Oční vady

Krátkozrakost, dalekozrakost, šedý zákal, zelený zákal, vetchozrakost, šilhání,

astigmatismus, barvoslepost, šeroslepost

• Krátkozrakost (myopie) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz.

• Takto postižený člověk vidí rozmazaně vzdálené předměty.

• Napravuje se brýlemi s čočkou rozptylkou.

Krátkozrakost

Krátkozrakost

• Dalekozrakost (hypermetropie) je oční vada, jejímž projevem je špatná viditelnost postiženého na blízko umístěné předměty.

• Paprsky světla usměrněné čočkou se sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz.

• Napravuje se brýlemi s čočkou spojkou.

Dalekozrakost

Dalekozrakost

• Šedý zákal (katarakta) je nemoc oka, kdy se čočka zakalí a člověk vidí, jako by se díval přes špinavé sklo.

• Nemoc se léčí nahrazením zakalené lidské čočky tenkou umělou čočkou.

• Příčinou může být stárnutí, dědičnost nebo prodělaná infekce.

Šedý zákal

Šedý zákal

Oko člověka postiženého šedým zákalem

• Zelený zákal (glaukom) je porucha zraku, jehož podstatou je poškození očního nervu.

• Příčinou může být vysoký nitrooční tlak vyvolaný infekcí nebo poruchou regulace tvorby nitrooční tekutiny.

• Člověk postižený zeleným zákalem vidí trubicově a může i zcela oslepnout.

Zelený zákal

Zelený zákal

• Vetchozrakost (presbyopie) se začíná projevovat kolem 45. roku věku.

• Je to přirozený důsledek stárnutí organizmu. • V průběhu života se v čočce usazují látky bílkovinné

povahy, které snižují její pružnost a je tedy nastavena na pevnou optickou mohutnost – zhoršuje se tak schopnost zaostřit na blízko.

Vetchozrakost

• Šilhavost (strabismus) je porucha okohybných svalů, kdy oči nehledí rovnoběžně a jedno se odchyluje od běžného směru.

• Při šilhání je důležité tuto vadu u dětí objevit a léčit včas (maximálně do 7 let věku).

• Pokud se šilhání neléčí, může skončit tupozrakostí (amblyopií) uchýleného oka a ztrátou jednoduchého binokulárního vidění.

Šilhavost

• Astigmatismus se často kombinuje s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

• Rohovka nemá pravidelný kulovitý tvar, ale tvar podobný stlačenému míči.

• Pozorovaný předmět se nezobrazuje ostře, např. čtverec je vnímán jako obdélník nebo kosodélník.

• Bod není vnímaný jako bod, ale jako dvě čárky.

Astigmatismus

• Barvoslepost (daltonismus) je dědičná porucha barevného vidění lidského oka.

• Málokdy se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (černobílé vidění).

• Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou, zelenou nebo modrou barvu.

Barvoslepost

Barvoslepost

Normální vidění – 91,6 % populace

Barvoslepost na červenou barvu

Barvoslepost na zelenou barvu

Barvoslepost

Normální vidění – 91,6 % populace

Barvoslepost na modrou barvu

Úplná barvoslepost

• Šeroslepost (nyctalopia) se projevuje zhoršeným viděním za šera.

• Je to porucha funkce sítnicových tyčinek. • Příčiny mohou být dědičné nebo i například

nedostatek vitamínu A.

Šeroslepost