Obchod s biopotravinami

Obchod s biopotravinami

Ing. Petra Šánová, Ph.D

e-mail: [email protected]

Zápočet: test

Literatura: Moodle (heslo:EUE35Z)

Rámcový přehled předmětu

podstata EZ – důvody vzniku zákon o ekologickém

zemědělství produkce biopotravin kontrola a označování

bioproduktů obchod v ČR, ve světě marketingová podpora dotace

Zemědělství a znečištění životního prostředí Aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

Po r. 1990 výrazný pokles, od r. 1994 opětovný nárůst Ochrana rezervoárů podzemní vody, snížení znečištění povrchové vody

Aplikace živin v minerálních hnojivech nárůst o 10,6% (06/07) Aplikace Ca hmot 229.000 t (103.000 t/2006) Aplikace čistých živin 106,1 kg/1ha z.p. (celkem - 436114 t) Aplikace statkových hnojiv – 53,7 kg/ha Ovlivnění půdních vlastností nepříznivé hodnoty pH a obsah přístupných živin (P,K,Mg,Ca)

Aplikace pesticidů Pokles biologických přípravků 2007: celkový nárůst roční aplikace pesticidů o 8,6% Herbicidy a desikanty 59,6%, fungicidy 23,4%, regulátory růstu

8%, insekticidy a rodenticidy 60,7%.

Aplikace přípravků na ochranu rostlin dle kategorií v období 2000-2007

Zemědělství a znečištění životního prostředí Produkce amoniaku

Zemědělství nejvýznamnějším producentem – acidifikace půd a eutrofizace vody. (Podíl na celkových emisích 95 %)

2007: Celkové emise NH3 ze zemědělství – 60,13 kt.

Produkce skleníkových plynů 2007: emise CH4 (metan), N2O a CO2 – 6 tis kt.

Chov hospodářských zvířat, nakládání s odpady, používání pesticidů v RV a kompostování.

Spotřeba energie 2007: spotřeba více než 17 770 TJ (podniky >20 pracovníků) motorová nafta 55,2% (418,1 mil. l) , el. energie 25,3%,

zemní plyn 14,6% a ostatní 4,9%

Zemědělství a znečištění životního prostředí Spotřeba vody

2007: spotřeba zemědělství 29,8 mil m3 (1,5% celkové spotřeby)

Z celkem 181 ekologických havárií na vodách (r. 2007) bylo 7havárií způsobeno zemědělskou výrobou.

Příklady vzniku ekologických rizik v zemědělství: hnojiva odpady materiál energie ovzduší voda krajina

hodnocení z hlediska závažnosti a rozsahu dopadu zjistitelnost hodnot a jejich evidence

Příklad stanovení environmentálních aspektů:

Oblast dopadu: ovzduší (dále: voda, půda, produkce odpadu, biodiverzita, krajina)

Aspekt způsobující riziko: únik amoniaku, oxidu uhličitého, síry, pesticidy, pach

Příčina a místo vzniku: ŽV, malé spalovací zdroje, zrání hnoje, výpary

Měrná hodnota: t/rok Zjistitelnost: odhad,

autorizované měření

EZ a biodiverzita

Biodiverzita = biologická rozmanitost (od 80-tých let 20. stol.) suchozemské, mořské a jiné vodní ekosystémy a ekologické

komplexy počet, různorodost, genetická rozmanitost organizmy, které se podílejí na:

opylení, regulaci chorob a škůdců, koloběhu živin, udržení úrodnosti půd a minimalizaci eroze udržování a ochraně biotopů s planě rostoucími druhy rostlin a

živočichy

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍcíle a metody

Definice EZ = Systém zemědělského hospodaření, které: spočívá na filozofii holostického chápání přírody; dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením

omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí, nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat;

odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství (mimoprodukční funkce).

Argumenty pro ekologické zemědělství

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍuzavřený koloběh

Hlavní cíle EZ

produkce kvalitních potravin

zdravé udržení celého koloběhu

souhra mezi půdou, rostlinou, zvířetem a člověkem.

Dílčí cíle EZ:

založení farem s uzavřeným koloběhem;

co nejmenší zatěžování prostředí;

mnohostranná produkce; udržení a zlepšení úrodnosti

půdy; vyvarovat znečištění ze

zemědělského podnikání; uzavřený systém, využití

místních zdrojů, minimalizace ztrát;

podporovat druhy rostlin a zvířat s ohledem na rezistenci vůči škodlivým činitelům;

minimalizace použití neobnovitelných zdrojů energie;

způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené chování;

ekonomický a sociální rozvoj zemědělců a jejich rodin;

udržení osídlení venkova a tradiční ráz kulturní zemědělské krajiny

Pozitiva EZ a jejich mezioborové souvislosti:

Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska Ochrana životního prostředí a biodiverzity Ochrana rezervoárů podzemní vody, snížení znečištění

povrchové vody Úspora energie a neobnovitelných zdrojů surovin a

energie Snížení nadprodukce Zlepšení kvality potravin a zdravotního stavu populace Zavedení nového perspektivního produktu (biopotraviny)

pro náš i zahraniční trh Udržení přírodního rázku krajiny a stability osídlení

Metody ekologického zemědělství

přírodní zemědělství biologicko-

dynamické zemědělství a

organicko-biologické zemědělství.

Přírodní zemědělství

E. Könemann, počátek 20. stol. zásady:

• hospodaření bez chovu dobytka, případně jen s nízkým zatížením půdy dobytkem;

• zajištění vysoce kvalitních zemědělských produktů; • porozumění půdní úrodnosti a z toho vycházející

hospodaření s humusem.

Biologicko - dynamické zemědělství

Dr. Rudolfa Steiner: „Duchovně vědecké základy k zemědělské prosperitě“.

zásady:• uzavřenost podniku; • podniková individualita;• biodynamické preparáty při péči o půdu; • pěstování rostlin dle obecných předpisů pro ekologické

zemědělství;• chov zvířat - přirozená plemenitba;• sociální úkoly – práce s půdou, rostlinami a zvířaty slouží

jako terapie mentálně postižených lidí, učební podniky apod. Německo, Švýcarsko, Skandinávie, Holandsko

(svaz Deméter)

Organicko - biologické zemědělství

H. P. Ruschov a manželé M. a H. Müllerovi, v 50-tých letech Motto: „zdravá půda – zdravé potraviny – zdraví lidé“ Požadavky na hnojení a zpracování půdy, např.:

plošné kompostování, zelené hnojení organická hnojiva se nezapravují půda se zpracovává bez obracení organický odpad z městských domácností se vrací zpět na

venkov a do půdy

V německy hovořících zemích a ve Skandinávii. (svazy jako např. Bioland, Naturland, Bio Ernte aj.)

Historie a současnost EZ – svět

období po první světové válce romantické přírodní přístupy a vědecké poznatky

70-tá léta: IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements)

IFOAM je celosvětová zastřešující organizace se sídlem v Německu pro instituce zabývající se ekologickým zemědělstvím.

sdružuje více než 750 organizací ze 108 zemích světa. aktivně se podílí na mezinárodních diskusích o životním

prostředí a zemědělství v OSN a dalších institucích, aby zvýšila celosvětové povědomí o ekologickém zemědělství vůbec.

Zavedení principů ekologického zemědělství a přijetí IFOAM mezinárodními institucemi bylo a je pro další vývoj ekologického zemědělství velmi významné.


IFOAM EU Group je regionální evropská skupina Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství. Sdružuje více než 340 organizací, svazů a podniků z EU-27, EFTA a kandidátských zemí. Cílem IFOAM je celosvětové zavedení ekologicky, sociálně a ekonomicky zdravého systému založeného na principech ekologického zemědělství.


90-tá léta: Nařízení Rady EHS č. 2092/91 o ekologickém

zemědělství a označování zemědělských produktů a potravin (první zákonná norma definující produkční postupy, kontrolu, certifikaci a označování. Výhradního používání označení „bio“ a „eko“.

Nařízení Rady EHS č. 2078/92 pro subvencování ekologického zemědělství

postupně profesionalizace struktur EZ; setření rozdílů metod; synonyma dle zemí: ekologické – organické - biologické zemědělství


2009: Nová legislativa (od 1.1.2009):

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu


2009: Nová legislativa - pokračování:

Nařízení Komise (ES) č. 1254/2008 ze dne 15. prosince 2008, kterým se upravuje nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí


2010: Nové logo (platné od 1.7.2010) bude přijato

zřejmě v březnu 2010:

Původní logo (platné do 1.7.2010):

Historie a současnost EZ – Česká republika

počátek 80-tých let: orientace na zdravou výživu; vycházejí 1. publikace o „nechemizovaných potravinách“ a „ekozahradě“.

1989: vyhlášeno přechodné období na ekologické zemědělství ve

třech podnicích (ZD Dubicko – Leština, Nové Losiny - Hanušovice, Starý Hrozenkov)

první Bulletin alternativního zemědělství (PROBIO - dodnes) 1990 – 1991: první svazy (PRO-BIO Šumperk, Libera Praha,

Biowa Chrudim, Naturvita Třebíč a Altervin Velké Bílovice). 1991:

první vlna nových podniků EZ, svazy - vlastní směrnice, svazové kontroly, certifikace, svazové známky.

založena Nadace rytíře F. Horského pro podporu rozvoje EZ v ČR a Nadace FOA Praha (Foundation for Organic Agriculture) se stejným účelem


1993: dohoda svazů EZ ČR na společných směrnicích - Metodický pokyn pro EZ (MZe ČR).

1994: dohoda na celostátní kontrole a certifikaci; zavedení jednotné ochranné známky „BIO“ pro označování biopotravin.

1994 až 1998: stabilizace situace v EZ, rozvoj národního trhu s biopotravinami, obnovení státní podpory (přímé dotace)

1999: založení kontrolní organizace KEZ o.p.s. (zakladatelé: Svaz PRO-BIO, Epos – Spolek poradců a kontrolorů EZ v ČR a nadační fond FOA .

2000 - 2001: od 1.1.2001 nabyl účinnosti zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích.

2004: 810 podniků hospodaří na 254 995 ha (téměř 6 % půdního fondu ČR). Registrováno 100 výrobců a zpracovatelů potravin a na 190 distributorů.

SWOT analýza – Česká republika - 2004Silné stránkySilné stránky reprezentují „vnitřní“ faktory sektoru ekologického zemědělství, na nichž je možné stavět při podpoře rozvoje EZ.

Slabé stránkySlabé stránky reprezentují „vnitřní“ faktory sektoru ekologického zemědělství, z nichž je nezbytné vytvořit silné stránky pro podporu rozvoje EZ.

Příležitosti Příležitosti reprezentují „vnější“ faktory sektoru ekologického zemědělství, jichž je potřebné využít pro podporu rozvoje EZ

Ohrožení (rizika)Rizika reprezentují „vnější“ faktory, které ohrožují rozvoj sektoru ekologického zemědělství a jimž je potřebné čelit.

Silné stránky fungující systém kontroly stabilní skupina zpracovatelů suchých produktů zavedeny podpory ekologického zemědělství jako platby na plochu zákon o ekologickém zemědělství

Slabé stránky nedostatečný stupeň spolupráce a koordinace propagace a reklama výzkum, vzdělávání a poradenství v počátcích zpracování a odbyt komunikace se spotřebiteli x vztah k životnímu prostředí ekonomická životaschopnost farem podpora politických nástrojů - nestabilita

Příležitosti aplikace zahraničních zkušeností spolupráce s médii regionální speciality stabilita politiky (ČR i EU) rostoucí vnímání hodnot ekologických produktů

Ohrožení bioskandály nízká koupěschopnost obyvatelstva. nedořešené vlastnické vztahy k půdě klamavé označení produktů EZ stále nízké ekologické vědomí populace negativní přírodní a klimatické jevy

Historie a současnost EZ – Česká republika 2006: k 31.12.2006 zde hospodaří 963 ekofarem + 9 přihlášeno od

1.1.2007 na celkové výměře 271.535 ha, což představuje 6,61% z celkové výměry. Přihlášeno 152 podniků jako zpracovatelů a producentů biopotravin. Od r. 2006 nepodléhají registraci MO prodejny, které pouze uvádí do oběhu biopotraviny ve spotřebním balení.

Dochází k úpravě právních předpisů: Od data vstupu ČR do EU (1.5.2004) platí v ČR přímo nařízení

Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství (dále jen „nařízení“). Zákon č. 242/2000 Sb. proto upravuje pouze ty oblasti, které nejsou v nařízení upraveny a EU je ponechává na národní úpravě jednotlivých členských zemí (viz. zákon č. 30/2006 Sb. – úplné znění zákona, vyhláška 16/2006 Sb.).

Zákon ani nařízení neřeší otázku státní podpory ekologického zemědělství, nebo poskytování dotací pro ekologické zemědělství.

Biopotraviny musí současně splňovat požadavky zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v aktuálním znění.

Historie a současnost – Česká republika

2006: nárůst ekozemědělců na orné půdě, sadů, vinic; celkový nárůst ploch;

přesto nevyhovující struktura ploch; dosažení většiny cílů ekol. zemědělců, stát je uznává a podporuje EZ je doménou převážně horských a podhorských podniků na TTP (údržba

krajiny); bioproduktů je stále málo, chybí hotové výrobky, zelenina i ovoce; dovozy tvoří 60% (nevyužitý potenciál) neschopnost dodávat větší množství produktů např. řetězcům, omezení i

zpracovatelskými kapacitami; rozvoj výzkumu v EZ nedostatečný, chybí specializované poradenství, není

zajištěna dostatečná propagace a osvěta; zjednodušení legislativy; konkurenční prostředí v oblasti certifikace a kontroly; mezi kandidátskými zeměmi jsme byli v oblasti EZ v době vstupu do EU

na prvním místě v rozsahu ploch zařazených do EZ a v rozvoji domácího odbytu.


2009: Dochází k úpravě právních předpisů: Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci

a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

Dále platí zákon č. 242/2000 Sb. v aktuálním znění (rok 2010 významnější novela)

Historie a současnost EZ – Česká republika 2010: počet ekologických zemědělců - k 31.12. 2009 jich hospodařilo již

2689 a to na výměře téměř 400 000 ha, což představuje podíl 9,38% z celkové výměry zemědělské půdy. Stabilně se zvyšuje výměra orné půdy, zvyšuje se výměra vinic a sadů v ekologickém zemědělství, do režimu EZ se dostaly první chmelnice. Počet výrobců biopotravin již přesáhl 500 provozoven.

Platí evropská legislativa pro ekologické zemědělství a biopotraviny, která je stejná pro všechny členské státy EU.

Ekozemědělci jsou stabilně podporováni státem prostřednictvím Programu rozvoje venkova, a to formou dotací na plochu (Osa II) i formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projektů v některých opatřeních (Osa I a III). Bodové zvýhodnění platí i pro výrobce biopotravin v potravinářském opatření osy I.

Již třetím rokem běží státní kampaň na zvýšení informovanosti spotřebitelů. V posledních letech dochází k rozvoji domácího trhu s biopotravinami, spotřebitelé biopotraviny stále více kupují, čímž se zvyšuje počet výrobců biopotravin a nabídka českých biopotravin na trhu, začíná klesat podíl biopotravin z dovozu. Zvyšuje se tak i poptávka po surovinách z ekofarem.

Akční plán, rozvoj a financování EZ reforma Společné zemědělské politiky EU – dotační polititka

kvalita produkce upřednostněna nad její kvantitou plnění standardů na ochranu životního prostředí, bezpečnosti potravin a

pohody zvířat EK (2002) vydala dokument „Analýza možnosti vzniku evropského

akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství“ – zpracování národních akčních plánů

Akční plán ČR (Mze) - strategický dokument ČR v oblasti rozvoje ekologického zemědělství na období do roku 2010.

Na zpracování se podíleli: MZe, MŽP, VÚZE a ÚZPI a dále zástupci: svazů ekologických zemědělců (PRO-BIO, Libera); KEZ o.p.s.; zemědělských univerzit a výzkumných ústavů; samotní ekozemědělci, výrobci a obchodníci s biopotravinami.

Akční plán

Hlavním cílem je především: posílit postavení ekologického zemědělství v ČR; zajistit životaschopnost ekologických farem; zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství v EU; zvyšovat důvěru veřejnosti v ekologické zemědělce; propagovat životaschopná venkovská hospodářství; zlepšovat životní podmínky a welfare zvířat chovaných na farmách

EZ; zajistit ochranu produktů EZ před kontaminací GMO; přispět prostřednictvím ekologické produkce k ochraně zájmů

spotřebitelů; posilovat pozitivní vnímání kvality biopotravin u spotřebitelů; rozšiřovat trh s biopotravinami, s rostoucím trhem zefektivňovat

produkci a zpracování produktů EZ; zlepšit odborné poradenství, vzdělávání a výzkum v EZ; dosáhnout v roce 2010 podíl cca 10% zemědělské půdy v EZ na

celkové výměře zemědělské půdy.

Akční plán

3 kapitoly: kapitola „A“ - uvedena hlavní východiska pro zpracování Akčního

plánu a hlavní argumenty k přijetí Akčního plánu. kapitola „B“ - popsán současný stav EZ v ČR, základní statistika a

problematika legislativy, kontroly a certifikace EZ. kapitole „C“ jsou uvedeny hlavní cíle a priority Akčního plánu.

Priority jsou rozděleny do šesti okruhů: Vztah EZ k životnímu prostředí a pohodě zvířat (welfare) Posílení důvěry spotřebitele – propagace Zpracování a marketing (návrh založení Bio fondu, Etického kodexu) Schopnost podnikat a ekonomická životaschopnost (podnikatelské

záměry, SWOT analýzy, využití regionální dimenze) Výzkum, vzdělávání, poradenství Nástroje politiky, politická řešení

Akční plán

Současný Akční plán končí na konci roku 2010. V roce 2003 bylo cílem dosáhnout do konce roku 2010 podíl 10% z celkové výměry zemědělské půdy – konec r. 2009: 9,24%.

Hlavní cíle nového akčního plánu již nebudou orientovány pouze na dosažení konkrétního podílu EZ, ale půjde také o cíle v produkci českých biopotravin, rozvoje domácího trhu s biopotravinami a v oblasti celkového zkvalitnění systému EZ.

Nový Akční plán MZe připravuje již od začátku ve spolupráci s ÚZEI a nevládními organizacemi a v průběhu roku 2010 bude přijat vládou ČR.

Prvotní snahou již není co nejvyšší počet ekofarmářů a co největší plochy zemědělské půdy v režimu EZ, ale je třeba klást důraz na kvalitu již vybudovaného systému.

Z tohoto pohledu jsou důležité dva následující aspekty. První je kvalita kontrolního systému EZ, protože kontrola je zásadní

pro udržení dosavadní důvěry spotřebitele v celý systém EZ. Druhým aspektem je stanovení strategie rozvoje EZ v dalších letech, a

to prostřednictvím nového Akčního plánu na roky 2011-2015.

Finanční podpora ekologického zemědělství

Česká republika: 1990 - první finanční podpora EZ, až do roku 1992 (nárůst ploch až na cca 15 000 ha). V letech 1993-1997 státní podpora pro ekologické zemědělství nebyla poskytována. Od roku 1998 poskytována na základě nařízení vlády, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství.

Sazby pro rok 2003 (Kč/ha): TTP 1000,- (tj. cca 33 Euro) orná půda 2000,- (tj. cca 66 Euro) zelenina, ovoce 3500,- (tj. cca 116 Euro) trvalé kultury 350,- (tj. cca 12 Euro)

Po vstupu do EU je vyplácení podpor vázáno na ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin a welfare zvířat.


Příklady (cca 2003): Rakousko: program OePUL; Státní podpora/ha činí:

orná půda 327 EUR TTP 250 EUR produkční zahrady 508 EUR vinice, ovoce, zelenina, školky dřevin, chmel 800 EUR

Německo: Jednotlivé federální státy mohou centrální podporu snížit až o 20% nebo zvýšit až o 40%, v závislosti na možnostech regionálního rozpočtu. orná půda a trvalé travní porosty 125 Euro/ha v konverzi a 100

Euro/ha pro EZ víceleté kultury 600 Euro/ha v konverzi a 500 Euro/ha pro EZ.


Příklady (cca 2003): Itálie: osvěta a informační kampaň ekologického zemědělství ze strany

státu, podpora ekologické produkce píce s chovem hospodářských zvířat až do výše 45 Euro/ha. Zemědělství je dotováno z národního agro-environmentálního programu.

Velká Británie: Ekologičtí farmáři dostávají státní podporu po dobu 5 let v rámci národního programu Organic farming scheme (TTP - 1. rok 280 Eur, 5. rok 24 Euro) Navíc dodatečné platby v prvních třech letech ekohospodaření, 480 Euro v 1 roce, 320 Euro ve druhém roce a 160 Euro ve třetím roce (určeny např. na vzdělávání nebo na náklady spojené s kontrolou a certifikací produkce).

Nizozemí: Během pětiletého období farmář obdrží na 1 ha: orné půdy 1 136 EUR zeleniny (na poli i ve sklenících) 5 682 EUR ovoce 11 364 EUR.

Srovnání podpor 2006

StátPodpora Kč/ha

Průměr TPP/ornáTTP Orná půda

Rakousko 7325 9581 76%

Belgie 5083 3268 156%

Dánsko 2400 7200 33%

Francie 2637 6007 44%

Německo 4480 4480 100%

V. Británie 3080 3422 90%

Nizozemí 6657 6657 100%

ČR původní návrh 2650 4620 57%

ČR nový návrh

1940 4620 42%

EU průměr 4125 5305 78%


Současnost: Ekozemědělci jsou stabilně podporováni státem prostřednictvím

Programu rozvoje venkova, a to: formou dotací na plochu (Osa II) a i formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projektů v

některých opatřeních (Osa I a III). Bodové zvýhodnění platí i pro výrobce biopotravin v potravinářském opatření osy I.

Dotace v ekologickém zemědělství (zdroj: Ing. Petr Konvalina)

Jednotná platba na plochu (SAPS)

Dotace v ekologickém zemědělství – SAPS Podmínkou je minimální výměra 1 ha. Půda musí být obhospodařována žadatelem v souladu s dobrými

zemědělskými a environmentálními podmínkami: Nerušení krajinných prvků Vyloučení pěstování širokořádkových plodin na pozemcích se svažitostí nad 12° Zapravování statkových hnojiv v tekuté formě do půdy do 24 hodin na pozemcích se svažitostí nad 3° Vyloučení změny kultury travní porost na kulturu orná půda Nepálení rostlinných zbytků na půdních blocích (obiloviny, olejniny,

luskoviny).

Vyrovnávací příspěvek v LFA

Podpora LFA je poskytována pouze na kulturu travní porost obhospodařovanou v následujících méně příznivých oblastech a oblastech s ekologickými omezeními: horské oblasti (oblast typu HA a HB) ostatní méně příznivé oblasti (oblast typu OA a OB) oblasti se specifickými omezeními (oblast typu S) oblasti s ekologickými omezeními (oblast typu E)

Vyrovnávací příspěvek v LFA

Alespoň 1 ha zemědělské půdy v LFA, jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství,

Žadatel musí hospodařit v méně příznivých oblastech, případně v oblasti s ekologickými omezeními nejméně po dobu 5 kalendářních let

Zaváže se dodržovat zásady správné zemědělské praxe Žadatel nesmí být v konkursu nebo likvidaci

Agroenvironmentální programy České republiky

Cíle opatření: Zamezení zrychlenému odtoku vody z krajiny Snížení eroze půdy Podpora ekologické stability krajiny Zachování a zvýšení přírodní rozmanitosti na zemědělsky využívané

půdě.

Podmínky Smluvní závazek 5 let Hospodaření dle zákona o EZ Intenzita ekologického chovu býložravců se pohybuje 0,2-1,5 VDJ/ha

Výše plateb: Orná půda 3250 Kč/ha Travní porosty 1 100 Kč/ha Trvalé kultury 12 235 Kč/ha Zelenina a byliny 11 050 Kč/ha

Agroenvironmentální programy České republiky

Podmínky Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý

příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření.

Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS).

Přihlášky, projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách-Pozemkových úřadech = SZIF.

Registrace žádost o registraci pro ekologické zemědělství na ekofarmě

Každý nový zájemce, který hodlá podnikat v ekologickém zemědělství ekologický zemědělec, výrobce biopotravin, obchodník s biopotravinami, výrobce biokrmiv, dodavatel biosiv a biosadby a ekologický včelař, musí podat žádost o registraci na MZe.

Ekologický včelař se registruje na stejném formuláři jako ekologický zemědělec.

Žádost o registraci může být podána pro pěstování rostlin, pěstování rostlin i chov hospodářských zvířat, nebo chov hospodářských zvířat, pokud již ve vztahu k ekofarmě nabylo

právní moci rozhodnutí o registraci pro pěstování rostlin, chov včel.

Registrace Od 30.12.2005 nemusí být registrován maloobchodník, který pouze

prodává biopotraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském balení.

Přílohou žádosti o registraci musí být vyjádření kontrolní organizace, že žadatel prošel vstupní kontrolou a plní podmínky zákona i nařízení.

Postup:1. žadatel nejdříve zkontaktuje příslušnou kontrolní organizaci, p2. přihlásí se u ní ke kontrole a certifikaci, uzavře s ní smlouvu o kontrole, 3. kontrolní organizace provede vstupní kontrolu a poté 4. vystaví příslušné potvrzení, které tvoří přílohu žádosti o registraci.

V případě ekologických zemědělců vystaví MZe po podání žádosti o registraci informaci o zahájení přechodného období, případně rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství (po uplynutí doby přechodného období). U ostatních osob podnikajících v ekologickém zemědělství vystaví MZe po podání žádosti rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství.

Registrace Žádost musí obsahovat tyto základní údaje:

informace o žadateli; platný doklad opravňující žadatele k podnikání; údaje o hospodářských budovách a provozních zařízeních, které bude

žadatel užívat k ekologickému zemědělství podle údajů KN; označení pozemků a přehledně vyznačené mapy pozemků, na nichž

bude žadatel ekologicky hospodařit, podle údajů KN a doklad o vlastnictví pozemků, nájemní smlouvě či jiném právním důvodu k zemědělskému hospodaření na pozemcích.

v RV pro následné období 3 let i: osevní postup, včetně hnojení použité metody ochrany rostlin způsob zajištění ochrany EZ před negativními vlivy zemědělské

činnosti

Registrace - pokračování

v ŽV pro následné období 3 let i: živočišné druhy, plemena, počet DJ na 1ha zemědělské půdy technologie chovu, obrat stáda, způsob reprodukce a způsob ustájení,

rozmístění skladovacích prostorů pro chlévskou mrvu, močůvku a kejdu

konzervace a skladování krmiv, bilance krmiv, doplňkové látky, používaná krmiva a premixy s uvedením vlastních zdrojů v procentech, nakupovaných krmiv v procentech z celkového objemu

Zákon ukládá ekologickému podnikateli povinnost ohlásit: zmenšení výměry (písemně); zvýšení výměry (přechodné období na nových pozemcích začíná dnem

doručení oznámení). Tyto změny se hlásí kontrolní organizaci. změnu osoby (fyzickou nebo právnickou) ekologického podnikatele.

Tuto změnu provádí formou nové registrace na MZe jako nový žadatel.

Výroba biopotravin - ohlášení Zahájení výroby musí být neprodleně písemně ohlášeno na Mze ČR

(seznam výrobců ve Věstníku)

řešení souběžných výrob (ekozemědělství, výroba biopotravin)

Ohlášení minimálně obsahuje: u FO: jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, rodné číslo; u PO obchodní název, sídlo a identifikační číslo; polohu provozovny, příp. zemědělských pozemků, kde se výroba

biopotravin uskutečňuje; povahu výroby biopotravin a druhy biopotravin.

Výroba biopotravin - ohlášení Ohlášení se doplňuje o:

popis provozní jednotky; plán provozních budov s vyznačením umístění technologických

zařízení a toku surovin a výrobků; plán skladů; seznam vyráběných konvenčních potravin; obaly pro jednotlivé biopotraviny; vzorky etiket (čelních, zadních, případně příbalových letáků apod.) pro

jednotlivé biopotraviny.

POVINNOSTI V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

Povinnosti ekologického podnikatele: řídit se hlavní zásadou ekologického zemědělství, a to je

udržování ekologické stability zemědělských systémů obdělávat půdu šetrným způsobem s ohledem na zlepšování

fyzikálních vlastností půdy; dodržovat vyvážený osevní postup zaměřený na udržení a

zvyšování úrodnosti půdy a obsahu organických látek v půdě, zajištění živin pro růst rostlin a minimalizaci ztrát živin.

používat pouze látky, postupy nebo přípravky na ochranu rostlin povolené pro ekologické zemědělství;

povinně zajišťovat vegetační pokryv u sadů a vinic (popř. mulč);

používat pouze rozmnožovací materiál stanovený pro EZ; střídáním plodin přispívat ke snížení populační hustoty plevelů,

původců chorob a škůdců rostlin;

Povinnosti ekologického zemědělce - pokračování:

používat pouze hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty povolené pro ekologické zemědělství;

lze používat minerální hnojiva pouze s nízkou rozpustností; dodržovat pravidla a povinnosti při používání hnojiv,

statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů. Všechna statková hnojiva, která nepochází z ekofarmy musí být:

kompostována – pevné statkové hnojivo, které prošlo celým aerobním rozkladným procesem;

nebo fermentována – zrání kapalných statkových hnojiv, kdy močůvka a hnojůvka byla skladována alespoň 4 měsíce a kejda alespoň 5 měsíců.

Je zakázáno používat:

statková hnojiva z klecového chovu drůbeže a králíků či z roštových stání a mrvu z velkochovů;

čistírenské kaly a odpadní vody, kromě kalů a odpadních vod z vlastní ekofarmy;

na orné půdě vyšší průměrnou dávku dusíku než 150 kg na 1 ha za rok; spalování slámy, travní hmoty ve volném ohni (mimo fytosanitárních

opatření); používat startéry pro kompostování.

Povinnosti v RV: Vztahují se na zahradnictví (včetně okrasných rostlin), plodiny na orné půdě, pícniny, produkci hub a sběr volně rostoucích rostlin. Hydroponická produkce nebyla nikdy povolena. Hlavní změnou nové legislativy je zařazení produkce mořských řas. Bez omezení lze používat osivo a vegetativní množitelský materiál z farem ve fázi přechodu na ekologické zemědělství. Podle nového i starého nařízení hnojiva, pomocné půdní látky, přípravky na ochranu rostlin a jiné vstupy mohou být používány pouze tehdy, pokud jsou výslovně uvedeny v seznamu v jedné z příloh. Zásady ekologického zemědělství stanoví, že by mělo být minimalizováno používání vstupů, které nepochází z vlastního hospodářství.Nově povoleny látky spinosad, hydrogenuhličitan draselný a oktanoát měďnatý, rozšíření použití ethylenu a feromonů.Pro účely čištění a dezinfekce v rostlinné výrobě mohou být používány pouze přesně vyjmenované látky.

Povinnosti v RV: struktura plodin musí umožnit střídání plodin se subtilním kořenovým systémem s plodinami mohutně kořenícími, plodiny kořenící mělce je nutno střídat s hlubokokořenícími; pěstování meziplodin; dlouhý vegetační kryt; nutností je zastoupení plodin z čeledi vikvovitých; osevní postup musí bránit erozi půdy; časté využívání podsevů, přísevů; volit odrůdy odolné či tolerantní vůči dominujícím škodlivým činitelům; struktura plodin musí chovaným zvířatům zajistit plnohodnotnou, vyváženou krmnou dávku; plevele se regulují agrotechnickými metodami, protože postřiky proti plevelům (herbicidy) nejsou dovoleny; ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na správné agrotechnice, biologických metodách, přípravcích rostlinného původu, biopreparátech, protože syntetické prostředky (insekticidy, fungicidy a další) nejsou povoleny;

Povinnosti v ŽV: Pouze druhy uvedené v příloze III. prováděcích pravidel 889/08: „skot

včetně druhů buvol domácí a bizon, koňovití, prasata, ovce, kozy, drůbež a včely“.

Nově bude zařazena akvakultura, třebaže volně žijící ryby jsou vyloučeny. Poprvé je v nařízeních zpracována otázka krmiv pro zvířata v zájmovém

chovu. Zvířata se musí narodit a být odchována v ekologických zeměď.

podnicích. Tam, kde tato zvířata nejsou dostupná v dostatečných počtech, mohou být bez potřeby výjimky zakoupena zvířata konvenčního původu za podmínek daných právními předpisy.

Podmínky chovu musí zaručovat vývojové, fyziologické a etologické potřeby zvířat; zvířata musí mít přístup na otevřená prostranství a pastviny, kdykoli je to možné, pokud to dovolí povětrnostní podmínky a stav půdy; intenzita chovu by měla být dostatečně nízká, aby se předešlo nadměrnému zatížení pastvou, utužení půdy, erozi nebo znečištění vod.

Pro krmiva nyní platí přísnější ustanovení, která budou po uplynutí přechodného období od roku 2011 předpisovat 100 % ekologické krmivo pro monogastrická zvířata a přežvýkavce

Povinnosti v ŽV – pokračování: přednostně používat přirozenou plemenitbu; zajistit stelivo ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. dodržovat další zásady ŽV:

všechna opatření, technologie a technika chovu zvířat musí odpovídat požadavkům udržení dobrého zdraví a dlouhověkosti zvířat;

zvířata musí mít dostatek volného pohybu, čerstvého vzduchu a denního světla, musí být chráněna proti intenzívnímu slunečnímu záření a extrémnímu počasí, musí mít dostatek prostoru k ležení a odpočinku,

krmná dávka musí odpovídat fyziologickým potřebám zvířete, užitkovosti a musí být kvalitní;

podstatná část krmné dávky musí být hrazena krmivy pocházejícími z ekologického zemědělství – zpřísnění od 2011 (až 100%);

kupírování, zkracování zobáků a zubů a jakékoliv jiné tělesné poškozování a mrzačení zvířat není dovoleno;

lze užívat zchutňující, vitamínové a minerální přísady pouze přírodního původu;

rutinní profylaktické používání syntetických léčiv, stimulátorů růstu a hormonálních látek není dovoleno.

Povinnosti v ŽV:

chovat pouze druhy a plemena hospodářských zvířat adaptovaná na místní podmínky a s ohledem na zachování jejich zdraví využívat přirozené systémy chovu;

používat pouze povolená krmiva, doplňkové látky a premixy; výživu přežvýkavců zajišťovat přednostně produkcí krmiv z

víceletých pícnin a trvalých travnatých porostů ekofarmy; používat léčiva a veterinární přípravky za podmínek stanovených v

prováděcím právním předpisu; vytvořit podmínky ochrany zdraví, prevence onemocnění a péče o

hospodářská zvířata a jejich pohody; zajistit hospodářským zvířatům ustájení a životní podmínky

odpovídající jejich etologickým a fyziologickým potřebám; neodkladně zabezpečit zákrok veterináře v případě potřeby a

přednostně využít přírodních a homeopatických přípravků; zajistit, aby skladovací prostory pro chlévskou mrvu, močůvku a

kejdu měly dostatečnou kapacitu a neohrožovaly životní prostředí;

Povinnosti v ŽV:

Preventivní veterinární lékařství a péče Veterinární prevence má být založena na výběru plemena a linie,

chovatelských postupech, vysoce kvalitním krmivu a tělesném pohybu, odpovídající intenzitě chovu a přiměřeném a vhodném ustájení, udržovaném v hygienických podmínkách.

Zvířata musí být léčena bez prodlení, aby se zabránilo utrpení zvířat.

Je zakázáno preventivně používat antibiotika v krmivu, a to platí rovněž pro prostředky sloužící ke stimulaci růstu a hormony.

Ve veterinární péči musí být přednostně používány přírodní prostředky a metody, před použitím chemických alopatických prostředků a antibiotik – v případě nutnosti použití je prodloužena ochranná lhůta.

Očkování a protiparazitní ošetření a povinné ozdravné plány se do toho nepočítají.

Je zakázáno: provádět zákroky měnící vzhled zvířete nebo funkci jeho orgánů z jiných než zdravotních důvodů; trvalé ustájení všech druhů hospodářských zvířat v uzavřených prostorách bez přístupu do výběhu nebo na pastvu; trvalé vazné ustájení skotu a klecové chovy; vytápět stavby pro ustájení přežvýkavců, dospělé drůbeže a prasat; používání roštů; krmit hospodářská zvířata násilně; krmit mláďata savců krmnými směsmi se sušeného mléka; podávat zvířatům léčivé přípravky a hormony k synchronizaci říje; používat hormonální látky a jiné zásahy do přirozeného růstu a vývoje hospodářských zvířat s výjimkou léčby dle veterináře; používat doplňkové látky jako stimulátory růstu, antikokcidika a chemoterapeutika u zdravých hospodářských zvířat; farmové chovy zvěře.

Požadavky na posklizňové ošetření, skladování a přepravu bioprodukce

skladovat a přepravovat odděleně od jiných surovin a potravin, umožnit jejich jednoznačnou identifikaci a uchování jejich kvality ;

skladovací prostory ošetřovat pouze prostředky k asanaci a čištění výrobních zařízení a skladů dle prováděcího předpisu;

zabránit kontaminaci bioproduktů spalinami při sušení; zabránit posklizňovému ošetření produktů chemickými přípravky v

prostorách, kde jsou skladovány bioprodukty; přepravovat bioprodukty a biopotraviny pouze ve vhodných obalech

či kontejnerech, uzavřených způsobem; zboží vždy doprovázet účetním dokladem splňujícím požadavky -

označení „bio“ a identifikační kód kontrolního orgánu a kopií osvědčení o původu.

Výjimky z pravidel EZ

2009: Dochází k úpravě právních předpisů - výjimky:

Podle nové evropské legislativy již nesmí výjimky udělovat kontrolní organizace EZ, proto je od 1.1.2010 uděluje MZe a ÚKZUZ.

Výjimky jsou zatím udělovány zdarma, nicméně od nabytí účinnosti novely zákona budou některé výjimky zpoplatněny. Přehled zpoplatněných výjimek je uveden v metodickém pokynu č. 4/2009 Udělování výjimek z pravidel produkce.

Hlavní důvod je ten, aby se výjimky nestávaly pravidlem a podávaly se pouze v nejnutnějších případech. Na druhou stranu novela zákona zruší správní poplatek za podání žádosti o registraci do systému EZ.

Výjimky z pravidel EZ Ministerstvo zemědělství budě udělovat výjimky týkající se:

Vazného ustájení Podmínek ustájení a intenzity chovu Vazného ustájení v malých zemědělských podnicích Zásahů na zvířatech Katastrofických událostí Nákupů konvenční drůbeže Nákupů konvenčního skotu, ovcí, koz, prasat, koňovitých, buvola a

bizona (výjimka nebude zpoplatněna) Souběžné produkce Použití vitamínů (výjimka nebude zpoplatněna) Povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z

ekologického zemědělství členským státem (výjimka nebude zpoplatněna)

Zkrácení přechodného období (výjimka nebude zpoplatněna)

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský bude udělovat výjimky týkající se použití konvenčního osiva a vegetativní rozmnožovací materiál (výjimka nebude zpoplatněna)

Zásady pro zpracování biopotravin Všechny podnikatelské subjekty podílející se na výrobě, zpracování,

přepravě a distribuci ekologických potravin podléhají novému nařízení.

Do oblasti působnosti nového ekologického nařízení ES spadají nyní kvasinky, víno a akvakultura, zatímco produkty lovu volně žijících zvířat a rybolovu jsou výslovně vyjmuty.

Společné (veřejné) stravování do oblasti působnosti nového nařízení nespadá, ale může být upraveno na vnitrostátní úrovni.

Podle nového nařízení musí být ekologické produkty vyráběny „převážně ze složek zemědělského původu“, s výjimkou vody a soli.

Při ekologickém zpracování mohou být zakázány následující látky nebo postupy pokud: obnovují vlastnosti ztracené během zpracování a skladování

BIO potravin napravují výsledky nedbalosti při zpracování těchto produktů mohou být jinak zavádějící, co se týče pravé povahy BIO

produktů.

Zásady pro zpracování biopotravin V prováděcích předpisech jsou uvedeny seznamy povolených přídatných

látek a činidel. Prováděcí pravidla uvádí postupy, kterými se musí zpracovatelé řídit, aby

zajistili plnění norem ekologické výroby při použití spojení „osvědčený výrobní postup“ a použití posouzení rizik k identifikaci kritických bodů, definování potřebných opatření a sledování výsledků. Musí být vedeny záznamy a mělo by být samozřejmé odpovědné dodržování postupů jednotlivými společnostmi.

Nová pravidla pro balení a převoz mezi hospodářskými subjekty (kdy se nevyžaduje uzavření balení) - pokud oba hospodářské subjekty podléhají kontrolnímu systému ek. produkce (přiložen průvodní dokument).

Požadovanými informacemi výše uvedeného jsou: jméno a adresa hospodářského subjektu nebo vlastníka produktu, název produktu spolu s odkazem na ekologický způsob produkce, název anebo číselný kód kontrolního orgánu, identifikační značka dávky.

Zásady pro zpracování biopotravin energetická úspornost; šetrné zacházení se všemi zdroji a omezení odpadů na minimum; neznečišťování životního prostředí; nepoužívání chemických aditiv a jiných syntetických látek; minimalizace jakýchkoli nežádoucích reziduí v biopotravinách; používání vyzkoušeného technického zařízení a metod; zajistit organickou integritu produktů.

Je zakázáno např.: bělení; nakládání s použitím chemikálií; uzení s použitím zakázaných chemikálií; zjemňování s použitím chemikálií; ozařování a mikrovlnný ohřev; přidávat syntetické konzervační látky, barviva, ochucovadla, emulgátory,

umělá sladidla, oxid siřičitý (s výjimkou zpracování vína), aj.

Příklady zásad pro jednotlivé biopotraviny

biomléko

biomaso

biomouka

biopečivo

biohouby

Zásadní pravidla pro uvádění biopotravin do oběhu

nejde-li o výrobce biopotravin či ekologického podnikatele, je povinen každý svůj záměr písemně oznámit neprodleně Mze;

Osoba, která uvádí do oběhu bioprodukty či biopotraviny je povinna: používat pouze postupy, materiály a prostředky stanovené v

prováděcím právním předpisu, vést evidenci o druhu a množství bioproduktů a biopotravin, které

odebírá a osob, od kterých je odebírá, zajistit, aby nedošlo k míchání nebo záměně bioproduktů nebo

biopotravin s jinými produkty nebo potravinami.

Evidence

nutno respektovat i související právní požadavky (zákon o hnojivech – až 7 let);

povinnost na žádost kontrolního orgánu předložit záznamy vedené podle tohoto zákona a evidence, které jsou ekologičtí podnikatelé povinni vést podle zvláštních právních předpisů.

Systém kontroly

Smyslem a cílem kontroly je zajistit oprávněné zájmy občana jako daňového poplatníka a spotřebitele biopotravin a zajistit ochranu ekologických podnikatelů a včelařů, výrobců biopotravin a osob uvádějících do oběhu před nekalou konkurencí.

MZe (výběrové řízení) uzavře dle zákona smlouvu s PO (dále jen „pověřená osoba“), na základě níž je pověřená osoba oprávněna vydávat osvědčení o původu bioproduktu nebo osvědčení o biopotravině, provádět kontroly a další odborné úkony. Předpoklad administrativního a technického vybavení a předpoklad

odborného vzdělávání a praxe zaměstnanců (min. úplné střední odborné vzdělání v oboru zemědělství a lesní hospodářství nebo veterinární vědy a nejméně 5 let odborné praxe nebo vysokoškolské vzdělání příslušného směru a nejméně 3 roky odborné praxe).

Systém kontroly

Musí být dodržena podmínka nezávislosti kontrolora. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl

při kontrole. Tím není dotčena možnost zveřejňovat informace o výsledcích osvědčování.

Výkonem kontroly pověřena organizace : KEZ, o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství, obecně prospěšná

společnost). Identifikační kód: CZ-KEZ ABCERT, GmbH. Identifikační kód: CZ-ABCERT BIOKONT, s.r.o Identifikační kód: CZ-BIOKONT od 1.1.2010 provádí namátkové kontroly také ÚKZUZ (5-10%)

Pověřená osoba je povinna: nejméně jednou v roce provádět ohlášenou kontrolu; pořizovat úplné záznamy o všech kontrolách a vést o nich evidenci; vydávat osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině; kontrolovat označení takto osvědčených produktů; podávat k 31.1. souhrnnou zprávu o provedených kontrolách Mze

(Věstník Mze); kooperace a součinnost s Mze.

Je oprávněna: vstupovat do prostorů, kde se bioprodukty a biopotraviny vyrábějí,

přepravují nebo uvádějí do oběhu a vyžadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu své činnosti, včetně odběru vzorků.

Náhrada nákladů

Náhradu nezbytných nákladů za úkony spojené s kontrolou poskytuje kontrolnímu orgánu kontrolovaná osoba (ceník Mze).

V případě, že nebyly zjištěny nedostatky, kontrolovaná osoba náhradu nákladů neposkytuje.

Náhradu nákladů za úkony spojené s osvědčováním poskytuje kontrolnímu orgánu ekologický podnikatel nebo výrobce biopotravin.

Úhrady nákladů nesmí být nijak zainteresovány na výsledcích kontroly a osvědčování.

Nezaplacení nákladů za kontrolu osvědčování může být pokutováno až do výše 10.000,- Kč, v opakovaném případě až do výše dvojnásobku uvedené částky.

Osvědčování původu bioproduktů a biopotravin

vydává kontrolní orgán pověřený Mze ČR;

v případě splnění požadavků stanovených zákonem o EZ, a to do 30 dnů od provedené kontroly, u rostlinných produktů nejpozději do sklizně dané plodiny, a to na 1 kalendářní rok;

kopii osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině se předává při uvedení do oběhu spolu s bioproduktem či biopotravinou osobě, která je uvádí do oběhu;


kontrolní orgán nevydá osvědčení o původu bioproduktu nebo osvědčení o biopotravině, jestliže: nesplnil požadavky podle zákona a jeho prováděcího právního

předpisu; při živočišné výrobě hospodářské zvíře s výjimkou vakcinace a

ošetření proti parazitům obdrží více než 3 dávky léčiva nebo veterinárního přípravku, u něhož je výrobcem stanovena ochranná lhůta během 1 roku života, nebo více než 1 dávku, pokud je životní cyklus zvířete kratší než 1 rok;

ekologické zemědělství či výroba biopotravin byly vážně narušeny v důsledku povodně nebo jiné havarijní události.

Odepření vydání osvědčení musí být písemné a odůvodněné, vydáno do 30 dnů od provedené kontroly.


Při odepření mohou nastat dva případy: nedostatek je odstranitelný – odepření dočasné; nedostatek (jeho důsledky) je neodstranitelný – odepření je konečné.

Evidence Ekologický podnikatel je povinen vést:

evidenci o krmivech, doplňkových látkách a premixech, které použil v EZ evidenci o podávání léčiv a veterinárních přípravků hospodářským zvířatům, evidenční kartu hospodářských zvířat, denní záznamy o přímém prodeji bioproduktů z ekofarmy konečnému

spotřebiteli, evidenci o pěstovaných plodinách, vegetačním pokryvu a obdělávání půdy.

Povinnost uchovávat 5 let od uplynutí kalendářního roku, ve kterém byly pořízeny.

OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ

rostlinný nebo živočišný produkt, na který kontrolní orgán vydal osvědčení o původu bioproduktu

„bio“ a identifikační kód kontrolního orgánu př.: BIO Syrové kravské mléko (CZ-BIO-ABCERT-02), BIO

Slunečnicový olej (AT-N-01-BIO) zaregistrovaná ochranná známka (tzv. zelená zebra – viz. obrázek) majitelem grafického znaku BIO již není společnost KEZ, o.p.s. , ale

STÁT. Známka a její propagace spadá pod SZIF (od r. 2006).


„Manuál pro používání grafického znaku BIO“ ve spojení s následujícími texty na spodní lince:

Produkt(y) ekologického zemědělství Možno použít v ekologickém zemědělství Zde se prodávají biopotraviny (bioprodukty) Ekologické zemědělství.

Povinným se stává uvedení ekologických složek v seznamu složek. To lze provést použitím pojmu „ekologické, biologické“ nebo jinými vhodnými prostředky pro označení jednotlivé složky jako ekologické.


Používání nového standardizovaného číselného kódu EU bude povinné od 1. 7. 2010 a nahradí předchozí číselný kód.

Nový číselný kód bude graficky proveden takto: bude začínat kódem členského státu nebo třetí země (např. DE) bude obsahovat výraz k označení ekologické produkce bude obsahovat referenční číslo, jež bude přiděleno odpovědným

výborem V případech, kdy je použito logo Společenství, musí se číselný kód

objevit přímo pod logem Společenství.

Př: CZ-BIO-KEZ-01, CZ-BIO-ABCERT-02, CZ-BIOKONT-03

OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ - Nové povinné logo EU

S účinností od 1. 7. 2010 Musí být na jasně viditelném místě, musí být čitelné, neodstranitelné Logo Společenství MUSÍ být použito

V označování všech balených potravin a může být použito v propagaci ekologických produktů.

Logo Společenství SMÍ být použito Na dovezeném zboží ze třetí země

Logo Společenství NESMÍ být použito Na produkty z období přechodu Na produkty, jež obsahují méně než 95 % ekologických složek Na produkty pocházející z lovu volně žijících zvířat nebo rybolovu obsahujícího

ekologické složky.

OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ - Nové povinné logo EU

celoevropská značka pro biopotraviny platná do 1.7.2010

Nové logo od 1.7.2010 – bude-li schváleno:


„Pravidlo označování 70%“: pokud při výrobě bylo použito méně než 95% avšak alespoň 70%

hmotnosti nebo objemu bioproduktů (navíc označit i údaje obsahu složek BIO - výčet těchto složek a jejich celkový podíl v %) – bylo zrušeno!!! Zbytky zásob smí být prodávány do 31. 12. 2011.

„Pravidlo 95 %“ Účinné od 1. 1. 2009, závazné pro všechny produkty od 1. 7. 2010 Produkty musí obsahovat alespoň 95 % ekologicky získaných složek

zemědělského původu. Musí být používány nové prvky označování. To zahrnuje nové logo,

nový číselný kód, nové označení původu a alespoň uvedení ekologicky získaných složek v seznamu složek.

při označování dodržet i povinnosti ostatních zákonů

Při značení bioproduktů či biopotravin nebo při jejich propagaci nesmí být uváděno, že představují záruku vyšší organoleptické, nutriční nebo zdraví prospěšné jakosti.

BIOPOTRAVINY V EU - 2003

EZ se podílelo v roce 2003 na potravinovém trhu Evropské unie v průměru 2 – 3 %. (Skandinávie x Středomoří)

objem prodeje: 9 mld. USD (2001) – 11 mld. USD počet ekologických farem v zemích EU – více jak 105 tisíc osevní plochy využívané EZ v Evropě - více než 3,5 mil. ha nejprodávanější biopotraviny - zelenina, mléčné výrobky, ovoce

a brambory největší zájem o bioprodukty - Dánové, Švýcaři, Rakušané,

Švédové, Nizozemci a Němci (př. Německo musí dovážet až 40 % bioproduktů)

BIOPOTRAVINY VE SVĚTĚ – 2003

Největší trh s biopotravinami představuje prozatím USA s velikostí cca 13 mld. USD.

Kanada – objem prodeje cca 850 mil. USD

Asie – objem prodeje 350 – 450 mil. USD

Austrálie a Oceánie - největší podíl ekologicky obdělávaných ploch, objem prodeje okolo 75 – 100 mil. USD.

EZ a biopotraviny ve světě (2008/09)

V celosvětovém měřítku je ekologicky obhospodařováno přes 32 mil. ha zemědělsky využívaných ploch na celkem 1,2 milionech ekologických farmách.

Největší plochy v systému ekologického zemědělství se nacházejí v Austrálii, Argentině, Brazílii, Číně a Indii.

Světový trh s biopotravinami nadále roste. Celková světová spotřeba v roce 2008 přesáhla 50 miliard dolarů.

Největší evropský trh s biopotravinami je v Německu, následuje Velká Británie, Francie a Itálie.

Největší podíl biopotravin na spotřebě potravin mají skandinávské země, Rakousko a Švýcarsko.

Švýcaři, Rakušané a Dánové mají také největší spotřebu biopotravin na obyvatele a rok, přes 100 EUR.

EZ a biopotraviny ve světě (2008/09) Vzhledem ke snižující se poptávce mohou některé biosektory zaznamenat

v následujících letech nadprodukci (bioovoce, obilniny, maso a mléko) Nejvíce ovlivněni zpomalením poptávky budou producenti v rozvojových

zemích, zejména pokud se orientují výhradně na vývoz. V roce 2012 se očekává, že celosvětová spotřeba biopotravin dosáhne 66,8

miliardy dolarů. Od července 2009 platí v Kanadě nová státní pravidla pro označování

biopotravin, tzv. Kanadské normy pro biopotraviny (Canadas Organic Products Regulations).

Většina bioprodukce Jižní Ameriky je vyvážena. Obchod s bioprodukcí – od kávy a banánů ze Střední Ameriky až po cukr z Paraguaye a obilniny a maso z Argentiny – je orientován především na zahraniční trhy.

Argentina, Brazílie a Chile jsou důležitými bioproducenty, ovšem přes 90 % jejich produkce je určeno pro export. Většinu místního odbytu biopotravin zajišťují velká města jako Buenos Aires a Sao Paulo.

Patnáct latinskoamerických států má vlastní národní předpisy pro ekologické zemědělství, další čtyři státy je právě připravují. Costa Rica a Argentina získali statut „třetích zemí“ dle Evropského nařízení pro ekologické zemědělství.

Obrat a spotřeba biopotravin na obyvatele ve vybraných evropských státech, 2008

Země Obrat mld. EUR

Spotřeba na obyvatele v EUR

Německo 5,80 70,5

Velká Británie 2,61 38,3

Francie 2,60 43,2

Švýcarsko 0,94 118,7

Rakousko 0,85 102,9

Polsko 0,035 0,9

Česká republika 0,068 6,5

Biopotraviny v ČR (2008/09)

V roce 2008 se zvýšil počet registrovaných výrobců biopotravin z loňských 253 na 429, což znamená nárůst o 176 výrobců (69,6 %).

V roce 2008 vyvezli čeští výrobci do zahraničí biopotraviny za přibližně 145 mil. Kč,což je nárůst oproti roku 2007 o 45 %.

Zpracované biopotraviny tvoří největší kategorii na trhu, v roce 2008 se na celkovém obratu podílely 44 %. Druhou největší kategorií byla vloni kategorie mléka a mléčných výrobků, 22,5 %.

Nejrychleji rostoucí kategorií byla v loňském roce kategorie pečivo, zaznamenala růst obratu o 324 %.

Kategorie s největším podílem v České republice vyrobených biopotravin byla v roce 2008 kategorie Pečivo (96 %).

Biopotraviny v ČR (2008/09) - maloobchod

V roce 2008 dosáhl maloobchodní obrat s biopotravinami v České republice 1,8 miliardy korun (nárůst oproti 2007 o 510 mil.Kč, o 40 %.

Biopotraviny z dovozu se na loňském obratu podílely 57 %. Biopotraviny se v roce 2008 podílely na celkové spotřebě potravin

0,75%. Průměrná spotřeba na obyvatele a rok za biopotraviny byla vloni v ČR

176 Kč. Nejvíce biopotravin nakoupí čeští spotřebitelé v super a

hypermarketech (74 %), dále pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (18 %) a v lékárnách (4 %).

Green marketing očekává, že český trh s biopotravinami bude v následujících 3 letech růst průměrně o 20 % ročně a v roce 2011 dosáhne hodnoty 3 mld. Kč.

Biopotraviny v ČR (2008/09) – nejvýznamnější události

Penny Market koupil Plus Discount, pomalu se vytrácí tak úspěšná značka BioBio. Na trhu se ani nestačila ohřát, přesto ji vděčíme za značný nárůst popularity biopotravin v ČR.

Ahold zavedl vlastní značku Albert Bio, má v ní nyní 60 položek.

Naše Bio – tak se jmenuje nová bioznačka řetězce Billa. Byla vyvinuta jen pro český a slovenský trh.

Prestižní titul Česká biopotravina roku 2008 získal ekologický sadař Slavomír Soška za jablečný biomošt Vitaminátor. za rok 2009 (8.4.2010 – Biosummit)

PLÁNOVÁNÍ ODBYTU

prodej biopotravin v průběhu roku kolísá (zima x léto); Při plánování odbytu:

šířit osvětu a investovat do propagační kampaně; proces je dlouhodobý;

seznamovat veřejnost s garancí a kontrolou biopotravin (což je úkolem kontrolní organizace KEZ);

učit veřejnost, jak bioprodukty a biopotraviny kuchyňsky využívat a chutně upravovat;

stanovit cenovou úroveň – vnímání ceny ; obchodní personál zná přednosti biopotravin a dokáže

zákazníkovi seriózně poradit; vhodné obaly a celkovou image

Cena

největší překážka nákupu Důvody vyšší ceny:

zvýšené dopravní náklady skladovací náklady zpracování probíhá v malých partiích a to v závislosti na odbytu vyšší výkupní ceny za biosuroviny kvalita zpracování a náročnost pěstování, čerstvost nevhodná politika prodejců

Názor: biopotraviny nejsou drahé, ale konvenční potraviny jsou extrémně levné, protože se do nich nepromítá hodnota znečišťovaného životního prostředí.

Zákazníci, kteří kupují BIOpotraviny nejčastěji ženy (48 %), VŠ (56 %) nebo maturita, lidé ve věku 30-39 let (50 %), domácnosti s alespoň jedním dítětem mladším 14 let, měsíční čistý příjem na domácnost vyšší než 25 tis. Kč a bydlí v Praze nebo naopak v malé obci s 1 – 4,99 tis. obyvateli.

Potenciálem je věková skupina do 24 let (ještě nad tím nepřemýšleli). 92 % „dotázaných“ ví o biopotravinách, kupují je 2/5 z nich. Nákup za domácnost: většinou pravidelně (35 % z nich nakupuje 1x měsíčně

nebo častěji) + utratí cca 500 Kč za měsíc.

Hlavním důvodem, proč biopotraviny nekupují, je pro největší část dotázaných jejich vysoká cena (29 %).

Z postojových výroků je zřetelný souhlas s faktem, že jsou biopotraviny jsou zdravější než běžné potraviny (76 %). Nadpoloviční většina (60 %) nepovažuje pěstování biopotravin za přechodnou módu.

Způsob prodeje

ze dvora (čili přímo na zemědělské farmě), na trhu a v prodejnách racionální výživy, hypermarkety a supermarkety.

prodejny racionální výživy x hypermarkety zásilkový prodej pensiony, restaurace a farmy – kombinace s ubytováním

Prodej biopotravin v ČR: 55 % - supermarkety 25 % - specializované bioprodejny a prodejnyzdravé výživy 10 % - prodejci potravin 8 % - prodej přímo na farmách 2 % - jiný způsob prodeje včetně nabídky Bioklubů

Chybí čerstvé ovoce, zelenina, vejce, vepřové a skopové maso.

MARKETING BIOPOTRAVIN Nedostatky EZ v ČR Nejslabší místo – propagace Řešení jiných států Priority státních organizací x priority nevládních organizací

Priority státních organizací – př.: začlenit podporu do strukturální politiky návrh a realizace strategie před kontaminací GMO informovanost státní správy garance kontrolního systému komunikační kampaň k Akčnímu plánu podpora sdružování výrobců a zpracovatelů začlenění EZ do marketingového odboru pravidelný sběr dat akceptace a preference EZ v rámci OP zemědělství

MARKETING BIOPOTRAVIN Priority nevládních organizací– př.:

etický kodex pro EZ podnítit zájem o sdružování ve výrobní vertikále zajišťovat propagaci a osvětu návrhy na řešení krizových situací motivovat spotřebitele k nákupu podpora sdružování a informovanost bioprodejců spolupráce s obchodními řetězci zjednodušit (zlevnit) distribuční systém

„Biomarketing – podpora prodeje biopotravin a propagace ekologického zemědělství v ČR“ – projekt orgaizcace PRO-BIO

realizován prostřednictvím: vzdělávacích a propagačních aktivit tvorba I-net prezentací, reklamních předmětů a tiskovin tzv. Media Relation – prezentace ve sdělovacích prostředcích budování spolupráce se spotřebiteli zejména - vzájemné navázání kontaktů.

MARKETING BIOPOTRAVIN

Další aktivity: Cena Nejlepší ekologický zemědělec roku (od r. 1992 - Nadační fond

Františka Horského a svaz PRO-BIO; hodnotí se nabídka a kvalita služeb a bioprodukce, ekologická komplexnost hospodářství a celkový dojem).

Cena Česká biopotravina roku (od r. 2001 - v rámci veletrhu zdravého životního stylu Harmonie v Praze; hodnotí se potravinářská kvalita výrobku, výhody pro spotřebitele, marktingová komunikace a inovativnost produktu).

Soutěž o Bio-obal (od r. 2001 - motivace výrobce k výraznějšímu uplatnění značky BIO na obalech, aby se označení produktu dostalo do podvědomí veřejnosti).

biojarmark ekofarem (od r. 2003 - Liga Ekologických Alternativ a Heinrich Böll Stiftung; ekopavilon v Praze na Barrandově)

veletrh Harmonie (určený převážně pro spotřebitelskou veřejnost; podpořeno i Mze)

MARKETING BIOPOTRAVIN

Další aktivity: účast na výstavách a pořádání seminářů v ČR i zahraniční; účast na světové výstavě Biofach v Norimberku; Bioakademie – Evropská letní akademie ekologického zemědělství

(Lednice na Moravě); vydávání odborných publikací za pomoci českých i zahraničních

grantů; zakládání klubů za účelem zprostředkování prodeje bioproduktů (př.

Klub přátel biofarem) atd.

Účast ČR v ORA

ORA = Organic Retailers Association (Mezinárodní svaz prodejen biopotravin) založen 11. května 2004 v Budapešti; Zakladatelé: Svaz bioprodejen BNN, Německo (www.n-bnn.de); Svaz

bioprodejen VNOe, Rakousko (www.vnoe.at); PRO-BIO prodej a marketing biopotravin, Česká republika (www.pro-bio.cz); Svaz obchodníků s biopotravinami MBE, Maďarsko a Svaz ekologických zemědělců Ekotrend, Slovensko (www.ecotrend.sk);

mezinárodní organizace specializovaných maloprodejců biopotravin – zastřešující organizace pro národní svazy bioprodejců;

Cíl ORA: je nabídnout spotřebitelům biopotraviny z certifikovaných specializovaných bioprodejen s kvalifikovaným odborným poradenstvím a kompletním sortimentem bioproduktů a podporovat národní svazy potřebnými odbornými znalostmi.

Účast ČR v ORA

Další aktivity ORA: podpora a prosazování zájmů specializovaných bioprodejců na

mezinárodní úrovni; podpora zakládání národních svazů specializovaných maloobchodníků

s biopotravinami; úzká spolupráce s IFOAM vytvořením samostatné interní odborné

skupiny; odpovědnost za zachování integrity a kvality certifikovaných

bioproduktů „od farmáře až po spotřebitele“ zavedením dobrovolných směrnic pro specializovaný prodej biopotravin;

vyvinutí systému standardů v oblasti sortimentu, služeb, prezentace, nákupu, skladování, dokumentace a označování biopotravin a kvalifikace a vzdělávání zaměstnanců bioprodejen.

Účast ČR v ORA

Proč certifikace systému pro prodejce? východisko pro vzdělávání personálu; účinný marketingový nástroj oproti konkurenci. Spolu s logem je

důležitým signálem, kterému mohou spotřebitelé důvěřovat a který oceňují;

garance pro zajištění integrity ekologického zemědělství a jeho výrobků, uzavírá rozsáhlý řetězec kontrol ekologického systému hospodaření a vytváří konečný článek v řetězci ekologické produkce a její certifikace.

BIOPOTRAVINY BIOPOTRAVINY v době krizev době krize

Stav ve světěStav ve světě

► Během posledních let se spotřeba biopotravin Během posledních let se spotřeba biopotravin celosvětově zvyšovala o 5 miliard dolarů za rok. celosvětově zvyšovala o 5 miliard dolarů za rok.

► Rok 2008: finanční krize se nastartovala neudržením Rok 2008: finanční krize se nastartovala neudržením hypoteční zátěže v USA a eskalovala do celosvětové hypoteční zátěže v USA a eskalovala do celosvětové recese. recese.

► Rok 2009: Rok 2009: Na počátku r. 2009 stouply výdaje spotřebitelů Na počátku r. 2009 stouply výdaje spotřebitelů

v supermarketech a dalších velkých maloobchodech o 1,9 %. v supermarketech a dalších velkých maloobchodech o 1,9 %. Tržby v USA za BIO a obdobné zboží stoupnou o 8,7 Tržby v USA za BIO a obdobné zboží stoupnou o 8,7

procentních bodů na necelých 38 mld. USD (659,3 mld. Kč). procentních bodů na necelých 38 mld. USD (659,3 mld. Kč). Tržby za biopotraviny z toho tvoří 511,9 mld. USD. Tržby za biopotraviny z toho tvoří 511,9 mld. USD.


► Celosvětové snížení poptávky povede k převisu nabídky Celosvětové snížení poptávky povede k převisu nabídky biopotravin.biopotravin.

► 2007: v řadě sektorů biopotravin naléhavý nedostatek 2007: v řadě sektorů biopotravin naléhavý nedostatek

xx► 2010: pravděpodobný problém s odbytem -bioovoce, 2010: pravděpodobný problém s odbytem -bioovoce,

obiloviny, maso a mléko. obiloviny, maso a mléko.

► Nicméně, prodej biopotravin v převážné většině států Nicméně, prodej biopotravin v převážné většině států Evropy drží na pozitivní úrovni i v době ekonomické Evropy drží na pozitivní úrovni i v době ekonomické recese.recese.

► Odhaduje se, že meziroční růst spotřeby biopotravin Odhaduje se, že meziroční růst spotřeby biopotravin dosáhne v roce 2009 v Evropě 2 – 6 %.dosáhne v roce 2009 v Evropě 2 – 6 %.


► Nejvýrazněji zasažené země v Evropě:Nejvýrazněji zasažené země v Evropě: Velká Británie a Velká Británie a Španělsko, kde se prodeje biopotravin snížily nejvíce. Španělsko, kde se prodeje biopotravin snížily nejvíce.

► Do některých sektorů biopotravin se po nerozvážném Do některých sektorů biopotravin se po nerozvážném jednání britských maloobchodníků již začíná vracet růst. jednání britských maloobchodníků již začíná vracet růst.

► Ve zbylých státech Evropy se prodej biopotravin Ve zbylých státech Evropy se prodej biopotravin nezastavil. nezastavil.

► Německo: dokončilo rok 2009 s kladným růstem. Německo: dokončilo rok 2009 s kladným růstem.

Za první tři čtvrtletí roku 2009 dosáhl růst jejich tržeb 6 %, Za první tři čtvrtletí roku 2009 dosáhl růst jejich tržeb 6 %, což představuje částku 628 mil. EUR. což představuje částku 628 mil. EUR.

V prvním čtvrtletí roku 2008 růst činil 7,7 %, což je údaj V prvním čtvrtletí roku 2008 růst činil 7,7 %, což je údaj mírně vyšší než v již uvedeném roce 2009.mírně vyšší než v již uvedeném roce 2009.

Stav v ČRStav v ČR

► Růst domácí spotřeby biopotravin v důsledku Růst domácí spotřeby biopotravin v důsledku ekonomické recese v roce 2009 výrazně zpomalil ze 40 ekonomické recese v roce 2009 výrazně zpomalil ze 40 % v roce 2008 na maximálně 5 % v loňském roce. % v roce 2008 na maximálně 5 % v loňském roce.

► Češi za biopotraviny v roce 2008 utratili rekordních 1,8 Češi za biopotraviny v roce 2008 utratili rekordních 1,8 miliardy korun. miliardy korun.

► Obchodní řetězce, které uspokojují poptávku po Obchodní řetězce, které uspokojují poptávku po biopotravinách převážné většiny zákazníků v ČR, biopotravinách převážné většiny zákazníků v ČR, hluboký propad nepociťují, specializované prodejny hluboký propad nepociťují, specializované prodejny však hlásí meziroční propad.však hlásí meziroční propad.

► Lidé jsou v době zhoršené ekonomické situace při Lidé jsou v době zhoršené ekonomické situace při nákupu biopotravin zdrženlivější.nákupu biopotravin zdrženlivější.

Stav v ČRStav v ČR

► Důvod - rozdíl mezi cenami konvenčních potravin a Důvod - rozdíl mezi cenami konvenčních potravin a biopotravin je v České republice stále příliš velký.biopotravin je v České republice stále příliš velký.

► PRO-BIO-LIGA (2009) zveřejnila v říjnu minulého roku PRO-BIO-LIGA (2009) zveřejnila v říjnu minulého roku výsledky svého šetření - meziroční nárůst cenového výsledky svého šetření - meziroční nárůst cenového rozdílu o 30 % + biopotraviny byly o 140 % dražší než rozdílu o 30 % + biopotraviny byly o 140 % dražší než běžné potraviny.běžné potraviny. Důvod: značný podíl dovozových potravin, nedostatečně Důvod: značný podíl dovozových potravin, nedostatečně

efektivně kooperativní dodavatelský řetězec a vyšší náklady efektivně kooperativní dodavatelský řetězec a vyšší náklady spojené s tuzemskou výrobou v poměrně malých výrobních spojené s tuzemskou výrobou v poměrně malých výrobních dávkách. dávkách.

► Stále více zákazníků začíná upřednostňovat prodej Stále více zákazníků začíná upřednostňovat prodej biopotravin přímo od ekologických zemědělců. biopotravin přímo od ekologických zemědělců. Prodej biopotravin přímo od ekozemědělců v roce 2008 Prodej biopotravin přímo od ekozemědělců v roce 2008

dosáhl v České republice 1,4 % (v porovnání se západní dosáhl v České republice 1,4 % (v porovnání se západní Evropou zanedbatelné).Evropou zanedbatelné).

Krize – výzva pro biopotravinyKrize – výzva pro biopotraviny► v podobě nejistoty spotřebitelů z budoucího vývoje, v podobě nejistoty spotřebitelů z budoucího vývoje, ► v oblasti propagace a marketingu biopotravin. v oblasti propagace a marketingu biopotravin.

► Konzumenti biopotraviny - více sofistikovaní a začínají Konzumenti biopotraviny - více sofistikovaní a začínají hledat další podstatné znaky:hledat další podstatné znaky: etický zdroj surovin, etický zdroj surovin, dohledatelnost původu, dohledatelnost původu, uhlíková stopa, uhlíková stopa, odpovědnost producentů a prodejců biopotravin aodpovědnost producentů a prodejců biopotravin a udržitelný rozvoj. udržitelný rozvoj.

► Firemní strategie „Bio Plus“ – založené na Firemní strategie „Bio Plus“ – založené na změnách spotřebitelského chování. změnách spotřebitelského chování. Cílem této strategie je motivovat firmy, aby šly nad rámec Cílem této strategie je motivovat firmy, aby šly nad rámec

ekologické certifikace a začaly používat vysoce etické, ekologické certifikace a začaly používat vysoce etické, ekologické a zejména trvale udržitelné postupy. Zákazníkům ekologické a zejména trvale udržitelné postupy. Zákazníkům jsou pak biopotraviny nabízeny prostřednictvím těchto jsou pak biopotraviny nabízeny prostřednictvím těchto hodnot. hodnot.

Etické nakupování je ústřední strategií pro mnoho výrobců Etické nakupování je ústřední strategií pro mnoho výrobců celého světa.celého světa.

Geneticky modifikované organizmy – zákaz použití v EZ! 1953- Watson a Crick – objev prostorového uspořádání kyseliny

deoxyribonukleové (DNA) vznik „genového inženýrství“ „geneticky modifikované organizmy“ (GMO / LMO) = organizmy,

které mají upravený genetický materiál technikami genového inženýrství

potraviny nového typu“ = potraviny vyrobené z GMO GMO v rostlinné výrobě X např. lékařství (syntetická výroba

inzulínu) nebo výroba enzymu chymosinu (potřebný k výrobě sýrů). v roce 2002 - celosvětově oseto více jak 50 % pěstební plochy sóji

GMO sójou. Další významné GMO plodiny: kukuřice, řepka a bavlna. v roce 2003 – na světě oseto GMO plodinami 67,7 mil. ha (nárůst o

15% oproti 2002).

Geneticky modifikované organizmy Země, na které připadá 99 % celkové produkce GM rostlin:

USA 42,8 mil. ha Argentina 13,9 mil. ha Kanada 4,4 mil. ha Brazílie 3,0 mil. ha Čína 2,8 mil. ha Jižní Afrika 400 000 ha Austrálie, Indie, Rumunsko a Uruguay

Pěstování GM plodin v EU má jen podřadnou úlohu.

Mezi evropskými zeměmi získává prvenství Španělsko (32 tis. ha Bt-kukuřice) a Rumunsko (70 tis. ha). Přesto však v Evropě již bylo povoleno 18 GMO a dalších 31 je v různém stupni schvalovacího řízení.

Geneticky modifikované organizmy Postoje a jejich změny (př. Severní Irsko) Využití GMO technologie v potravinářství: enzymy, kvasinky,

vitaminy, aroma a jiné přísadové látky. V Německu přichází dle odhadu zhruba 60 – 70 % všech potravin do

styku s genetickou technologií.

Regulovány zejména předpoklady, za jakých mohou být povolovány GMO k pokusným nebo obchodním účelům, dále označování GMO a z nich vytvářené potraviny a krmiva.

Pravidla regulace ochrany zemědělství před postižením genovou technikou, zahrnují následující tři mechanizmy:1. pravidla „správné odborné praxe“ při pěstování GM plodin;2. registr stanovišť, kde se GM plodiny pěstují;3. nároky na náhradu škody při podstatném poškození způsobeném

překřížením

Geneticky modifikované organizmy Pravidla „správné odborné praxe“ při pěstování GM plodin

zahrnují: v rostlinné výrobě: zamezit překřížení, při výsevu a sklizni zabránit

vnesení GMO do jiných pozemků a to zejména dodržováním stanovených minimálních vzdáleností, volbou odrůd, bojem proti prorůstání nebo použitím přirozených pylových bariér;

v živočišné výrobě: zamezit uprchnutí zvířat z chovu nebo naopak vniknutí jiných zvířat stejného druhu do oblasti chovu;

při skladování: zamezit smíšení s jinými výrobky zejména prostorovým oddělením a čištěním loží a nádrží;

při dopravě: zamezit ztrátám, jakož i smíšením s jinými produkty jejich oddělením a čištěním dopravního prostředku.

GMO v ČR

Schvalovací systém GMO důsledně rozlišuje způsob použití a to v uzavřeném prostoru (výzkum, průmyslová výroba) a v prostředí (omezené polní pokusy za přesně definovaných podmínek a zemědělská produkce). Důležitou zásadou je, že každý návrh se posuzuje samostatně a nezávisle. Povolení se uděluje na omezenou dobu.

Všechny potraviny obsahující GMO nad 1% musí být označeny. Spolehlivé metody pro stanovení GMO již v nízkých koncentracích stojí cca 300 EUR/rozbor, tj. cca 10 000 Kč.

zákon č.153/2000 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, který nabyl účinnosti 1. ledna 2001

Způsoby používání GMO Uzavřené nakládání - zahrnuje vznik GMO genetickou modifikací v

laboratořích a jejich kultivaci, pěstování nebo chov, zneškodnění a nakládání s produkty GMO pro výzkumné účely v izolovaných kultivačních a laboratorních místnostech;

Uvádění do životního prostředí - pěstování nebo chov GMO v polních pokusech nebo experimentálních chovech a nakládání s jejich produkty pro výzkumné účely (pokusné pěstování rostlin nebo chov zvířat v nechráněných podmínkách);

Uvádění do oběhu – běžné komerční pěstování GM rostlin nebo chov GM zvířat a výroba a prodej výrobků obsahujících GMO (rozmnožovací materiál, chovná, plemenná a jatečná zvířata, suroviny, potraviny, krmiva apod.).

GMO v zemědělství GM plodiny (sója, kukuřice, bavník, řepka aj.) jsou odolné vůči

určitému herbicidu nebo odolné vůči hmyzímu škůdci. U některých plodin jsou používány modifikace, díky které jsou rostliny odolné vůči chorobám způsobeným viry.

Př.: D-endotoxin (bakterie Bacillus thuringiensis) - proti hmyzu. Podle použité modifikace působí jen na určité druhy hmyzu, např. na motýly nebo na brouky a pro ostatní organizmy je neškodná. GM způsobí, že tuto látku produkuje sama rostlina a zahubí tak housenky či larvy, které se živí jejími listy nebo kořeny a přitom nezahubí ostatní hmyz, který v porostu žije.

Šance využití GMO:

růst efektivnosti šlechtitelských postupů; optimalizace tradičních biotechnologických postupů; pěstební postupy šetřící životní prostředí a zdroje v souvislosti se

sníženou spotřebou pesticidů a hnojiv; zlepšení ekologické situace v souvislosti s likvidací odpadů; zlepšení kvality potravin; řešení problému hladu v rozvojových zemích; zvýšení možností lidské genetiky.

Rizika využití GMO:

promíchávání genetických kódů rostlin, živočichů a lidí spojené s nepředvídatelnými následky;

tvorba nové, jiné či neznámé substance a nekontrolovatelné rozšiřování pozměněného genetického materiálu (nebezpečí nevratného genetického znečištění);

negativní působení a ekosystémy (biologická diverzita, vliv na zemědělství);

podpora alergií (prostřednictvím nových či pozměněných proteinů); přenos rezistentních genů; nemorálnost patentů naživé organizmy; používání nevyzkoušených technologií GM bez důkladných a

jednoznačných testů, které jsou inherentně riskantní z hlediska zdravotního stavu a biodiverzity (vystavení lidstva nepřijatelnému riziku).

riziko zneužití GMO – tzv. bio – terorizmus.

Děkuji za pozornost

Documents

Obchod s biopotravinami