- 1 -

Obsah

Úvod - - - - - - - - - - - - - 2Historie - - - - - - - - - - - - - 2Studium - - - - - - - - - - - - - 2

- bakalářský a magisterský studijní program - - - - - - 2- doktorské studijní programy - - - - - - - - - 4- celoživotní vzdělávání - - - - - - - - - - 4

Vědeckovýzkumná činnost fakulty architektury - - - - - - 5Přijímací řízení - - - - - - - - - - - - 5Organizace - - - - - - - - - - - - - 8

- ČVUT - - - - - - - - - - - - - 8- fakulta architektury (FA ČVUT) - - - - - - - - 9- akademický senát - - - - - - - - - - - 10- vědecko - umělecká rada - - - - - - - - - 11- děkanát - - - - - - - - - - - - 12- ústavy - - - - - - - - - - - - - 13

Celkový přehled ateliérů - - - - - - - - - - 59Informace o tělesné výchově- - - - - - - - - - 61Knihovny - - - - - - - - - - - - - 62Harmonogram akademického roku 1999 - 2000 - - - - - - 63Studijní plán FA ČVUT 1999/2000 - magisterské studium - - - - 64Doktorské studium 1999/2000 - - - - - - - - - 69

- povinné předměty doktorského studia FA ČVUT - - - - - 70- volitelné předměty doktorského studia FA ČVUT - - - - - 76

Přílohy:Pravidla pro studium na FA ČVUT v Praze v akademickém roce 1999/2000 - 90Statut FA ČVUT - - - - - - - - - - - - 100Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT - - - - - - - 112Stipendijní řád FA ČVUT - - - - - - - - - - 134Disciplinární řád pro studenty ČVUT - - - - - - - - 139Stanovy spolku posluchačů architektury - - - - - - - 143Soutěže fakulty architektury ČVUT - - - - - - - - 146Statut soutěže o "Cenu FA ČVUT" - - - - - - - - 146Statut soutěže "Olověný Dušan" - - - - - - - - - 147Statut soutěže o "Nejlepší urbanistickou práci" - - - - - - 148

- 2 -

Úvod

Naší fakultě byly dány do vínku dvě velké hodnoty: Je to její tradice a její poloha.Tradicí je poskytování solidních technických základů v oboru pozemního stavitel-ství (dlouhou dobu byla tato slova i v jejím názvu) a studium nauky o budovách -typologie jako příprava pro architektonický návrh.

Druhou hodnotou je sídlo školy v Praze - v městě, které samo o sobě je inspirací avýzvou pro nalézání odpovědí na otázky dnešní doby. Jde o zachování kulturníhodědictví a nalezení kontextu nové architektury a urbanismu s historickým prostře-dím.

Dnešní student, který přichází na naši školu, si s sebou přináší talent a zájem o obor.Tyto vlastnosti musí škola podpořit a rozvinout. Činnost architekta ovlivňuje bu-doucí tvář světa a vyjadřuje nebo vytváří životní styl, z architektury nelze vystoupitani utéci, nelze se jí vyhnout. Architekt má výjimečnou zodpovědnost.

Architekt by neměl podléhat tlaku špatně pochopených mód, banalit a komercionali-ty. Úkolem školy je vychovat studenty k samostatnému myšlení, práce na školeby měla vždy převyšovat obecný průměr. Právě škola je tím místem, kde by myš-lení mělo být nezávislé.

Architektura je výslednicí zkušeností a morálky. V současné době vystupuje v čin-nosti architekta stále více do popředí etická dimenze. Hlavním problémem sou-časnosti je nadřadit mravní kritéria materiálnímu a technologickému růstu. Fakultamusí požadavky doby rozpoznat jako první a reagovat na ně.

doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.děkan fakulty architektury

- 3 -

Historie

Výuka architektury na Českém vysokém učení technickém má hlubokou tradici. Jejízáklady byly položeny v samých počátcích existence Stavovské inženýrské školy,která byla 18. 1. 1707 založena reskriptem císaře Josefa I. Již v polovině 18. sto-letí byla v souvislosti s naukou o civilním stavitelství zahájena výuka architektury,pojímaná jako syntéza umění, vědy a techniky. Tato etapa je spojená se jményvýznamných profesorů J. F. Schora (1686 - 1767) a F. A. Hergeta (1741 - 1800).Významný pokrok ve výuce architektury nastal v minulém století. Za působeníprofesora F. J. Gerstnera (1756 - 1832) byla původní Stavovská inženýrská školapřeměněna v Pražskou polytechniku, která měla za úkol vychovávat odborníky prodomácí průmysl, stavebnictví a architekturu. Na výuce se podílela řada vynikají-cích českých architektů jako např. J. Fischer, J. Zítek a J. Schulz, tvůrci Národní-ho divadla nebo další osobnosti spjaté již s nástupem moderny, k nimž patří A.Balšánek, J. Fanta a J. Koula.

V roce 1920 - dva roky po vzniku samostatného Československa byla škola přejme-nována na České vysoké učení technické. Vysoká škola architektury a pozemníhostavitelství byla jednou ze sedmi vysokých škol (fakult) ČVUT. K významnýmprofesorům patřili J. Kříženecký, A. Engel, A. Mendel, A. Ausobský, R. Kukač, O.Blažíček, S. Ondřej, O. Stefan a V. Krch. V průběhu německé okupace (1939 -1945) byly všechny české vysoké školy uzavřeny. Po válce pokračovala výuka navysoké škole (od roku 1950 fakultě) architektury a pozemního stavitelství až doroku 1960, kdy vznikla sloučením několika fakult nová fakulta - stavební.

Samostatná fakulta architektury byla ustanovena v roce 1976 a spolu s fakultou ar-chitektury VUT v Brně vychovává převážnou většinu inženýrů - architektů v Českérepublice.

Po roce 1989 došlo ve struktuře, organizaci i ve studiu na fakultě k významnýmzměnám, které souvisely především se zavedením demokratických principů vsouladu se zákonem o vysokých školách z roku 1990.

Studium

1. Bakalá řský a magisterský studijní program

Fakulta architektury uskutečňuje na základě zákona č. 111/1998 o vysokých školáchstudium v akreditovaných studijních programech Architektura a urbanismus (35-01), ve studijním oboru Architektura.

V akademickém roce 1999/2000 je to studijní program bakalářský (35-01-R, 7 se-mestrů), magisterský (35-01-T, 11 semestrů, od akademického roku 2000/01 12semestrů) a magisterský navazující (5 semestrů). Absolventům bakalářského stu-dijního programu uděluje ČVUT akademický titul „bakalář“ („Bc.“), absolventůmmagisterského studijního programu akademický titul „Inženýr architekt“ („Ing.arch.“).

Všechny programy jsou uskutečňovány v českém a anglickém jazyce. Forma studiaje prezenční.

Studijní plán je komplexní a umožňuje kombinací povinných a povinně volitelnýchpředmětů vytvořit individuální profil absolventa na společném univerzálním zákla-du. Absolventi naleznou široké uplatnění v koncepční a projektové činnostiv investiční výstavbě, zejména při:

- 4 -

- navrhování a posuzování všech druhů pozemních staveb- navrhování renovací souborů a staveb i památkově chráněných- urbanistické tvorbě- navrhování interiérů a výstava dále ve specializovaných oborech jako např.:- územní a prostorové plánování- tvorba a ochrana krajiny a zahradStudijní plán odpovídá obsahem i rozsahem výuky požadavkům České komory ar-

chitektů na získání autorizace.

2. Doktorské studijní programy

Fakulta architektury uskutečňuje na základě zákona č. 111/1998 o vysokých školách§ 47, pro vybrané absolventy magisterského studia doktorské studiumv akreditovaném studijním programu Architektura a urbanismus (35-01-V), ve čty-řech oborech:

35 - 14 - 9 Teorie architektonické tvorby35 - 12 - 9 Urbanismus a územní plánování35 - 17 - 9 Dějiny architektury a rekonstrukce památek35 - 18 - 9 Architektura a pozemní stavitelstvíPrezenční forma je tříletá, program je rozvržen do 6 semestrů, včetně obhajoby di-

sertační práce. Doktorand má statut studenta, pobírá stipendium a podílí se napedagogické činnosti ústavu.

Distan ční a kombinovaná forma předpokládá pětiletý studijní plán, externí dokto-rand nepobírá stipendium a nepodílí se na pedagogické činnosti. Studijní povin-nosti doktorandů, tj. rozsah povinných a výběrových předmětů a počet zkoušekjsou stanoveny individuálním studijním plánem, schvalovaným oborovou radou.

O přijetí do DS se mohou ucházet absolventi magisterského nebo inženýrského stu-dia téhož nebo příbuzných oborů a studenti posledních ročníků těchto oborů.

Úroveň znalostí a jeho předpoklady pro tvůrčí vědeckou práci posuzuje přijímací ko-mise, jmenovaná děkanem.

Doktorské studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertačnípráce. Absolventům DS se přiznává akademický titul "doktor" ve zkratce "Ph.D.".Doktorské studium pro cizince v cízím jazyce (angličtině) je podmíněno poplat-kem, placeným za každý školní rok.

Podrobnější informace jsou uvedeny ve vnitřních předpisech ČVUT, část čtvrtá -Studium v doktorských studijních programech. (str. 16 - 25)

Učební plány jednotlivých oborů jsou založeny na povinných předmětech, z nichžčást je společná pro všechny obory, a výběru volitelných, které jsou svou náplníorientovány ke specializaci a tématu disertační práce.

3. Celoživotní vzd ělávání

Je organizováno pro absolventy vysokých škol jako studium při zaměstnání se za-měřením specializačním, rekvalifikačním nebo inovačním. Účastníky CVO mohoubýt absolventi příbuzných fakult různého zaměření podle konkrétního programuvypsaného kursu. Studium je 3 až 4 semestrální za úhradu, kterou platí buď vysí-lající organizace nebo účastník. Je ukončeno obhajobou závěrečné diplomní prá-ce před zkušební komisí, jmenovanou děkanem fakulty. Absolventi obdrží vy-svědčení o absolvování kursu. Ve školním roce 97/98 bude dobíhat kurs "Dějiny

- 5 -

architektury a ochrana nemovitých památek a souborů" jako studium specializačnía rekvalifikační.

Vědeckovýzkumná činnost fakulty architektury

Rozvoj vědy a výzkumu v souladu s principy demokracie a plurality předpokládásvobodnou soutěž jako základ systému, v němž se uplatňují zájmy společnosti itvůrčích pracovníků. Restrukturalizovaný systém vědy, výzkumu a vzdělávání vsouvislosti s návratem ke svobodnému trhu využívá grantového systému podpory,ve kterém kolektivy nebo jednotlivci získávají finanční podporu svých projektů nazákladě vzájemné soutěže.

Z těchto hledisek vědeckovýzkumná činnost FA navazuje na státní rozvojové pro-gramy, vychází z požadavků hospodářských organizací, pracovníci fakulty seúčastní řešení úkolů republikových ministerstev, jakož i úkolů spjatých s potřeba-mi fakulty. Hlavní směry VVČ jsou definované v oblasti základního výzkumu pře-devším Ústavem dějin a teorie architektury, v oblasti výzkumu aplikovaného čin-ností Ústavu modelového projektování i ústavů dalších, spolupracujících se za-hraničními týmy prostřednictvím programů TEMPUS, ERASMUS apod.

Koncepce VVČ FA posiluje aplikovaný výzkum prostřednictvím vědeckovýzkumnéskupiny multidisciplinárního zaměření, poskytující informace, konzultace i námětyurbanistických a architektonických řešení v nových tržních podmínkách.

Fakulta zahájila v roce 1999 realizaci záměrů institucionálního výzkumu (CEZ) vetřech úkolech:

1) Výzkum historické a současné architektury - garantovaný ústavem dějin architek-tury.

2) Proměny urbanismu - výzkum garantovaný ústavem urbanismu.3) Modelové metody projektování - výzkum garantovaný ústavem modelového pro-

jektování.

Přijímací řízení

Děkan fakulty architektury ČVUT v Praze vyhlašuje přijímací řízení pro školní rok2000/2001 do studijního programu

Architektura a urbanismus, obor Architektura.Typ studia - prezenční, magisterskéDélka studia - 12 semestrů

Přijímací řízení, které probíhá ve dvou dnech, sestává ze 4 samostatných částí.První den absolvuje uchazeč talentovou zkoušku, další den dopoledne zkoušku z

exaktních předmětů a test ze všeobecného přehledu. Tentýž den odpoledne vy-koná uchazeč poslední část přijímací zkoušky - interview před přijímací komisí.

- 6 -

Části p řijímací zkoušky1. Talentová zkouška se skládá z pěti úloh:- volné téma - zobrazení libovolného námětu libovolnou technikou,- kresba zátiší - geometrická tělesa a drapérie,- kresba perspektivy podle zadaného půdorysu a výškopisu,- kresba zpaměti - grafické zobrazení krátce promítnutého obrazu,- ověření invenčních schopností - uchazeč zpracuje zadané téma jednoduchou

technikou, reliéfem z bílého papíru, max. výška 1 cm,2. Zkouška z exaktní p ředmětů- zkouška z matematiky - písemná- zkouška z deskriptivní geometrie - písemná (zaměření především na prostorovou

představivost)- přírodní vědy - test (zkouška znalosti z přírodních a technických oborů, např. fyzi-

ka, geologie, ekologie apod.)Otázky jsou vybrány tak, aby navazovaly na obsah předmětů na středních školách.3. Test ze všeobecného p řehledu- všeobecná část - zahrnuje otázky z politiky, historie, filozofie a jednotlivých oblastí

umění (literatura, divadlo, film, hudba, atd.)- odborná část - zahrnuje otázky týkající se architektury a jejích tvůrců

4. Ústní část - interviewPři této části přijímací zkoušky posuzují jednotlivé komise zájem uchazeče o obor a

jeho celkový projev - pohotovost, kultivovanost, schopnost navázat kontakt a pod.Uchazeč může komisi předložit výběr domácích prací (kresby, návrhy, fotografie)

uspořádaných na formátech A 2 (420 × 600 mm). Trojrozměrné práce se nepřed-kládají.

Na závěr je uchazeč seznámen s počtem bodů, získaných během celé přijímacízkoušky.

Hodnocení p řijímací zkouškyVšechny části přijímací zkoušky se hodnotí přidělením bodů:1. Talentová zkouška max. 35 bodů2. Zkouška z exaktních předmětů - matematika max. 10 bodů

- deskriptivní geometrie max. 10 bodů- přírodní vědy max. 5 bodů

Celkem max. 25 bodů3. Test ze všeobecného přehledu max. 20 bodů4. Ústní část - interview max. 35 bodůCelkem max. 115 bodůBodové hodnocení části 4. je v kategoriích: 5, 15, 25, 30, 35Minimální počet bodů pro složení přijímacích zkoušek: 70 bodůMaximální počet přijatých uchazečů: 175(při rovnosti bodů rozhoduje pořadí součtu bodů za talentovou zkoušku a z testu

exaktních věd)O přijetí uchazeče rozhoduje děkan fakulty na základě pořadí dle počtu bodů získa-

ných z jednotlivých částí přijímací zkoušky a doporučení závěrečné přijímací ko-mise, která je sestavena z děkana, proděkana pro studium, předsedy akademic-kého senátu a předsedů všech jednotlivých přijímacích komisí.

O výsledku přijímacího řízení je uchazeč vyrozuměn doporučeným dopisem.Proti výsledku přijímacího řízení se uchazeč může odvolat ve smyslu zákona o vyso-

kých školách č. 111/1998 Sb.

- 7 -

Termín přijímací zkoušky, který každý uchazeč obdrží je závazný a lze jej měnit pou-ze z důvodu nemoci. K žádosti o náhradní termín je nutno přiložit lékařské potvr-zení.

Tato pravidla jsou v souladu s Řádem přijímacího řízení Českého vysokého učenítechnického v Praze, který je přílohou Statutu fakulty architektury ČVUT.

Přijímací řízení bude probíhat v dob ě od 24. 1. 2000 do 4. 2. 2000.

Přihlášky ke studiu společně s životopisem sepsaným vlastní rukou se zasílají poš-tou na adresu:

Fakulta architektury ČVUTstudijní odd.Thákurova 7166 34 Praha 6

nejpozději do 30. 11. 1999

Manipulační poplatek za přijímací řízení činí 500,-. Platí se až po obdržení složenkyz FA ČVUT. Ústřižek zaplacené složenky je třeba předložit u přijímacího řízení.Bez něho uchazeč nebude do přijímacího řízení vpuštěn.

- 8 -

Organizace

České vysoké učení technické v Praze tvoří fakulty stavební, strojní, elektrotechnic-ká, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, fakulta architektury a fakulta dopravní.

V čele Českého vysokého učení technického je rektor, který koordinuje pedagogic-kou a vědeckou činnost fakult. Zástupci rektora pro jednotlivé úseky činnosti jsouprorektoři, zástupce rektora pro hospodářskou a správní činnost je kvestor.

České vysoké u čení technické v Praze

Rektor Prof. Ing. Petr Zuna, CSc.

Prorekto ři doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.pro pedagogickou činnost

Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.pro zahraniční styky

Doc. Ing. Pavel Fiala, CSc.pro vědu a výzkum

Prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.pro výstavbu

Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.pro rozvoj

Kvestor doc. Ing. Zdeněk Vospěl, CSc.

- 9 -

Fakulta architektury ČVUT v Praze

Akademickou obec fakulty tvoří učitelé, vědečtí pracovníci, studenti a případně dalšíodborní pracovníci fakulty. Akademickými orgány a akademickými funkcionářijsou akademický senát FA, volený sbor, který je součástí demokratické strukturyorgánů akademické samosprávy fakulty, uměleckovědecká rada fakulty, děkan aproděkani fakulty.

Děkan doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.

Prod ěkani doc. Ing. arch. Tomáš Šenbergerpro pedagogickou činnoststatutární zástupce děkana

doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.pro vědu a výzkum

doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.pro zahraniční a organizační činnost

- 10 -

Akademický senát fakulty architektury ČVUT v Praze

Předseda: Ing. arch. Jan Sedlák

Místop ředseda: Ing. Jaroslava Babánková

Členové: doc. Ing. arch. Miroslav Bašeprof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.RNDr. Dana KolářováPhDr. Pavel Kalina, CSc.doc. Ing. arch. Ivan Kaplandoc. Ing. arch. Ladislav Lábusdoc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš, CSc.Ing. arch. Irena ŠestákováViktor ČernýTomáš KlancLibor LacinaKlára Svobodováristýna Šílová

Sekretariát: Růžena Königsmarková

- 11 -

Vědecko - um ělecká rada fakulty architektury ČVUT

doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.děkan fakulty architektury ČVUT

Členové Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.Prof. Ing. arch. Jaroslav Šaferdoc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.doc. Ing. arch. Jan Štípekdoc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Mojžíšdoc. Ing. Karel Lorenz, CSc.doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Suchomeldoc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc.prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc.Ing. arch. Martin SedlákIng. arch. Petr Bílek

Stálí hosté doc. Ing. arch. Alois Nový, CSc.Prof. Ing. arch. akad. arch. Emil Přikryl

- 12 -

Děkanát fakulty architektury ČVUT v Praze166 34 Praha 6, Thákurova 7, tel. 2435 1111

Tajemník fakulty Ing. Jiří Boháček

Sekretariát d ěkana Jitka Zátková

Sekretariát tajemníka Jiřina Brzobohatá

Oddělení osobní a PaM Mgr. Monika BenešováJana Těšínská

Studijní odd ělení prom. ped. Tamara HoloubkováJiřina Nosková

Oddělení pro v ědeckovýzkumnou činnostJarmila Křivánková

Oddělení pro zahrani ční stykyIng. Hana Novotná

Účtárna Milena Mrtvá - vedoucíZdeňka PalátováJiřina Kotěšovská

Hospodá řské odd ělení Marie Jelenová - vedoucí

Sklad Věra Habrová

Pokladna a podatelna Ing. Jaroslav Tvrdík

Planografie Jindřiška Dřevojánková

Údržba Jan Štrobach

Řidi č Josef Šťastný

SVRS Kruh u Jilemnice Miroslava Řeháková

Technik požární ochrany Martin Skřivánek

Správa po čítačových sítí Ing. Viktor Veselý

Správa budov Jana Hrdličková - vedoucíPhDr. Václav Tecl

- 13 -

511 - Ústav výtvarné tvorby166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 311 27 82, 2435 4999

Vedoucí ústavu doc. Ing. akad. arch. Jiří MojžíšSekretá řka ústavu Svatava HonkováPedagogové doc. Ing. arch. Pavel Bouška, CSc.

doc. akad. mal. František CundrlaIng. arch. Eva Fantová, CSc.akad. mal. Jaroslav Huťaakad. mal. Zdeněk Mackůdoc. akad. mal. Rostislav Novákakad. sochař Pavel Přikryldoc. akad. mal. Jaroslava Severovádoc. akad. mal. Vratislav Ševčík

Externí pedagogové doc. akad. sochař Milan VáchaIng. Martin Hrdličkaakad. mal. Lenka Wilhelmová

Řemeslník Horymír Lapáček

Výuka klade hlavní důraz na výtvarnou výchovu budoucích architektů a urbanistů.Vytváří podmínky a podněty ke kreativnímu přístupu a pohledu, rozvíjí individuálníumělecký talent.

Cílem výuky je výchova studentů k výtvarnému, uměleckému cítění, které bude for-movat vědomosti ze všech studijních oborů teoretických, technických, přírodověd-ných, historických, architektonických a urbanistických. Praktickým výsledkem bu-de zvládnutí projektů myšlenkově, esteticky i graficky na vysoké úrovni.

Povinné a povinn ě volitelné p ředměty:

Výtvarná tvorba IVT I povinný, 1. sem. 0 - 3 klzdoc. akad. mal. František CundrlaStudium forem v prostoru, důraz kladen na kreslířské a grafické schopnosti. Techni-

ka kresby tužkou, perem, lavírovaná a kolorovaná kresba.

Výtvarná tvorbaVT volitelný, 1. sem. 0 - 2 klzdoc. akad. mal. František Cundrlakresba, večerní kreslení, akt

Výtvarná tvorba IIVT II povinný, 2. sem. 0 - 2 klzdoc. akad. mal. František CundrlaPokračování v náročných prostorových studiích. Kresby interiéru, kreslení v exterié-

ru. Pohotové záznamy (skicování). Technika: tužka, pero, pastel, akvarel.

- 14 -

Kreslířská praxeKP povinný 2. sem. 1 týden zdoc. akad. mal. František CundrlaPlenér navazuje na VT I a VT II. Termíny a místa jsou vypisovány v průběhu roku.

Výtvarná tvorba IIIVT III povinný 3. sem. 0 - 2 klzakad. sochař Pavel PřikrylModelování. Studie rostlinného motivu, příprava formy, odlévání.

Výtvarná tvorba IVVT IV povinný 4. sem. 0 - 2 klzakad. sochař Pavel PřikrylModelování. Kresebné studie, modelování vlastního návrhu, převedení do reliéfu.

Odlévání do sádry.

Výtvarná tvorba VVT V povinný 5. sem. 0 - 2 klzdoc. Ing. arch. Pavel Bouška, CSc.Výtvarné zpracování daného tématu. Literární předloha. (Scénické návrhy, návrh

plakátu).

Výtvarná tvorba VIVT VI povinný 6. sem. 0 - 2 klzdoc. Ing. arch. Pavel Bouška, CSc.Grafické zpracování architektonického návrhu.

Výtvarná tvorba VIIVT VII povinně volitelný 8. sem. 0 - 2 klzdoc. akad. mal. Jaroslava SeverováGrafické techniky: klasické grafické techniky, sítotisk, počítačová grafika, fotografie.

Výtvarná tvorba VIIIVT VIII povinně volitelný 9. sem 0 - 2 klzakad. sochař Pavel PřikrylPlastika. Studie lidského těla, modelování podle modelu.

Výtvarná tvorba IXVT IX povinně volitelný 10. sem. 0 - 2 klzMistrovský ateliér. Práce v ateliérech pedagogů ústavu výtvarné tvorby.

Základy architektonického navrhování IZAN I povinný 1. sem. 0 - 4 klzIng. arch. Eva Fantová, CSc.Výuka začíná rozvíjením primárních tvořebných principů v ploše a přechází v po-

stupné formování prvků, včetně chápání jejich prostorových vztahů. Dále pokra-čuje zvládnutím formy trojrozměrného objektu.

- 15 -

Základy architektonického navrhování IIZAN II povinný 2. sem. 0 - 4 klzIng. arch. Eva Fantová, CSc.Výuka navazuje na 1. semestr a zaměří se na pochopení architektury z hlediska její

vnitřní prostorové organizace. Je ukončena architektonickým návrhem charakteri-zovaným vysokým podílem tvůrčí volnosti a fantasie.

Ateliér I - VIIAT I povinný 3. sem. 0 - 10 klz Ateliér architektonický - bytové stavbyAT II povinný 4. sem. 0 - 10 klz Ateliér architektonický - občanské stavbyAT III povinný 5. sem. 0 - 10 klz Ateliér architektonický - volné témaAT IV volitelný 6. sem. 0 - 4 klz AteliérAT V povinný 7. sem. 0 - 12 klz Ateliér architektonický - soubor stavebAT VI povinný 8. sem. 0 - 12 klz Ateliér architektonický, urbanistickýAT VII volitelný 9. sem. 0 - 4 klz Ateliér architektonickýAT VIII povinný 10. sem 0 - 12 klz Ateliér architektonický - interiér a designdoc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš

Ateliér - realizační projekt I, IIAT - P I povinný 6. sem. 0 - 8 klzAT - P II povinný 9. sem. 0 - 8 klzdoc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš

Diplomní seminářDS volitelný 10 sem. 0 - 4 klzdoc. Ing. akad. arch. Jiří MojžíšPříprava na diplomní projekt. Zpracování daného tématu ve výkresové a literální

formě.

- 16 -

512 - Ústav teorie architektury a spole čenských v ěd166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 311 99 76

Vedoucí ústavu Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.Zástupce ved. ústavu doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.Sekretá řka ústavu Růžena KönigsmarkováPedagogi čtí pracovníci PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.

Ing. arch. akad. arch. Beryl FilsakováExterní pracovníci Mgr. Martin PřevrátilTechni čtí pracovníci Ilona Papoušková

Činnost ústavu je zaměřena na výuku teoretických předmětů oboru a humanitníchvěd. Ústav zajišťuje předměty, jejichž anotace je uvedena podrobněji.

Teorie architektury a estetika ITA, povinný, 9. sem. 2 - O, zkdoc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.Přednášky z teorie architektury se soustřeďují na problém pochopení a schopnosti

dešifrovat soudobou architekturu na pozadí bezprostřední historické zkušenosti.Odtud pramení zájem o jednotlivé interpretační přístupy, mnohovrstevnatost vý-znamů, stejně jako potřeba výkladu některých obecně vžitých, ale někdy málosrozumitelných pojmů ve vztahu k architektuře (abstrakce, ideologie, ikonologieatp.). V předmětu je zvláštní důraz kladen na literaturu a její rozbor.

Architektonická kompozice IAK, povinný, l. sem. 2 - l, z, zkIng. arch. Beryl FilsakováVýuka kompozice patří k základům teoretických předmětů oboru architektura. Jejím

obsahem jsou principy základních kompozičních kategorií, jejich působení v pro-storu a možnosti vyjádření. Ověření praktické prostorové orientace a architekto-nického vidění je součástí komplexně vykládaného předmětu. Všechny zásadyjsou dokumentovány jak na historické, tak soudobé architektuře.

Architektonická kompozice IIAK, povinně volitelný, 8. sem. 2 - l, klzdoc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., Ing. arch. Beryl FilsakováZaměření předmětu je v teoretické rovině soustředěno na aplikaci kompozičních

principů v praktických úlohách syntaxe, geometrizace, abstrakce a topologie. Ko-nečným výsledkem cvičení je snaha o vyjádření architektury nearchitektonickýmiprostředky (libretem, volným textem apod...)

Soudobá architektonická tvorbaSAT, povinně volitelný a volitelný, 1 - 10 sem. 2 - 0 klzProf. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.Předmět je zaměřen na seznámení studentů především s tou nejsoudobější tvorbou

jak domácí, tak zahraniční scény. Do pevného cyklu přednášek jsou zváni naši i

- 17 -

zahraniční tvůrci, kteří na svých pracích dokumentují problémy a úskalí takovétvorby s nejlepším cílem: Odevzdat architekturu, která se nezpronevěřuje svémuposlání.

Sociologie a psychologie ISOC, povinný, 1 sem. 2 - 0 zkMgr. Martin PřevrátilUvedení do základních pojmů oboru a seznámení se základními modely výkladu so-

ciální skutečnosti v současných sociologických teoriích. Kurs je zaměřen hlavně korientaci v sociologických přístupech k fenoménu moderní a postmoderní společ-nosti, vzájemnému pronikání a ovlivňování jednotlivých kultur a pokusům o vy-světlení procesů sociálních změn.

Sociologie a psychologie IISOC, povinně volitelný, 7. sem. 1 - 1 klzMgr. Martin PřevrátilNáplní kursu aplikované sociologie jsou vybraná témata, kterými se zabývá nejen

sociologie, ale i jiné humanitní disciplíny. Jsou volena tak, aby mohla zaujmout istudenty architektury. Jedná se například o fenomény tradice a modernity, po-svátného a profánního, centra a periferie, či domova a cizoty. Cílem kursu je se-známit studenty s některými netradičními způsoby výkladu, které charakterizujímultidisciplinární přístupy k sociální skutečnosti.

Teorie architektury a estetika IITA, povinně volitelný, 10. sem. 2 - 1, z, zkdoc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., PhDr. Pavel Kalina, CSc.Uvedení do problematiky oboru výkladem základních pojmů a kategorií. Součástí

přednášek jsou také dějiny estetiky především s ohledem na problematiku archi-tektury. Kurs je zakončen seznámením studentů s tématy současné postmoderníestetiky. Stručný nástin estetického myšlení má charakter orientační a informativ-ní.

Filosofie IF, povinný, 2 - 0, zPhDr. Oldřich Ševčík, CSc.Předmět Dějiny filosofie I. a II. zachycuje kulturně - civilizační vývoj od starověku po

moderní dobu. Cílem je vytvoření základu pro porozumění dalším oborům (zejm.sociologii, dějinám architektury a umění, estetice ad.). Dějiny filosofie jako "inte-lektuální biografie lidstva" vedou studenty k tomu, aby člověku, kultuře a civilizaciporozuměli z hlediska dějinných proměn, potřeb, hodnot a aspirací. Filosofie I. za-hrnuje období od starověku do počátku novověku.

Filosofie IIF, povinný, 2 - O, zkPhDr. Oldřich ŠevčíkFilosofie II. zahrnuje období renesance, reformace a protireformace. Zvláštní pozor-

nost je věnována zrodu novověkého obrazu světa a člověka, galileovsko - kartezi-ánské racionality, dále osvícenství a zrodu moderní doby. Cyklus přednášek uza-vírají cesty k překonání hegelovské metafyziky, hledání nového metodologickéhofundamentu duchovních věd (M. Weber, W. Dilthey ad.) a novopozitivismus.

- 18 -

Filosofie III - IVF, povinně volitelný, 5. sem. a 10. sem., 0 - 1 (5. sem.), 0 - 2 (10. sem.), zPhDr. Oldřich Ševčík, CSc.Předmětem semináře jsou filosofické a sociologické analýzy současnosti. Zvláštní

pozornost je věnována koncepcím industriální a postindustriální společnosti, krizemoderny, moderní a postmoderní společnosti, ekologické krizi. Filosofické směry(novopozitivismus, fenomenologie, strukturalismus) jsou probírány jako součástúsilí o nové porozumění základům společnosti a ve vazbách na vývoj architektury.

Základy architektonického navrhování I, IIZAN, povinný, 1. - 2. sem. 0 - 4, klzIng. arch. akad. arch. Beryl FilsakováObsahem předmětu je úvod do projektování, který je na ústavu sledován jako zá-

kladní obor, doplňující se vhodně s cvičením kompozice architektury, vedenémstejným ústavem.

- 19 -

513 - Ústav d ějin architektury a um ění166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 311 99 76

Vedoucí ústavu doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.Sekretá řka ústavu Růžena KönigsmarkováPedagogi čtí pracovníci Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.

doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.PhDr. Pavel ŠkrancIng. Michael RyklPhDr. Pavel Kalina, CSc.

Vědečtí pracovníci PhDr. Martin EbelPhDr. Pavel VlčekIng. arch. Milena Hauserová, CSc.

Knihovnice Mgr. Blanka KynčlováDoktorandi presen ční forma Ing. arch. Martin Augustin

Ing. arch. Jan Pešta

Pedagogická a vědeckovýzkumná činnost ústavu je v zásadě zaměřena na obory:dějiny architektury a dějiny umění. Soubor přednášek, cvičení, seminářů a exkurzíje podrobně rozepsán v následujících anotacích předmětů, které ústav zajišťuje.Vedle toho ústav pořádá specializační a následné kursy v oboru dějiny a ochrananemovitých památek (celoživotní vzdělávání), kam jsou zváni špičkoví odborníci zpraxe jako přednášející a konzultanti. Pracoviště organizuje univerzitu třetího věkua jednotliví členové rovněž zajišťují výuku doktorandského studia v oboru dějinyarchitektury a rekonstrukce památek, kde fungují zároveň jako hlavní konzultantivypisovaných témat doktorských disertačních prací.

Ústav garantuje záměry institucionálního výzkumu na úkolu: Výzkum historické asoučasné architektury.

Dějiny architektury IDA I, povinný, 2 - 1, z, zkProf. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Ing. Michael RyklPředmět obsahuje základy architektury v pravěku a starověku - architekturu egypt-

skou, mezopotámskou, na území Malé Asie, perskou, v Indii, Číně, v latinskéAmerice a antickou - v egejské oblasti, Řecku, Etrurii, Římě a jeho provinciích. Napřednášky navazují semináře.

Dějiny architektury IIDA II, povinný, 2 - 1, z, zkProf. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.Předmět je věnován vývoji architektury ve středověku - zahrnuje architekturu před-

románskou, byzantskou, velkomoravskou, románskou a gotickou v západníchzemích i na našem území. Na přednášku navazují semináře.

- 20 -

Dějiny architektury III,DA III, povinný, 2 - 1, z, zkProf. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.V přednáškách se orientuje výklad na kompozici renesanční, manýristické a barokní

architektury. Zvláštní důraz je kladen na poznání architektury Itálie a českých ze-mí. V přehledu se posluchači seznámí i s architekturou 15. - 18. století v ostatníEvropě.

Dějiny architektury IVDA, povinný, 5. sem. 2 - 1, z, zkdoc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.Předmět zachycuje "konec" velkých slohů, nástup historismu a neostylů v kontextu

průmyslové revoluce a politických pohybů moderní společnosti, s výsledkem vzni-ku nové typologie. Vedle toho vyzdvihuje úlohu nových materiálů a konstrukcí, je-jichž účinek vede k jiné prostorové, ale i výtvarné koncepci moderní architektury.Ta se postupně odpoutává od historických referencí a vytváří novou zkušenost napoli modernismu.

Dějiny architektury VDA, povinný, 6. sem. 2 - 0, zkdoc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.Výklad architektury dvacátého století se opírá o jasnou definici proměny výtvarného,

ale i společenského názoru na úlohu architektury. I když je její význam mezi svě-tovými válkami posouván do oblasti utopie (abstraktní forma, intelektualizace aideály mesianismu...), jsou přednášky zaměřeny i na tvorbu architektury, moder-nisty dvacátého století odmítanou, která ale z dnešního hlediska tvoří naprostorovnocenný a vyvážený celek tohoto pro nás nejvýznamnějšího období.

Dějiny architektury VIDA, povinně volitelný, 7. sem. 0 - 2, klzPhDr. Pavel ŠkrancSeminář z dějin moderní architektury je zaměřen na analýzu vybraného objektu v

jeho širších souvislostech, s vykreslením charakteristické skladby typologie, kon-strukce a architektonického detailu. Vedle toho se v semináři analyzují problémo-vé okruhy směrů v moderní architektuře, s odkazy na odbornou literaturu a histo-rické prameny. Student je seznámen s prvními kroky metodiky vědecké práce vpodmínkách soudobé interpretace historie.

Historické stavby a sídla IHS I, povinně volitelný, 2 - 1, klzProf. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.Předmět je věnován prohloubené výuce historické architektury v českých zemích z

hlediska typologického - jednotlivým stavebním druhům (kláštery, měšťanské do-my, radnice, hrady a tvrze, lidová architektura aj.). Přednášky, seminární práce.

Historické stavby a sídla IIHS II, povinně volitelný, 2 - 1, klzProf. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.Pro zájemce o hlubší poznání historické architektury je věnován předmět, ve kterém

se probírá vznik a proměna historických sídel a v druhé části tvorba vynikajícíchosobností got., ren. a barokní architektury (např. P. Parléř, B. Ried, B. Maggi,

- 21 -

Fr. Caratti, J. B. Santini, oba Dientzenhoferové, F. M. Kaňka ad.). K přednáškámjsou zváni i uznávaní odborníci.

Dějiny umění I - IIIDUM, povinný, 2. sem., 2 - 0, z, 3. sem. 2 - 0, zk, 4. sem. 2 - 0, zkPhDr. Pavel ŠkrancFormou přednášek jsou nastíněny historické proměny evropského výtvarného proje-

vu od pravěku do současnosti. Kromě stručné základní faktografie je výklad za-měřen zejména k postižení vazeb ve společenském a mentálním kontextu jednot-livých historických epoch a k souvislostem mezi malířstvím, sochařstvím a archi-tekturou. I pravěk - středověk, II. renesance - barok. III. 19. - 20. století.

Dějiny umění IVDUM IV, povinně volitelný, 5. sem., 2 - 0, zkPhDr. Pavel ŠkrancFormou přednášek jsou nastíněny historické proměny výtvarného projevu v českých

zemích i od pravěku do současnosti. Kromě stručné základní faktografie je výkladzaměřen k postižení vazeb ve společenském a mentálním kontextu jednotlivýchepoch s ohledem na specifické zvláštnosti historicky podmíněné kontinuity i dis-kontinuity českého umění s evropskou kulturou.

Lidová architekturaLA, povinně volitelný, 2 - 0, klzdoc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.Vývoj vesnické stavební tvorby (včetně urbanismu) od středověku do 20. století v

kontextu celkového vývoje architektury a stavitelství. Regiony tradiční architekturyu nás a v Evropě, problém ochrany a úpravy včetně názoru na novou tvorbu v tra-dičním prostředí. Vhodný úvod do dalších volitelných předmětů o historické ar-chitektuře (HS 1, RP II, RP III).

- 22 -

514 - Ústav památkové pé če a renovací166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4842

Vedoucí ústavu doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.Zástupce vedoucího ústavu doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.Sekretá řka ústavu Růžena KönigsmarkováPedagogi čtí pracovníci Ing. arch. Jan Adámek

doc. Ing. arch. akad. arch. Václav GirsaIng. arch. Alexander GjuričIng. arch. Olga Kantovádoc. Ing. arch. František Kašička, CSc.Ing. arch. Jan OppeltProf. Ing. arch. Milan Pavlík, CSc.doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.Ing. arch. Mikoláš VavřínIng. Eva VízkováIng. arch. Jaroslav DaďaIng. arch. Mikuláš HulecIng. arch. Jiří Pošmourný

Doktorand presen ční forma Mgr. Olga Nováčková

Ústav se zaměřuje na přípravu architektů pro renovace historického stavebního fon-du. Věnuje se otázkám průzkumu, hodnocení, ochrany a využití budov i jejichsouborů. Členové ústavu seznamují posluchače jak s teoretickou problematikoupéče o památky, tak se stavebně technickými postupy při jejich záchraně, obnověa novém využití. Ústav zajišťuje přednášky a semináře v předmětech Renovace apéče o památky (RP I), Historické konstrukce a materiály (RP II), Zaměření aanalýza historických staveb (RP III). Studenti mohou pracovat v přidruženýchkomplexních ateliérech pod vedením architektů Fanty, Hulce Girsy, Gjuriče, Ti-chého a Vavřína. Ústav spolupracuje s Ústavem dějin architektury a umění (513)při výchově specializovaných odborníků v doktorandském (postgraduálním) studiua také v pořádání specializačních a rekvalifikačních kurzů.

Renovace a péče o památkyRP I, povinný, 5. sem. 2 - 1 z, zkdoc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.V přednáškách se probírá vývoj názorů na ochranu památek, současná metodika a

legislativa přístupu k historickým objektům a jejich souborům. Probírají se i druhyprůzkumů, praktické zabezpečovací postupy při opravách a také problematika no-vostavby v historickém prostředí. Součástí přednášek je i základní informace oochraně a obnově historických zahrad a krajiny, problémy ochrany vesnických sí-del a historické industriální architektury. Cvičení jsou zaměřena na exkurze postavbách, seznámení s projekty renovací a úprav historických staveb, včetně do-kumentace řemeslných detailů.

- 23 -

Historické konstrukce a materiályRP II, povinně volitelný, 7. sem. 2 - 1 klzdoc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.Obsahem předmětu je základní poznání vývoje jednotlivých druhů historických kon-

strukcí od středověku do poč. 20. století. Probírají se svislé zděné a dřevěné kon-strukce, stropy, krovy, klenby, schody, topeniště, povrchy, výplně otvorů a zámeč-nické práce. Součástí výuky jsou exkurze do historických objektů, předmětemseminární práce je rozbor konstrukcí konkrétní historické stavby zpravidla podlearchivní dokumentace. Součástí výuky je 1 den exkurze.

Zaměření a analýza historických stavebRP III, povinně volitelný, 8. sem. 1 - 2 klzdoc. Ing. arch. František Kašička, CSc.Náplní předmětu jsou přednášky o základních náležitostech stavebně historického

průzkumu ve všech stupních podrobnosti jeho zpracování, terénní dokumentacevybraného objektu, její vynesení a následný rozbor, který konzultují pracovníciústavu podle svých specializací.

- 24 -

515 - Ústav interiéru a výstavnictví166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4849, 2435 4853

Vedoucí ústavu doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.Sekretá řka ústavuPedagogi čtí pracovníci Ing. arch. Pavla Kvízová

akad. arch. Mojmír Průchaakad. arch. Vladimír Soukenkaakad. arch. Marek Teska

Externista Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.Doktorand presen ční forma Ing. Barbora Tesková

Ústav zajišťuje výuku ve 2 ateliérech, přednášky a cvičení z Interiéru a výstavnictví az volitelných předmětů.

V rámci spolupráce mezi fakultou architektury ČVUT, Školou architektury v Nantes aHl. m. Prahou jsou zadávány některé úlohy, realizovány výměnné studijní pobytya částečná výuka v ateliéru ve francouzštině.

Ústav zajišťuje přednášky a cvičení z divadel.

Vyučované předměty:Základy architektonického navrhování I, IIZAN, povinný, 1., 2., sem. 0 - 4 klzIng. arch. Pavla KvízováÚvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby.

Ateliér I - III, V, VI, VIIIpovinnýdoc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc., akad. arch. Vladimír SoukenkaJsou zadávány úlohy z navrhování interiérů výstav a navrhování budov s důrazem na

tvorbu vnitřního prostoru (např. interiéry divadel a divadelní budovy) a úlohy zadá-vané v rámci trojstranné dohody mezi FA ČVUT, Školou architektury v Nantes aHl. m. Prahou.

Ateliér IV a VIIpovinně volitelný, 6., 9. sem. 0 - 4, klzdoc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.Klasifikovanou prací je prostorově výtvarné řešení výstavy. Jsou probírána témata

navrhování výstav v daném prostoru, systémy, konstrukce, materiály. Exkurze.

Interiér, výstavnictví, design Ipovinný, 5. sem. 2 - 1 z, zkdoc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.Přednášky z interiéru tvoří kapitoly o interiéru jako organizovaném vnitřním prostoru

(uspořádání prostoru, druhy prostoru a jejich vztahy), na příkladech z realizacíjsou posluchači seznámeni s kompozičními prvky interiéru - světlo, barvy, povrchya materiály, akustika. Navrhování nábytku je podrobně probíráno ve cvičeních.Přednášky z výstavnictví podávají přehled o historickém vývoji, architektuře výstav

- 25 -

(veletržní areály a pavilony) až po zásady prostorově výtvarného řešení výstav adesignu prvků.

Interiér, výstavnictví, design II - Historie interiérupovinně volitelný, 7. sem. 2 - 1 z, zkexternista - Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.Seznámení s historickým vývojem interiéru u nás i v zahraničí ve vztahu k životu

společnosti (historické slohy, hmotná kultura, způsob života, oděvy, řemesla).

Interiér, výstavnictví, design III - Design nábytkupovinně volitelný, 8. sem. 1 - 3 klzakad. arch. Marek TeskaNáplň předmětu tvoří semináře, spolupráce s renomovanými firmami a galeriemi v

oblasti designu nábytku, cvičení s tématy kompozice, konstrukčního detailu, ba-revnosti, emocionálního výrazu (křeslo pro osobnost). Klasifikovaná je práce ná-vrh designu nábytkového předmětu, model 1:5, výkresy výrobní 1:1.

Interiér, výstavnictví, design IV - Multimediální tvorbapovinně volitelný, 10. sem. 2 - 1 klzakad. arch. Vladimír Soukenka, Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.Bude tvořit soubor přednášek ze scénografie, divadelní, filmové, výtvarné.Soubor přednášek z počítačové animace a grafiky, reklama, role návrháře v rekla-

mě, stručná teorie a metodologie designu ap.

Nauka o stavbách IIINS III, Občanské stavby - stavby pro kulturupovinný, 3. sem. 2 - 1, z, zkpřednášky - doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.cvičení - akad. arch. Vladimír SoukenkaPřednášky a cvičení jsou součástí bloku NS III, který zajišťuje ústav 528.

- 26 -

516 - Ústav modelového projektování166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4872, 24355592pracoviště - Jugoslávských partyzánů 1580/3

Vedoucí ústavu Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.Sekretá řka ústavu Marcela KrausováPedagogi čtí pracovníci doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger

doc. Ing. arch. Jiří Turek, CSc.Ing. arch. Petr Dostál M. ARCHIng. Richard BartíkIng. arch. Daniel Smitka

Vědečtí a technicko - Ing. Michal Chalupaprovozní pracovníci Ing. Přemysl Kraus

Richard FischerDoktorand presen ční forma Ing. arch. Jiří Ondráček

Ústav zajišťuje výuku v základních oborových předmětech, uplatňuje metodiku mo-delového projektování v ateliérové výuce, zajišťuje experimentální práce souvise-jící s řešením výzkumných úkolů a podílí se na doktorandském studiu v oboru ar-chitektura.

Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na rozvíjení moderní techniky vizuál-ní simulace, výpočetní techniky v oblasti grafiky i v oblasti zhotovování reálnýchtřídimenzionálních modelů.

Pracoviště poskytuje možnost ověřování budoucích děl, provádění expertiz běhemnávržného, schvalovacího procesu, spolupracuje zejména s ÚRM, projektovýmiústavy, obecními zastupitelstvy a projektovými kancelářemi.

Anotace předmětůAteliéry1. - 8. semestr povinné i povinně volitelnéblok 1. realizační projekt 1blok 2. realizační projekt 2vedoucí ateliérů: Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.

doc. Ing. arch. Tomáš ŠenbergerIng. arch. Petr Dostál M. ARCH

Výuka architektonického návrhu na úlohách různého typu (včetně témat transforma-ce industriálních staveb) se zvláštním zřetelem na modelové metody projektování.

Modelovací a zobrazovací techniky IMZT I, povinný, 2. sem. 0 - 2, klzProf. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.Výuka základů grafických a modelovacích technik.

- 27 -

Modelovací a zobrazovací techniky IIMZT II, povinně volitelný, 6. sem. 0 - 3, klzProf. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.,Ing. Přemysl KrausZáklady modelové techniky, materiály a technologie při zhotovování architektonic-

kých modelů a jejich dokumentace, aplikované na příkladech významných stavebsvětové nebo naší architektury.

Modelovací a zobrazovací techniky IIIMZT III, povinně volitelný, 7. sem. 0 - 2, klzProf. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.Ing. Přemysl KrausVolná vazba na MZT II, předpokládají se základní znalosti a dovednosti studentů při

zhotovování architektonických modelů a jejich dokumentace. Hlavním cílempředmětů je modelové zvládnutí architektonického detailu, foto - video dokumen-tace při použití mikrokamer a relatoskopické sondy.

Na ústavu se také vyučují ZAN I, II a diplomní seminář.

- 28 -

517 - Ústav pr ůmyslových a zem ědělských staveb166 34 Praha 6, Thákurova 7tel., 2435 4972, 2435 4976

Vedoucí ústavu doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.Sekretá řka ústavu Tamara JedličkováPedagogi čtí a vědečtí Ing. arch. Jarmila Attlová, CSc.pracovníci Ing. arch. Michal Hlaváček

Ing. arch. Petr JobIng. arch. Eva Linhartová

Externí pracovníci Prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc.Prof. Ing. arch. Jaroslav Sýkora, DrSc.doc. Ing. Bedřich Košatka, CSc.

Ústav je v pedagogické, teoretické a návržné činnosti zaměřen na architekturu sta-veb, jejichž prostorové uspořádání je významně ovlivněno technologickými a eko-nomickými podmínkami a které vytvářejí soubory se specifickou interakcí s urba-nistickým nebo krajinným okolím.

PředmětyNauka o stavbách IV - Průmyslové stavbyNS IV, povinný, 4. sem. 2 - 1, z, zkDoc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.Předmět pokrývá problematiku územních vztahů a lokalizace závodů v měřítku regi-

onů a sídel, metodiku navrhování zastavovacích plánů průmyslových závodů a vý-robních objektů, kompoziční a skladebné principy jednoúčelových a univerzálníchzávodů a budov. V přednáškách jsou dále vysvětleny zásady pro výběr konstruk-cí, dopravní a inženýrské systémy, podmínky pro tvorbu pracovního prostředí aprincipy rekonstrukce a transformace průmyslu ve městech, včetně nového využitíindustriálního fondu minulosti.

Venkovské stavby a sídla IVS I, povinný, 5. sem., 1 - 1, z, zkDoc. Ing. arch. Bedřich Košatka, CSc.Základem předmětu jsou provozní a technologické podmínky prostorového uspořá-

dání staveb pro hospodářská zvířata a zemědělské plodiny. Jsou vysvětleny vzá-jemné vztahy a vliv zemědělského hospodaření na formování sídel a krajiny v je-jich historickém vývoji.

Ateliér při Ú 517 je orientován na témata odpovídající typologickému zaměření ústa-vu. Vedoucí ateliéru - doc. Štědrý. Výuka předmětu "ZAN" pro 1. ročník je vedenaspeciální metodikou.

Pro doktorandské studium garantuje Ú 517 předmět Transformace průmyslu veměstech v rozsahu 15 sem. hodin. Pojednává o urbanistických důsledcích postin-dustriálního vývoje, o novém využití průmyslových území a stavebního fondu 19.stol. v ČR a v Evropě, o urbanistických a architektonických koncepcích techno-parků a pronajímatelných objektů a souborů pro ekonom. aktivity.

Odb. garant doc. Štědrý.

- 29 -

518 - Ústav nauky o budovách166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4853 311 7042

Vedoucí ústavu doc. Ing. arch. Jan ŠtípekSekretá řka ústavuPedagogi čtí pracovníci Ing. Petr Babák

akad. arch. Michal BrixIng. akad. arch. Daniela FenclováIng. akad. arch. Antonín Jeníčekakad. arch. Jarmila KoskováIng. arch. Patrik KotasIng. arch. Jan ParoubekIng. arch. Lubomír Přibyl, CSc.

Vědecký pracovník Ing. arch. Vladislav Marek, CSc.Doktorandi presen ční forma Ing. arch. Karel Hájek

Ing. arch. Regina LoukotováIng. arch. Ivo SlamjakIng. arch. David Tichý

Činnost ústavu je zaměřena na dosažení vědomí posluchačů o tom, že dům jestruktura, která musí odolávat klimatickým a mechanickým vlivům i fyzické strán-ce užívání, musí být schopná uspokojit stránku užitnou, dům je dílo člověka a mu-sí uspokojit i hlediska estetická.

Ústav se podílí na doktorandském studiu oboru architektura a pozemní stavitelství ana výuce na Dopravní fakultě ČVUT. Do činnosti členů ústavu patří také publikač-ní, expertní a projektová činnost.

Základy nauky o stavbáchZNS, povinný, 1. sem. 2 - 1, zdoc. Ing. arch. Jan ŠtípekSeznámí posluchače se zásadami navrhování prostor na principech antropometrie,

psychologických vlivů a vlivů somatických. Seznámí je dále s principy požárníochrany, denního a umělého osvětlení, akustiky a principy mikroklimatu v budo-vách.

Nauka o stavbách IBytové stavbyNS I, povinný, 1. sem. 2 - 1, z, zkdoc. Ing. arch. Jan ŠtípekPosluchači se seznámí s principy navrhování bytů, bytových a rodinných domů.

Součástí výuky je i vývoj bydlení od pravěku po současnost.

- 30 -

Nauka o stavbách IIObčanské stavbyNS II, povinný, 2. sem., 2 - 1, z, zkdoc. Ing. arch. Jan ŠtípekPosluchači jsou seznámeni se zásadami o navrhování budov pro obchod, služby,

dopravu, administrativu a přechodné ubytování.

Základy architektonického navrhování I, IIAteliér I - VIIIAteliér - realizační projekt I, IISoučástí ústavu jsou čtyři vertikální ateliéry. Pozornost je věnována zvláště stavbám

pro bydlení a dopravu. Zadání prací se však nijak neomezují. Jeden ateliér je za-měřen na sakrální stavby.

Na ústavu se vyučuje také předmět Diplomní seminář.

- 31 -

519 - Ústav urbanismu166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4986fax, tel. 24310185

Vedoucí ústavu doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.Sekretá řka ústavu Ivana DubnáPedagogi čtí pracovníci doc. Ing. arch. Miroslav Baše

doc. Ing. arch. Luboš Doutlík, CSc.doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.doc. Ing. arch. Ivan Kaplandoc. Ing. arch. Karel Marhold, CSc.doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc.Ing. arch. Josef Zajíc, CSc.Ing. arch. Zbyněk BělíkIng. arch. Jana JíchováIng. Eva DoušováIng. arch. Karin DvořákováIng. arch. Lucie Polákovádoc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.Ing. arch. Jitka MejsnarováIng. arch. Vít Řezáčdoc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.Ing. Jan Šteflíček

Externisté Ing. arch. Jiří HrůzaMgr. Bohuslav BlažekRNDr. Radim Perlín, CSc.Ing. arch. Petr SladkýIng. arch. Libor ČížekIng. arch. Jan CachIng. arch. Milada BraunováIng. arch. Hana Roubalová

Doktorandi presen ční forma Ing. arch. Renata KolomazníkováIng. Štěpánka LangenbergerováIng. arch. Daniel Stojan

Ústav je v pedagogické, teoretické a praktické činnosti zaměřen na:- urbanismus a urbanistickou tvorbu- územní a strategické plánování- tvorbu krajiny a zahrad.Pro tyto oblasti působení inženýra architekta je připravována obsahová náplň jednot-

livých předmětů zajišťovaných ústavem urbanismu v rámci magisterského studij-ního programu - architektura a urbanismus a doktorského studijního programu voboru 35 -12 - 9 - urbanismus a územní plánování.

Ústav připravuje též kursy celoživotního vzdělávání koncipované buď jako inovační,nebo rekvalifikační.

Ústav při zajišťování výuky spolupracuje s řadou odborníků z našich a zahraničníchvysokých škol a ostatních odborných institucí.

- 32 -

- ústav zajišťuje výuku pro obor pozemní stavby a architektura fakulty stavební- ústav každoročně organizuje celostátní studentskou soutěž „O nejlepší urbanistic-

kou práci“.

Anotace povinných a povinně volitelných předmětů magisterského studijního pro-gramu:

Jednotlivé p ředměty v p ředmětových blocích na sebe obsahov ě navazují. Stu-denti je tedy mají absolvovat v uvedeném po řadí.

Úvod do studia urbanismuZáklady urbanismu a ekologie(ZUE) 1 + 1 klz (P) 1. semestrdoc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.Přednášky a diskuse v seminářích mají pomoci posluchačům při jejich orientaci ve

výuce architektury a urbanismu na fakultě. Vymezují šíři a složitost vztahů, kteréje třeba poznávat, zvažovat a hodnotit před vlastním architektonickým či urbanis-tickým návrhem. Hlavním cílem seminární práce je učit se vnímat a správně hod-notit urbanistický prostor jako kompoziční, funkční a provozní celek včetně proce-sů v něm probíhajících.

Dějiny urbanismu I(DUR) 2 +1 z, zk (P) 2. semestrIng. arch. Josef Zajíc, CSc.Cyklus přednášek předkládá posluchači základní ucelený přehled o vzniku a formo-

vání osídlení, o stavbě a proměnách měst v kontextu obecných dějin a o myšlen-kových proudech minulosti, které mají odezvu v urbanistickém myšlení součas-nosti. Cílem seminární práce je nejen prohloubit znalosti studentů v určitém dílčímsměru, ale seznámit je i s metodikou a postupy získávání informací a podpořit je-jich formulační schopnosti.

Blok urbanismusUrbanismus I(U I) 2 +1 z, zk (P) 3. semestrTechnika stavby městdoc. Ing. arch. Ivan KaplanPředmět je zaměřený na techniku stavby měst. Přednášky obsahují urbanistickou

typologii funkčních složek sídel, vysvětlení jejich vzájemných vztahů a utvářeníucelených systémů v sídlech a krajině.

Cvičení jsou praktickou aplikací uspořádání typologických prvků při řešení malýchurbanistických úloh. Je též nezbytnou přípravou pro úspěšné vypracování povin-ného urbanistického ateliéru.

Urbanistická kompozice I(UK I) 1 + 1 z, zk (P) 4. semestrdoc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.Povinný předmět seznamuje studenta s východisky a principy urbanistické tvorby.

Základem pochopení problematiky je historická zkušenost, dále jsou to procesyvnímání, chápání a hodnocení urbanistického prostoru až k otázkám zákonitostísamotné urbanistické formy. Praktická část kursu (cvičení) je seznámením stu-

- 33 -

denta se základními technikami analýzy urbanistického prostoru. Je též přípravoupro úspěšné vypracování urbanistického ateliéru.

Urbanismus II(U II) 2+1 z, zk (P) 5. semestrSídla a jejich regeneracedoc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.Přednášky obsahují informace o vlastnostech a chování organismu sídel, o jejich

velikostních a významových kategoriích, odlišnostech v jejich prostorovém uspo-řádání a funkčním zaměření. Posluchač se na konkrétních příkladech seznámí sezákladními formami a výsledky regeneračních zásahů u nás i v zahraničí a s me-todikou ochrany historického prostředí v našich sídlech.

Cvičení je zaměřeno na metodiku zpracování a vyhodnocení podkladů pro regenera-ci a vypracování vlastního návrhu regenerace vybraného prostoru města.

Urbanismus III(U III) 1+2 z, zk (PV) 6. semestrUrbanistické souborydoc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc.Cílem výuky je prohloubit znalosti o prostorovém uspořádání, provozních vztazích a

významu parteru v urbanistických souborech a areálech. Přednášky se týkají ak-tuálního vývoje urbanistických souborů ve světě a u nás. V semináři si studentprakticky ověřuje způsoby řešení vybraných areálů a souborů. Součástí výukyjsou odborné exkurze.

Urbanismus IV(U IV) 2 - 0 zk (PV) 7. semestrUrbanistické plánování regionůdoc. Ing. arch. Ivan KaplanVolitelný předmět poskytuje všeobecný přehled o úloze a cílech regionálních plánů,

o metodách a nástrojích pro jejich zpracování. Zároveň posluchače seznamuje shistorickými podmínkami, současností a především tendencemi v rozvoji rozhodu-jících průmyslových, rekreačních a městských regionů v ČR a v zahraničí. Zabýváse vznikem, rozvojem a trendy sídelních soustav v národní i evropské úrovni aspolečenskými, ekonomickými a politickými souvislostmi.

Urbanistická kompozice II(UK II) 1+1 klz (PV) 8. semestrdoc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.Volitelný předmět volně navazuje na povinnou UK I. Přednášková část je zaměřena

na konkrétní problematiku procesu záměrného formování urbanistického prostoru(typologie a morfologie prostoru města a krajiny, od historické zkušenosti až kaktuální problematice). V praktické části se předmět soustřeďuje na prohloubenímetodik. a technik. analýz urbanistického prostoru v různých měřítcích a typechproblematiky.

Venkovské stavby a sídla II(VS II) 2 + 1 klz (PV) 9. semestrdoc. Ing. arch. Miroslav BašeVenkovské osídlení trpí dlouhodobě znepokojivým úbytkem obyvatel, podporovaným

ztrátou pracovních příležitostí, špatnou socio - demografickou skladbou, zhoršující

- 34 -

se dopravní obsluhou a nabídkou služeb. Minulé období zanechalo v tomto pro-storu zdevastovanou, hospodářsky velmi intenzívně využívanou krajinu, chátrajícívelkovýrobní areály, atd. Venkov měl být přiblížen svou úrovní městu, ale nebyl anení důvod, aby se stal městským prostředím. Dobrat se znovu ke specifikámvenkova, stabilizovat jeho osídlení a najít odpovídající výraz staveb, rehabilitovatpotřebnou rovnováhu mezi městem a venkovem - to vše je cílem tohoto předmě-tu.

Dějiny urbanismu II(DUR) 2+1 klz (PV) 10. semestrArchitektura a urbanismus světových metropolíIng. arch. Jiří HrůzaTématem přednášek je urbanistický vývoj, záměry a koncepce (budoucího) utváření

vybraných významných evropských měst a světových metropolí v kontextu jejichspolečensko-ekonomických podmínek a urbanistických teorií.

Do zmiňovaných, analyzovaných a urbanisticky glosovaných mět je zařazena i Prahas její jedinečností a specifikou úvah o její budoucnosti.

Blok územní plánováníÚzemní plánování I(UP I) 2+0 zk (P) 6. semestrdoc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.Principy územního plánování jako záměrného ovlivňování změn, ke kterým v území

dochází. Vývoj územního plánování a jeho úloha v demokratické společnosti. Se-známení se s jednotlivými subjekty územně plánovacího procesu a druhy územněplánovacích nástrojů, s procesem jejich tvorby, schvalování a užívání a se vztahya vazbami, které ovlivňují územní rozvoj.

Územní plánování II(UP II) 2+0 zk (V) 7. semestrGeografické aspektyRNDr. Radim PerlínPředmět je zaměřen na seznámení architekta - urbanisty s nástroji geografického

výzkumu a má za cíl usnadnit komunikaci se specialisty v oborech sociálních vědgeografického, demografického a sociologického zaměření. Studenti se seznámíse základními nástroji místního a regionálního rozvoje a získají přehled o prosto-rovém vývoji sídel a regionů.

Územní plánování III - IV(UP III - IV) 1+1 klz (PV) 8. + 9. semestrProstorové a strategické plánovánídoc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.Tématem kursu je člověk, prostředí, čas a změna. Studenti se učí získávat a zpra-

covávat informace, komunikovat je slovem, textem a grafikou a hledat reálná ře-šení skutečných urbanistických problémů.

Program je rozložen do dvou semestrů: nejprve se věnuje analýze a definici problé-mů konkrétního území a jeho obyvatel, následně pak hledá strategii a navrhujedílčí projekty k dosažení pozitivní změny.

Územní plánování V(UP V) 1+1 klz (PV) 10. semestr

- 35 -

Geografické informační systémyIng. arch. Jitka MejsnarováVýuka spočívá v seznámení s technologií, prací s územně orientovanými daty a je-

jich použitím v územním plánování. Nová technologie - stále častěji používaná vestátní správě i dalšími pořizovateli územně plánovací dokumentace a podkladů -podporuje tvorbu řady územních analýz a pomáhá prosazovat urb. koncepci zpra-covatele. Průběh studia je v teoretické i praktické úrovni za spolupráce s praco-višti GIS.

Blok tvorba krajiny a zahradTvorba krajiny a zahrad I(TKZ I) 2 + 1 z, zk (P) 7. semestrdoc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.Povinný předmět je věnován úvodu do krajinářské problematiky, významu přírodních

složek, krajiny v architektonickém návrhu, kompozičních principů a jejich vývoji vhistorii zahradního umění a utváření krajiny, přírodnímu prostředí sídel, rehabilitacia ochraně krajiny. Cvičení je věnováno krajinářským analýzám.

Tvorba krajiny a zahrad II(TKZ II) 2 +1 klz (PV) 8. semestrDendrologieIng. Jan ŠteflíčekVolitelný předmět je zaměřen k poznání vlastností rostlinného materiálu a jeho pou-

žití v krajinářském návrhu. Znalosti dendrologie jsou procvičeny na exkurzích a vecvičeních.

Tvorba krajiny a zahrad III(TKZ III) 2 +1 klz (PV) 9. semestrKrajinářské projektovánídoc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.Volitelný předmět je věnován krajinářskému navrhování od průzkumu a zhodnocení

existujícího stavu, přes tvorbu konceptu k metodám zobrazení krajinářského návr-hu. Obsahem cvičení je návrh drobnější parkové úpravy, dovedený až k výběrudřevin. Je zde vhodná kombinace s volitelným ateliérem, který dává možnostpodstatného prohloubení znalostí.

Tvorba krajiny a zahrad IV(TKZ IV) 2 + 0 klz (PV) 10. semestrVývoj a současnost zahradního uměnídoc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. + exter.Obsahem volitelného předmětu je cyklus přednášek, věnovaný vývoji zahradního

umění a utváření krajiny od starověku přes středověk, renesanci a baroko k pří-rodně krajinářskému parku 19. století. Pozornost bude věnována i filosofii a for-mám orientálních zahrad. Část přednášek je zaměřena k historii pražských parkůa zahrad. Přednášky budou doplněny exkurzemi po historických zahradách Čecha Moravy.

Ostatní p ředměty zajiš ťované ústavem urbanismuEkologie I(EKOL I) 2 + 0 zk (P) 8. semestrIng. Jan Šteflíček

- 36 -

Ekologické problémy se stávají limitujícími faktory v současném světě. Pojmy jakoekologie, životní prostředí, přírodní zdroje, ekologická krize, trvale udržitelný roz-voj ap. by se měly pro absolventa stát konkrétními a uchopitelnými problémy.

Výuka ekologie je koncipována do tří základních oblastí:1) Teoretické přístupy a východiska2) Informace o stavu životního prostředí3) Cesty a způsoby nápravy

Ekologie II(EKOL II) 2 + 0 zk (PV) 9. semestrSociální ekologiePhDr. Bohuslav BlažekPředmět se zabývá vztahem člověka, přírody a města. Seznamuje s vybranými me-

todami sociálních problémů města, vesnice a médií.

Ekonomie staveb a sídel III(EKON III) 2 + 0 zk (PV) 10. semestrBydlení a bytová politikadoc. Ing. arch. Karel Maier, CSc. + exter.Celkový přehled o podmínkách ovlivňujících bydlení a tvorbu obytného prostředí.

Sociální, ekonomické, organizační a legislativní prostředí pro rozvoj bydlení, rolestátu, obcí a podnikatelů při řešení bytové otázky. Souvislosti bytové výstavby svývojem stavebnictví a ekonomickým rozvojem. Specifické požadavky bydlení ajejich zajištění v ekonomickém prostředí.

Ateliérová výukaAteliér I - VIII0 +10, 0 + 12 klz (P), 0 + 4 klz (PV)vedoucí ateliérůK ústavu urbanismu je přičleněno 8 vertikálních ateliérů. Tyto ateliéry vypisují všech-

na témata dle učebního plánu s tím, že nabídka obsahuje více témat pro splněnípovinného urbanistického ateliéru.

Vhodným obdobím pro řešení urbanistického tématu v ateliéru je závěr I. bloku stu-dia (6. semestr) a začátek II. bloku studia (7. semestr), tedy po absolvovánípředmětů "Urbanismus I - II" a "Urbanistická kompozice I".

S ohledem na větší rozsah a časovou náročnost urbanistických prací ústav doporu-čuje posluchačům, kteří se rozhodnou pouze pro jeden urbanistický ateliér, volitkombinaci volitelného ateliéru (0+4) (6. semestr) s pokračováním v povinném ate-liéru 0+12 (7. semestr). Je tak vytvořen předpoklad splnění dvou nezbytných fázízpracování urbanistické studie.

1. fáze - průzkumy a rozbory s variantami konceptu návrhu2. fáze - projednání konceptu a zpracování výsledného návrhuDále ústav vypisuje témata pro 2. a 3. urbanistický ateliér pro II. povinně volitelný

ateliér 0 + 4 (9. semestr) také se zaměřením na tvorbu krajiny a zahrad.

Stručný obsah povinného urbanistického ateliéru:Téma: Urbanistická studie zóny nebo malého sídlaObsah: Průzkumy a rozbory, urbanistický návrhPožadovaná dokumentace:

Textová část - průvodní zprávaGrafická část- 1. fáze - analýza území

- 37 -

- 2. fáze - návrhPodmínkou pro zpracování urbanistického ateliéru je úspěšné ukončení předmětů:

Urbanismus I a II a Urbanistická kompozice I.

- 38 -

521 - Ústav exaktních v ěd166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 24353495,24353442pracoviště - v budově Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6, 3. patro

Vedoucí ústavu Vladimíra Hájková, Dr.Sekretá řka ústavu Marie GajdošováPedagogi čtí pracovníci doc. RNDr. Leo Boček, CSc.

Mgr. Tomáš JelínekRNDr. Dana KolářováRNDr. Ivo Trojan

Externí pracovníci Jana Olejníčková

Ústav zajišťuje výuku matematiky a deskriptivní geometrie. Výuka těchto předmětůje koncipována tak, aby si studenti osvojili učivo, které je teoretickým základempro odborné předměty. Oba předměty rozvíjejí prostorovou představivost, logickéa abstraktní myšlení studentů.

Systém volitelných předmětů je určen především těm studentům, kteří si potřebujídoplnit znalosti středoškolské matematiky a deskriptivní geometrie a více procvi-čit učivo povinných předmětů.

Vědecká činnost ústavu je zaměřena na diferenciální geometrii a aplikovanou mate-matiku.

Matematika I, IIM, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz, 2. sem. 2 - 2, z, zkdoc. RNDr. Leo Boček, CSc.Předmět navazuje na středoškolskou matematiku a rozšiřuje teoretické znalosti stu-

dentů především v oblasti základů diferenciálního a integrálního počtu, lineární al-gebry a statistiky v rozsahu, který odpovídá potřebám odborných předmětů, pře-devším statiky a stavební fyziky. Před zahájením výuky Matematika II je třeba zís-kat klasifikovaný zápočet z Matematiky I.

Matematika IIIM, volitelný, 1. sem. 0 - 2, (bez zápočtu)Vladimíra Hájková, Dr.Úkolem předmětu je pomoci studentům, kteří neměli matematiku na střední škole v

dostatečném rozsahu. Předmět systematicky opakuje především to učivo středo-školské matematiky, na které navazuje Matematika I a II. Středoškolská látka jeuváděna do souvislosti s učivem vysokoškolským, studenti si mohou procvičit aprohloubit učivo povinné Matematiky I.

Matematika IVM, volitelný, 2. sem. 0 - 2 (bez zápočtu)Vladimíra Háková, Dr.Tento předmět se zaměřuje na procvičování obtížnějších partií Matematiky I a II. V

rámci tohoto předmětu mají studenti možnost seznámit se s počítačovým progra-mem MAPLE, který mohou využívat při studiu matematiky.

- 39 -

Deskriptivní geometrie I, IIDG, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz, 2. sem. 2 - 2, z, zkVladimíra Háková, Dr.Cílem předmětu je poskytnout základní teoretické znalosti z oblasti zobrazovacích

metod, teorie osvětlení a teorie ploch stavebně-inženýrské praxe. Důraz při výuceje kladen nejen na rozvíjení prostorové představivosti studentů, ale i na kvalitnígrafický projev. Získané vědomosti studenti uplatní zejména v ateliérech a při po-čítačovém navrhování v CADu.Před zahájením výuky Deskriptivní geometrie II je třeba získat klasifikovaný zápo-čet z Deskriptivní geometrie I.

Deskriptivní geometrie IIDG, volitelný, l. sem. 0 - 2 (bez zápočtu)RNDr. Ivo TrojanÚkolem předmětu je doplnění znalostí z Mongeova promítání v rozsahu, který je po-

třebný pro zvládnutí látky v povinném předmětu Deskriptivní geometrii I. Postupněse procvičuje i látka povinného předmětu, hlavně partie využívající Mongeovapromítání.

- 40 -

522 - Ústav nosných konstrukcí166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4725

Pověřený vedoucí ústavu doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.Sekretá řka ústavu Eva FrýdlováPedagogi čtí pracovníci Ing. Tomáš Juranka

Ing. Marcela Vítová, CSc.Doktorandi distan ční forma Ing. Tomáš Juranka

Ing. Jaroslav Kaplan

Ústav zajišťuje výuku předmětů: Statika I a II, Nosné konstrukce I - V (Betonové azděné konstrukce, Zakládání staveb, Vybrané statě z nosných konstrukcí) a dálekonzultace v komplexních ateliérech.

Výuka uvedených předmětů a konzultace jsou zaměřeny na získání uceleného po-hledu posluchačů na nosné konstrukce zhotovené z konstrukčních materiálů, po-užívaných v současné době a na vypěstování schopnosti optimalizace při výběrukonstrukčních systémů včetně jejich zakládání.

Ústav se podílí na PG doktorandském studiu v oboru architektura a pozemní stavi-telství. (školitel doc. K. Lorenz).

Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na normotvornou činnost a aplikačnívýzkum v oboru konstrukcí z kamene a zděných konstrukcí.

Statika I, IISI: povinný, 2 - 2 klz, SII: povinný, 2 - 2 z, zkSeznamuje se statickým působením stavebních konstrukcí a volbou statického sys-

tému. Je teoretickým základem pro další předměty, jako jsou Nosné konstrukce,Stavitelství, znalosti získané v předmětu se uplatní i ve výuce ateliérů. Před ná-stupem do výuky je nutno úspěšně složit zkoušku z matematiky.

Nosné konstrukce I - Betonové a zděné konstrukceNK I, povinný, 2 - 2, z, zkIng. Marcela Vítová, CSc.Materiálové složky a jejich spolupůsobení. Podstata železového a předpjatého beto-

nu a zdiva. Dimenzování prvků z prostého a železového betonu a zdiva. Staticképůsobení a konstrukční zásady vícepodlažních a halových objektů. Podmínkoupro zapsání předmětu je úspěšné složení zkoušek ze Statiky I a II.

Nosné konstrukce II - Kovové a zděné konstrukceNK II, povinný, 2 - 2, z, zkdoc. Ing. Karel Lorenz, CSc.Základní přehled o vlastnostech konstrukčních materiálů (ocel, hliníkové slitiny, dře-

vo a hmoty na bázi dřeva, plastické hmoty), metodika navrhování konstrukcí znich zhotovených, včetně způsobů spojování prvků. Typy nízkopodlažních, výško-vých, halových a zvláštních objektů, jejich prostorové uspořádání a problematikajejich prostorové tuhosti. Podmínkou pro zapsání předmětu je úspěšné složenízkoušek ze Statiky I a II.

Nosné konstrukce III - Zakládání staveb

- 41 -

NK III, povinně volitelný, 2 - l, klzIng. Tomáš JurankaTechnologie a postupy používané při zakládání a podchycování staveb. Určování

rizik při návrhu založení a stavebních jam a volbě odpovídajících technických ře-šení. Příčiny poruch staveb a návrhy sanačních postupů.

Nosné konstrukce IV - Vybrané statě z nosných konstrukcíNK IV, povinně volitelný,, 1 - 1, klzdoc. Ing. Karel Lorenz, CSc.Tvorba moderních konstrukcí z kamene, zdiva, betonu, kovů, dřeva a plastických

hmot. Kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium příkladů z tuzemska i za-hraničí.

Nosné konstrukce V - Vybrané statě z nosných konstrukcíNK V, povinně volitelný, l - l, klzdoc. Ing. Karel Lorenz, CSc.Tvorba moderních nosných konstrukcí z kamene, zdiva, betonu, kovů, dřeva a plas-

tických hmot. Kritéria statická, výrobní a ekonomická. Studium příkladů z tuzem-ska i zahraničí. Problematika rekonstrukcí a zesilování nosných konstrukcí.

Ateliér I - VIII - Ateliér - Realizační projekt I - IIKonzultace v oblasti konstrukčně statické ve všech ateliérech s hlubším zaměřením

v konstrukčních projektech.

- 42 -

523 - Ústav stavitelství I166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4587tel./fax 24315103

Vedoucí ústavu doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.Sekretá řka ústavu Marie KuncováPedagogi čtí pracovníci doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.

doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.Ing. Jaroslava BabánkováIng. Marie DrobnáIng. Jan HlavínIng. Vladimír JirkaIng. arch. Zbyněk KabelíkIng. Karel SvobodaIng. arch. Milan ŠarapatkaIng. Tomáš Horáček

Externí u čitelé: RNDr. Věra Špottová, CSc.doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc.

Doktorandi presen ční forma Ing. Jiřina StrakováIng. Jana Studihradová

Doktorandi distan ční forma Ing. Jaroslava BabánkováIng. Daniel DamaškaIng. arch. Jan HlavínIng. Vladimír JirkaIng. arch. Zbyněk KabelíkIng. Karel Svoboda

Činnost ústavu je zaměřena na problematiku komplexní konstrukční tvorby staveb,orientovanou na výuku, výzkum, expertní, publikační a projektovou činnost i šířenítechnických informací v architektonické a stavební obci. Pozornost je věnovánaproblémům trvanlivosti a spolehlivosti konstrukcí, příčinám poruch staveb a otáz-kám obnovy staveb.

Pracovníci ústavu zabezpečují výuku předmětů Pozemní stavitelství a Stavební ma-teriály, podílejí se na výuce v ateliérech. Ústav je garantem výuky předmětů Geo-logie a Geodézie.

Ústav se podílí na doktorandském studiu oboru architektura a pozemní stavitelství(školitelé doc. Hanák, doc. Kutnar, doc. Pšenička).

Pozemní stavitelství IPS I, povinný, 1. sem. 2 - 2, klzPř: doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.Cv: Ing. Drobná, Ing. Hlavín, Ing. Studihradová, Ing. Jirkaúvod do studia pozemního stavitelství, konstrukční systémy budov, svislé a vodorov-

né nosné a výplňové konstrukce

- 43 -

Pozemní stavitelství IIPS II, povinný, 2. sem. 2 - 2, z, zkPř: doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.Cv: Ing. Drobná, Ing. Hlavín, Ing. Jirkavertikální komunikace, spodní stavba, podzemí, dřevěné stavby

Pozemní stavitelství IIIPS III, povinný, 3. sem. 2 - 2, klzPř: doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.Cv: Ing. Babánková, Ing. Svoboda, Ing. Jirka, Ing. Strakovázastřešení budov - ploché a sklonité střechy, krytiny, nosné konstrukce střech, klem-

pířské práce, doplňkové konstrukce, řešení podkroví, střešní zahrady, údržba aobnova střech

Pozemní stavitelství IVPS IV, povinný, 4. sem. 2 - 2, z, zkPř: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.Cv: Ing. Babánková, Ing. arch. Kabelík, Ing. arch. Šarapatka, Ing. Horáčekobvodové pláště, výplně otvorů, dělící konstrukce, úpravy povrchů, podlahy, obklady,

podhledy

Pozemní stavitelství VPS V, povinný, 7. sem. 2 - l, klzPř: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.Cv: Ing. arch. Kabelík, Ing. arch. Šarapatka, Ing. Horáčekkonstrukce v parteru, speciální konstrukce zastřešení, industrializované stavební

systémy, výškové budovy, speciální konstrukce, perspektivy rozvoje stavebníchsystémů

Pozemní stavitelství VIPS VI, povinný, 8. sem. 2 - 1, z, zkPř: doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.Cv: Ing. Svoboda, Ing. Jirka, Ing. Strakovázásady navrhování staveb namáhaných vlhkým a mokrým vnitřním prostředím, poru-

chy nosných, výplňových a doplňkových konstrukcí, rekonstrukce budov

Pozemní stavitelství VIIPS VII, povinně volitelný, 9. sem. 2 - 2, klzTéma: Konstrukce a architekturaPř: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.vliv materiálů na způsoby stavění a architektonický výraz, modul v architektonickém

a konstrukčním navrhování, principy tvorby architektonického detailuTéma: Design fasádních konstrukcídoc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.výtvarná a konstrukční problematika řešení fasád, obecné fyzikální požadavky a je-

jich splnění v různých materiálových variantách obvodového pláště

- 44 -

Pozemní stavitelství VIIIPS VIII, povinně volitelný, 10. sem. 2 - 2, klzTéma: Poruchy stavebdoc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.příčiny poruch vybraných objektů a konstrukcí, metody obnovy a rekonstrukcí, analý-

za defektů zvoleného objektu ve cvičení, návrh nápravných opatřeníTéma: Konstrukce v parteruPS VIII, 10. sem. 2 - 2, klzdoc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.interiér města a jeho technické řešení, prvky parteru - řešení detailů, rozbor a příčiny

poruch, nápravná řešení

Stavební materiály IMAT, povinný, 1. sem. 2 - 0, zkIng. Jaroslava Babánkovákeramické stavební prvky, stavební pojiva, omítky, obklady, betony - charakteristika

jednotlivých druhů, dřevo - základní vlastnosti a použití, kovové prvky - druhy,vlastnosti, použití, sklo - druhy, vhodnost použití, izolační materiály

Stavební materiály IISM, volitelný, 10. sem. 1 - 0, klzIng. Jaroslava Babánkováaktualizace vývoje stavebních materiálů a vhodné způsoby jejich aplikace

GeologieGL, povinný, 1. sem. 1 - 0, klzRNDr. Věra Špottová, CSc.vybrané statě z geologie a technické petrografie, horniny jako stavební surovina,

kámen v architektuře, úkoly geologie v územním plánování

GeodézieGD, povinný, 6. sem. 1 - 1, klz + 1 týden praxedoc. Ing. Vladimír Vorel, CSc.základní geodetické pojmy, geodetické přístroje a způsoby použití, měření délek,

měření polohopisu, vytyčování, výškové měření, tachymetrie, zaměřování staveb-ních objektů

- 45 -

524 - Ústav stavitelství II166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4832, 3113204

Vedoucí ústavu doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.Zástupce ved. ústavu doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.Sekretá řka ústavu Eva FrýdlováPedagogi čtí pracovníciTechnická zařízení budov doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.Technická infrastruktura doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. František Medek, CSc.

Ing. Marta Houšková, CSc.Ing. Ilona Koubková

Stavební fyzika Ing. Jan KaňkaIng. František Kulhánek, CSc.

Realizace staveb Ing. Michal PánekIng. Milada Votrubová, CSc.

Ekonomika a management Ing. Petr Hanzal

Stavební právo JUDr. Jan Mareček

Doktorandi presen ční forma Ing. arch. Pavel ChládekIng. arch. Mohammed Hamendi

Doktorandi distan ční forma Ing. Ilona KoubkováIng. arch. Daniel Krejbich

Činnost ústavu je zaměřena na oblasti:Technická zařízení budov - zdravotní technika, vytápěcí technika a vzduchotechnika,

netradiční zdroje energie, elektrotechnika a umělé osvětlení, strojní a komunálnítechnická zařízení.

Technická infrastruktura - systémy inženýrských sítí a rozvodů energií, návaznostijednotlivých staveb a jejich souborů na tyto systémy

Stavební fyzika - tepelná technika budov, akustika, denní a sdružené osvětleníÚstav umožňuje studentům získat nezbytné znalosti pro uplatňování stavebně tech-

nologických a ekonomických hledisek v architektonickém a konstrukčním návrhua pro výběr varianty jeho racionální a ekonomické realizace.

Ústav poskytuje základní orientaci v právu správním, hospodářském a živnosten-ském při podnikání, investování, projektování, územním a stavebně správním ří-zení, státním dohledu a ekologii stavění.

Ústav také zabezpečuje výuku v doktorském studijním programu oboru architekturaa pozemní stavitelství, do činnosti členů ústavu patří také publikační, expertní aprojektová činnost.

- 46 -

TZI I - Technická zařízení budovpovinný: 5. sem. 1 - 2 klzdoc. Ing. Antonín Pokorný, doc. Ing. Václav Bystřickýústřední vytápění budov, vnitřní kanalizace, vodovod a plynovod

TZI II - Technická zařízení budovpovinný: 6 sem. 1 - 1, z, zkdoc. Ing. Antonín Pokorný, doc. Ing. Václav Bystřickývzduchotechnika, silové elektrické rozvody v budově, umělé osvětlení vnitřních pro-

storů

TZI III - Technická infrastrukturapovinný: 7. sem. 2 - 1, z, zkdoc. Ing. František MedekTI a její funkce, odvodnění území, zásobování sídel vodou, plynem, teplem a el.

energií, sdělovací technika, sběr a likvidace tuhého komunálního odpadu - TKO.

TZI IV - Obnovitelné (netradiční) zdroje energiepovinně volitelný: 8. sem. 1 - 1, klzDoc. Ing. František Medeksluneční záření, sluneční energie a architektura, využití energie větru, systémy pro

využití bioplynu

TZI V - Technická zařízení budovpovinně volitelný: 9. sem. 1 - 1, klzdoc. Ing. Václav BystřickýUmělé osvětlení, urbanistická akustika, požární bezpečnost sídel, odstraňování pev-

ného domovního odpadu, domovní a malé ČOV, lokální zdroje vody

TZI VI - Technická zařízení budovpovinně volitelný: 10. sem. 1 - 1, klzdoc. Ing. Antonín Pokornýinstalační sítě, soustřeďování instalací, hygienické buňky, stravovací provozy, verti-

kální doprava v budovách, požární zabezpečení objektů

SF I - Stavební fyzikapovinný: 7. sem. 1 - 1, z, zkIng. František Kulhánek, Ing. Jan Kaňkaoslunění, denní osvětlení, akustika, stavební tepelná technika

SF II - Stavební fyzikapovinně volitelný: 8. sem. 1 - 2, klzIng. František Kulhánek, Ing. Jan Kaňkatepelný odpor, tepelné ztráty, tepelná stabilita místnosti, difúze a kondenzace vodní

páry: návrh denního osvětlení, výpočet akustické imise, návrh dělící konstrukce

- 47 -

Realizace staveb a sídelREA I: povinný: 6. sem. 2 - 0, zkIng. Michal Pánekproblematika stavebně technologického projektování - souběžný návrh konstrukce,

jejího provedení, nasazení potřebných strojů, pomocných konstrukcí a zařízenístaveniště pro jednotlivé konstrukčně výrobní systémy technologických etap po-zemních objektů (zemní práce až dokončovací práce a kompletace)

REA II: povinný: 8. sem. 0 - 2, klzIng. Michal Pánekzapracování stavebně technologických hledisek do projektového řešení objektů vý-

běrem vhodných variant konstrukčně výrobních systémů (řešení spodní a vrchnístavby a jejich vyhodnocení ze stavebně technologických hledisek) - návrh a reali-zace architektonických konstrukcí a detailů a jejich posouzení z hlediska jejichsložitosti provedení a zajištění

REA III: povinný: 9. sem. 1 - 2, klzIng. Michal Pánekužití metodiky stavebně technologického projektování objektů, staveb a urbanistic-

kých souborů se zaměřením na zkracování lhůt projektové a inženýrské přípravy avýstavby, umožnění realizace staveb v návaznosti na čerpání investičních zdrojů

REA IV: povinně volitelný: 10. sem. 2 - 1, klzIng. Michal Pánekprojektově inženýrská činnost architekta jako manažera projektu a podnikatele v

průběhu investičního procesu se zaměřením na zpracování a smluvní zajištění fá-zí dokumentace dle honorářového řádu, výkonu autorského a technického dozoru,řízení investičního procesu s jeho organizačním a právním zajištěním

Ekonomie staveb a sídelEKON I: povinný: 6. sem. 1 - 0, klzIng. Petr Hanzalzákladní pojmy z oblasti stavební ekonomiky, celkové náklady stavby, technicko -

hospodářské ukazatele, kalkulace, cena stavebního díla a projektu

EKON II: povinný: 9. sem. 1 - 1, z, zkdoc. Ing. arch. Karel Maier - 519, Ing. Petr Hanzal - 524vybrané otázky z makroekonomie, problematika urbanistické ekonomie, ekonomická

efektivnost - hospodárnost projektu, zásady měření hospodárnosti, veličiny vstu-pující do propočtu efektivnosti, pojem nákladů - jejich členění, kapitalizace, reálnáhodnota stavby, návratnost, rentabilita.

Předmět prohlubuje poznání o urbanistických procesech z pohledu působení záko-nitostí trhu. Posluchač se seznámí s vlivy ekonomiky na chování investorů, deve-loperů a vlastníků, s principy metod oceňování pozemků a investic do územníhorozvoje a s úlohou veřejného sektoru a veřejných investic v tržní ekonomice. Zís-kané poznatky budou aplikovány na konkrétním projektu.

- 48 -

Organizace a řízeníORG I: povinný: 8. sem. 1 - 1, z, zkIng. Petr Hanzalosvojení základních principů organizace a řízení, interdisciplinární vazby ve staveb-

nictví, organizační struktury a procesy, principy a systém řízení

ORG II: povinně volitelný: 9. sem. 1 - 1, klzIng. Petr Hanzalpodnikání v oblasti aktivit architekta, tvorba podnikatelské strategie, podnikatelský

projekt, feasibility study

Právo obecné a stavebníP I: povinný: 6. sem. 1 - 0, klzJUDr. Jan Marečekprávní řád ČR se zaměřením na problematiku výstavby. Obecné otázky práva a or-

ganizace státní správy a samosprávy. Vybrané otázky práva pracovního, daňové-ho a autorského.

P II: povinný: 10. sem. 1 - 0, zkJUDr. Jan Marečekproblematika územního plánování a stavebního řádu (stavební zákon a jeho prová-

děcí předpisy) a navazující otázky péče o životní prostředí

- 49 -

525 - Ústav po čítačového projektování166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4832, 3113204

Vedoucí ústavu doc. Ing. Václav Kučera, CSc.Sekretá řka ústavu Eva FrýdlováPedagogi čtí pracovníci RNDr. Vojtěch Jákl

Ing. Petr Neřold

Ústav zajišťuje výuku CAD (Computer Aided Design) - využití výpočetní techniky přiarchitektonickém projektování. Součástí ústavu je GAPPA - (Grafický ateliér po-čítačového projektování v architektuře), vybavený osobními počítači a grafickýmiperiferiemi.

Podle potřeby dalších ústavů fakulty probíhá v učebně GAPPA výuka odbornýchpředmětů.

Mimo pravidelnou výuku bude v učebně GAPPA prostor pro individuální práci, před-nostně pro projekční práci studentů.

Na ústavu je vyučován předmět Inženýrské stavby, zaměřený na architekturu do-pravních a jiných inženýrských staveb a na podíl architekta při spolupráci se sta-vebními inženýry.

CAD Ipovinný: 3. sem 1 - 1, klzdoc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. Petr NeřoldZákladní informace pro práci v prostředí Windows NT, organizace informací, mani-

pulace se soubory.Obecný grafický software (AutoCAD R 14 a vyšší), jeho prostředí, systematické vy-

světlení příkazů pro tvorbu 2D modelu, tvorba entit a jejich editace, práce s tex-tem, kótování. Příkazy 3D, tvorba a editace trojrozměrných entit. Tvorba virtuální-ho architektonického modelu a jeho vektorové zobrazení v axonometrii a perspek-tivě. Systematické vysvětlení jednotlivých příkazů a možností produktu, čímž po-stupně vznikne stručný manuál pro individuální práci studentů ve cvičeních.

Ve cvičeních si studenti individuálně procvičují na přednáškách vysvětlené příkazy apoté samostatně zpracovávají jednoduchá grafická zadání.

CAD IIpovinný: 4. sem. 1 - 2, klzdoc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. Petr NeřoldVybraný specializovaný software pro projektování v architektuře a stavebnictví -

(CADKON, jeho moduly, CADKON-K a CADKON-A). Tvorba prostorového modeluarchitektonického objektu, práce se stavebními dílci a s makry zařizovacíchpředmětů a stafáží. Tvorba stavebních výkresů 2D.

Modelování prostorových vztahů s dalším využitím možností metod CAD (vizualiza-ce, rendering). Tvorba rendrovaných a animovaných výstupů, včetně osvětlení asimulace reálných materiálů (3D Studio MAX, resp. VIZ). Práce s perspektivním arastrovým obrazem modelu, zákresy do fotografií stávajícího stavu apod.

Ve cvičeních si studenti individuálně procvičují na přednáškách vysvětlené příkazy apoté samostatně zpracovávají jednoduchá grafická zadání.

- 50 -

CAD IIIpovinně volitelný: 5. sem. 1 - 2, klzdoc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. Petr Neřold + další učiteléDalší prohloubení znalostí grafických i negrafických produktů pro CAD, včetně tabul-

kových procesorů a zásad práce v Internetu. Konkrétní studijní skupiny budou vy-tvořené kolem jednotlivých pedagogů nebo externistů, specializovaných na kon-krétní software. Jednotlivé kroužky budou otevírány podle zájmu studentů a mož-ností vyučujících.

Při cvičeních si studenti postupně osvojí možnosti jednotlivých příkazů a v závěruzpracují komplexní úkol.

CAD IVvolitelný: 8.sem. 1 - 2, klzdoc. Ing. Václav Kučera, CSc. + další učiteléPředmět bude obsahovat v daném okamžiku nejnovější verze příslušných softwarů a

bude vyučován stejnou formou jako CAD III. Tento předmět reflektuje fakt, že gra-fické softwary se inovují v průměru po 2 letech.

Inženýrské stavbyIS: povinně volitelný: 6. sem. 2 - 1, klzdoc. Ing. Václav Kučera, CSc.Městotvorná a krajinotvorná funkce silnic a dálnic, železnic, vodních cest, podzem-

ních staveb, jezů, hrází a přehrad, všech druhů mostů a dalších staveb inženýr-ského charakteru. U každého typu staveb je prezentován krátký historický pře-hled, dále současný stav a tendence pravděpodobného vývoje. Je zdůrazňovánasouvislost architektonického vzhledu s technickými parametry inženýrské stavby as problémy životního prostředí a žádoucí spolupráce architekta se stavebními in-ženýry.

Ve cvičeních dostávají studenti příležitost vyjádřit svůj názor na vybrané inženýrskéstavby architektonickými a výtvarnými prostředky.

- 51 -

526 - Kabinet jazyk ů166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4985pracoviště - v budově Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6, 3. patro

Vedoucí kabinetu Ing. arch. Ludmila CaravanasováSekretá řka kabinetu Marie GajdošováPedagogi čtí pracovníci PhDr. Zdeněk Vyplel

Mgr. Lydie VáňováIng. Zuzana KrýzlováMgr. Božena Pejpková

Kabinet zajišťuje výuku cizích jazyků zejména pro studenty prvního a druhého roční-ku. V rámci povinné a nepovinné výuky jsou nabízeny kursy:

- anglického jazyka (L. Caravanasová, L. Váňová, B. Pejpková)- francouzského a německého jazyka (Z. Krýzlová, Z. Vyplel)

Odborný jazykOJ, povinný: 4. sem. 0 - 2, z, zkCílem výuky je příprava absolventa na požadavky odborné praxe, tedy poskytnout

mu takové znalosti a dovednosti, aby byl ve svém oboru schopen komunikovat vcizím jazyce ústně i písemně. Předpokladem úspěšného absolvování kursu jeznalost jazyka na pokročilé úrovni, která se ověřuje vstupním testem před začát-kem semestru. Pokročilou úrovní se rozumí znalosti nejméně na úrovni úspěšněvykonané maturitní zkoušky (1, 2). Test z cizího jazyka je povinný pro všechnystudenty a probíhá vždy před zápisem do předmětu Odborný jazyk v termínechstanovených Kabinetem jazyků.

Jazyk I - IVJ, volitelný: 1. - 4. sem. 0 - 4, 0 - 2, zKursy různých úrovní a různé délky trvání zaměřené na doplnění a rozšíření jazyko-

vých znalostí studentů. Zápočty některých nepovinných jazykových kursů nahra-zují vstupní test předmětu Odborný jazyk - viz informace na nástěnkách kabinetuna začátku jednotlivých semestrů.

Kursy pro doktorandyVýuka jazyků pro doktorandy probíhá v samostatných kursech nebo formou konzul-

tací. Je zapotřebí, aby všichni doktorandi vyplnili začátkem školního roku přihláš-ku ke studiu jazyků, která je k dispozici na Oddělení pro vědeckovýzkumnou čin-nost FA a zaslali ji co nejdříve na adresu kabinetu.

Veškeré informace týkající se výuky jazyků jsou k dispozici na nástěnkách Kabinetujazyků.

- 52 -

527 - Ústav navrhování I166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 311 99 73

Vedoucí ústavu Ing. arch. Jan BočanSekretá řka ústavu Tamara JedličkováPedagogi čtí pracovníci doc. Ing. arch. Tomáš Brix

Ing. arch. Karel DoubnerIng. arch. Oldřich HájekIng. arch. akad. arch. Milan Honakad. arch. Jan Hladíkakad. arch. Pavel KolíbalIng. arch. David MateáskoIng. arch. Vladislav OslejIng. arch. Veronika Sajnerovádoc. Ing. akad. arch. Alena ŠrámkováIng. arch. Vojtěch VojtěchIng. arch. Jiří WeisserIng. arch. Tomáš Welz, CSc.doc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc.

Výuka architektonického návrhu v devíti vertikálních ateliérech. Kromě toho ústavzajišťuje přednášky a cvičení v předmětu Občanské stavby, jmenovitě stavby ob-chodní a školské a stavby ubytovacího zařízení.

Vertikální ateliéry ústavu staví mladší studenty, kteří se v prvních semestrech učípochopit civilizační a tektonický obsah základních architektonických elementů,vedle jejich starších kolegů. Ti na reálných zadáních testují chápání své vlastníteoretické pozice ve vztahu k architektonickému návrhu i ke světu, jenž tento ná-vrh obklopuje.

Do pedagogického týmu ústavu patří čeští architekti, známí svými projekty a realiza-cemi zde i v zahraničí. Je samozřejmé, že každý člen ústavu pracuje zároveň jakopraktický výkonný architekt a svými zkušenostmi obohacuje svou pedagogickoučinnost.

Významná je i veřejná činnost některých členů ústavu v Obci architektů, Komořečeských architektů.

Akademičtí pracovníci ústavu se podílejí na výuce předmětů "Nauky o stavbách" naústavu navrhování II.

Nauka o stavbách IIObčanské stavby - stavby pro obchodNS II, povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zkIng. arch. Vojtěch VojtěchPřednášky a cvičení jsou součástí bloku NS II, které zajišťuje ústav 518. Mají napo-

moci posluchačům v získání základních znalostí o dispozičně provozních vazbáchtypologických prvků široké škály obchodních staveb a provozů pro jejich navrho-vání.

Občanské stavby - ubytovací zařízení

- 53 -

NS II, povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zkdoc. Ing. akad. arch. Alena ŠrámkováPřednášky jsou součástí bloku NS II, které zajišťuje ústav 518. Mají napomoci po-

sluchačům v získání základních znalostí o dispozičně provozních vazbách typolo-gických prvků škály ubytovacích zařízení a provozů pro jejich navrhování.

Nauka o stavbách IIIObčanské stavby - stavby školskéNS III, povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zkdoc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc.Výuka školských staveb - přednášky a cvičení - garantuje ústav 528 v rámci bloku

nauky o stavbách. Výuka zahrnuje urbanistické, dispozičně provozní a typologickézáklady navrhování školských staveb všech stupňů.

Základy architektonického navrhování I - IIZAN I - IIÚvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby.

Ateliéry I - IXVýuka probíhá formou vertikálních ateliérů 3. - 10. semestru. Ústav zajišťuje výuku v

ateliérech povinných i volitelných v jednotlivých architektonických disciplínách, odurbanistických úkolů, úkolů souboru staveb, architektonických objektů, jejich inte-riérů až po tvorbu designu.

Ateliér - realizační projekt I - IIStudenti realizují svoje architektonické návrhy zpracované v architektonickém atelié-

ru a vytvářejí svůj realizační projekt. Tento projekt průběžně konsultují s pedago-gy, jejichž oborem je navrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby.

Diplomní seminářVolitelný předmět je přípravou na diplomní projekt. Volba zadání, příprava podkladů

a programu otevírá prostor pro úspěšné vypracování diplomové práce.

- 54 -

528 - Ústav navrhování II166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 4855 - 6fax 24354911

Vedoucí ústavu doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.Sekretá řka ústavu Ing. arch. Monika SchnitzerováPedagogi čtí pracovníci doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.

doc. Ing. arch. Eduard SchlegerIng. arch. Miloš FloriánIng. arch. Václav FrydeckýIng. arch. Michal JuhaIng. arch. Lukáš LieslerIng. arch. Jan LímanIng. arch. Jan LoudaIng. arch. Kateřina PostupováIng. arch. Zbyšek StýbloIng. arch. Irena ŠestákováIng. arch. Jan Topinka

Doktorandi distan ční forma Ing. arch. Miloš FloriánIng. arch. Irena Šestáková

Doktorandi presen ční forma Ing. arch. Jan LonhartIng. arch. Pavel Šmelhaus

Ústav zajišťuje přednášky a cvičení předmětu Nauka o stavbách III (NS III) a před-měty ZAN I - II, ateliéry I - VII, ateliér konstrukční I a II, ateliér povinně volitelný,diplomní seminář a diplomní projekt. Ústav se podílí na zajištění doktorandskéhostudia. Kromě výuky se členové ústavu podílí na praktické projektové činnosti, ex-pertní činnosti apod.

Nauka o stavbách III - Občanské stavbyNS III, 2 - 1, z, zkGarant předmětu: doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.Přednášející:doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. (515) - stavby kulturnídoc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc. (528) - stavby zdravotnickédoc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. (528) - stavby sportovnídoc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc. (527) - stavby školskéCvičení vedeakad. arch. Vladimír Soukenka (K)Ing. arch. Irena Šestáková (Z)Ing. arch. Miloš Florián (S)Ing. arch. Václav Frydecký (Z)Ing. arch. Kateřina Postupová (S)Ing. arch. Jitka Zelenková,CSc. (Š)Předmět postihuje v přednáškách vývoj architektury jednotlivých druhů staveb v růz-

ných historických obdobích, především z hledisek urbanistických, provozních a

- 55 -

konstrukčních. Značná pozornost je věnována současné architektonické tvorbětěchto druhů staveb.

Ve cvičeních se posluchači zabývají rozborem uvedených druhů staveb, urbanistic-kým začleněním, provozem, konstrukcí a architektonickým výrazem.

Základy architektonického navrhování (ZAN I - II)Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby.

Ateliéry I - IVAteliér je zaměřen na architektonickou tvorbu různých druhů staveb a souborů sta-

veb. Studenti se seznamují se souvislostmi provozními, funkčními a konstrukční-mi a jejich architektonickým vyjadřováním. Ústav zajišťuje výuku ateliéru archi-tektonického (povinného i volitelného), urbanistického, koncepčního, interiéru adesignu. Práce v ateliérech probíhá společně pro studenty od 3. do 10. semestru.

Ateliér realizační projekt I - IINa podkladě vlastního projektu, vypracovaného v rámci ateliérů I - VII nebo ateliéru

doplňujícího, zpracovává student konstrukční projekt. V průběhu práce konzultujese specialisty nejen stavební část, ale také všechny související profese, tj. statiku,vytápění, vzduchotechniku, el. instalaci, zdravotní instalace atd.

Diplomní seminářV rámci tohoto předmětu, který je volitelný, má student možnost se připravit na di-

plomní práci. Vyučující, ke kterému se přihlásí, mu obvykle zadává téma, jehožzpracováním si student připravuje a třídí různé podkladové materiály, které jsounezbytné jako podklad pro úspěšné vypracování diplomní práce.

Odborné exkurzeV rámci výuky ateliérové tvorby zajišťuje ústav během školního roku 1 - 2 celodenní

odborné exkurze.

- 56 -

529 - Ústav navrhování III166 34 Praha 6, Thákurova 7tel. 2435 3863pracoviště - v budově rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6 - sekretariát - místnost č.

584/A

Vedoucí ústavu doc. Ing. arch. Ladislav LábusSekretá řka ústavu Marta CulkováPedagogi čtí pracovníci Ing. arch. Michal Bartošek

Ing. Michaela Brožová aut. arch.Ing. arch. Zdenka HavelkováIng. arch. Ivan HnízdilIng. arch. Zdeněk JiranIng. akad. arch. Jaroslav KosekIng. arch. Roman Kouckýakad. arch. Petr KovářIng. arch. Vladimír KrátkýIng. Jiří MrázIng. arch. Ivan Plicka, CSc.Ing. arch. Jan SedlákIng. arch. Petr Suske, CSc.Ing. arch. Ivan Vavřík

Externí pracovníci Ing. Václav Malinaakad. arch. David Vávraakad. arch. Michal Šrámek

Ústav vyučuje předměty ateliérové tvorby. Pedagogy ústavu a externími odborníkyjsou rovněž pořádány nepovinné semináře, přednášky a exkurze.

Základy architektonického navrhování I - IIÚvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby.

Ateliér I - VIIIV předmětu Ateliér se studenti učí schopnosti nalézat a tvořit ideu projektu a formu-

lovat ji vlastním návrhem. Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů - společnoudílnou studentů od 3. do 10. semestru. Ústav zajišťuje výuku povinného i povinněvolitelného ateliéru architektonického, urbanistického, interiéru a designu, či kon-cepčního.

Ateliér - realizační projekt I - IIPředmět je zaměřen na výuku schopnosti realizovat vlastní architektonický návrh -

studii zpracovanou v architektonickém ateliéru, prostřednictvím realizačního pro-jektu. Konzultace architektonicko stavební části projektu zajišťuje kromě jednotli-vých vedoucích ateliérů a jejich asistentů - Ing. Jiří Mráz. Konzultace z oboru na-vrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby zajišťují pedagogové ústavu 522,524 a 525.

Diplomní seminář

- 57 -

Volitelný předmět je zaměřen na přípravu podkladů, průzkumů a zastavovacíchpodmínek místa zadání, nebo studium oborové tematiky a získání informací po-třebných pro zpracování diplomní práce.

- 58 -

Celkový p řehled ateliér ů

ústav ateliér - vedoucí

511 doc. Ing. akad. arch. Jiří MojžíšIng. arch. Eva Fantová, CSc.

512 Ing. arch. ak. arch. Beryl Filsaková

514 doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.doc. Ing. akad. arch. Václav GirsaIng. arch. Alexander GjuričIng. arch. Mikoláš VavřínIng. arch. Mikuláš Hulec

515 doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.akad. arch. Vladimír Soukenka

516 Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.doc. Ing. arch. Tomáš ŠenbergerIng. arch. Petr Dostál M. ARCH.

517 doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.

518 doc. Ing. arch. Jan ŠtípekIng. akad. arch. Daniela FenclováIng. akad. arch. Antonín Jeníčekakad. arch. Michal Brix

519 doc. Ing. arch. Miroslav Bašedoc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc.doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.doc. Ing. arch. Luboš Doutlík, CSc.doc. Ing. arch. Karel Marhold, CSc.Ing. arch. Ivan Kaplandoc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.

527 Ing.arch. Jan Bočandoc. Ing. arch. Tomáš BrixIng. arch. Karel DoubnerIng. arch. Oldřich HájekIng. arch. akad. arch. Milan Hondoc. Ing. akad. arch. Alena ŠrámkováIng. arch. Vojtěch VojtěchIng. arch. Tomáš Welz, CSc.doc. Ing. arch. Jitka Zelenková,CSc.

- 59 -

528 doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.doc. Ing. arch. Eduard SchlegerIng. arch. Jan LímanIng. arch. Jan Louda, Ing. arch. Zdeněk Stýblo

529 doc. Ing. arch. Ladislav Lábusakad. arch. Petr KovářIng. arch. Vladimír KrátkýIng. arch. Ivan Plicka, CSc.Ing. arch. Jan SedlákIng. arch. Petr Suske, CSc.Ing. arch. Ivan VavříkIng. arch. Roman Koucký

- 60 -

Informace o t ělesné výchov ě na fakult ě architektury

Tělesná výchova na fakultě architektury je organizována jako dobrovolná (není pod-míněna udělováním zápočtu). Studenti se mohou přihlásit podle zájmu a podlečasových možností do výběrových oddílů 1. - 3. ročníku stavební fakulty (cvičebníblok: úterý dopoledne a středa odpoledne - 1. ročník, středa dopoledne - 3. ročníka čtvrtek dopoledne - 2. ročník).

Z organizačních a ekonomických důvodů je požadována pravidelná docházka dohodin tělesné výchovy (asi 75 %).

Tělesnou výchovu a sport zabezpečuje katedra tělesné výchovy fakulty stavební:Vedoucí katedry: Doc. Dr. Jiří Drnek B 579Zástupce vedoucího: odb. as. Jiří Maršál B 519Tajemnice katedry: odb. as. Alena Strnadová B 577Sekretariát katedry B 577

Pro školní rok 1999/2000 jsou vypsány tyto výběrové oddíly:- aerobik (stepaerobik, strečink - ženy)- atletika (m, ž)- basketbal (m, ž)- házená (m)- fotbal (m)- kanoistika (m, ž) - podmínkou je splnění zvláštní plavecké zkoušky- kondiční kulturistika (m)- orientační běh (m, ž)- plavání (m, ž)- tenis (m, ž)- stolní tenis (m, ž)- volejbal (m, ž)- softbal- squash- kondiční běh

Posluchači všech ročníků fakulty architektury, kteří mají zájem o tělesnou výchovuse přihlásí na sekretariátu KTV u tajemnice KTV (budova B, 5. patro, č. dv. 577) vkonzultačních hodinách v úterý a ve čtvrtek 13. 00 - 14. 00 hod. od 30. 9. 1999.Studenti fakulty architektury se mohou zúčastňovat také volitelné výuky TV, kteráje vypisována KTV - viz informace na nástěnkách katedry na začátku jednotlivýchsemestrů.

Rekreační těl. výchova a výkonnostní sport jsou organizovány také ve Vysokoškol-ské tělovýchovné jednotě stavební fakulty (VŠTJ). Přehled sportovních oddílů jena nástěnce v 5. poschodí vedle B 577, podrobnější informace lze získat v se-kretariátu VŠTJ, který je umístěn v 6. poschodí v místnosti B 688, tel. 2435 3741.

- 61 -

Knihovny

Ústřední knihovnaÚstřední knihovna Fakulty stavební a Fakulty architektury zabezpečuje následující

služby:- výpůjční služby pro fakultu stavební i fakultu architektury (absenční i prezenční)- referenční služby- konzultační služby- rešeršní služby pouze z vlastních zdrojůReprografické služby knihovna neposkytuje.Fond zahrnuje české i zahraniční odborné monografie, společensko - vědní literatu-

ru, skripta, normy, učební pomůcky, odborné časopisy, videokazety, odborné da-tabáze na CD ROM.

Pravidla výpůjčního procesu se řídí platným knihovním a výpůjčním řádem.Knihovna je otevřena: Po 8,00 - 17,00

Út, St 8,00 - 15,30Čt 8,00 - 17,00Pá 8,00 - 13,00

Studenti obou fakult mohou využívat i služeb čítárny časopisů, která má stejnou ote-vírací dobu a je součástí Ústřední knihovny.

Knihovna p ři ústavu 513Knihovna při ústavu 513 vedená mgr. Blankou Kynčlovou je specializována na lite-

raturu k dějinám architektury a umění. Jejím základem jsou především knihovnypředchůdců fakulty architektury, fond je průběžně doplňován. Studium je presenč-ní. Knihovna je otevřena: pondělí až čtvrtek: 8,00 - 11,00; pátek: 8,00 - 10,30.

Fakulta architektury je dále vybavena informačním centrem, které vede Ing. arch.Vladislav Marek, CSc. Informační centrum je vybaveno časopisy, odbornou lite-raturou a dalšími pedagogickými pomůckami a slouží pro ústavy a ateliéry a krychlým a aktuálním informacím.

- 62 -

Harmonogram akademického roku 1999 - 2000

zápis do I. stupně 28. června 1999kontrola studia 30.srpna - 10.září 1999státní bakalářské zkoušky (SBZ) říjen 1999zápis do II. stupně 10. září 1999 v 8,30 hodkontrola splněných kreditů 13. září - 16. září 1999zápis na diplom (ZS) 20. září - 22. září 1999zápis do ateliérů (ZS) 13. září - 24. září 1999(přihlašovací archy - 13. p.)zápis do povinných a povinně volitelných předmětů (ZS) 13.září - 24.září 1999

zimní semestr (ZS) - 14 týdn ů 27. září 1999 - 14. ledna 2000zimní prázdniny 20. prosince 1999 - 2. ledna 2000odevzdání ateliérových prací (ZS) 24. ledna 2000 do 12. 00 hodinvýstava ateliérových prací 24. ledna - 4. února 2000(přijímací zkoušky 24. ledna - 4. února 2000)zahájení diplomových prací (ZS) 27. září 1999odevzdání diplomových prací (ZS) 14. ledna 2000 do 12. 00 hodinobhajoba diplomových prací (ZS) 15. února 2000výstava diplomových prací (ZS) - atrium 17. února - 25. února 2000

zimní zkouškové období* - 6 týdn ů 17. ledna - 25. února 2000zápis do ateliérů (LS) 14.února - 25. února 2000(přihlašovací archy - 13. p.)zápis do povinných a povinně volitelných předmětů (LS) 14.února - 25. února 2000zápis na diplom (LS) do 24.února 2000

letní semestr (LS) - 14 týdn ů 28. února - 2. června 2000odevzdání ateliérových prací (LS) 12. června 2000 do 12.00 hod.výstava ateliérových prací 12. června - 23. června 2000zahájení diplomových prací (LS) 28. února 2000odevzdání diplomových prací (LS) 2. června 2000 do 12. 00 hodinobhajoba diplomových prací (LS) 19. června 2000výstava diplomových prací (LS) - atrium 20. června - 29. června 2000

letní zkouškové období* - 6 týdn ů 5. června - 30. června 20004. září - 15. září 2000

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY (SZZ)do 11. října 1999 budou na ústavech 513, 518 a 523 vyvěšeny termíny SZZ pro zimní se-

mestr 1999 - 2000do 6. března 2000 budou na ústavech 513, 518 a 523 vyvěšeny termíny SZZ pro letní se-

mestr 1999 - 2000

* zkoušky mohou být vypsány i v průběhu semestru

- 63 -

Studijní plán FA ČVUT 1999 / 2000Magisterské studium

název předmětu počet hodin / počet kreditů: přednáška - ateliér, cvičení, seminářzkratka ústav zk = zkouška, klz = klasifikovaný zápočet, z = zápočet

povinné předměty 0-0povinně volitelné předměty 0-0´volitelné předměty 0-0´

semestr 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

POVINNÉ A POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY:

Základy arch. navrhování I-II 0-4 0-4 - - - - - - - -ZAN - klz klzAteliér I-VIII - - 0-10/8 0-10 0-10/8 0-4´ 0-12 0-12 0-4´ 0-12AT - klz klz klz klz´ klz klz klz´ klzAteliér - realizační projekt I-II - - - - - 0-8/6 - - 0-8 -AT-P - klz klzDiplomní seminář - - - - - - - - - 0-4´DS- klz´

Filosofie I-IV - 2-0 2-0 - 0-1´ - - - - 0-2´F 512 z zk z´ z´Sociologie a psychologie I-II 2-0 - - - - - 1-1´ - - -SOC 512 zk klz´Ekologie I-II - - - - - - - 2-0 2-0´ -EKOL 519 zk zk´Dějiny umění I-IV - 2-0 2-0 2-0 2-0´ - - - - -DUM 513 z zk zk zk´

Architektonická kompozice I-II 2-1 - - - - - - 2-1´ - -AK 512 z,zk klz´

Dějiny architektury I-VI - 2-1 2-1 2-1 2-1/2 2-0 0-2´ - - -DA513 z,zk z,zk z,zk z,zk zk klz´Teor.arch. a estetika I-II - - - - - - - - 2-0 2-1´TA512 zk z,zk´

Základy nauky o stavbách 2-1/2 - - - - - - - -ZNS 518 zNauka o stavbách I-IV 2-1 2-1 2-1 2-1 - - - - - -NS 515,517,518,527,528 z,zk z,zk z,zk z,zkVenkovské stavby a sídla I-II - - - - 1-1 - - - 2-1´ -VS517, 519 z,zk klz´Inženýrské stavby - - - - - 2-1´ - - - -IS 525 klz´Současná arch.tvorba - - - - - - - - - 2-0´SAT 512 klz´Renovace a péče o památky I-III - - - 2-1 - 2-1´ 1-2´ - -RP514 z,zk klz´ klz´ -Lidová architektura - - - - - 2-0´ - - -LA 513 klz´Historické stavby a sídla I-II - - - - - - 2-1´ - - 2-1´HS513 klz´ klz´Interiér, výstavnictví, design I-IV - - - - 2-1 - 2-1´ 1-3´ - 2-1´I 515 z,zk z,zk´ klz´ klz

- 64 -

semestr 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Základy urbanismu a ekologie 1-1 - - - - - - - - -ZUE 519 klzDějiny urbanismu I-II - 2-1 - - - - - - - 2-1´DUR 519 z,zk klz´Urbanistická kompozice I-II - - - 1-1 - - - 1-1´ - -UK519 z,zk klz´Urbanismus I- IV - - 2-1 - 2-1 1-2´ 2-0´ - - -U 519 z,zk z,zk z,zk´ zk´Územní plánování I-V - - - - - 2-0 2-0´ 1-1´ 1-1´ 1-1´UP519 zk zk´ klz´ klz´ klz´Tvorba krajiny a zahrad I-IV - - - - - - 2-1 2-1´ 2-1´ 2-0´TKZ 519 z,zk klz´ klz´ klz´

Výtvarná tvorba I-IX 0-3/2 0-2 0-2 0-2 0-2 0-2 - 0-2´ 0-3´ 0-2´VT 511 klz klz klz klz klz klz klz´ klz´ klz´Model.a zobraz. techniky I-III - 0-2 - - - 0-3´ 0-2´ - - -MZT 516 klz klz´ klz´

Deskriptivní geometrie I-II 2-2/3 2-2/3 - - - - - - - -DG 521 klz z,zkCAD I-III - - 1-1/1 1-2/1 1-2´ - - - - -CAD 521,525 klz klz klz´Geodezie - - - - - 1-1+ týden praxe - -GD 523 klzMatematika I-II 2-2/3 2-2/3 - - - - - - - -M 521 klz z,zkStatika I-II - - 2-2/3 2-2 - - - - - -ST 521 klz z,zkNosné konstrukce I-V - - - - 2-2/3 2-2/3 2-1´ 1-1´ 1-1´ -NK522 z,zk z,zk klz´ klz´ klz´Geologie 1-0 - - - - - - - - -GL523 klz

Stavební materiály 2-0 - - - - - - - - -MAT 523 zkPozemní stavitelství I-VIII 2-2/3 2-2/3 2-2/3 2-2/3 - - 2-1 2-1 2-2´ 2-2´PS 523 klz z,zk klz z,zk klz z,zk klz´ klz´TZB a infrastruktura měst I-VI - - - - 1-2/2 1-1 2-1 1-1´ 1-1´ 1-1´TZI 524 klz z,zk z,zk klz´ klz´ klz´Stavební fyzika I-II - - - - - - 1-1 1-2´ - -SF 524 z,zk klz´Realizace staveb a sídel I-IV - - - - - 2-0 - 0-2 1-2 2-1´REA 524 zk klz klz klz´Organizace a řízení I-II - - - - - - - 1-1 1-1´ -ORG 524 z,zk klz´Ekonomie staveb a sídel I-III - - - - - 1-0 - - 1-1 2-0´EKON 524,519 klz z,zk zk´Právo obecné a stavební I-II - - - - - 1-0 - - - 1-0P 524 klz zkOdborný jazyk - - - 0-2/0 - - - - -OJ526 z,zkKreslířská praxe - 1 týden - - - - - - -KP511 zOdborná praxe - - - - - 400 hod - - - 600 hodOP -

- 65 -

semestr 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY:

Výtvarná tvorba 0-2´ - - - - - - - - -VT511 klz´Jazyk I-IV 0-4´ 0-4´ 0-4´ 0-2´ - - - - - -J 526 z´ z´ z´ z´Tělesná výchova 0-2´ 0-2´1týden 1týden 0-2´ 0-2´ - - - -TVFSv z´ z´ z´ z´ z´ z´Současná arch. tvorba 2-0´ 2-0´ 2-0´ 2-0´ 2-0´ 2-0´ 2-0´ 2-0´ 2-0´ -SAT 512 z´ z´ z´ z´ z´ z´ z´ z´ z´Matematika III-IV 0-2´ 0-2´ - - - - - - - -M 521Deskriptivní geometrie III 0-2´ - - - - - - - - -DG 521CAD IV - - - - - - - 1-2´ - -CAD 525 klz´Stavební materiály II - - - - - - - - - 1-0´SM 523 klz´Exkurze - - - - - 5 dnů - 5 dnů - -EX 513,515,517,518,519,527,528,529 z´ z´

Počet hodin týdn ě

Celkem - povinné předměty 18-17 16-17 15-20 12-23 12-21 12-14 7-16 5-16 4-11 1-12381 celkem -269 35 33 35 35 33 26 23 21 15 13

- povinně volitelné předměty - - - - 3-3 5-10 13-9 11-15 12-15 20-17celkem -134 - - - - 6 15 22 26 27 37

- součet prům. hodnoty 35 33 35 35 36 33,5 34 34 28,5 31,5- celkem -403 37 37 33 35 39 41 45 47 42 50- počet kreditů 30 30 30 30 28/34 22/3823/45 21/45 15/42 13/50-volitelné předměty 0-12´ 0-8´ 0-4´ 0-2´ 0-2´ 0-2´ 0-0´ 1-2´ 0-0´ 1-0´celkem (bez SAT) -34 12´ 8´ 4´ 2´ 2´ 2´ 0´ 3´ 0´ 1´

Povinné předměty:Počet zkoušek 4 6 5 7 6 5 3 3 2 1Počet zápočtů / klas. záp. 3/7 9/3 3/5 6/3 6/3 2/5 3/2 2/2 1/2 0/1

- 66 -

Legenda:

Obecné názvy předmětů studijního plánu 1999/2000 označují tyto konkrétní předměty.Ekologie I-II Ekologie, 519

Sociální ekologie, 519Nauka o stavbách I-IV Bytové stavby, 518

Občanské stavby I-III, 518, 527,528, 515Průmyslové stavby, 517

Venkovské stavby a sídla I 517Venkovské stavby a sídla II 519Renovace a péče o pam. I-III Renovace a péče o památky514 Historické konstrukce a materiály

Zaměření a analýza historických stavebInteriér, výstavnictví, design I-IV Interiér, výstavnictví, design I515 Historie interiéru

Design nábytkuMultimediální tvorba

Urbanismus I-IV Technika stavby měst519 Sídla a jejich regenerace

Urbanistické souboryUrbanistické plánování regionů

Územní plánování I-V Územní plánování519 Geografické aspekty

Prostorové a strategické plánování I-IIGeografické informační systémy

Tvorba krajiny a zahrad I-IV Tvorba krajiny a zahrad I519 Dendrologie

Krajinářské projektováníVývoj a současnost zahradního umění

Nosné konstrukce I-V Betonové a zděné konstrukce522 Kovové a dřevěné konstrukce

Zakládání stavebNosné konstrukceVybrané statě z nosných konstrukcí

Pozemní stavitelství I-VIII Pozemní stavitelství I-VI523 Konstrukce a architektura nebo Design fasádních konstrukcí

Poruchy staveb nebo Konstrukce parteruTZB a infrastruktura měst I-VI Technické zařízení budov a infrastruktura měst I-II524 Technická infrastruktura

Obnovitelné (netradiční) zdroje energieTechnické zařízení budov

Ekonomie staveb a sídel I-III Ekonomie staveb a sídel I, 524524, 519 Ekon II. 524 + 519

Ekon III. - Bytová politika 519

- 67 -

Poznámky:

1) Jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při standardní době studia adoporučeném časovém plánu studi

v akademickém roce za 28 týdnů výuky - 60 kreditův semestru za 14 týdnů výuky - 30 kreditůV prvním bloku studia je nutné získat 180 kreditů, ve druhém bloku 120 kreditů.Minimální počet kreditů, kontrolovaný před zahájením akademického roku a nutný pro pokračování

ve studiu je:20 kreditů za první akademický rok studia (2 semestry)30 kreditů za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední dva semestry, kdy

student je studentem ze zákona15 kreditů za každý další akademický rok studia, pokud část akademického roku nebyl student stu-

dentem ze zákonaJeden kredit odpovídá jedné hodině absolvovaných povinných a povinně volitelných předmětů studij-

ního plánu, pokud není uvedeno jinak.

2) Studijní plán naznačuje doporučené pořadí předmětů v rámci I. a II. bloku. Z důvodu obsahovénávaznosti předmětů může být vyučujícím stanoven požadavek dílčích posloupností v absolvová-ní předmětů.

3) Povinný ateliér - Ateliér I-III, V, VI a VIII umožňuje volbu zadání ve stanoveném omezení.V I.bloku je nutné absolvovat minimálně 2 povinné architektonické ateliéry, z toho jeden na téma

bytové a druhý občanské stavby.Ve II.bloku - ke státní závěrečné zkoušce je nutné během celého studia absolvovat minimálně 3 po-

vinné ateliéry architektonické, z toho, kromě témat předepsaných pro I. stupeň, jeden na témadispozičně náročného stavebního komplexu resp. souboru (odpovídajícího klasifikaci IV. a V. ho-norářové zóny HŘ ČKA), 1 urbanistický a 1 interiéru a disignu.

Ateliéry se zapisují jako ateliér architektonický, urbanistický resp. interiéru a designu, nebo volitelný.Tématické zaměření architektonického ateliéru se uvádí do indexu při zápisu do příslušného bloku

tímto způsobem.I. blok AT I Ateliér architektonický - bytové stavby

AT II Ateliér architektonický - občanské stavbyAT III Pokud bude studentem zvolen jako architektonický, může být

zapsán buď jako Ateliér architektonický - soubor staveb,nebo bez tématického zaměření.

II. blok AT V, VI, VIII Ateliér se zapisuje podle požadavků učebního plánu a volbyAteliéru III v I. stupni studia. Pokud nebyl v I. stupni absolvován

Ate- liér architektonický - soubor staveb, bude zapsán jako ateliér V.Ateli- ér urbanistický a Ateliér interiéru designu se mohou zapsat ja-ko Ateli- ér III, V, VI nebo VIII.

4) Volitelný ateliér - Ateliér IV a VII umožňuje širší volbu zadání než povinný ateliér, např. jako ateliérkoncepční (teorie architektury), ateliér zahradní architektury, ateliér interiéru a designu, výstavy veSPIRITU, nebo realizační ateliér, resp. zpracování průzkumů pro urbanistický ateliér.

5) Odborná praxe může být absolvována v projekci, na stavbě, nebo v dílnách stavebních profesí(truhlářství, zámečnictví atd.).

6) Před zápisem do předmětu Odborný jazyk je pro všechny studenty povinný test z cizího jazykav termínech stanovených Kabinetem jazyků.

- 68 -

Doktorské studium 1999/2000

Povinné p ředměty - u čební plánspolečné pro všechny čtyři obory - výuka probíhá v zimním a letním semestru dle

rozpisu.Metodologie výzkumu - metodika v ědecké práce garant: Ladislav Tondl -zimní.semestr. 2 hod/týden AV ČR

Ing. arch. M. HauserováFilosofie a sociologie garant: PhDr. O. Ševčíkzimní semestr 2 hod/týdenOtázky teorie a d ějin architektury garant: Prof. K. Kibicletní semestr 2 hod/týdenEkologie garant: Ing. I. Dejmalletní semestr 2 hod/týdenJazyky (angličtina, francouzština, němčina, ruština) garant: Ing. arch. L. Cara-

vanasová

pro jednotlivé obory

Teorie architektonické tvorby:

Teorie architektury garant: Doc. P. Urlichzimní semestr 2 hod/týdenTeorie a d ějiny urbanismu garant: Doc. M. Hexnerletní semestr 2 hod/týden

Urbanismus a územní plánování:

Teorie a d ějiny urbanismu garant: Doc. M. Hexnerletní semestr 2 hod/týdenStavba m ěst garant: Doc. J. Mužíkzimní semestr 2 hod/týden

Dějiny architektury a rekonstrukce památek:

Dějiny architektury garant: Doc. J. Škabradazimní semestr 2 hod/týdenOchrana památek I. garant: Doc. B. Fantaletní semestr 2 hod/týden

Architektura a pozemní stavitelství:

Inženýrská informatika garant:letní semestr 2 hod/týdenStavební fyzika garant: Doc. V. Bystřickýzimní semestr 2 hod/týden

- 69 -

Povinné p ředměty doktorského studia FA ČVUTV rámci prvního roku studia, ukončené řádnou zkouškou.

Metodologie v ědy, metodika v ědecké práceGarant: Prof. Ing. Ladislav Tondl, Ing. arch. Milena HauserováPočet hodin: 28/ 2 hod. / týden/ l semestr / přednášky + konzultace

Kurs pokrývá tři oblasti:1. Úvod do filosofie vědy2. Metodologie výzkumu, především empirického3. Praktické informace pro práci s literární dokumentací a k vlastnímu sepsání di-sertace

Obsahem prvé části je stručné seznámení se základními problémy vědeckých metodpoznání, funkcemi moderní vědy, typy vědeckých zákonů, druhy vysvětlení, explo-rativním vs. konfirmativním výzkumem, úlohou hypotéz, definicemi pojmů, vzta-hem teorie a empirického výzkumu. Druhá část zavádí doktorandy do konkrétnívýzkumné problematiky: druhy experimentálního designu, vědecké pozorování,adekvátní formulace vědecké otázky a dílčích hypotéz, dotazníkové metody, zá-klady statistického zpracování empirických dat. Třetí oblast seznamuje se způso-bem práce s literaturou, typickým členěním výzkumné zprávy, správnou citacípramenů.

Forma studia: 4 - 5 společných konzultací, přednášek za semestr, vždy k uvedenýmtématům formou krátké iniciace do problémů a následné diskuse. Individuálníkonzultace k jednotlivým tématům.

Forma zkoušky: a)písemná část, vymezení pojmů z metodologie v pracích dokto-randů (zpracovává samostatně každý doktorand) b) ústní část po dohodě s vyu-čujícím

Literatura:Čížek s kol.: Filosofie, metodologie a věda. 1970 PrahaMewart: Úvod do metodologie vědyBlahuš: Čelechovský: Skripta

Filosofie a sociologieGarant: PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.Počet hodin: 28 / 2hod. / týden/ semestr / přednášky + konzultace

Sociální a kulturní vývoj evropské společnosti od 17. století po současnost a jehovazby na vývoj architektury.

Stručný obsah předmětu:Zrod moderní vědy a nového obrazu světa: osvícenství a projekt moderní doby, od

tradiční stavovské, feudální společnosti k moderní občanské společnosti, novodo-bá společnost a změny v její sociální skladbě, 19. století - první fáze industrializ-mu, růst horizontální i vertikální mobility obyvatelstva, populační vzestup a kon-centrace přírůstku obyvatelstva do měst (krize a typologie přestavby měst): zá-kladní typologie staveb industriální společnosti 19. století:

1) stavby petrifikující národní a sociální identitu novodobých národních států (parla-menty, burzy, národní muzea, divadla ad.)

2) inženýrské stavby - továrny, komunikační sítě (nádraží, železnice)

- 70 -

Technické inovace - filosofická a sociologická sebereflexe industriální společnosti19. století (pozdní německé osvícenectví, Marx, Nietzsche, pozitivismus atd.) 1.světová válka a krize občanské společnosti - dovršení programu moderny - filoso-fické a sociologické diagnózy vývoje 20. století (industriální a postindustriální věk,moderna a postmoderna, informační společnost).

Otázky teorie a d ějin architekturyGarant: Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.Počet hodin: 28 /2 hod. /týden /l semestr/ přednášky

Stručný obsah předmětu:Doktorandský kurs, běh přednášek, je koncipován jako soubor problémových okru-

hů, jakýchsi hloubkových sond do problému interpretace dějin architektury a urba-nismu na konci dvacátého století. Odráží se v něm tedy na jedné straně vysvětle-ní definice pojmů tak, jak změnily mnohdy svůj význam, na druhé pak zobecněníněkterých zásadních pohledů na architekturu v průběhu staletí.

1) Pojmy v architektuře a urbanismu - teoretický základ. Výklad tektoniky, stereoto-mie atp.

2) Klasičnost v historii architektury a urbanismu3) Historické slohy a jejich možné interpretace4) Řád jako výraz jistoty versus manýristická iluze na pozadí historických slohů (ro-

mánský sloh vs. gotika, renesance vs. manýrismus, barokní iluze)5) Slohové návraty a jejich specifičnost v industriálním věku věk osvícenství a seku-

larizace společnosti6) Urbanistické koncepce na pozadí velkých politických proměn 19. století, sociální

utopie vs. přestavba velkoměst7) Abstrakce v architektuře jako první odmítnutí historických odkazů. Důsledky.8) Modernismus jako doktrína dvacátého století. Pozdní modernismus9) Konec osvícenství a postmoderní východiskaLiteratura:Michal Raeburn a kol.: Dějiny architektury, Odeon/Praha 1993 a ostatní kapitoly z

dějin z různých publikací (K. Frampton, M. Tafuri, Ch. Jencks.)

EkologieGarant: Ing. Ivan Dejmal, CSc.Počet hodin: 28/ 2 hod. /týden/ l semestr/ přednášky + konzultace

Stručný obsah předmětu: presentace, ekologické teorie a její praktické aplikace jakonezbytné součásti myšlení a práce v oboru

Základní tématické okruhy:1) Ekologie jako globální problém - filosofický pohled, teorie atd.2) Vybrané kapitoly z problematiky krajinné ekologie3) Legislativa a její praktická aplikace v ČR, ES atd.

- 71 -

Teorie architekturyGarant: Doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.Počet hodin: 28/ 2 hod. týdně/ l semestr/ přednášky + konzultace

Náplň předmětu pro postgraduanty posiluje vědomí interpretace a schopnosti reál-ného zdůvodnění analýzy a kritiky architektonického díla.

Od teoretiků 20. století k hlubšímu pochopení pojmů svázaných s architekturou jakonapříklad ideologie, ikonologie, abstrakce atp.... Postgraduanti se seznámí hlub-ším způsobem s teoretickou literaturou ve světě a jejím hodnocení.

Stručný obsah předmětu:1. Úvod, iniciace do problému, pojem teorie a jeho možná interpretace, rozdělení2. Teoretikové současné architektury, positivismus modernismu, Giedionova kon-

cepce, funkcionalismus a problém historie, standard jako ideál produktivismu3. R. Venturi a kontradiční pojetí architektury, otřesení mýtu funkcionalistických pa-

radigmat, odmítnutí ideologisace v architektuře4. Semiologie v architektuře, problém jazyka, mluva a symbolika. Charles Jencks,

sdělnost a konformita, dvojí kódování.5. Fenomenologie a její interpretace v architektuře, K. Lynch a obraz města, mentál-

ní mapy, Ch. N. Schulz a problém existence, žitý a abstraktní prostor6. Italská škola interpretace moderní architektury na pozadí sociálních pohybů ve

společnosti, L. Benevolo a M. Tafuri. Marxistická východiska7. Postmodernismus jako historický pojem, Lyotardova koncepce umění jako zboží,

souvislost konce industriální epochy a informatiky, úloha medií, pojmy - fragment,citace, archetyp

8. Dekonstruktivismus, princip dekomposice, dekonstrukce logu, zboření mýtu logo-centrismu, výchozí filosofie Husserla a Heideggera

9. Renesance abstraktního jazyka v současné architektuře, rozdíl mezi revival (retro)pojetím a soudobou interpretací funkcionalistické estetiky, dematerialisace a exp-lose bílé barvy.

10. Ideologie v architektuře, architektura jako nezbytný prvek presentace systému,representativnost, symbolika, alegorie, metafora, ideologie jako koherentní před-stava kompletního světa

Teorie a d ějiny urbanismuGarant: Doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.Počet hodin:28/ 2 hod. / týden / l semestr přednášky + konzultace

Cíl předmětu: Posílit vědomí a znalosti historické zkušenosti a teoretických základůurbanistické tvorby.

Obsah předmětu1) Vybrané kapitoly vývoje urbanismu: 20. století: eroze a renesance urbanistické

formy v evropské stavbě měst. Vývoj prostorového utváření obytných souborů po2. svět. válce

2) Urbanistická historiografie vybraných českých měst3) Urbanistický vývoj Prahy4) Člověk a prostor - vybrané kapitoly urbanistické kompozice5) Teorie města - od historie k aktuální problematice

- 72 -

Stavba m ěstGarant: Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.Počet hodin: 28/ 2 hod. / týden/ l semestr přednášky + konzultace

Cíle předmětu: Postihnout aktuální problémy současné stavby měst.Obsah předmětu1) Aktuální otázky teorie dopravy2) Vybrané kapitoly městského inženýrství3) Městská centra (ČR, cizina) - stav a řešení problematiky4) Praktické problémy památkové péče a ochrany v urbanismu5) Urbanismus velkých rozvojových ploch (zahraniční zkušenost a naše aktuální

problematika)6) Regenerace výrobních ploch ve městech7) Město a životní prostředí8) Aktuální problematika urbanismu venkovských sídel9) Vybraná témata k doplnění bloku dle struktury posluchačů

Dějiny architekturyGaranti: Doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc., Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr / přednášky. Konzultační semináře podle

dohody + exkurze

Stručný obsah předmětu:Smyslem předmětu je1. sjednotit úroveň vědomostí a metodologického přístupu u doktorandů s různou

předcházející odbornou výchovou,2. zorientovat se v aktuálních problémech a možnostech badatelské a dokumentační

práce a3. vést ke schopnosti samostatné práce nad zvolenými tématy. V předmětu se tedy

nebudou znovu přednášet základní faktografické vědomosti, zejména pokud jsouuvedeny v dosažitelné literatuře. Ta by měla být vysvětlena způsobem, umožňujícídoplňující studium, takže pro některé ze studentů bude předmět dosti náročný nadomácí přípravu. Důležité budou konzultační semináře, na nichž se budou probí-rat aktuální výsledky výzkumné práce učitelů, přizvaných externistů i doktorandů.

Témata přednášek:1) Cíl a metoda vědecké práce v oboru,2) Metody dějepisu umění - historický pohled,3) Místo a úkoly studia dějin architektury v současném dějepisu umění (T. V., první

přednáška společná s předmětem OP I),4) Architektura - umělecké dílo a projev hmotné kultury,5) Stavební dílo a jeho historicko - urbanistický kontext,6) Užitková funkce stavebního díla, funkční typ, jeho zrání a proměny,7) Historická urbanistická struktura,8) Specifické stránky studia lidové architektury (J. Š.),9) Problematika slohu,10) Architekt stavebník, stavitel,11) Stavební dílo minulosti ve svých mladších stavebních proměnách,12) Díla nerealizovaná a zaniklá,13) Východiska, možnosti a meze ideové rekonstrukce (P. Ch.),

- 73 -

14) Architektonické dílo minulosti v zrcadle umělecko - historického a památkovéhohodnocení.

Ochrana památek I.Garant: Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr přednášky + konzultace nad projekty +

exkurze

Stručný obsah předmětu:Cílem výuky je poskytnout aktivní orientaci v celkové šíři problematiky ochrany sta-

vebních památek, počínaje historií teoretických názorů a konče praktickým průbě-hem obnovy - t. j. od přípravy a projektu přes provádění až k hodnocení opravy aúpravy objektu. Aktuální smysl výuky spočívá v tříbení názoru na soudobý etický ametodický přístup zásahu do autencity historických staveb. Předmět má meziobo-rový charakter, proto je výuka zajišťována s účastí více vyučujících. Posluchač byměl mít v závěru výuky jednak přehled o vývoji společenského vztahu k památ-kám u nás i v zahraničí a měl by dokázat stanovit zásady přístupu k průzkumovéa projektové přípravě opravy a úpravy historické stavby. Výsledkem studia byměla být rovněž schopnost posoudit správnost zásahu do stavební památky podleprojektové dokumentace i provedené realizace.

Témata přednášek:1. Úvod do studia, seznámení s programem předmětu, poznámky k teorii a praxi

ochrany stavebních památek (B. F.),2. Architektonické dílo minulosti a přítomnosti z hlediska filosofie umění,3. Stavebně - historický průzkum z hlediska vnitřní struktury stavební památky (T.

V.),4. Dějiny památkové péče,5. Uplatnění zásad památkové péče v praxi (na příkladu díla Kamila Hilberta),6. Techniky průzkumu stavebních památek,7. Druhy poruch konstrukcí stavebních památek (B. F.),8. Konzervační metoda v památkové péči (V. G.),9. Urbanistická struktura a její památková ochrana (M. H.)10. Přístupy k obnově neúplně dochovaného stavebního díla - ideová východiska (M.

H.),11. Památková ochrana a obnova historických zahrad (O. B.),12. Organizace památkové péče v ČR (Y. J.),13. Legislativa památkové péče v ČR (J. V.),14. Seminář o názorech na soudobou památkovou péči v praxi - architekt a památ-

ka, zásady projektování, kontext, staré a nové (B. F., F. K., M. P., V. G.).

Inženýrská informatikaGarant:Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr praktického cvičení v učebně výpočetní

techniky + samostatná práce u počítače a konzultace dle potřeby

Stručný obsah předmětu:Cílem předmětu je seznámení s nejdůležitějšími způsoby vyhledávání a publikování

informací pomocí osobních počítačů připojených k internetu. Nejprve je nutné zís-

- 74 -

kat či upevnit základní návyky práce s osobním počítaček v prostředí síťovéhooperačního systému Windows NT. Dále se studenti důkladně seznámí s vlast-nostmi nejdůležitějších prohlížečů WWW stránek (poslední verze od firem Micro-soft nebo Netscape). Vzhledem k množství a neutříděnosti informací, obsaženýchve WWW stránkách, je třeba se naučit používat aktivní vyhledávací nástroje vprostředí WWW (Alta Vista apod.). Kurs je ukončen vytvořením vlastních WWWstránek s textovou i grafickou informací a jejich vystavením pomocí odkazu na zá-kladní stránce ústavu 521.

Literatura: (stav v polovině r. 97, po vydání novějších verzí)Jiří Havelka: Windows NT 4.0 Workstation (Computer Press)Jiří Havelka: Microsoft Internet Explorer 3.0 (Computer Press)

Stavební fyzikaGaranti: Doc. Ing. Václav Bystřický, CSc., Ing. Jan Kaňka, Ing. František Kulhánek,

CSc.Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr / přednášky

Stručný obsah předmětu:Předmět nabízí tři tematické celky.1) Tepelná technika - navrhování obalových konstrukcí budov z hlediska stavební

tepelné techniky, principy konstrukčního řešení tepelných mostů, navrhování pro-storů z hlediska letní tepelné stability.

2) Denní a umělé osvětlení - v rámci denního osvětlení seznámení se s metodouvyužívající Kittlerovy protraktory, zpracování kompletní světelně - technické studiesložitého osvětlovacího systému - v rámci umělého osvětlení je probírána ekono-mie návrhu a provozu a údržba osvětlovacích soustav, dále pak měření a hodno-cení parametrů u. o. ve vnitřních prostorách

3) Stavební akustika - metoda výpočtu laboratorní vzduchové neprůzvučnosti, zpra-cování hlukové studie k posouzení svislé nebo vodorovné dělící konstrukce.

- 75 -

Volitelné p ředměty doktorského studia FA ČVUTPo dohodě s garantem předmětu již většinou formou individuálních konzultací a stu-

dia doporučené literatury a pramenů v rámci druhého roku doktorandského studia.Doktorand si zapisuje předměty po dohodě se školitelem do individuálního studij-ního plánu. Zkouška z volitelného předmětu je součástí rigorózní zkoušky.

Studenti mohou volit doplňkové předměty i z jiných oborů doktorandského studia.Nejsou tedy přísně vázáni pouze svým oborem. Není - li pro jednotlivé obory do-statek volitelných předmětů, doktorand si je zvolí z ostatních oborů.

Obor: Teorie architektonické tvorby

Občanské stavby I.Garant: Doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.počet hodin: 28Předmět se zabývá aktuálními otázkami vymezených druhů občanských staveb ve

vztahu k historii i k vývojovým tendencímZdravotnické stavby. Stavby a soubory.- tendence ve výstavbě zdrav. staveb, vliv vědeckotechnického rozvoje na kon-

strukční systém- dispoziční zásady řešení poliklinik, nemocničních ústavů. Zdrav. technologie, její

morální stárnutí a vztah ke stav. řešení. Humanitární tendence.- genius loci tradičních lázní a jeho vliv na doplňování těchto celků.Kulturní stavby.- divadelní prostor - kukátkové divadlo polyvalentní sál, akustika, osvětlení

Sportovní stavby- tělovýchovná zařízení v územním plánování. Dispoziční a provozní zásady, řešení

prostorů pro sportovce a diváky.- konstrukční systémy- stadiony, vývoj a konstrukce- bazényŠkolské stavby- řešení školských staveb ve vztahu k novým výchovným a filosofickým tendencím.- vývojové tendence prostorové, provozní a architektonické.- stavební systémy ve školských stavbách, variabilita a flexibilita prostorů, možnosti

dotváření prostorů studentem.- světlo v řešení škol.- mateřské školy, základní školy - urbanistická, provozně dispoziční a hygienická

hlediska při rekonstrukci starších zařízení- úloha a postavení vysokého školství

Občanské stavby II.Garant: Prof. Ing. arch. Jaroslav ŠaferPočet hodin: 28Obsah předmětuPředmět se zabývá analýzou vývoje současného stavu a perspektivních tendencí,

vymezených druhů občanských staveb z hlediska funkce provozních potřeb, ka-pacitních typů, typických možností lokalizace v sídlech různé velikosti.

- stavby ubytovací

- 76 -

- stavby administrativní- stavby pro stravování a obchod

Obnova budovGarant: Doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger, CScPočet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Téma obnovy stavebního fondu je sledováno v celé šíři a souvislostech problemati-

ky:- Úkoly a cíle při obnově budov - hodnota budov, její proměny, důvody a formy obno-

vy budov, architektonická typologie a nové využití.- Metodika projektování - průzkumy, kontakt s úřady, nový program - kontext.- Praktické problémy a jejich řešení. Nosné konstrukce, obalové konstrukce a zlep-

šení jejich užitných vlastností, požární bezpečnost.- Obnova budov pro bydlení, transformace průmyslové architektury, významné reali-

zace.

Teorie vnit řního prost ředíGarant: Prof. Ing. Miloslav Jokl, DrSc.Počet hodin: 28Analýza řešení jednotlivých problémů, souvisejících s celým komplexem syndromu

nemocných budov (Sick Bulding Syndrom), a to zvláště: problémy tepelně - vlh-kostní pohody v interiéru budov, vysoké nebo nízké hodnoty teploty a vlhkostiproudění vzduchu, tepelná asymetrie, výskyt odérových látek, aerosolů a mikrobů,ochrana před radonem, nepříjemné účinky statické elektřiny, nedostatek aeroiontův obytných a občanských budovách.

Interiér a výstavnictvíGarant: Doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.Počet hodin: 28Téma interiéru jako organizovaného vnitřního prostoru (uspořádané druhy, vztahy)Základní kompoziční prvky:materiály, povrchy, barva, světlo, akustikaInteriér a nábytek.

Technika a prost ředí budovGarant: Doc. Ing. arch. Václav Bystřický, CSc.Počet hodin: 28Předmět charakterizuje jednotlivé systémy, které zajišťují vnitřní prostředí budov,

typy provozních zařízení v síti pro přenos jednotlivých medií ve vztahu dispoziceke konstrukci a architektuře budov a jejich vzájemné ovlivňování. Komplexní pojetísystémů. Nároky různých typů objektů na technické systémy.

Komunálně technická zařízení.

Inženýrský urbanismus

- 77 -

Garant: Doc. Ing. František Medek, CSc.Počet hodin: 281) Návaznost urbanizovaného prostoru na charakter a tvorbu technické infrastruktu-

ry.2) Typologie obslužných systémů, interakce T. I. a nadzemních struktur.3) Teorie lineárních grafů a aplikace jejich vlastností při formování geometrických

tvarů, určování výpočtových metod a stanovení technických parametrů systémů T.I.

4) Typologické charakteristiky, hodnocení variant typologie sítí. Stupeň distribuceobslužné sítě, průměrná transportní vzdálenost a transportní kapacity, funkčnícharakteristika sítě.

5) Technické a funkční části systémů T. I., výpočtová schémata, základní požadav-ky na interakci mezi obslužnými systémy T. I. a vnitřními systémy v budovách vnavržených urbanistických strukturách.

6) Spolehlivost funkce obslužných systémů, redundance, vazba T. I. na ekologickýfaktor přírodní rovnováhy.

7) Ekologická kapacita území, ekologická zátěž.8) Inženýrský a ekologický přístup k hodnocení urbanizovaného prostoru.

Ekonomika sídel a územíGarant: Doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Aplikace obecných ekonomických pojmů a zákonitostí do urbanistické problematiky.

Trh nemovitostí, jeho vývoj v čase a závislost na prostorových vztazích. Alokacečinností (funkcí) ve městě a v regionu.

Ekonomická interpretace územního rozvoje na lokální a regionální úrovni. Hlediskoinvestora - developera, hledisko veřejného zájmu (města, státu). Metody hodno-cení finanční proveditelnosti, ekonomická a sociální analýza projektů územníhorozvoje. Analýzy trhů pro jednotlivé druhy funkčního využití.

Příprava a realizace stavebGarant: Doc. Ing. arch. Zdeněk Gail, CSc., Ing. Michal PánekPočet hodin: 28Stručný obsah předmětuPředmět je zaměřen k prohloubení znalostí o komplexní problematice investičního

procesu a řízení projektu.Jednotlivé fáze řízení procesu až po uvedení stavby do provozu. Metodika čtyř ana-

lýz činností investičního procesu v oblasti architektonicko konstrukčního a staveb-ně technologického řešení, inženýrské činnosti a ekonomického řešení.

Ekonomika a řízení stavebGarant: Doc. Ing. arch. Zdeněk Gail, CSc, Ing. Michal PánekPočet hodin: 28Stručný obsah předmětuVztahy v investičním procesu v oblasti ekonomického prostředí tržního státu a cho-

vání podnikatelských subjektů v něm, ekonomika projektově inženýrských činnos-

- 78 -

tí, problematika kalkulace cen projektových a inž. činností, stavebních prací a do-dávek.

Marketing a management, projektov ě inženýrských organizacíGarant: Doc. Ing. arch. Z. Gail, CSc., Ing. M. PánekPočet hodin: 28Náplní předmětu je připravit doktoranda pro oblast kvalifikovaného řízení v projekto-

vě inženýrských organizacích. Doktorand bude seznámen: s marketingovým říze-ním projektově inženýrských organizací, s marketingovou analýzou projektovéhoa stavebního trhu a s projektováním marketingových strategií projektově inženýr-ských organizací, s marketingovou strategií zpracování nabídek pro výběrová ří-zení.

Vybrané problémy práva v architektu ře a stavebnictvíGarant: JUDr. J. MarečekPočet hodin: 28Náplň předmětu je zaměřena na prohloubení znalostí doktoranda v oblastech sta-

vebního práva, obchodního a občanského práva a autorského práva se zaměře-ním na správní řízení v průběhu investičního procesu, právní a smluvní zajištěníprojektové a inženýrské činnosti během projektové přípravy staveb, realizace sta-veb a uvádění staveb do provozu.

Průmyslové a inženýrské stavbyGarant: Doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.Počet hodin: 15Předmět prohlubuje znalosti v aktuálních trendech a perspektivních tendencích v

oblasti výrobních staveb a inženýrských staveb. Především ve vztahu ke sféřetechnologického rozvoje.

Stručný obsah předmětu.- Vliv postindustriálního vývoje společnosti na urbanistické koncepce vztahu prů-

myslu a města. Ideální modely a skutečný vývoj ve dvacátém století.- Transformační procesy v průmyslových územích. Rozbor vybraných příkladů ve

vyspělých zemích a v ČR (Docklands, Paříž, Porúří, Sársko, Praha, Tepliceapod.)

- Průmysl znalostí - technologická centra a parky - typologie a příklady realizací.- Způsob zakládaní technologických parků.- Spekulativní - pronajímatelné typy staveb pro technologický rozvoj.- Prostorová nabídka pro malé a střední podniky.- Vliv nových technologií na koncepci průmyslových staveb.- Druhotné využití industriálního fondu jako prostředek transformace a reaktivace.- Soudobé trendy v koncepci inženýrských staveb.

Obor: Urbanismus a územní plánování

Územní plánování

- 79 -

Garant: Doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.Počet hodin: 28Kurs nabízí vstupní informaci o teoretickém pozadí a konceptech urbanismu - územ-

ního plánování, jejich odrazu v systemech a metodách plánování měst a regionů vněkterých zemích a ve vztazích mezi urbanismem - územním plánováním a veřej-nou správou.

Obsah studia:Teorie a praxe urbanismu - územního plánování. Myšlenkové zdroje discipliny: uto-

pie a sociální reforma. Vznik a vývoj komplexního plánování a regionálního pláno-vání. Školy a teorie politické analýzy, transaktivního plánování, radikálního pláno-vání, kritická teorie progresivního plánování.

Neokonzervativismus, liberalismus, postmoderna a nová legitimizace urbanismuplánování. Současná fragmentace urbanisticko - plánovacích konceptů a jejípraktické projevy:environmentální a rozvojářské směry. Identita, kontextualismus,laické plánování, leverage, spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Postupy a produkty územního plánování. Systémy "formálního" územního plánovánív zahraničí. Anglie a Skotsko, USA, Francie, Německo. Strategické plánování.Současné regionální plánování.

Porovnání se současnými českými trendy, možná budoucnost.

Právo a etika v architektu ře a urbanismuGarant: JUDr. MarečekPočet hodin: 28Pojem a smysl práva při užívání původních zdrojů, územním rozvoji, architektonic-

kém návrhu.Legislativa, oprávnění, spravedlnost.Důsledky ideologických / společenskovědních koncepcí na pojímání práce architekta

- urbanisty při rozvoji osídlení a sídel, při výstavbě: liberalismus, socialismus.Důsledky ideologických / společenských koncepcí na pojímání práce architekta -

urbanisty při rozvoji osídlení a sídel, při výstavbě: liberalismus, socialismus, koo-perativismus, konservatismus...

Právní společnost, právní stát.Právní vědomí, právní prostředí a právní nástroje jako produkt společenských proce-

sů. Konkretizace na současném právním stavu v oblasti tvorby a ochrany ŽP,územního plánování a regionálního rozvoje, výstavby, architektury.

Různá pojetí (školy) definující úlohu architekta - urbanisty, smysl jeho činnosti, jehorole a odpovědnost.

Etika profese architekta a urbanisty. Podnikání, profesionalita, společenská zodpo-vědnost. Přístup a ochrana informací. Neetické chování, porušení práva, střetzájmů - praktické příklady a jejich rozbor

- 80 -

Ekonomika staveb a sídel - územní rozvoj a managementGarant: Doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.Počet hodin: 28Kurs rozšiřuje informace o územním rozvoji a územním managementu, získané bě-

hem předchozího studia předmětu Ekonomie staveb a sídel II - Urbanistická eko-nomie (ve II. stupni denního studia).

Studentům, kteří tento předmět neabsolvovali, se doporučuje si jej předem doplnit (vzimním semestru 1. roku studia).

Obsah studia:Územní management, strategie a politika územního rozvoje měst v různých lokálních

ekonomických a politických podmínkách. Role veřejného a soukromého sektoru vtěchto podmínkách. Rozbory případů z evropských a severoamerických měst:

Londýn (Docklands, King's Cross), Paříž (Défense, Austerlitz), nová britská městaposlední generace, Cleveland (CBD a Flats)...

Příklady rozvojových strategií z ČR: Brno - Jižní centrum, Český Krumlov...

Ochrana a rekonstrukce památkových m ěst a městských historic-kých jader

Garant: Doc. Ing. arch. Miroslav BašePočet hodin: 28Kurs doktorandského studia- prohlubuje existující základ teoretických, metodických a praktických znalostí přija-

tých doktorandů- pomáhá pochopit a podporovat základní ideu záchrany a ochrany historických

hmotných fondů a souborů, zejména urbanistické aspekty ochrany a historickýchcelků a jejich součástí

Stručný obsah předmětu:Proč ochrana, záchrana (konzervace)?Úvod do problematiky konzervace jednotlivých budov a celých zastavěných územíZákony fyzického a morálního dožívání hmotných statků (zejména staveb)Terminologie různých typů zásahů a programů obnovy, regenerace, revitalizace, atp.Proměny názorů na ochranu a záchranu (konzervaci) památekAnalytické urbanistické práce (průzkumy a rozbory), týkající se předmětných t. j.

historických jader, umělecko - historické průzkumy, průzkumy specielních profesí(doprava, městská infrastruktura)

Problémy řešitelné a neřešitelnéDiagnóza historických staveb a historických celků (území): návrh specifických zása-

hůLegislativa související s ochranou a záchranou historických celků: městských pa-

mátkových rezervací, městských památkových zón, vesnických památkových re-zervací a zón

Konkrétní studie vybraných českých měst, jejich historicky cenných částí.

- 81 -

Obor: Architektura a pozemní stavitelství

Výpo četní technikaGarant: Doc. Ing. Jiří Muk, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Základy grafických programů. Konstruktivní geometrie se zaměřením na počítačovou

grafiku. Konstruování ploch stavebně inženýrské praxe s podporou počítače.ArchiCAD.Užití počítačů pro výtvarnou práci.

Aplikovaná matematikaGarant: RNDr. Václav Hník, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Úvod do aplikované matematiky. Vybrané partie základů počtu pravděpodobnosti a

matematické statistiky.Úvod do teorie her a optimálního rozhodování. Zákonitosti chaotických jevů. Základy

metody konečných prvků a její využití ve stavební fyzice.Vybrané partie z astronomie.

Vybrané stat ě z nosných konstrukcíGarant: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Formy moderních nosných konstrukcí ve všech materiálových variantách, tj. z ka-

mene, zdiva, betonu, kovů a dřeva. Vztah celkového statického konceptu k detail-nímu řešení konstrukce.

Volba a hodnocení variant - kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium konkrét-ních příkladů z tuzemska i zahraničí. Speciální problematika řešení konstrukcí sohledem na vliv seismicity a poddolování. Problematika rekonstrukcí a zesilovánínosných konstrukcí.

Zakládání stavebGarant: Ing. Tomáš Juranka, Doc. Ing. Zdeněk Štěpánek, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Průzkumné aktivity v projektové přípravě, využívání archivních a mapových zdrojů,

určování rizikových faktorů. Zemní tlaky. Navrhování stavebních jam v zástavbě.Posuzování vlastností základové půdy a navrhování plošných základů. Výpočtyvertikálních základových konstrukcí - hluboké základy a hlubinné základy. Sanač-ní postupy při přestavbách a podchycování objektů.

- 82 -

Materiálové inženýrstvíGarant: Prof. Ing. arch. Jiří Hošek, DrSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Předmět si klade za cíl prohloubit znalosti o stavebních hmotách. Od popisu hmot se

přechází na výklad vlastností a chování hmot ve vztahu k jejich struktuře a slože-ní.

Utřídění současných poznatků o chování hmot a závislosti mechanicko - fyzikálníchvlastností na vnějších vlivech a změnách prostředí, vytváří souhrn vstupních datpro programování nových stavebních hmot s optimálními vlastnostmi pro danéstavební aplikace a prognózy výroby nových typů materiálů.

Novodobé konstrukce pozemních stavebGarant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Intenzivní rozvoj vědy, techniky a technologie především v poválečném období

umožnil vývoj a radikální rozvoj nových konstrukčních principů od hlavního systé-mu až po detail. Původní tradiční metoda navrhování je nahrazena novou inovační(heuristickou) metodou. Výsledkem tohoto přístupu je kromě nových technickýcha technologických poznatků rovněž objev nových principů estetických a jejichuplatnění v konečném řešení architektonického díla. V předmětu budou sledoványtyto proměny v aplikaci na jednotlivé stavební materiály.

Obalové plášt ě budovGarant: Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. Doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Doktorandi se seznámí s analýzou materiálového a konstrukčního řešení podzemí

budov, obvodových a střešních plášťů z hlediska hydroizolační a tepelné techniky- nová řešení i obnova a rekonstrukce. Předmět se zabývá u podzemí budov kla-sickým i moderním řešením hydroizolačních soustav (materiálová báze asfalty,fólie - přiložené tepelné izolace, konstrukční detaily) u obvodových a střešníchplášťů pak materiálovými a konstrukčními skladbami v různé expozici vnitřní avnější prostředí (bytové, občanské a zemědělské stavby - vzorová řešení, detailykonstrukcí).

Beton v architektu řeGarant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. Karel Lorenz,

CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Historie uplatňování architektonického betonu. Požadavky na historický beton. Po-

hledový beton monolitický. Systémy a výroba fasádních prefabrikátů. Kotvení astyky fasádních prefabrikátů. Povrchová úprava fasádních prefabrikátů. Zásadyaplikace monolitického a montovaného způsobu uplatnění betonu u vícepodlaž-ních halových objektů při architektonickém ztvárnění jejich průčelí, popř. interiéru.

- 83 -

Kov v architektu řeGarant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.Počet hodin. 28Stručný obsah předmětu:Obsahová náplň předmětu sestává ze tří tématických okruhů:1) Kov jako hlavní stavební materiál - charakteristika základních stavebních kovů,

vývoj kovových konstrukcí, současný stav a trend vývoje.2) Kov a architektonická forma - tuhé konstrukční systémy, visuté a zavěšené sys-

témy, kombinované systémy. Formové ztvárnění. Exaktní metody návrhu systé-mů.

3) Kov v doplňkových konstrukcích - obvodové pláště budov, uplatnění interiéru, prv-ky drobné architektury, dekorační a doplňkové prvky.

Doplňujícím tématickým celkem bude informace o speciálních kovových konstruk-cích - mosty, stožáry, věže. aj.

Kámen v architektu řeGarant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Obsahová náplň předmětu sestává ze čtyř tématických celků:1) Geologie a technická petrografie - systém hornin, horniny jako stavební surovina,

stavební a dekorační kameny, působení atmosféry a hydrosféry na stavební ka-meny.

2) Uplatnění v architektuře - přehled druhů ušlechtilých kamenů a vhodnost staveb-ního materiálu, historický přehled použití kamene na doplňkové konstrukce (ob-klady, dlažby apod.), konstrukční systémy (klenby).

3) Umělý kámen - současná technologická, technická a estetická úroveň vyráběnýchprvků, pravidla pro použití.

4) Poruchy konstrukcí z kamene - rozbor příčin a způsoby řešení nápravy.

Dřevo v architektu řeGarant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. Karel Lorenz,

CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Obsahová náplň předmětu sestává ze tří tématických celků:1) Dřevo jako hlavní stavební materiál - charakteristika dřeva pro výstavbu, techno-

logie zpracování, použití ve stavebních konstrukcích.2) Dřevo a architektonická forma - konstrukční systémy a jejich vliv a vztah k archi-

tektonické formě (od minulosti až po současnost), exaktní metody návrhů systé-mů.

3) Doplňkové dřevěné konstrukce - obvodové pláště, dřevo v interiéru, prvky drobnéarchitektury aj.

- 84 -

Architektonicko - konstruk ční detailGarant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. arch. Milan Hanák,

CSc., Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Kvalita řešeného detailu podmiňuje užitnou kvalitu řešeného problému. Předmět je

proto zaměřen na současný a perspektivní rozvoj teorie a tvorby detailu z hledisekvýtvarných, funkčních, materiálových, konstrukčních, fyzikálních, realizačních,provozních a ekonomických. Pozornost je věnována problémům trvanlivosti aspolehlivosti technického řešení a základní příčinám poruch.

Technika prost ředí budovGarant: Doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc., Doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Provozní zařízení, instalační sítě.Interakce - instalační sítě a konstrukce,- instalační sítě, dispozice, architektura.Moderní systémy technických zařízení v různých typech objektů.Komunální technická zařízení.

Technická infrastrukturaGarant: Doc. Ing. František Medek, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Obslužné systémy technické infrastruktury, zdroje, přenosové cesty, skelety soustav,

likvidace znečištění.Funkční ekologické a ekonomické interakce a vazby systémů, systémů sídel. Typo-

logické charakteristiky systémů.Autonomní funkce decentralizovaných systémů.

Inženýrský urbanismusGarant: Doc. Ing. František Medek, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Typologické charakteristiky obslužných systémů technické infrastruktury a charakter

zástavby. Technická, ekonomická a ekologická hlediska při posuzování volbyukládání uličních vedení do sdružených nebo společných tras, simulace vztahu.

Stanovení faktorů efektivní distribuce (distribuční faktor) hmot a energií, fakta hustotyurbanizace.

Spolehlivost funkce obslužných systémů, redundance, vazba technické infrastruktury(zdrojů) na ekologický faktor přírodní rovnováhy.

- 85 -

Architektura inženýrských stavebGarant: Doc. Ing. Václav Kučera, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Přehled konstrukčních systémů a technických parametrů hlavních typů inženýrských

staveb, jako východisko pro architektonický návrh silnic a jejich doprovodnýchstaveb, hrází a přehrad a mostů. Propojení historického přehledu se současnoutvorbou a s výhledovými tendencemi pro budoucí realizace.

Doporučená vazba na předmět CAD.

Vybrané problémy práva v architektu ře a stavebnictvíGarant: JUDr. Jan MarečekPočet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Náplň předmětu je zaměřena na prohloubení znalostí doktoranda v oblastech sta-

vebního práva, obchodního a občanského práva a autorského práva, se zaměře-ním na správní řízení v průběhu investičního procesu a na právní a smluvní zajiš-tění projektů a inženýrské činnosti během:

- projektové přípravy staveb,- realizace staveb,- uvádění staveb do provozu.

Příprava a realizace stavebGarant: Doc. Ing. arch. Zdeněk Gail, CSc. Michal PánekPočet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Předmět je zaměřen na prohloubení znalostí doktoranda v oblasti činností investiční-

ho procesu a řízení projektu. Doktorand se seznámí s průběhem investičního pro-cesu ve fázích od investičního záměru až po uvedení stavby do provozu. Sezná-mení bude provedeno na základě metodiky čtyř analýz činností investičního pro-cesu z oblasti:

- architektonicko konstrukčního řešení,- stavebně technologického řešení,- inženýrské činnosti,- ekonomického řešení.

Marketing a management projektov ě inženýrských organizacíGarant: Doc. Ing. arch. Zdeněk Gail, CSc., Ing. Michal PánekPočet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Náplní předmětu je připravit doktoranda pro oblast kvalifikovaného řízení v projekto-

vě inženýrských organizacích.Doktorand bude seznámen s:- marketingovým řízením projektově inženýrských organizací,- marketingovou analýzou projektového a stavebního trhu,- projektováním marketingových strategií projektově inženýrských organizací,- marketingovou strategií zpracování nabídek pro výběrová řízení.

- 86 -

Ekonomika stavebnictví a p řípravy stavebGarant: Doc. Ing. arch. Zdeněk Gail, CSc., Ing. Michal PánekPočet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Náplní předmětu je prohloubení znalostí doktoranda v oblasti ekonomického prostře-

dí tržního státu a chování podnikatelských subjektů v něm, stejně jako v oblastiekonomiky projektově inženýrských organizací a problematiky kalkulace cen sta-vebních prací a dodávek, a cen projektových a inženýrských činností.

CADGarant: Doc. Ing. Václav Kučera, CSc.Počet hodin: 28Stručný obsah předmětu:Přehled CAD systémů, založených na Auto CAD, Auto CAD R 12, R 13, Auto Vision,

CADKON, 3D Studio a úvod do práce s nimi.Seznámení s projektováním pozemních a inženýrských objektů metodikou CAD.Doporučená vazba na předmět Architektura inženýrských staveb.

Obor: D ějiny architektury a rekonstrukce památek

Vývoj konstrukcí historických stavebGarant - doc. ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.Počet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkur-

zeNáplní předmětu je informace o časovém vývoji jednotlivých druhů konstrukcí a do-

plňků historických staveb od středověku do přelomu 19. a 20. století, pojímaná ja-ko jedna ze základních věcných složek zkoumání dějin architektury, resp. staveb-ně historického průzkumu. Struktura výuky zatím do určité míry kopíruje výukupředmětu denního studia na FA, protože většina doktorandů tento relativně novýpředmět nemohla absolvovat.

Témata přednášek: Význam konstrukce pro stavební dílo a jeho poznání, Dřevěnékonstrukce stěn, Zděné stěny, jejich ztužování a zabezpečení otvorů, Dřevěnéstropy, Klenby, Krovy, Dveře a jejich zavěšování, Okna, Vliv historické stavebnílegislativy na inovace konstrukcí (M. E.), Vytápěcí systémy a komíny, Vliv základ-ních tradičních konstrukcí na charakter architektury velkých evropských regionů.

Opravy a úpravy historických staveb IIGarant - doc. ing. arch. Václav GirsaPočet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkur-

zeCílem výuky je umožnit souhrnný přehled v problematice obnovy historického sta-

vebního díla, a to ve všech vzájemně provázaných tématech oboru ochrany a ob-novy památek od volby metodiky a její aplikace přes projektovou přípravu až kpraktickému ošetření jednotlivých komponentů stavby, problematice řízení a do-hledu na obnovovací práce. Ve výuce budou využity zkušenosti ateliéru garanta v

- 87 -

projektování a realizaci architektonického - dispozičního, konstrukčního i povrcho-vého řešení upravovaných historických staveb včetně oprav složitějších souborů.Osnova výuky je řazena do tématicky navazujících bloků s převahou prezentovánípracovních postupů na konkrétních praktických příkladech.

1. Základní cíle a nástroje kvalifikované péče o stavební památky: ochrana - zacho-vání autenticity památek, minimalizace zásahů do objektu (údržba, konzervace,obnova, účelová přestavba, adaptace, revitalizace památek), památková podsta-ta, památkové pojetí, vícedisciplinová spolupráce, poznání stavby, koncepční aprojektová činnost, technika a podmínky realizace.

2. Specifičnost úlohy architekta v památkové praxi: pracovní metoda, odborná způ-sobilost, zásady pro činnost přípravnou, koncepční, koordinační, projektovou a re-alizační. Zásady přístupu a praktické příklady z těchto tematických okruhů: re-spektování urbanistické autenticity, ohleduplnost přístupu v zasahování do hmoto-vé konfigurace a vnitřní prostorové skladby památky, reprodukce, analogie, novo-tvar, restaurování architektury.

3. Zásady ohleduplného přístupu k historickým konstrukcím a materiálům (praktickýmanuál): kámen, cihla, dřevo, kov, maltovina (praktické návody k ošetření a pre-zentování architektury a jejích součástí).

4. Hodnocení památkových úprav a monitorování stavu historického stavebního fon-du: kritéria pro hodnocení úspěšnosti obnovy, odborného ošetření památky - zá-sady, praktické příklady.

Stavebn ě historický pr ůzkumGarant - Ing. Petr MacekPočet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkur-

zeStavebně historický průzkum je nutné pokládat za jeden z klíčů k úspěšnému řešení

oprav a úprav historických objektů. Náplní předmětu bude metodika všech stupňůpodrobnosti stavebně historického průzkumu a zvláštnosti průzkumové práce ujednotlivých stavebních druhů. V části výuky se proto počítá i s účastí dalších vy-učujících, specializovaných dnes na některé druhy průzkumů, případně i s aktivníúčastí některých doktorandů, pracujících na průzkumech v oborově příbuznýchdisciplínách.

Témata přednášek: Členění průzkumů podle podrobnosti zpracování od urbanistic-kých přes soubory staveb k jednotlivým objektům, Měřické podklady pro SHP ajejich vyhotovení, Archívní prameny pro stať „Dějiny objektu“, historické stavebníplány (M. E., P. V.), Popisná část SHP (architektonický rozbor, detaily, závady,vazby na předměty DA a HK), Koncept grafické analýzy - SHP, arch. a pam. hod-nocení, Závěry SHP (stavební historie, doporučení pro budoucí úpravy a funkčnívyužití, čistopisy grafické analýzy, Průzkumy a hodnocení souborů objektů (měst-ských bloků, hradů apod.), Zvláštnosti průzkumů vesnických staveb (J. Š.)., Prů-zkumy torzální architektury ve spolupráci s archeologií (F. G.), Postupné budováníinformační základny o velkých souborech na příkladu Pražského Hradu (P. Ch.).Exkurze - Pražský Hrad, blok mezi Liliovou a Michalskou na Starém Městě, Kot-ce).

Historická zástavba české vesniceGarant - doc. ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.

- 88 -

Počet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací + exkur-ze

Cílem předmětu je komplexní poznání historické vesnické stavební tvorby, t. j. nejenvývoje typologie a konstrukcí objektů, ale i vývoje vesnického urbanismu a histo-rické sociální skladby vesnice. Předmět bude na přechodnou dobu blízký obdob-nému předmětu z denního studia na FA, který většina doktorandů při svém dosa-vadním studiu ještě nemohla absolvovat. Kromě zájemců právě o tuto problemati-ku bude povaha probíraného materiálu vhodná i jako průprava pro podrobnějšístudium stavebně historického průzkumu, historické typologie a konstrukcí, a taképro doktorandy, kteří se budou zabývat různými hledisky regenerace vesnickéhoprostředí na oboru Urbanismus a územní plánování.

Témata přednášek: Vývoj půdorysného a prostorového uspořádání domu, Urbanis-mus a sociální skladba zástavby, Základní historické a písemné prameny, Kon-strukce, Hospodářské stavby, Regiony, Širší evropské souvislosti, Základní znakytradičního vesnického domu v Čechách jako východisko pravidel pro kontextuálníúpravu a novostavbu.

- 89 -

Směrnice děkana fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Prazečíslo 2

Pravidla pro studium na Fakult ě architektury ČVUT v Prazev akademickém roce 1999/2000

Základní ustanoveníTato směrnice je prováděcím předpisem Studijního a zkušebního řádu pro studenty

ČVUT v Praze, který je vnitřním předpisem fakulty architektury ČVUT v Praze vesmyslu § 33 odst. 2 zákona o vysokých školách č.111/1998 Sb. ze dne 22. 4.1998, a byla schválena vědecko uměleckou radou fakulty architektury ČVUT dne16. 6. 1999 a akademickým senátem fakulty architektury ČVUT dne 30. 6. 1999

Uskute čňované studijní programy na fakult ě architektury(viz příloha Statutu FA ČVUT v Praze)

Název studijního progra-mu (kód KKOV)

Název studijního oboru Standardní doba stu-dia

Titul

Architektura a urbanismusbakalářský (35 - 01 - R)

Architektura 7 sem. Bc.Bakalář

Architektura a urbanismusmagisterský (35 - 01 -T)

Architektura 11 sem.(od ak. roku 2000/01-12 sem.)

Ing. arch.Inženýr architekt

Architektura a urbanismusmagisterský navazující

Architektura 5 sem. Ing. arch.Inženýr architekt

Architektura a urbanismusdoktorský (35 - 01 - V)

Teorie architektonickétvorby

6 sem. Ph.D.

Urbanismus a územníplánování

6 sem. Ph.D.

Dějiny architektury arekonstrukce památek

6 sem. Ph.D.

Architektura a pozemnístavitelství

6 sem. Ph.D.

Všechny programy jsou uskutečňovány v českém a anglickém jazyceForma studia: bakalářský a magisterský program - prezenční a kombinovaná

doktorský program - prezenční, kombinovaná a distanční

Magisterský studijní program:Základním dokumentem magisterského studijního programu je studijní plán a dopo-

ručený časový plán studia magisterského studijního programu.

Délka a členění studiaStudium magisterského studijního programu má dva bloky, standardní doba studia je

11 semestrů. Standardní doba studia I.bloku je 6 semestrů, standardní doba stu-dia II. bloku jsou 4 semestry. 11. semestr je určen pro diplomovou práci a její ob-hajobu.

- 90 -

Kreditový systémKreditový systém je užíván pro kvantifikované hodnocení studia (hodnocení zátěže

studenta podle studijního plánu). Systém je jednotný pro celé ČVUT v Praze.Jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní délce

studia a doporučeném časovém plánu studia - v akademickém roce za 28 týdnůvýuky 60 kreditů, v semestru za 14 týdnů výuky 30 kreditů. V prvním stupni je nut-né získat 180 kreditů, ve druhém stupni 150 kreditů. Minimální počet kreditů, kont-rolovaný před zahájením akademického roku a nutný pro pokračování ve studiu jeza první akademický rok studia (2 semestry)- 20kreditů, za každý další akademic-ký rok studia (2 semestry) 30 kreditů.

Předměty a jejich návaznostiStudijní plán stanovuje předměty povinné, povinně volitelné a volitelné. Povinně vo-

litelné předměty si student zapisuje podle svého zájmu do výše celkového poža-dovaného počtu kreditů. Za volitelné předměty se nezískávají kredity.Studijní plánpředstavuje doporučeném pořadí předmětů v rámci I.a II.stupně. Z důvodů obsa-hové návaznosti předmětů může být vyučujícími stanoven požadavek dílčích po-sloupností v absolvování předmětů.

Výuka probíhá nejčastěji formou přednášek, cvičení, seminářů a ateliérů a nebo je-jich kombinací. Účast na přednáškách je doporučená, účast na ostatních formáchvýuky je zpravidla kontrolována. Pravidla určují ústavy ve smyslu odstavce Přihla-šování do předmětů.

Akademický rok a jeho organizaceAkademický rok je organizován na zimní semestr, zkouškové období zimního se-

mestru, letní semestr, zkouškové období letního semestru a prázdniny.První týden zkouškových období po obou semestrech je určen na dopracování gra-

fických prací, především ateliérových projektů.

Průběh studiaPrvní blokZápis do prvního bloku studia je zároveň zápisem do studijního programu. Dnem

zápisu a složením imatrikulačního slibu se přijatý uchazeč stává studentem fa-kulty architektury ČVUT v Praze.

Student si podle studijního plánu zapisuje soubor předmětů stanovených pro prvníblok studia (celkem 180 kreditů). Zápisem se zároveň student zavazujek zakončení zapsaných předmětů způsobem předepsaným ve studijním plánu(zkouška, zápočet, klasifikovaný zápočet). První blok studia je ukončen po zakon-čení všech předmětů zapsaných studentem podle studijního plánu (180 kreditů).

Standardní doba studia prvního bloku je 6 semestrů (3 roky). Maximální možná dobastudia prvního bloku je 5 let. Po uplynutí této doby bude studentovi, který nedo-končil první blok předepsaným způsobem, ukončeno studium podle čl. 20, odst. 5,písm. b.

Druhý blokDo druhého bloku se student může zapsat pouze na základě úspěšného ukončení

prvního bloku. Ve zvláště odůvodněných případech může děkan na žádost stu-denta povolit podmínečný zápis do druhého bloku studia. Podmínky podmínečné-ho zápisu budou stanoveny individuálně. Student si podle studijního plánu zapíšesoubor předmětů stanovených pro druhý blok studia (celkem 120 kreditů). Zápi-sem se zároveň student zavazuje k zakončení zapsaných předmětů způsobem

- 91 -

předepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápočet, klasifikovaný zápočet). Druhýblok studia je ukončen po zakončení všech předmětů zapsaných studentem podlestudijního plánu (120 kreditů).

Standardní doba studia druhého bloku jsou 4 semestry.

Kontrolované úseky studiaKontrola kreditů se provádí vždy před začátkem dalšího akademického roku. Při

kontrole kreditů se ověřuje splnění předepsaného minimálního počtu kreditů propostup do dalšího akademického roku:

Minimální počet kreditů- za první akademický rok studia (2 semestry) - 20 kreditů

- za každý další akademický rok studia (2 semestry) - 30 kreditů.Pokud student nesplní před začátkem dalšího akademického roku předepsaný mi-

nimální počet kreditů, bude mu studium ukončeno podle čl. 20 odst.5 písm. b.

Přihlašování do p ředmětůPředměty (povinné, povinně volitelné)Student se před začátkem každého semestru rozhodne, které zapsané předměty

bude v příslušném semestru studovat a provede v termínech stanovených časo-vým plán akademického roku přihlášení dohodnutým způsobem na jednotlivýchústavech, popřípadě jiným, předem určeným způsobem.

Garant předmětu (ústav) je povinen přihlášeným studentům na první hodině předatpísemné požadavky, které stanovují průběh semestru a podmínky, za jakých budepředmět zakončen. Student má právo se z předmětu písemně odhlásit, a to nej-později do konce druhého týdne semestru. Tuto skutečnost oznámí jak přísluš-nému ústavu, tak studijnímu oddělení. Po tomto termínu budou seznamy přihlá-šených studentů předány studijnímu oddělení a na případné další změny se ne-bude brát zřetel.

Ateliéry (povinné, povinně volitelné), ZANDo ateliérů se student přihlašuje na přihlašovacích arších, které jsou v termínech

stanovených časovým plánem akademického roku vyvěšeny ve 13.patře budovyA fakulty architektury. Přihlášení může probíhat i jiným, předem určeným způso-bem.

Na přihlašovacích arších uvede vedoucí ateliéru témata zadávaných semestrálníchprací, pedagogický cíl (ve vztahu ke studijnímu plánu) a maximální počet přijíma-ných studentů.

Dále zde musí být oznámen termín povinné schůzky ateliéru v prvním týdnu semest-ru v hodinách určených rozvrhem..

Bude-li počet studentů přihlášených do ateliéru větší než uvedené maximum na při-hlašovacích arších, provede se na této schůzce výběr studentů z nadpočetnéhomnožství dohodou s vedoucím ateliéru, eventuálně losováním. Vedoucí ateliérumůže přednostně vybrat ty studenty, kteří již v jeho ateliéru studovali. Studentipřihlášení nově mohou být vybíráni losováním. Studenti, kteří nebyli do zvolenéhoateliéru zařazeni, si volí jiný atelier, a to nejpozději do konce druhého týdne se-mestru. Volbu jiného ateliéru mají i ostatní studenti (např. po podrobnějším se-známení se zadáním semestrálního projektu) a to nejpozději do konce druhéhotýdne semestru. Z původně zvoleného ateliéru se odhlásí písemně.

Po tomto termínu budou seznamy přihlášených studentů předány studijnímu odděle-ní jako definitivní a na případné další změny se nebude brát zřetel.

Zakon čení předmětu

- 92 -

Předmět může zakončit jen student, který má předmět zapsán (v rámci zápisu dopříslušného stupně studia) a na který se před začátkem semestru řádně přihlásil.Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu,vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací. Zakončením předmětu získá studentpřiřazený počet kreditů.

Předměty, které student úspěšně nezakončil, si může zapsat podruhé. Každý před-mět si může student zapsat nejvýše dvakrát.

Ověřování a hodnocení studijních výsledk ůPovinně používaná klasifikační stupnice:

výborn ě velmi dob ře dob ře nevyhov ěl1 2 3 4

Hodnocení ateliérů (ZANu)Student, který zpracovává semestrální projekt (návrh) v některém z ateliérů fakulty,

musí svou práci odevzdat a vystavit v ateliérových místnostech fakultyv termínech uvedených v časovém plánu akademického roku.

Odevzdané práce musí být oklasifikovány v průběhu prvního týdne a klasifikace mu-sí být na výstavě zveřejněna. Ateliérové práce se hodnotí klasifikovaným zápoč-tem. Vedoucí ateliéru hodnotí práce zpravidla formou veřejné rozpravy při výstavěprojektů. Nejpozději do dvou týdnů po termínu odevzdání semestrálních prací mu-sí být klasifikace předána na studijní oddělení.

Pokud student neodevzdá semestrální projekt v termínu určeném časovým plánem,může mu v odůvodněných případech vedoucí ateliéru povolit náhradní termínodevzdání a to nejpozději do konce prvního týdne výstavy. Tato okolnost musí býtna výstavě zveřejněna.

Vedoucí ústavu může v odůvodněných případech studentovi, který neodevzdá se-mestrální projekt v termínu určeném časovým plánem, povolit náhradní termín ato nejpozději do 4 týdnů po řádném termínu odevzdání. Práce je klasifikovánav rámci semestru, ve kterém byla zpracována, ale vystavena je v následujícímsemestru. Tato okolnost musí být na výstavě zveřejněna.

Pokud ani v náhradním termínu student semestrální práci neodevzdá, je hodnocenznámkou „nevyhověl“. V jiných termínech student nemůže klasifikovaný zápočetz atelieru (ZANu) získat.

Zápočtem se potvrzuje, že student splnil požadavky, stanovené garantem předmětu(ústavem) na začátku semestru.

Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění stanovených požadavků aúroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm.

Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věciudělování zápočtu, nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platnostívedoucí ústavu.

Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet,může se do předmětu zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu zápo-čet nezískal, ukončuje se mu další studium na fakultě architektury podle čl. 20odst. 5 písm. b).

Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu,prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schop-nost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematikyhodnotí učitel klasifikačním stupněm.

- 93 -

Termíny zkoušek jsou vyhlašovány v dostatečném počtu podle počtu studentů za-psaných do předmětu, a to především ve zkouškových obdobích akademickéhoroku. Termíny zkoušek mohou být vypisovány i během semestru. Datum a místokonání zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušky musí býtzveřejněna na obvyklých místech. Studenti se ke zkoušce přihlašují písemně navyvěšené archy, popřípadě jiným, přesvědčivě sledovatelným způsobem. Odhlásitze zkoušky se student může nejpozději pracovní den před termínem zkoušky, nakterý se přihlásil. Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu, na který byl při-hlášen, bez řádné omluvy, je klasifikován stupněm „nevyhověl“.

V odůvodněných případech může student svou neúčast u zkoušky omluvit nejpozdějido 5 pracovních dnů po termínu na který se přihlásil. Uznání omluvy je plněv kompetenci vedoucího ústavu.

Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkouškymohou být i komisionální.

Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícímhodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“.

Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou „nevyhověl“, může konat zkouškuv prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínuklasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravném ter-mínu.

Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve druhémopravném termínu známkou „nevyhověl“, může si tento předmět zapsat znovu.Pokud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravnémtermínu klasifikován známkou „nevyhověl“, ukončuje se mu další studium na fa-kultě architektury podle čl. 20 odst. 5 písm. b).

EvidenceKlasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející

uvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datumkonání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň “nevyhověl” sedo výkazu o studiu neuvádí.

Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu.Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho

udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním klasifikačníhostupně a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň “nevyhověl” se dovýkazu o studiu neuvádí.

Udělení nebo neudělení zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu a klasifikacizkoušky (včetně hodnocení „nevyhověl“) předá obratem příslušný garant před-mětu (ústav) studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob tohotohlášení určí děkan. Ústav je povinen vést o těchto výsledcích vlastní písemnouevidenci nezávislou na informačním systému a archivovat ji po dobu deseti let.

Přerušení studiaStudium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia

povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení je jedensemestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. V průběhuzkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvo-dů.

S výjimkou závažných důvodů lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončeníprvního akademického roku.

Nejdelší možná celková doba přerušení studia je 4,5 roku. Doba přerušení studia sezapočítává do celkové délky studia.

- 94 -

Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studiumpřerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v danémtermínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nespl-nění povinností a studentovi se ukončí studium podle čl. 20 odst. 5 písm. b).

PřestupyPřestupy na fakultu architektury ČVUT jsou možné pouze z fakult architektury jiných

vysokých škol po absolvování 1. ročníku. Přestupy z jinak zaměřených fakult(škol) jsou možné pouze po absolvování přijímacího řízení na FA. Počet možnýchpřestupů pro akademický rok určí děkan po uzavření přijímacího řízení

Žádost o přestup podávají studenti děkanovi fakulty prostřednictvím studijního od-dělení vždy do 30. června.

Přílohou žádosti je potvrzený přehled absolvovaných předmětů, souhlas domovskéfakulty, portfolio dosavadních prací (formát A3) a česky psaný životopis.

Výběr provede děkan na základě závažnosti důvodu přestupu a dosavadních studij-ních výsledků.

Rozhodnutí děkana bude písemně oznámeno všem žadatelům vždy do 31. srpna.

Uzavření studiaZa uzavření studia se považuje poslední den zkouškového období posledního se-

mestru, ve kterém měl student zapsané předměty podle doporučeného studijníhoplánu.

Ukon čení studiaStudent ukončuje studium fakulty architektury absolvováním studia v příslušném

studijního programu. Dnem řádného ukončení je den, kdy byla vykonána obhajo-ba diplomního projektu jako poslední část státní závěrečné zkoušky.

Dále student ukončuje studium jeho zanechánímStudium bude dále ukončeno studentovi, který nesplnil následující požadavky a stu-

dijní povinnosti (čl. 20, odst. 5, písm. b):- nedosáhl minimálního počtu kreditů pro postup do dalšího akademického roku- neukončil studium prvního bloku v maximální době 5 let- neukončil studium do deseti let od prvního zápisu do studijního programu- nezakončil předmět předepsaným způsobem ani při druhém (opakovaném)

zapsání- nezapíše-li se v posledním možném termínu do části studia (I. blok, II. blok,

diplomní projekt) a předepsaným způsobem se neomluví- nezapíše-li se na diplomní práci tak, aby celková délka studia včetně ODP nepře-

sáhla 10 let, a aby případné opakování diplomního projektu včetně ODP nepře-sáhlo dobu 18 měsíců od uzavření studia.

- který při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomní práci neodevzdal v termínu,nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo obhajobědiplomní práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyho-věl

- nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti pracovníchdnů se písemně neomluví

- nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti pracovníchdnů se písemně neomluví

- je vyloučen rozhodnutím disciplinární komise fakulty architektury- byl přijat ke studiu na základě svého podvodného jednání

- 95 -

Státní záv ěrečné zkoušky (SZZ)Státní závěrečnou zkouškou se ověřuje, je-li student připraven k výkonu povolání

architekta.SZZ se skládá ze státních zkoušek z předmětových bloků (SZ) a z obhajoby di-

plomní práce (ODP).Státní zkoušky z předmětových bloků (SZ) jsou:Navrhování budov a urbanismus (garant ústav 518)Dějiny a teorie architektury (garant ústav 513)Pozemní stavitelství (garant ústav 523)Podmínkou k připuštění k SZ je:- úspěšné ukončení prvního bloku studia- splnění požadovaných kreditů za příslušný předmětový blok ve druhém bloku stu-

dia:Navrhování budov a urbanismus: TKZ I.Dějiny a teorie architektury: TA I.Pozemní stavitelství: PS V., VI, TZI III., SF I., P II- podání přihlášky k SZ na příslušných ústavech, garantech SZPodmínkou zahájení diplomní práci je:- úspěšné vykonání všech SZ- splnění požadovaných kreditů za druhý blok studia- absolvování předepsané odbor. praxe podle učeb. plánu- zápis k vypracování diplomové práce a vykonání ODP v termínech určených časo-

vým plánem akademického roku- předložení výkazu o studiuPodmínkou připuštění k ODP je vypracování diplomové práce (projektu) v termínech,

stanovených časovým plánem akademického rokuTermín konání SZZ (části SZ) se nespecifikuje.Termín zápisu na diplomní projekt musí být zvolen tak, aby celková délka studia

včetně ODP nepřesáhla 10 let, a aby případné opakování diplomního projektuvčetně ODP nepřesáhlo dobu 18 měsíců od uzavření studia.

Nezapíše - li se student do tohoto termínu k vypracování diplomní práce, bude mustudium ukončeno podle čl. 20 odst. 5 písm. b).

Diplomní projekt lze vypracovávat 2× během školního roku a to v termínech uvede-ných v časovém plánu akademického roku.

Diplomní práce (DP) je architektonický nebo urbanistický projekt, popřípadě teoretic-ká práce.

Písemné zadání diplomní práce předá studentovi vedoucí diplomní práce v den jehozahájení. Součástí zadání je i stanovení rozsahu zpracování diplomního projektu.(Tématický okruh diplomního projektu může být studentovi zadán již jeden rokpřed plánovaným zahájením v rámci předdiplomního semináře.)

Termín odevzdání diplomních prací je uveden v časovém plánu akademického roku,stejně jaku den jejich obhajoby

Vedoucí diplomní práce stanoví kritéria hodnocení a navrhne oponenta z řad peda-gogů jiné fakulty nebo odborníků z praxe.

Nedílnou součástí diplomního projektu je portfolio (zmenšené kopie projektu) for-mátu A3, které se odevzdávají při ODP a jsou archivovány na fakultě.

Diplomní práci hodnotí před ODP vedoucí diplomové práce a oponent diplomovépráce. Student má právo seznámit se s hodnoceními vedoucího a oponenta nej-později 3 dny před termínem konání ODP.

Průběh SZZ (části SZ):

- 96 -

SZ se skládají před zkušební komisí (viz dále). SZ řídí a za činnost komise odpovídápředseda komise. SZ jsou veřejné. Na závěr každé SZ musí být student komisíSZ seznámen s výsledkem SZ.

SZ z předmětového bloku se koná v jednom dni.V jednom dni lze skládat pouze jednu SZ z předmětového blokuPrůběh SZZ (části ODP):ODP je před zkušební komisí (viz dále). ODP řídí a za činnost komise odpovídá

předseda komise. ODP jsou veřejné. ODP se koná v jednom dni.Na závěr ODP musí být student seznámen s výsledkem ODP, celkovým výsledkem

SZZ a celkovým výsledkem studia.Klasifikace SZZPři hodnocení státní závěrečné zkoušky nebo její části se povinně užívá stejné klasi-

fikační stupnice, jako u klasifikovaných zápočtů a zkoušek během studia.Výsledné hodnocení státní závěrečné zkoušky se skládá z výsledků jednotlivých

částí. Třech SZ z předmětových bloků a diplomního projektu a jeho obhajoby.Student, který byl při SZZ klasifikován jen z jedné z částí známkou "velmi dobře" (2)

a z ostatních částí známkou "výborně" (1), vykonal SZZ s celkovým výsledkem"výborně" (1).

Student, který byl při SZZ klasifikován z jedné části známkou "dobře" (3) a z ostat-ních částí známkou "výborně" (1) nebo "velmi dobře" (2), vykonal SZZ s celkovýmvýsledkem "velmi dobře" (2).

Student, který byl při SZZ klasifikován všech částí alespoň známkou "dobře" (3), vy-konal SZZ s celkovým výsledkem "dobře" (3).

Student, který byl při SZZ klasifikován z kterékoli části známkou "nevyhověl" (4), cel-kový výsledek SZZ se klasifikuje "nevyhověl".

Celkový výsledek studia se hodnotí stupniprospěl s vyznamenánímprospělneprospělCelé studium absolvuje s hodnocením “prospěl s vyznamenáním” ten student, který

během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru max. 1,50,v průběhu studia byl nejvýše z 1 předmětu klasifikován známkou dobře a státnízávěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně.

Náhradní termíny SZZDěkan studentovi určí náhradní termín odevzdání diplomní práce, jestliže neode-

vzdal diplomní práci včas, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a omluvabyla děkanem uznána. Obhajoba diplomní práce se může konat v dalším termínuurčeném časovým plánem akademického roku.

Děkan studentovi určí náhradní termín státní zkoušky z předmětového bloku, jestližese nedostavil v určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nebojejímu opakování, neúčast do pěti pracovních dnů písemně řádně omluvil a omlu-va byla děkanem uznána.

Opakování SZZStudentovi určí děkan termín pro opakování diplomní práce a ODP, jestliženeodevzdal diplomní práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil,

nebo omluva nebyla děkanem uznána nebo neodevzdal diplomní práci ve stano-veném náhradním termínu.

Studentovi určí děkan termín pro opakování SZ z předmětového bloku, jestliže sev určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nedostavil a svoji ne-účast řádně do pěti pracovních dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla dě-kanem uznána. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné

- 97 -

zkoušky pokud jeho obhajoba diplomní práce nebo státní zkouškaz předmětového bloku byla hodnocena “nevyhověl” popřípadě všechny přede-psané části státní závěrečné zkoušky byly hodnoceny “nevyhověl”.

Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části (částí), která byla hodnocena“nevyhověl”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou.

Pokud byla obhajoba diplomní práce hodnocena známkou “nevyhověl” rozhodnezkušební komise zda je podmínkou pro opakování části státní závěrečné zkouškyi vypracování nové diplomní práce.

Studentovi, který i při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomní práci neodevzdalv termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z předmětového bloku ne-bo obhajobě diplomní práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodno-cena nevyhověl, se ukončuje studium podle čl. 20 odst. 5 písm. b).

Zkušební komiseNa FA ČVUT jsou zřizovány zkušební komise pro:- státní zkoušky z předmětových bloků: Navrhování budov a urbanismus

Dějiny a teorie architekturyPozemní stavitelství

- obhajoby diplomních pracíPro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více zkušebních komisí.Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále další

odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Členy komise jsoutéž významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem školství mládežea tělovýchovy ČR. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.

Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejíchčlenů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V přípa-dě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda avšichni přítomní členové zkušební komise.

Bakalá řský studijní program:Základním dokumentem bakalářského studijního programu je studijní plán a doporu-

čený časový plán studia bakalářského studijního programu.

Délka a členění studiaStandardní doba studia bakalářského studijního programu je 7 semestrů. 6 semestrů

je totožných s I. blokem magisterského studia.7. semestr vykoná student bakalářské zkoušky a vypracuje bakalářskou práci a její

obhajobu.

Další ustanovení odpovídají přiměřeně Studijnímu plánu magisterského studijníhoprogram

Doktorské studijní programy:se v plném rozsahu řídí ustanoveními Studijního a zkušebního řádu pro studenty

ČVUT v Praze, část čtvrtá - studium v doktorských studijních programech

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem podpisu děkana fakulty architektury ČVUTv Praze.

- 98 -

Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.děkan fakulty architektury

- 99 -

Akademický senátFakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze

se podle zákona a. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalšíchzákonů o vysokých školách,

(dále jen "zákon") usnesl na tomto Statutu fakulty architektury Českého vysokéhoučení technického v Praze:

StatutFakulty architektury

Českého vysokého u čení technického v PrazeStatut Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen

"statut") upravuje její činnost, řízení a organizaci v rámci Českého vysokého učenítechnického v Praze.

Část první - Úvodní ustanovení

Článek 1 - Základní ustanovení1. Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "FA")

je součástí Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "ČVUT").Sídlem FA je Praha. Adresa FA zní: České vysoké učení technické v Praze, Fa-kulta architektury, Thákurova 7, 166 34 Praha 6 - Dejvice.

2. FA byla zřízena jako součást ČVUT na základě nařízení vlády ČSR č.j. 107/1976ze dne 8. září 1976. Navazuje na tradici vysoké školy architektury a pozemníhostavitelství a pozdější fakulty architektury a pozemního stavitelství.

3. Zkrácený název fakulty je FA v Praze, ve zkratce FA ČVUT, resp. FA. Překladynázvu do cizích jazyků jsou uvedeny v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).

Článek 2 - Akademická obec, akademická práva a svobody1. Akademická obec FA definovaná v § 25 odst. 3 zákona vykonává samosprávu FA

přímo nebo prostřednictvím samosprávných orgánů FA v souladu se StatutemČVUT a vnitřními předpisy ČVUT.

2. Akademické svobody a akademická práva jsou upraveny v § 4 zákona.3. Na FA je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických

hnutí (§ 2 odst. 10 zákona). Na FA mohou vznikat a působit odborová, zájmová astavovská občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA.

Článek 3 - Postavení FA1. Postavení FA je dáno zákonem, Statutem ČVUT a tímto statutem.2. FA vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další

tvůrčí činnost.3. V návaznosti na plnění svého základního úkolu podle předchozího odstavce vyko-

nává FA rovněž doplňkovou činnost (§ 20 odst. 2 a § 24 odst. 1 písm. h) zákona).4. Fakulta není právním subjektem. Fakulta má právo ve věcech stanovených v § 24

odst. 1 zákona a v § 24 odst. 3 a § 31 odst. 4., 5. Statutu ČVUT samostatně roz-hodovat nebo jednat jménem ČVUT.

- 100 -

5. Fakulta používá kulatého razítka s malým státním znakem České republiky a tex-tem "České vysoké učení technické v Praze - Fakulta architektury".

Část druhá - Oblasti samosprávné p ůsobnosti FA

Článek 4 - Poslání FA, dlouhodobý zám ěr1. Fakulta má technické a umělecké zaměření. Samostatně a svobodně rozvíjí

vzdělávací, teoretickou, praktickou, uměleckou a další odborné činnosti v huma-nitních, technických a uměleckých disciplínách, potřebných pro rozvoj architekturya urbanismu

v souladu s potřebami společnosti.2. Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další

tvůrčí činnosti FA (dále jen "dlouhodobý záměr FA") je základním programovýmdokumentem FA. Dlouhodobý záměr FA:- je připravován v souladu s dlouhodobým záměrem ČVUT- vychází zejména z koncepce rozvoje ČVUT a koncepce rozvoje FA,- je využíván zejména při návrzích případných organizačních změn, přípravě no-vých studijních programů a výzkumných záměrů.

3. Dlouhodobý záměr FA schvaluje po projednání ve Vědecko umělecké radě FA(dále jen "VUR FA") (§ 30 zákona) Akademický senát FA (dále jen "AS FA").

Článek 5 - Činnost studijní a vzd ělávací1. Činnost studijní jako základní právo a povinnost studenta a činnost pedagogická,

vědecká a výzkumná, nebo umělecká jako základní právo a povinnost učitele seuskutečňuje v rámci akademických svobod. V pedagogické činnosti se využívajívýsledky vědeckého bádání a tvůrčí technické i umělecké činnosti akademickýchpracovníků a studentů.

2. Studium na FA se uskutečňuje v rámci studijních programů a programů celoži-votního vzdělávání (§ 2 zákona). Přehled akreditovaných studijních programů jeveden v Příloze č. 2.

Článek 6 - P řijímání ke studiu1. Pro přijetí ke studiu ve studijním programu musí uchazeč splňovat obecné pod-

mínky podle § 48 zákona a podmínky stanovené Řádem přijímacího řízení ČVUT(Příloha č. 3 Statutu ČVUT). Součástí přijímacího řízení do magisterského a ba-kalářského studia jsou talentové zkoušky. Další podmínky pro přijetí na studijníprogramy na FA vyhlašuje děkan po předchozím schválení v AS FA.

2. Přijímání cizinců ke studiu ve studijních programech v cizím jazyce se řídí Řádempřijímacího řízení ČVUT (Příloha č. 3 Statutu ČVUT) a Podmínkami studia cizincůna ČVUT (Příloha č. 4 Statutu ČVUT). Případné další podmínky pro přijímání ci-zinců pro studium v cizím jazyce stanoví děkan po předchozím schválení v ASFA.

Článek 7 - Bakalá řské, magisterské a doktorské studium1. Bakalářské, magisterské a doktorské studium ve studijních programech se usku-

tečňuje podle Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT, který vydávárektor po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen "AS ČVUT") jakovnitřní předpis ČVUT.

- 101 -

2. Bakalářské a magisterské studijní programy se ukončují státní závěrečnou zkouš-kou (§ 45, § 46 a § 53 zákona). Doktorské studijní programy se ukončují státnídoktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce (§ 47 a § 53 zákona). Pod-mínky státních zkoušek stanoví Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT.

3. Specifické podmínky studia uvádějící členění studijního programu na studijní obo-ry, jejich charakteristika a jejich kombinace, pravidla a podmínky pro vytvářenístudijních plánů, podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jehořádném ukončení, jsou uvedeny v pedagogické dokumentaci studijního programu.

Článek 8 - Celoživotní vzd ělávání1. FA poskytuje v rámci své vzdělávací činnosti programy celoživotního vzdělávání.2. Bližší podmínky pro přijetí, průběh, ukončení a výši úhrady programů celoživotního

vzdělávání upravuje Řád celoživotního vzdělávání, který po projednání v ASČVUT vydává rektor ČVUT.

Článek 9 - Podmínky studia cizinc ů1. Podmínky studia cizinců stanoví čl. 9 a 11 Statutu ČVUT a Příloha č. 4 Statutu

ČVUT.

Článek 10 - Tituly a doklady o ukon čení studia1. Po řádném ukončení studia uděluje ČVUT absolventům bakalářských studijních

programů akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc.") podle § 45 zákona, ma-gisterských studijních programů titul "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch."),podle § 46 zákona.

2. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademickýtitul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) podle § 47 zákona.

3. Jako doklad o absolvování bakalářského, magisterského a doktorského studiavydává ČVUT diplomy a vysvědčení podle § 57 zákona.

4. Účastníkům programů celoživotního vzdělávání vydává osvědčení o jeho absolvo-vání ČVUT.

Článek 11 - Poplatky spojené se studiem1. Poplatky spojené se studiem jsou vybírány FA na základě pravidel stanovených v

§ 58 zákona, v čl. 11 Statutu ČVUT, čl. 5 odst. 6 Řádu přijímacího řízení ČVUT aPřílohy č. 4 Statutu ČVUT.

Článek 12 - Stipendia1. Studentům FA se poskytují stipendia podle pravidel stanovených Stipendijním řá-

dem FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis FA.

Článek 13 - V ědecká, tv ůrčí, technická a um ělecká činnost1. Vědecká, tvůrčí technická a umělecká činnost je základním právem a povinností

akademického pracovníka FA. Uskutečňuje se v rámci akademické svobody vě-deckého bádání a tvůrčí technické a. umělecké činnosti a slouží též jako základpedagogické činnosti. FA je otevřena ke spolupráci s vědeckými a uměleckýmipracovišti v České republice i v zahraničí.

2. Vědecká činnost se na FA uskutečňuje ve vědních oblastech uvedených ve sta-tutu FA a jejím organizačním řádu v souladu s dlouhodobým záměrem FA a kon-krétními výzkumnými záměry jednotlivých pracovišť. Fakulta usiluje o vytvoření

- 102 -

vhodných podmínek pro vědeckou činnost svých akademických pracovníků a stu-dentů. Analogicky se uskutečňuje i tvůrčí technická a umělecká činnost.

3. FA jménem ČVUT vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty při spolupráci voblasti vědecké, tvůrčí a umělecké činnosti a v zájmu realizace a obchodního vy-užití výsledků této činnosti.

Článek 14 - Zahrani ční styky1. FA organizuje a rozvíjí zahraniční styky a aktivity. Zahraniční styky mohou na FA

uskutečňovat též občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA, popř. zaměst-nanci a studenti individuálně.

2. Zahraniční styky se uskutečňují v oblastech vzájemné pedagogické, vědecké, vý-zkumné a vývojové, umělecké, hospodářské a kulturní spolupráce.

3. Smluvní vztahy se zahraničními partnery musí být v souladu s českými obecnězávaznými právními předpisy, popř. s mezinárodními dohodami, které jsou proČeskou republiku závazné. Smlouvy mohou být podepisovány pouze osobami,které jsou oprávněny jednat v těchto otázkách jménem ČVUT.

Článek 15 - Výro ční zprávy, hodnocení činnosti FA1. Děkan předkládá každoročně AS FA ke schválení výroční zprávu o činnosti FA a

výroční zprávu o hospodaření FA.2. Po schválení AS FA předkládá děkan výroční zprávy rektorovi a zveřejňuje je pro-

střednictvím internetu.3. Závěry výročních zpráv se využívají v řídicí činnosti a pro účely případného upřes-

nění dlouhodobého záměru FA.4. Na FA se provádí pravidelné hodnocení vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojo-

vé, umělecké a další tvůrčí činnosti v souladu s dlouhodobým záměrem činnostiČVUT.

5. Součástí hodnocení vzdělávací činnosti jsou ankety studentů, pořádané v každémakademickém roce.

6. Hodnocení vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti se pro-vádí každoročně. Vychází zejména z kvantifikovaných parametrů užívaných vrámci rozpočtových pravidel pro rozdělování příspěvku na vědeckou, výzkumnou,vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.

7. Souhrnné výsledky hodnocení podle odstavců 5 a 6 jsou uváděny ve výročníchzprávách o činnosti, v nichž jsou uváděná fakta analyzována i z hlediska kvalityjednotlivých činností FA a jejího vývoje.

8. VUR FA hodnotí každoročně v souvislosti s výroční zprávou kvalifikační vývojakademické obce, průběh a úroveň habilitačních a profesorských řízení a rozvojdoktorských studijních programů.

9. V intervalu 3 až 5 let se opakuje na základě pokynu rektora souborné hodnoceníkvality řídicího procesu FA, uskutečňovaných studijních programů i programů vě-decké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti podle standardní ev-ropské metodiky, tj. zpracováním detailní vlastní hodnotící zprávy, jejím násled-ným posouzením skupinou externích expertů včetně posouzení reality přímo veškole a následným závěrečným hodnocením. Výsledky souborného hodnoceníkvality všech aktivit FA se zveřejňují, využívají pro operativní opatření děkana avedoucí jednotlivých pracovišť.

Část t řetí - Orgány FA

- 103 -

Článek 16 - Členění orgán ů1. Samosprávnými akademickými orgány FA jsou:

- AS FA,- děkan,- VUR FA,- disciplinární komise FA.

2. Dalším orgánem FA je- tajemník.

Článek 17 - Akademický senát FA1. AS FA je samosprávným zastupitelským orgánem FA.2. Právní postavení AS FA je upraveno v § 26 a § 27 zákona.3. AS FA se skládá z volených zástupců akademické obce FA (§ 26 odst. 1 zákona).4. AS FA a jeho členové jsou odpovědni za svou činnost členům akademické obce

FA. Při výkonu své funkce nejsou členové AS FA vázáni názorem jiných samo-správných akademických orgánů FA a dalších vedoucích zaměstnanců FA. Čle-nové AS FA dbají zájmů FA jako celku, a při rozhodování se řídí svým svědomím.

5. AS FA volí akademická obec v rovných, přímých a tajných volbách. Počet členůAS FA a způsob jejich volby stanoví v souladu s § 26 zákona Volební a jednacířád AS FA, který je vnitřním předpisem.

6. AS FA rozhoduje v záležitostech podle § 27 odst. 1 zákona:- na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení

pracovišť FA,- schvaluje návrh vnitřních předpisů FA,- schvaluje rozdělení finančních prostředků FA předložené děkanem a kontroluje

jejich využívání,- schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření FA předlože-

nou děkanem,- schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňova-

ných na FA,- schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů VUR FA a disciplinární

komise FA,- usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z

funkce,- schvaluje dlouhodobý záměr FA.AS FA se vyjadřuje zejména k záležitostem podle § 27 odst. 2 zákona:- k návrhům studijních programů uskutečňovaných na FA- k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.V otázkách týkajících se jednotlivých členů akademické obce se AS FA usnáší taj-

ným hlasováním. Schopnost usnášení AS FA upravuje Volební a jednací řád ASFA.

7. AS FA dále deleguje zástupce do orgánů reprezentace vysokých škol.8. Způsob volby kandidáta na děkana a projednání případného návrhu na jeho od-

volání podle § 27 odst. 1, písm. g) zákona upravuje Volební a jednací řád AS FA.9. Funkční období AS FA je tříleté, členové AS jsou voleni do konce jeho funkčního

období. Volby do AS FA se provádějí tak, aby nový AS FA byl řádně ustaven ale-spoň půl roku před koncem funkčního období děkana.

10. Materiální zabezpečení činnosti AS FA zajišťuje děkanát.

- 104 -

Článek 18 - Děkan1. Děkan je vrcholným představitelem FA a jejím reprezentantem ve vztahu k jiným

fakultám vysokých škol v České republice i zahraničí, k veřejným institucím astátním orgánům, zejména k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, podni-katelské sféře i občanům.

2. Postavení děkana FA je upraveno v § 28 zákona.3. Děkan jako představitel fakulty je oprávněn rozhodovat nebo jednat ve věcech

stanovených § 24 zákona a články 24, 30 a 31 Statutu ČVUT jménem ČVUT.4. V oblastech stanovených zákonem, Statutem ČVUT a Statutem FA děkan vydává

po schválení AS FA a AS ČVUT vnitřní předpisy FA. V rámci své samostatné pů-sobnosti dále vydává příkazy, pokyny, opatření, směrnice, výnosy, popř. činí dalšírozhodnutí, ke kterým ho zmocňuje zákon, Statut ČVUT a tento statut.

5. Děkan jmenuje a odvolává proděkany, vedoucí jednotlivých pracovišť, jmenuje aodvolává tajemníka.

Článek 19 - Prod ěkaniProděkani zastupují děkana v rozsahu, který jim děkan určí. Děkan pověří jednoho z

proděkanů, aby ho v době jeho nepřítomnosti zastupoval v plném rozsahu.2. Proděkany jmenuje a odvolává podle § 27 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 5 zákona

děkan se souhlasem AS FA.3. Úseky činnosti proděkanů jsou vymezeny takto:

- pedagogická činnost,- vědecká, výzkumná a umělecká činnost,- zahraniční styky a organizační činnost

4. Působnost proděkanů v rámci vymezených úseků činnosti včetně určení pracovišťfakulty jimi metodicky řízených, stanoví děkan zvláštním výnosem.

5. Proděkani jsou oprávněni na vymezeném úseku činnosti jednat ve věcech týkají-cích se fakulty v rozsahu zmocnění děkanem. V rámci pokynů děkana mohouukládat úkoly vedoucím pracovišť. Proděkani jsou za svoji činnost odpovědni dě-kanovi.

Článek 20 - V ědecko um ělecká rada FA1. Členy VUR FA jmenuje a odvolává po schválení v AS FA děkan podle zásad,

uvedených v § 29 zákona. Členství ve VUR FA je nezastupitelné. Při jmenováníčlenů vědecké rady dbá děkan, aby v ní byly zastoupeny všechny hlavní oblastipedagogické, vědecké, výzkumné a umělecké činnosti pěstované na FA.

2. Minimální počet členů VUR FA je devět.3. Do působností VUR FA patří projednávání a schvalování otázek a oblastí, uvede-

ných v § 30 zákona. VUR FA se vyjadřuje k záležitostem, které jí předloží děkan.VUR FA zejména:

- projednává dlouhodobý záměr FA,- schvaluje studijní programy na FA,- projednává habilitace docentů a rozhoduje o jejich výsledku a předkládá Vědecké

radě ČVUT (dále jen "VR ČVUT") návrhy na jmenování profesorů- zřizuje na návrh děkana komise pro udělování vědeckých hodností,- navrhuje udělování vědeckých hodností,- potvrzuje učitele a oponenty v doktorských studijních programech,- vyjadřuje se k dalším otázkám, které jí předloží děkan.

4. Funkční období VUR FA je tříleté a jeho konec je zpravidla shodný s koncemfunkčního období děkana.

- 105 -

5. Člen VUR FA se může písemným oznámením, doručeným děkanovi vzdát člen-ství ve VUR FA před uplynutím funkčního období. Na jeho místo, stejně jako namísto odvolaného člena VUR FA, děkan jmenuje po schválení v AS FA novéhočlena podle zásad uvedených v § 29 zákona.

6. Administrativní agendu VUR FA zabezpečuje oddělení pro vědeckou a výzkum-nou činnost děkanátu FA.

7. Svolávání VUR FA, způsob usnášení a další procedurální otázky, týkající se jejíhojednání, upravuje Jednací řád VUR FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis.

Článek 21 - Disciplinární komise FA1. Disciplinární komise se zřizuje podle § 27 odst. 1 písm. f) a § 31 zákona. Tato

komise projednává disciplinární přestupky studentů ČVUT zapsaných ke studiu vestudijních programech uskutečňovaných na FA.

2. Disciplinární řízení je upraveno v § 64 až 69 zákona.3. V řízení a jednání před Disciplinární komisí FA se postupuje podle Disciplinárního

řádu pro studenty ČVUT, který po schválení AS ČVUT vydává rektor ČVUT jakovnitřní předpis ČVUT, který platí pro studenty všech fakult a vysokoškolskýchústavů.

Článek 22 - Tajemník1. Právní postavení tajemníka je upraveno v § 32 zákona.2. Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu FA v rozsahu stanoveném opatřením

děkana.3. Tajemník zajišťuje hospodaření s prostředky FA v souladu se zvláštními, vnitřními

a ostatními předpisy ČVUT a FA a v souladu s pravidly pro tvorbu a správu roz-počtu fakulty.

4. Tajemník stojí v čele děkanátu a řídí jeho činnost ve všech oblastech, vyjma pří-padů, kde děkan stanoví jinak.

Část čtvrtá - Pracovišt ě FA

Článek 23 - Členění fakulty1. FA se člení na pracoviště uvedená v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).2. Funkční místa vedoucích fakultních pracovišť se obsazují v souladu s Řádem vý-

běrového řízení ČVUT.3. Výukovými pracovišti jsou:

a) ústavyb) kabinetyc) samostatné ateliéry

Ústavy, kabinety a samostatné ateliéry jsou základními pracovišti pro pedagogickou,vědeckovýzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Ateliéry jsou zpravidla or-ganizační součástí ústavů.

4. Další pracoviště FA jsou děkanát a účelová zařízení.5. Jmenovitý výčet pracovišť a jejich postavení v rámci FA stanoví Organizační řád

FA (Příloha č. 1 tohoto statutu).

Článek 24 - Děkanát FA

- 106 -

1. Děkanát je tvořen souborem centrálních administrativních a technicko provozníchpracovišť. Organizaci a řízení děkanátu stanoví Organizační řád FA (Příloha č. 1tohoto statutu).

Článek 25 - Akademické poradní sbory FA1. Akademické poradní sbory FA zřizuje děkan. Mohou být stálé nebo zřízeny ad

hoc.2. Stálými poradními sbory děkana jsou kolegium děkana a komise studijního plánu,

eventuelně další komise jmenované děkanem. Členy kolegia děkana jsou: děkan,proděkani, tajemník a předseda AS FA a další pracovníci jmenovaní děkanem.Komisi studijního plánu včetně předsedy komise jmenuje děkan. Kromě akade-mických pracovníků zastupujících hlavní obory výuky jmenuje děkan do komisestudijného plán také zástupce studentů.

3. Kolegium děkana svolává a jeho jednání řídí děkan. Podrobnosti, týkající se čin-nosti kolegia děkana stanoví děkan zvláštním opatřením.

4. Komisi studijního plánu svolává a jednání řídí její předseda

Část pátá - Studenti a zam ěstnanci FA

Článek 26 - Studenti FA1. Postavení, práva a povinnosti studentů FA jsou upraveny ustanoveními § 61 až 63

zákona a čl. 29 Statutu ČVUT.2. Charakteristiky studijních programů, uskutečňovaných na FA, podmínky pro přijetí

ke studiu zvoleného studijního programu, podmínky přijímacího řízení a průběhustudia jsou upraveny ustanoveními v § 48 až 56 zákona, v části druhé StatutuČVUT a v části druhé tohoto statutu.

3. Tituly přiznávané absolventům příslušného programu studia a vydávání dokladůo ukončení studia jsou upraveny v zákoně (§ 44 až 47 a § 57) a čl. 10 tohoto statu-

tu.4. Poplatky spojené se studiem upravuje § 58 zákona a čl. 11 Statutu ČVUT.5. Podrobnosti průběhu studia na FA a řízení ve věcech studia jsou upraveny Studij-

ním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT (vnitřní předpis ČVUT podle § 17 zá-kona a čl. 7 Statutu ČVUT) a dokumentací studijních programů.

6. Zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy, vnitřními předpisyČVUT a vnitřními předpisy FA může být považováno za disciplinární přestupekpodle § 64 zákona a lze za ně uložit některou ze sankcí podle § 65 zákona.

Článek 27 - Zam ěstnanci FA1. Zaměstnanci pracující na FA včetně zaměstnanců, kteří vykonávají na FA práce

ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mi-mo pracovní poměr, jsou v pracovně právních vztazích k ČVUT.

2. Děkan je oprávněn rozhodovat a jednat jménem ČVUT v pracovně právních vzta-zích.

3. Akademickými pracovníky FA jsou zaměstnanci v pracovním poměru k ČVUT,uvedení v § 70 zákona.

4. Kromě akademických pracovníků FA se na výuce mohou podílet i další odbornícina základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 70 odst. 4 záko-na) a hostující profesoři (§ 70 odst. 5 zákona).

- 107 -

5. Postavení hostujících profesorů stanoví Statut hostujícího profesora ČVUT, kterývydává rektor po schválení AS ČVUT, jako vnitřní předpis ČVUT.

6. Místa akademických pracovníků na FA se obsazují podle ustanovení § 77 zákona.Podrobnosti stanoví Řád výběrového řízení ČVUT, který vydává rektor po schvá-lení AS ČVUT jako vnitřní předpis ČVUT. Výběrové řízení je možno konat i při při-jímání dalších zaměstnanců. Další pracovní místa obsazovaná na FA na základěvýběrového řízení stanoví děkan.

7. Podle zásad uvedených v § 76 zákona lze poskytnout akademickému pracovníkuFA tvůrčí volno. O poskytnutí tohoto volna rozhoduje děkan.

8. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem jsou upravena v ustanoveních§ 71 až 75 zákona. FA je oprávněna provádět habilitační řízení a řízení ke jmeno-vání profesorem v následujících oborech:

- teorie architektury- dějiny architektury a ochrana památek- architektonická tvorba- urbanismus a územní plánování.Proceduru habilitačních a jmenovacích řízení upřesňuje Metodika pro habilitační a

jmenovací řízení na ČVUT, kterou vydává rektor po schválení VR ČVUT.9. Rektor může na návrh děkana jmenovat profesora, který ukončil pracovní poměr

na ČVUT, emeritním profesorem. Jmenování a působnost emeritního profesorase řídí Statutem emeritního profesora ČVUT, který vydává rektor po projednání vAS ČVUT a schválení VR ČVUT.

Část šestá - Ekonomické zabezpe čení a hospoda ření FA

Článek 28 - Ekonomické zabezpe čení FA1. FA hospodaří s finančními zdroji z dotace na základě rozpočtu ČVUT, s prostřed-

ky získanými hlavní činností FA, s prostředky získanými doplňkovou činností, darya dalšími zdroji.

2. Děkan je oprávněn nakládat jménem ČVUT s majetkem evidovaným v rámci FA svýjimkou aktů uvedených v § 15 odst. 1 zákona, v nichž rozhoduje rektor po před-chozím souhlasu Správní rady ČVUT a čl. 31 odst. 5 Statutu ČVUT.

3. FA má právo využívat podnikatelských oprávnění nebo oprávnění k podnikatelskéčinnosti podle zvláštních předpisů, která jsou podmínkou výkonu doplňkové čin-nosti podle § 20 odst. 2 zákona, jejichž nositelem je ČVUT.

Článek 29 - Hospoda ření FA1. Hospodaření FA se řídí zásadami, uvedenými v § 20 zákona a v Pravidlech hos-

podaření ČVUT.2. FA sestavuje svůj rozpočet jako vyrovnaný.3. FA vede účetnictví jako jedno středisko ČVUT a účtuje v soustavě podvojného

účetnictví.

Článek 30 - Kontrola hospoda ření1. Kontrola hospodaření se provádí profesními zaměstnanci v rámci vztahů nadříze-

nosti a podřízenosti:a) periodicky,b) mimořádně na základě rozhodnutí děkana nebo rektora.

- 108 -

2. Ke kontrole hospodaření musí všechna pracoviště poskytnout neprodleně všechnypotřebné podklady. Na vyžádání jsou povinna podat písemné vyjádření ke kont-rolnímu zjištění.

3. AS FA provádí kontrolu využívání finančních prostředků FA.4. Výsledky kontrol se využívají pro operativní řízení i pro přípravu dlouhodobého

záměru FA a jeho aktualizaci.

Část sedmá - Ceremoniál FA

Článek 31 - Insignie a taláry FA1. Vnějším výrazem pravomoci a odpovědnosti představitelů FA při slavnostních

příležitostech jsou insignie FA.2. Insignie FA tvoří žezlo děkana, řetězy děkana a proděkanů.3. Žezlo děkana se používá při akademických obřadech ČVUT.4. Pečeť ČVUT používá FA k označení významných dokumentů FA podle směrnice

stanovené rektorem.5. Řetězy FA jsou oprávněni používat při slavnostních příležitostech

- děkan a proděkani,- předseda AS FA,- promotoři,

6. Taláry ČVUT jsou při slavnostních příležitostech oprávněni užívat- děkan a proděkani,- předseda AS FA,- členové VUR FA a významní hosté FA podle rozhodnutí děkana,- ostatní akademičtí pracovníci podle pokynů děkana,- tajemník a další zaměstnanci podle pokynů děkana.

7. Dokumentace insignií a talárů ČVUT jsou uloženy v archivu ČVUT.

Článek 32 - Inaugurace d ěkana1. Slavnostní inaugurace děkana po jeho jmenování rektorem probíhá na slavnost-

ním shromáždění akademické obce FA nebo na veřejném zasedání AS FA.2. Při inauguraci skládá děkan do rukou předsedy AS FA slavnostní slib, jehož text je

uveden v Příloze č. 7 Statutu ČVUT - Slavnostní sliby. Po složení slavnostníhoslibu předává předseda AS FA děkanovi řetěz děkana FA jako výraz pravomoci aodpovědnosti děkana.

Článek 33 - Imatrikulace a promoce1. FA organizuje slavnostní imatrikulace studentů a promoce absolventů bakalář-

ských a magisterských studijních programů. Promoce doktorů věd, absolventůdoktorských studijních programů a předávání diplomů nově jmenovaným docen-tům organizuje Rektorát ČVUT. Součástí těchto slavnostních aktů je akademickýslib imatrikulační, nebo promoční slib bakalářský, magisterský, doktorský a do-centský, jejichž znění jsou uvedena v Příloze č. 7 Statutu ČVUT s DodatkemSlavnostních slibů FA uvedených v Příloze č. 3 tohoto statutu.

Část osmá - Ustanovení spole čná, přechodná a záv ěrečná

- 109 -

Článek 34 - Razítka FA1. FA používá kulaté razítko s malým státním znakem a textem "České vysoké učení

technické v Praze - Fakulta architektury".2. FA používá kulatého razítka s malým státním znakem a s textem "České vysoké

učení technické v Praze - F 5", jedná-li jménem ČVUT.3. Používání kulatých razítek upravuje směrnice, kterou vydává rektor.4. Podobu a pravidla pro užívání razítek, která nejsou uvedena v odstavci 1 a 2 (řád-

kových razítek), stanoví Organizační řád FA.

Článek 35 - Ú řední deska1. FA zřizuje úřední desku.2. Úřední deska musí být zřetelně označena a umístěna na dobře přístupném místě

v sídelní budově FA.3. Úřední deska slouží pro zveřejňování informací týkajících se FA. Na úřední desce

se vyvěšují zejména:a) údaje týkající se přijímacího řízení (§ 49 odst. 5 zákona),b) informace o začátku akademického roku a o jeho členění na období výuky, zkou-

šek a prázdnin, jakož i o lhůtách pro zápis do semestru, akademického roku čibloku studia,

c) informace o termínech a místu konání státních závěrečných zkoušek,d) údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem včetně

termínů příslušných veřejných zasedání VUR FA a VR ČVUT (§ 75 odst. 1 záko-na),

e) údaje o ukončení řízení podle předchozího bodu,f) rozhodnutí doručovaná studentům náhradním způsobem (§ 50 odst. 5, § 68 odst.

3, písm. a) až e) zákona); osmý den po vyvěšení písemnosti na úřední desku se vtomto případě považuje za den doručení,

g) informace o výši poplatků a úhrad podle čl. 11 odst. 1 Statutu ČVUT,i) informace o termínech a místě zasedání AS FA a AS ČVUT,j) další důležité veřejné informace.4. Informace uvedené v odstavci 3 písmeno a) až e) zveřejňované na úřední desce

se vystavují rovněž prostřednictvím Internetu.

Článek 36 - P řílohy a vnit řní předpisy FA1. Součástí statutu jsou následující přílohy:a) Příloha č. 1 - Organizační řád FA,b) Příloha č. 2 - Přehled akreditovaných studijních programů FA,c) Příloha č. 3 - Dodatek slavnostních slibů FA.2. Vnitřními předpisy FA podle § 33 zákona jsou:a) statut.b) Volební a jednací řád AS FA.c) Jednací řád VUR FA.d) Stipendijní řád FA.e) Disciplinární řád ČVUT.

Článek 37 - P řechodná a záv ěrečná ustanovení1. Zrušuje se Statut FA schválený akademickým senátem FA dne 22. listopadu

1995, akademickou obcí 15. dubna 1996 a akademickým senátem ČVUT dne 13.listopadu 1996.

- 110 -

2. Od 1. ledna 1999 přešla na ČVUT práva a závazky bývalého právního subjektuFA.

3. Do doby nové akreditace studijních programů doplňuje pedagogickou dokumenta-ci studijních programů podle § 44 zákona vyhláška děkana schválená VUR FA povyjádření AS FA.

4. Statut včetně příloh byl schválen AS FA dne 1. 6. 19995. Účinnosti nabývá dnem schválení AS ČVUT.

Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, Csc.děkan FA

- 111 -

Studijní a zkušební řád pro studentyČeského vysokého u čení technického v Praze

Část prvníZákladní ustanovení

Článek 11. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Pra-

ze (dále jen "ČVUT") se vydává podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokýchškolách), (dále jen "zákon") jako součást vnitřních předpisů ČVUT a v souladu seStatutem ČVUT. Obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských adoktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách nebo ČVUT,fakultách a jeho vysokoškolských ústavech (dále jen "fakulty").

2. Část druhá, pátá, šestá a sedmá tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studujív akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních progra-mech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.

3. Část třetí tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v bakalářských a ma-gisterských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech for-mách studia.

4. Část čtvrtá tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v doktorských studij-ních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.

Část druháBakalá řské, magisterské a doktorské studijní programy

Článek 2Organizace akademického roku

1. V souladu s § 52 odst. 2 zákona stanoví rektor začátek akademického roku, za-čátek organizované výuky a po projednání v kolegiu rektora vyhlásí závazný har-monogram akademického roku ČVUT.

2. Harmonogram akademického roku ČVUT stanovuje zejména začátek a konecvýuky, zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických akti-vit.

3. Děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu ("dále jen "děkan”) vyhlásí časovýplán akademického roku pro fakultu. Časový plán je oproti harmonogramu aka-demického roku ČVUT doplněn o období, v němž se konají státní závěrečnézkoušky, přijímací zkoušky a další akademické aktivity specifické pro fakultu.

4. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období zimní-ho semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin.

5. V každém semestru je 14 týdnů výuky a každé zkouškové období trvá 6 týdnů.Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů.

Článek 3Studijní programy

1. ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy - bakalářské podle § 45 záko-na, magisterské podle § 46 zákona a doktorské podle § 47 zákona. Seznam akre-ditovaných studijních programů ČVUT je uveden v Příloze č. 2 Statutu ČVUT.

2. Studijní programy se uskutečňují na jedné nebo více fakultách.

- 112 -

3. Studijní programy uskutečňované na více fakultách jsou uvedeny ve StatutuČVUT i ve statutech všech zúčastněných fakult.

4. Formy studia uskutečňované ve studijním programu jsou:a) prezenční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována za přítomnosti

studenta v prostorách ČVUT,b) distanční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována především na

základě samostatné práce studenta,c) kombinovaná, při níž je výuka ve studijní programu kombinací prezenční a di-

stanční formy studia.Časový rozsah prezenční části studia musí být uveden u všech studijních před-mětů kombinované formy studia.

5. Studijní program se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obor je složka stu-dijního programu a sestává ze systémově uspořádaných studijních předmětů.

6. Standardní dobou studia je doba studia stanovená studijním programem vyjádře-ná v rocích (semestrech), za kterou by student měl při průměrné studijní zátěžistudium dokončit. Standardní doba studia je uvedena v Příloze č. 2 Statutu ČVUT.

7. Doba studia je doba od prvního zápisu do studijního programu do jeho ukončenípodle čl. 20 odst. 1 a odst. 5. Do doby studia se započítávají i všechna přerušenístudia. Maximální doba studia ve studijním programu bakalářském je 6 roků, vestudijním programu magisterském je 10 roků a v magisterském studijním progra-mu navazujícím na bakalářský studijní program je 5 roků. Pro studium v doktor-ském studijním programu je maximální doba studia 8 roků. Doba studia nesmípřekročit maximální dobu studia v příslušném studijním programu.

8. V případě, že student řádně neukončí studium v maximální době studia, studiumse ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Napostup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

9. Součástí studijního programu je studijní plán podle čl. 7 a čl. 30. Studijní plán sta-noví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů ve formě doporuče-ného plánu studia v členění na akademické roky a semestry. Doporučený studijníplán respektuje standardní dobu studia. Studijní plán studijního oboru může býtkoncipován jako jednooborový, víceoborový nebo mezioborový.

Článek 4Bakalá řské studijní programy

Na fakultách se uskutečňují bakalářské studijní programy.

Článek 5Magisterské studijní programy

Na fakultách se uskutečňují magisterské studijní programy a magisterské studijníprogramy navazující na bakalářské studijní programy.

Článek 6Doktorské studijní programy

1. Na fakultách se uskutečňují doktorské studijní programy.2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního studij-

ního plánu pod vedením školitele.

- 113 -

Část t řetíStudium v bakalá řských a magisterských studijních programech

Článek 7Studijní plány

1. Studijní plán je součástí studijního programu. Jeho aktualizaci projednává aschvaluje vědecká rada fakulty nebo ČVUT po vyjádření příslušného akademické-ho senátu. Základním výukovým modulem studijního plánu je studijní předmět(dále jen "předmět”).

Předmět je charakterizován počtem výukových hodin v jednom týdnu, formou výukypodle čl. 10, způsobem zakončení podle čl. 9 a počtem kreditů získaných při jehoabsolvování.

2. Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný.3. Před zahájením studijního programu fakulta zveřejní studijní plán v členění na

studijní obory, tj. seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou prořádné ukončení studijního programu. Studijní plán může umožnit i mezioborové avíceoborové studium. Součástí studijního plánu je doporučený časový plán studiatj. doporučení časového postupu zápisu předmětů, jehož dodržení umožní dokon-čit studium ve standardní době studia.

Studijní plán je strukturován takto:a) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů podle volitelnosti na povinné, povinně

volitelné a volitelné,b) vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba,c) stanovuje závazně kontrolované úseky studia (semestr, akademický rok, blok stu-

dia) včetně podmínek pro jejich úspěšné splnění,d) určuje semestr, ve kterém je předmět obvykle vypisován.

Článek 8Kreditový systém

1. Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditovýsystém, jehož znaky jsou:

a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při stan-dardní době studia a doporučeném časovém plánu studiav akademickém roce za 28 týdnů výuky - 60 kreditův semestru za 14 týdnů výuky - 30 kreditů,

b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěžestudenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,

c) hodnota kreditů přiřazená předmětu je celočíselná,d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, kumulovaný počet

kreditů je nástrojem pro kontrolu studia.2. Kreditový systém ČVUT je kompatibilní s ECTS (European Credit Transfer Sys-

tem) usnadňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.

Článek 9Způsob zakon čení předmětu

1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu,vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací.

2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět a tím zís-kal přiřazený počet kreditů.

- 114 -

3. Předměty, které student úspěšně neukončil, si může zapsat podruhé. Každýpředmět si může student zapsat nejvýše dvakrát.

Článek 10Zabezpečení vzd ělávací činnosti a její organizace

1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolovanévlastní samostatné práci.

2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, pro-jekty, různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze.

3. Formy organizované výuky jsou charakterizovány takto:a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplí-

ny, problémů a jejich vzorových řešení.b) Semináře, ateliéry a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž je akcento-

vána aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnostiučitele. Významnou součástí této formy výuky je zpravidla prezentace výsledkůvlastní práce studentů a diskuse. Fakulta vytváří podmínky pro tyto formy výukyzabezpečením přístupu studentů do knihoven, rýsoven, ateliérů, laboratoří, studo-ven a k počítačové síti.

c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách ne-bo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti studentů. Specifickým typemcvičení jsou experimentální laboratorní práce, práce na počítačích a výuka v teré-nu. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou.

d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů zadanýchk samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení popřípadě i jiné formy vý-uky.

4. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejíz požadavků studentů.

5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizovanévýuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucíkatedry nebo ústavu (dále jen "katedra”).

6. Přednášky vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech můževedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného akademic-kého pracovníka nebo uznávaného odborníka.

7. Na výuce podle odstavce 3 písm. b) až d) se mohou podílet i studenti doktorskýchstudijních programů a vynikající studenti magisterských studijních programů.

Článek 11Ověřování studijních výsledk ů

1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětuzápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (zk) nebo jejich kombinací.

2. Zvládnutí látky obsažené v souboru předmětů v souvislostech a vazbách se pro-věřuje soubornou zkouškou, pokud je po definovaném bloku studia ve studijnímprogramu stanovena.

3. Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápo-čet z předmětů zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a ko-nat zkoušky.

Článek 12Zápočet a klasifikovaný zápo čet

- 115 -

1. Zápočtem se potvrzuje, že student splnil vymezené požadavky, jimiž bylo na za-čátku výuky předmětu udělení zápočtu podmíněno.

2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění na začátku výuky vyme-zených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm.

3. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věciudělování zápočtu, nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje vedoucí katedry. Po-kud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný zápočet,může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu zápo-čet nezíská, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl.20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 záko-na.

4. Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu.Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem je-ho udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním klasifikačníhostupně a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň "nevyhověl” se dovýkazu o studiu neuvádí.

5. Získání nebo nezískání zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu nahlásí ka-tedra studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob tohoto hlášeníurčí děkan. Katedra je povinna vést o výsledcích zápočtů a klasifikovaných zá-počtů vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat jepo dobu deseti let.

Článek 13Zkouška

1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci před-mětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia aschopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí proble-matiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm.

2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkouškymohou být i komisionální.

3. Termíny a místo zkoušek, jakožto i způsob přihlašování ke zkoušce a formazkoušek musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny.

4. Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkouš-ku v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termí-nu klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravnémtermínu.

5. Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve druhémopravném termínu známkou nevyhověl, může si tento předmět zapsat znovu. Po-kud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravnémtermínu klasifikován známkou nevyhověl, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci sevztahuje § 68 zákona. Jakákoliv další opravná zkouška je nepřípustná.

6. Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušejícíuvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datumkonání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň "nevyhověl” sedo výkazu o studiu neuvádí.

7. Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejí-cím hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl.

8. Konání zkoušek ze studijního předmětu se uskutečňuje v souladu s pravidly vy-hlášenými podle odstavce 3.

- 116 -

9. O organizaci zkoušek a o oprávněnosti omluvy při neúčasti na zkoušce rozhodujevedoucí katedry.

10. Hrubé porušení stanovených pravidel zkoušky může být hodnoceno jako disci-plinární přestupek.

11. Pokud student nebo zkoušející o to požádá, konají se opravné zkoušky před tří-člennou komisí, kterou jmenuje vedoucí katedry. V případě písemné zkoušky bu-de provedeno komisionální hodnocení. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry jmenujekomisi děkan.

12. Výsledek zkoušky předá katedra neprodleně studijnímu oddělení fakulty do in-formačního systému. Způsob předání výsledků zkoušek určí děkan. Katedra jepovinna vést o výsledcích zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na infor-mačním systému a archivovat je po dobu deseti let.

Článek 14Souborné zkoušky

1. Soubornou zkouškou se ověřuje zvládnutí souvislostí ve vymezeném souborupředmětů. Souborná zkouška má písemnou, ústní nebo kombinovanou formu.

2. Požadavky souborné zkoušky stanoví studijní program. Organizaci, pravidla atermíny pro její konání stanoví děkan.

3. Souborná zkouška ústní se koná před komisí, kterou jmenuje děkan. Písemnásouborná zkouška nebo její část je hodnocena komisionálně. Komise je nejménětříčlenná. Předsedou komise je profesor nebo docent.

4. Souborná zkouška může být uznána za vykonanou studentům, kteří splnili pod-mínky podle odstavce 2.

5. Soubornou zkoušku lze opakovat jednou. Pokud ani při opakování student sou-bornou zkoušku nesloží nebo se k souborné zkoušce nedostaví podle odstavce 6,studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).Na postup v této věci se vztahuje § 68 zákona.

6. Pokud se student k souborné zkoušce nebo jejímu opakování nedostaví a do pětidnů se s uvedením důvodů písemně neomluví nebo jeho omluva není přijata, po-suzuje se, jako by zkoušku nevykonal a je hodnocen klasifikačním stupněm nevy-hověl. Omluva se podává děkanovi, který rozhoduje o jejím přijetí nebo odmítnutí.

Článek 15Klasifika ční stupnice

1. Při hodnocení studia podle čl. 12 až 14 a 22 se užívá povinně klasifikační stupnice

výborn ě velmi dob ře dob ře nevyhov ěl1 2 3 4

Slovní hodnocení se užívá při zápisu do výkazu o studiu, numerické hodnocení jeevidováno v informačním systému.

2. Pro zpřesněné hodnocení studia zejména pro potřeby mobility studentů platí tatopřevodní tabulka

Klasifika čnístupnice

výborn ě velmi dob ře dob ře nevyhov ěl

body 86 až 100 70 až 85 50 až 69 0 až 49ECTS A B C D E F

- 117 -

Článek 16Průměrná klasifikace studenta

1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném úseku studia (semestr, akade-mický rok, nebo jiný definovaný blok studia) je vyjádřena váženým studijním prů-měrem definovaným vztahem

(Kp . Zpp

VP = ————,(Kpp

kde

Kp … je počet kreditů za předmět p ukončený zkouškou nebo klasifikovaným zá-počtem,

Zp … je klasifikace předmětu pa kde p probíhá množinu všech předmětů absolvovaných studentem v daném úseku

studia, zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem.2. Děkan může směrnicí stanovit další metodu hodnocení průměrné klasifikace

(zejména systém jednic).

Článek 17Průběh studia

1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia ve studijním programu. Zápisse koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program. Zápis pro-bíhá v termínu stanoveném děkanem. Při zápise je studentovi vydán průkaz stu-denta a výkaz o studiu.

2. Imatrikulace je zapsání studenta do matriky studentů. Slavnostní imatrikulaci stu-dentů organizuje fakulta do 30 dnů po zahájení akademického roku. Součástíimatrikulace je imatrikulační slib, který student podepíše. Znění imatrikulačníhoslibu je uvedeno v Příloze č. 7 Statutu ČVUT.

3. Student má právo se v rámci studijního plánu zapsaného studijního programu,studijního oboru a v souladu s tímto předpisem účastnit cvičení, seminářů, kurzů,praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zá-počty, klasifikované zápočty a konat zkoušky.

4. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program a studijníobor povinné, povinně volitelné a volitelné.

5. Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semest-ru, akademického roku nebo bloku studia a do pěti dnů od tohoto termínu se suvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavkůvyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b. Na postup při rozhodování v tétověci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se student do pěti dnů od tohoto termínu pí-semně omluví a omluva bude děkanem uznána, stanoví studentovi náhradní ter-mín zápisu.

6. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení stu-dia povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení je je-den semestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. V průbě-hu zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných

- 118 -

důvodů. Na rozhodnutí děkana o přerušení studia se vztahuje § 68 zákona. Roz-hodnutí děkana se vyznačí do výkazu o studiu a do dokumentace vedené o stu-dentovi.

7. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdřívepo úspěšném ukončení prvního akademického roku.

8. Nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba, která spolu se standardnídobou studia nepřesáhne maximální dobu studia stanovenou podle čl. 3 odst. 7.

9. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo stu-dium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v da-ném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jakonesplnění povinností a studentovi se ukončí studium podle § 56 odst. 1 písm. b)zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje§ 68 zákona. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout.Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho,jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanove-né doby přerušení studia.

10. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednohonebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběha podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu včetně standardnídoby studia a maximální doby studia nejsou tímto dotčena.

11. Studentovi, který byl přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fa-kultou a již v minulosti v tomto studijním programu uskutečňovaném touto fakultoustudoval nebo studoval ve studijním programu uskutečňovaném jinou fakultouČVUT, popřípadě ve studijním programu uskutečňovaném jinou vysokou školouv České republice nebo v zahraničí, může na základě jeho žádosti děkan povolitzapočítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok), pokud odjejich splnění neuplynulo více než pět let.

Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotli-vých předmětů.

12. Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, seuznávají předměty a kredity získané na této zahraniční škole pokud odpovídajíobsahu předmětů jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan.

Článek 18Kontrola studia a podmínky pro pokra čování ve studiu

1. Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním plá-nem studijního programu - semestr, akademický rok, blok studia.

2. Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu.3. Pokud student nezískal počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu, nemůže

být zapsán do dalšího semestru, akademického roku nebo bloku studia.4. Termíny a organizaci zápisu stanoví děkan.5. Minimální počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu

a) za první semestr studia 10b) za první akademický rok studia (2 semestry) 20c) za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední

dva semestry, kdy student byl studentem ze zákona 30d) za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud část

akademického roku nebyl student studentem ČVUT (zejménapřerušení studia, přestup) 15

e) jiný počet kreditů může určit děkan v souladu s čl. 17 odst. 10.

- 119 -

6. Kredity za předměty zapsané a uznané podle čl. 17 odst. 11 nejsou považoványza kredity získané v tomto semestru nebo akademickém roce. Započítávají sepouze do celkového součtu kreditů studentem získaných.

7. Kontrola získaného počtu kreditů se uskutečňuje za semestr, akademický rok ne-bo blok studia v souladu se studijním plánem studijního programu. Studentovi,který nezíská ani minimální počet kreditů podle odstavce 5, se ukončuje studiumpro nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm.b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

8. Kontrola počtu kreditů pro pokračování ve studiu v dalším akademickém roce jepovinná a uskuteční se i v případě, že není požadována studijním plánem danéhostudijního programu.

Článek 19Přestupy

1. Student může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studiapodle čl. 18 odst. 5 písm. b) požádat o přestup do studijního programu uskutečňo-vaného na kterékoliv fakultě ČVUT. Přestup lze povolit po úspěšném ukončeníprvního akademického roku studia též studentovi z jiné vysoké školy v České re-publice nebo ze zahraniční vysoké školy. Podmínky přestupu a rozhodování oněm je v kompetenci děkana přijímající fakulty, což platí i o zařazení studenta dokonkrétního úseku studia podle doporučeného časového plánu studia ve studijnímprogramu uskutečňovaném na přijímací fakultě.

2. Studentovi, který absolvoval studijní program, nebo jeho část, uskutečňovaný najiné fakultě ČVUT, na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, můžeděkan na základě jeho žádosti uznat absolvované úseky studia (semestr, akade-mický rok nebo blok), pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let.

Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání) jednotli-vých předmětů.

3. Uznání podle odstavce 2 lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.4. O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan,

stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu.5. Při přestupu studentů podle odstavce 4 a studentů studijních programů uskuteč-

ňovaných na ostatních fakultách ČVUT se do doby studia podle čl. 3 odst. 7 za-počítává doba od prvního zápisu do původního studijního programu uskutečňova-ného fakultou ČVUT.

U studentů přestupujících ze studijního programu uskutečňovaného jinou vysokouškolou v České republice nebo vysokou školou v zahraničí se započítává dobastudia odpovídající uznaným úsekům studia nebo uznaným předmětům.

Děkan ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia.

Článek 20Ukon čení studia

1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním progra-mu. Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečnázkouška nebo její poslední část.

2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického tituluje vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu aoboru studia vydává ČVUT spolu s vysvědčením o státní závěrečné zkoušce.

- 120 -

3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademickýtitul bakalář (ve zkratce "Bc.” uváděné před jménem).

4. Absolventům studia v magisterských studijních programech uskutečňovanýcha) Fakultou stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou,

dopravní, příslušnou fakultou a vysokoškolským ústavem nebo ČVUT a vysoko-školským ústavem se uděluje akademický titul inženýr (ve zkratce "Ing.” uváděnépřed jménem),

b) Fakultou architektury se uděluje akademický titul inženýr architekt (ve zkratce"Ing. arch.” uváděné před jménem).

5. Studium se dále ukončujea) zanecháním studia,b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto řádu,c) odnětím akreditace studijního programu,d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona,e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona.V případech uvedených v písmenech c) a d) je povinností ČVUT zajistit studentovi

možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu natéže nebo jiné vysoké škole.

6. Absolventovi studia ve studijním programu podle odstavce 1 vydá děkan na zá-kladě jeho žádosti:

a) doklad o vykonaných zkouškáchb) dodatek k diplomu.7. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 5 vydá děkan na

jeho žádost doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.8. Dnem ukončení studiaa) podle odstavce 5 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán, doruče-

no jeho písemné prohlášení o zanechání studia,b) podle odstavce 5 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní

moci,c) podle odstavce 5 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Mi-

nisterstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen”ministerstvo”),d) podle odstavce 5 písm. d) je den, ke kterému ČVUT oznámilo zrušení studijního

programu,e) podle odstavce 5 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo

právní moci.9. Student, který ukončil studium podle odstavce 1 a 5, je povinen neprodleně ode-

vzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek vůčiČVUT, včetně vyrovnání poplatků.

Článek 21Státní zkoušky

1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení vý-sledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné.

2. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dáledalší odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Členy komisejsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem. O konánístátní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a všichni

- 121 -

přítomní členové zkušební komise. Pro jeden studijní program (studijní obor) lzezřídit více zkušebních komisí. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.

3. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se ukončuje stát-ní závěrečnou zkouškou. Skládá se z několika částí, z nichž každá se klasifikujezvlášť:

a) obhajoby diplomové nebo bakalářské práce,b) ústních zkoušek z odborných předmětů nebo tématických okruhů,c) případně dalších podle odstavce 5.Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se mohou uskutečnit v různých termínech.

Zkušební komise hodnotí výsledek obhajoby a ústní zkoušky na neveřejném za-sedání.

4. Obhajoba bakalářská práce je součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářskémstudijním programu a obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečnézkoušky v magisterském studijním programu.

5. Části a jednotlivé předměty nebo tématické okruhy státní závěrečné zkoušky jsoudány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Jednotlivé částistátní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než 1 hodinu.

6. Předpoklady pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce nebo její části jsou dánypříslušným studijním programem.

7. Termíny konání státních závěrečných zkoušek nebo jejich částí stanoví děkan.8. Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a do

pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, je klasifiko-ván známkou "nevyhověl”. Nedodržení pětidenní lhůty může děkan ze zvlášť zá-važných důvodů, zejména zdravotních, prominout.

9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat včet-ně jejího případného opakování nejpozději do 1 roku ode dne splnění všech ostat-ních požadavků vyplývajících ze studijního programu. Tato doba se prodlužuje na1,5 roku (18 měsíců) v případě, kdy studijní program v souladu s odstavcem 5stanoví, že student se může zapsat k obhajobě diplomové práce až po vykonánípředepsaných částí státní závěrečné zkoušky podle odstavce 3. Nesložení státnízávěrečné zkoušky v tomto termínu se posuzuje jako nesplnění požadavků vyplý-vajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Za spl-nění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu se považujeposlední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl studentzapsané předměty.

10. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovatnejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 7. Po-kud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se ukončujepodle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).

11. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejíchčlenů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V přípa-dě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

12. Jednání zkušební komise řídí její předseda (místopředseda). Jednací řád zku-šebních komisí stanoví směrnice děkana.

13. Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i organizačnízabezpečení státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice děkana.

Článek 22Klasifikace státní záv ěrečné zkoušky

- 122 -

1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celekse klasifikují stupnicí podle čl. 15 odst. 1.

2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise s přihléd-nutím k hodnocení jejich částí včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské práce.Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena stupněm ne-vyhověl, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen nevyhověl.

3. Děkan studentovi určí náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky jestližea) neodevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci včas, tuto skutečnost předem

písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána,b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu opako-

vání, jeho neúčast byla podle čl. 21 odst. 8 písemně řádně omluvena a omluvabyla děkanem uznána.

4. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky jestližea) neodevzdal diplomovou práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomlu-

vil, nebo omluva nebyla děkanem uznána,b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast

řádně do pěti dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána,c) jeho obhajoba diplomové, bakalářské práce nebo jiná část státní závěrečné

zkoušky byla hodnocena "nevyhověl” popřípadě všechny předepsané části státnízávěrečné zkoušky byly hodnoceny "nevyhověl”.

5. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části (částí), která byla hodnoce-na "nevyhověl”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou.

Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena známkou "nevy-hověl” rozhodne zkušební komise zda je podmínkou pro opakování státní závě-rečné zkoušky i vypracování nové bakalářské nebo diplomové práce.

6. Studentovi, který podle odstavce 4 i při opakovaní státní závěrečné zkoušky di-plomovou nebo bakalářskou práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omlu-vy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba diplomové, bakalářské práce neboi jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl, se ukončuje stu-dium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).

Článek 23Celkový výsledek studia

1. Celkový výsledek studia se hodnotí stupnia) prospěl s vyznamenánímb) prospělc) neprospěl.2. Celé studium absolvuje s hodnocením "prospěl s vyznamenáním” ten student,

který během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru podle čl. 16odst. 1 max. 1,50, v průběhu studia byl nejvýše z 1 předmětu klasifikován znám-kou dobře a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně.

Část čtvrtáStudium v doktorských studijních programech

Článek 24Doktorský studijní program, jeho struktura, formy a délka

1. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje na ČVUT, jeho fa-kultách, vysokoškolských ústavech a na pracovištích mimo ČVUT smluvně váza-

- 123 -

ných (dále jen "externí pracoviště”). Na doktorské studijní programy uskutečňova-né

a) na dvou nebo více fakultách, nebob) na ČVUT a jedné nebo více fakultách nebo vysokoškolském ústavu,c) nebo alespoň na dvou fakultách a externím pracovišti,se vztahuje čl. 3 odst. 3.Vlastní pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav, externí pracoviště), kde probíhá

odborná část studijního programu je školicí pracoviště.2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních studij-

ních plánů (dále jen "ISP") podle čl. 30 pod vedením školitele. Hodnotícím odbor-ným orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení upra-vuje čl. 25.

3. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje ve formách, kteréjsou uvedeny v čl. 3 odst. 4. Maximální doba studia ve všech formách, včetněvšech přerušení, je stanovena v odstavci 8 a čl. 3 odst. 7. Jmenovitá doba studiadaná ISP je závislá na studijní zátěži a přítomnosti studenta na pracovišti. Dojmenovité doby studia se nezapočítává doba přerušení studia.

4. Jmenovitá doba prezenční formy studia je rovna standardní době studia a můžebýt prodloužena o rok.

5. Jmenovitá doba v distanční formě studia je 5 let a může být prodloužena o jedenrok.

6. Jmenovitá doba v kombinované formě studia se v ISP určuje individuálně podlepodílu prezenční a distanční formy a nepřesahuje délku stanovenou pro distančníformu studia podle odstavce 5.

7. Studium je možné na základě schváleného ISP a v souladu s čl. 30 absolvovat ive zkrácené době.

8. Disertační práce musí být podána nejpozději do 7 let od zápisu do studia a studi-um musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 33. Do maxi-mální doby studia se započítává i doba přerušení studia. Prodloužení nad 8 roků zdůvodů prodlouženého řízení k obhajobě povoluje děkan.

Článek 25Oborové rady

1. Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen "ORP") jezákladním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6 zá-kona). Za svou činnost odpovídá příslušné vědecké radě.

2. Je-li studium v doktorském studijním programu členěno na obory, je ORP členěnana oborové rady oborů (dále jen "ORO"), které zabezpečují odbornou hodnotícíčinnost v rámci těchto studijních oborů. Činnost ORO a ORP vymezují odstavce 6až 9.

3. ORP má minimálně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanciČVUT; předsedové ORO jsou ze své funkce členy ORP. Každá ORO má nejméněpět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT.

4. Členy ORP a ORO mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Čle-ny ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného pouze najedné fakultě, jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty nazákladě návrhu školících pracovišť. Členy ORP nebo ORO doktorského studijníhoprogramu podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává rektor po schvá-lení Vědeckou radou ČVUT na základě návrhu vědeckých rad fakult nebo exter-ních pracovišť.

- 124 -

5. Předsedu ORP volí ze svého středu její členové na prvém zasedání ORP, podle §47 odst. 6 zákona. Předsedu ORO jmenuje děkan nebo rektor.

6. ORP zejména:a) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném doktorském studijním programu;

výsledky předkládá nejméně jednou ročně příslušné vědecké radě,b) pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho oborů, ini-

ciuje návrhy na úpravy, nebo konstituování nových oborů v rámci doktorskéhostudijního programu,

c) není-li ustavena ORO plní ORP funkci ORO podle odstavce 7.7. ORO zejména:a) schvaluje před přijetím uchazeče ke studiu návrh vedoucích školících pracovišť na

rámcová témata nebo tematické okruhy disertačních prací a školitele pro tato té-mata; po přijetí uchazeče na návrh školitele schvaluje též školitele-specialistypodle čl. 28 odst. 1,

b) schvaluje ISP a jejich změny podle čl. 30 odst. 1, odst. 3 a odst. 6,c) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky podle čl. 6 odst. 4 Řádu přijímacího

řízení ČVUT, složení komisí pro státní doktorské zkoušky podle čl. 34 odst. 2 akomisí pro obhajoby disertačních prací podle čl. 35 odst. 2,

d) schvaluje oponenty disertačních prací podle čl. 35 odst. 4,e) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném oboru doktorského studijního

programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně ORP podle odstavce 9.8. Činnost a rozhodování ORO podle odstavce 7 písm. a) až d) může provádět před-

seda ORO po projednání s členy ORO.9. ORP nebo ORO zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání

řídí předseda ORP nebo ORO. Na zasedání ORP předkládají předsedové OROpřehled aktivit oborů studia ve formě písemné zprávy. Ze zasedání a všech usne-sení ORP se provádí zápis, který je předkládán děkanovi nebo rektorovi a vedou-cím školících pracovišť.

Článek 26Student doktorského studijního programu

1. Student doktorského studijního programu (dále jen "doktorand”) je členem aka-demické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze zákonaa vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Základem studij-ních povinností je plnění ISP pod vedením školitele.

2. Doktorand má nárok na 6 týdnů prázdnin v kalendářním roce.3. Doktorand může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti adresovanou

děkanovi podle čl. 30 odst. 6 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto pře-rušení. Doba studia včetně přerušení studia nesmí být delší než je maximální do-ba studia stanovená v čl. 24 odst. 8. Rozhodnutí děkana o přerušení studia musíbýt vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student může do 30 dnů po-žádat o přezkoumání rozhodnutí.

4. Dokladem o studiu doktoranda je průkaz studenta a výkaz o studiu podle § 57zákona.

Článek 27Školitel

1. Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce.2. Školiteli jsou profesoři, docenti, doktoři věd (DrSc.) a další význační odborníci

schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora.

- 125 -

3. Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje rámco-vé téma nebo tématický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO podlečl. 25 odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní přijíma-cího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma.

4. Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho jme-nování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu diser-tační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan.

5. V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvoláníprovádí děkan na základě návrhu předsedy ORO a po dohodě s vedoucím školi-cího pracoviště.

6. Školitel se účastní státní doktorské zkoušky (dále jen "SDZ") a obhajoby disertač-ní práce, avšak bez práva hlasovat.

7. Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem vý-sledků činnosti doktoranda.

8. Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Jejich větší počet je možnýpouze ve zdůvodněných případech, a to po souhlasu vedoucího pracoviště a pří-slušné vědecké rady.

9. Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejménějednou za rok, předkládá vedoucímu školícího pracoviště a předsedovi ORO hod-nocení plnění ISP v písemné formě.

Článek 28Školitel - specialista, studijní garant

1. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení neboprofesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitel-specialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovydoktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje hoškolitel. Školitele-specialistu po schválení předsedou ORO jmenuje děkan.

2. Jestliže studijní program doktoranda ČVUT je uskutečňován na akreditovanémexterním pracovišti (zejména Akademii věd České republiky) kde je i školitel, jeděkanem, na základě návrhu vedoucího pracoviště, kde je doktorand veden, jme-nován studijní garant, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a spolu-podílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku.

Článek 29Organiza čně-technické zajišt ění studia v doktorském studijním programu

Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu doktoran-dů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách (dále jen"oddělení VVČ”), pod vedením proděkana nebo ředitele vysokoškolského ústavu.

Článek 30Individuální studijní pl án a jeho zm ěny

1. ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve stu-diu v doktorském studijním programu. Je sestaven školitelem po dohodě s dokto-randem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá keschválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný pro obě strany.

- 126 -

2. ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle čl. 31 a samostatnou vědec-kovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační prácepodle čl. 32. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři.

3. ISP se každoročně upřesňuje a spolu s každoročním hodnocením doktoranda sepředkládá předsedovi ORO.

4. Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 32 odst. 2 a je doplněndo ISP.

5. Součástí náplně ISP doktoranda v presenční formě studia je pedagogická praxe,sloužící především k rozvinutí presentačních zkušeností. Tato praxe probíhá podobu čtyř semestrů v rozsahu průměrně 4 hod týdně. Výjimky z této pedagogicképraxe povoluje vedoucí školícího pracoviště po dohodě se školitelem.

6. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat:a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda

ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP,nebo i mimo tento termín,

b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan nazákladě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školícího pracoviště; školitelpřikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO,

c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané seškolitelem a vedoucím školícího pracoviště,

d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem avedoucím školícího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlase-ný předsedou ORO.

7. Změny podle odstavce 6 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem,změny podle odst 6 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádostidoktoranda adresované děkanovi.

Článek 31Studijní blok

1. Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické odbor-né vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu a té-matickým vymezením jeho disertační práce. Sestává z absolvování souboru od-borných předmětů podle odstavců 3 až 5, jazykové přípravy podle odstavce 2 aodborné činnosti, presentované vypracováním písemné studie a rozpravou o di-sertační práci podle odstavců 6 a 7.

2. Jazyková příprava je dokumentována zkouškou nejméně z jednoho světovéhojazyka (zpravidla angličtiny), kterou doktorand musí absolvovat před složenímSDZ.

3. Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě stano-veny. Jejich počet je čtyři až šest; ISP může též stanovit formu absolvování těchtopředmětů (zejména přímou návštěvou přednášek, samostudiem a konzultacemi).Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou.

4. Student může, po dohodě se školitelem, absolvovat i další volitelné předměty,které nemusí být vždy zakončeny zkouškou.

5. Do souboru povinných odborných předmětů podle odstavce 3 je možno výjimečnězařadit maximálně jeden až dva předměty ze studia v magisterském studijnímprogramu, jestliže doktorand prokazuje podstatnější neznalosti v daném oboru,v němž je tento předmět uskutečňován a doktorand ho ve studiu v magisterskémstudijním programu neabsolvoval.

6. Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípra-vou na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky

- 127 -

ve světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní prácev oblasti tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být presentovány též sou-borem předložených publikací doktoranda.

7. Studie je na školícím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímžzákladě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy seúčastní školitel, vedoucí školícího pracoviště a člen ORO podle doporučení před-sedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školícího pracovištěmůže podle svého uvážení stanovit též oponenta studie.

8. Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy stu-dia, nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia.

9. Veškeré předměty studijního bloku a výsledky o jejich absolvování (zkoušky, nebozápočty) jsou zapsány ve výkazu o studiu. Seznam předmětů je do výkazu o stu-diu zapisován po schválení ISP.

10. Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušky jazykové probíhá podle klasifikačnístupnice "výborně", "prospěl", "neprospěl".

11. Jestliže výsledek předmětové zkoušky je "neprospěl", může doktorand zkouškuopakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se zúčastní školitel.V případě opakovaného neúspěchu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm.b) zákona.

Článek 32Diserta ční práce

1. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckéhoúkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat amusí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované výsledky vědec-ké nebo umělecké práce, nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

2. Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány při přijí-macím řízení na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucímškolícího pracoviště a souhlasu předsedy ORO. Konkrétnější vymezení tématu vrámci tématického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem.

3. Název disertační práce, včetně její náplně, se stanoví nejpozději na závěr studij-ního bloku na základě předložené studie podle čl. 31 odst. 6 a rozpravy o tématudisertační práce podle čl. 31 odst. 7.

4. Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatře-ných integrujícím textem. V případě výsledků práce, které mohou být předmětemochrany (patentování), je nezbytné alespoň podání výsledků k ochraně.

5. Disertační práce je psána v jazyce českém, slovenském, nebo anglickém. Ucha-zeči mohou, se souhlasem předsedy ORO, předložit disertační práci i v některémz dalších světových jazyků, mimo anglický jazyk. Další formální náležitosti diser-tační práce určují Zásady studia v doktorském studijním programu na ČVUT.Jestliže práce nesplňuje tyto formální náležitosti nemusí být oddělením pro VVČpřijata k dalšímu řízení.

Článek 33Způsob ukon čení studia

1. Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje SDZ a obhajoboudisertační práce. SDZ zásadně předchází obhajobě disertační práce a nekoná setentýž den.

2. Studium v doktorském studijním programu se dále ukončuje podle § 56 odst. 1zákona.

- 128 -

Článek 34Státní doktorská zkouška

1. Cílem SDZ je ověření šíře a kvality znalostí, způsobilosti osvojovat si nové po-znatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboruv doktorském studijním programu nebo doktorském studijním programu a tématudisertační práce. Součástí SDZ je i odborná rozprava o problematice disertačnípráce.

2. SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO ajmenuje děkan, včetně jejího předsedy. Zkušební komise včetně členů jmenova-ných ministerstvem pro daný doktorský studijní program je nejméně sedmičlenná(nepočítaje školitele). Nejméně dva členové z celé zkušební komise nesmí býtzaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor doktorského studijního pro-gramu nebo doktorského studijního programu může být stálá, nebo může být na-vržena ad hoc. Jednání zkušební komise pro SDZ se povinně účastní též školitel.

3. Členové zkušební komise pro SDZ jsou profesoři, docenti a význační odborníci zpraxe. Oborníky, kteří nejsou profesory a docenty, schvaluje jako možné členyzkušební komise příslušná vědecká rada.

4. Doktorand předkládá písemnou žádost o vykonání SDZ na předepsaném formulá-ři oddělení VVČ. Podmínkou předložení žádosti je úspěšné absolvování studijníhobloku. K žádosti se vyjadřuje školitel a vedoucí školícího pracoviště, konání SDZschvaluje předseda ORO. Termín SDZ stanoví fakulta nebo jiné školící pracovištěpo dohodě s předsedou zkušební komise.

5. Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neve-řejné. Výsledné celkové hodnocení SDZ je hodnoceno stupni: "prospěl s vyzna-menáním”, "prospěl” nebo "neprospěl”.

6. Zkušební komise pro SDZ v neveřejné části se rozhoduje hlasováním při nejménědvoutřetinové přítomnosti členů oprávněných hlasovat. Zkušební komise nejprvehlasuje mezi stupni "prospěl”, nebo "neprospěl”. K hodnocení "prospěl” je zapo-třebí nadpoloviční většiny všech přítomných členů, hlasujících "prospěl”;v opačném případě je výsledek "neprospěl”. U výsledku "neprospěl” se zkušebníkomise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí. V případěvýsledku "prospěl” hlasuje zkušební komise dále mezi stupni "prospěls vyznamenáním”, nebo "prospěl”. K hodnocení "prospěl s vyznamenáním” je za-potřebí nadpoloviční většiny všech přítomných členů, hlasujících "prospěl s vy-znamenáním”; v opačném případě je výsledek "prospěl”.

7. Jestliže je výsledek hodnocení zkušební komise pro SDZ "neprospěl”, může dok-torand SDZ opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne ne-úspěšně vykonané zkoušky. V případě opakovaného neúspěchu SDZ se studiumukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.

8. O průběhu SDZ a jeho závěrech se vede zápis, který podepisuje předseda zku-šební pro SDZ a o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda zku-šební komise a všichni její přítomní členové. O úspěšném absolvování SDZ jedoktorandovi oddělením pro VVČ vydán doklad o vykonané SDZ.

9. Konání SDZ musí být zveřejněno minimálně 2 týdny předem na úřední desce fa-kulty.

Článek 35Hodnocení a obhajoba diserta ční práce

- 129 -

1. Doktorand, pro započetí řízení k obhajobě své disertační práce, odevzdává: pí-semnou žádost o povolení obhajoby (na stanoveném formuláři), disertační prácive čtyřech vyhotoveních, životopis, výkaz o studiu, posudek školitele a teze di-sertační práce v počtu 20 ks.

2. Oddělení VVČ materiály podle odstavce 1 formálně posoudí, a v případě splněníformálních náležitostí, dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí doktorandoviodevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi ORO. Na zá-kladě předložených materiálů je nejpozději do 30 dnů děkanem jmenována komi-se pro obhajobu disertační práce a oponenti disertační práce.

3. Komise pro obhajobu disertační práce je jmenována podle stejných pravidel jakopro SDZ podle čl. 34 odst. 2 a 3.

4. Disertační práce je oponována minimálně dvěma oponenty, kteří jsou na návrhvedoucího školícího pracoviště, nebo školitele a po schválení předsedou OROjmenováni děkanem. Oponenti jsou význační odborníci v příslušném vědním obo-ru, z nichž alespoň jeden musí být profesor, nebo DrSc. a nejvýše jeden je za-městnancem ČVUT.

5. Oponentský posudek má být vypracován do třiceti dnů po zaslání disertační prá-ce. Nemůže-li oponent posudek vypracovat, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů.V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat, nebo neobdrží-li odděleníVVČ posudek do 30 dnů, jmenuje děkan na návrh předsedy ORO nového opo-nenta.

6. Předseda komise pro obhajobu disertační práce seznámí s oponentskými posud-ky doktoranda i jeho školitele. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazujena závažné nedostatky, nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může sidoktorand disertační práci vyžádat zpět k přepracování a řízení k obhajobě diser-tační práce se zastavuje. Nevyužije-li doktorand možnost opravy, v řízení se po-kračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační prácepovinné.

7. Termín obhajoby disertační práce stanoví předseda komise pro obhajobu diser-tační práce nejpozději do 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízenízastaveno. S tímto termínem je seznámen doktorand, školitel, oponenti a členovékomise.

8. Obhajoby disertační práce se účastní též oponenti. Nepřítomnost nejvýše jednohoz oponentů je možná v případě, že jeho posudek byl kladný a členové komise proobhajobu disertační práce s omluvou souhlasí. Posudek nepřítomného oponentaje při obhajobě disertační práce přečten. V případě kritického posudku je účastoponenta povinná.

9. Konání obhajoby disertační práce je zveřejněno na úřední desce fakulty, nejméně3 týdny předem. Po tuto dobu mohou zájemci do disertační práce nahlížet a činitsi z ní výpisky. Své připomínky mohou podat písemně předsedovi komise pro ob-hajobu disertační práce, nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce.Uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko.

10. Obhajoba disertační práce je veřejná, včetně vyhlášení výsledků, hodnocení vý-sledků obhajoby disertační práce je neveřejné. Neveřejné části zasedání seúčastní též školitel. Výsledek vyhlašuje předseda komise pro obhajobu disertačnípráce bezprostředně po rozhodnutí komise.

11. Komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby disertační práce roz-hoduje tajným hlasováním při nejméně dvoutřetinové přítomnosti jejich členů. Hla-sování se účastní též přítomní oponenti. Celkové hodnocení je "obhájil” nebo "ne-obhájil”. K hodnocení "obhájil” je zapotřebí nadpoloviční většiny všech přítomnýchčlenů oprávněných hlasovat, v opačném případě je výsledek "neobhájil”.

- 130 -

V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, kteréodůvodňuje příslušné rozhodnutí.

12. O průběhu obhajoby disertační práce a jeho usneseních se vede zápis, kterýpodepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce a o hlasování je poří-zen protokol, který podepisuje předseda komise a všichni přítomní členové. Zápisa protokol je postoupen děkanovi.

13. Doktorand může opakovat neúspěšnou obhajobu disertační práce nejvýše jed-nou, a to po přepracování disertační práce, nejdříve však za půl roku. V případěneúspěšně opakované obhajoby disertační práce se studium ukončuje podle § 56odst. 1 písm. b) zákona.

14. Na vlastní žádost, před vydáním diplomu podle odstavce 15, je absolventu ořádném ukončení studia a o udělení titulu "doktor” (ve zkratce "Ph.D.”), vydán pří-slušný doklad oddělením VVČ.

15. Na základě řádného ukončení studia v doktorském studijním programu obdržíabsolvent diplom a vysvědčení o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertačnípráce. Diplom i vysvědčení je absolventům odevzdáván zpravidla na slavnostnímshromáždění (promoci) ČVUT. Cizinci je zároveň vydán překlad diplomu a vy-svědčení v jazyce anglickém.

Část pátáZpůsob náhradního doru čování a p řezkoumání rozhodnutí

Článek 361. Na způsob náhradního doručení v případě rozhodování podle § 68 odst. 3 zákona

se vztahuje čl. 14 Řádu přijímacího řízení ČVUT.2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora pro-

střednictvím děkana, o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle § 68 odst. 3 zá-kona.

3. Student požádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů odedne jeho doručení.

4. V žádosti o přezkoumání uvede student své jméno, bydliště, název studijního pro-gramu a fakulty nebo ČVUT a vysokoškolského ústavu, který studijní programuskutečňuje a stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu s rozhodnu-tím a připojí vlastnoruční podpis.

5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné. Vyhotoví se písemně aobsahuje:

a) rozhodnutí,b) jeho odůvodnění,c) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není

přípustná,d) údaj o tom, který orgán jej vydal,e) datum vydání rozhodnutí,f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno,g) úřední razítko ČVUT,h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.

Část šestá

- 131 -

Matrika student ů

Článek 371. ČVUT vede podle § 88 zákona matriku studentů. Matrika studentů slouží k evi-

denci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům.2. V matrice studentů jsou vedeny o jednotlivých studentech údaje, které předepisuje

zákon a ministerstvo.3. Matrika studentů je součástí informačního systému ČVUT. Operativně je vedena

studijními odděleními a odděleními VVČ fakult. Záznamy do matriky studentů a dostudijní dokumentace mohou provádět pouze zvlášť k tomu pověření zaměstnanciČVUT.

4. Matrika studentů je souhrnně vedena Výpočetním a informačním centrem ČVUT.Podklady pro její vedení předávají studijní oddělení a oddělení VVČ fakult v pře-depsané struktuře podle dohodnutého časového harmonogramu, přičemž zázna-my o zápisu do studia, studijním programu, studijním oboru, formě studia, přeru-šení a ukončení studia se provedou neprodleně po rozhodné události.

5. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie. Při jejich ar-chivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.

Část sedmáPřechodná a záv ěrečná ustanovení

Článek 381. Zrušují se studijní a zkušební řády fakult ČVUT.2. Dílčí organizačně technickou stránku studia v doktorském studijním programu na

ČVUT upravují "Zásady studia v doktorském studijním programu na ČVUT”,schvalované Vědeckou radou ČVUT.

3. Interní doktorandi postgraduálního studia se podle zákona a tohoto řádu stávajídoktorandy presenční formy studia v doktorském studijním programu, externídoktorandi se stávají doktorandy kombinované nebo distanční formy studiav doktorském studijním programu.

4. Rigorózní zkouška, vykonaná do 31. prosince 1998 u doktorandů, kteří dosud ne-obájili disertační práci, se považuje podle tohoto řádu za vykonanou státní doktor-skou zkoušku.

5. U doktorandů, jejichž studium bylo započato podle zákona 172/1990 Sb., o vyso-kých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., a u nichž maximální doba studiabyla stanovena podle jiných pravidel, určí tuto dobu studia děkan příslušné fakultyindividuálně nebo rektor u doktorských studijních programů podle čl. 24 odst. 1písm. a) až c).

6. Žádost o přeřazení z vědecké aspirantury do studia v doktorském studijním pro-gramu žadatel doprovodí doporučením školitele a návrhem ISP, sestavenéhoškolitelem podle tohoto řádu s přihlédnutím k předchozímu průběhu vědecké aspi-rantury. O přeřazení z vědecké aspirantury rozhodne po souhlasu předsedy OROděkan, u doktorských studijních programů podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) rek-tor.

7. Tento řád byl schválen podle § 36 odst. 4 zákona Akademickým senátem ČVUTdne 21. dubna 1999.

8. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace minister-stvem.

- 132 -

9. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000.

Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., v. r.rektor

- 133 -

Stipendijní řád Fakulty architektury Českého vysokéhoučení technického v Praze

Část I.Stipendia

Článek 1Úvodní ustanovení

Stipendijní řád Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze vsouladu s § 62 odst. 1 písm.i) a § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školácha o změně a doplnění zákonů (zákon o vysokých školách) – (dále jen "zákon") ase Stipendijním řádem Českého vysokého učení technického v Praze upravujeposkytování stipendií studentům bakalářských, magisterských a doktorských stu-dijních programů na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického vPraze (dále jen "FA").

Článek 2Druhy stipendií a jejich zdroje

1. Studentům FA mohou být přiznána tato stipendia:a) stipendium za vynikající studijní výsledky,b) účelové stipendium,c) doktorské stipendium.

2. Stipendia jsou hrazena z těchto zdrojů:a) dotace ze státního rozpočtu,

b) ze stipendijního fondu Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen"ČVUT")c) z grantů,d) z účelových darů.

3. Stipendium může být přiznáno za akademický rok, za semestr nebo jako jednorá-zové.

4. Stipendium se vyplácí ve dvou výplatních termínech - první část v listopadu, druháčást v únoru; náhradní termín je v prosinci a v březnu. Při přiznání stipendia rekto-rem vyplácí se stipendium v termínu stanoveném rektorem.

Článek 3Stipendium za vynikající studijní výsledky

1. Stipendium může být přiznáno pouze studentům bakalářských a magisterskýchstudijních programů prezenční formy studia, kteří:

b) byli podle zákona v předcházejícím úseku studia (semestr, akademický rok čiblok), za jehož absolvování žádají stipendium, studenty prezenční formy studia naFA,

c) splnili předepsaná kritéria pro přiznání stipendia,d) podali žádost o přiznání stipendia děkanovi prostřednictvím studijního oddělení v

termínech jím stanovených .2. Stipendium podle odstavce 1 může být přiznáno i studentům, kterým děkan uznal

úsek studia nebo jednotlivé předměty v souladu se Studijním a zkušebním řádem

- 134 -

pro studenty ČVUT, které studenti absolvovali na jiných fakultách nebo vysokýchškolách v prezenční formě studia.

3. Stipendium může být studentovi přiznáno nejdéle po dobu 10 měsíců akademic-kého roku, ve kterém student podal žádost o stipendium, a to mu bylo přiznánoděkanem. Maximální výše stipendia je 0,8 základu pro stanovení poplatků spoje-ných se studiem podle § 58 odst. 2 zákona (dále jen "základ") za měsíc.

4. Pokud student v akademickém roce vypracovává pouze diplomovou práci nebobakalářskou práci a skládá státní zkoušku, bude mu přiznáno stipendium nejdélepo dobu 5 měsíců tohoto akademického roku.

5. O přiznání stipendia rozhoduje děkan.

Článek 4Účelová stipendia

1. Účelové stipendium může být přiznáno studentům bakalářských, magisterských adoktorských studijních programů v prezenční formě studia.

2. Může být přiznáno:a) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké i další tvůrčí výsledky při-

spívající k prohloubení znalostí (účast na vědeckém projektu, vědeckovýzkumnénebo umělecké činnosti na pracovišti a dalších aktivitách),

b) za zcela výjimečné studijní výsledky, za absolvování studijního programu s hod-nocením prospěl s vyznamenáním nebo za zkrácení doby studia oproti doporuče-nému časovému plánu,

c) v případě tíživé sociální situace studenta,d) na podporu studia studentů - občanů České republiky v zahraničí,e) na podporu studia studentů - cizinců v České republice,f) v dalších případech zvláštního zřetele hodných, zejména:na podporu odborných praxí a exkurzí studentů na území České republiky a v za-

hraničí,- (za úspěšnou reprezentaci FA nebo ČVUT a příkladné občanské činy,- za sportovní reprezentaci FA nebo ČVUT, za sportovní výsledky a sportovní čin-nosti mimo ČVUT při splnění podmínky, že vážený studijní průměr v předchozímakademickém roce studia dosažený studentem, byl roven nebo menší než 2,00,

g) za účast na výzkumném záměru grantu, nebo uměleckém projektuh) jako mimořádné stipendium. Podmínky pro jeho přiznání stanoví poskytovatel.3. Účelová stipendia přiznává děkan nebo rektor na základě žádosti studenta nebo

návrhu akademických funkcionářů a vedoucích pracovišť. Stipendium může býtpřiznáno i opakovaně.

4. Studentům zapsaným ve studijních programech FA může přiznat účelové stipen-dium děkan.

5. Celkový limit částky účelového stipendia podle odstavce 2 písm. a) až f), kteroulze studentovi vyplatit v daném kalendářním roce, je v součtu dvanáctinásobekzákladu.

Článek 5Doktorská stipendia

1. Stipendium je přiznáno všem studentům doktorských studijních programů pre-zenční formy studia. Je vypláceno po dobu standardní délky studia - 3 roky. Dok-torské stipendium má dvě části:

a) nárokovou - pravidelnou měsíční částku vyplácenou v průběhu celého akademic-kého roku,

- 135 -

b) nenárokovou - přiznávanou za vynikající výsledky ve studiu a ve vědecké, vý-zkumné, umělecké a pedagogické činnosti.

2. Stipendium podle odstavce 1 písm. a) může být přiznáno ve výši 140 až 200%základu měsíčně. Konečnou výši v rámci tohoto rozmezí stanoví pro daný aka-demický rok rektor. Pokud student neplní studijní povinnosti vyplývající z individu-álního studijního plánu, může děkan na podnět oborové rady vyplácenou částkusnížit.

3. Stipendium podle odstavce 1 písm. b) přiznává děkan na návrh školitele, vedou-cího ústavu nebo oborové rady jako měsíční částku vyplácenou po stanovenoudobu akademického roku tak, aby nebyl překročen celkový objem přidělenýchúčelových prostředků na doktorská stipendia.

Článek 6Případy, kdy stipendium nelze p řiznat

1. Stipendium nelze studentovi přiznat a vyplácet:a) pokud studuje v jiné než prezenční formě studia,b) po dobu přerušení studia - podle zákona není studentem,c) při nesplnění podmínky disciplinární bezúhonnosti.Studentu byla v době kratší než tři měsíce před termínem posuzování udělena

sankce napomenutí a běží mu lhůta k osvědčení při podmínečném vyloučení zestudia,

d) u stipendia podle čl. 2 odst. 1 písm. a), pokud studoval v předcházejícím úsekustudia v jiné než prezenční formě studia.

Článek 7Stipendia z dotace

1. Finanční prostředky určené k výplatě stipendií z dotace ze státního rozpočtuschvaluje v rámci rozpočtu ČVUT Akademický senát FA (dále jen "AS FA")

- pro studenty studijních programů uskutečňovaných na FA- k výplatě účelového stipendia podle čl. 4 odst. 5 přiznaného děkanem.- k výplatě účelového stipendia podle čl. 4 odst. 6 přiznaného rektorem.

2. Finanční prostředky pro výplatu doktorského stipendia jsou přidělovány účelověMinisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vypláceny v celkové výši tak, jakbyly přiděleny FA prostřednictvím ČVUT.

3. Stipendia z dotace mohou být přiznána pouze v souladu s § 91 odst. 2 a 3 záko-na.

Článek 8Stipendia z dalších zdroj ů

1. Stipendia mohou být dále hrazena ze zdrojů podle čl. 2 odst. 2 písm. b) až d).2. Prostředky ze stipendijního fondu ČVUT jsou určeny na posílení prostředků na

stipendia z dotace podle čl. 2 odst. 2 písm. a),3. Prostředky z grantů mohou být přiznávány jako účelové stipendium podle pravidel

poskytovatele.4. Účelové dary mohou být v souladu se záměry poskytovatele převedeny do stipen-

dijního fondu ČVUT nebo mohou být přiznány jako účelové stipendium podle pra-videl poskytovatele.

Část II.

- 136 -

Kriteria pro p řiznání stipendia

Článek 9Kriteria pro ud ělení stipendia za vynikající studijní výsledky podle čl. 3 tohoto

řádu1. Kriterium pro přiznání stipendia na FA je splnění počtu kreditů a váženéhoprůměru. Přitom se vážený průměr počítá ze všech předmětů ukončenýchv semestru či akademickém roce.

2. Kriteria pro přiznání stipendia studentům studijních programů na FA se stanovujítakto:a) nutný počet získaných kreditů- za semestr - 30- za akademický rok - 60,b) dosažení potřebného váženého studijního průměru ze všech známek

Při váženém průměru za semestr za akad.rok1,00 - 1,2 5.(x + 500) 10.(x + 500)1,21 - 1,5 5.(x + 200) 10.(x + 200)

c) částku x stanoví děkan na základě počtu udělených stipendií a v závislosti na výšiprostředků na stipendia za vynikající studijní výsledky

Část III.Rozhodování o p řiznání stipendia

Článek 10Rozhodování o p řiznání stipendia

1. Rozhodnutí o přiznání stipendia musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovatinformace o výplatě stipendia a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumánía musí být doručeno do vlastních rukou nebo způsobem náhradního doručení,který určují vnitřní předpisy ČVUT a FA.

2. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, požádat opřezkoumání rozhodnutí. Žádost o přezkoumání se podává písemně rektoroviprostřednictvím děkana. Děkan může žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit nebozrušit, jinak žádost předá k rozhodnutí rektorovi.

3. Rektor:zamítne žádost o přezkoumání rozhodnutí, jestliže byla podána opožděně, nebojestliže byla podána jinou osobou,změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřnímpředpisem FA nebo ČVUT.

4. Student může požádat o přezkoumání rozhodnutí o přiznání stipendia podle čl. 3 ačl. 5.

5. Proti rozhodnutí rektora není žádost o přezkoumání přípustná.

Článek 11Společná a závěrečná ustanovení

1. Tento stipendijní řád je platný pro studenty FA studijních programů uskutečňova-ných na FA. Při posuzování žádostí o přiznání stipendia za vynikající studijní vý-

- 137 -

sledky dosažené v akademickém roce 1998/99 se bude postupovat podle zásadStipendijného řádu FA, který byl schválen AS FA s účinností od 1.10.1992

2. Na studenty - cizince, kteří studují v českém jazyce za stejných podmínek jakostudenti České republiky, se tento řád vztahuje v plném rozsahu, pokud meziná-rodní smlouva nebo Příloha č. 4 Statutu ČVUT Podmínky studia cizinců na ČVUTnestanoví jinak.

3. Tento řád je vnitřním předpisem FA ČVUT a nabývá účinnosti od akademickéhoroku 1999/2000 po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen "ASČVUT").

4. Tento řád byl schválen AS FA dne 26. 5. 1999.5. Tento řád byl schválen AS ČVUT dne 12. 5.1999

Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.děkan FA

- 138 -

Disciplinární řádpro studenty Českého vysokého u čení technického v Praze

Článek 1Úvodní ustanovení

Tento disciplinární řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze(dále jen “ČVUT”) v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a ozměně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen “zákon”),upravuje disciplinární řízení vůči studentům studujícím v bakalářských, magister-ských i doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami i ČVUT.

Článek 2Sankce

1. Za zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřnímipředpisy ČVUT a jeho součástí lze studentovi uložit některou z následujícíchsankcí:

a) napomenutí,b) podmínečné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,

c) vyloučení ze studia.2. Disciplinární přestupek spáchaný z nedbalosti a méně závažný disciplinární pře-

stupek lze projednat bez uložení sankce.3. Od uložení sankce je též možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinární-

ho přestupku vede k nápravě.4. Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek

spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k mí-ře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního pře-stupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studialze v případě úmyslného spáchání závažného disciplinárního přestupku.

5. Rozhodnutí o uložení sankce se oznamuje pouze studentovi a je neveřejné.6. Lhůta a podmínky k osvědčení při podmínečném vyloučení ze studia se stanoví

podle míry závažnosti disciplinárního přestupku; tato lhůta činí nejméně šest mě-síců a nejvíce tři roky.

7. Pokud se student v průběhu lhůty k osvědčení dopustí dalšího disciplinárního pře-stupku s výjimkou méně závažných disciplinárních přestupků spáchaných z ne-dbalosti, může být ze studia vyloučen.

Článek 3Zahájení disciplinárního řízení

1. Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komiseČVUT na návrh děkana nebo rektora v souladu s čl. 4 odst. 2.

2. Návrh obsahuje popis skutku, nebo navrhované důkazy, o které se opírá, jakož iuvedení důvodů, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinárnířízení je zahájeno dnem, kdy byl student seznámen s návrhem.

3. Bezodkladně po zahájení disciplinárního řízení předseda disciplinární komisesvolá zasedání disciplinární komise fakulty, nebo Disciplinární komise ČVUT.

4. Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku odjeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci.

- 139 -

Článek 4Disciplinární komise

1. Obvinění studenta z disciplinárního přestupku projednává disciplinární komisefakulty nebo Disciplinární komise ČVUT.

2. Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsa-ných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi. Disciplinární komiseČVUT projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na vysokoškolskýchústavech a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.

3. Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan z řad členůakademické obce fakulty se souhlasem akademického senátu fakulty. Polovinučlenů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Komise má nejméně čtyři a nejví-ce osm členů. Dva akademičtí pracovníci a dva studenti jsou jmenováni náhradní-ky. Předseda je členem komise.

4. Členy Disciplinární komise ČVUT a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členůakademické obce ČVUT a to z akademických pracovníků vykonávajících svojičinnost ve vysokoškolském ústavu se souhlasem Akademického senátu ČVUT.Na složení Disciplinární komise ČVUT se vztahuje odstavec 3 věta druhá až čtvr-tá.

5. Funkční období členů disciplinární komise fakulty a Disciplinární komise ČVUT jedvouleté. Děkan nebo rektor při ustavování komise dbá na princip kontinuity jejíčinnosti.

6. Je-li známo, že některý člen disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komiseČVUT se na její jednání nedostaví, pozve předseda příslušného náhradníka tak,aby paritní složení komise zůstalo zachováno. Náhradník má v zasedání, k němužbyl pozván, práva a povinnosti člena komise.

7. Zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT řídí jejípředseda; jednání komise je neveřejné, členové komise jsou povinni zachovávatmlčenlivost.

8. Disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT je způsobilá seusnášet, je-li přítomna většina jejích členů. Není-li zachováno rovné zastoupeníakademických pracovníků a studentů, předseda zasedání odročí, pokud to navrh-ne některý z členů komise. Usnesení komise je přijato, jestliže se pro ně vyslovilavětšina z jejích přítomných členů.

9. O jednání disciplinární komise nebo Disciplinární komise ČVUT se pořizuje zápis.

Článek 5Projednání návrhu

1. Student musí být k zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komi-se ČVUT písemně a včas pozván. Student má právo být u jednání komise - s vý-jimkou jejího hlasování - osobně přítomen. Má právo navrhovat a předkládat dů-kazy, vyjadřovat se ke všem podkladům pro jednání, nahlížet do písemných pod-kladů a s výjimkou protokolu o hlasování i do zápisu o jednání komise a pořizovatsi z nich výpisy.

2. Disciplinární komise nebo Disciplinární komise ČVUT se může usnést, že budejednat v nepřítomnosti studenta pouze v případě, že mu bylo pozvání k zasedánířádně a včas oznámeno a student se k zasedání bez omluvy nedostavil. V nepří-tomnosti studenta může disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komiseČVUT dále jednat na svém třetím termínu zasedání, pokud se student ve dvoupředchozích termínech k zasedání komise opakovaně nedostavil, svoji neúčast

- 140 -

však předem písemně omluvil a omluva byla předsedou disciplinární komiseuznána.

3. Disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT je povinna provéstpotřebné důkazy a projednat věc tak, aby mohlo být nepochybně zjištěno, zda sestudent disciplinárního přestupku dopustil. Jednání má být vedeno tak, aby sekomise mohla usnést na návrhu podle odstavce 4 zpravidla do 30 dnů od svéhoprvního zasedání.

4. Po projednání věci se disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUTusnese na návrhu, aby děkan nebo rektor:

a) vyslovil, že se student dopustil disciplinárního přestupku a uložil mu za ně sankcipodle čl. 2 odst. 1, kterou komise výslovně uvede,

b) disciplinární řízení zastavil, protože se student disciplinárního přestupku nedopus-til, nebo se ho sice dopustil, podle názoru komise však samotné projednání věci vdisciplinárním řízení postačuje, nebo nejde o disciplinární přestupek, nebo se ne-podařilo prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo student přestalbýt studentem.

5. Usnesení podle odstavce 4 sdělí disciplinární komise fakulty nebo Disciplinárníkomise ČVUT studentovi pokud je přítomen. Jinak se toto usnesení samostatněneoznamuje.

Článek 6Rozhodnutí d ěkana nebo rektora

1. Rozhodnutí v disciplinárním řízení vydává děkan nebo rektor na základě návrhudisciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT, zpravidla do 7 dnůode dne, kdy návrh komise obdržel.

2. Děkan nebo rektor může před vydáním rozhodnutí věc vrátit disciplinární komisifakulty nebo Disciplinární komisi ČVUT s písemným zdůvodněním k dalšímu do-šetření, považuje-li to za nezbytné pro řádné objasnění věci.

3. Děkan nebo rektor může uložit sankci, kterou disciplinární komise fakulty neboDisciplinární komise ČVUT navrhla, nebo sankci mírnější, nebo může disciplinárnířízení z důvodů uvedených v čl. 5 odst. 4 písm. b) zastavit, i když komise navrhla,aby sankce byla uložena.

4. Jestliže disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT navrhla, abydisciplinární řízení bylo zastaveno, děkan nebo rektor tak učiní. Pokud má osprávnosti tohoto postupu závažné pochybnosti, vrátí v takovém případě věc suvedením důvodů disciplinární komisi k novému projednání. Setrvá-li disciplinárníkomise na svém původním usnesení, je jím děkan nebo rektor vázán.

5. Rozhodnutí, kterým se ukládá sankce podle čl. 2 odst. 1 písm. a) až c), musí býtvyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok o zjištění disciplinárního přestupku aurčení sankce. Dále musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žá-dost o přezkoumání.

6. Rozhodnutí, kterým se zastavuje disciplinární řízení, obsahuje výrok o zastavenídisciplinárního řízení, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkou-mání rozhodnutí.

Článek 7Rozhodování ve v ěci disciplinárního p řestupku

1. Na rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku se vztahuje § 68 zákona; na způ-sob náhradního doručení se vztahuje čl. 14 Řádu přijímacího řízení ČVUT.

- 141 -

2. Student může požádat rektora nebo v případě, že rozhodoval děkan, rektora pro-střednictvím děkana o přezkoumání rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku.

3. Student požádá o přezkoumání rozhodnutí písemně, a to nejpozději 30 dnů odedne jeho doručení.

4. V žádosti o přezkoumání uvede student své jméno, bydliště, název studijního pro-gramu a fakulty nebo vysokoškolského ústavu, který se podílí na uskutečňovánístudijního programu, a stručné důvody své žádosti nebo důvody nesouhlasu srozhodnutím a připojí vlastnoruční podpis.

5. Rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí je konečné. Vyhotoví se písemněa obsahuje:

a) rozhodnutí,b) jeho odůvodnění,c) poučení o tom, že toto rozhodnutí je konečné a žádost o jeho přezkoumání není

přípustná,d) údaj o tom, který orgán jej vydal,e) datum vydání rozhodnutí,f) číslo jednací, pod nímž je rozhodnutí na ČVUT evidováno,g) úřední razítko ČVUT,h) podpis rektora nebo jím pověřeného zástupce.

Článek 8Doplňující ustanovení

1. Obvinění studenta z disciplinárního přestupku podle čl. 3 odst. 2, pozvání stu-denta k zasedání disciplinární komise fakulty nebo Disciplinární komise ČVUT arozhodnutí děkana, nebo rektora se doručují studentovi do vlastních rukou.

2. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace studenta.

Článek 9Společná a závěrečná ustanovení

1. Ustanovení tohoto řádu se vztahují i na jednání, k nimž došlo před jeho účinností,při respektování lhůt stanovených v čl. 4, pokud již nebylo disciplinární řízení za-hájeno podle dosavadních předpisů.

2. Zrušuje se Disciplinární řád ČVUT z 11. prosince 1996.3. Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem

ČVUT dne 24. února 1999.4. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Minister-

stvem školství, mládeže a tělovýchovy.5. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 1999/2000.

Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., v. r.rektor ČVUT

- 142 -

Stanovy spolku poslucha čů architektury

Název a sídlo:1. Název dobrovolné společenské organizace studentů fakulty architektury ČVUT v

Praze zní:"Spolek poslucha čů architektury" .2. Spolek posluchačů architektury (dále jen SPA) je samosprávnou, nezávislou, ote-

vřenou a nepolitickou organizací, která sdružuje studenty fakulty architekturyČVUT (dále jen FA ČVUT).

3. Sídlem SPA je fakulta architektury ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 - Dejvice,PSČ 166 07.

4. SPA je právním subjektem.

Cíle SPA:1. Cílem SPA je obhajoba práv a zájmů studentů FA ČVUT v Praze, zajištění podílu

studentů FA ČVUT na řízení školy a vyvíjení činnosti v zájmu studentů FA ČVUT.2. SPA může vyvíjet hospodářskou činnost podle platných právních předpisů.

Vznik členství:1. Členství v SPA je dobrovolné. Všichni členové mají stejná práva a stejné povin-

nosti.2. Členem SPA se může stát každý student, který je zapsán do studia na FA ČVUT.3. Členství vzniká na základě podání písemné přihlášky studentem, jejího schválení

správní radou SPA a po zaplacení členského příspěvku.4. Dokladem o členství v SPA je členský průkaz.

Zánik členství:1. Členství v SPA zaniká:a/ na základě vlastní písemné žádosti člena SPA,b/ dnem, kdy člen přestane být studentem FA ČVUT a nepožádá o prodlouženíčlenství,

c/ vyloučením z SPA pro závažné porušování stanov, organizačního řádu nebo sou-stavné porušování členských povinností. O vyloučení člena z SPA rozhodujesprávní rada. Rozhodnutí o vyloučení člena musí být odhlasováno 2/3 většinouusnášeníschopné správní rady a je oznámeno vyloučenému členu písemně do 7dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí přijato.

2. Každý vyloučený člen má právo se proti rozhodnutí o vyloučení odvolat. O poda-ném odvolání člena SPA proti rozhodnutí správní rady rozhoduje shromážděníobce SPA, které je správní rada povinna svolat do l4 dnů ode dne podání odvolá-ní. Rozhodnutí o vyloučení musí být odhlasováno 2/3 většinou přítomných členůna shromáždění obce SPA. Proti rozhodnutí obce SPA není odvolání.

Práva a povinnosti členů SPA:1. Každý člen SPA má právo:a/ navrhovat a volit správní radu SPA a dozorčí radu SPA a být do těchto orgánů

SPA volen,b/ veřejně nosit emblém SPA,c/ účastnit se shromáždění obce SPA a hlasovat na nich,d/ obracet se na správní radu SPA s náměty, připomínkami a stížnostmi,e/ využívat majetek SPA (toto využití majetku SPA schvaluje správní rada SPA),

- 143 -

f/ podílet se na činnosti SPA a používat výhod vyplývajících z členství v SPA,g/ požadovat svolání shromáždění obce SPA.2. Každý člen SPA je povinen:a/ svědomitě vykonávat funkce, do kterých byl zvolen,b/ dodržovat organizační řád a stanovy SPA,c/ platit členské příspěvky.

Orgány SPA:1. Shromáždění obce SPA.a/ Nejvyšší orgán SPA je shromáždění obce SPA, které tvoří všichni členové SPA.b/ Shromáždění obce SPA:- volí tajnou a přímou volbou členy správní rady a dozorčí rady SPA a členy těchto

orgánů také tajným hlasováním odvolává,- schvaluje rozpočet, pravidla hospodaření, zprávu o hospodaření SPA a své usne-

sení,- schvaluje a mění stanovy a organizační řád SPA,- schvaluje výši členských příspěvků,- rozhoduje ve všech případech odvolání, které mu přísluší podle stanov,- rozhoduje o zániku SPA.

c/ Ke schválení usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny členů SPA pří-tomných na shromáždění obce SPA.

d/ Ke schválení rozhodnutí o personálních otázkách je zapotřebí souhlasu alespoň2/3 členů SPA přítomných na shromáždění obce SPA.

e/ Ke schválení změn stanov je zapotřebí souhlasu alespoň 2/3 všech členů SPA.f/ Shromáždění obce SPA se schází nejméně jednou za rok.g/ Shromáždění obce SPA musí být svoláno na požádání nejméně 1/3 členů SPA.

2. Správní rada SPA:a/ Správní rada je nejvyšší výkonný orgán SPA. V souladu své působnosti zejména:- řídí činnost SPA,- svolává shromáždění obce SPA a připravuje podklady pro jeho jednání,- rozhoduje o použití finančních prostředků a využívání majetku SPA v rámci pravi-

del hospodaření a schváleného rozpočtu.b/ Správní rada je volena shromážděním obce SPA z řad členů SPA a skládá se z

náčelníka, podnáčelníka a radních. Další funkce členů správní rady určuje organi-zační řád SPA.

c/ Správní rada je volena na dobu jednoho roku, své funkce však vykonává až dozvolení nové správní rady SPA.

d/ Správní rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členůa náčelník nebo podnáčelník. Ke schválení usnesení správní rady je zapotřebísouhlasu nadpoloviční většiny členů usnášeníschopné správní rady. Při rovnostihlasů rozhoduje hlas náčelníka, v případě jeho nepřítomnosti hlas podnáčelníka.

e/ Správní rada je povinna:- svolávat shromáždění obce SPA ve všech případech stanovených těmito stano-

vami a organizačním řádem nebo je - li to nezbytné pro činnost Správní rady neboSPA, minimálně ale jednou ročně,

- překládat každému shromáždění obce SPA zprávu o své činnosti,- předkládat shromáždění obce SPA návrh činnosti, rozpočtu a zprávy o hospodaře-

ní,- plnit úkoly podle usnesení shromáždění obce SPA.

- 144 -

3. Dozorčí rada SPA.a/ Dozorčí rada je nejvyšší kontrolní orgán SPA. Do její působnosti patří zejména:- kontrola veškeré činnosti SPA, především plnění usnesení shromáždění obce, do-

držování povinnosti stanovených těmito stanovami, organizačním řádem a vnitř-ními předpisy vydanými SPA,

- má právo nahlížet do veškerých dokladů SPA, vyžadovat stanoviska a další pod-klady.

b/ Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předse-da zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost. Jménem dozorčí rady podá-vá návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Místopředseda zastupuje předsedupo dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu.

c/ Dozorčí rada je volena na dobu jednoho roku. Dozorčí rada je povinna minimálněna posledním shromáždění obce SPA ve svém volebním období podat zprávu osvé činnosti.

Finan ční hospoda ření SPA1. Základním zdrojem majetku SPA jsou členské příspěvky, dotace, dary a příjmy z

vlastní hospodářské a podnikatelské činnosti.2. O využívání majetku SPA a vynakládání finančních prostředků rozhoduje správní

rada SPA. Při svém rozhodování se řídí pravidly hospodaření a rozpočtem, kteréschvaluje shromáždění obce SPA.

3. Svým majetkem ručí SPA za své závazky.

Jednání jménem SPA1. Jménem SPA jednají náčelník a podnáčelník, eventuelně jimi pověření radní. Pí-

semné právní úkony musí být podepsány vždy dvěma členy správní rady, kteřímají podpisové právo.

2. Podpisové právo mají náčelník a podnáčelník SPA, radní je mohou získat na ča-sově omezenou dobu schválením shromážděním obce na návrh správní rady.

3. Ostatní členové SPA jsou oprávněni jednat jménem SPA pouze v rozsahu pí-semného zmocnění vydaném správní radou SPA.

Zánik SPA1. SPA může zaniknout:a/ rozpuštěním na základě rozhodnutí 4/5 všech členů SPA,b/ rozpuštěním příslušným státním orgánem z důvodů stanovených zákonem.2. Při zániku SPA je nutno provést likvidaci majetku SPA.3. Likvidaci provede likvidátor zvolený shromážděním obce SPA na návrh správní

rady.4. Likvidátor vypořádá závazky a pohledávky SPA a naloží se zbylým majetkem

podle rozhodnutí shromáždění obce SPA, popř. správní rady za podmínek stano-vených v organizačním řádu.

- 145 -

Sout ěže fakulty architektury ČVUT

Statut sout ěže o "Cenu FA ČVUT"

1. Soutěž je vypisována jednou za školní rok- Předmětem soutěže jsou semestrální školní projekty, nikoli projekty diplomní nebo

ateliérové práce vypracované v předmětu ZAN- Projekt do soutěže lze přihlásit pouze 1 ×- Soutěže se může zúčastnit na základě vlastního rozhodnutí pouze řádný student

FA.

2. Předmět sout ěže:I. projekty architektonickéII. projekty urbanistické, tvorba krajiny a zahrad

III. projekty interiéru- Pokud bude kterákoliv z kategorií obsazena minimálně 3 projekty, bude posuzová-

na jako oddělená kategorie s vyhlášením nejlepšího projektu.- Pokud bude v dané kategorii přihlášeno méně než 3 projekty, budou tyto práce za-

hrnuty do kategorie č. "I. ".

3. Termíny:- přihlášení a odevzdání prací (uzávěrka) - v termínu od ukončení výuky v letním

semestru do zahájení následujícího školního roku u sekretáře soutěže- vyhodnocení porotou - do 1 měsíce od data uzávěrky soutěže, výsledky budou vy-

hlášeny do konce října- výstava prací - do 1 měsíce od vyhlášení výsledků

4. Ceny:Fakulta uvolní pro ceny celkovou částku 20. 000, - Kč ročně. Tato částka bude pří-

padně doplněna z nadace FA. Děkan na základě doporučení poroty rozdělí celko-vou částku na jednotlivé ceny. Rozpis výše jednotlivých cen bude upřesněn dle fi-nančních možností nadace FA.

5. Úprava p ředpokládaných projekt ů:- seznam očíslovaných příloh s uvedením 6 příloh určených autorem k vystavení- grafické přílohy na formátu A3, nesešité (nezkroužkované) v kartonových deskách- výkresy očíslovány a označeny názvem práce, jménem autora, školním rokem a

semestrem.

6. Porota a sekretá ř:- Pětičlennou porotu (2 pedagogové FA ČVUT a 3 mimofakultní členové) soutěže

jmenuje děkan FA tak, aby její obsazení odpovídalo povaze soutěže.- Členství v porotě je omezeno max. 2 po sobě následujícími ročníky.- Předsedu poroty volí členové poroty.- Sekretář soutěže je funkce stálá.

7. Zveřejnění výsledk ů a vystavení prací:- Výsledky soutěže budou zveřejněny v prostorách fakulty.- Všechny hodnocené projekty budou po ukončení soutěže vystaveny.

- 146 -

- Při zahájení výstavy vyhlásí děkan oceněné práce a předá ceny.

8. Vrácení prací:- Oceněné práce je možno vracet po dohodě.- Neoceněné práce bude možné vyzvednout po likvidaci výstavy.

9. Sekretá ř sout ěže pro šk. rok 1999/2000Ing. arch. Monika Schnitzerová - ústav 528 - místn. č. 1127

Statut sout ěže "Olov ěný Dušan"

1. Cíl:je získat nezávislý názor na kvalitu výuky architektury na fakultě architektury ČVUT2. Pořadatel:soutěž je pořádána Spolkem posluchačů architektury na FA ČVUT, Thákurova 7,

160 00 Praha 63. Soutěž:- je vypisována jedenkrát do roka v zimním semestru- je bez kategorií- předmětem soutěže jsou školní projekty za zimní semestr, kromě diplomních pro-

jektů a projektů v rámci ZAN,- soutěže se zúčastňuje každý řádný student FA, který v zimním semestru odevzdá a

vystaví projekt,- v rámci soutěže jsou jmenovitě ohodnoceny ateliéry s celkovou kvalitou a to bez

pořadí,- porota vybírá projekty tříkolovým systémem, přičemž druhé a třetí kolo probíhá

uzavřeně pouze mezi porotci,- 1 kolo - porota projde všechny vystavené projekty a jednotliví porotci vyberou pro-

jekty do druhého kola,- 2 kolo - porota se vrátí zpět k vybraným pracím a na základě diskuse vybere 4 - 6

projektů do třetího kola a max. 6 projektů může ocenit,- 3 kolo - z nominovaných projektů porota vybere vítěze soutěže, dále již bez pořadí,- vítěz je utajen a jméno zapečetěno do obálky, která je otevřena až při předání ce-

ny. Porotci jsou do té doby zavázaní slibem mlčenlivosti.

4. Termíny:- hodnocení probíhá vždy v týdnu po odevzdání projektů za zimní semestr,- výstava nominovaných projektů probíhá na začátku letního semestru.

5. Ceny:- cenou pro konečného vítěze je olověná soška "Olověný Dušan",- finanční ohodnocení projektů bude každoročně stanoveno pořadatelem soutěže

podle množství prostředků, které budou získány. Stanoveny jsou pouze limitníčástky a to pro nominované 5.000, - Kč v hotovosti, pro odměněné 1.000, - Kč vhotovosti a cena pro vítěze 2.000, - Kč v hotovosti.

6. Porota:- pětičlenná porota se skládá vždy z osobností toho roku nepůsobících na FA,

- 147 -

- členství v porotě není možné ve dvou po sobě jdoucích ročnících,- pro hodnocení je nutná účast min. tří porotců.

Statut sout ěže o „Nejlepší urbanistickou práci“

Ceny a odměny se udělují studentům za nejlepší projekty a ostatní práce zpracova-né v rámci ateliérové tvorby a výuky urbanistických předmětů (cvičení, semináře).

Cílem soutěže je podpořit zájem studentů o urbanismus, územní plánování a tvorbukrajiny a přispívat ke zvyšování kvality výuky v uvedených oblastech.

1. Soutěž organizuje ústav urbanismu FA ČVUT ve spolupráci s níže uvedenými in-stitucemi:

- Asociace pro urbanismus a územní plánování- Nadace ABF- Ministerstvo pro místní rozvoj ČR- VUT Brno- Urbanistický ateliér U 242. Soutěž je vypisována jednou za školní rok- Předmětem soutěže jsou především semestrální školní projekty a ostatní urbanis-

tické semestrální práce uznané vedoucím ateliéru jako urbanistické.- Do soutěže mohou přihlásit své práce studenti řádného studia architektury na vy-

sokých školách, FA ČVUT, FA VUT Brno, FA STU Bratislava, FA TU Liberec,AVU a UMPRUM Praha, aj.

- Práce může být do soutěže přihlášena pouze 1 ×3. Termíny soutěže- Práce se přihlašují do soutěže vždy do 10. června- Výsledky budou vyhlášeny do konce června- Předání cen a výstava prací se uskuteční v říjnu až listopadu.4. Ceny- Celková částka na ceny je složena z příspěvků všech spolupořádajících institucí,

nejméně však 30.000, - Kč- Porota má právo v odůvodněných případech neudělit některou z cen, případně

upravit jejich výši.5. Úprava přihlášených prací- Práce budou upraveny na formát A 3 a budou předány v deskách se seznamem

všech příloh jednotlivě- Jednotlivé přílohy budou označeny názvem práce, jménem autora, školním rokem

a číslem přílohy.6. Porota a sekretář soutěže- Porota je složena ze zástupců spolupořádajících institucí. Předsedu si porota volí

pouze z externích členů, ne z pracovníků VŠ- Sekretářem soutěže je pedagog pořádající fakulty7. Ostatní ustanovení- Spolupořádající instituce mohou vypisovat svá témata pro soutěž vždy do konce

září- Oceněné a odměněné práce budou nabídnuty k publikování v odborných časopi-

sech- Oceněné a odměněné práce se nevracejí- Ostatní práce je možné vyzvednout po ukončení výstavy u sekretáře soutěže.