V tto vlce USA ztratily vce mu ne ve vech ostatnch vlkch (vetn obou svtovch, korejsk a vietnamsk)zemelo pes 600 000 mu (vce na infekn nemoci ne kulkou)nejvt vlen konflikt na zem USAPoprv:- masov pouit vlak k transportu vojska, telegraf a pozorovac balony- 1862 - prvn nmon bitva obrnnc (Monitor vs. Merrimack)- pokusy s ponorkami- pouity puky zadovky- proces s vlenm zloincem (velitel jianskho zajateckho tbora odsouzen k smrti)

Co pedchzelo?po vlce za nezvislost (1775 1783) se vytvoila mezi vchodnm pobem a ekou Mississippi federace 13 stt kadch 4 - 5 let vznikal dal stt - ped vypuknutm vlky existovalo 34 sttzemn expanze na zpad na et panlskch a francouzskch drav, Mexika a indinskch kmenOd panlska odkoupena Florida (1819), od Francie Louisiana (1803), v mexick vlce (1846 - 47) vybojovna a pipojena obrovsk zem na jihu, od Ruska levn (za 7 milion $) odkoupena Aljaka (1867)

Zpsob hospodaen farm (penice a kukuice) a raner (dobytek) v konfliktu s nroky koovnch, lovcch IndinIndinsk kmeny vytlaovny do nerodnch rezervac (i odtud nkdy vyhnny)zemn expanze na zpad = trval ohnisko spor mezi severnmi a jinmi stty (otrokstv)ekonomick koeny budoucho konfliktu severu a jihu: zachovn i zruen otroctv

SEVERotroctv zakzno od 1790ekonomika: prmyslpracovn sla - imigranti7O % prmyslu na severusnaha vytvoit z jihu odbytit prmyslovch vrobk a diktovat cenypoadavek siln stedn vldyJIHzvislost na zachovn otroctvzemdlstv (bavlna, re, tabk)snaha prosadit voln obchod s Evropou poadavek vtch pravomoc jednotlivm sttm federace

King Cottonzvislost stvajcho ivotnho stylu a bohatstv jihu na zachovn prce otrokvynalezen odzrova bavlny (proti runmu odzrovn byl 1 000x vkonnj)bavlnn horeka zachovn otrokstv 1860 tvoila bavlna 57 % US exportu Xrychl vyerpn pdy extenzivn hospodstv expanze na zpad nutnost povolen otroctv v novch sttech

Posledn mrumilovn kompromis o charakteru novho sttu - 1850 vyhlen Kalifornie (svobodn) a Utahu a Novho Mexika (otroksk)Pedehra obansk vlky: 1854 1861- boj o charakter Kansasu (zvody v osdlovn, ozbrojen potyky, posledn pijat stt, svobodn)

abolicionistNa severu - hnut za zruen otroctv (abolition = zruen)zprostedkovn tk otrok do Kanady (ze severnch stt USA museli bt podle zkona vrceni majiteli) - tzv. Podzemn eleznice (tajn cesty, s sympatizant)1830 -1860 uprchlo 60 000 otrok1859 pokus farme Johna Browna a jeho 9 syn vyvolat povstn otrok ve Virginiijeho ozbrojen skupina rozprena pi pokusu dobt sklad zbran - John Brown popraven - muednkem severu (pse John Browns Body)

1860 zvolen prezidentem mluv protiotroksk strany republikn Abraham Lincoln (1809 1865)rst napt v jianskch sttech, hlasy pro odtren od UniePostupn se odtrhlo 11 jinch stt = Konfederovan stty americk /CSA / prezident Jefferson Davis12. 4. 1861 zahjila armda Konfederace palbu na vldn pevnost Sumter v pstavu Charleston (ji. Karolna) = zatek vlky

Unie (USA) Konfederace (CSA)23 sttvce ne dvojnsobek obyvatel70 % prmyslu2/3 eleznic, lostvobankovn kapitlzbrojn sklady11 stt9 milion obyvatel (4 miliony otrok)tm dn prmyslekonomika zvisl na vvozu bavlny a dovozu vehovojensk tradice (dstojnci vtinou z jihu)

1.fze vlky 1861 - 1863 pevaha Jihuzlom: taen generla U. Granta na jihlto 1863 - bitva u Gettysburgu - rozhodujc pevrat ve vlceJih v defenziv, bojuje se ji jen na zem Konfederace, taktika splen zem, Konfederace nemohla vydret ekonomicky

9. dubna 1865 kapitulace u AppomattoxuGenerl R. E. Lee (vrchn velitel jianskch vojsk, povaovn za nejlepho taktika obansk vlky) podepsal za Konfederaci kapitulaci Jih okupovn

Osvobozen otrok1.1.1863 vydal A. Lincoln zkon o osvobozen otrok (13.doplnk stavy USA)

Pijet zkona o osvobozen otrok

15. 4. 1865 A. Lincoln zastelen pi nvtv Fordova divadla ve Washigtonu jianskm fanatikem J.W. Boothem (pi tku dopaden a zastelen, jeho komplicov popraveni)

Vsledky vlkyOptovn politick sjednocen zemOsvobozen otrokPozemkov reforma (bezplatn pidlovn pdy kolonistm)Vznik spolenho trhuRozvoj prmyslu na JihuOtevena cesta ke vzniku velmociNadle politick a spoleensk diskriminace ernochJih okupovn - dlouho pevalo napt mezi severnmi a jinmi stty