OK ÉNKO Zpravodaj farností Nový Jičín, Šenov u Nov.Jičína a Kunín

Duben 2017

1

DUCHOVNÍ SLOVOJáhen Antonín Glogar

Postní doba se rychle krátí a s ní i příprava na ty nejkrásnější, nejradostněj-ší a nejdůležitější svátky roku. Vrcholem přípravy a celé postní doby je veliko-noční triduum, i když toto „třídenní“ nepatří do postní doby, která končí mší svatou na Zelený čtvrtek.

Nejzajímavější z hlediska liturgie i věřících je Bílá sobota jako veliké tajem-ství. Je nazvána neliturgickým dnem. Ježíš leží v hrobě mrtvý. Je to den veli-kého ticha, očekávání, tajemství velikonoční noci, den mlčení a touhy. Pod-le vypravování Genese Bůh sedmého dne odpočinul a požehnal tomuto dni. Byl to den mlčení, když skončil Bůh dílo stvoření. I otcové církve se nad tím-to dnem zamýšleli, například svatý Epifán píše: „Co se tu děje? Velké mlčení, protože Král spí. Země se třásla, ale utišila se, protože Bůh v těle usnul, aby šel vzbudit ty, kteří spali už celé věky. Bůh v těle zemřel a podsvětí se zachvě-lo, Bůh na chvíli usnul, aby probudil ze sna ty, kteří v podsvětí spali.“

Symbol mlčení a klidu znamená přechod: ukončení jednoho věku a začátku věku nového. Před stvořením světa panovalo velké mlčení, když se Duch Boží vznášel nad vodami. Podle apokryfů se celý vesmír zastavil, když měl nastat okamžik zrození Božího Syna v Betlémě. Dokončení pozemského života Kris-tova a začátek jeho díla v církvi je symbolizován mlčením v hrobě.

Nikdo z nás nepochybuje o tom, že mlčení je krásný symbol očekávání a ne-divíme se, že ho hledí využít i liturgie zející prázdnotou kostelů na Bílou so-botu. Ten den, až do večera, působí chrámy skutečně bezútěšně: zhaslá svět-la, prázdné svatostánky otevřené dokořán, holé oltáře. A nic se tu neděje. Ve skutečnosti však je i tato prázdnota plná naděje. V kostelích se nic neděje, ale přesto se nezavírají, neboří, neruší, neproměňují a neděje se s nimi nic jiné-ho. V domě, kde umřel majitel, je po pohřbu také prázdno, ale pak se začnou čekat noví obyvatelé. V kostele se nečeká někdo nový, ale ten, jehož smrt se právě připomínala. Projevuje se první stupeň křesťanské naděje přesvědčením, že smrt není konec.

A proto využijme čas, který ještě zbývá do toho velikého dne, abychom ho

mohli prožít radostně, s nadšením a nikoliv s netrpělivým očekáváním toho, kdy ta dlouhá liturgie už skon-čí. Přeji vám – nám všem, aby ra-dost ze vzkříšeného Krista překonala všechny trable a těžkosti naší pozem-ské cesty k Němu.

ZEPTALI JSME SE…Otce Aloise, co nového v Novém Jičíně?Rozhovor připravila Markéta Brožová s kolekti-vem, doplněno o otázky farníků

» Jaký byl rok 2016? Jaká přídavná jména mu s odstupem času přisu-zujete?

• Nádherný rok prožívání a okouše-ní Božího milosrdenství

» Co vás loni potěšilo?

• Farní den s jubilanty - o. Micha-lem a panem kostelníkem Holeňou, požehnaná pouť po stopách sv. Pav-la, která končila u bran jubilejního roku v Římě.

» A mrzelo vás něco?

• Jestli mě něco mrzelo, tak jsem to

2

již zapomněl. Nenosím mrzení v sobě dlouho.

» Stalo se v naší farnosti z vašeho pohledu něco zásadního?

• Ano, jsme všichni o rok starší a blíže věčnosti.

» Jak hodnotíte fungování nové společenské místnosti na faře? Jak se osvědčila a jak je využita?

• Myslím, že to bylo dobré rozhod-nutí a všichni, kdo využívají místnos-ti, to hodnotí kladně. Byla opravdu potřebná a nyní jsou konečně prak-tické i s potřebným úložištěm. Jsou využívány těmi, kteří je chtějí vyu-žívat. Jistě, že by bylo možno v nich vytvářet mnoho dalších věcí, ale to již záleží na farnících, jak tyto míst-nosti využijí. Ze strany Koutných jednou zazněla myšlenka farní ča-jovny nebo kavárny po nedělní ran-ní mši sv., ale zatím to zůstalo jen ve slovech. Ono vše vyžaduje určitou míru nasazenosti pro věc a někdy i pravidelnost. Učíme se to.

» Plánujete nějaké další investice / rekonstrukce na faře?

• Na faře momentálně neplánujeme další velké přebudování. To s rados-tí nechám na svém nástupci. Budou se měnit některé dveře, abychom je sladili s dřevěnými dveřmi do farní-ho sálu v přízemí a z důvodu bezpeč-nosti. Také se plánuje o prázdninách nějaké vymalování a výměna lina. Možná těsnění nebo částečná výmě-na oken.

» Kolik se vlastně připravuje biřmo-vanců a co všechno jejich příprava obnáší?

• Připravuje se asi 32 kandidá-tů na přijetí sv. biřmování ve dvou skupinkách – úterní a páteční. Ne-jsou všichni jen z našich farností, ale např. i z Tiché a Studénky. Pod-statou jejich přípravy je prohloube-ní pravd víry a morálky, aby se jejich víra a život dle přikázání lásky stával snazší a zároveň hlubší. Jde také o to vzít něco v místní církvi – farnos-ti do svých rukou a nalézt své místo užitečnosti pro Ježíše. Proto se mno-zí zapojili do tříkrálové sbírky a teď také pomáhají při službě obcházení nemocných v nemocnici s nabídkou duchovní pomoci ať svátostné nebo povzbuzením.

» Kdy bude biřmování? Chystá se k této události něco zvláštního?

• Udělování sv. biřmování by mělo být v sobotu 3.6.2017 v 10 hod. ve farním kostele a nic zvláštního se ne-chystá.

» Kdy bude farní den? Máte už kon-krétní představy, jak a kde bude probíhat?

• Farní den dle pořadatelů by měl být v neděli 4.6.2017 a chtěl bych na něj pozvat prostě všechny, kteří chtě-jí se mnou poděkovat za mé životní jubileum a přitom být chvíli spolu, radovat se a vzájemně se povzbudit.

» Jaké jsou další významné události na tento rok?

• Určitě významnou událostí je 100 let od uplynutí zjevení P. Marie ve Fatimě třem dětem Lucii, Františko-vi a Hyacintě. Je to zároveň 100 let, kdy v Rusku nastoupil totalitní ko-munistický režim Velkou říjnovou revolucí. S tím je spojeno také zmí-něné zjevení. Ve farnostech děka-nátu by měla putovat P. Maria Fa-timská. Je možno také získat zvlášt-ní milosti tohoto roku, a to nejen pu-továním do Fatimy, které pro někte-ré naše věřící začne 19.6.2017, ale i v našich farnostech za splnění podmí-nek, které již byly vyhlášeny a jsou na nástěnce v kostele.

» V naší farnosti neprobíhá setká-vání ke společnému promýšlení a plánování akcí, poutí a pastorační činnosti. Nechystáte v tomto ně-jakou změnu? I když jednotlivých akcí je ve farnosti dost, je možné, že vzájemné setkávání by podníti-lo ochotu ke spolupráci a hlavně posílilo vztahy mezi jednotlivými skupinami, nemyslíte?

• Takové setkávání by chtělo časo-vou rezervu všech, kteří jsou něja-kým způsobem do všech aktivit zapo-jeni. Pochybuji, že bychom všem ča-sově vyšli vstříc, kdybych ohlásil ně-který den a hodinu takovou schůz-ku pro všechny vedoucí skupinek nebo vůbec pro všechny. Kdo má zá-jem něco ve farnosti dělat, určitě na-jde způsob, jak to uskutečnit a farář je zde proto, aby tyto věci koordino-val. Proto je dobré, když se na mne a včas obracíte. Jinak užitečné by to bylo, hlavně pro větší poznávání vzá-jemně a inspiraci a zaangažovanost druhých. Ale jen vzpomeňme, ko-lik se nás sejde na Okénku, kde by určitě byl prostor i pro koordinaci a společnému promýšlení akcí. Hroz-ně málo.

» Která z knih, kterou jste vloni pře-četl, vás obzvláště zaujala a proč? (Inspirujte nás…)

• Byla to kniha od kardinála Dola-na: Kněz pro třetí tisíciletí. Pro mne prakticky každodenní duchovní čet-ba a inspirace pro své poslání kněze. Pak od Francise Collinse – Boží řeč. Vědec, který se dostává k víře přes svůj obor genetiky a pak lidovým způsobem popisuje význam genetiky v našem životě. Je tam i jeho osob-ní svědectví dozrávání ve víře. A ko-nečně jeden z mých oblíbených au-torů WM. Paul Young, který napsal Chatrč a tentokrát to je román Eva. Popis události v zahradě na Výcho-dě zajímavým a překvapujícím způ-sobem.

» Letos oslavíte významné kulatiny. Většina lidí má tendenci bilanco-vat, hodnotit, plánovat… Jak to máte vy? Máte třeba ještě nějaký nesplněný sen, který jste vždycky chtěl, ale zatím nestihl realizovat?

• Já zatím nebilancuji ani nehodno-tím, i když 60 let je 60 let. Nesplně-ných snů by bylo… Jak Pán Bůh dá.

» Prospěla podle vás církvi odluka od státu? Jak vlastně církev naklá-dá s penězi, které v rámci restituce obdržela?

• Nevím, jestli se dá přímo hovo-řit o odluce církve od státu, proto-že věřím, že stát a církev musí do bu-doucna spolupracovat, jinak to ne-půjde dál a církev svým ekonomic-kým osamostatněním chce jen lépe se starat o sebe sama a také být užiteč-nější ve společnosti. My jako farnost jsme v restitucích neobdrželi ani pole ani budovy, takže je to víc na úrov-ni biskupství, které také obhospoda-řuje polnosti a lesy farností. Věřím, že jsou dobrými hospodáři nejen pro nás, ale i pro budoucí generace.

» Společností loni hýbala migrace, která často rozděluje v názorech i křesťany. Také se kvůli migrantům obáváte o naši budoucnost?

• Neobávám se o svou budoucnost. Migroval Abrahám se svou rodinou a byl cizincem v zemi, kterou nako-nec dostal za dědictví. Dějiny se opa-kují a jen Bůh ví, proč. Evropané by se měli víc starat a obávat o svou spásu a věčný život. Ale bohužel vět-šinou ztratili poklad víry pravé.

3

Otázky farníků: » Jak se opět těšíte do Dolomit?

• Moc se těším.

» Mám pocit, že farnost si vůči světu (městu, veřejnosti) žije sama pro sebe. Neměli bychom se více otvírat?

• Je to tím, že je nás stále méně. To společenství nutí k tomu, aby se víc uzavřelo do sebe. Ale v N. Jičíně z toho ještě obavy nemám.

» Co byste Ježíši odpověděl na otáz-ku: „Co pro tebe můžu udělat?“

• Na to se ptám každý den. A vidím to v tom, co mi den přinese, abych nějak naplňoval podle jeho slov.

» A co pro Vás může udělat vaše farní rodina?

• O tom jsem nepřemýšlel. Nechám to na farní rodině, co by mohla pro mne udělat, aby to bylo k mému pro-spěchu.

» Prospělo by naší farnosti něja-ké duchovní vzpružení? Třeba formou nějaké duchovní obnovy nebo lidových misií?

• Domnívám se, že je tolik nabídek. Kdo chce, ten si zdroj vzpružení na-jde. Nemusí to být jen v Novém Ji-číně.

» Jaký je Váš ideální odpočinek? A co děláte pro své zdraví?

• Ideální odpočinek neexistuje. Pro mne je tehdy, kdy mohu vypnout od svých povinností a být víc s Bohem třeba v přírodě, na kole nebo na ně-jaké pěší pouti.

» Celý život jsem znala jen 3 rů-žence, a to - radostný, bolestný a slavný. Nyní jsem se dověděla, že je ještě růženec - SVĚTLA. Chtěla bych vědět, jestli je to oficiální růženec, nebo si ho někdo „ vymyslel“.

• Je to oficiální růženec, který má původ od sv. Jana Pavla II. On totiž si uvědomoval, že z radostného rů-žence skočíme přímo do bolestného a něco mu scházelo, proto vytvořil růženec světla, který nám umožňu-je rozjímat nad životem a posláním P. Ježíše uprostřed církve. Všechny růžence vznikly z inspirace slova Bo-žího. Vůbec celému růženci se říká páté evangelium, protože tam rozjí-máme dětství, život, smrt, vzkříšení a

slávu našeho Pána očima a srdcem P. Marie, Jeho Matky.

» Někteří věřící čtou knihy nebo uznávají / a není jich málo, / nějakou ženu jménem „Vasila“ , o níž se říká, že se jí zjevuje Pán Bůh a že s ní snad hovoří. Já tomu nevěřím a někdo se na mě trochu zlobí. Co na to říkáte?

• Nevím, proč se na vás někdo zlo-bí? Zjevení přes paní Vasulu, ne tedy Vasilu, je soukromým zjevením, ke kterému se církev oficiálně nevyjád-řila. Vasula byla u papeže Benedikta XVI., ten četl její knížky a doporučil přidat nějaký dodatek, aby se moh-ly šířit v církvi, ale k obsahu se nevy-jádřil. U soukromých zjevení nejsme povinni je přijmout a v ně věřit. Cír-kev nám u nich dává plnou svobodu. Pokud je odmítáme, je to naše věc a nemůže se na nás nikdo proto zlobit. Závazné zjevení končí Ježíšem a apo-štoly. K některým soukromým zjeve-ním se církev vyjádřila a potvrdila je-jich pravost, např. Fatima, Lurdy, ale ani v tomto případě neváže věřící, že by je museli přijmout.

Otce Aloise, co nového v Kuníně?Rozhovor připravila Milena Zezulčíková s kolektivem

milosrdného Otce se mi stala nějak bližší. A zároveň jsem si uvědomil, jak je důležité být nástrojem Božího milosrdenství např. ve sv. smíření. Jsou to spojité nádoby, pokud sám okouším toto milosrdenství, kdy pro-sím Boha o odpuštění, o to víc mám touhu jej zprostředkovat v této úžas-né svátosti Božího odpuštění.

» Pro kunínskou farnost je loňský rok také významný tím, že fara dostala nový „kabát“, a to jak venkovní fasáda, tak výmalba vnitřních prostor. Za provedení veškerých stavebních prací patří stavební firmě pana Juřice náš vel-ký dík. Aby byla možnost širšího využití ke společenským oslavám, bylo by možné doplnit základní stolní a kuchyňský inventář?

• To není žádný problém. Je jen po-třeba sdělit Vaši představu těchto potřeb a pak skrze mne nebo pracov-níky na faře se vše nakoupí, asi nejlé-pe v Makru nebo v Ikei v Ostravě.

» Náš kostel projde letos přestavbou kněžiště. Počítá se také s obsáhlejší renovací lavic? Některé jsou ve velmi špatném stavu.

• To jsem rád, že i vy věřící máte nějaký konkrétní požadavek. Já totiž v těchto lavicích nesedím, tak mě to ani nenapadne. Bude potřeba se spo-jit s nějakou stolařskou firmou, která by se na opravy dala, aby zhodnotila současný stav lavic a navrhla řešení renovace. Lavice nejsou památkově chráněné, tudíž památkáři nebudou mít žádné požadavky a připomínky. Protože i po náročné finanční obno-vě presbytáře zůstane na farním účtu dostatek finančních prostředků, nic nebrání, aby se tato obnova uskuteč-nila, co nejdříve to bude možné.

» V rámci vybudování nového kněžiště, jak se využije dosavad-ní obětní stůl, případně přední lavice?

• Stávající obětní stůl, ambon a také židle se použiji v kostele v Žilině, kde jsou tyto věci různorodé a tak se vše sjednotí, aby i tento prostor v ži-linském kostele byl důstojný pro mši svatou. Protože žilinský kostel reno-vuje všechny oltáře za pomocí měst-ských a státních peněz, a svých pro-středků má velmi málo, bude na mís-tě jim tyto věci darovat.

» Otče Aloisi, venkovní schody u bočního vchodu se rozpadají. Co navrhujete s tím udělat?

» Otče Aloisi, uplynulý rok jsme prožívali ve znamení Božího milo-srdenství. Jak se tento rok promítl do Vašeho kněžského života?

• Víc jsem si uvědomil, co pro mne znamená Boží milosrdenství. Ne že bych jej předtím neokoušel, ale Tvář

4

• To se musí zvážit, protože nevím, jestli někdy tento vchod bude obno-ven. Z druhé strany se tam dělá ven-kovní oltář pro Boží Tělo. Měl by to zhodnotit odborník, jestli se scho-dy dají opravit, nebo je nahradit re-plikou nových z jiného materiálu, a nebo v současné době je zcela zru-šit a stavět oltář někde jinde nebo bez schodů. V budoucnu, kdyby se vchod obnovil, nebude problém schody k těmto dveřím udělat nové.

» Otče Aloisi, v letošním roce Vás čeká významné životní jubileum. Máte nějaké nesplněné přání?

• Nesplněných přání by bylo hod-ně, třeba cesta kolem světa. Ale víte, že v mém postavení a službě v círk-vi to není prakticky možné. Takže budu jen snít, že se mi to třeba ješ-tě ve zbytku mého pozemského puto-vání na věčnost podaří. Žehnám ka-ždodenně všem svým také farníkům v Kuníně.

Otce Davida, co nového v Šenově?Rozhovor připravila Xenie Zichalová s kolektivem

tý víkend s dětmi. Celá příprava vy-vrcholila v neděli 22. května, kdy 3 chlapci a 5 děvčat poprvé přijalo Pána Ježíše v Eucharistii. V měsíci září někteří naši farníci pu-tovali po stopách svatého Pavla v Řecku a jiní se vydali s diecézní pou-tí do Říma k svatým branám otevře-ným v roce milosrdenství. Školní rok děti začaly prožívat se svatými, kdy jednou za měsíc nás navštívil nějaký světec, který dětem přiblížil svůj ži-vot. V listopadu jsme společně osla-vili patrona kostela svatého Marti-na. Při adventní přípravě děti zdobi-ly nebe hvězdami. Scénka, kterou za-hrály děti z naší farnosti při štědro-večerní mši svaté, se nesla v duchu hvězdy, která byla obyčejná, ale stala se vzácnou, protože ukazovala místo, kde se narodil Ježíš. Tím malým na-rozeným Ježíškem byl 6 denní chlape-ček Ondrášek.

» Jaké máte dojmy z celé přípravy a průběhu slavnosti prvního svatého přijímání?

• Společně s dětmi jsme toho hodně prožili a určitě každý z nás má mno-ho vzpomínek. Snažili jsme se děti více zapojit do života farnosti např. tím, že jsme společně navštívili ne-mocné v jejich domech, děti si zahrá-ly ve scénkách při pouti sv. Marti-na a na štědrovečerní mši sv. Společ-ně prožitý víkendový pobyt před prv-ní svátostí smíření byl krásný - děti měly možnost více pochopit velikost Boží lásky a Božího odpuštění. V zá-věru sobotního odpoledne jsme se vypravili do kostela, kam děti doje-ly na voze taženém koni. Poté násle-dovala slavnost svátosti smíření. Ve-likým překvapením pro děti byl živý beránek, kterého jsme nakonec ani nechtěli vrátit, ale jinak to nešlo. A samotné svaté přijímání? Podle mě to byla opravdu slavnost se vším všu-dy. Přípravy byly veliké a děti se moc na tuto událost těšily – poprvé moh-ly prožít mši svatou i s přijetím Ježí-še v Eucharistii. Pro mě samotného to byl veliký zážitek, když tyto děti poprvé přijímaly Ježíše do svého srd-ce. Po mši svaté jsme měli připrave-ný společný oběd u kostela pro děti a jejich rodiny. Na mši svatou a oběd přijal pozvání i pan starosta a společ-ně s námi tuto slavnost prožil. Bylo to nádherné vyvrcholení přípravy, ale také krásný start dětí pro život s Ježíšem v Eucharistii. Čeho si nejví-ce vážím je, že jsme s dětmi vytvoři-li společenství, ve kterém jsme spo-

lu prožívali víru a snažili se přiblížit k Ježíši. Také věřím, že jsme si znovu my dospělí a hlavně děti mohli uvě-domit, že nejsme na víru sami.

» Další velkou událostí byla oslava pouti svatého Martina. Jak jste ji s farníky prožil?

• Ano, již tradičně k největším udá-lostem ve farnosti patří oslava pouti sv. Martina. Tento rok byl zaměřen na Boží milosrdenství, protože prá-vě v době pouti tento svatý rok vr-cholil. V předvečer pouti jsme zno-vu prožili setkání s Bohem a jeho mi-losrdenstvím, když v kostele zahráli farníci scénku formou stínohry, kte-rá se snažila zachytit působení Bo-žího milosrdenství v životě každé-ho z nás. Po ní následovala adorace s prosbami za odpuštění. Agape bylo letos poprvé na novém místě, a to ve sportovním areálu za kostelem, pro-tože u kostela probíhala první etapa revitalizace hřbitova. Na poutní mši svatou byl pozván novokněz Tomáš Žižkovský z Hodonína, ale nakonec mohl přijet jen na sobotní večer, a tak nedělní mši svatou jsem sloužil já – člověk míní, Pán Bůh mění.

» Tím jste mi připomněl, že jsme slavili Rok milosrdenství. Jak jste ho prožil vy osobně?

• Na jaře v době postní jsme společ-ně se spolubratry z ročníku podnik-li pout’ k branám milosrdenství do Říma, kde jsme si prošli brány ve čty-řech hlavních bazilikách. Také jsme se zúčastnili audience se svatým ot-cem. Byl to krásně společně proži-tý týden. O prázdninách jsem se do-stal i do Krakova, kde jsem v kapli sv. sestry Faustíny sloužil mši svatou a prohlédl si i celé centrum Božího milosrdenství. Během roku jsem ještě navštívil některá poutní místa s brá-nami milosrdenství. Znovu jsem si uvědomil, jak velikým darem pro mě je Boží milosrdenství, když jej sám přijímám ve svátosti smíření a rozdá-vám druhým skrze službu ve zpověd-nici.

» A co připravujete ve farnosti pro letošní rok?

• Letošní rok již bude klidnější. Při-pravuje se brigáda s opravou někte-rých věcí v kostele. Společně s dět-mi pokračujeme v poznávání svatých. Nyní v postní době se setkáváme s lid-mi, kteří potkali Ježíše na Křížové ces-tě a děti se snaží svými skutky odříkání vytvořit kříž. V měsíci červnu někteří

» Další rok máme za sebou, tak se s námi podělte o to, co se v uply-nulém roce v naší farnosti událo.

• První polovina loňského roku se nesla v duchu pokračující přípravy na první svaté přijímání. Pro mě to byla nová zkušenost, neboť jsem děti na tuto svátost připravoval poprvé. Společně s dětmi jsme prožívali post-ní dobu zdobením brány milosrden-ství. Přibližně měsíc před prvním sv. přijímáním jsme slavili svátost smíře-ní, které předcházel společně proži-

farníci pojedou na pouť do Fatimy. Ur-čitě největší události tohoto roku bude opět oslava pouti sv. Martina. A vě-řím, že velké věci se dějí i skrze malé a obyčejné věci běžného života farnosti.

NAPSALI JSTE NÁMOhlédnutí za 4.farním plesemJiří Fojtů

Farní ples se pomalu stává tradič-ním, proto pořadatelé nemálo potě-šil počet příchozích. Oproti minulým plesům se parket zaplnil a hosté se příjemně bavili. Přišlo na 70 lidí a ba-vili se do pozdních hodin. Potřebnou energii doplnili dobrou večeří, kterou již tradičně zajišťuje Charita NJ. Ta je

5

chci touto cestou velmi po-děkovat hlavnímu organizá-torovi Jirkovi Fojtů. Vždycky se totiž musí najít někdo, kdo všechny ochotné pomocníky zaměstná, u koho se scházejí všechny informace a kdo má vše na svých bedrech.

Jirka je hlavním pořadate-lem již od samotného počátku tradice našeho plesu a i přes-to, že v loňském roce neby-la účast na plese hojná a Jirka již pomalu nad plesem lámal hůl, přece jen do toho opět šel a patří mu ještě jednou naše díky za skvělý, radost-ný a společenský večer. Pevně věříme, že i příští rok se „šéf Jiří“ chopí znovu organizace.

Už teď se těšíme!

dlouholetým spoluorganizátorem ple-su a patří jí velké Díky. Kolem půl-noci byla rozlosována tombola a dou-fám, že si spousta z návštěvníků něco odnesla. Všechny ceny byly darovány Vámi farníky a sponzorskými dary malých podnikatelů. Za každý dárek děkujeme. Vybrané peníze budou po domluvě s děkanem použity na po-třebné věci ve farnosti. Nezbývá než poděkovat všem, kteří se zapojili do příprav, průběhu a úklidu plesu a také všem, kteří dorazili a bavili se.

Poděkování za farní ples 2017Tereza Adamcová

Letošní farní ples, který se konal dne 4.2.2017, se náramně vydařil a já

6

Poděkování za vaše modlitby i obětiLenka Zdráhalová

Už pár dní si říkám, že vám všem musím upřímně poděkovat. Děkuji tedy touto cestou vám všem, kteří jste na mě v modlitbách mysleli. Udělali jste mi velikou radost. Ukázali jste mi, že i v tom největším předvánočním shonu se dokážete zastavit a darovat mi chvilku svého času. Vaše modlitby i prosby za mé uzdravení byly vyslyšeny. Cítila jsem upřímnou pomoc i oporu. Všichni víme, že popáleniny dost bolí, ale díky vám a milosti Boží jsem žádné boles-ti necítila. A pokud přece jen nějaké byly, hned jsem je obětovala za vás za všechny. Nemusela jsem brát léky od bolesti.

Vy všichni jste mi dali ten nejkrásnější dárek na Vánoce. Věřte, že žád-ný hmotný, byť sebedražší dárek by mě tak nenaplnil radostí a štěstím, jako vaše modlitby. Když mě na Štědrý den po přemlouvání pustili domů a my jsme neměli vůbec nic nachystané, myslím tím naklizeno, napečené cukroví, nazdobený stromeček atd., jak se podle tradic sluší a patří, přece jen to pro mě byly ty nejkrásnější Vánoce. Někteří z vás i přesto, že jsme nechtěli, nám donesli vánočku, bramborový salát. Dokonce jste nám chtěli donést i usma-ženou rybu, nazdobit stromeček, zabalit dárky pro děti. Vám všem upřímně děkuji. Velice si toho vážíme.

Díky vám mi došla jedna věc. Je úplná marnost honit se a stresovat, na-kupovat a utrácet, péct 15-20 druhů cukroví, gruntovat ostošest. O tomhle ty Vánoce nejsou. Vzpomeňte na Marii s Josefem, co měli? Vůbec nic a pře-ce byli šťastní, že mají jeden druhého! Narození Ježíše bylo pro ně, ale nejen pro ně, obrovským darem. Stejně tak jako pro mě bylo obrovským darem být na Štědrý den se svou rodinou.

Někteří, nebo možná i většina z vás, si myslí, že jsem smolař. Že se mi v ži-votě nedaří. Že toho neštěstí už bylo dost. A možná máte pravdu. Snad jsme si toho špatného už vybrali na hodně dlouho dopředu. Ale já si myslím, že je možné se na to vše podívat z jiného úhlu. Přiznám se vám, že to vše vi-dím trochu jinak. Díky těmto nepříjemnostem, a věřte, že jich bylo opravdu moc, jsem se ve víře posunula blíže k Bohu. Je dobré si uvědomit, že nemám přemýšlet, co jsem udělala špatně, že nemám pochybovat ve víře (proč Bůh dopustí tohle a tamto), ale že to mám přijmout a s láskou a důvěrou se ode-vzdat. Uvědomit si, že mě Bůh miluje a že pro mě chce jen to nejlepší, i když to v mých očích vypadá jinak. Třeba je tohle zkouška a záleží jen na mně, jak v ní obstojím.

Ukázali jste mi, jakou sílu a moc mají modlitby, když se modlí v odevzda-nosti a v jednotě. Jak jsou účinné, jak působí. Kolik milostí a darů poznání se mi skrze vás dostalo. Věřte mi, že i kdybych děkovala celý svůj život vám všem i Pánu Bohu, pořád to bude málo. Cítím se trochu provinile, že si to-lik pozornosti ani nezasloužím. Stydím se před Bohem, že já, úplné nic, jsem dostala tolik milostí.

Není možné, abych osobně mohla poděkovat všem. Bylo vás opravdu hod-ně moc. Stále prosím o požehnání pro vás pro všechny a chci ze srdce po-děkovat za váš čas i ochotu, za vaše oběti. Díky víře, odevzdání a důvěře k Pánu Bohu, díky vašim prosbám v modlitbách jsem se uzdravovala celkem dobře. Operace proběhla víc než dobře. Uzdravování po operaci už tak dob-ré není. Ale víte co? I toto přijímám s láskou a důvěrou, s radostí. Protože vím, že nemůžu jen dostávat, musím i já něco obětovat. Po psychické stránce jsem úplně v pořádku, plná energie, elánu, radosti, štěstí a věřím, že i po fy-zické stránce bude brzy vše v pořádku.

Ráda bych ještě poděkovala všem maminkám z MaMOázy, biřmovan-cům, všem, kteří se podíleli na výrobě vánočních ozdob, všem, kteří se s láskou zapojili do zdobení vánočních stromů v kostele. Také děkuji Patri-cii za odvahu a ochotu postarat se o naše ratolesti na faře během zdobení v kostele.

Díky vám všem!

HISTORICKÉ OKÝNKOPřed 150 lety zemřel FRIDRICH EMIL SCHINDLERDr.Jaroslav Zezulčík

V soboru 18. března uplynulo 150 let od úmrtí Fridricha Emila Schin-dlera z Kunewaldu, milovaného adoptivního vnuka a dědice hraběn-ky Walburgy a také majitele zámku v Kuníně. Zasloužil se o dnešní podobu kostela v Kuníně a pořízení prvních zvonů pro kostel.

Byl to strhující příběh, který se odehrával na počátku předminulé-ho století. „Váš zesnulý otec byl krás-ný blonďatý chlapec, panského vzrůs-tu, moderních vlastností. Hraběn-ka byla k němu něžná a srdečná jako matka. Celé hodiny si hrála se svýma rukama v jeho loknách nebo mu hla-dila líce. Tato vřelá láska jí usnadnila rozchod s mladou Honrichsovou, kte-rá byla až do roku 1810 její deklaro-vanou dědičkou...“

Napsal ve vzpomínkách hraběn-čin žák, velký nezbeda a pozdější ge-nerál četnictva Josef baron Kronen-berg. Líčí zde pro Walburgu Bindero-vou z Hohenstrebenu postavu jejího otce Fridricha Emila Schindlera. Na-značuje zde temnou stránku ze živo-ta hraběnky Walburgy, její rozchod s baronesou Wilhelminou Honrich-sovou (1794 - 1830), milovanou sleč-nou Mínou, která byla odvezena její matkou baronkou Karolinou Hon-richsovou, hraběnčinou přítelkyní,

7

do Vídně. Karolina je v roce 1846 prohlášena za nezvěstnou, již více než 30 let ji nikdo nespatřil. Generál Kronenberg píše, že stará baronka odešla s jed-ním hercem a zůstala nezvěstná... Víme, že Mína žila pak ve Vídni u své star-ší sestry Katynky, provdané za penzionovaného důstojníka Collsona. Rok po úmrtí své sestry 28. června roku 1830 v osm hodin večer nešťastná dívka kon-čí svůj život skokem u Řetězového mostu do kanálu řeky Dunaje. V novinách čteme, že na místě byl nalezen pouze slaměný klobouk, pelerína a její měšec...

Do pamětní listiny kostela v Kuníně roku 1812 pak hraběnka Walburga vlo-ží svou zpověď: „Od položení základů tohoto kostela postihlo také její srdce a život těžké utrpení. Smrt nevýslovně milovaného vnuka Gustava Schindlera, který zemřel 13. února 1812 ve věku 5 let, ji roztrhlo srdce a uvrhlo na pokraj beznaděje. Jedinou nadějí a slastí srdce je nyní jeho duchem a roztomilostí mu podobný, nyní 3 roky a 9 měsíců starý bratr Emil Schindler. Ó, uvidí jej vy-růst v ušlechtilého a všeobecně užitečného světoobčana !?“

V lístku přiloženém k hraběnčině listině pak malý Emil slibuje, že se chce „stát dobrým a hodným a tím také vykonat na světě něco dobrého.“ Právě do něj žena postižená úmrtím všech svých vlastních dětí, sužovaná těžkou nemo-cí a balancující na hraně života a smrti vkládala všechny své tužby a naděje. Jemu věnovala poslední část svého života a jej také hodlala učinit svým uni-verzálním dědicem.

Fridrich Emil Schindler, šlechtic z Kunewaldu (1809-1867), majitel zámku v Kuníně, byl druhorozeným synem hraběnčina tajemníka Georga Schindlera a hraběnčiny žačky a schovanky Judity Karolíny Goldové. Narodil se 20. říj-na 1809 v Kuníně. Po smrti svého bratra Gustava Adolfa byl v roce 1812 Ma-rií Walburgou, hraběnkou z Truchsess-Waldburg-Zeilu, vybrán za budoucího dědice. Navštěvoval její výchovný ústav na zámku v Kuníně, později byl po-slán na polytechnický institut ve Vídni a na zkušební cestu po rakouské mo-narchii. Na základě hraběnčiny poslední vůle z roku 1825 se stal jejím univer-zálním dědicem a po dovršení zletilosti se ujal panství v Kuníně. Kráčel ve šlé-pějích své šlechetné adoptivní babičky, zasloužil se mimo jiné o povznesení zdejšího zemědělství a chov šlechtěného dobytka, za což byl císařem roku 1859 povýšen do šlechtického stavu s titulem šlechtic z Kunewaldu. Po vzoru své předchůdkyně podporoval vzdělávání obyvatelstva a vyvíjel lidumilnou a cha-ritativní činnost, k níž náležela mimo jiné podpora slepeckého ústavu v Brně. V roce 1837 se oženil s Ernestinou Pfundhellerovou (1816-1905) z bohaté krás-nobarvířské rodiny z Nového Jičína a z manželství se narodilo celkem 8 dětí, z nichž 6 svého otce přežilo. Svíčka rodu Schindlerů z Kunewaldu uhasla vlo-ni v dalekých Korutanech úmrtím Emilovy pravnučky. Paměť, duch a ohrom-né množství předmětů rodiny se však na zámek v Kuníně vrátily a dále bu-dou navracet...

Když 18. března 1867 Emil na zámku v Kuníně umíral, zanechal po sobě od-kaz, který převzal po své velké předchůdkyni. Ta své poselství uložené ve vížce farního kostela zakončila slovy: „Kéž jednou vyroste lepší pokolení, ze kterého

se budu ještě těšit v lepším světě a na jehož život a skutky budu moci po-hlížet s velkým pocitem blaženosti.“ Ostatky Friedricha Emila Schindlera spočinuly po boku rodičů a jeho vlast-ních dětí v hrobce vybudované nad hrobem hraběnky Marie Walburgy. Svůj dětský slib Emil dodržel.

• Služba Azylového domu je od 1.1.2017 financována z projektu Pod-pora služeb sociální prevence z EU

• V prvních lednových týdnech opět brouzdali ulicemi Tříkrálo-ví koledníci, kterých bylo letos přes 400. Navzdory velkým mrazům byli koledníci velmi obětaví a vykoledo-vali opět rekordní částku 636 161 Kč. Koledníkům, kteříi zaplnili kino téměř do posledního místa, jsme již poděkovali 29.1. osobně - v kině Květen s pohádkovým hitem Anděl Páně II. Těm ,co nebyli, vyřizujeme nyní: VELKÉ DÍKY, že jste nás v tom nenechali.

• Zbývá ještě poděkovat vám všem, kteří jste přispěli. S peně-zi bude naloženo dle záměrů schvá-lených diecézní charitou. Největší část peněz bude investována do ná-kupu kompenzačních pomůcek, kte-ré jste si zvykli hojně využívat. Le-tošní novinkou je Fond kroužky, z kterého chceme podpořit děti, jimž rodiny nemohou zaplatit mimoškol-ní volnočasovou aktivitu, ale dítě o ni stojí. Podněty k financování mů-žete posílat i vy, pokud víte, kde je taková pomoc potřeba.

• Zvláštní dík patří vám, kteří jste neváhali koledníky občerstvit , ne-chat spočnout či je jinak povzbudi-li - třeba pochválili kostýmy nebo zpěv. Víme o vás a velmi si vaší po-moci vážíme.

• 15.1. jsme s farností pořádali Maškarní ples – westernový. Přepl-něný Fokus nás velmi těšil.

• Podpořili jsme také organizačně a pořadatelsky Farní ples. Ples se povedl a bylo nám ctí se na něm podílet.

• 23.2. klub Hnízdo pořádal ve spolupráci s farností, jež poskytla

vyvolané biskupem Ariem), za tento postoj se opakovaně na dlouhá léta ocital ve vyhnanství. Na 1. konstan-tinopolském sněmu v roce 381 dal svůj hlas pro zavedení termínu „ho-moúsios“ (tj. „jedné podstaty“), jak se i my modlíme v nicejském vyznání víry ...jedné podstaty s Otcem...

Jako spisovatel se proslavil svými Katechezemi z období, kdy jako kněz připravoval čekatele na křest v jeru-zalémském kostele Božího hrobu. Už tehdy zastával názor, že hřích je plo-dem svobodné volby člověka, nikoliv přirozeným jevem a nápravu lze hle-dat jedině v pokání.

Sv. Cyril Alexandrijský (4. století, Egypt)

Svatý Cyril patří mezi světce, je-jichž přínos křesťanství a světovým dějinám se týká především jeho lite-rárního díla a schopností přesně for-mulovat teologické názory. Byl ne-úprosným bojovníkem proti herezi, zvláště bojoval proti názoru, že Pan-na Marie není Bohorodičkou, jak ji bylo zvykem na východě označovat,

8

perfektní zázemí ve společenské místnosti, další přednáška z cyklu „O mužích pro ženy“ lektora Petra Smékala. Mimo jiné jsme se věnovali tématu typic-ké duchovní dráhy mužů a žen a jejich rozdílům, úskalí a specifik. Velmi za-jímavé poznatky nám poodhalily možné kořeny některých našich komplexů nebo jak vytěžit dobré ze zdánlivě neslučitelných rozdílů. 23.5. proběhne dal-ší díl tohoto cyklu s trochu provokativním názvem: citátu K. Lehmana „Muž je jednorozměrný“. Tyto semináře jsou podpořeny z TKS.

• Náš zaměstnanec Petr Vlček opětovně uspěl v prestižní fotografické soutě-ži Můj svět v kategorii „Život kolem nás“.

• Úspěšně běží internetový obchod KRESTANSKY DAREK CZ, který na-bízí velký sortiment předmětů s křesťanskou tematikou. Objednané věci lze vyzvedávat na služebně charitního domu – bez poštovného a jsou „po ruce“.

• Od 30.3. pořádáme 4 dílnou serii setkání s lektorem Pavlem Mečkovským s tématem Klíč ke zdravým vztahům s dětmi. Kurz je finančně podpořen z TKS, protože šíří povědomí a zlepšuje rodičovské kompetence.

• V předvelikonoční neděli jsme pozvali rodiče či prarodiče s dětmi nebo bez dětí na setkání na faře u čaje či kávy s velikonočním tvořením pod vede-ním tvořilky Jany Šnerchové. Tato akce je také podpořena z TKS a má pod-něcovat neformální vztahy mezi námi.

• TIP PRO NAŠI OMLADINU: RK Hnízdo pro děti chystá pilotní (prv-ní) mini bubenický kurz, který bude probíhat v některých nedělních odpo-ledních na faře v NJ. Bubny zapůjčíme, lekce jsou i pro úplně začátečníky. A proč bubny? Jednak bubnování velmi baví a frčí. Ale hlavně slaďování rytmu s ostatními stmeluje kolektiv, pomůže najít společnou řeč. A my prostě chce-me, aby naše děti měly (pro ně zajímavý) důvod se potkat a poznat se…

• Chcete – li se dobrovolnicky angažovat, nebojte se nám ozvat! Hledáme dobrovolníky, kteří by chtěli pomoct dětem u nás ubytovaných s učením, kteří by občasně vypomohli v Charitním šatníku nebo organizovali charita-tivní prodeje Křesťanského dárku cz.

• Máte-li doma již nepoužívanou kompenzační pomůcku, můžete ji věnovat (případně nabídnout k výkupu) do naší půjčovny. Může tak ještě sloužit.

ale jen matkou Krista jako člověka.Jako poslední významný představitel

alexandrijské tradice byl Cyril v ob-lasti řeckého Východu později nazván „strážcem přesnosti“ (míněno jako strážce pravé víry) a dokonce také „pe-četí Otců“. Tato starobylá označení dobře vyjadřují fakt, který je pro Cy-rila charakteristický, a tím je ustavič-né odkazování tohoto alexandrijské-ho biskupa na dřívější církevní autory (mezi nimi zejména Atanáše), aby uká-zal provázanost teologie s tradicí, tj. s apoštoly a samotným Kristem.

Sv. Jan Damašský (7. - 8 . století, Sýrie)

Jan Damašský pocházel ze zámož-né rodiny, otec mu dopřál vynikají-cí civilní i teologické vzdělání. Na-psal řadu pojednání o asketickém ži-votě, komentáře k Pavlovým epišto-lám a množství hymnů, z nichž ně-které dodnes užívá byzantská liturgie. Janův hlavní spis „Výklad pravé víry“ mu získal u východních křesťanů

UČITELÉ CÍRKVEMarie Šindlářová

Sv. Cyril Jeruzalémský (4. století, Jeruzalém)

Žil v období sporů s arianisty (Cy-ril hájil Kristovo božství a chtěl ukončit spory v křesťanském učení

9

podobnou autoritu, jakou mají na zá-padě spisy sv. Tomáše Akvinského.

Jan Damašský byl za svatého pro-hlášen východní i západní církví - na západě však získal větší ohlas až ve 12. století, kdy byly jeho spisy přelo-ženy do latiny.

Svatý Cyril Jeruzalémský byl roku 1882 prohlášen za Učitele církve pa-pežem Lvem XIII., který hned v roce 1883 přiznal stejný titul dalšímu dů-ležitému představiteli řecké patristi-ky sv. Cyrilovi Jeruzalémskému. Svoji úctu k východním křesťanským tra-dicím papež znovu potvrdil v roce 1890, když prohlásil Učitelem církve také sv. Jana Damašského - tím pou-kázal na to, že jak východní, tak zá-padní tradice vyjadřují nauku jediné Kristovy církve.

Z NAŠÍ KNIHOVNYPřipravuje Marie Šindlářová

Sestra Lucie hovoří o Fatimě - uspořádal Luis Kondor.

Jde o knihu vzpomínek, sepsané sestrou Lucií, nejstarší ze tří pasáčků, kterým se v roce 1917 celkem šest-krát zjevila P. Maria ve Fatimě. Lu-cie na příkaz svého fatimského bisku-pa vzpomíná na Hyacintu, Františka, na zjevení Panny Marie a hovoří též o tajemstvích, která jim P. Maria svě-řila. František i Hyacinta zemřeli v dětském věku, Lucie se dožila po-žehnaných 98 let a zemřela v roce 2005 v karmelitánském klášteře v Coimbře (střední Portugalsko).

Letos uplyne 100 let od zjevení ve Fatimě.

F A R N Í Č E KDivočina na divokém západě aneb Maškarní ples 2017

Třetí týden v lednu se znovu roztočila kola „cirkusu“ zvaného již tradičně FARNÍ MAŠKARNÍ PLES. Letos jsme se společně vydali všichni na divo-ký západ. Navštívilo nás hodně indiánů, kovbojů, ale také princezen a dalších krásných masek.

Prožili jsme společně tři hodiny skvělé zábavy plné zajímavých her, soutěží a tance. Na své si také přišli všichni milovníci dobrého jídla a pití, o které se postaral opět dobře zásobený bufet. Kofola tekla proudem, po dobrotách z va-šich domácích kuchyní se jen zaprášilo a hranolky s párkem v rohlíku šly na odbyt jedna báseň.Dostavil se také adrenalin a trocha hazardu v podobě loso-vání tomboly o krásné ceny, jako správní obyvatelé divokého západu jsme se naučili country taneček a jako každý rok odborná porota rozdala ocenění ně-kolika „maskám“ v různých kategoriích – např. nejmladší či nejstarší účastník. A tak věříme, že mohli všichni odcházet spokojeni, dobře naladěni s radostí, že prožili odpoledne s rodinou, přáteli a ve farním společenství.

10

Co se chystáHola, hola milé děti – během mě-

síce dubna a května se můžete tě-šit na společné setkávání u afrických bubínků!!

Čeká nás pět setkání v nedělním odpoledni, ve kterém se seznámíme s tímto krásným a zajímavým nástro-jem, ponoříme se do světa rytmu, vy-zkoušíme si hru jako správná Afri-čančata a protože nám to určitě bez-vadně půjde, mohli bychom své umě-ní předvést i ostatním farníkům – a třeba zrovna na farním dni.

Takže namasírujte dlaně, sleduj-te nástěnky či poslouchejte ohlášky, abyste všichni věděli, kdy máme prv-ní bubenický sraz.

KlerikaTakto se nazývá divadel-

ní kousek, který děti z naší farnosti, poctivě nacviču-jí a těší se, až se budou moci předvést.

Toto společenství nad-šených herců a hereček se schází na faře jednou za čtr-náct dní v sobotu dopoled-ne a secvičují detektivní hru, plnou zápletek a podezře-lých. Jejich snaha vyvrcholí na letošním Farním dni, kde je budete moci podpořit a ohodnotit nadšeným potles-kem, za vykonané dílo.

11

V E Z K R A T C E Z F A R N O S T ÍCo jsme prožili

• Každý čtvrtek po večerní mši sv. ve Španělské kapli je pravidelně bě-hem školního roku adorace věnova-ná posvěcení našich rodin a za nová duchovní povolání.

• Křížové cesty se v postní době ko-nají v pátek po večerní a v neděli po ranní mši svaté.

• 11.12. se uskutečnil ve Španělské kapli adventní koncert Puellae et pueri.

• 29.12 byl duchovní vánoční kon-cert sboru Ondráš ve farním kostele.

• V neděli 15.1. byl ve spoluprá-ci farností s Charitou Maškarní ples pro děti

• 21.1. proběhlo na faře setkání spolupracovníků ve farnosti (kostel-níci, varhaníci, zvláště ti, kteří po-máhají uklízet a zdobit kostely, zpí-vají nebo jinak se zapojují v pomoci ve farnosti s kněžími a jáhny.

• 4.2. se uskutečnil v Orlovně Farní ples za podpory Charity N.Jičín.

• 26.2. byl ve Španělské kapli zahá-jen 36. ročník CM pěší pouti na Ve-lehrad první etapou do Lešné.

• V měsíci březnu ve farnosti proběh-lo modlitební Triduum Hnutí Solace

• 24 a 25.3. děkanát Nový Jičín při-pravil v Kopřivnici duchovní setkání „24 hodin pro Pána“, jež se uskuteč-ňuje pod záštitou Papežské rady pro novou evangelizaci.

Co nás čeká • Sobota 6.5- děkanátní pouť do

FRÝDKU za obnovu rodin a nová duchovní povolání, sobota

• 13.5 - pouť rodin našeho děkaná-tu do ZLATÝCH HOR

• 3.6 v 10:00 hod. přijetí sv. biřmo-vání - farní kostel N. Jičín

• 4.6 odpoledne –FARNÍ DEN ve Španělské kapli - oslavíme životní ju-bileum otce Aloise.

A na konec něco pro vaše pastelky...

• 18.6 - slavnost Božího Těla

• 19.6-30.6 pouť do FATIMY po mariánských poutních místech z farností Strahovice a Chuchelná.

• 15. 7. pouť ke sv. Cyrilu a Me-todějovi na RADHOŠŤ – mše sv. v 12:00 hod

• 12. 8. pouť do ŠTÍPY spojená s prohlídkou zámku a ZOO Lešná

• 18. 8. – 26. 8. pobyt v italských DOLOMITECH

• září – říjen výlet pro děti, mlá-dež v okolí NOVÉHO JIČÍNA

ZAMYŠLENÍVybírá Alžběta Burová

Člověk je nekonečně větší a cen-nější, než bychom si dokázali před-stavit a než si on sám představuje. Máme-li víru, není možné, abychom nad ním ztráceli naději. Byla by to urážka Boha.

Michal Quoist: „Bůh mě čeká“

PŘÍLEŽITOST K SVÁTOSTI SMÍŘENÍ PŘED VELIKONOCEMI

• čtvrtek 6.4 16.30 - 16.50 h. Šenov, 17.30 - 17.50 Kunín

• pátek 7.4 od 6.15 do 7.30 hod – farní kostel NJ, od 16.30 – do konce mše sv. f. kostel NJ

• sobota 8.4 od 6.15 do 6.40 farní k., 7.15-7.50 Žilina

• neděle 9.4 pouze při dopoledních bohoslužbách v N. Jičíně, během mše sv. v Kuníně, a večer od 17.00 do 18.20 ve Španěl. kapli

• pondělí 10.4 od 6.15 do konce mše sv. farní kostel NJ, 17.00 do 17.50 v Nejsv. Trojici

• úterý 11.4 od 6.15 do konce mše sv. farní k. NJ, 17.00 do 17.50 ve Špa-něl. kapli

• středa 12.4 od 6.15 hod. do konce mše sv. farní k. NJ, 17.00 do 17.50 ve Šp.kapli

• Na Zelený čtvrtek 13.4 nebude příležitost k sv. zpovědi.

• Na Velký pátek 14.4 bude příležitost k sv. zpovědi, od 9.00 do 11.30 ho-din ve farním k. NJ

• Na Bílou sobotu 15.4 nebude příležitost k sv. zpovědi.

• V neděli a v pondělí velikonoční se zpovídá při dopoledních bohoslužbách a před večerní mši sv.Sv. smíření neodkládejte až na poslední dny před Velikonocemi. Na Zelený čtvrtek 13.4 od 8.00 hod. ráno bude velký úklid farního kostela. Prosíme kromě určené skupinky o dobrovolníky.

POŘAD BOHOSLUŽEB O VELIKONOCÍCH

• ZELENÝ ČTVRTEK 13.4 mše sv. na památku Poslední večeře a adora-ce v Getsemanské zahradě - 16.30 hod. Šenov (mše sv. bez adorace), 18.00 hod. Nový Jičín, 18.00 hod. Kunín

• VELKÝ PÁTEK 14.4 den přísného postu, den umučení a smrti P. Ježíše, farní kostel v NJ otevřen od 8.30 hod. k modlitbě, 10.00 hod. pobožnost Křížové cesty farní k. v NJ a první den novény k Božímu milosrdenství, 15.00 hod. velkopáteční obřady Nový Jičín po obřadech bude otevřen v noci a během následujícího sobotního dne k tiché adoraci v B. hrobě far-ní kostel v NJ - prosíme o službu v Božím hrobě – rozpis na stolečku ve farním kostele, 15.00 hod. pobožnost Křížové cesty v Kuníně 15.30 hod. velkopáteční obřady v Kuníně. Sbírka u Božího hrobu z pátku na sobotu na opravy chrámů ve Svaté zemi

• BÍLÁ SOBOTA 15.4 den modliteb u Božího hrobu a přípravy na vzkří-šení. - 8.00 hod. druhý den novény k Božímu milosrdenství – farní k., od 12.00 hodin tichá adorace u Božího hrobu v Kuníně, 20.00 hod. veliko-noční vigilie v Novém Jičíně ,20.00 hod. velikonoční vigilie v Kuníně

• NEDĚLE 16.4 slavnost ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ – Hod Boží ve-likonoční - mše sv. 7.30, 10.00 farní kostel N. Jičín, 18.30 Španěl. kaple, 8.45 Kunín, 10.15 Šenov. Při mších sv. se budou žehnat velikonoční po-krmy. Sbírka z této slavnosti bude na potřeby kněžského semináře v Olo-mouci

• PONDĚLÍ 17.4 pondělí velikonočního oktávu - mše sv. 7.30 farní kos-tel, 8.45 Kunín, 10.15 Šenov, 18.30 hod. Španěl. kaple. Mše sv. v 10.00 hod. ve farním kostele v N. Jičíně nebude, místo ní bude mše sv. v 10.00 v Žilině.

12

Číslo 1/2017 vychází 2.4.2017 Vydává: Římskokatolická farnost Nový Jičín, Žerotínova 24, 741 01 Nový Jičín, tel.: 731 625 671, e-mail: rkf.novyjicin@doo.cz, web: www.fnj.cz. Dotazy, připomínky, příspěvky možno podat do schránky s logem časopisu ve farním chrámu, na faře, nebo u A.Urbana, tel.: 553 822 240, e-mail: tondaur@gmail. Internetový přístup ke stažení v PDF formátu: www.fnj.cz

N E P R O D E J N É. Vydáno pro vnitřní potře-bu farnosti. Zaregistrováno u Ministerstva kultury pod značkou: MK ČR E15101.