oblast
gepard štíhlý Acinonyx jubatus
Serval Leptailurus serval
Palearktická zoogeografická oblast
Vztah k Etiopská oblast
levhart Panthera pardus
rys karakal Caracal caracal
Palearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K Etiopské oblasti
Osel somálský - Equus asinus somaliensis
Osel asijský Equus asinus hemionus
Palearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM:
Kozorožec kavkazský Capra caucasica
Kozorožec horský Capra ibex
Palearktická zoogeografická oblast
• VZTAHY K OSTATNÍM OBLASTEM:
Bizon Bison bison
Zubr Bison bonasus
Palearktická zoogeografická oblast
• Limnické biotopy• 2 endemické čeledi, výlučně v Bajkalském jezeře
• Holarktické rozšíření: Esocidae-štikovití. Percidae-okounovití, Umbridae-blatňákovití.
• Vztah k indomalajské obl.: Siluridae - sumcovití, Cobitidae- sekavcovití,
• K palearktidě náleží rovněž dolní tok Nilu v Egyptě!
Sekavec písečný - Cobitis taeniaUmbra krameri - blatňák tmavý
Zoogeografické členění palearktická oblasti
• Vymezování podoblastí:
• je vázáno na a) přirozené překážky (mořské pobřeží, vysoká pohoří, hranice biomů, ekosystémů) ohraničující areály druhů, rodů i vyšších taxonů.
• b) zonální uspořádání přírodních podmínek
• c) refugia třetihorní nebo pleistocenní fauny
• EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST
• Zaujímá severní polovinu oblasti, ovlivněna vícenásobným pleistocénním zaledněním, které původní faunu zdecimovalo (výskyt jen 87 rodů č. Carabidae -střevlíkovití, vzhledem k 281 rodům a 5 endemickým čeledí na jihu oblasti).
• EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST• Vedle několika málo endemických taxonů, zde žije převaha invazivních druhů,
tj. dr. jež mají své centrum rozšíření mimo toto území. Je rozlišeno 5 provincií:
• Provincie tundry. Jižní hranice=severní linie lesa= souvisí s izotermou 10ºC nejteplejšího měsíce, rozloha 3 mil. km2
• PTÁCI: ze 180 dr. oblasti 46 dr. žije pouze v této provincii., Časté jsou vztahy
s nearktickou faunou: sovice sněžní, rybák dlouhoocasý
• Reliktní subareály v horách (arkto-alpinská disjunkce):
• Např. bělokur horský Lagopus mutus, kulík hnědý Eudrimias morinellus.
bělokur horský Lagopus mutus
•kulík hnědý
•Eudrimias morinellus.
• EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST - Provincie tundry• Diferenciace specifické fauny:• PTÁCI: rody: planiny- kajka Somateria, bělokur Lagopus,
mořské pobřeží - alky Uria, jespáci Calidris, mokřady: husy Anser, Branta, kachny - Anas penelope. A. crecca
• SAVCI: vlk - Canis lupus, lasice - Mustela erminea, M. nivalis, liška polární Alopex lagopus
•
Calidris canutus – jespák obecný
Branta ruficolis berneška rudokrká
Branta bernicla berneška tmavá
Alopex lagopus liška polární
• EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST - Provincie tajga• PTÁCI: cca 200 druhů, 55 z nich striktně vázaných na
tajgu. Boreo-montánní disjunkce: datlík tříprstý Picoides tridactila, puštík bělavý Strix uralensis, ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes, čečetka zimní Carduelis flammea, sýkora lužní Parus montanus
• SAVCI: los – Alces alces, sobol Martes zibellina, rosomák Gulo gulo, myšivka horská Sicista betulina.
myšivka horská Sicista betulinasobol Martes zibellina
puštík bělavý Strix uralensis
Zoogeografické členění palearktická oblasti
• EUROSIBIŘSKÁ PODOBLAST - Provincie listnatých lesů
• Vymezení: zbývající část území podoblasti až k provincii stepí.
• Evropská avifauna: slavík Luscinia, špaček Sturnus, žluva Oriolus, pěnkava Fringila, kos černý Turdus merula
• Mandžuské lesní refugium: čáp bílý Ciconia ciconia
slavík tmavý Luscinia lusciniačáp bílý Ciconia ciconia
Zoogeografické členění palearktická oblasti
• EUROSIBIŘSKÁ PODOBL - Provincie stepí• Vymezení: souvislá zóna od delty Dunaje až po východní Čínu.
• SAVCI: Z 89 druhů této provincie jich 31 dr. obývá výhradně stepní ekosystémy: v izolovaném evropském panonském distriktu jsou jen 3 stepní druhy: tchoř stepní Putorius eversmanni, křeček polní Cricetus cricetus a slepec Spalax microphthalmus
• sysel obecný Citellus citellus není označen za jednoznačně stepní druh, ale spíše se jedná o druh s větší ekologickou valencí.
Spalax microphthalmus Tchoř stepní Putorius eversmanni
Zoogeografické členění palearktická oblasti
• MEDITERÁNNÍ PODOBLAST
• Vymezení: celá palearktická Afrika, jižní Evropa, Přední Asie po Kaspické jezero a Perský záliv.
• Fauna a) stepi: např. štíři podčeledi Euscorpioninae (11 dr.), 1 rod strašilek- Bacillus, světlušek Pelania atd.
• b) pouště Sahary (fenek berberský (Vulpes zerda)
Arabského poloostrova až nejvýchodněji poušť Thar, východně od řeky Indus (lev pustinný).
fenek berberský (Vulpes zerda)
Zoogeografické členění palearktická oblasti
• STŘEDOASIJSKÁ PODOBLAST• Vymezení: eremiál a horské ekosystémy, Střední Asie, Afghánistán,
Írán,, Mongolsko, Tibet, SZ okraj Číny.
• Charakter: Saharo-gobijská pouštní „podoblast“ je jakýmsi
průnikem dvou podoblastí.
Sajga (Saiga tatarica) přímorožec arabský Oryx leucoryx
přímorožec šavlorohýOryx dammah
gazela dzejran - Gazella subgutturosa
Zoogeografické členění palearktická oblasti
• VÝCHODOPALEARKTICKÁ PODOBLAST
• Vymezení: Japonské ostrovy, Korea,Poamuří, tichomořské pobřeží, JV a Himaláje v Číně.
• Charakter: relativně druhově nejbohatší část oblasti, zejména na lesní faunu a floru. Reliktní podřád pavouků Liphistiomarpha, endemický taxon - podčeleď Pandinae medvídkovití, jiní jsou již rozšířeni jen na území Ameriky: Cryptobranchydae - velemloci, Grylloblattodea – cvrčkovci.
Panda velká (Ailuropoda melanoleuca
cvrčkovec -
Grylloblatta.velemlok čínskýAndrias davidianus
Nový ZélandSouostroví, které je již od období jury (druhohory, 160 - 230 mil. let) izolované od Gondvany. Nejužší souvislosti biogeografické má s australskou oblastí (domin. druhy dřevin – blahočetovití), nepřítomnost placentálních savců až do příchodu člověka (před cca 18 000 lety)
Nový Zélanddamaróň australská - kauri ve Waipua Forest
Nový Zéland
Nový Zéland
Haterie novozélandská byla považována za jediný recentní druh, ale genetickou analysou bylo prokázáno, že skupina haterií na ostrůvku North Brother patří k jinému druhu nazvanému haterie Guentherova
V současnosti jsou obě hatérie jedin zástupcí hatériovitých, kteří byli před zhruba 200 milióny let na Zemi velmi rozšířeni. Od těch dob se vnější podoba hatérií prakticky nezměnila. Současná představitelka dinosaurů má nezvykle zpomalený metabolismus, velmi pomalu rostou a zřídka kdy se rozmnožují. Průměrná délka života hatérie je zhruba
sto let.
Nový Zéland
kivi jižní (Apteryx australis) je jeden ze tří zástupců čeledi kiviovití (Apterygidae),
Kivi Owenův
Nový Zéland
Dinornis giganteus – MoaVyhubený nelétavý běžec, který na ostrovech žil ještě v minulém tisíciletí
tučňák novozélandský Eudyptes pachyrhynchus