V E E J N O C H R N C E P R V

Pohebnictv

ombudsmanV E E J N O C H R N C E P R V

ombudsman

POHEBNICTV

S T A N O V I S K A

ISBN

10

10

POHEBN ICTV

S T A N O V I S K A 10

Pohebnictv

S T A N O V I S K A 10

Sbornk stanovisek veejnho ochrnce prv

POHEBNICTV

Autorsk kolektiv: JUDr. Pavel Varvaovsk Mgr. Jana Gregorov JUDr. Marek Hank Mgr. Jitka Blohradov

Sbornk stanovisek veejnho ochrnce prv vydv Kancel veejnho ochrnce prv k zajitn zkonn povinnosti veejnho ochrnce prv soustavn seznamovat veejnost se svou innost a s poznatky, kter z n vyplynuly.

Kancel veejnho ochrnce prv, 2013Adresa: Kancel veejnho ochrnce prv, doln 39, 602 00 BrnoTel.: 542 542 888Fax: 542 542 112E-mail: podatelna@ochrance.czwww.ochrance.cz

Vydala Kancel veejnho ochrnce prv ve spoluprci se spolenost Wolters Kluwer R, a. s., se sdlem U Nkladovho ndra 6, 130 00 Praha 3. Odpovdn redaktorka Iva Mrzkov. Tel.: 246 040 444, e-mail: knihy@wkcr.cz.

ISBN 978-80-904579-5-9 (bro., Kancel veejnho ochrnce prv, Brno)ISBN 978-80-7357-986-9 (bro., Wolters Kluwer R, Praha)ISBN 978-80-904579-6-6 (pdf, Kancel veejnho ochrnce prv, Brno)ISBN 978-80-7357-902-9 (pdf, Wolters Kluwer R, Praha)

5OBSAH

I. vod 7

II. Otzkyaodpovdi 91 Kde je dovoleno pohbvat? 92 Co je hrobov msto a jak ho lze zajistit? 93 Kdo me vypravit poheb? 104 Kdo zajist pohben zemelho neznm totonosti? 105 Kdo je vlastnkem hrobovho zazen? 106 Na koho se obrtit, kdy zjistm pokozen hrobu? 117 Kdo me eit spor o hrob? 118 Kdy me sprvce hbitova zruit hrob? 11

III. Provozovnpohebi 121 Veejn pohebit 122 Neveejn pohebit 163 Vlen pohebit 17

IV. Uvnhrobovchmst 201 Hrobov msta, hroby, hrobky 202 Hrobov zazen 223 Njem hrobovho msta 254 Oputn hrobov msto 26

V. Ochranapietyadstojnosti 291 Ochrana piety zemelch a pozstalch 292 Sociln pohby 293 Ochrann psma pohebi 304 Pokuty a tresty v pohebnictv 32

VI. Orgnyaorganizacenasekupohebnictv 351 Obce 352 Kraje 353 Krajsk hygienick stanice 364 Ministerstvo pro mstn rozvoj 365 Ministerstvo obrany 36

VII. Vybransoudnrozhodnut 37

6POHEBNICTV

VIII. Vybranstanoviskaveejnhoochrnceprv 421 Uvn hrobovho msta 422 Pokozen hrobovho msta 453 Njemn za hrobov msto 474 Spor o hrobov msto 495 Njem hrobovho msta na vn asy 516 Ochrann psmo hbitova 557 Ochrana piety zemelho 578 Nklady pohbu osoby bez ddic 599 Pohbvac povinnost obce 62

IX. Zvr 65

Vybranprvnpedpisyamezinrodnsmlouvy 66Rejstk 67

7I. vod

Jedno star pslov prav: ekni mi, jak se star o sv mrtv, a j Ti po-vm, k jak civilizaci nle. Hbitovy povaly od nejstarch dob zvlt-n ochrany a pohlelo se na n vdy s vnost a ctou. Ji u pohanskch nrod byla pohebitm vnovna msta symbolizujc klid a pokoj tak, aby zemel nebyli ve svm vnm spnku rueni. S pchodem kesan-stv byly hbitovy zakldny pi kostelech i klterech, aby iv i mrtv byli ve stlm nboenskm styku. Za hbitovn zd probhal kadoden-n ivot a iv se kadou nedli zastavovali s modlitbou u hrob svch blzkch, aby zavzpomnali na ty, kte je ji opustili. Hbitovy od kostel vzdlen vznikaly a pozdji ve mstech, kdy hbitov u kostela nebylo mono roziovat, zejmna v dobch epidemi. Z toho je zejm, e po-hbvn zesnulch a cta k nim sahaj daleko nazpt do historie lidstva.

Podle dochovanch pramen mskho prva nebyla pe o pohe-bit vc veejnou, ale ryze soukromou zleitost, respektive morln povinnost pozstalch. Pohebit sestvala vesms z hrob rodinnch. S pchodem kesanstv pevldlo pesvden, e vichni lenov cr-kve, ijc i zemel, tvo jednu velkou rodinu, a tud i pe o zemel je spolenou povinnost vech kesan. Proto byli kesan pohbvni na mst spolenm, zpravidla pi kostelch i klterech. Vlun vliv crkv na zizovn hbitov i jejich spravovn, pevn crkv katolickou, bez zsahu sttu, trval do druh poloviny 18. stolet. S obtemi pi pohbv-n jinovrc, bezvrc a sebevrah jsou spojeny i na naem zem prvn zsahy do crkevnho prva, kter byly koncem 18. stolet motivovny t dvody hygienickmi. A prv v tomto obdob lze vysledovat stopy veej-nho zjmu nejen nad dnm pohbvnm, ale tak nad zajitnm pie-ty zemelch na mstech jejich poslednho odpoinku.

V souasn dob se zsahy sttu na seku hbitovnho a pohebnho prva opraj o zkon . 256/2001 Sb., o pohebnictv a o zmn nkte-rch zkon (dle jen zkon o pohebnictv). Pokud se ve sv innosti setkvm s problematikou hbitovnho a pohebnho prva, pak to jsou pevn problmy souvisejc s pronajmnm hrobovch mst a zacho-vnm piety zemelch a pozstalch.

Pestoe podn tkajc se pronajmn a uvn hrobovch mst vt-inou do m psobnosti nespadaj, nebo jde o vztahy mez obc jako provo-zovatelem pohebit (vci v samostatn psobnosti obce) a pronajmateli

8POHEBNICTV

hrobovch mst (obanskoprvn vztahy mezi obc a njemcem hrobov-ho msta), ani v tchto ppadech nejsou tato podn odloena strohm ednm sdlenm, e jde o vci nenleejc do m psobnosti. V tchto ppadech se snam poskytnout osobm, kter se na m obrt, alespo prvn radu, jak mohou sv problmy eit, vetn objasnn problemati-ky pohebnictv z hlediska platn prvn pravy.

Nkter aspekty tkajc se provozovn pohebi maj nicmn veej-noprvn charakter, kde je m psobnost dna, a to zejmna pokud jde o postupy stavebnch ad pi zzen pohebit, stanoven ochran-nho psma nebo innost pestupkovch komis pi projednvn pe-stupk na seku pohebnictv. Pokud se tedy jedn o zleitost tkaj-c se vkonu sttn sprvy, mohu v dan vci zahjit eten a postupy sprvnch ad, na kter si lid stuj, proetit.

Sbornk Pohebnictv si neklade za cl pinst komplexn a vyer-pvajc koment vech institut a systmu hbitovnho a pohebnho prva. Sbornk by ml bt na jedn stran praktickou prukou pro obce jako provozovatele vtiny pohebi, na stran druh me bt uite-nou pomckou pro njemce hrobovch mst a provozovatele pohebnch slueb. Sbornk by ml pinst zejmna ucelenj pehled o ppadech, jimi jsem se na seku pohebnictv zabval, a souasn by ml upozor-nit na problmy, kter se v tto agend vyskytuj.

9II Otzky a odpovdi

1. KDEJEDOVOLENOPOHBVAT?

Zkon o pohebnictv upravuje dva mon zpsoby pohben, a to bu uloen lidskch pozstatk do hrobu i hrobky na veejnm pohebiti, nebo zpopelnn lidskch pozstatk v krematoriu. Pohbvat do hrobu lze pouze na zkonem uznanm pohebiti, piem zkon o pohebnic-tv rozliuje pohebit veejn a pohebit neveejn (zpravidla hbito-vy provozovan njakou crkv, idovsk hbitovy) uren pro pohbvn len crkve, eholnch d, ppadn se me jednat o pslunky uza-vench, zejmna pbuzenskch spoleenstv (lechtick rody).

Uloit nezpopelnn lidsk pozstatky do hrobu nen dovoleno nap-klad na soukrom zahrad, v lese ani jinde ve voln krajin. Naopak v p-pad zpopelnnch lidskch pozstatk zkon o pohebnictv ne ukld povinnost uloit tyto zpopelnn pozstatky vlun na pohebiti. Pi zachovn pietnho zachzen lze proto zpopelnn lidsk pozstatky uloit i mimo veejn i neveejn pohebit.1

2. COJEHROBOVMSTOAJAKHOLZEZAJISTIT?

Hrobovm mstem je msto na pohebiti uren pro zzen hrobu nebo hrobky nebo vyhrazen msto v loiti jednotlivch uren. Hrobem je hrobov msto, do kterho ji byly uloeny lidsk pozstatky v rakvi nebo zpopelnn lidsk ostatky v urn.

Zskat hrobov msto lze pouze ve form njmu, nelze je tedy koupit. Zkon o pohebnictv vslovn stanov, e njem hrobovho msta vznik na zklad smlouvy o njmu uzaven mezi provozovatelem pohebit jako pronajmatelem a njemcem. Smlouva o njmu mus mt psemnou formu a mus obsahovat vi njemnho a vi hrady za sluby spojen s njmem, pokud je provozovatel pohebit poskytuje.2

1 Ble viz Kapitola III. Provozovn pohebi.2 Ble viz Kapitola IV. Uvn hrobovch mst.

10

POHEBNICTV

3. KDOMEVYPRAVITPOHEB?

Zkon o pohebnictv ani jin prvn pedpis nestanov, kdo me bt vy-pravovatelem pohbu, jinmi slovy v ppad mrt me poheb zajistit nejen rodinn pslunk, ale kterkoliv osoba, je m na pohben zjem (druh, druka, kamard, zamstnavatel atd.).

4. KDOZAJISTPOHBENZEMELHONEZNMTOTONOSTI?

Nesjedn-li ve lht 96 hodin od oznmen mrt dn fyzick nebo prvnick osoba pohben, nebo nebyla-li zjitna totonost mrtvho do 1 tdne od zjitn mrt a dn poskytovatel zdravotnch slueb nepro-jevil zjem o vyuit lidskch pozstatk pro poteby lkask vdy a v-zkumu nebo k vukovm elm, je povinna zajistit pohben obec, na jejm zem k mrt dolo nebo byly lidsk pozstatky nalezeny, ppad-n vyloeny z dopravnho prostedku. Lidsk pozstatky osob, u nich nebyla zjitna totonost, mohou bt pohbeny pouze uloenm do hro-bu nebo hrobky (tj. nemohou bt zpopelnny). Obec m prvo na hra-du eln vynaloench nklad na pohben vi ddicm zemelho, a nen-li ddic, vi sttu.3

5. KDOJEVLASTNKEMHROBOVHOZAZEN?

Obecn plat, e vlastnkem hrobovho zazen (pomnku, rmu hrobu, kryc desky) je njemce hrobovho msta. Nemus tomu tak bt ale vdy, protoe pomnk, nhrobek i jin vc jsou samostatnmi vcmi v prv-nm smyslu. Hrobov zazen je ve vtin ppad ve vlastnictv toho, kdo je podil nebo nabyl jinm zpsobem (darovn, smna, ddictv apod.). Pomnk, nhrobek nebo jin ozdoba hrobu, kter mohou bt bez znehodnocen hrobu oddleny, maj pitom povahu vc movitch. V p-pad hrobek plat, e akoliv jsou stavbami a nemovitostmi, nejsou ped-mtem evidence v katastru nemovitost, proto bude pro okamik nabyt vlastnickho prva k nim rozhodujc innost smlouvy (kupn, darova-c, smnn i jin).4

3 Ble viz Podkapitola V.2 Sociln pohby.4 Ble viz Podkapitola IV.2 Hrobov zazen.

11

OTZKYAODPOVDI

6. NAKOHOSEOBRTIT,KDYZJISTMPOKOZENHROBU?

Pedevm je teba informovat sprvce hbitova, a to zejmna pokud jde o kodu zpsobenou ivelnou pohromou (povode, vichice). V ppad, e je hrobov zazen pojitno, je teba vyrozumt pojiovnu, u kter m njemce sjednnu pojistku (pojistnou smlouvu). Pokud ke kod do-lo vandalstvm, lze uinit oznmen tak na Policii R, zejmna jestlie je dno podezen ze spchn trestn innosti.

7. KDOMEEITSPOROHROB?

Na spory tkajc se hrobovch mst, a ji jde o njem hrobovho msta, jeho trvn, znik, ppadn spor o vlastnictv hrobovho zazen, je te-ba nahlet jako na spory obanskoprvn. Z toho vyplv, e bu dojde mezi spornmi stranami k dohod, nebo k dohod nedojde a pak mus rozhodnout pslun soud na zklad podan obanskoprvn aloby. Obce ani ady spory tkajc se hrobovch mst rozhodovat nemohou.

8. KDYMESPRVCEHBITOVAZRUITHROB?

Zruit hrob lze v ppad skonen njmu hrobovho msta. K tomu nejastji dochz uplynutm doby njmu a nezaplacenm dalho n-jemnho ze strany njemce. Njemce hrobovho msta se me sm rozhodnout, e hrobov msto ji uvat nechce, pak smlouvu o njmu hrobovho msta neprodlou nebo od smlouvy odstoup.

Rovn provozovatel pohebit me od smlouvy o njmu odstoupit. To vak neplat pro ppad, kdy jet neuplynula stanoven tlec doba (tj. minimln doba pro uloen lidskch pozstatk do hrobu, ve kter se pedpokld, e dojde k biologickmu rozkladu tkn lidskho tla) od poslednho pohben lidskch pozstatk do hrobu. Dle me pronaj-matel od smlouvy odstoupit, jestlie njemce neuhrad dlun njemn nebo hradu za sluby spojen s njmem do 3 msc ode dne, kdy ho k tomu provozovatel psemn vyzval. Dalm ppadem, kdy me dojt ke zruen hrobu, je situace, kdy se ru cel pohebit.

12

III Provozovn pohebi

1. VEEJNPOHEBIT

Zzenveejnhopohebit

Veejn pohebit5 me zdit obec, registrovan crkev nebo nboen-sk spolenost na pozemku v jejich vlastnictv jen na zklad zemnho rozhodnut a nslednho stavebnho povolen, je-li podle stavebnho zkona6 vyadovno; dotenmi orgny jsou vdy tak krajsk hygienic-k stanice a vodoprvn ad. Maj-li bt soust veejnho pohebit hroby, je obec, registrovan crkev nebo nboensk spolenost povinna krom podklad stanovench zvltnm prvnm pedpisem pedloit i vsledky hydrogeologickho przkumu, z nich je patrno, e pozemek je k takovmu zpsobu pohbvn vhodn.7

Ke zizovn hrob, hrobek, nhrobk a hrobovch zazen na ve-ejnm pohebiti nen teba povolen nebo ohlen podle stavebnho zkona. Rozhodnut o zzen pohebit v sob obsahuje i povolen ke zizovn zazen k pohbvn, a nen proto nutn jednotliv je projed-nvat se stavebnm adem. Hrob se nepovauje za stavbu podle staveb-nho zkona ani za vrobek.8

Okolo veejnch pohebi se zizuje ochrann psmo, v nm me stavebn ad zakzat i omezit provdn staveb a dal innosti.9

5 Ke vztahu pojm veejn pohebit a hbitov viz rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 31. 8. 2009, . j. 8 As 2/2009 68, kde soud uvedl, e se v zkon o po-hebnictv tyto pojmy pekrvaj.

6 Zkon . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), ve znn pozdjch pedpis.

7 Pro zajmavost lze uvst, e zcela novou etapu zizovn pohebi zahjily dvorsk de-krety Josefa II. ze dne 23. 8. 1784 a ze dne 13. 9. 1784, kter nadily, aby byly hbitovy ohrazeny zd, a stanovily, e vechny hrobky a hbitovy, je se nachzely uvnit osady, mus bt uzaveny a msto nich vybudovny hbitovy nov v dostaten vzdlenosti od obce.

8 Viz stanovisko odboru stavebnho du MMR ze dne 12. 6. 2006, . j. 20365/06-62/K-383/06).

9 Ble viz Podkapitola V.3 Ochrann psma pohebi.

Veejn

pohebit

zemn

rozhodnut

Zzen

pohebit

Hrob

13

PROVOZOVNPOHEBI

Provozovnveejnhopohebit

Provozovn veejnho pohebit je slubou ve veejnm zjmu zaji-ovanou obc v samostatn psobnosti nebo registrovanou crkv nebo nboenskou spolenost (dle jen provozovatel pohebit). Neme--li obec zajistit provozovn veejnho pohebit v zemnm obvodu sv psobnosti, je povinna zajistit provozovn veejnho pohebit v jin obci v okol na zklad dohody s provozovatelem pohebit.

K provozovn veejnho pohebit, k du veejnho pohebit, kte-rm se provozovn veejnho pohebit d, a ke zmnm du veej-nho pohebit je nutn pedchoz souhlas krajskho adu. Krajsk ad vyd souhlas za pedpokladu, e d veejnho pohebit byl vy-pracovn v souladu s poadavky stanovenmi zkonem o pohebnictv. Provozovatel pohebit je povinen pedloit krajskmu adu veker podklady, kter si pro tento el vyd.

Provozovn veejnho pohebit zahrnuje vkopov prce souvi-sejc s pohbenm a exhumac, pohbvn, provdn exhumac, ukl-dn, rozptyl a vsyp zpopelnnch lidskch pozstatk, sprvu a dr-bu veejnho pohebit, vetn komunikac a okoln zelen, pronjem hrobovch mst a veden souvisejc evidence. Zajiuje-li provozovatel veejnho pohebit jeho provozovn prostednictvm jin prvnick nebo fyzick osoby, vztahuj se na tuto osobu povinnosti, kter zkon o pohebnictv ukld provozovateli veejnho pohebit.

dveejnhopohebit

Jak u bylo naznaeno ve, provozovatel pohebit se pi sv innosti d dem veejnho pohebit. Pokud jde o prvn povahu du pohe-bit, je teba vychzet z toho, e jde o provozn d vydvan obc v sa-mostatn psobnosti. K vydn du pohebit je pslun rada obce, ppadn zastupitelstvo obce, jestlie si vydn du pohebit vyhrad. d veejnho pohebit mus bt zveejnn v mst na danm veejnm pohebiti obvyklm.

V du veejnho pohebit jeho provozovatel zejmna podrobn uprav: rozsah slueb poskytovanch na veejnm pohebiti, vetn stanove-

n druh rakv pro ukldn do hrob a hrobek, jsou-li soust veejnho pohebit hroby, tlec dobu pro lidsk

ostatky do nich ukldan, povinnosti nvtvnk veejnho pohebit v souvislosti s pod-

kem na veejnm pohebiti a zachovnm dstojnosti tohoto msta a zpsob a pravidla uvn zazen veejnho pohebit (napklad obadnch sn), pokud je tto pravy teba,

Provozovn

pohebit

d

pohebit

14

POHEBNICTV

dobu, po kterou je veejn pohebit pstupno nvtvnkm, povinnosti provozovatele pohebit a dalch osob vykonvajcch

innosti souvisejc se zajitnm dnho provozu veejnho pohe-bit,

povinnosti njemce hrobovho msta, zejmna pokud jde o rozsah drby hrobovho msta,

omezen vyplvajc z zemnho rozhodnut o zzen veejnho po-hebit,

je-li veejn pohebit provozovno prostednictvm prvnick nebo fyzick osoby, informace o tto skutenosti spolu s uvedenm jej-ho jmna a adresy, jde-li o fyzickou osobu, nebo nzvu a sdla, jde-li o prvnickou osobu.

Povinnost provozovatele pohebit je pedevm provozovat veej-n pohebit v souladu se zveejnnm dem veejnho pohebit, z-konem o pohebnictv a zvltnmi prvnmi pedpisy. Z hlediska zacho-vn rovnho pstupu k pronjmu hrobovch mst je dleit povinnost provozovatele pohebit stanovit stejn podmnky pro sjednn njmu hrobovho msta pro kadho.

Provozovatel pohebit je dle povinen umonit pi smutench ob-adech ast registrovanch crkv, nboenskch spolenost a jinch osob v souladu s projevenou vl osob, kter sjednaly pohben.

V ppad, e lidsk ostatky nejsou ani po uplynut stanoven tlec doby zetlel, mus provozovatel pohebit neprodlen zajistit pslun podklady pro stanoven nov tlec doby, na jejich zklad navrhnout no-vou tlec dobu, vydat si k n stanovisko krajsk hygienick stanice a na zklad tohoto stanoviska upravit odpovdajcm zpsobem d veejn-ho pohebit. V ppad zkazu pohbvn mus provozovatel pohebi-t bezodkladn psemn informovat njemce hrobovch mst, pokud je mu znma jejich adresa, a souasn informovat veejnost o tomto zkazu v mst na danm veejnm pohebiti obvyklm.

Evidenceveejnhopohebit

Provozovatel veejnho pohebit je povinen vst evidenci souvisejc s provozovnm veejnho pohebit. Tato evidence obsahuje zejmna nsledujc daje: jmno a pjmen osob, jejich lidsk ostatky jsou na veejnm pohe-

biti uloeny, msto a datum jejich narozen a mrt, rodn slo, bylo-li pidleno, datum uloen lidskch pozstatk nebo zpopelnnch lidskch ostat-

k na veejnm pohebiti, vetn uren hrobovho msta a hloubky

Tlec doba

Zkaz

pohbvn

Evidence

pohebit

15

PROVOZOVNPOHEBI

pohben; u zpopelnnch lidskch ostatk zpsob uloen jejich po-pela a v ppad vsypu i msto jejich uloen,

zznam o nebezpen nemoci, pokud osoba, jej lidsk pozstatky byly uloeny do hrobu nebo hrobky, byla touto nemoc nakaena,

jmno, pjmen, adresu msta trvalho pobytu a rodn slo njemce hrobovho msta, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodn jmno, nebo nzev firmy, sdlo a identifikan slo osoby njemce hrobovho ms-ta, jde-li o prvnickou osobu,

datum uzaven njemn smlouvy a dobu jejho trvn, vetn daj o zmn smlouvy,

daje o hrobovm zazen danho hrobovho msta, daje o zkazu pohbvn a dob jeho trvn, pokud byl zkaz vydn.

Zruenpohebit

V praxi mohou nastat ppady, kdy je teba ve veejnm zjmu veejn po-hebit zruit. O zruen veejnho pohebit rozhoduje krajsk ad. V rozhodnut o zruen veejnho pohebit mus bt mimo jin stano-veno datum, k nmu bude pohebit zrueno.

Veejn pohebit me bt zrueno a po uplynut vech lht, na kter byla hrobov msta pronajata, nejdve vak po uplynut tlec doby od poslednho uloen lidskch pozstatk do hrobu. Je-li z dvodu ve-ejnho zjmu vjimen nutn zruit veejn pohebit ped uplynu-tm lht, na kter byla hrobov msta pronajata, je krajsk ad povinen zajistit a uhradit exhumace a pevezen lidskch ostatk, jako i pems-tn zeminy a travnho porostu z rozptylovch a vsypovch luk, na jin vhodn veejn pohebit.

S ruenm veejnho pohebit je spojena ada povinnost. Provozo-vatel pohebit mus: psemn informovat njemce hrobovch mst o zahjen zen o zru-

en veejnho pohebit, pokud je mu znma jejich adresa, a sou-asn tuto informaci zveejnit na mst na danm veejnm pohebi-ti obvyklm,

psemn informovat njemce hrobovch mst o vydn rozhodnut o zruen veejnho pohebit a datu, k nmu m bt pohebit zrueno, pokud je mu znma jejich adresa, a souasn tuto informaci zveejnit na mst na danm veejnm pohebiti obvyklm,

pokud njemci hrobovch mst ped zveejnnm dnem zruen ve-ejnho pohebit nepemst lidsk ostatky na jin veejn pohebi-t, ponechat nezpopelnn lidsk ostatky na mst, urny vybrat a lid-sk ostatky, kter v nich byly obsaeny, uloit do spolenho hrobu na jinm veejnm pohebiti, nebo je voln smsit se zem,

Zruen

pohebit

16

POHEBNICTV

je-li provozovatelem veejnho pohebit obec, informovat vlastnka hrobovho zazen, kter jejich vlastnk neodstran do dne zruen veejnho pohebit, e pokud se do 1 roku o tyto vci nepihls, bude s nimi naloeno jako s vcmi oputnmi; nen-li provozovate-lem veejnho pohebit obec, odevzdat obci, spolu s adresou vlast-nka hrobov zazen, kter jejich vlastnk neodstran do dne zruen veejnho pohebit, a o tomto postupu pedem vlastnka informo-vat s tm, e pokud se do 1 roku o tyto vci nepihls, bude s nimi naloeno jako s vcmi oputnmi,10

pokud m bt vyuito zruenho veejnho pohebit k elu, pi kterm je teba prohloubit tern, zajistit, aby vechny lidsk ostatky byly vyzvednuty a na jinm veejnm pohebiti uloeny do spolen-ho hrobu, a s nalezenmi pedmty, u nich se pedpokld, e jsou zhotoveny z drahch kov, nebo s pedmty, kter maj kulturn-his-torickou hodnotu, ponechanmi v hrobech a hrobkch, naloit ob-dobn jako u oputnch hrob,

pokud jsou na nm vsypov a rozptylov louky, zajistit pemstn je-jich travnho porostu a zeminy na jin veejn pohebit.

2. NEVEEJNPOHEBIT

Za neveejn pohebit se povauj elov zazen uren vlun pro uloen lidskch pozstatk nebo zpopelnnch lidskch ostatk len eholnch d nebo kongregac a prostory zzen pede dnem nabyt innosti zkona o pohebnictv pro uloen lidskch pozstatk nebo zpopelnnch lidskch ostatk len uzavench, zejmna pbu-zenskch spoleenstv. Typicky me jt o kosteln krypty (zpravidla jde o lechtick i crkevn hroby pod podlahou kostela) i hroby v uzave-nch klternch arelech sloucch pro uloen zesnulch len cr-kevnch d.

Za neveejn pohebit se rovn povauj elov zazen uren vlun pro uloen lidskch pozstatk pslunk registrovanch crkv nebo nboenskch spolenost, jejich vnitn pedpisy a obady neumouj ukldn lidskch pozstatk nebo zpopelnnch lidskch ostatk na veejnm pohebiti. Tuto skutenost jsou registrovan crkve a nboensk spolenosti ped zzenm novho neveejnho pohebit povinny prokzat krajskmu adu, v jeho obvodu hodlaj neveejn po-hebit zdit. Dle jsou povinny pedloit mu d neveejnho pohebi-t, upravujc zejmna zpsob pohbvn, a vydat si jeho stanovisko.

10 Ble viz Podkapitola IV.4 Oputn hrobov msto.

Neveejn

pohebit

Crkevn

hrob

Krypta

17

PROVOZOVNPOHEBI

Stanovisko krajskho adu je jednm z podklad pro vydn zemnho rozhodnut dle stavebnho zkona.

Provozovn neveejnho pohebit nesm ohrozit veejn zdrav a podlh sttnmu zdravotnmu dozoru. Pro provozovn neveejnch pohebi plat obdobn ustanoven zkona o pohebnictv upravujc postup pi ukldn lidskch pozstatk a jejich exhumace, s vjimkou povinnosti dodret bon vzdlenost mezi jednotlivmi hroby 0,3 m.

3. VLENPOHEBIT

S innost od 1. 7. 2004 vstoupil do prvnho du zkon . 122/2004 Sb., o vlench hrobech a pietnch mstech a o zmn zkona . 256/2001 Sb., o pohebnictv a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o vlench hrobech). Tento prvn pedpis zcela prlomov zavedl a definuje prvn reim a status vlench hrob, pi o n, vkon sttn sprvy, vetn sankc za poruen tohoto zkona.

Zkon o vlench hrobech nevymezuje a nedefinuje vlen hro-by asov (napklad ticetilet vlka, Prusko-Rakousk vlka, kter lze pesn asov specifikovat apod.) ani konkrtnm vtem mst historic-kch bitev, ale obecn. Vlenm hrobem je pro ely tohoto zkona msto, kde jsou pohbeny ostatky osob, kter zahynuly v dsledku ak-tivn asti ve vojensk operaci nebo v dsledku vlenho zajet, anebo ostatky osob, kter zahynuly v dsledku asti v odboji nebo vojensk operaci v dob vlky. Vlenm hrobem me bt hrob jednotlivce, hrob hromadn nebo osrium (kostnice), vetn nhrobk a ostatnho hrobo-vho zazen. Vlenm hrobem je rovn evidovan msto s nevyzved-nutmi ostatky osob zemelch v souvislosti s vlenou udlost, anebo jin objekt, kter je za vlen hrob povaovn v souladu s mezinrodn smlouvou, j je esk republika vzna.

Vlenm hrobem je pro ely tohoto zkona i pietn msto, kterm se rozum pamtn deska, pomnk, pamtnk nebo obdobn symbol pi-pomnajc vlen udlosti a obti, kter zahynuly v dsledku aktivn asti ve vojensk operaci nebo v dsledku vlenho zajet, anebo ob-ti, kter zahynuly v dsledku asti v odboji nebo pi vojensk operaci v dob vlky. V ppad pochybnost, co je vlenm hrobem, bude ve sprvnm zen rozhodovat Ministerstvo obrany. Vznamn je, e po-dle zkona o pohebnictv se u vlench hrob uvac prvo poskytuje bezplatn a na neomezenou dobu, na rozdl od njmu ostatnch hrobo-vch mst.

zemn

rozhodnut

Vlen

hrob

Osrium

Pietn msto

18

POHEBNICTV

Evidenceapeovlenhroby

Zkon o vlench hrobech ukld povinnost obcm s rozenou psob-nost vst evidenci vlench hrob a vlastnkm vlench hrob, p-padn vlastnkovi pozemku, kde je vlen hrob, povinnost o tyto hroby peovat. Evidenc vlenho hrobu se rozum listinn nebo jin zznam obsahujc daje o vlenm hrobu, pokud jsou znmy; tmito daji jsou zejmna: jmno, poppad jmna, pjmen, vojensk hodnost, sttn pslu-

nost, nrodnost, datum narozen, datum a msto mrt a pina smr-ti osoby nebo osob, jej ostatky jsou ve vlenm hrobu pohbeny, nebo osoby, j se vlen hrob tk,

nzev sttu, obce nebo vojenskho jezdu, katastrlnho zem a par-celn slo, poppad slo popisn nemovitosti, kde se vlen hrob nachz,

historick udlost, ke kter se vlen hrob vztahuje, charakter a strun popis vzhledu vlenho hrobu, vetn fotodokumentace,

oznaen vlastnka vlenho hrobu a vlastnka nemovitosti, na kter je vlen hrob umstn.

P o vlen hroby se rozum zabezpeovn pravy, ochrany, zi-zovn novch vlench hrob, pemsovn nebo ruen vlench hrob, vetn exhumac. drbou a pravou vlenho hrobu se rozum oznaen vlenho hrobu, umstn pamtn desky, pomnku, pamt-nku nebo obdobnho symbolu, vetn bn drby vlenho hrobu, jeho okol a pstupu k nmu.

Nhradyzaomezenvlastnickhoprva

Pi o vlen hrob zabezpeuje vlastnk vlenho hrobu a v ppad vlench hrob, jejich vlastnk nen znm, pen zkon o vlench hrobech povinnost pe o takovto hroby na vlastnky pozemk, kde se vlen hrob nachz. Toto ustanoven me nkdy vyvolvat problmy, a to v tch ppadech, kdy vlastnci pozemk zjist, e vlastn pozemek, na kterm napklad probhala historick bitva, o n nemli pi nabyt pozemku ani tuen.

Vlastnk vlenho hrobu, jako i vlastnk pozemku, na nm je v-len hrob umstn, pokud je vlen hrob mimo pohebit, je povinen umonit k nmu pstup za elem vzdn cty nebo proveden prac souvisejcch s p o vlen hrob. Je-li vlen hrob umstn mimo po-hebit, m vlastnk nemovitosti (pozemku) nrok na nhradu za ome-zen uvn nemovitosti. Pokud je vlastnkovi uvn jeho pozemku v dsledku existence vlenho hrobu zvanm zpsobem zteno, je

Nhrady

19

PROVOZOVNPOHEBI

stt povinen, na zklad jeho psemn dosti, nemovitost nebo jej st odkoupit (tzv. povinn vkup). Nhrady vlastnkm nemovitost posky-tuje Ministerstvo obrany. Ve nhrady a kupn cena se stanov podle zvltnch prvnch pedpis.11

Zruenapemstnvlenhohrobu

Zruen nebo pemstn vlenho hrobu a jinou zmnu vlenho hrobu ne jeho drbu a pravu me jeho vlastnk nebo, pokud nen znm, vlastnk nemovitosti, na kter je vlen hrob umstn, provst jen na zklad jeho psemn dosti a po psemnm souhlasu Ministerstva obrany.

Nov vlen hrob lze zdit jen na zklad psemn dosti zizova-tele a po psemnm souhlasu vlastnka nemovitosti (pozemku) a Minis-terstva obrany. Souhlasy Ministerstva obrany nenahrazuj povolen nebo vyjden jinho sprvnho adu, pokud je vyadovno podle zvltnho prvnho pedpisu (napklad pjde o souhlasy a povolen vydvan dle stavebnho zkona). Zruen vlenho hrobu prohlenho za kulturn pamtku lze provst pouze po pedchozm zruen jeho prohlen za kulturn pamtku Ministerstvem kultury.

11 Zkon . 151/1997 Sb., o oceovn majetku a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis.

20

IV Uvn hrobovch mst

1. HROBOVMSTA,HROBY,HROBKY

Zkon o pohebnictv pipout jako zpsob pohben lidskch pozstat-k bu jejich uloen do hrobu i hrobky na veejnm pohebiti, nebo jejich zpopelnn v krematoriu.

Jak u bylo eeno, hrobovm mstem je msto na pohebiti uren pro zzen hrobu nebo hrobky nebo vyhrazen msto v loiti jednot-livch uren. Rozdl mezi hrobovm mstem a hrobem spov v tom, e hrobem je hrobov msto, do nho ji bylo pohbeno, ili dolo k uloen lidskch pozstatk nebo uloen zpopelnnch lidskch ostatk s n-slednm zsypem hrobu zeminou. Hrobkou je zdn nadzemn nebo podzemn hbitovn stavba uren k uloen lidskch pozstatk v rak-vi nebo uloen zpopelnnch lidskch ostatk v urn, kdy nedochz k zsypu zeminy (rakev i urna je voln uloena v prostoru hrobky).12 Kolumbriem je samostatn hbitovn stavba obsahujc nkolik hrobo-vch mst urench vlun pro ukldn uren se zpopelnnmi lidsk-mi ostatky.

Protoe se hrobov msta na pohebitch jako specificky vymezen sti pozemku neprodvaj, ale pouze pronajmaj jednotlivm osobm, zstv hrobov msto ve vlastnictv obce a sdl tedy prvn osud celho hbitova. Jinak eeno vlastnkem hrobovho msta zstv obec, kter m nejen prva, ale i povinnosti vyplvajc z vlastnickho prva k hrobo-vmu mstu.

Hroby pro ukldn lidskch pozstatk mus splovat nsledujc poadavky: jejich hloubka mus bt u dosplch osob a dt od 10 let nejmn

1,5 m, u dt mladch 10 let nejmn 1,2 m, dno hrobu mus leet nejmn 0,5 m nad hladinou podzemn vody, bon vzdlenosti mezi jednotlivmi hroby mus init nejmn 0,3 m, rakev s lidskmi pozstatky mus bt po uloen do hrobu zasypna

zkypenou zeminou ve vi minimln 1,2 m.

12 Pro zajmavost lze dodat, e do hrobky lze pohbvat pouze v rakvch celodubovch nebo z jinch tvrdch dev, do kterch bude vloena spodn st zinkov vloky, nebo v rakvch kovovch s nepropustnm dnem.

Hrobov

msto

Hrobka

Urna

Kolumbrium

21

UVNHROBOVCHMST

Provozovatel pohebit je oprvnn pevzt lidsk pozstatky k po-hben do hrobu nebo hrobky jen tehdy, je-li mrt doloeno mrtnm listem, prvodnm listem k peprav lidskch pozstatk (umrl pas), zprvou oprvnnho orgnu cizho sttu nebo listem o prohldce mrtv-ho; v ppad podezen ze spchn trestnho inu v souvislosti s mr-tm je krom toho nutn i psemn souhlas sttnho zstupce nebo ji-nho orgnu innho v trestnm zen, kter je k tomu oprvnn podle zvltnho prvnho pedpisu.

Zpopelnn lidsk ostatky je mon uloit na veejnm pohebiti vdy jen se souhlasem provozovatele pohebit a zpsobem, kter od-povd podmnkm pohbvn na danm veejnm pohebiti.

mrtvcizin

Dojde-li k mrt mimo zem esk republiky a na zem sttu, kter nen vzn pslunmi mezinrodnmi smlouvami13, je pro pevoz na zem esk republiky nebo pevoz pes jej zem nutn, aby zastupi-telsk ad esk republiky v zahrani vystavil prvodn list obsahujc souhlas s pepravou zemelho. Pokud je sjednno pojitn pro ppad smrti v zahrani u nkter pojiovny, mly by bt nklady na pevoz zemelho hrazeny danou pojiovnou. V ostatnch ppadech hrad n-klady na pevoz ten, kdo pevoz u pohebn sluby objednal. Obecn lze pro tyto ppady doporuit kontaktovn zastupitelskho adu esk republiky, kter m psobnost pro dan stt, i odbor konzulrnch in-nost Ministerstva zahraninch vc, kter disponuje potebnmi infor-macemi, jak pi pevozu zemelho z ciziny postupovat.14

Tlecdoba

Jak ji bylo zmnno, tlec doba je minimln doba pro uloen lidskch pozstatk do hrobu, ve kter se pedpokld, e dojde k biologickmu rozkladu tkn lidskho tla. Nezpopelnn lidsk ostatky mus bt ulo-eny v hrob po tlec dobu, kter mus trvat minimln 10 let.

13 Mezinrodn ujednn o peprav mrtvol (Berln, 10. 2. 1937), publikovno ve Sbrce zkon pod . 44/1938 Sb., Vdesk mluva o konzulrnch stycch (Vde, 24. 4. 1963), publikovno ve Sbrce zkon pod . 32/1969 Sb., mluva o mezinrodn e-leznin peprav (Bern, 9. 5. 1980), publikovna ve Sbrce zkon pod . 8/1985 Sb., Leteck a pepravn d a mezinrodn manul TACT (The Air Cargo Tariff), k dispo-zici maj poboky leteckch spolenost, Dohoda o pevozu tl zemelch (trasburk, 26. 10. 1973), publikovno ve Sbrce mezinrodnch smluv pod . 22/2012 Sb. m. s., v platnosti pro R od 24. 2. 2012.

14 Viz http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/umrti_obca-na_cr.html.

Umrl pas

Tlec doba

22

POHEBNICTV

Konkrtn dlku tlec doby pro veejn pohebit stanov jeho provo-zovatel v du veejnho pohebit na zklad vsledk hydrogeologic-kho przkumu a vydanho stanoviska krajsk hygienick stanice. Na dlku tlec doby m vliv zejmna sloen pdy a vka hladiny podzemn vody, co jsou okolnosti, kter vznamnm zpsobem ovlivuj proces tlen. Ped uplynutm tlec doby mohou bt do tho hrobu uloeny dal- lidsk pozstatky, pokud je mon je umstit nad rove naposledy pohbench lidskch pozstatk a vrstva ulehl zeminy nad rakv bude init nejmn 1 m.

Exhumace

Exhumac je teba rozumt postup pi vyjmut lidskch ostatk z hro-bu nebo hrobky ped uplynutm tlec doby. Ped uplynutm tlec doby mohou bt lidsk ostatky exhumovny na dost njemce hrobovho msta jen se souhlasem krajsk hygienick stanice, nebo nad-li exhu-maci v trestnm zen soudce nebo sttn zstupce. Nklady na exhuma-ci hrad ten, kdo o ni podal; provozovatel pohebit zajist pi exhu-maci provoz na pohebiti tak, aby nebyl naruen veejn podek a aby byl vylouen penos mon nkazy. Pokud jsou lidsk ostatky uloeny v hrobce, nen teba k jejich pemstn, nem-li bt rakev otevena, sou-hlasu krajsk hygienick stanice.

2. HROBOVZAZEN

V souvislosti s hrobovmi msty se lze sekat s pojmem hrobov pslu-enstv. Tento termn nelze povaovat za sprvn, nebo pomnk, n-hrobek i jin vc jsou samostatnmi vcmi v prvnm smyslu, protoe hrob nelze povaovat za vc hlavn, nebo nen ve vlastnictv toho, kdo je vlastnkem napklad ve zmnnho pomnku. Pitom psluenstvm me bt podle obanskho zkonku15 pouze takov vc, kter nle vlastnku vci hlavn a je jm urena k tomu, aby byla s vc hlavn trvale uvna.16 Sprvn je proto teba hovoit o hrobovm zazen, nikoliv o hrobovm psluenstv.17

15 Zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis.16 Ke zmn prvn pravy ve vztahu k pojmu soust vci a psluenstv vci dojde

k 1. 1. 2014, kdy by ml nabt innosti nov obansk zkonk . 89/2012 Sb., kter pojem soust vci upravuje v ustanoven 505 a nsl. a pojem psluenstv vci v ustanoven 510 a nsl.

17 Vstin se k otzce vlastnictv hrobovho zazen vyjdil Mstsk soud v Praze ve svm rozhodnut ze dne 14. 9. 1976 sp. zn. Rc 9/79 9 Co 343/76, kde uvedl, e pi posu-zovn prvnch vztah tkajcch se hrob na pohebitch ( 19 vyhlky . 47/1966 Sb.)

Exhumace

Pomnk

23

UVNHROBOVCHMST

Z hlediska nabvn a zniku vlastnickho prva je dleit pede-vm to, jestli jde o nemovitost a jestli je tato pedmtem evidence v katas-tru nemovitost. V souladu s obanskm zkonkem se vlastnick prvo k nemovitosti evidovan v katastru nemovitost nabv vkladem prva do katastru nemovitost, piem inky vkladu nastvaj zptn ke dni podn nvrhu na vklad. U nemovitost v katastru neevidovanch se po-dle obanskho zkonku vlastnick prvo nabv innost smlouvy. Protoe hrobky, akoliv jsou stavbami a nemovitostmi, pedmtem evi-dence v katastru nejsou, bude pro okamik nabyt vlastnickho prva k nim rozhodujc innost smlouvy (kupn, darovac, smnn i jin). Proto mus pronajmatel hrobovch mst trvat na tom, aby obsahem n-jemn smlouvy byla povinnost njemce oznmit zmnu vlastnka hrobky i pomnku.

Hbitovnstavba

Hbitovn stavba je zpravidla stavba podzemn i nadzemn hrobky, stavba kolumbria pro uloen uren, ppadn se me jednat o hbitov-n kapli, jej soust me bt tak hrobka. Hbitovn stavbou je tak mrnice a smuten (obadn) s pro konn pohebnch obad.

Stavebn zkon pesnou definici pojmu stavba (nato stavba hbi-tovn) neobsahuje18. V pochybnostech, zda lze uritou vc povaovat za stavbu, je rozhodujc stanovisko pslunho stavebnho adu. Tento nzor je v praxi respektovn i soudy. Pochybnosti by snad nemly vyvol-vat stavby hrobek, jinak by tomu ovem mohlo bt v ppad nhrobnch desek, rm i pomnk.

Hbitovnporosty

Podle obanskho zkonku je soust vci ve, co k n podle jej povahy nle a neme bt oddleno, ani by se tm vc znehodnotila. V souladu

je teba rozliovat mezi prvem z propjen msta pro hrob a mezi prvem vlastnickm (poppad mezi prvem uvn) k nhrobku, k pomnkm a k trvalm ozdobm hrobu (tzv. hrobovmu psluenstv). Propjen hrobovho msta nezakld vznik vlastnictv k tto sti pozemku pohebit. Hrobov psluenstv je pedmtem vlastnictv toho, kdo je podil nebo nabyl jinm zpsobem nabvn osobnho vlastnictv. Pomnk, nhro-bek nebo jin ozdoba hrobu, kter mohou bt bez znehodnocen hrobu oddleny, maj povahu vc movitch.

18 V ustanoven 2 odst. 3 stavebnho zkona se uvd, e se stavbou rozum veker stavebn dla, kter vznikaj stavebn nebo montn technologi, bez zetele na jejich stavebn technick proveden, pouit stavebn vrobky, materily a konstrukce, na el vyuit a dobu trvn. Doasn stavba je stavba, u kter stavebn ad pedem omez dobu jejho trvn. Za stavbu se povauje tak vrobek plnc funkci stavby. Stavba, kter slou reklamnm elm, je stavba pro reklamu.

Smlouva

Hrobka

Kolumbrium

Mrnice

24

POHEBNICTV

s tm je teba porosty (stromy, kee) povaovat za soust vci (pozemku) jako vci hlavn, nebo je z prvnho hlediska za samostatn vci povao-vat nelze19. Vlastnick prvo k porostu nabv okamikem jeho vsadby vlastnk pozemku bez ohledu na skutenost, e porost napklad vyszel nkdo jin. Otzku vlastnictv porost lze tedy uzavt s tm, e porost sdl prvn reim pozemku, nebo je z obanskoprvnho hlediska jeho soust. Nachz-li se tedy na pohebiti napklad okrasn kee i stro-my, jsou stejn jako hbitov ve vlastnictv obce.

V souvislosti se hbitovnmi porosty me dochzet ke sporm na-pklad ohledn pokozen pomnku. V takovm ppad na jedn stra-n vystupuje vlastnk porostu (obec), jeho koeny i spad list pokozuj pomnk i desku hrobu, na stran druh pak stoj pokozen (vlastnk pomnku, desky). een cel situace je teba hledat v obanskm zko-nku, kde se v 127 odst. 1 v vodu stanov, e se vlastnk vci (hbitova, jeho soust je i porost) mus zdret veho, m by nad mru pime-nou pomrm obtoval jinho (vlastnka nhrobku) nebo m by vn ohrooval vkon jeho prv. Prorstn koen (a tm i pokozen hrobky) lze hodnotit jako zsah do vlastnickho prva k pomnku a odpovdnost za vzniklou kodu je tedy nutno pist vlastnku porostu.

Navc je teba poukzat na to, e obec jako pronajmatel hrobovho msta m podle obanskho zkonku njemci zajistit neruen uvn hrobovho msta. Konkrtn jde o ustanoven 664 obanskho zko-nku, podle nho je pronajmatel povinen penechat pronajmanou vc (v tomto ppad hrobov msto) njemci ve stavu zpsobilm smluven-mu uvn nebo, nebyl-li zpsob uvn smluven, uvn obvyklmu, a v tomto stavu ji svm nkladem udrovat.20

K odpovdnosti za vzniklou kodu je vak nutno dodat jet nsle-dujc. Za vzniklou kodu by mohl bt spoluodpovdn i vlastnk hrob-ky, pomnku nebo nhrobn desky, respektive njemce hrobovho ms-ta. Tomu toti obansk zkonk ukld povinnost zakroit k odvrcen hrozc kody zpsobem pimenm okolnostem ohroen v ustanoven 417 odst. 1 obanskho zkonku. Pjde-li o vn ohroen, nap-klad zhroucen stavby hrobky, m ohroen prvo domhat se, aby soud uloil provst vhodn a pimen opaten k odvrcen hrozc kody.

19 Nov obansk zkonk hovo v ustanoven 507 o tom, e soust pozemku je rost-linstvo na nm vzel.

20 Nov obansk zkonk upravuje institut njmu vci v ustanoven 2201 a nsl. V ustanoven 2005 obansk zkonk uvd, e njemn smlouva pronajmatele za-vazujea) penechat vc njemci tak, aby ji mohl uvat k ujednanmu nebo obvyklmu e-

lu,b) udrovat vc v takovm stavu, aby mohla slouit tomu uvn, pro kter byla pro-

najata,c) zajistit njemci neruen uvn vci po dobu njmu.

Nhrada

kody

Pomnk

25

UVNHROBOVCHMST

Proke-li se, e vlastnk hrobky ve zmnn kroky neuinil, akoliv o hrozc kod vdl, bude nezbytn pihldnout k ustanoven 441 ob-anskho zkonku, kde se hovo o tom, e byla-li koda zpsobena tak zavinnm pokozenho, nese kodu pomrn.21

3. NJEMHROBOVHOMSTA

Jak u bylo uvedeno, hrobov msta se nekupuj, ale pronajmaj. Njem hrobovho msta vznik na zklad smlouvy o njmu hrobovho msta, kterou uzavr provozovatel pohebit jako pronajmatel s njemcem (dle jen smlouva o njmu). Smlouva o njmu mus mt psemnou for-mu a mus v n bt dohodnuta ve njemnho a ve hrady za sluby spojen s njmem, pokud je provozovatel pohebit poskytuje.

V ppad, e se jedn o njem hrobovho msta v podob hrobu, mus bt doba, na ni se smlouva o njmu uzavr, stanovena tak, aby od po-hben mohla bt dodrena tlec doba stanoven pro veejn pohebit, na nm se hrob nachz. Njem hrobovho msta lze sjednat i na dobu pedchzejc pohben nebo uloen urny. Podnjem hrobovho msta je zakzn. To znamen, e njemce hrobovho msta neme toto msto pronajmout dal osob.

Provozovatel pohebit je povinen bhem doby trvn njmu zajistit k hrobovmu mstu pstup a zdret se jakchkoli zsah do hrobov-ho msta, s vjimkou ppad, kdy je nezbytn bezodkladn zajistit bez-pen provoz veejnho pohebit. O takovmto pipravovanm nebo ji provedenm zsahu je provozovatel pohebit povinen neprodlen psemn vyrozumt njemce. Njemce je povinen vlastnm nkladem zajiovat drbu pronajatho hrobovho msta v rozsahu stanovenm smlouvou o njmu a oznamovat provozovateli pohebit veker zmny daj potebnch pro veden evidence veejnho pohebit. Je-li njem-cem fyzick osoba, pechz njemn na jej ddice. Je-li njemcem prv-nick osoba, pechz njem na jejho prvnho nstupce. Ddic nebo prvn nstupce njemce je povinen sdlit provozovateli pohebit nov daje potebn pro veden evidence veejnho pohebit.

Spory ohledn njmu hrobovho msta e soudy v obanskm soud-nm zen.22

21 Nov obansk zkonk e nhradu majetkov a nemajetkov jmy v ustanoven 2894 a nsl., piem v rmci prvn pravy prevence v 2900 stanov, e vyaduj--li to okolnosti ppadu nebo zvyklosti soukromho ivota, je kad povinen ponat si pi svm konn tak, aby nedolo k nedvodn jm na svobod, ivot, zdrav nebo na vlastnictv jinho.

22 Viz rozsudek Nejvyho soudu R ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. Cdo 4224/2009.

Njem

hrobovho

msta

Smlouva

26

POHEBNICTV

Smlouvynavnasy

Ve hbitovnm prvu se lze stle setkat s tzv. smlouvami o njmu hro-bu uzavenmi na vn asy, ppadn na dobu trvn hbitova. Obec-n lze ci, e jde o star smlouvy uzaven vlastnkem hbitova (crkv nebo obc) s osobou, kter mla dleit spoleensk postaven a sou-asn mla zsluhy ve vztahu ke kostelu i obci. Zpravidla se jednalo o vznamn osobnosti spoleenskho ivota obce, kter napklad pi-sply na opravu kostela i na provoz obecn prospnho zazen (kola, nemocnice, obecn spolky apod.). Tyto osoby pak mly vsadn postaven i z hlediska pohbvn, kdy jim bylo umonno zskat msto pro hrob i hrobku na hbitov. Toto hrobov msto bylo pi svm zzen proplaceno na vdy, ppadn na dobu trvn hbitova.

Veejn ochrnce prv podal o stanovisko k tmto smlouvm Mi-nisterstvo pro mstn rozvoj (dle tak ministerstvo). Podle prvnho nzoru ministerstva zstvaj star smlouvy, uzaven ped innost zkona o pohebnictv, tj. ped 1. 1. 2002, nadle v platnosti, pokud vak vyhov po technick strnce souasn prvn prav. Pokud takovto smlouvy nebudou v souladu s poadavky zkona o pohebnictv, lze ten-to nedostatek eit po dohod mezi pronajmatelem a njemcem formou dodatku ke smlouv, poppad novou smlouvou, piem vcn zstv smlouva nemnn. Njemce vak mus prokzat, e hrobov msto bylo za uritou stku skuten pronajato bez asovho omezen na vn asy, nebo na dobu trvn hbitova.

Tak podle prvnho nzoru veejnho ochrnce prv jsou v minu-losti uzaven smlouvy o njmu hrobovho msta na vn asy nebo na dobu trvn hbitova nadle platn. Z hlediska doby trvn njmu proto zstv pvodn smlouva nemnn. Pronajmatel hrobovho msta by ml tento prvn stav respektovat, a pokud by bylo teba k dodatku i nov smlouv pistoupit, mla by bt pvodn ustanoven o dlce pro-njmu na vn asy i na dobu trvn hbitova zachovna, nebo nejsou v rozporu s platnm zkonem o pohebnictv.

4. OPUTNHROBOVMSTO

Prakticky na kadm hbitov se lze setkat s hroby, kter jsou zpustl a na prvn pohled bud dojem, e se o n u dlouhou dobu nikdo nestar. Typickm pkladem mohou bt v tomto smru hbitovy v pohrani, kde se lze dodnes setkat s hroby i hrobkami pvodnch nmeckch obyva-tel. Zkon o pohebnictv v tomto smru hovo o tzv. oputnm hrobo-vm mst. Pi een problmu s oputnm hrobovm mstem je teba vychzet z toho, e oputn vci je jednostrann prvn kon, kterm

Oputn

hrobov

msto

27

UVNHROBOVCHMST

se dosavadn vlastnk dobrovoln vzdv svho vlastnickho prva. Podle prva tmto zpsobem dochz k zniku vlastnickho prva pvodnho vlastnka a oputn vc pipad do vlastnictv novho vlastnka. 23

Z ustanoven 135 obanskho zkonku, kter dopad na vci opu-tn, vyplv, e nikdo nen oprvnn ponechat si oputnou vc, naopak ten, kdo ji nalezne, je povinen ji odevzdat obci. To znamen, e oputn vc se nestv vc ni, ale e pipad do vlastnictv obce. K pechodu vlastnictv oputnm vci nen nutn dn rozhodnut soudu nebo sprvnho orgnu.

Stvajc zkon o pohebnictv na oputn hrobov msta a jejich za-zen pamatuje v souvislosti s ruenm pohebit. Jak u bylo uvedeno v rmci podrobnjho pojednn o ruen veejnho pohebit24, je-li provozovatelem veejnho pohebit obec, je jej povinnost informovat vlastnka nhrobku a ostatnho hrobovho zazen, kter jejich vlastnk neodstran do dne zruen veejnho pohebit, e pokud se do 1 roku o tyto vci nepihls, bude s nimi naloeno jako s vcmi oputnmi. Nen-li provozovatelem veejnho pohebit obec (me jt tedy o crkev), m povinnost odevzdat obci, spolu s adresou vlastnka, nhrobky a ostat-n hrobov zazen, kter jejich vlastnk neodstran do dne zruen veej-nho pohebit, a o tomto postupu pedem vlastnka informovat s tm, e pokud se do 1 roku o tyto vci nepihls, bude s nimi naloeno jako s vcmi oputnmi. V ppadech dlouhodob oputnch hrobovch za-zen (hrobek, pomnk) zkon o pohebnictv stanov, e zde postupuje provozovatel hbitova obdobn jako pi zruen veejnho pohebit.

Problm lze spatovat v nsledujcch skutenostech. Zkon o po-hebnictv v ustanoven 25 odst. 8 stanov provozovateli pohebit po-vinnost psemn upozornit njemce hrobovho msta (nikoliv vak vlast-nka hrobovho zazen, kter automaticky nemus bt njemcem) na skonen sjednan doby njmu nejmn 90 dn ped jejm skonenm. Nen-li mu trval pobyt nebo sdlo njemce znm, uveejn tuto informa-ci na veejnm pohebiti zpsobem, kter je v mst obvykl, nejmn 60 dn ped skonenm sjednan doby njmu. U skonen njmu tedy zkon o pohebnictv ukld provozovateli informan povinnost pouze vi njemci hrobovho msta.

Naproti tomu ustanoven 20 psm. g) bod 4 zkona o pohebnictv, podle nho se v ppad oputnch hrobovch mst a hrobovho za-zen postupuje, ukld informan povinnost vi vlastnkovi hrobovho zazen. K tomu navc pistupuje ta skutenost, e zkon o pohebnictv

23 Rovn v ppad prvn pravy oputn vci dojde k vznamnm zmnm v souvis-losti s nabytm innosti novho obanskho zkonku, tj. od 1. 1. 2014, jen tuto pro-blematiku e v ustanoven 1045 (Pivlastnn) a nsl. a ustanoven 1051 (Nlez) a nsl.

24 Viz Podkapitola III.1 Veejn pohebit.

28

POHEBNICTV

v rmci vtu povinnost provozovatele pohebit tkajcch se evidence souvisejc s provozovnm veejnho pohebit vslovn neuvd po-vinnost vst evidenci vlastnk hrobovho zazen. Tuto povinnost lze dovodit z ustanoven 21 odst. 1 psm. i) zkona o pohebnictv, kter ukld provozovateli povinnost vst daje o hrobovm zazen danho hrobovho msta.

Z ve uvedenho vyplv, e daj o vlastnictv hrobovho zazen je jednm z nejdleitjch daj, kter by mla evidence sprvce hbi-tova, vedle identifikanch daj o njemci, obsahovat a lze jednoznan doporuit, aby obce jako provozovatel pohebi daj o vlastnictv hro-bovho zazen rovn evidovaly, by to ze zkona o pohebnictv vslov-n nevyplv.

29

V Ochrana piety a dstojnosti

1. OCHRANAPIETYZEMELCHAPOZSTALCH

Ji bylo naznaeno, e za elem zachovn piety k zemelmu a poz-sta lm se mus provozovatel pohebit zdret ve styku s pozstalmi chovn neetrnho k jejich citm a umonit pi smutench obadech ast registrovanch crkv, nboenskch spolenost a jinch osob v souladu s projevenou vl osob, kter sjednaly pohben.

Zkon o pohebnictv dle stanov, e s lidskmi pozstatky a s lid-skmi ostatky mus bt zachzeno dstojn a tak, aby nedolo k ohro-en veejnho zdrav nebo veejnho podku. Je zakzno zachzet s lidskmi pozstatky nebo lidskmi ostatky zpsobem dotkajcm se dstojnosti zemelho nebo mravnho ctn pozstalch a veejnosti.25

Poruen tto povinnosti zkon o pohebnictv povauje za pestupek, kterho se dopust ten, kdo zachz s lidskmi pozstatky nebo lidskmi ostatky zpsobem dotkajcm se dstojnosti zemelho nebo mravnho ctn pozstalch a veejnosti. Za uveden pestupek lze uloit pokutu a do ve 50 000 K. Otzku naplnn skutkov podstaty ve uvede-nho pestupku je oprvnna posoudit pslun pestupkov komise.

2. SOCILNPOHBY

Zkon o pohebnictv v zjmu ochrany veejnho zdrav a zachovn piety a dstojnosti zemelch osob, kterm nikdo z ddic, pbuznch i zn-mch nevypravil poheb, ukld pohbvac povinnost obci, kter mus pohben zajistit. V tto souvislosti se ustlil pojem sociln poheb, kter ale me zahrnovat i situace, kdy se obec ze sv vlastn vle (dobrovoln) rozhodne vypravit poheb a zajistit pohben na sv nklady. Dje se tak napklad v ppadech pohben vznamnch oban obce, ppadn na dost pozstalch, kte jsou v sociln tiv situaci a na dstojn po-heb nemaj dostatek finannch prostedk.26

25 Nejvy soud R, rozsudek sp. zn. 30 Cdo 3361/2007, ze dne 31. 1. 2008.26 Vce viz KOTRL, Tom. Povinnost pohbt a sociln pohby. Prvo a rodina: rodina,

manelstv, dti a mlde, ddictv. Praha: Linde, 2012, 4, 5.

Pieta

Lidsk

pozstatky

Lidsk

ostatky

Sociln

poheb

30

POHEBNICTV

Podle zkona o pohebnictv plat, e obec, na jejm zem k mrt dolo nebo byly lidsk pozstatky nalezeny, ppadn vyloeny z doprav-nho prostedku, m povinnost pohbt zemelho do 96 hodin od jeho mrt, pokud nikdo jin pohben nezajistil. Lidsk pozstatky osob, u nich nebyla zjitna totonost, mohou bt pohbeny pouze uloenm do hrobu nebo hrobky.

Prvnick nebo fyzick osoba, u kter jsou lidsk pozstatky uloe-ny, je povinna neprodlen informovat pslunou obec. Je-li prokzno, e se jedn o lidsk pozstatky sttnho pslunka cizho sttu, me obec sjednat jeho pohben a po obdren souhlasu pslunho sttu s pohbenm na zem esk republiky; pokud obec tento souhlas neob-dr do 1 msce od zjitn mrt, me zajistit pohben tchto lidskch pozstatk, avak pouze uloenm do hrobu nebo hrobky.

Obec m prvo na hradu eln vynaloench nklad na pohbe-n vi ddicm zemelho, a nen-li ddic, vi sttu (prostednictvm Ministerstva pro mstn rozvoj, pokud zemel neml ddice a byl nema-jetn, nebo prostednictvm adu pro zastupovn sttu ve vcech ma-jetkovch, jestlie stt nabyl majetek zemelho jako tzv. odmr).

Ministerstvo pro mstn rozvoj tyto nklady proplat pouze tehdy, kdy o to obec pod. Vzhledem k tomu, e se jedn o hradu hrazenou ze sttnho rozpotu, je nutn v ploze tto dosti dn doloit vechny zkonem stanoven skutenosti. Jedn se o mrtn list (posta kopie) nebo protokol ohledn zemelho (tzv. ohledac list), kopii faktury po-hebn sluby, doklad o hrad nklad na poheb ze strany pslun obce a rozhodnut ddickho soudu o vypodn ddictv po zemel osob.27

3. OCHRANNPSMAPOHEBI

Jednm z institut, kter lze povaovat za nstroj ochrany piety a dstoj-nosti pohebi, je ochrann psmo hbitova.

Prvn prava institutu ochrannho psma je zakotvena ve stavebnm zkon. Obecn plat, e se ochrann psmo zizuje zemnm rozhodnu-tm vydanm stavebnm adem. Rozhodnut o ochrannm psmu m chrnit stavbu, zazen nebo pozemek ped negativnmi vlivy okol, nebo naopak okol stavby i zazen nebo pozemku ped jejich negativnmi inky. Rozhodnut o ochrannm psmu se vydv zpravidla souasn s jinm zemnm rozhodnutm, napklad rozhodnutm o umstn stav-by i rozhodnutm o zmn vyuit zem; lze je vak vydat i samostatn.

27 Viz http://www.mmr.cz/Pohrebnictvi/Informace-Udalosti/MMR-muze-uhradit-obcim--naklady-na-pohreb-zemreleho

Nklady

pohbu

Ochrann

psmo

Stavebn

ad

31

OCHRANAPIETYADSTOJNOSTI

Rozhodnut o ochrannm psmu se nevydv, jestlie podmnky ochra-ny jsou stanoveny zvltnm prvnm pedpisem nebo na jeho zklad.

Povinnost zdit ochrann psmo plat u vech veejnch pohebi, nejen u nov zizovanch i roziovanch hbitov.28 Nvrh na zze-n ochrannho psma hbitova podv ke stavebnmu adu vlastnk veejnho pohebit, tedy zpravidla obec i crkev. Z hlediska rozsahu ochrannho psma zkon o pohebnictv stanov, e ochrann psmo okolo veejnch pohebi se zizuje v i nejmn 100 m.

Stavebn ad me v tomto ochrannm psmu zakzat nebo omezit provdn staveb, jejich zmny nebo innosti, kter by byly ohroovny provozem veejnho pohebit nebo by mohly ohrozit dn provoz ve-ejnho pohebit nebo jeho dstojnost. Konkrtn omezujc podmnky jsou soust vroku zemnho rozhodnut o zzen ochrannho psma.

Znamen to, e se na zem ochrannho psma hbitova bude vzta-hovat zvltn reim spovajc v omezen napklad vstavby, kter by se nesluovala s charakterem lokality utven existenc hbitova a k nmu pilehlch staveb. Jako pklad, kdy m stanoven ochrann-ho psma hbitova zsadn vznam, lze uvst hbitovy, kter se nachz v centrln sti obce, jej dominantou je kostel, fara a pilehl hbitov. Nezdka tento souhrn staveb, teba i pamtkov chrnnch, je rozho-dujcm prvkem, jen ovlivuje celkov vnmn charakteru dan obce, nebo svm architektonickm vrazem utv jej nezamniteln obraz ve vesnick krajin.

V praxi se lze setkat s necitlivmi zsahy do stalet utven struktury vesnick zstavby, kdy v blzkosti vesnickch hbitov vznikaj napklad restaurace, bary, herny apod., s jejich provozem jsou spojeny negativn vlivy na pohodu bydlen mstnch obyvatel a souasn naruuj archi-tektonick a urbanistick charakter danho prosted. Za pedpokladu vymezen ochrannho psma hbitova formou zemnho rozhodnut lze pitom tyto negativn druhy provozoven inn regulovat.

Lze dodat, e vlastnk pozemku v ochrannm psmu m nrok na n-hradu za prokzan omezen uvn pozemku. Nklady spojen s tech-nickmi pravami v ochrannm psmu a nhrady za prokzan omeze-n uvn pozemku v ochrannm psmu nese provozovatel pohebit.

28 Ble viz Souhrnn zprva o innosti veejnho ochrnce prv za rok 2003, dostup-n z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_sne-movnu/Souhrnna_zprava_VOP_2003.pdf

32

POHEBNICTV

4. POKUTYATRESTYVPOHEBNICTV

Ochranu piety a dstojnosti pohebi, zemelch a pozstalch maj mimo jin zajistit tak sankce v podob pokut za pestupky na seku pohebnictv a v ppad tch delikt tresty za spchan trestn iny.

Pestupky

Pestupkem se podle ustanoven 2 odst. 1 zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch, rozum zavinn jednn, kter poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti a je za pestupek vslovn oznaeno v tomto nebo ji-nm zkon, nejde-li o jin sprvn delikt postiiteln podle zvltnch prvnch pedpis anebo o trestn in.

Z tto definice lze dovodit, e pestupek je typem sprvnho deliktu, je-ho skutkov podstata je vslovn uvedena v zkon o pestupcch nebo ve zvltnm zkon. Tato skutkov podstata pedstavuje tzv. formln strnku pestupku. Krom n mus dan jednn naplovat i tzv. mate-ril n strnku pestupku, kter je ve ve zmnn zkonn definici ped-stavovna slovy poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti. Pestupkem tedy nen jednn, kter nepesahuje rmec pouh nevhodnosti nebo ne-slunosti; mus mt alespo nepatrnou mru spoleensk kodlivosti.29

Pestupkyvzkonopohebnictv

(ustanoven 26 zkona o pohebnictv)Pestupku se dopust ten, kdo

upravuje lidsk pozstatky osoby, kter byla v dob mrt nakaena nebezpenou nemoc,

ukld nebo vystavuje konzervovan nebo balzamovan lidsk pozs-tatky do pohben v rozporu s podmnkami stanovenmi osobou, kte-r konzervaci nebo balzamaci provdla,

vystavuje lidsk pozstatky ped pohbenm, nejde-li o vjimky stano-ven v ustanoven 4 odst. 1 psm. c)30,

odstrauje z lidskch pozstatk nesnmateln nhrady, nakld s lidskmi pozstatky kontaminovanmi radionuklidy v roz-

poru s pokyny Sttnho adu pro jadernou bezpenost,

29 Sbornk stanovisek veejnho ochrnce prv Pestupky, Kancel veejnho ochrnce prv, 2012, str. 12, viz www.ochrance.cz, sekce sbornky a stanoviska.

30 Ustanoven 4 odst. 1 psm. c) zkona o pohebnictv stanov, e je zakzno vystavo-vat lidsk pozstatky ped pohbenm, s vjimkou nekonzervovanho mrtvho lidsk-ho tla, kter me bt vystaveno v oteven rakvi do 1 tdne od mrt, a s vjimkou konzervovanho mrtvho lidskho tla, kter me bt vystaveno v oteven rakvi i po uplynut 1 tdne od mrt.

Pestupky

33

OCHRANAPIETYADSTOJNOSTI

provd pohben jinm zpsobem ne uloenm lidskch pozstatk do hrobu nebo hrobky na veejnm nebo neveejnm pohebiti nebo jejich zpopelnnm v krematoriu,

pepravuje lidsk pozstatky v rozporu s poadavky stanovenmi z-konem,

nezajiuje drbu hrobovho msta i pes psemn upozornn pro-vozovatele pohebit,

provede reklamu innost v pohebnictv v rozporu s ustanovenm 33 tohoto zkona31, nebo

zachz s lidskmi pozstatky nebo lidskmi ostatky zpsobem dot-kajcm se dstojnosti zemelho nebo mravnho ctn pozstalch a veejnosti.

Za leh pestupky lze uloit pokutu a do ve 20 000 K a za t pestupky pokutu a do ve 50 000 K.

Trestniny

Zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk, upravuje nkolik skutkovch pod-stat trestnch in, kter se dotkaj tak oblasti pohebnictv a provozo-vn pohebi, vetn nakldn s lidskmi ostatky.

Trestnm inem je protiprvn in, kter trestn zkon oznauje za trestn a kter vykazuje znaky uveden v tomto zkon. K trestn odpo-vdnosti za trestn in je teba myslnho zavinn, nestanov-li trest-n zkon vslovn, e posta zavinn z nedbalosti. Trestn iny se dl na peiny a zloiny. Peiny jsou vechny nedbalostn trestn iny a ty mysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby do pti let. Zloiny jsou vechny trestn iny, kter nejsou podle trestnho zkona peiny; zvl zvanmi zloiny

31 (1) Reklama poskytovn pohebnch slueb, provdn balzamace a konzervace, pro-vozovn krematoria a provozovn veejnho pohebit (dle jen innosti v poheb-nictv) me obsahovat pouze nsledujc daje:a) nzev obchodn firmy nebo jmno, pjmen nebo nzev provozovatele innost

v pohebnictv,b) vymezen pedmtu innost v pohebnictv, poppad dalch navazujcch posky-

tovanch slueb,c) adresu pracovit urenho pro styk se zkaznky,d) telefonn a faxov slo, adresu elektronick poty nebo internetovou adresu,e) provozn dobu pro veejnost,f) firemn logo nebo jin grafick motiv.

(2) Reklama innost v pohebnictv nesm bta) uita v prostorch zdravotnickho zazen nebo stavu sociln pe,b) doruovna prostednictvm dopis, letk, elektronickou potou nebo jinou ad-

resnou formou.

(3) V souvislosti s oznamovnm mrt nelze uplatovat jakkoli formy reklamy.

Pokuty

Trestn iny

34

POHEBNICTV

jsou ty mysln trestn iny, na n trestn zkon stanov trest odnt svobody s horn hranic trestn sazby nejmn deset let.32

Vtrnictv

(ustanoven 358 trestnho zkonku)(1) Kdo se dopust veejn nebo na mst veejnosti pstupnm hru-

b neslunosti nebo vtrnosti zejmna tm, e napadne jinho, hanob hrob, historickou nebo kulturn pamtku, anebo hrubm zpsobem ru ppravu nebo prbh organizovanho sportovnho utkn, shromd-n nebo obadu lid, bude potrestn odntm svobody a na dv lta.

(2) Odntm svobody a na ti lta bude pachatel potrestn, spch-li in uveden v odstavci 1a) optovn, nebob) jako len organizovan skupiny.

Hanobenlidskchostatk

(ustanoven 359 trestnho zkonku)(1) Kdo neoprvnn oteve hrob nebo hrobku nebo urnu s lidskmi

ostatky, bude potrestn odntm svobody a na dv lta nebo zkazem innosti.

(2) Stejn bude potrestn, kdo z pohebit svvoln odejme lidsk ostatky nebo s lidskmi ostatky nakld v rozporu se zkonem.

(3) Odntm svobody a na ti lta bude pachatel potrestn, spch-li in uveden v odstavci 1 nebo 2a) jako len organizovan skupinyb) v myslu zskat pro sebe nebo pro jinho majetkov prospch, neboc) v myslu zakrt nebo usnadnit jin trestn in.

Pro doplnn dodvm, e v souasnosti je inn i zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, kter zakotvil rovn odpovdnost prvnickch osob v oblasti trestnho prva. Konstrukce trestn odpovdnosti prvnickch osob je z hlediska zklad-nch otzek a skutkovch podstat obdobn trestn odpovdnosti fyzic-kch osob dle trestnho zkonku.

32 Viz 13 a 14 zkona . 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn pozdjch pedpis.

Tresty

Vtrnictv

Hanoben

35

VI Orgny a organizace na seku pohebnictv

1. OBCE

vlastn pohebit, navrhuj zzen a zruen pohebit, navrhuj zzen ochrannho psma pohebit u stavebnho adu, provozuj veejn pohebit, pronajmaj hrobov msta, vydvaj d pohebit, ukldaj pokuty za pestupky na seku pohebnictv, zajiuj sociln pohby.33

Stavebnady

vydvaj rozhodnut potebn dle stavebnho zkona (pedevm zem-n rozhodnut o zmn vyuit zem, zemn rozhodnut o ochran-nm psmu pohebit, stavebn povolen pro zzen veejnho po-hebit).

Obecnadyobcsrozenoupsobnost

vedou evidenci vlench hrob, kter jsou v jejich sprvnm obvodu a na zklad veden evidence informuj pslun krajsk ad o po-tech a o stavu vlench hrob.

2. KRAJE

vydvaj souhlas k provozovn pohebit, vydvaj souhlas k du pohebit a jeho zmnm, vydvaj rozhodnut o zruen veejnho pohebit, jm souasn

vyhlauj i zkaz pohbvn, je-li to nutn,

33 Viz Podkapitola V.2 Sociln pohby.

36

POHEBNICTV

vykonvaj dozor nad innost registrovan crkve nebo nboensk spolenosti, jsou-li tito provozovatelem pohebit, v oblasti poheb-nictv,

vedou souhrnnou evidenci vlench hrob, kter jsou v jejich sprv-nm obvodu, a koordinuj pi o vlen hroby v rmci kraje,

informuj Ministerstvo obrany o potech a o stavu vlench hrob, kter vedou ve sv evidenci.

3. KRAJSKHYGIENICKSTANICE

jsou dotenm orgnem v zench dle stavebnho zkona tam, kde me bt dotena ochrana veejnho zdrav (napklad pi zizovn veejnho pohebit, krematoria apod.),

vydvaj stanovisko ke konkrtn dlce tlec doby pro veejn pohebi-t, kterou stanovil jeho provozovatel v du veejnho pohebit na zklad vsledk hydrogeologickho przkumu,

vydvaj souhlas k exhumaci lidskch ostatk ped uplynutm tlec doby, mohou v ppad, e osoba byla v dob mrt nakaena nebezpenou

nemoc, stanovit zpsob nakldn s lidskmi pozstatky pi pohbe-n, jako i rozhodnout o pohben zpopelnnm bez ohledu na vli osoby sjednvajc pohben (a to i tehdy, jedn-li se o lidsk pozstat-ky osob, u nich nebyla zjitna totonost, i lidsk pozstatky stt-nch pslunk cizho sttu).

4. MINISTERSTVOPROMSTNROZVOJ

je stednm orgnem sttn sprvy ve vcech pohebnictv, vydv provdc vyhlky k zkonu o pohebnictv, hrad obcm pimen nklady pohbu v ppad, e zemel nezane-

chal dn nebo jen nepatrn majetek a nem dn ddice.

5. MINISTERSTVOOBRANY

v ppad pochybnost rozhoduje o tom, co je vlenm hrobem, koordinuje pi o vlen hroby, vede centrln evidenci vlench hrob, poskytuje dotace na pi o vlen hroby jeho vlastnku, a pokud nen

znm, vlastnku nemovitosti (pozemku), poskytuje nhradu za omezen uvn nemovitosti a hrad vdaje za

odkoupen nemovitosti nebo jej sti.

37

VII Vybran soudn rozhodnut

V nsledujcm pehledu budou zmnna vybran rozhodnut stavnho soudu, Nejvyho soudu R a Nejvyho sprvnho soudu, kter se do-tkaj prvn pravy pohebnictv. Informanm zdrojem vybranch roz-sudk byl prvn informan systm ASPI a webov strnky stavnho soudu http://nalus.usoud.cz, Nejvyho soudu R http://www.nsoud.cz a Nejvyho sprvnho soudu http://www.nssoud.cz, kde lze v data-bzi pehledu rozhodovac innosti soudu nalzt zmnn rozhodnut v plnm znn.

Ji na prvn pohled je zejm, e v oblasti pohebnictv nen rozho-dovac innost sprvnch soud, tak jako tomu bylo v dobch psoben prvorepublikovho Nejvyho sprvnho soudu, poetn. Stejn tak je tomu i v innosti ochrnce, kde podnty tkajc se prvnch vztah v po-hebnictv nejsou tak ast, jako je tomu v oblasti sociln nebo agendy stavebnho du. I pes ve uveden lze konstatovat, e nkter soudn rozhodnut jsou pro oblast pohebnictv dleit a je teba na n upozor-nit.

stavnsoud,nlezI.S2477/08,ze dne 7 1 2009

Lze konstatovat, e rodina a rodinn ivot pedstavuj spoleenstv osob spojench biologickou, emon a odvozen t majetkovou vazbou; jde o soubor tchto vazeb udrovanch nejen mezi ivmi jednotlivci, ale o vazby, kter naopak transcenduj lidsk ivot. Pedstavuj linii, kter spo-juje souasnky s jejich pedky i potomky.Nepochybnou soust prva na rodinn ivot je tedy i vztah ijcho lena rodiny k jeho zesnulm pedkm, jeho typickm a sociln doloitelnm obsahem je respekt k pamtce pedk, ppadn poadavek pietnho za-chzen s pedky.Pitom plat, e o zpsobech nakldn s mrtvmi, o tom, v jak form a na jakm mst jsou jejich ostatky uloeny, m prvo rozhodovat sm jednotli-vec. Zvltn pouto jednotlivce se proto neve pouze k mrtvm pedkm, ale rovn i k mstu jejich poslednho spoinut, kter si zvolili a vlastn-mi prostedky zbudovali. Tento pietn respekt se proto tk nejen mrtvch

38

POHEBNICTV

samotnch, ale t pietnho msta. Pietn a emocionln vztah k tomuto mstu me bt v takovm ppad dokonce silnj ne vlastnick vztah k tomuto mstu.Pro lidskou dstojnost je podstatn, e rovn smrt jednotlivce je nahl-ena s minimem respektu, kter se ve pinejmenm k registraci sku-tenosti, e osoba zemela, oznmen tto skutenosti osobm blzkm, a dle pokrv i ohledupln nakldn s lidskmi ostatky a k oznaen hro-bu, co je tradinm zjmem jednotlivce i jeho pbuznch. (-) Tato prva maj pvod v respektu k obecn lidsk podstat, a to v obou smrech jak ve vztahu k zemel osob, tak ve vztahu k osobm pozstalm.Pirozen plat, e prvo na respekt k rodinnmu a soukrommu ivotu, stejn jako jin zkladn prva, me bt pedmtem uritch omezen, kter jsou stavn aprobovna, stanovena zkonem, sleduj legitimn cl a jsou vi tomuto prvu proporcionln. V ppad prva na respekt k ro-dinnmu ivotu vyplvaj dvody omezen z l. 8 odst. 2 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod.

NejvysoudR,rozsudeksp.zn.22Cdo2773/2004,ze dne 15 12 2005

Nakldn s lidskmi ostatky neme bt pedmtem zvazkovho vztahu.Lidsk tlo ani jako mrtvola nen vc, pokud v nm slu spatovati tlo uri-t zemel osoby (potud je dno i ddicm osobnostn prvo). Jakmile tomu tak nen, jest i mrtvola vc (napklad mrtvoly z dvnch dob jako mumie nebo prehistorick nlezy).

NejvysoudR,rozsudeksp.zn.30Cdo3361/2007,ze dne 31 1 2008

1. Vznamnou stavn chrnnou hodnotou osobnosti kad fyzick osoby ve vztahu k ostatnm subjektm ve spolenosti vytven na rovnm prvnm postaven je soukrom fyzick osoby, neboli jej osob-n soukrom. Hlubok pocit diskrtnosti a intimity existujc v zkladu kad lidsk bytosti vyaduje innou ochranu soukromho osobnho ivota. Bez ochrany soukrom by nebylo ani svobody.

2. Prvo na soukrom zahrnuje i prvo na rodinn ivot spovajc v udr-ovn a rozvjen vzjemnch citovch, morlnch a socilnch vazeb mezi nejblimi osobami, piem jednou ze zkladnch zsad rozho-dovn podle 11 a nsledujcch obanskho zkonku je objektivn hledisko.

39

VYBRANSOUDNROZHODNUT

3. Vklad pojmu osobn soukrom pak nelze nepimen restriktivn omezovat tak, e by z nj byl vylouen vnj svt, nebo respektovn soukromho ivota mus zahrnovat do urit mry i prvo na vytven a rozvjen vztah s dalmi lidmi. Osobn soukrom fyzick osoby lze obecn vymezit jako vnitn sfru ivota fyzick osoby, kter je vytvo-ena skutenostmi jejho soukromho ivota a je je nezbytn pro jej seberealizaci a dal rozvoj.

4. Obansk prvo mus s ohledem jak na oprvnn individuln zjmy fyzick osoby, tak na nezbytn spoleensk poteby vyven zabez-peovat, aby fyzick osoba mla napklad monost podle svho vlast-nho uven a sebeuren svobodn rozhodnout, zda vbec a v klad-nm ppad v jakm rozsahu, v jak form a jakm zpsobem maj bt skutenosti jejho soukromho ivota zpstupnny jinm subjektm (pozitivn sloka), prv tak jako se spn vzept neoprvnnm z-sahm do jejho osobnho soukrom ze strany jinch subjekt s rovnm prvnm postavenm (negativn sloka). Soukrom sfra fyzick osoby, v n je zabezpeovno svobodn realizovat svou osobnost, vytv z-klad jej celkov vnitn jistoty a bezpe.

5. Je zejm, e pes smrt fyzick osoby pravideln dle u osob j nejbli-ch petrvvaj vytvoen a provan rodinn pouta ve form piety, respektive kultu, piem jejich vznam pro prakticky kadou pozsta-lou fyzickou osobu je nepopirateln. Proto necitliv neoprvnn zsah proti tto chrnn sfe fyzick osoby pedstavovan znemonnm realizace prva na pietu je zsahem do soukrom, kter podle okolnost me odvodnit potebu ochrany pozstal fyzick osoby podle usta-noven 11 nsl. obanskho zkonku.

6. Je-li pak necitlivm a neoprvnnm zsahem souasn napklad zne-vena samotn zemel fyzick osoba, pak pistupuje i monost postmor-tln ochrany tto osoby podle 15 odst. 1 obanskho zkonku.

7. O neoprvnn zsah se jedn, jestlie dolo ke zcela neopodstatn-nmu zveejnn fotografi zpodobujcch mimo jin t ohoel tlesn pozstatky tragicky zesnulho syna alobc, m dolo k neoprvn-nmu postihu soukrom alobc jako nejblich pozstalch v oblasti provn a realizace piety ve vztahu k zemelmu synovi. Je zejm, e tento neoprvnn zsah by byl jako zvan pociovn obecn.

Nejvysprvnsoud,rozsudek.j.8As2/200968,ze dne 31 8 2009

V zkon o pohebnictv se pojmy hbitov a veejn pohebit pekrvaj. Napklad v 29 tohoto zkona je zamovn pojem provozovatel po-hebit a provozovatel hbitova. Nejvy sprvn soud k tto nmitce

40

POHEBNICTV

zejmna uvd, e se jedn pouze o nesoulad ve formlnm oznaen. Jak stavebnmu adu, tak obci, kter nvrh podala, bylo zcela jasn, o co se v nvrhu jedn. Pedevm je nutn uvst, e na rozdl od zkona o pohebnictv pracu-j stavebn pedpisy s pojmem hbitov. V 80 odst. 2 psm. d) zkona . 183/2006 Sb., stavebnho zkona, je uvedeno, e rozhodnut o zmn vyuit zem vyaduj hbitovy. Vyhlka . 26/2007 Sb., kterou se pro-vd zkon . 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv k nemovitostem, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, (ka-tastrln vyhlka), uvd v ploze 2. jako zpsob vyuit pozemku hbi-tov. Z toho vyplv, e stavebn ad nepochybil, pokud v rozhodnut o vy-uit zem za elem zzen hbitova, o ochrannm psmu okolo hbitova a umstn stavby v souladu se stavebnmi pedpisy pouil pojem hbitov.

NejvysoudR,rozsudeksp.zn.22Cdo4224/2009,ze dne 26 10 2011

Pravomoc soudu k rozhodnut o vzniku, trvn a zniku prvnho vzta-hu tkajcho se propjen msta pro hrob na pohebitiDsledkem nov pravy pohebnictv je i odstrann pochybnost o tom, zda o vzniku, trvn a zniku prvnho vztahu tkajcho se propjen ms-ta pro hrob na pohebiti nle rozhodovat soudm v obanskm soudnm zen. S ohledem na vznik prva na uvn hrobovho msta na zklad smlouvy o njmu ( 25 zkona o pohebnictv), je zakld obanskoprv-n vztah mezi provozovatelem pohebit a njemcem hrobovho msta, je ji jasn, e pravomoc soudu ve sporech tohoto druhu je dna. Rozsudek bvalho Nejvyho soudu SR ze dne 29. ervna 1983, sp. zn. 3 Cz 70/81, publikovan jako R 22/1986 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovi-sek NS, podle kterho v uvedench prvnch vztazch nebyla dna pravo-moc soudu, tak ji nen pouiteln.

NejvysoudR,rozsudeksp.zn.21Cdo2864/2009,ze dne 22 12 2011

K promlen nroku na nhradu nklad pohbuBezdvodn obohacen m povahu subsidirn a pichz do vahy jen tam, kde nrok nelze odvodit z jinho prvnho titulu. Nrok, kter se op-r o zkonn ustanoven, neme bt nrokem bezdvodnm ve smyslu ustanoven obanskho zkonku o bezdvodnm obohacen.

41

VYBRANSOUDNROZHODNUT

Povinnost ddice uhradit nklady zstavitelova pohbu vyplv pmo z ustanoven 470 odst. 1 obanskho zkonku a jedn se tedy o specil-n zkonnou pravu, kter vyluuje pouit obecnch ustanoven o bezd-vodnm obohacen. Platila-li nklady zstavitelova pohbu osoba, kter nen ddicem zstavitele, vznikl j vi ddicm nrok z jednostrannho kontraktu na jejich zaplacen; dlka promlec doby takovho nroku vypl-v z ustanoven 101 obanskho zkonku, tedy je tlet.

42

VIII Vybran stanoviska veejnho ochrnce prv

1. UVNHROBOVHOMSTA

Hrobov msta se nekupuj, ale pronajmaj, a to minimln na tlec dobu, kter je obvykle 10 let od uloen ostatk do hrobu, ppadn me bt del podle podmnek mstnho hbitova.Njem hrobovho msta vznik na zklad smlouvy o njmu hrobovho msta uzaven mezi provozovatelem pohebit jako pronajmatelem a n-jemcem.

V Brn dne 16 jna 2008Sp zn: 5446/2008/VOP/MH

Ven pan magistro,dne 6. 10. 2008 mi byl doruen V dopis, kterm se na m obracte s -dost o radu ve vci sporu o uvn hrobovho msta na hbitov v obci S. S. Podstatou ppadu je spor tkajc se smlouvy o njmu hrobovho msta . 235, do nho byly uloeny ostatky Vaeho otce J. . Pedmtnou smlouvu uzavela s obc pan M. V., kter s Vam otcem ped jeho smrt ila. Smlouva byla uzavena na dobu 10 let do 6. 8. 2013.

Z Vaeho podn vyplv, e jste jet v dob po pohbu Vaeho otce vychzela s pan V. dobe, nevnovala jste pozornost tomu, zda a jak byl smluvn zajitn hrob, do kterho byl otec pohben. Spokojila jste se s tm, e jste spolen s pan V. vybraly na hbitov vhodn hrobov msto, tatnka jste zde pochovaly a a za dva roky jste se dozvdla, e smlouvu o njmu hrobu uzavela s obc pan V. Problmy s uvnm, respektive s vzdobou hrobu zaaly pot, co jste odmtla pan V. odprodat domek, ve kterm s Vam otcem ped jeho smrt ila. Uvdte, e od t doby Vm pan V. brn ve vzdob hrobu, dokonce nechala zmnit n-pis na pomnku, piem odstranila fotografii a data o narozen a mrt Vaeho otce.

V dan vci spatujete pochyben obce S. S., kdy k uzaven smlouvy nepozvala vechny ddice a smlouvu o njmu hrobu uzavela bez Vaeho souhlasu a vdom pouze s pan V. Ptte se proto, zda a jak by bylo mon spor eit, kde se stala chyba.

43

VYBRANSTANOVISKAVEEJNHOOCHRNCEPRV

vodem sv odpovdi povauji za nutn seznmit Vs s tm, e v sou-asn dob je prvn prava hbitovnho a pohebnho prva upravena zkonem . 256/2001 Sb., o pohebnictv. Podle tohoto zkona se hrobo-v msta pronajmaj, a to minimln na tlec dobu, kter je obvykle 10 let od uloen ostatk do hrobu, ppadn me bt del podle podmnek mstnho hbitova (zejmna podle hladiny spodn vody). Zkon o poheb-nictv ve svm ustanoven 16 odst. 1 stanov, e provozovn veejnho pohebit je slubou ve veejnm zjmu zajiovanou obc v samostat-n psobnosti nebo registrovanou crkv nebo nboenskou spolenost (dle jen provozovatel pohebit). Samotn uvac vztahy jsou pak ve smyslu 25 zkona o pohebnictv kvalifikovny jako vztahy njemn, kde je, stejn jako je tomu v ppad samosprvy, psobnost veejnho ochrnce prv vylouena. Podstatn je, e njem hrobovho msta pe-chz na ddice. Njem hrobovho msta jako uvac prvo je tedy ped-mtem ddickho zen.

Citovan ustanoven 25 zkona o pohebnictv vslovn stanov, e njem hrobovho msta (dle jen njem) vznik na zklad smlou-vy o njmu hrobovho msta uzaven mezi provozovatelem pohebit jako pronajmatelem a njemcem (dle jen smlouva o njmu). Smlouva o njmu mus mt psemnou formu a mus obsahovat vi njemnho a vi hrady za sluby spojen s njmem, pokud je provozovatel pohe-bit poskytuje. V ppad, e se jedn o njem hrobovho msta v podo-b hrobu, mus bt doba, na ni se smlouva o njmu uzavr, stanovena tak, aby od pohben mohla bt dodrena tlec doba stanoven pro ve-ejn pohebit, na nm se hrob nachz. Njem hrobovho msta lze sjednat i na dobu pedchzejc pohben nebo uloen urny. Podnjem hrobovho msta je zakzn.

Zkon o pohebnictv ani obansk zkonk i jin prvn pedpis ne-stanov, kdo me bt njemcem hrobovho msta, jinmi slovy lze ci, e njemcem me bt jak pbuzn zesnulho (manel/manelka, dti, vnouata, jin ddic) nebo tak osoba, kter dn pbuzensk vztah k zesnulmu nem (napklad druh/druka, rodinn ptel, kamard apod.). Zpravidla se njemcem hrobovho msta stane nkdo z ddic zemelho, ppadn ta osoba, kter zesnulmu vypravila poheb. Z toho lze dovodit, e v postupu obce nelze spatovat pochyben, pokud smlou-vu o njmu hrobovho msta uzavela pouze s pan V. Vzhledem k tomu, e jsem se ji setkal i s takovmi ppady, kdy dolo ke sporm o uv-n hrobovho msta mezi samotnmi ddici (dtmi zesnulho), lze jako obecn doporuen uvst to, aby obec jako pronajmatel hrobovho msta uzavrala smlouvu o njmu hrobu bu na zklad dohody ddic, p-padn se vemi ddici. Na druhou stranu jsou i ppady, kdy se k zeme-lmu nikdo z pbuznch nehls, poheb mu vystroj napklad kamard a souasn s tm tak pronajme hrobov msto. Neekl bych proto, e

44

POHEBNICTV

ednice na obecnm ad pochybila, ale to, e neoslovila ddice zeme-lho pedtm, ne smlouvu s pan V. uzavela, bych oznail za neopatr-nost. Obec se z tohoto ppadu zjevn pouila, kdy uvdte, e nyn zvou k podpisu smlouvy o njmu hrobu vechny pbuzn.

Pokud jde o to, e Vm pan V. psob problmy s vzdobou hrobu napklad tm, e Vmi umstn ozdoby odstrauje a ni, mohlo by se v tomto ppad jednat o naplnn skutkov podstaty pestupku proti ob-anskmu souit v podob schvlnosti, a to dle ustanoven 49 odst. 1 psm. c) zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch. Jakkoliv vnmm Vae pocity, s nimi jste se na m obrtila, s pochopenm, musm Vm sd-lit, e nejsem pesvden o tom, e by ppadn zahjen pestupkovho zen proti pan V. pisplo k vyeen stvajcch problm. Mm toti za to, e v nkterch ppadech intervence sttnch ad ke zlepen mezilidskch vztah nevede, ba mnohdy svmi etnmi rozhodnutmi vzjemn konflikty mezi lidmi spe vyost a k een samotn podstaty sporu pitom vznamnm zpsobem nepispj.

Mm-li odpovdt na Vai otzku, zda lze dan spor o hrobov ms-to eit, musm odpovdt, e kad spor, i ten V s pan V., m sv e-en, a to v rozumn a oboustrann pijateln dohod. Z Vaeho dopisu vyplv, e dohodu s pan V. v tuto chvli nepovaujete za monou. Pesto bych Vm doporuil pokusit se teba i prostednictvm njak tet osoby potebnou dohodu uzavt. Obvm se toti, e jinm zpsobem nelze dstojnho a pietnho uvn hrobu Vaeho otce doshnout.

45

VYBRANSTANOVISKAVEEJNHOOCHRNCEPRV

2. POKOZENHROBOVHOMSTA

Obec m jako pronajmatel hrobovho msta povinnost zajistit njemci ne-ruen uvn hrobovho msta.Prorstn koen stromu do hrobu a s tm spojen pokozen pomnku lze hodnotit jako zsah do vlastnickho prva ke hbitovnmu zazen a odpo-vdnost za vzniklou kodu je tedy nutno pist vlastnku pohebit.

V Brn dne 4 bezna 2004Sp zn: 892/2004/VOP/MH

Ven pan, dne 3. 3. 2004 jsem obdrel V dopis, jm se na m obracte s dost o pomoc ve vci pokozovn hrobu v O. B., a to v dsledku prorstn ko-en blzk lpy, kterou navzdory Vaim opakovanm dostem odmt starosta jmenovan obce pokcet, pestoe strom zpsobuje propadn pomnku a celho hrobu.

K Vaemu podn bych chtl poznamenat nsledujc. Pedevm mu-sm konstatovat, e ji od 19. stolet se do hbitovnho a pohebnho pr-va, tak jak se ob vtve vyvjely, promtaj aspekty veejnoprvn a sou-kromoprvn.

Veejnoprvn rovinu reprezentuje stt v podob prvn regulace pra-videl vyjadujcch zjem sttu na dnm pohbvn, v jeho rmci lze rozpoznat hledisko zdravotn a hygienick. V tomto smru stt novm z-konem o pohebnictv . 256/2001 Sb., o pohebnictv, penesl odpovd-nost za dn pohbvn na jm uznan veejnoprvn korporace, jimi jsou obce a registrovan crkve nebo nboensk spolenosti, kter jsou oprvnny k provozovn pohebi.

Druh, nemn vznamn aspekt, je reprezentovn obanskoprvn-mi vztahy k hrobovmu mstu, respektive njemnmi vztahy a smlouva-mi, na jejich zklad k pronajmn hrobovch mst dochz. V podnt se dotk prv tto oblasti hbitovnho a pohebnho prva, nebo obsa-huje kritiku postupu obce coby pronajmatele hrobovho msta.

Pro sprvn pochopen vech souvislost danho problmu povauji vak za nezbytn nejdve objasnit prvn reim hbitova, hrobovho ms-ta a ppadnch porost na nich. Vtina hbitov u ns je ve vlastnictv obc a mst, nejedn-li se o hbitovy idovsk, kter jsou ve vlastnictv nboenskch idovskch obc. Protoe se hrobov msta na pohebi-tch jako specificky vymezen sti pozemku neprodvaj, ale pouze pro-najmaj jednotlivm osobm, zstv hrobov msto ve vlastnictv obce, a sdl tedy prvn osud celho hbitova. Jinak eeno vlastnkem hrobo-vho msta zstv obec, kter m nejen prva, ale i povinnosti vyplva-jc z vlastnickho prva k hrobovmu mstu.

46

POHEBNICTV

Jak je to ovem s vlastnickm prvem k porostm na hbitovech? Od-pov na tuto otzku dv ustanoven 120 obanskho zkonku, kde se uvd, e soust vci je ve, co k n podle jej povahy nle a neme bt oddleno, ani by se tm vc znehodnotila. V souladu s tmto usta-novenm je teba porosty (stromy, kee) povaovat za soust vci (po-zemku) jako vci hlavn, nebo je z prvnho hlediska za samostatn vci povaovat nelze. Vlastnick prvo k porostu nabv okamikem jeho v-sadby vlastnk pozemku, bez ohledu na skutenost, e porost napklad vyszel nkdo jin. Otzku vlastnictv porost lze tedy uzavt s tm, e porost sdl prvn reim pozemku, nebo je z obanskoprvnho hledis-ka jeho soust. Nachz-li se tedy na pohebiti napklad okrasn kee i stromy, jsou stejn jako hbitov ve vlastnictv obce.

Na jedn stran nm vystupuje vlastnk porostu (obec), jeho koeny pokozuj pomnk i desku hrobu, na druh stran pak stoj pokozen (vlastnk pomnku, desky). een cel situace je teba opt hledat v ob-anskm zkonku, kde se v ustanoven 127 odst. 1 v vodu stanov, e vlastnk vci (hbitova, jeho soust je i porost) se mus zdret ve-ho, m by nad mru pimenou pomrm obtoval jinho (vlastnka nhrobku) nebo m by vn ohrooval vkon jeho prv. Prorstn ko-en (a tm i pokozen hrobky) lze hodnotit jako zsah do vlastnickho prva k pomnku a odpovdnost za vzniklou kodu je tedy nutno pist vlastnku porostu, kterm je v tomto ppad obec jako vlastnk celho pohebit.

Navc je teba poukzat na to, e obec jako pronajmatel hrobovho msta m podle obanskho zkonku njemci zajistit neruen uvn hrobovho msta. Konkrtn jde o ustanoven 664 obanskho zko-nku, podle nho je pronajmatel povinen penechat pronajmanou vc (v tomto ppad hrobov msto) njemci ve stavu zpsobilm smluven-mu uvn, nebo, nebyl-li zpsob uvn smluven, uvn obvyklmu, a v tomto stavu ji svm nkladem udrovat.

Svou odpov si proto dovoluji uzavt s tm konstatovnm, e je po-vinnost obce zjednat v dan vci npravu a zabrnit pokozovn hrobo-vho zazen (pomnku, desky). V zjmu upozornn na danou povinnost zaslm tento dopis na vdom starostovi obce O. B. Nadit obci pokcen stromu nicmn nemohu, nebo dle zkona . 349/1999 Sb., o veejnm ochrnci prv, jsou z m psobnosti obanskoprvn vztahy vyloueny.

47

VYBRANSTANOVISKAVEEJNHOOCHRNCEPRV

3. NJEMNZAHROBOVMSTO

Provozovatel pohebit mus informovat njemce hrobovho msta o tom, e cena za njem hrobu je dvouslokov a skld se jednak z stky za njem pozemku a jednak z stky za sluby s njmem spojen.

V Brn dne 9 jna 2006Sp zn: 4930/2006/VOP/MH

Ven pane,dne 2. 10. 2006 mi byl doruen V podnt, jm se na m obracte v z-leitosti ve ceny za drbu hbitova (ron 90 K), kter podle Vaeho tvrzen nebyla projednna v zastupitelstvu msta. Poukazujete pitom na to, e spolenost E., uzavrajc za msto njemn smlouvy na hrobov msta, poaduje uzaven smlouvy na deset let a zaplacen njemnho pedem, vetn ceny za drbu hbitova. Dle se zmiujete o tom, e jste uhradil pouze st ceny za njem hrobu a chtl jste se pesvdit o hos-podaen na hbitov nahldnutm do doklad z roku 2005 s tm vsled-kem, e mete podat o vpis informac, kter je za platu.

Jet pedtm, ne se budu vnovat obsahu Vaeho podntu, bych Vm rd napsal nkolik slov o tom, jakmi vcmi se jako veejn ochrn-ce prv mohu zabvat. Jinmi slovy v jakch ppadech mohu bt lidem npomocen a v jakch nikoliv. Postaven a pravomoc veejnho ochrn-ce prv upravuje zkon . 349/1999 Sb., kde je stanoveno, e veejn ochrnce prv psob k ochran oban ped jednnm ad a dalch instituc uvedench v tomto zkon, pokud je v rozporu s prvem, neod-povd principm demokratickho prvnho sttu a dobr sprvy, jako i ped jejich neinnost. Z m psobnosti jsou vak vyloueny ty vci, kte-r je oprvnn eit pouze soud, stejn jako vci spadajc do samostatn psobnosti obce, kam spadaj zleitosti sprvy majetku a hospodaen obce, co je i V ppad, nebo provozovn hbitova a s tm souvisejc zleitosti spadaj dle 16 odst. 1 zkona . 256/2001 Sb., o pohebnic-tv, slubou ve veejnm zjmu zajiovanou obc v samostatn psob-nosti (ppadn registrovanou crkv nebo nboenskou spolenost).

Vzhledem k tomu, e pedmtem Vaeho podntu nen stnost na or-gn sttn sprvy, ale na osobu soukromho prva, musm Vm sdlit, e podle zkona . 349/1999 Sb., o veejnm ochrnci prv, se Vam podntem zabvat nemohu. Pesto bych k obsahu Vaeho podn pozna-menal nsledujc.

Jak u jsem zmnil, v souasn dob je prvn prava hbitovnho a pohebnho prva regulovna zkonem . 256/2001 Sb., o pohebnic-tv, ve znn pozdjch pedpis. Podle jeho ustanoven 25 odst. 1 in fine, je povinnost provozovatele uvst ve smlouv jak vi njmu, tak

48

POHEBNICTV

vi hrady za sluby s nm spojen, pokud je provozovatel poskytuje. Ji-nmi slovy zkon ukld provozovateli pohebit informovat njemce o tom, e cena za njem je dvouslokov a skld se jednak z stky za njem pozemku, jednak z stky za sluby s njmem spojen. Tento po-adavek byl do zkona zakotven v zjmu njemc hrobovch mst proto, aby byli informovni o vi cen za sluby, kter si provozovatel k stce za njem hrobovho msta tuje. Tm chci ct, e zkon o pohebnictv uvauje tak, e njemn jako celek se skld ze dvou st, kter od sebe nelze oddlovat. Zkon pouze ukld, aby njem za pozemek a cena za sluby byly ve smlouv vslovn rozlieny. Uzavenm njemn smlouvy toti zrove vyslovujete souhlas i s tm, e vedle poskytnut hrobovho msta bude provozovatelem hbitova provdna i drba okol hrobovho msta, inenrskch st, porost, komunikac na pohebiti apod., a to za pedpokladu, e tyto sluby provozovatel hbitova poskytuje. Nezle tedy na tom, zda jste si sluby objednal i nikoliv. Povinnost provozo-vatele veejnho pohebit je podrobn upravit rozsah slueb posky-tovanch na veejnm pohebiti v du pohebit, jak to stanov 19 odst. 2 psm. a) zkona o pohebnictv.

K nmitkm, kter se tkaj monosti seznmit se s hospodaenm obce, odkazuji na zkon o obcch, konkrtn na ustanoven tkajc se prv oban obce, zejmna pak 16 zkona . 2 psm. d) a psm. e) zko-na o obcch. Zde je stanoveno, e oban obce m prvo vyjadovat se k n-vrhu rozpotu obce a k zvrenmu tu obce za uplynul kalendn rok, a to bu psemn ve stanoven lht, nebo stn na zasedn zastu-pitelstva obce, nahlet do rozpotu obce a do zvrenho tu obce za uplynul kalendn rok, do usnesen a zpis z jednn zastupitelstva obce, do usnesen rady obce, vbor zastupitelstva obce a komis rady obce a poizovat si z nich vpisy. Ppadn mete podat o poskytnut informac dle zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informa-cm.

Pokud jde o zleitost njemnho, respektive ceny za sluby s n-jmem spojen, zde plat, e v tchto vcech je dna psobnost rady obce, kter dle 102 odst. 2 psm. m) zkona o obcch rozhoduje o uzavrn njemnch smluv, tedy schvaluje i vi njemnho, kter tvo ceny za sluby s njmem spojen. Mte-li nicmn pochybnosti o dnm hospo-daen Vaeho msta v zleitostech mstnho hbitova, je teba se v tto vci obrtit na finann vbor msta, kter dle 119 odst. 2 psm. a) z-kona o obcch provd kontrolu hospodaen s majetkem a finannmi prostedky obce.

49

VYBRANSTANOVISKAVEEJNHOOCHRNCEPRV

4. SPOROHROBOVMSTO

Provozovn veejnho pohebit je slubou ve veejnm zjmu zajio-vanou obc v samostatn psobnosti nebo registrovanou crkv nebo n-boenskou spolenost.Uvac vztahy k hrobovmu mstu jsou vztahy njemn, kde je psobnost veejnho ochrnce prv vylouena. Spory o vlastnictv hrobovho zaze-n a spory o njem hrobovch mst mohou eit soudy.

V Brn dne 13 listopadu 2007Sp zn: 4963/2007/VOP/MH

Ven pan,dne 23. 10. 2007 mi byl doruen V dopis, kterm se na m obracte s dost o radu ve vci zamlenho zruen poloviny dvojhrobu ze stra-ny njemce hrobovho msta proti vli Va babiky, jej rodie byli do pedmtnho hrobu pohbeni. Njemcem hrobovho msta je nyn babi-ina nete, kter uvauje o zruen poloviny dvojhrobu. V tto souvislosti se m ptte, jakou prvn ochranu m uivatel poloviny dvojhrobu, kter nen njemcem a se zruenm t sti dvojhrobu, kterou uv, nesou-hlas.

vodem sv odpovdi povauji za nutn seznmit Vs s tm, e v sou-asn dob je prvn prava hbitovnho a pohebnho prva upravena zkonem . 256/2001 Sb., o pohebnictv. Podle tohoto zkona se hrobo-v msta pronajmaj, a to minimln na tlec dobu, kter je obvykle 10 let od uloen ostatk do hrobu, ppadn me bt del podle podmnek mstnho hbitova (zejmna podle hladiny spodn vody). Zkon o poheb-nictv ve svm ustanoven 16 odst. 1 stanov, e provozovn veejnho pohebit je slubou ve veejnm zjmu zajiovanou obc v samostat-n psobnosti nebo registrovanou crkv nebo nboenskou spolenost (dle jen provozovatel pohebit). Samotn uvac vztahy jsou pak ve smyslu 25 zkona o pohebnictv kvalifikovny jako vztahy njemn, kde je, stejn jako v ppad samosprvy, psobnost veejnho ochrn-ce prv vylouena. Podstatn je, e njem hrobovho msta pechz na ddice. Njem hrobovho msta jako uvac prvo je tedy pedmtem d-dickho zen.

Citovan ustanoven 25 zkona o pohebnictv vslovn stanov, e njem hrobovho msta (dle jen njem) vznik na zklad smlouvy o njmu hrobovho msta34 uzaven mezi provozovatelem pohebit jako pronajmatelem a njemcem (dle jen smlouva o njmu). Smlouva

34 Platn zkon o pohebnictv nerozliuje jednohrob i dvojhrob, hovo pouze o hrobo-vm mst i hrobce, podle pronajat plochy na hbitov (rozmr hrobovho msta).

50

POHEBNICTV

o njmu mus mt psemnou formu a mus obsahovat vi njemnho a vi hrady za sluby spojen s njmem, pokud je provozovatel pohe-bit poskytuje. V ppad, e se jedn o njem hrobovho msta v podo-b hrobu, mus bt doba, na ni se smlouva o njmu uzavr, stanovena tak, aby od pohben mohla bt dodrena tlec doba stanoven pro ve-ejn pohebit, na nm se hrob nachz. Njem hrobovho msta lze sjednat i na dobu pedchzejc pohben nebo uloen urny. Podnjem hrobovho msta je zakzn.

V ppad, se kterm jste se na m obrtila, spatuji jako zsadn sku-tenost to, kdo je skuten oprvnnm njemcem hrobovho msta. Uvdte, e njemkyn hrobu je babiina nete, z Vaeho pod