http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Erd%C3%B6l_Bohrturm.jpg

• Fosilní palivo je nerostná surovina, která vznikla v dávných dobách přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu. Řadíme sem ropu, zemní plyn a uhlí.

• Používání fosilních paliv v masové míře souvisí s počátkem průmyslové revoluce, kdy do té doby nejrozšířenější palivo, dřevo nestačilo požadavkům na výhřevnost ani dostupnost v dostatečném množství.

• V současnosti je snaha od užívání fosilních paliv ustupovat. Důvody jsou ekologické (snížování produkce SO3, NOx, prachu), ekonomické (se snižujícími se zásobami roste cena paliv - viz ropný vrchol) i strategické (nerovnoměrné rozdělení zásob paliv).

• Spalování uhlí produkuje oxid uhličitý spolu s proměnným množstvím oxidu siřičitého v závislosti na kvalitě. Oxid siřičitý reaguje s vodou za tvorby kyseliny siřičité. Jestliže se dostane do atmosféry, reaguje s vodní párou a vrací se na zem ve formě kyselých dešťů. Emise z uhelných elektráren představují největší umělý zdroj oxidu uhličitého a tím výrazně přispívají ke globálnímu oteplování. Moderní elektrárny využívají mnoho technik pro omezení záření mnohdy vyšší než v okolí elektráren jaderných.

• škodlivosti odpadních látek a zvýšení účinnosti. Ačkoli jsou tyto techniky široce využívány v některých zemích, jsou pořád příliš drahé. Uhlí také obsahuje mnoho stopových prvků včetně arsenu a rtuti, které jsou nebezpečné pokud se dostanou do ovzduší. Uhlí také obsahuje malé množství uranu, thoria a dalších přirozeně se vyskytujících radioaktivních izotopů, jejichž vypuštění do ovzduší může vést k radioaktivnímu zamoření. I když jsou tyto prvky v uhlí pouhými stopovými nečistotami, způsobují, že v okolí uhelných elektráren je úroveň radioaktivního záření větší.

• Těžba uhlí v Evropě stagnuje,za posledních dvacet let poklesla o polovinu.Ovšem na kontinentě se nalézá zhruba třetina všech světových zásob.Největším evropským producentem je Rusko následované Německem, pak Polsko,Ukrajina,Řecko a Česká republika.

• Pro budoucnost jsou však zásadní zásoby,které jednotlivé státy mají.Největší má Rusko a Ukrajina,další Polsko,Německo a Česká republika.

• Kvůli tzv. ekologickým limitům na těžbu uhlí však nejsou veškeré zdroje dosažitelné.V případě hnědého uhlí je v rámci limitů zhruba 1200 milionů tun,které by při průměrné roční spotřebě 40 milionů vydržely zhruba 30 let.

• Ovšem ČEZ plánuje výstavbu či obnovu uhelných elektráren. • Napříkald největší současná težební společnost Severočeské doly, která se

na celkových hnědouhelných zásobách podílí zhruba třetinou.Na dolech Bílina a Nástup v Tušimicích se limity prolamovat nebudou,protože uhlí má nízkou kvalitu.

• Téměř polovina tuzemských hnědouhelných zásob leží v oblasti,ve které teží Mostecká uhelná společnost.

http://ad2.bbmedia.cz/please/redirect/20/13/1/17/

• je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem.

• Název ropa pochází z polštiny, v překladu znamená „hnis“, jde o původní staré označení tamních solných pramenů.

• Na vznik zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský zemní plyn), přiklánějí se teorie jeho vzniku nejčastěji k tomu, že se postupně uvolňoval při vzniku uhlí nebo ropy jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Podle teorií preferujících organický původ zemního plynu byly tedy na začátku vzniku zemních plynů rostlinné a živočišné zbytky.

• Podle anorganické teorie vznikal zemní plyn řadou chemických reakcí z anorganických látek. V poslední době američtí vědci přišli s další tzv. abiogenetickou hypotézou, podle které zemní plyn vznikl štěpením uhlovodíků, které se na naší planetu dostaly v době jejího vzniku z vesmírné hmoty. Tyto vyšší uhlovodíky se postupně štěpily až na metan, který pak pronikal k povrchu Země.

•

•Zdroj: www.zemniplyn.cz

je hořlavý plyn, bez barvy, bez zápachu a bez chuti. Má zanedbatelné toxické vlastnosti.

Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem metanu CH4 a proměnlivým množstvím neuhlovodíkových plynů

a) zemní plyn je jediným primárním palivem, které lze bez nákladných úprav a energetických přeměn dovést přímo k

zákazníkovib) dopravní a distribuční systém je nezávislý na klimatických

podmínkáchc) zemní plyn je odběratelům k dispozici bez omezení 24 hodin

denně 365 dní v roced) zákazník nepotřebuje prostor pro skladování paliva e) plynové spotřebiče lze snadno ovládat a regulovat

f) zemní plyn je nejšetrnější ze všech neobnovitelných zdrojů Citováno podle www.rwe.cz.