Nejlepsi Vysoke Skoly

HN HODNOTÍ SEDMDESÁT FAKULT

HOSPODÁŘSKÉNOVINY 15. 02. 2010

Vysoké školy – Hospodářské noviny hodnotí úroveň sedmdesáti fakult v devíti prestižních oborech

Metodika, kterouHN použily přizpracování tabulek1. Světovost školyNejvíc bodů získala škola, kterávyslala nejvíc studentů na alespoňjeden semestr do zahraničí(v poměru ke všem studentům);která vyučovala nejvíc předmětůurčených českým studentůmv cizím jazyce a nabízela nejvícjazykových kurzů.

2. Zájem o školuZjišťovali jsme, kolik lidí byloloni přijato; kolik z přijatýchse skutečně zapsalo; početdoktorandů a podíl docentů do 40let a profesorů do 50 let.

3. Průzkum absolventůPokud si škola zajišťuje průzkumohledně absolventů, dostala bod,v opačném případě nula bodů.

4. Názor expertůOdborníci školy „známkovali“ odnejlepší po nejhorší.

5. VědaV tabulce Rady vlády pro vědua výzkum za rok 2009 jsmesledovali celkový počet vědeckýchvýstupů a počet bodů, který jimrada přidělila. Oba údaje jsmeposuzovali v přepočtu na jednohopedagoga.

Celkové hodnoceníJednotlivé tabulky v přílozeobsahují pořadí, název školya jednotlivá kritéria s počtemobdržených bodů. Čím více bodůškola získala, tím výše sev žebříčku umístila.

Termín pro podání přihlášky navysokou školu vyprší s posledním únorovým dnem. Hospodářské noviny proto letos už

potřetí přinášejí velké srovnání českýchuniverzit,kterémůžeuchazečůmnapovědět, kam upřít svůj zájem.

Do letošního žebříčku jsme zařadilisedmdesátškolzdevíti různýchoborů.Největším sledovaným odvětvím jeekonomie,kdekonečnýžebříček tvořísedmnáct fakult. Nejmenšími oboryjsou právo a psychologie – u každéhojsme porovnávali pouze čtyři školy.

A jaké údaje jsme při sestavovánížebříčku brali v potaz? Zajímalo násnapříklad, kolik procent studentů mášanci vyjet alespoň na jeden semestrdociziny–protožepoznánízahraničníhouniverzitníhoprostředí je velmidůležité. Školy do dotazníku vyplňovalyi to, jak jsouna tomsnabídkou jazykůnebo podílem doktorandů.

Sledovali jsme také, jaká je na jednotlivých fakultách šance na přijetía kolik lidí se pak ke studiu i skutečně zapíše. Tento poměr do jisté míryvypovídá o prestiži školy – jestli bylaprouchazečeprvní volbounebo spíšezáchrannýmkruhem.Řada lidí se totiždostane na více škol současně amůžesi pak vybírat.

Co jsme zjišťovaliPorovnávali jsme také podíl docentůdo40 let aprofesorůdo50 let, protožekaždá dobrá škola by měla tyto perspektivníakademikymít.Onázor jsmepožádali iodborníkyzpraxe,kteříměliza úkol školy „oznámkovat“. U některých oborů se nám však nepodařilooslovit dostatek expertů, a tak jsmejejichhodnocenídovýsledkunakonecnezapočítali.

Sledovali jsme také vědu – bezkvalitních výsledků v této oblastiby školy byly jen pouhými učilišti.K ruce nám byla tabulka Rady vládypro vědu a výzkum za rok 2009, zekteré jsme pak v přepočtu na jednoho akademika zjišťovali, kolik vědeckých výstupů a s jakou vahou nafakultu připadá.

Pro srovnání jsmezjišťovali i to, zdase škola zajímáo své absolventy – zdatedy pedagogové sledují, jak se jejichstudentům daří po dokončení školynajít práci v oboru nebo jak zpětněhodnotí úroveň výuky.

Podrobněji si použitou metodikumůžete prostudovat vlevo nahoře natéto stránce.

HN pro žebříčky vysokých škol používají už tři roky stejný postup. Kritéria jsou převzatá ze zahraničníchsrovnání, která zveřejňují napříkladamerický týdeník US News & WorldReport nebo britský deník The Guardian. HN svůj žebříček vydaly poprvév roce 2008. V roce 2007 pak proběhlpilotní ročník, kdy se srovnání týkalopouze právnických fakult.

Náš žebříček nehodnotí přímo kvalitu výuky.Až budete nanásledujícíchstránkáchpročítat jednotlivé tabulky,nemyslete si, žehoršíumístění znamená automaticky špatnou školu. Našesrovnání je spíševodítkempro ty,kteříuvažujíopodánípřihláškynaněkterouz univerzit – a při rozhodování je proně důležité například právě to, jakoušancimají navýjezddozahraničí nebojak je na tom škola s vědeckými výsledky.

Oficiální žebříčky neexistujíSystematické srovnávání vysokýchškol se v Česku vůbec nedělá. Akreditační komise ČR, která napříkladškolám povoluje otevírání novýchoborů, každoročně zkontroluje desetaž patnáct univerzit.

„Z těchto šetření by se ale žádnýžebříček vytvořit nedal. Nehodnotíme školy ve smyslu jejich srovnávání.Kontroly provádíme tam, kde cítímenějaký problém nebo kde máme signály, že to nefunguje úplně nejlépe,“

Nejlepšíškoly podleaktuálníhožebříčku HN

Dobří absolventivychází ze všechfakult, stejně jakoti špatní.Jan KomárekprávNík, expert Na právo eU

Medicína

Strojírenství

2. lékařskáfakultauniverzitykarlovy v Praze

HN pro žebříček porovnávalyosm medicínských fakult.Srovnání stejně jako lonivyhrála 2. LF UK. Tatolékařská fakulta sídlív nemocnici v pražskémMotole, kde mají studentivětšinu praxe. Děkanem školyje Ondřej Hrušák, který sevěnuje dětské hematologiia onkologii. V současnostitu mají 956 studentů oboruVšeobecné lékařství. Fakultapřijímá pouze 13 procentpřihlášených.

fakultastrojní Čvutv PrazeStrojírenství

se na ČVUT vyučuje užod roku 1864. V současnostimají 1373 posluchačů,kteří studují obory jakoDopravní a manipulačnítechnika, Energetickéstroje a zařízení, Letadlovátechnika či Strojírenskátechnologie a management.FS ČVUT přijímá tři čtvrtinypřihlášených. Fakultaspolupracuje s řadou podniků.Loni se FS ČVUT v žebříčkudělila o první místo s Fakultoustrojní VUT v Brně.

Galerie vítězů: N

redakční zpracování:Jana Machálková, Jana Nunová,Martin Valášek

ilustrace: Milan Starý

editor: Filip Hubička

Obsah:Ekonomie str. 4 - 5Právo str. 6 - 7Informatika str. 8 - 9Medicína str. 10 - 11Sociologie str. 12 - 13Strojírenství str. 14 - 15Psychologie str. 16 - 17Architektura str. 18Chemie str. 19

Nejlepší vysoké školypříloHa HN

[email protected]

janaMachálková

Fokus

HOSPODÁŘSKÉNOVINY2 Vysokéškoly

V pětistovce nejlepších světovýchuniverzit má Česko zatím jen jednohozástupce – Karlovu univerzitu.

Ta podle prestižního Šanghajskéhožebříčku, který sestavuje tamní uni-verzita Jiao Tong, aktuálně zastává259. pozici. Rektor UK Václav Hamplvěří, že se jeho škola v blízké budouc-nosti dostane do první dvoustovky.„Považuji to za výzvu k dalšímu zlep-šení vědy, výzkumuavzdělávání. Jsempřesvědčen, že mít českou univerzituvnejlepší světovédvoustovcemusíbýtv zájmu celého Česka,” komentovalHampl umístění „své“ univerzity, kdybyl Šanghajský žebříček zveřejněn.

NejlepšíuniverzitounasvětějepodleuvedenéhožebříčkuamerickýHarvard.UniverzityzUSAsehojněobjevujívceléprvnístovce.Zevropskýchškoljepodležebříčku nejlepší Cambridge, kteráskončila na čtvrtémmístě.

Šanghajskýžebříčekporovnávádvatisíce z celkových 17 tisíc univerzitna světě. Konečné pořadí vzejde z pě-tistovkynejlepších.Mezihodnoticíkri-tériapatří třebato,kolikstudentůneboakademiků obdrželo Nobelovu cenu.Přihlíží se také k citovanosti výzkum-níkůamnožstvíčlánkůpublikovanýchv prestižních časopisech. jam

UniverzitaKarlovamezi500 nejlepšímina světě

é noviny hodnotí úroveň sedmdesáti fakult v devíti prestižních oborech

Vysoké školy ve světě

Pořadí:1. Harvard University (USa)2. Stanford University (USa)3. University of California (USa)4. University of Cambridge (VB)5. massachusetts Institute ofTechnology (USa)6. California Institute ofTechnology (USa)7. Columbia University (USa)8. Princetown University (USa)9. University of Chicago (USa)10. University of Oxford (VB)...20. University of Tokyo (japonsko)50. Karolinska Institutet (Švédsko)52. Utrecht University (Niz.)54. University of Zürich (Švýc.)76. Uppsala Univesitet (Švédsko)77. moscow State University (Rus.)88. Stockholm University (Švéd.)98. University of Bonn (Německo)...259. Karlova Univerzita v Praze

Zdroj: Academic Ranking of WorldUniversities, 2009

Právo

EkonomieInstItut

ekonomIckýchstudIí FsV ukV Praze

IES je největším z pětiinstitutů pražské Fakultysociálních věd. Kroměekonomie se na FSVvyučuje ještě sociologie,politologie, žurnalistikaa teritoriální studia. IESmá v současnosti 619studentů zahrnující bakaláře,magistry i doktorandy.Škola spolupracuje se 40zahraničními univerzitami.Škola nabízí postgraduálnístudium v angličtině.Do loňského žebříčku IESzařazený nebyl.

PráVnIckáFakultaunIVerzItykarloVyVPraze

PF UK je největší ze čtyřčeských právnických fakult.V současnosti zde studuje4669 lidí. O studium právje v Česku velký zájem –například PF UK přijímá jennecelou pětinu přihlášených.Ze všech čtyř právnickýchfakult nabízí ta pražskánejširší nabídku odbornýchpředmětů vyučovanýchv cizím jazyce. V žebříčku HNse PF UK umístila na prvnímmístě, stejně jako loni.

InformatikamatematIcko-

FyzIkálníFakulta ukV Praze

Na pražském „Matfyzu“ nynístuduje 1401 lidí. Polovinase věnuje informatickýmoborům, zbytek matematicea fyzice. V loňském žebříčkuHN se „Matfyz“ umístilna druhémmístě.

Sociologie

Psychologie

FakultasocIálníchstudIí mu V BrněBrněnská sociologie

vyhrála žebříček HN v tomtooboru již potřetí. Letos ovládlaskoro všechny hodnocenékategorie. Brněnští studentisociologiemají například zevšech sledovaných škol nejvyššíšanci na absolvování zahraničnístáže. Sociologii nyní na FSSMU studuje 885 lidí.

FakultasocIálníchstudIí mu V BrněKromě sociologie

letos brněnská FSS vyhrálai v psychologii. FSS žebříčekHN v psychologii vedla i loni.Obor tu nyní studuje 646lidí. Škola loni přijala neceloudesetinu uchazečů.

ArchitekturaFakulta

archItekturyČVut V PrazeNejvětší česká

fakulta architektury letosvyhrála v konkurenci šestiškol. Na prvnímmístě seumístila i loni. Na povoláníarchitekta se nyní na FAČVUT připravuje 1488 lidí.Tento atraktivní obor se tudá studovat v bakalářském,magisterském i doktorskémstupni. Škola loni přijalanecelou polovinu přihlášených.Na zahraniční stážvycestovala skoro desetinastudentů. FA na ČVUT vzniklav roce 1976, její kořeny sahajído roku 1707.

ChemiePřírodo-

VědeckáFakulta ukChemie vyučovaná

na Přírodovědecké fakultě UKletos vyhrála v konkurenciosmi škol. Loni ve srovnáníchyběla. Na UK nyní různéchemické obory (Chemie,Biochemie, Speciálníchemicko-biologické obory)studuje 766 lidí. Pražskápřírodověda vyhrála zejménave vědě, ve které získalanejvíce bodů ze všechhodnocených škol. Přijímacízkoušky na ní úspěšně složínecelé dvě třetiny uchazečů.

Galerie vítězů: Nejlépehodnocené fakulty

říká tajemník Akreditační komise JiříSmrčka.

Kontroly Akreditační komise sepodle něj často zaměřují tematicky– například na úroveň doktorskéhostudia nebo způsob udělování habi-litací akademikům. Škola jako celekse hodnotímálokdy. „Nějaké celkovésrovnání by bylo velmi problematic-ké. Například filozofických fakult jev Česku devět, některá je silná v his-torii, jiná zase v lingvistice. Byloby těžké určit, která je lepší,“ řeklSmrčka.

Na nejčastější problém, který kont-roloři podle Smrčky narážejí, je nedo-statečné personální zázemí na fakul-tách.Mnohoakademikůmátotiž idalšíúvazky,napříkladnasoukromýchško-lách. „Jsou činní i jinde a nevytvářejítak to, čemu se dá říkat univerzitníprostředí,“ prohlásil tajemník.

Komise může školám v krajním pří-paděažodebratakreditacinavyučová-ní daného oboru. Jeden z nejtvrdšíchpostihů nedávno zaznamenala práv-nickáfakultavPlzni–kvůli skandálům

spodezřelýmudělovánímtitulůmádo-časně zakázáno přijímat studenty dodoktorskéhostudia. „Dobříabsolventivychází ze všech fakult, stejně jako tišpatní. Problémučeskýchabsolventůje, že nejsoudostatečněpoučeni v ob-lasti právní etiky,“ domnívá se expertna právo EU a doktorand z OxforduJan Komárek.

V zahraničí se vydávají desítky růz-ných žebříčků univerzit. Dlouhodoběrespektovanéjsouvšakjendva–TimesHigher Education, který každoročněvydávají britské noviny The Times,a takzvanýŠanghajskýžebříček,kterýsestavuje šanghajská univerzita JiaoTong. Z českých škol si v těchto dvoužebříčcích vede nejlépe Karlova Uni-verzita – „Timesy“ ji loni zařadily na229. místo a Šanghajský žebříček na259. pozici. V obou případech si školameziročně polepšila. Přední místazmíněných světových žebříčků jinakobsazují zejménaamerickéuniverzity.Oba se loni jakoužněkolikrát po soběshodly, že nejlepší světovou univerzi-tou je Harvard.

VysokéškolyvČR

Vysokých školje nyní v Česku, z toho 26veřejných, dvě státní (Policejníakademie a Univerzita obrany)a 45 soukromých. Ty sespecializují hlavně na ekonomii.

73

lIdínyní studuje na vysokých školách.Nejvíce studentů mají veřejnévysoké školy (cca 330 500), naprivátních se připravuje 56 300lidí. V Česku má vysokoškolskévzdělání asi 14 procent lidí.

386 800

HOSPODÁŘSKÉNOVINY 3Vysokéškoly

spičková ekonomie?Na fakultě sociálních věd

Celkemsedmnáctekonomickýchfakult zařadily letosHospodářské noviny do svého žebříčkuvysokých škol. Ze srovnání na

konec vzešel vítězně Institut ekonomickýchstudií Fakulty sociálníchvědUK v Praze. Druhou příčku obsadilaprestižní Národohospodářská fakulta VŠE. Velmi dobrá místa v žebříčkuzaujímají i další fakulty VŠE.Ekonomickéfakulty jsmesrovnávali

v těchto čtyřech kategoriích: Světovost školy, Zájem o školu, Průzkumabsolventů a Věda. Ekonomie vyučovanánapražskéFSVbylazevšechškolnejlepší hlavně v tom, kolik studentůvysílánazahraničnístážea jakdbáojazykovou výuku. Ve vědě s přehledemvyhrál druhý vítěz letošních žebříčků– Národohospodářská fakulta VŠE.Zájem o studium ekonomie je

v Česku obrovský. Veřejné vysokéškoly nabízející tento obor loni obdrželypřes65 tisícpřihlášek(někteří lidése ale zřejmě hlásili na více škol současně). V přijímacích zkouškách pakuspěla necelá polovina uchazečů.Nabídka studia ekonomie je široká

i na soukromých vysokých školách.Naprostá většina z nich je zaměřenaprávěnaekonomii.SoukroméVŠ jsmeale do žebříčku nezařazovali.Celosvětová krize však dopadla

i na absolventy škol zaměřenýchna toto studium. Podle prosincovéstatistikyStřediskavzdělávacípolitikyPedagogické fakultyUKnarostlanezaměstnanost absolventů takřka všechekonomicky zaměřených fakult. Na

příklad z těch, co vystudovali Fakultuinformatiky a managementu na Univerzitě v Hradci Králové, nemohounajít práci 4,3 procenta lidí. U fakultVŠE se nezaměstnanost absolventůpohybujemezi 1,3 až 3,4 procenta.Pokud si chcete podat přihlášku

naekonomii a jeprovásdůležité třebato, jakoumáte šanci na studijní výjezddo zahraničí, přihlaste se na FSV.Loni tu dociziny alespoňna jeden semestr vyjelopřes osm procent studentů.Provozně ekono

mická fakulta Českézemědělské univerzity v Praze vyslalalonidocizinypřespětprocent studentů.Nejmenší šanci

na přijetí budetemít na Národohospodářskéfakultě VŠE.Loni tu přijalijen 21 procento uchazečů.Druhé nej

hustší síto nastavili na Podnikohospodářské fakultě téžeuniverzity–přijali 29procent přihlášených.Nejvíce lidí přijímají na ekonomii

vyučované na Vysoké škole báňskéTechnické univerzitě Ostrava (VŠBTU) – uspějí tři čtvrtiny uchazečů. .Nejvíce lidí – sto procent přijatých

– se zapíše na NárodohospodářskoufakultuVŠE.Poměrpřijatýchaskuteč

ně zapsaných vypovídá hodně o tom,jakou prestiž školamezi uchazečimá.Uplatnění a spokojenost svých ab

solventůurčitýmzpůsobemsleduje15škol ze17, vyjmaNárodohospodářskéfakulty VŠE a Univerzity Pardubice.Z průzkumů škol vyplývá, že většinaabsolventů najde práci v oboru.

Například z dotazníku Fakulty informatiky a statistikyVŠEvyšlo, že užv době promoce má místo v oboru 78procent studentů. Jejich plat po pětiletechodukončení studiačiní 34 tisícekorun. Na Masarykově univerzitě odhadují plat svýchabsolventůna41300korun zaměsíc.

Ekonomie

Jak hodnotíte úroveňekonomických fakultv Česku?

Petr zahradníkHlavNí ekoNoM české spořitelNyU nás chybí cílené propojenífiremního sektoru s akademickýmtak, jak je obvyklé nazápadních, zejména americkýchuniverzitách. Tamní firmy odpočátku podporují talentovanéstudenty v podobě stipendií.Zadávají obsah diplomovýchprací dle firemních potřeb a dávají

možnost nahlédnout studentůmdo chodu firmy, což je nejlevnějšízpůsob, jak najmout talentovanélidi. Existuje tam kontinuálníkomunikace mezi vedením škola vedením zainteresovanéfirmy. U nás to je pořád velicenahodilé. Pořád je velmi rozšířenýneblahý jev, že škola jako celeknevykazuje takovou činnost, alejen její jednotliví zaměstnancisami za sebe jsou v tomtomimořádně aktivní. Peníze, kteréjim z toho plynou, jdou jim dokapsy a škola z toho nemá vůbecnic. Mnozí lidé využívají zázemí

škol v podstatě k tomu, abyměli zadarmo kancelář, počítač,vybavení a sekretářku pro svojevlastní soukromémelouchy.

Miroslav zámečníkHlavNí ekoNoM čsobAbsolventi v Česku sami říkají,že když přijdou do praxe, znajívelmi dobře integrály, ale praxepokulhává. Naproti tomu veSpojených státech, když studentichtějí pracovat třeba v oblastiinvestičního bankovnictví, takjsou po dvou letech perfektněpřipraveni. U nás tohle neexistuje.

kateřina Palkováředitelka firMy partNersPodle mne podstatné, jakéteoretické základy ve stěžejníchpředmětech (matematice,statistice, makroekonomii,mikroekonomii a nástrojíchfinančního trhu). V těchtopředmětech je podle mnenejsilnější FSV.Fakulty VŠE mají mé hlasyhlavně pro jejich schopnost véstsvé absolventy k samostatnostia plné zodpovědnosti nejen zavlastní studium ale i za profesníkariéru

Anketa

jana Machálková[email protected]


Na kreativnímyšlení semoc nedbá,říká tomášsedláček

Vyučující po studentech chtějí, abymemorovali fakta. To je ale úkol propočítačnebo lepší záznamník,upozorňuje ekonomTomáš Sedláček.

HN: pro účely této přílohy jsme osloviliněkolik ekonomů. ti se shodli, že čes-kému vysokému školství chybí orien-tace na praxi. souhlasíte s tím?Tojedvousečné.NaInstitutuekonomickýchstudií jsmesevždyckysoustředilina abstraktní teoretický rámec, protože konkrétní praktikálie se častomění.Pět let je většinoudoba, kdy to, cobylovpodnikovésféřemódní,užnemusíplatit. Proto je dobré, když student nebostudentkamají i abstraktní pochopenítoho, jak ekonomie funguje.

HN: jak hodnotíte výuku ekonomiena českých a zahraničních vysokýchškolách? s obojím máte zkušenost.V porovnání českých a zahraničníchškol bohužel stále i dvacet let popádutotalityplatí, žeseunástéměřnediskutuje.Většinaprofesorůaprofesorekpostudentech chce, aby si ke zkouškámnamemorovali fakta. To je ale v dnešním světě úkol pro počítač nebo lepšízáznamník.Kreativnípřemýšlenínebonedejbože kritická reflexe není u studentů podporována. V zahraničí je topřesně naopak. Pokud někdo u zkoušek zopakuje jen to, co se říkalo napřednáškách, často dostane jen průměrnounebopodprůměrnouznámku.To prostě nestačí. Vysoká škola tadynení od toho, abychom lidem tříbilipaměť. Další problém je, že se u násstrašně málo čte. V zahraničí hodinavypadá tak, žesi studentinačtoudomaněkolik desítek nebo i stovek stráneka na hodinu už přijdou argumentačněpřipraveni.

HN: dokáží i soukromé vysoké školypřipravit kvalitní absolventy ekono-mie?Určitě dokáží. Už dávno neplatí, žesoukromé školy jsou horší než ty veřejné. Je dobře, že tu máme takovoukonkurenci. Veřejné školy mají zvuka jméno a jsou historicky kvalitnější, protože měly desetiletí náskok vevšem možném. Soukromé školy sezasesnaží studentůmposkytovatvyššíkomfort. Učil jsem i na soukromýchškolách a studenti tam nejsou o nichloupější. Jsou praktičtěji zaměřeni,nejsoutakvybaveni teorií, což jeobčasdobré a občas na překážku. JAM

Rozhovor

Pořadíekonomických fakultpořadí Název světovost zájem průzkum věda celkem

školy školy o školu absolventů

1. Institut ekonomických 16,2 9,4 1 10,5 37,1

studií FSV UK

2. Národohospodářská 7 14,8 0 15 36,8

fakulta VŠE

3. Podnikohospodářská 11,8 12,2 1 10,5 35,5

fakulta VŠE

4. Fakulta mezinárodních 14,6 8,8 1 10,5 34,9

vztahů VŠE

5. Fakulta financí 4,9 11,8 1 17 34,7

a účetnictví VŠE

6. Provozně ekonomická 6,7 8,2 1 15,5 31,4

fakulta Mendelovy

univerzity v Brně

7.–8. Fakulta informatiky 12,5 10 1 5,5 29

a managementu

Univerzity HK

7.–8. Provozně ekonomická 15,7 8,8 1 3,5 29

fakulta ČZU v Praze

9. Fakulta managementu 10,3 12,4 1 5 28,7

a ekonomiky UTB Zlín

10. Fakulta statistiky 6,7 7,8 1 13 28,5

a informatiky VŠE

11. Ekonomicko-správní 12,2 7,6 1 6,5 27,3

fakulta MU v Brně

12. Fakulta 7,7 5 0 14,5 27,2

ekonomicko-správní

Univerzity Pardubice

13. Fakulta podnikatelská 10 10,4 1 1,5 22,9

VUT v Brně

14. Ekonomická fakulta 3,8 7,2 1 8 20

VŠB-TU Ostrava

15. Fakulta 1,2 7 1 10,5 19,7

managementu VŠE

16. Ekonomická 9,8 5,2 1 1,5 17,5

fakulta TU Liberec

17. Ekonomická fakulta 4,6 6,8 0 4 15,4

JČU V Č. Budějovicích

POZN.: TABULKA UKAZUJE, KOLIK BODŮ JEDNOTLIVÉ FAKULTY OBDRŽELY PODLE METODIKY HN


Letošní srovnání čtyř tuzemskýchprávnických fakult nepřinesložádnézemětřesení.Žebříčekopětvede Karlova univerzita v Praze,

na kterou dotahuje brněnská Masarykova univerzita. Na třetím místěskončilaPrávnická fakultaUniverzityPalackého v Olomouci, výčet uzavíráletošními skandály poznamenaná Západočeská univerzita v Plzni.Pořadí je stejné jako v předchozích

dvou letech, kdy HN tento žebříčekrovněžsestavovaly.Studiumprávpatřímezi obory s nejvyšším převisem nabídkyapoptávky.Propředstavu: čtyřičesképrávnické fakulty loni obdrželytéměř 14 tisíc přihlášek (někteří lidésesamozřejměhlásili navíceškol současně), u přijímaček však uspělo jen3200 uchazečů.

Nejvybíravější je OlomoucHNletosprávnickéfakultyporovnávaly na základě čtyř kritérií – Světovostškoly, Zájemo školu, Spokojenost absolventů a Věda.Pokud uvažujete o studiu práv,

vězte, ženejmenší šancinapřijetímátevOlomouci, kde berou jen 12 procentpřihlášených.V Plzni akceptují pouze 15 procent

uchazečů a dvě největší české univerzity – Karlova v Praze a Masarykovav Brně – rozesílají dopis o přijetí asi

pětině lidí, kteří uspěli u přijímacíchzkoušek.Zajímalo nás také, kolik přijatých se

ke studiu skutečně zapíše. Vypovídá tooprestižiškoly–jestlisenanílidétoužiliprimárnědostat,nebojestliproněpředstavovala pouze záchrannou variantu.Iv tomvedeOlomouc,kamsezapíše99procentpřijatých.NásledujePlzeň,kamskutečněnastoupí90procentpřijatých.VPraze se zapíše87procentuchazečů.Nejmenší zájem jev tomtoohleduobrněnská práva, kam skutečně nastoupí„jen“ 74 procent přijatých.

Dalším posuzovaným kritériembyla jazyková výuka na škole a taképodíl studentů, kteří mají šanci vyjetalespoňna jednosemestrálnípobytdozahraničí.

Do zahraničí nejlépe z PrahyDo ciziny vysílá nejvíce studentů Karlova univerzita (3,4 procenta ze všechstudentů) aUniverzitaPalackého (2,9procenta).Nejmenší šance na poznání zahra

ničního univerzitního prostředí majístudenti z Plzně, odkud loni vyjelo jen

1,2procentaposluchačů.Masarykovauniverzita lonidosvětavyslala2,4procenta budoucích právníků.Nejširší výuku jazyků nabízí praž

ská a brněnská univerzita. Na UK sičeští studenti mohou zapsat až 57odborných předmětů vyučovanýchv cizím jazyce. Na Masarykově je to31 předmětů, v Olomouci 16 a v Plzni12 předmětů.Dalším důležitým hodnotícím

kritériem je věda. Před započtenímbadatelských výsledků bylo pořadíprávnických fakult následující: Kar

karlova univerzitase drží v čele,propadla plzeň

práva v plzni: největší skandál v historii česka

Když loni HN sestavovaly žebříčekškol, jeden z uznávaných expertů přihodnocení práv v Plzni poznamenal:„Mají příliš komerční charakter.“Teprve před pár měsíci začalo být

jasné, co tímmyslel. To když na fakultě vypukl největší skandál v historiičeských vysokých škol – kvůli podezřením, že studenti s dobrými vztahys vedením fakulty mohli opisovatpráce, obcházet přijímačky, vystudovat za pár měsíců a podezřele snadnoskládat zkoušky. Dnes to vypadá, že

škola po tomhle otřesu může jít užjen nahoru. Ostatně i v žebříčku HNskončila Plzeňposlední – předstihly jivšechny další fakulty v Česku: Praha,Brno i Olomouc.Vyšetřování stále běží – jak to vede

né akreditační komisí ministra školství, tak i policejní. Zatím je jasné, žeuniverzita vezme titul prvním šestilidem, kteří prošli doktorským studiem. Jménazatímškola tají,másevšakza to, že jsou mezi nimi bývalí učitelénebobývalýnáměstekpolicejníhoprezidenta Jan Brázda.Na druhou stranu je také jisté, že

školu čekají vleklé soudy, protože se

tihle lidé budou určitě proti odebránítitulůbránit.Anikdonedokážeodhadnout, jaksporyskončí: žádnýpodobnýpřípad se totiž v Česku dosud nestal.Kontroly zatím při doktorském stu

diu odhalily celkem14 velmi podezřelých doktorátů. Například takových,kdybyl předsedoukomisepsycholog,a ne člověk s právnickým vzděláním.Univerzita i akreditační komise seteď zaměřují na absolventy magisterských a bakalářských programů.A dá se předpokládat, že odhalí dalšípodivné tituly. Ovšem i šéfka komiseVladimíraDvořákovátrochupochybuje, jestli se nakonec podaří úplně vše

rozplést. Tedy zda se zjistí konkrétníviníci. Zatím všechny nedostatky jetotižmožné vysvětlit jako nepořádek.Důkazy, žeby sevPlzni se studiemobchodovalo, žádné nejsou.Nové vedení fakulty, kterou teď řídí

exministr Jiří Pospíšil, se snaží zlepšitpověst školy i úroveň studia. A takéuklidnit čtyři tisícovky studentů,z nichž většina procházela školou poctivě. Ze školy musí odejít 40 učitelů.Dvě ze tří kateder také dostaly novéšéfy. A také přijímačky mají být letosprůhlednější než dříve: zájemci o studium je budou vůbec poprvé skládatpodle uznávaných testů Scio.

Právo


vojtěch Blaž[email protected]


Jaká je úroveň právnickýchfakult v Česku?

josef Baxa,šéf NejvyššíHo správNíHo soUdUNevidím nějak podstatný rozdílmezi premianty jednotlivýchfakult, rozdíly budoupravděpodobně až v počtuprůměrných nebo podprůměrnýchstudentů. Je těžké ale určit tu mez.Dobrý právník musí mít velmidobře vyvinuté právní myšlenía jednat eticky, tyto schopnostijsou důležitější než výuka„paragrafů“ nazpaměť.

jan komárekexpert Na právo eU, doktoraNdz oxfordUDobří absolventi vychází ze všechfakult, stejně jako ti špatní.Problém u českých absolventůje, že nejsou dostatečně poučeniv oblasti právní etiky. Býtprávníkem není jako prodávathousky, člověk má ohromnouzodpovědnost. Z informací, kterémně zatím byly dostupné, vím, žeolomoucká právnická fakulta mápředmět právní etika a dokoncemá i svoji učebnici.

AnketaPořadíprávnických fakult

pořadí Název světovost zájem průzkum věda celkemškoly školy o školu absolventů

1. Právnická fakulta UK v Praze 3,9 2,6 1 3 10,5

2. Právnická fakulta MU v Brně 2,3 1,8 1 4 9,1

3. Právnická fakulta UP v Olomouci 2,5 3 0 1 6,5

4. Právnická fakulta ZČU v Plzni 1,3 2,6 0 2 5,9


lovauniverzita, Palackéhouniverzita,MasarykovauniverzitaaZápadočeskáuniverzita. Právě věda však Brno vyšvihla na druhémísto.V Brně připadá na jednoho akade

mika 2,72 vědeckých výsledků za rok,v Praze je to 2,62 výstupů.Nejčastěji jde o články v českých

odborných časopisech a kapitolyv knihách.Doprestižníchčasopisů,zařazených

do světové databáze Web of Science,pražská i brněnská fakulta přispělypouze po dvou textech.

V Plzni, a zejména v Olomouci tos vědou příliš slavné není. Palackéhouniverzita je v této kategorii zdalekanejslabší, na osmaosmdesát přepočtených akademických úvazků tu zarok 2009 vyprodukovali pouze 14 vědeckých výsledků. Vyplývá to z aktuální tabulky Rady vlády pro vědua výzkum, ze které HN čerpaly.V Plzni je to 106 výsledků na 124

akademiků. Do takzvaných impaktovaných časopisů (periodika zařazenáve Web of Science) lidé z Plzně aniz Olomouce vůbec nepřispěli.

„Síto“upřijímaček

tisíc Přihlášekke studiu obdržely loni čtyřiprávnické fakulty v Česku.U přijímaček uspělo 3200uchazečů.

14


INZERCE

HN03

3361

Jakou úroveň má výukaIT na českých vysokýchškolách?

vladimír kovářředitel firMy UNicorNProblémem všech uvedenýchVŠ je, že studentům neposkytujívyváženou sadu znalostía praktických zkušenostípotřebnou v praxi. Řada studijníchpředmětů je zastaralá a nedržíkrok s aktuálním vývojem, aťuž teorie nebo i technologií.Za posledních patnáct let jsme

každého absolventa museli školitprůměrně 2 – 3 měsíce před tím,než mohl nastoupit na prácina reálných projektech.

Michal zálešákczecH ict alliaNceHodnotit informatiku je složité.Podle mého názoru je velmidůležité u vědy sledovat, zdavědeckovýzkumné výsledkyuznává i průmysl. To je případČVUT, v rámci kterého fungujeněkolik komerčních projektůa takzvaných spin-off firems mezinárodními úspěchy.

Fakulta informatiky a statistikyVŠE je zase důležitá pro rozvojinformatiky z manažerskéhopohledu – negenerujesofistikované programátory jakotechnické univerzity, ale spíšemanažery, vedoucí projektů,vedoucí týmů atd.

filip řehoříkMaNažer Microsoft czMatematicko-fyzikální fakultu UKbych díky dlouhodobé spoluprácis Microsoft Research doporučilstudentům, které zajímávýzkum v oblasti informačních

technologií. Mám velice dobrézkušenosti se studentskoukomunitou, která organizujepřednášky na MFF UK, Fakultěelektrotechnické ČVUT či Fakultěinformačních technologií VUTv Brně. V praxi se také velicedobře uplatňují studenti z Fakultyinformatiky a managementuUniverzity Hradec Královéa Fakulty informatiky a statistikyVŠE. Určitě bych zmínil takéFakultu elektrotechnikya informatiky na VŠB-TU Ostravaa Fakultu aplikované informatikyUTB ve Zlíně.

Anketa

jasná volba:pražský„Matfyz“Kde se dá studovat nejlepší infor

matika? Prvním místům letošního žebříčku Hospodářskýchnovin, kterév tomtooboru letos

porovnávaly jedenáct škol, kralujesilná trojka: Matematickofyzikálnífakulta Univerzity Karlovy v Praze,Fakulta informačních technologiíVysokého učení technického v Brněa Fakulta informatiky Masarykovyuniverzity v Brně.„Matfyz“ je nejlepší ve vědě i v tom,

kolik studentů vysílá na zahraničnístáže. Nejvíce ze všech sledovanýchškol také dbá na výchovu vlastníchdoktorandů. Na čtvrtém místě letosskončila Fakulta elektrotechnickáČVUT v Praze. Rozdíl mezi ní a třetíMasarykovou univerzitou však neníani jeden celý bod.

Odborníci favorizují MFF UKHN školy nabízející studium informatiky porovnávaly v těchto čtyřechkritériích: Světovost školy, Zájemo školu, Průzkum absolventů a Věda.Stejně jakouněkterýchdalšíchporovnávanýchoborů jsmesenanázorptalii odborníků z praxe.Pro anketu jsmeoslovili dvacet lidí,

zejména zástupcůvelkých ITa teleko

munikačníchfirem.Odpovědělosedmznich.Hodnocení expertů jsmenakonec do celkového výsledku nezapočítali –dožebříčku jsme totiždodatečnězařazovali Českou zemědělskou univerzitu v Praze, která však v seznamufakult pro odborníky chyběla, a tak jinemohli „oznámkovat“.Výsledkyodexpertůjsoutedyjenilu

strativní. Odborníci favorizují hlavněvítězežebříčku–pražskouMatematickofyzikální fakultu.Dobréhodnocenízískala také informatikavyučovanánaČVUT,VysokéškolebáňskétechnickéuniverzitěOstravačiFakultěaplikovaných věd Západočeské univerzity.Sledované školy si (až na vítěznou

Matematickofyzikální fakultu UK)dělají průzkum ohledně spokojenostiauplatnění svýchabsolventů.Nejvyššíplaty mají pět let po ukončení školyabsolventi plzeňskéFakulty aplikovaných věd a Fakulty elektrotechnickénaČVUT.Průměrnýplat se tupohybuje kolem 49 tisíc korunměsíčně.Iostatníškolyodabsolventůzjistily,že

vpraxipakpobírajínadprůměrnéplaty.Trh s IT odborníky totiž není v Českustále ani zdaleka nasycen. A kvalitníodborníky firmydokážouocenit.Práceseinformatikůmhledáopravdu

snadno. Z výzkumu VUT v Brně vyplývá,ženejpozději třiměsícepoobdrženídiplomumělopráci voboru97procent

absolventů. Na Fakultě informatikya statistiky pražské VŠE zase zjistili, žeuž v době promocemá 78 procent studentů zajištěno slušnémísto v oboru.Masarykova univerzita si dělá pra

videlné výzkumy mezi absolventyvšech svých fakult. „Podle statistikyMU jsou absolventi Fakulty informatiky na 1. místě ve spokojenosti s tím,co jim fakulta během studia poskytlado života,“ napsali zástupci školy dodotazníku pro HN.

Ze Zlína do ciziny? TěžkoŽebříček HN nedokáže uchazečůmzodpovědět otázku, kde je samotnávýuka informačních technologií skutečně nejkvalitnější. Úroveň výukyjsme totiž v našem šetření obsáhnoutnedokázali.Pokudjevšakprovásdůležité například to, kolik studentůmůže

na dané škole vycestovat alespoň najeden semestr do zahraničí, přihlastese na „Matfyz“ nebo na Fakultu informatiky a managementu UniverzityHradecKrálové.Tadydocizinyvyjíždíkolem3,5procentastudentů.Nejslabšíje v tomto ohledu zlínská UniverzitaTomáše Bati a dodatečně zařazovanáČeská zemědělská univerzita.Nejvíce semestrů jazykových kurzů

nabízejí na VUT v Brně (55) a na „Matfyzu“ (46). Tyto školy a ještěUniverzitavHradciKrálovénabízejí takékolemtřicetiodbornýchpředmětů,kterésičeštístudentimohou zapsat v cizím jazyce.Co se týká vědy, i tady zabodoval

pražský „Matfyz“ – získal největšímožnýpočetbodů.Vynikající badatelskévýsledkymá iFakulta informatikybrněnskéMasarykovyuniverzity aFakulta elektrotechnická na ČVUT.

Informatika



Pořadí fakult, nanichž sevyučuje informatika

pořadí Název světovost zájem průzkum věda celkemškoly školy o školu absolventů

1. Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze 9,1 7,6 0 11 27,7

2. Fakulta informačních technologií VUT v Brně 7,7 9 1 7 24,7

3. Fakulta informatiky MU v Brně 6,9 5,2 1 10 23,1

4. Fakulta elektrotechnická ČVUT 8,4 4 1 9 22,4

5. Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plzni 6,9 4,2 1 8 20,1

6. Fakulta informatiky a managementu Univerzity v HK 9 6,8 1 3 19,8

7. Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze 4,5 7 1 6 18,5

8. Fakulta provozně-ekonomická ČZU v Praze

(obor informatika) 4,2 6,8 1 2 14

9. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava 3,1 5,2 1 4,5 13,8

10. Fakulta aplikované informatiky UTB ve Zlíně 1,3 6,6 1 3 11,9

11. Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice 3,6 3,8 1 3 11,4


it je stále zlatý důl, ale jenpro zkušené s praxí

Zlaté časy zaměstnanců v IT sektoruukončilnástupkrize.Přesto jsou informační technologie stále oborem, kdelze získat nadprůměrnoumzdu.„Dělníci jednadvacátého století“,

jaknazýváprogramátoryšéfUnicornuVladimírKovář, sealemusí specializovat a získat praxi.Tuzemské IT firmy, které ještě před

dvěma rokynabíraly apřeplácely i nezkušené absolventy, totiž přidusilybanky, jejich velcí klienti.Loňskýkrizovýstavseužalepomalu

začíná měnit a velké firmy už mohouzase začít nabírat nové zaměstnance.„Trh začíná ožívat a s výjimkou vý

robníhosektoruseprobírají víceméněvšechny obory jako před krizí. Nábortakunáspokračuje,alenejdeomasovépřijímání, spíše obměňujeme sestavupodle požadavků současných projektů,“ vysvětlujemarketingová ředitelkatechnologickéakonzultantskéspolečnosti Ness Hana Součková.Na rozdíl od časů před krizí si ale

mohou mnohem více vybírat, protože pracovní trh je najednou bohatší.Průměrný měsíční plat programátorav Česku se podle pracovního serveru

Merces.cz pohybuje kolem 34 tisíc.Analytici si vydělají průměrně o třitisíce více.Absolventi ale musí počítat s tím,

že vysoké nástupní platy, které dřívevoboru informačních technologií převyšovaly celorepublikové průměry ažo deset tisíc, jsou už minulostí. Podlešéfa tuzemské pobočky Robert HalfInternational klesly v době krize nástupní platy na úroveň roku 2007.„V poslední době tak vnímáme

změnu v chování absolventů. Absolventi nynínemají přehnanáočekáváníastřízlivěvnímají změnunapracovnímtrhu. Volných pozic ale ubylo, a to setýká i těch absolventských,“ říká Štěpán Lukeš z Hewlett Packard.Mladí tak musí i v „nejrozmazle

nějším“ oboru prokázat nasazení užběhem studia, protože to je cesta, jakse dostat k dobré práci. „Firmy majízájempředevšímoabsolventy technických a IT oborů s nějakou praxí.Většina zaměstnavatelů také uvítá,

kdyžsezlepší jazykovávybavenostabsolventů. Maximální možnou praxi jetakdobrézískat jižpři studiuastudentimusí obětovat i svůj volný čas a komfort,“ říká JanaSkálová ze společnostiLMC, která stojí za internetovým serverem Jobs.cz.

jan Berá[email protected]


HN033524

INZERCE

Výsledky letošního žebříčkuv oboru medicína připomínají jazykolam: první skončila2. lékařská fakulta UK, druhá

skončila 3. lékařská fakulta UK a třetíje 1. lékařská fakulta UK. Pokud seztrácíte, prostudujte si grafiku na tétodvoustraně.HNstejně jakoloniporovnávalyosm

medicínských fakult, a to voboru všeobecné lékařství. Školy jsme posuzovali na základě čtyř kritérií: Světovostškoly, Zájem o školu, Průzkum absolventů a Věda.2. lékařská fakulta UK, která sídlí

v nemocnici v pražském Motole, obhájila svoje loňské prvenství. Naopaktřeba medicínská fakulta brněnské

Masarykovy univerzity, která loniskončila třetí, se letos posunula až napáté místo. Meziročním skokanem je3. lékařská fakulta UK, která se z loňského pátého dostala na druhémísto.Pomohly jí k tomu zejména vědeckévýsledky.

Ve vědě exceloval HradecVelmi dobrého výsledku – čtvrtéhomísta hned za třemi pražskými školami – letos dosáhla lékařská fakultaUniverzity Karlovy se sídlemvHradciKrálové.Hradecexceloval zejménavevědě, ve které získal nejvíce bodů zevšech.HN vědecké výsledky porovnávaly

v tabulce Rady vlády pro vědu a výzkum za rok 2009. Rada sleduje příspěvky v prestižních periodikách zařazených do světové databázeWeb of

Science, texty v domácích odbornýchčasopisech či třeba nové patenty.VHradciKrálovépřipadánajednoho

akademikavprůměruosmvědeckýchvýstupůza rok.Nejčastěji jdeoodborné textyv zahraničníchodbornýchčasopisech. Na 3. lékařské fakultě UK,která byla ve vědě hned po Hradcidruhá nejlepší, je to asi pět výsledkůza rok na jednoho akademika.

Nejvíce si vybírá MotolPřijímačkynamedicínu jsoupověstnésvou náročností. České lékařské fakulty si své budoucí studenty pečlivěvybírají – vprůměruuspěje jen třetinapřihlášených.Nejhustší síto nastavili na 2. lékař

ské fakultě UK: dopis o přijetí zasílajíjen 13 procentům uchazečů. O něcovyšší šance je na Fakultě vojenské

ho zdravotnictví Univerzity obranya 3. lékařská fakultě UK v Praze, kdepřijímají asi pětinu přihlášených.V Olomouci, Hradci Králové a Plzniuspěje třetina. Nejvíce zájemců o studium medicíny uspokojí 3. lékařskáfakulta UK v Praze, kde berou asi 43procent lidí.HN sledovaly i to, kolik přijatých se

pak na školu skutečně zapíše. Napovíto, která fakultamámeziuchazečinejprestižnější pověst. Tady přesně platíúměra: čím těžší přijímačky, tím vícesi uchazeči úspěchu váží a na školu sepak i skutečně zapíší.Kestudiuna2. lékařskoufakultuUK

reálně nastoupí 87 procent přijatých,naUniverzitu obrany je to 82 procent.Nejmenší zájemjev tomtoohleduoregionální lékařské fakulty UniverzityKarlovy–plzeňskouahradeckou,kam

Před čtyřmi lety se mladý lékař Vladislav Rogozov rozhodl, že už dál v českém zdravotnictví pracovat nechce.Vadilomu, že nemá tolik času na svojirodinu a jako anesteziolog si se všemipříplatky a víc než stovkou přesčasových hodin přišel v pražském IKEMna 30 tisíc korun měsíčně čistého.Proto se rozhodl, že odejde doAnglie.V Sheffieldu je dnes už čtyři roky

apracuje jakosamostatný lékař, kterýdohlíží na desítky ostatních kolegů.„Můj základní plat je šest tisíc liber,což je trojnásobekprůměrnéhoplatu.V Británii je sice všechno dražší, alei tak jsem si sem mohl okamžitě vzítrodinu, hned jsemsi koupil autoavzalsi hypotéku na dům na okraji města,“popisuje Rogozov. V přepočtu si takvydělá 180 tisíc korun.Za vyšším platem do Británie zamí

řila v posledních letech stejně jako onuž víc než tisícovka českých lékařů.Vícnežpět stovek lékařůnavícodešlodoNěmecka.Čímdál častěji odcházejí mladí lékaři přímo po vystudování.„V loňském roce odešlo hned po studiích do zahraničí 60 mladých lékařů,anižbyunásnastoupili. Ještěpředpětiletypřitomodcházeli hnedpostudiích

pouze jednotlivci,“ říká prezident lékařské komoryMilan Kubek.V cizině čeští doktoři dostanou

mnohonásobně vyšší platy. ZatímcovČeskusidnesdobrý lékařvčetněslužebapřesčasůprůměrněvydělá50tisíckorunhrubého,vNěmeckusipřijdeažna 130 tisíc korunměsíčně.„V bavorskémMarktredwitzu si vy

dělámstejně jakoněmecký lékař, tedyněco přes pět tisíc eur,“ říká anesteziolog David Štěpánek, který už čtyřirokydennědojíždí zOstrovauKarlovýchVarůna tamníkliniku.Navysoképlaty láka

jí české doktory i USA.Doktořizastejnouprácivydělávají nesrovnatelně víc než v Česku a vévodí žebříčku nejlépe placenýchprofesí. Podlemagazínu Forbessi nejvíc, téměř dvě stě tisícdolarů ročně (3,8 milionukorun), vydělají anesteziologové, a přijdou sitak skoro na 320 tisíckorun měsíčně. Sesvým platem za niminásledují špičkoví chirurgové (310 tisíc korunměsíčně) a stomatologové(290 tisíc korunměsíčně).

Medicína

fakulta v Motoleobhájila vítězstvíjana Machálková[email protected]

Petr vaš[email protected]

Mladí lékaři utíkají do cizinyčasto přímo ze studií


HN03

3563

Jak hodnotíte úroveňlékařských fakult?Obstojíme v porovnání sesvětem?

Jan PirkPřEDNí ČESKý KarDiocHirUrgVšechny lékařské fakulty mipřipadají stejné, co se výukytýče. Záleží spíš na jednotlivémstudentovi, jak se ke studiupostaví. Obecně si ale myslím, žeúroveň fakult klesá. Za minuléhorežimu byla lékařská fakultajediná, která nebyla politickyzaměřená. Na medicínu takchodil výkvět inteligence. Porevoluci se politicky svobodnástala také škola ekonomická,právnická a jiné. Nemyslím tozle, ale medicína se tak stalaoborem, který vyžaduje víc prácepro menší ohodnocení. Proto simyslím, že nyní na lékařskýchfakultách není tolik chytrých lidíjako dříve. Aby se ale docílilovhodného poměru, školy bymusely snížit stav studentůna polovinu, což by je finančnězruinovalo.

David Marxšéf aKrEDiTaČNí KoMiSENEMocNicVzhledem k západní Evropěmusíme zohlednit tři parametry.

Prvním z nich je vědecký výkon.Druhý je kvalita vzdělávání.Ve světě je několik modelů,někde se učí medicína čtyřiroky, někde šest, stejně jakou nás. Lze sem zahrnout i tzv.klientskou dovednost, v tétooblasti máme značné rezervyoproti západnímu světu. Našistudenti nejsou dostatečněvzděláváni po praktické stránce.Třetím a posledním parametremje výchovná rovina, tedylékařská etika. I zde máme codohánět.

Leoš HegerBýValý řEDiTEl fN HraDEcKráloVéV Praze bývají tradičně vyššímožnosti, například studiumv cizině, a tak bývají pražskéfakulty tradičně umisťovanév žebříčcích vysoko. Nemyslímsi ale, že jsou velké rozdílymezi absolventy jednotlivýchfakult v rámci České republiky.Podstatný rozdíl mezi českýmiabsolventy a absolventy zezahraničí spatřuji v nedostatečnépraxi během studia. Například veSpojených státech umí lékař poukončení studia diagnostikovatvcelku bez potíží základníproblémy u pacientů. Je o jedenaž dva roky napřed před českýmlékařem.

Anketa

se zapíše jen polovina těch, kterým přišel dopis o přijetí.

Studenti by měli mít možnost poznatzahraničníuniverzitníprostředí.Sledovali jsmeproto,kolikstudentůlékařstvímá šanci vycestovat „ven“ alespoň najeden semestr. Nejvíce studentů vysílá1. lékařská fakulta UK (6,7 procentaze všech studentů) a olomoucká univerzita (4,7 procenta). Nejhůře jsou natom Masarykova univerzita a lékařskáfakulta v Hradci, kde loni vyjelo jenkolem 2,6 procenta studentů.

České medicínské fakulty majímezi 13 až 33 procenty doktorandův poměru k celkovému počtu studentů. Nejvíce je to na Univerzitě obrany,Masarykově univerzitě a 2. lékařskéfakultě UK, nejméně v Plzni a v HradciKrálové.

Všechny lékařskéfakulty takésledují profesní dráhu a spokojenost svýchabsolventů. „Absolventihodnotívýukudobře. Díky modernímu kurikulu nemají problémy s uplatněním na zahraničních pracovištích,“ napsala v dotazníku třeba 1. lékařská fakulta UK.

PodlevýzkumubrněnskéMasarykovy univerzity hodnotí 60 až 70 procentabsolventů úroveň výuky uspokojivě,stěžují si však na příliš mnoho teorie.Šetření vítěze letošního žebříčku,2. lékařské fakulty UK, pak ukázalo, žetuto školu by si ke studiu znovu zvolilo90 procent absolventů.

Pořadí lékařských fakult

Pořadí Název Světovost zájem Průzkum Věda celkemškoly školy o školu absolventů

1. 2. lékařská fakulta UK 6,1 7 1 5,5 19,6

2. 3. lékařská fakulta UK 4,6 4,8 1 7 17,4

3. 1. lékařská fakulta UK 8 2,8 1 4 15,8

4. Lékařská fakulta UK 2,7 3,6 1 8 15,3

v Hradci Králové

5. Lékařská fakulta 4,6 5,8 1 3,5 14,9

Masarykovy univerzity

6. Fakulta vojenského zdravotnictví 2,8 7,2 1 3,5 14,5

Univerzity obrany

7. Lékařská fakulta 6,1 3,4 1 1,5 12

Univerzity Palackého

8. Lékařská fakulta UK v Plzni 2,1 1,6 1 3 7,7



INZERCE

Sociologie

Hodláte si letos podat přihláškuna sociologii? Pokud od školyočekáváte dobrou šanci na výjezd do zahraničí, slušnou ja

zykovou přípravu, mladý pedagogický sbor a kvalitní vědu, přihlaste sedo Brna, respektive na zdejší Fakultusociálních studií Masarykovy univerzity.

Tato škola letos v sociologii ovládlaskoro všechna kritéria, která naše noviny při sestavování žebříčků berouv potaz. Brněnská fakulta sociálníchstudií vyhrála žebříček věnovaný tomuto populárnímu oboru i loni.

Letos jsme v sociologii posuzovališest škol, a to na základě těchto pětikritérií:Světovostškoly,Zájemoškolu,

Názor expertů, Průzkum absolventůa Věda. Druhá skončila sociologie vyučovaná na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Třetí nejlepší jerovněžKarlovauniverzita, tentokrátsesvou Fakultou sociálních věd, kde sedá sociologie rovněž studovat.

Experti favorizují BrnoMasarykova univerzita získala nejlepšíhodnocení i od odborníků, které HNpožádaly o jejich názor. Pro anketujsme oslovili 19 lidí, vědců i zástupcůfirem, které se věnují sociologickýmvýzkumům. Většina se však buď omluvila, nebo odpovědi ani po urgencíchnezaslala.

Úroveňvýukysociologiena českýchvysokých školách nakonec hodnotilošest respondentů. Brněnskou Fakultusociálních studií dali na první místo

všichni. „Jmenovala bych na stejnéúrovni Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakultu sociálních studiíMasarykovy univerzity, a to z důvodudlouholeté zkušenosti, propracovaných studijních plánů a kvalitních učitelů,“ uvedla jedna z respondentek.

Velmi dobré hodnocení získalaod odborníků i sociologie vyučovanána Univerzitě Palackého v Olomoucia Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nejméně hlasů dostala sociologiev Hradci Králové, tady se však dá oborstudovat teprve od roku 2008 a školazatím nemá absolventy.

Studenti by měli mít možnost poznat, jakse jejichoborvyučujevcizině.Největší šanci absolvovat alespoň jednosemestrální pobyt v zahraničí majíposluchačizBrna.NásledujeFilozofická fakulta UK. Masarykova univerzita

loni na stáž vyslala 6,5 procent svýchstudentů sociologie, z FF UK vyjelonecelých šest procent posluchačů.

Brněnská univerzita vede i v jazykové výuce. Čeští studenti sociologiesi tu mohou zapsat až 38 předmětův angličtině. Druhou nejlepší nabídkumá v tomto ohledu Filozofická fakultaZápadočeské univerzity v Plzni, kdestudentům nabízejí 25 odbornýchpředmětů v cizím jazyce.

V Plzni berou tři pětiny lidíNejmenšíšancina přijetímajíuchazečivBrně,kdezkouškyzvládne jen23procent lidí. V Olomouci berou čtvrtinuuchazečů,vHradcianaoboufakultáchUK, kde se sociologie dá studovat (FFa FSV), přijímají shodně necelou třetinu uchazečů. V Plzeň, kde berou téměř60 procent přihlášených.

Brno převálcovalokonkurenciJana Machálková[email protected]

Korupce a příliv imigrantů.Před českými sociology jsouvelké výzvy, říká Petr Matějů

Českou sociologii komunistický režimdusil. Přesto je na některých fakultáchkvalita výuky srovnatelná s nejlepšímipracovišti v Evropě, říká sociolog PetrMatějů.

HN: Kterou fakultu byste zájemcůmo studium sociologie doporučil?Jednoznačně tu brněnskou – katedrusociologie na Fakultě sociálních studiíMasarykovy univerzity.

HN: Dostala se během dvaceti let odrevoluce česká sociologie na úroveňzápadních států? Česko mělo kvůličtyřicetileté komunistické vládě přecejenom handicap.Vývoj, ke kterému tady došlo, byl neuvěřitelný. Je třeba ale znát, z jaké pozice jsme startovali. Druhá věc je, jestliuž se dnes můžeme srovnávat s nejlepšími pracovišti v Evropě. Řekl bych,že pokud jde o kvalitu výuky, tak na

některých fakultách ano. Bohužel ale,pokud jde o publikační výkonnost aťstudentů,nebojejichučitelů, takzůstáváme velmi pozadu za takovými zeměmi, jako je Polsko nebo Maďarsko.

HN: Máte nějaký recept na řešení tétosituace?Od magisterského stupně dál, zejménana doktorském studiu, bychom studenty měli vést k tzv. projektovémumyšlení. To znamená, že musí v teorii umět identifikovat problém, kterýještě zasluhuje studium, dále napsatprojekt a pak samozřejmě udělat výzkum a naučit se psát vědecké články.Tam je největší deficit a prostor prozlepšení.Studenty tomusínaučit jejichučitelé.

HN: Evropská společnost prochází roz-sáhlými změnami. Sociologie jakovědecký obor má tedy asi před seboudobrou perspektivu...Pro všechny země, které jsou v takovém pohybu jako ta naše (postkomunistické – pozn. red.), je sociologievelmi atraktivní téma, protože dává

Jana Nunová[email protected]

Rozhovor


HN ve svém srovnání sledují i to,kolik přijatých se ke studiu skutečnězapíše. Vypovídá to o prestiži školy –jestli byla pro uchazeče číslem jednanebo spíše záchrannou variantou.Nejvíce si studenti váží šance stu-

dovat v Olomouci a na FFUK, kam sezapíšekolem80procentpřijatých.Fa-vorit žebříčku,Masarykovauniverzita,je v tomtoohledupřekvapivěnejhorší– studijní indexsi tu skutečněvyzved-ne jen 52 procent přijatých.

Napřípravudoktorandůdbají nejvíceobě fakulty Karlovy univerzity. Na FFmají skoro 19 procent posluchačůpostgraduálního studia v poměruke všem studentům, na FSV je to 13procent.Masarykovauniverzitamánecelých

sedm procent doktorandů.V žebříčku jsme sledovali i to, kolik

docentůdo40 let aprofesorůdo50 letna fakultách pracuje. Exceluje Brno,kde mají třetinu takových pracovní-

ků. V Plzni je to desetina. Zbylé školydo dotazníku uvedly shodně nulu.Poslednímposuzovanýmkritériem

je věda. Vlastní badatelské výsledkyjsou v sociologii velmi důležité. V tétokategorii jsou nejsilnější FSS v Brněa FF UK. Například lidé na brněnskésociologii loni vytvořili 28 článkůvprestižníchzahraničníchčasopisechzařazených do světové databáze Webof Science. Na FF UK v Praze to bylo36 takových textů.

možnost sledovat „experiment“, kterýse tu odehrává naživo. To je věc, kteráspoustu lidí k oboru láká a řekl bych,že je to správná motivace. Kde jindenež v zemích, které procházejí tako-vým dramatickým vývojem, je třebastudovat sociologii?

HN: Témat, která sociologie aktuálněřeší, je skutečně mnoho. Můžete vy-jmenovat ta nejdůležitější?Prvním je prudké stárnutí populace.Další je imigrace. S tímto problémembude souviset proměna hodnot v našíspolečnosti.Další velké téma, které jepořád podle mého názoru reflektova-né málo, je obrovská míra korupce, sníž jsme konfrontováni dnes a denně.Jakývlivbudemítnamladougeneracivědomí, že úspěchu se dá dosáhnoutlehce, alenelegitimně?To jevěc, kterápřímovyzývák tomu,abyse tímněkdozačal zabývat.

HN: Má česká společnost vůbec vůli skorupcí bojovat?Myslím, že ano. Stále větší počet lidívnímá tuto věc jako nelegitimní.

Pořadí sociologických fakult

Pořadí Název Světovost Zájem Průzkum Názor Věda Celkemškoly školy o školu absolventů expertů

1. Fakulta sociálních studií MU v Brně 5,9 4,4 1 6 6 23,3

2. Filozofická fakulta UK v Praze 4,2 3,8 1 4,17 4 17,17

3. Fakulta sociálních věd UK v Praze 3,4 3,4 1 3,83 5 16,63

4. Filozofická fakulta UP v Olomouci 3,3 4,8 1 4,33 2 15,43

5. Filozofická fakulta ZČU v Plzni 3,3 2,4 1 2,5 3 12,2

6. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové 1,4 3,6 0 1,33 1 7,33


Které fakulty v Českupřipravují budoucísociology nejlépe?

Daniel KunštátANALYTIK CVVMV českém prostředí jsou na tomnejlépe fakulty, které mají nějakoutradici, například v Praze nebov Brně. V Plzni vyšli nedávnoprvní magistři, takže je těžkésituaci posoudit. To samé platí proregionální univerzity – Pardubice,Hradec Králové, které jsouprakticky personálně odvozeny odvětších fakult.

Oldřich ZajícŠÉF SPOLEČNOSTI SANEPHodnotím hlavně přístupk práci. Posuzuji tedy nikolivto, z jaké fakulty student vyšel,ale posuzuji jeho práci s datya informacemi. Všeobecnéznalosti mají absolventi víceménětotožné, školy je neučí špatně.Já jako manažer potřebuji jejichznalosti zkompilovat s mýmipotřebami, tedy analytickýmia investigativními schopnostmi.

Anketa


Broaden your horizonswith an international MBA

Institut pro průmyslový a finanční management (IPFM)nabízí ve spolupráci se svými partnery z oblasti vědya průmyslu mezinárodní postgraduální MBA studium.Programy vyučované na IPFM jsou vedeny výhradně

v anglickém nebo německém jazycea jejich prvotřídní kvalitu dokládámezinárodní akreditace FIBAA

spolu s českou akreditací CAMBAS.

www.ipfm.czIPFMVáclavské náměstí 40,110 00 Praha 1Tel. +420 221 490 355

ii

V roce 2010

otevíráme nový

německý kurz

HN033588

INZERCE

Strojírenství

Souboj gigantůvyhrálo ČVUTMožná to znáte: Je lepší Praha,

nebo Brno? V otázce škol nabízejících studium strojírenstvínení odpověď nijak jednoznač

ná. Zlatého a stříbrného vítěze letošního žebříčku totiž od sebe dělí pouhýchjeden a půl bodu. Na prvním místě alenakonec skončilo ČVUT v Praze, druhou příčku obsadila jeho „brněnskásestra“ VUT.

Hospodářské noviny letos do žebříčku zařadily šest škol nabízejícíchstrojírenské obory.

Srovnávali jsme v pěti kategoriích:Světovost školy, Zájem o školu, Názorexpertů, Věda a Průzkum absolventů.Odborníků jsme obeslali 24, ale většina ani po urgencích neodpověděla.Ke kvalitě výuky strojírenství v Českuse nakonec vyjádřilo deset expertů,zejména manažerů velkých strojníchpodniků.

Nejlepší hodnocení od odborníkůzískal vítěz letošního žebříčku – Fakulta strojní ČVUT. Druhá nejlepší jev přípravě absolventů pro praxi VUTv Brně, domnívají se manažeři.

Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni a Technické univerzityv Liberci získaly shodně 2,9 bodu. Nej

Které fakulty „dodávají“nejlépe připravenéabsolventy pro oblaststrojírenství?Marta MrázkováMaNažErKa z-groUPPodle mě jsou všichniabsolventi připraveni velmidobře. Mohu jmenovatnapříklad Vysokou školubáňskou v Ostravě, která mátradici a kde výuka šlape velmidobře. Po teoretickéa praktické stránce jsoustudenti vzděláni dobře. Oporouje jejich vynikající logickéuvažování, pro tuhle práciabsolutně nezbytné. Ze světamám zkušenost například seškolami v Turecku, které majítaké velmi vysokou úroveň.

Milan Hlinovskýšéf SDrUžENí DoDaVaTElůiNVESTiČNícH cElKůPodle mého názoru majíčeští absolventi takovou tuimprovizační schopnost, kteráchybí u pragmatičtějšíchnárodů. V Česku je podlemě nejlepší tradičně ČVUT,protože má vysoké nároky nastudenty, připravuje nejlepšíodborníky, má vysoký početstudentů, z kvantity rostekvalita. Druhá je VŠB Ostrava,ve které preferuji velmi kvalitnípedagogický sbor. V Plzni jevýhodou dobré spojení s praxí,tedy strojírenskými podniky,a Brno vyniká svými modernímimetodami výuky.

Petr RuhswurmVýKoNNý řEDiTEl SPolEČENSTVíPrůMySloVýcH PoDNiKůMoraVya SlEzSKaNejlepší odborníky pro praxipřipravuje Vysoká školabáňská – Technická univerzitaOstrava společně s ČVUTPraha a VUT Brno. Nelze všakjednoznačně říci, že studentijedné školy jsou vyloženěnejlepší. Nejlepší odborník seprojeví, až když praxí „vyzraje“,a k tomu potřebuje příslušnépodmínky. Po absolvovánísamotného studia bych přílišnehovořil o odbornících, alespíš o technicky vzdělanýchpotenciálních zaměstnancích.Prestiž a tradice škol přispívajík dobrému jménu a jsounápomocny při získáníatraktivního pracovníhozařazení. Pro zaměstnavateleje důležité získat experta, kterýje schopen technicky uvažovat,soustavně se vzdělávata udržovat krok s trendya novinkami v daném oboru.

Anketa

Technické obory přichází u maturantů opětdo módy, za změnou stojí výrazná osvěta

Stát se bankovním manažerem, nebobiomedicínským inženýrem? Stálevíce maturantů volí druhou možnost.Přestože ze středních škol vycházístále méně dětí, studium technickýchoborů zažívá renesanci.

Například poslední počty přihlášených na pražské České vysoké učenítechnické(ČVUT)ukázaly lonipošestiletech poprvé nárůst. Do prvního ročníku si loni podalo přihlášku o tisícuchazečů více než předešlý rok. „Velkýzájem registrujeme o studium informačních technologií či biomedicínského inženýrství. Na druhou stranuFakulta strojní, jejíž absolventi mají

nejlépe placené pracovní příležitosti,někdy ani nenaplní stanovené limitymožných přijatých studentů,“ komentuje Alexandra Hroncová z rektorátuČVUT v Praze. Stoupající zájem o technické obory potvrdila nedávno i JanaPařílková ze Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně.

ČVUT nepopírá, že za zvyšujícím sezájmem uchazečů je zejména neustálápropagace studijních oborů a možností, které škola nabízí. Systematicky setomu lidé z ČVUT věnují od roku 2008,kdy spustili kampaň Sedm statečnýchz ČVUT. „Snažíme se komunikovat sestředoškoláky jazykem a prostředky,které sami používají. Po celý rok taképořádáme roadshow po středníchškolách v rámci celého Česka, které se

Jana Machálková[email protected]

Snažíme sekomunikovat sestředoškolákyjazykema prostředky, kterésami používají.

AlexandraHroncovárEKToráT ČVUT

Jan Záluský[email protected]


zúčastní stávající studenti naší školy,“popisuje Hroncová.

Ve snaze přiblížit se uchazečůmletospoprvérušípřijímacízkouškyFakulta elektrotechnická ZČÚ y v Plzni.Následuje tak Fakultu aplikovanýchvěd, která se s testy rozloučila loni.Na Fakultě strojní přijímají studentyna základě bodového systému vycházejícího z prospěchu na střední škole.Přijímací řízení promíjí v případě vynikajících studijních výsledků na středníškole i některé fakulty ČVUT. Jinak náročnost „přijímaček“ neklesá.

„Není možné nijak výrazně klesatvpožadavcíchpřipřijímacíchřízeních,jelikož bychom si tak sami eliminovali možnost vychovávat ty nejlepšív daném oboru,“ říká Hroncová.

O tom, nakolik ovlivňuje studentyve volbě oboru současná hospodářská krize, nechtějí experti spekulovat.Jisté však je, že absolventi technickýchoborů mají nyní větší šanci, že seženouzaměstnání.„Najednuvystavenoupozici v technických oborech se hlásí pět aždevětuchazečů.Uekonomickýchoborůse toto číslo pohybuje kolem čtyřicetia u administrativních pozic činí průměraž šedesát kandidátů,“ popsal MilanJasný z pracovního portálu Jobs.cz.

Tuzemské firmy také využívají nadbytkuvolnýchodborníkůnatrhu,kterémohou nyní sehnat levněji a za kratšídobu. „Doba náboru se podle našichstatistik u technických profesí zkrátilaz půl roku na tři měsíce,“ vysvětlujeJasný.

více kritičtí byli odborníci k Fakultěvýrobníchtechnologiíamanagementuna ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.

Dostat se na některou ze „strojíren“není zvlášť těžké. Sledované školy přijímají mezi 74 a 93 procenty těch, kteřízašlou přihlášku.

Nejvíce si vybírá ČVUT, naopak naVysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava berou skoro každého– zmíněných 93 procent.

Při porovnávání škol jsme se zaměřili i na to, kolik přijatých se skutečnězapsalo.

Do jisté míry se tím dá vysledovatprestiž školy – jestli uchazeči začnouna škole, na kterou se dostali, skutečněstudovatnebo jestli si indexvyzvednou raději jinde.

V poměru přijatých a zapsaných vítězí Strojní fakulta Západočeské univerzity v Plzni, kam reálně nastoupí 85procent přijatých.

Druhá nejlepší je ústecká univerzita, na které začne studovat 84 procenttěch, kteří otevřeli obálku s přijímacímdopisem.

Všechny sledované strojní fakultymají velmi vyrovnaný podíl doktorandů – kolem deseti až dvanácti procentvevztahukcelkovémupočtustudentů.Jen Ústí je pozadu, tady mají pouze pět

procent posluchačů postgraduálníhostudia.

Jistá vyrovnanost se dá vysledovati v tom, kolik studentů strojírenskýchoborů má možnost vycestovat alespoňna jeden semestr do ciziny. Největšíšanci poznat studium v zahraničí majíti, kteří navštěvují ČVUT. Odtud lonivyjela dvě procenta studentů.

Na VUT v Brně, Západočeské univerzitě v Plzni a Technické univerzitěv Ostravě je tento poměr velmi podobný – pohybuje se kolem 1,5 procentastudentů. Nejhorší je ve studentskýchvýjezdech Ústí nad Labem – z 526 studentů loni vycestoval pouze jeden.

Dvě pro letošek nejlepší strojníškoly, ČVUT v Praze a VUT v Brně,kralují také v nabídce odborných předmětů, které si čeští studenti mohouzapsat v cizím jazyce. V Praze je to 45a v Brně 38 předmětů. Nejméně, pouzedva předměty vyučované v cizím jazyce, nabízejí v Ostravě.

Velmi těsnědopadloprodvěnejvětšíčeské technické univerzity i srovnánív tom, kolik mají ve strojírenskýchoborech vědeckých výsledků. O něcolepší než ČVUT v Praze je nakonec brněnské VUT. Třetí nejlepší výsledekzaznamenala Technická univerzitaLiberec.

Tady na jednoho akademika připadají v přepočtu dva vědecké výsledky za rok, jak vyplývá z tabulky Radyvlády pro vědu a výzkum, ze které HNpři sestavování žebříčku vycházely.

Strojní fakulta v Plzni zase vedev podílu mladých akademiků. HN sledovaly, kolik na školách učí docentůdo 40 let a profesorů do 50 let.

Na zmíněné Západočeské univerzitě mají takových pracovníků skoro13 procent. Dobře ze srovnání vyšlai liberecká strojní fakulta, kde vyučujeosm procent mladých docentů a profesorů.

Naopak nejstarší pedagogický sbormají na ČVUT v Praze a na „strojárně“v Ústí nad Labem.

Pořadí strojírenských fakultPořadí Název Světovost zájem Průzkum Názor celkem

školy školy o školu absolventů expertů

1. Fakulta strojní 5,8 3,8 1 5,8 21,4

ČVUT v Praze

2. Fakulta 4,5 4,2 1 4,3 20

inženýrství

strojního VUT v Brně

3. Fakulta strojní 2,6 5,6 1 2,9 14,6

Západočeské

univerzity v Plzni

4. Fakulta strojní 2,6 3 1 2,9 13,5

Technické

univerzity Liberec

5. Fakulta strojní 3,6 2 1 3,9 13

VŠB-TU Ostrava

6. Fakulta 2 2,6 1 1,6 8,2

výrobních technologií

a managementu

UJEP v Ústí n. L.


Snadnývstup

PROCENTuchazečů o studium přijímají naVysoké škole báňské - Technickéuniverzitě Ostrava

93


HN033584

INZERCE

Psychologie

U přijímaček na psychologii uspěje asi jen desetinauchazečů. HN letos do svéhožebříčku zařadily čtyři školy,

které studium tohoto atraktivníhooboru nabízejí: Filozofickou fakultuna Univerzitě Palackého v Olomouci,Pedagogickou fakultu Karlovy univerzity v Praze a dvě fakulty brněnské Masarykovy univerzity, kde se psychologie vyučuje: Fakultu sociálních studiía Filozofickou fakultu. Věda zabývajícíse studiem lidských duševních pochodů se dá studovat ještě na Filozofickéfakultě Univerzity Karlovy, odtud jsmevšak letos nedostali srovnatelná data,a proto letos ve srovnání chybí. Lonivšak FF UK skončila druhá.

Ze čtyř letos posuzovaných školje psychologie nejlepší v Brně. Nadruhém místě skončila Pedagogickáfakulta UK, kterou jsme do srovnánízařadili letos poprvé.

Nejvíce lidí se zapíše na UKNejmenší šanci na přijetí mají uchazeči o studium psychologie na FSSv Brně. Loni tu odmítli 90 procent těch,kteří přišli ke zkouškám. Nejvíce lidí,asi 15 procent přihlášených, berou napražské Pedagogické fakultě UK.

Tato škola vede i v tom, kolik přijatých se skutečně zapíše – je to 96procent studentů. Poměr přijatýcha zapsaných se přes hranici 90 procentpřehoupl i na psychologii vyučovanév Olomouci a Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Ukazuje to na

prestiž oboru – pokud už hustým sítempřijímacích zkoušek někdo projde,zpravidla se pak i ke studiu skutečnězapíše.

Vítěz žebříčku, brněnská Fakultasociálních studií, je v tomto ohleduposlední. Index si tu u zápisu vyzvednejen 58 procent přijatých.

Největší šanci vycestovat alespoňna jeden semestr do zahraničí majíposluchači psychologie v Olomouci(6,7 procenta studentů). Nejméně jeto na Filozofické fakultě Masarykovyuniverzity (dvě procenta).

Tato brněnská fakulta, která celkověskončila na posledním místě, vede napříkladvtom,kolikmádocentůdo40letaprofesorůdo50let.Takovýchpracovníkůtumají16procent.Pokudsemáškolazdravě rozvíjet, měla by dbát na to, abyna ní mladí akademici působili.

V podílu doktorandů vede zase Pedagogická fakulta UK. Mají tu pětinuposluchačů postgraduálního studia.Na ostatních sledovaných školáchpoměrdoktorandůoscilujemezisedmiaž patnácti procenty.

Ve vědě vede brněnská FSSKategorii Věda letos s přehledemovládla brněnská Fakulta sociálníchstudií. Na jednoho akademika tu připadá asi patnáct vědeckých výstupůza rok. Ve srovnání s tím mají ostatnísledované školy vědecké výsledky jen minimální. Napříkladna Pedagogické fakultě UK loniosmnáct zdepůsobícíchakademikůvyproduko

valo osmadvacet vědeckých výstupů.

HN při hodnocení vědy vycházelyz údajů Rady vlády pro vědu a výzkumza rok 2009. Rada sleduje napříkladčlánky v prestižních periodikách zařazených do databáze Web of Science.

Nějaký průzkum mezi absolventyo tom, jak se jim daří najít práci a jakbyli spokojenisvýukou,sidělajívšechnysledovanéškoly.Zbrněnské Fakultysociálních studií pokračuje v oboru 70

procentabsolventůajejichnástupní plat činí 23 400korun. Psychologiise v praxi věnuje i 95procent těch, co vystudovali UniverzituPalackého. Ti vydělávají mezi 25 – 40 tisícihrubého.

Kde v Česku lze podle vásnalézt nejkvalitnější výukupsychologie?

Jana ZapletalováiNSTiTUT PEDagogicKo-PSycHologicKéHo PoraDENSTVíMám velmi dobrou zkušenosts pedagogickou fakultou nakatedře pedagogické a školnípsychologie v Praze. Těm bychdala jedničku. Druhá fakultasociálních studií Brno, protože

jsou velmi flexibilní a reagují na to,co se děje v Evropě, pak filozofickáfakulta Brno, pak filozofickáfakulta Olomouc a nakonecfilozofická fakulta v Ostravě.

Jaroslav ŠturmaPřEDSEDa ČESKoMoraVSKéPSycHologicKé SPolEČNoSTiVšechny akreditované fakulty,tedy dvě v Praze, dvě v Brněa jedna v Olomouci, svůj základníúkol plní. Nelze být psychologemnapůl, člověk musí vystudovat

psychologii, kde nabere určitépoznatky, ale poté minimálnědva až tři roky musí pod supervizíněkoho staršího nabírat praxi.A myslím si, že jsme plněsrovnatelní s Evropou. Situace sezlepšila díky programu Erasmus,kdy studenti mohou odcestovatv rámci školy do ciziny a nabíratcenné poznatky tam.

Petr GoldmannPrEziDENT aSociacE KliNicKýcHPSycHologů

Vyučuji na katedře psychologiena Pedagogické fakultě UK. Zdejšíabsolventi bývají velmi dobřepřipraveni například pro činnostškolního psychologa. Potom lzeříci, že poměrně dobře pro prácipsychologa ve zdravotnictvívycházejí připraveni absolventiPalackého univerzity v Olomoucia univerzity v Brně – sice díkyjejich velmi dobrému sepětí s praxí.V Olomouci vždy dbali na reflexitoho, co student při praxích zažila jaké měl zkušenosti.

Anketa

Vítěz: brněnskápsychologieJana Machálková[email protected]


Dobrý psycholog musí znáti matematiku

Absolvent českých psychologickýchoborů je vzdělán univerzálněji než jehokolegové na Západě, říká psychologJeroným Klimeš. Chybí mu ale znalostpřírodních věd.

HN: Na které z vysokých škol v Českumá psychologie nejvyšší úroveň?Podle mého názoru je na tom Brno –Fakulta sociálních studií Masarykovyuniverzity – poněkud lépe než Praha,kde nedokázali obměnit „předrevoluční“ styl práce.

HN: Jaká je podle vás úroveň absol-ventů českých škol ve srovnání sezahraničím?Například ve srovnání s USA je náročnost psychologických předmětůna středních a vysokých školáchv Česku fatálně nízká. Na druhou stranu výhoda české školy spočívá v tom,že student u nás má po absolutoriupoměrně široké vzdělání.

Já osobně mám za sebou studiumna přírodovědecké a filosofické fakultě. Vystudovat přírodovědu bylo o poznání těžší. Tam mi dala zabrat kroměgeochemie či termodynamiky i dle

méhonázorupropsychologiinezbytnámatematika.Několikrát jsemvpsychologii narazil na strop svých schopností,abohužel tobylyvždyomezenéznalosti matematiky a statistiky.

HN: Myslíte, že relativně větší nároč-nost studia přírodovědných věd jejedním z důvodů, proč studenti volíraději školy právě s humanitním, tedyi s psychologickým zaměřením?To je obecně prokletí psychologie.Mám zkušenosti, že dokonce mnohodoktorů si nedokáže v psychometriiporadit s tak elementárními početními úkony, jako jsou sčítání a odčítání(psychometriesezabýváměřenímpsychických vlastností pomocí matematických operací – pozn. red.). Někdybývají studenti nepřipraveni enormně. Nedávno mi jedna třída složená zestudentů třetího a čtvrtého ročníkunebyla schopna dát dohromady definici mentální retardace (opožďující sevývoj rozumových schopností – pozn.red.), pletli si ji s demencí.

HN: co by stávající situaci zlepšilo?Jednoznačněprospěšnéjeabsolvováníjinévysokéškoly,zejménatechnickéčipřírodovědné. Vědecký a matematický způsob myšlení by si studenti měliosvojitněkde jinde,protoženapsychologii se jej těžko naučí.

Jana Nunová[email protected]

Rozhovor

Pořadípsychologických fakultPořadí škola Světovost zájem Průzkum Věda celkem

školy o školu absolventů

1. Fakulta sociálních 2,8 2,8 1 4 10,6

studií MU v Brně

2. Pedagogická 2,9 2,2 1 3 9,1

fakulta UK v Praze

3. Filozofická fakulta 3,3 2,4 1 1 7,7

UP v Olomouci

4. Filozofická fakulta 1,6 2,6 1 2 7,2

MU v Brně

POZN.: TABULKA UKAZUJE, KOLIK BODŮ JEDNOTLIVÉ FAKULTY OBDRŽELY PODLE METODIKY HN.

Vystudovatpřírodovědu byloo poznání těžší.JeronýmKlimešPSycHolog


HN033469

Vysoká škola ekonomická v Prazenabízí

mezinárodní studijní programy

Postgraduální studium – MBA (MAE)MASTER MANAGEMENT ET ADMINISTRATION DES ENTREPRISES

Roční studium ve francouzštině a češtině formou intenzivních modulů + praxe. Program je podporován Francouzským velvyslanectvím.Uzávěrka přihlášek: 31. března 2010Cena: 53 550,- Kč (včetně DPH)Více informací: http://iftg.vse.cz, [email protected]

Navazující magisterské studijní programy

INTERNATIONAL BUSINESS - CENTRAL EUROPEAN BUSINESS REALITIESDvouletý program v angličtině. Možnost studia formou double degree na partnerské škole v zahraničí.

Uzávěrka přihlášek: 30. dubna 2010Školné: 3 600 eur/ akademický rokVíce informací: http://ib.vse.cz, [email protected]

INTERNATIONAL AND DIPLOMATIC STUDIESDvouletý program v angličtině. Jednosemestrální studium na partnerské škole v zahraničí.

Uzávěrka přihlášek: 30. dubna 2010Školné: 3 600 eur/ akademický rokVíce informací: http://ids.vse.cz, [email protected]

INZERCE

Architektura

Tři silní,vyrovnaníhráčiPodobně jako ve strojírenství ne-

existuje letos jasný favorit aniv architektuře. Školy na prvníchtřechmístechodsebedělí jende-

setiny. Pokud tedy uvažujete o studiutohoto atraktivního oboru, praktickysenemůžetesplést, vyplýváz letošníhožebříčkuHN.Na prvním místě skončila Fakulta

architektury ČVUT v Praze, druhoupříčku obsadilo VUT v Brně. Trojicinejlepších letos uzavírá Vysoká školauměleckoprůmyslová v Praze.Varchitektuře jsmeporovnávali šest

škol. Kromě specializovaných fakultarchitektury (které obsadily první třimísta) jsme do žebříčku zařadili i třifakulty stavební, které architekturujako jeden z oborů rovněž nabízejí.Jde o Fakultu stavební ČVUT v Praze,FASTVUTvBrněaFASTVysokéškolybáňské-Technické univerzity Ostra-va. Stavební fakulty údaje vyplňovalypouze za architektonické obory, ježmají v nabídce.

VŠUP nabízí exkluzivituMalýpočet studentůspjatý s individu-álnímpřístupem, vysoká šancevyces-tovat do zahraničí, ale na druhou stra-nu extrémně těžké přijímací zkoušky,to vše charakterizuje Vysokou školuuměleckoprůmyslovou v Praze, re-spektive její katedru architektury.Na školu se loni hlásilo devadesát

uchazečů,přijatobylodeset.Všichni siúspěchu vážili natolik, že se ke studiuokamžitě zapsali.Právě poměr přijatých a skutečně

zapsaných,kterýHNvesvémžebříčkuvysokýchškol sledují, vypovídáhodněo tom, jak prestižní pověst má školamezi uchazeči.Na Fakultu architektury ČVUT

v Praze loni přijali necelou polovinupřihlášených, 84 procenta se pak sku-tečně i zapsala.Na VUT v Brně je šance na přijetí

sotva třetinová, úměrně s tím všakrostepodílskutečnězapsaných.Pokudchcete studovat architekturuaobává-te se náročného síta přijímaček, zkus-te to vOstravě. Tam totiž berou skoro

každého,přesněji 90procent z těch,cosi podali přihlášku.

Nejvíce jazyků nabízejí v Prazea Brně.

VŠUP letos kralovala i v tom, kolikstudentů odjelo alespoň na jeden se-mestr studovat do ci-ziny. Poznání

Jana Machálková[email protected]

zahraničního univerzitního prostře-dí je zkušeností, již by mělo zažít conejvíce studentů. U tak kreativníhooboru, jímž je architektura, to platídvojnásob.Z VŠUP loni vycestovalo14 procent

studentů, následuje pražské ČVUTs deseti procenty a brněnské VUTs osmi procenty vyslaných studentů.Například z Ostravy však loni do ci-ziny nevyjel žádný posluchač archi-tektury.Nejširší nabídku jazyků mají dva

architektonické kolosy: ČVUT a VUT.Na Fakultě architektury v Praze sistudenti mohou zapsat až 32 odbornépředměty vyučované v cizím jazyce,naarchitektuřevBrně jsou to24před-měty.Na ostatních školách nabízejících

studium architektury je tento výběrznačně omezen.

Absolventy sledují všichniVšechny vysoké školy zahrnující stu-diumarchitekturysledují spokojenosta uplatnění svých absolventů.Výjimkou je VŠUP, kteráje však svým pojetímdosti specifická.

Například z loňského průzkumuFakulty architektury ČVUT v Prazevyplynulo, že 98 procent absolventůzůstává pracovat v oboru.Jejichplat sepopěti letechodukon-

čení studiapohybujemezi 25až40 tisí-ci korunami hrubého.Absolventský průzkum na Fakultě

architektury VUT v Brně probíhá tak,že se pedagogové studentů u státnicptají, zdaužmají zajištěnomísto.Podleškoly zůstávají v oboru téměř všichnia jejichplat sepohybujekolem20 tisíckorun.U ostatních oborů žebříčku HN je

důležitýmhodnoticímkritériemivěda.U architektury je však tato činnostspíše vzácná, například na Fakultě ar-chitekturyVUTvBrněměli loni pouzedvavědeckévýsledky,navětšinaostat-ních škol nulu.Kvůli tomu, že bychom vítěze v této

kategorii u architektury hledali jenvelmi obtížně, jsme vědu nakonec ne-hodnotili.

Pořadí fakult architektury

Pořadí Název Světovost Zájem Absolventi Celkemškoly školy o školu

1. Fakulta architektury ČVUT v Praze 5,3 3,4 1 9,7

2. Fakulta architektury VUT v Brně 4,2 4,4 1 9,6

3. VŠUP v Praze 4,9 4,6 0 9,5

4. Fakulta stavební VUT v Brně 3,3 3,6 1 7,9

5. Fakulta stavební ČVUT v Brně 2,8 3 1 6,8

6. Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava 1,8 2,4 1 5,2


Zkušenosti z ciziny

PROCENT STUDENTŮarchitektuty na VŠUP lonivyjelo alespoň na jeden semestrstudovat do ciziny.

14


Chemie

Nejlepší chemie je letos podlesrovnání HN na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Soubojo druhé a třetí místo dopa

dl těsně – podělily se o něj VŠCHTv Praze, která údaje zaslala za všechnyčtyři fakulty, a Přírodovědecká fakultaMasarykovy univerzity v Brně. Rozdíl mezi těmito dvěma školami byl naúrovni statistické chyby. Letos jsmeporovnávali osm škol.

Odborníci chválí UK a VŠCHTPro žebříček jsme oslovili dvacetodborníků z oboru, vědců i zástupcůchemických firem, aby porovnali úroveň výuky na jednotlivých školách.Experti si pochvalují zejména VŠCHTa Přírodovědeckou fakultu UK. Velmidobré hodnocení získala i UniverzitaPardubice – většina odborníků tutoškoluumístilanadruhémísto.Nejslabší je podle expertů zlínská UniverzitaTomáše Bati a Jihočeská univerzitav Českých Budějovicích.

Pokud očekáváte, že se během studia podíváte do zahraničí, přihlaste sena českobudějovickou přírodovědu.Loni odsud do ciziny vyjelo 55 procentstudentů. To je nejvíce nejen mezi chemickými, ale mezi všemi školami devíti oborů, které HN letos do žebříčkuzařadily. Je to však dáno specifickýmstudijním programem. Jihočeská přírodověda úzce spolupracuje s univerzitou v rakouském Linci. Studenti takstráví polovinu bakalářského studiav Česku a polovinu v Rakousku.

Druhou nejlepší šanci vyjet na zahraniční stáž mají studenti Fakultychemické na VUT v Brně. Odsud loniodcestovalo 4,4 procenta posluchačů. Nejvíce předmětů v cizím jazyceurčených pro české studenty nabízejíVŠCHT (90 předmětů na všech čtyřechfakultách) a na Univerzitě Pardubice(53 předmětů).

Nejvíc lidí berou v PardubicíchStudium chemie je dostupné velké většině uchazečů. Výjimkou je olomoucká přírodověda, kde přijímají pouzedvě pětiny přihlášených. Z těch, kteříu zkoušek uspěli, se pak 95 procenti skutečně zapíše. Ostatní školy přijímají 63 až 85 procent z těch, kteří zašlou přihlášku. Vůbec nejlepší šancena přijetí je na Univerzitě Pardubice.Na přírodovědě Masarykovy univerzity loni přijali 83 procent uchazečů,

jen 44 procent ale ke studiu skutečněnastoupilo. O výchovu doktorandů

dbají nejvíce na UK v Praze, kdejich mají 45 procent v poměruk celkovému počtu studentů.Nejméně posluchačů postgraduálního studia majív Olomouci (2,8 procenta)

a ve Zlíně (6,6 procenta).Chemie je oborem, který ze svépodstaty produkuje značné vědecké výsledky. Nejlepší vědecké

výsledky ale loni podle tabulky Radyvlády pro vědu a výzkum měly příro

dovědecké fakulty dvou největšíchčeských univerzit – Karlovy v Praze

a Masarykovy v Brně. Na UK připadána jednoho akademika v průměru

skoro deset vědeckých výsledkůza rok, v Brně je to osm výstupů. Nejslabší je ve vědě chemie

vyučovaná v Olomouci a ve Zlíně.

Nejlepší chemii máUniverzita KarlovaJana Machálková[email protected] Pořadí chemických fakult

Pořadí Název Světovost zájem Průzkum Názor Věda celkemškoly školy o školu absolventů expertů

1. Přírodovědecká 3,5 5,4 1 6,63 8 24,53

fakulta UK v Praze

2. – 3. Vysoká škola chemicko 6,4 3,6 1 6,38 3,5 20,88

-technologická v Praze

2. – 3. Přírodovědecká 3,8 4 1 5 7 20,8

fakulta MU v Brně

4. Fakulta chemicko 5 3,2 1 6 5,5 20,7

-technologická UPCE

5. Fakulta chemická 6,3 5 0 3,5 5,5 20,3

VUT v Brně

6. Přírodovědecká fakulta 2,2 5,2 1 3,6 3,5 15,5

UP v Olomouci

7. Přírodovědecká fakulta 6,914 4,6 0 1,75 1 14,25

Jihočeské univerzity v ČB

8. Fakulta technologická 2,1 4,8 1 2 2 11,9

Univerzity Tomáše Bati



HOSPODÁŘSKÉNOVINY

Documents

Nejlepsi Vysoke Skoly