Ombudsman - Stanoviska - Vězeňství

7/23/2019 Ombudsman - Stanoviska - Vzestv

1/332

Sbornk stanovisek veejnho ochrnce prv

VZESTV

Autorsk kolektiv: JUDr. Otakar Motejl, JUDr. Pavel Varvaovsk,Mgr. Marek Blecha, Mgr. Milan Svoboda, Mgr. Jan Petr Kosinka,Mgr. Petra Zdrailov

Editor: Mgr. Petra Zdrailov

Sbornk stanovisek veejnho ochrnce prv vydv kancel veejnhoochrnce prv k zajitn zkonn povinnosti veejnho ochrnce prvsoustavn seznamovat veejnost se svou innost a s poznatky, kter z nvyplynuly.

Kancel veejnho ochrnce prvAdresa: Kancel veejnho ochrnce prv, Brno, doln 39, PS 602 00Tel.: 542 542 888Fax: 542 542 112E-mail: [email protected]

Tisk a redakn zpracovn zajiuje Wolters Kluwer R, a. s., U Nkladovhondra 6, 130 00 Praha 3. Odpovdn redaktorka Marie Novotn.Tel.: 246 040 417, 246 040 444, e-mail: [email protected], 2010.ISBN 978-80-7357-606-6

V zestv (sbornk) (2010).indd 4Vzestv (sbornk) (2010).indd 4 11.1.2011 15:43:1011.1.2011 15:43:10


2/332

5

OBSAH

I. Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

II. Zkladn pojmy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

III. Prvn prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1. Vnitrosttn prvn prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2. Mezinrodn soft law . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.1 Vbor ministr Rady Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.2 OSN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.3 Zdravotn pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 3. Literatura: pruky dobr praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 4. Judikatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 4.1 Strun obsahov pehled vybranch judikt ESLP . . . . . . . 24

IV. Umisovn vznnch osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 1. Pijet do vkonu vazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

1.1 Umisovn v rmci vznice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 1.1.1 Oddlen se zmrnnm reimem . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 1.1.2 Cela se zeslenm stavebntechnickm

zabezpeenm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 1.1.3 Ochrana ohroen nebo chrnn osoby . . . . . . . . . . . 43 1.2 Pemisovn obvinnch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 1.3 Proputn z vkonu vazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 2. Pijet do vkonu trestu odnt svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 2.1 Pijmac oddlen a nsledn umstn odsouzenho . . . . . . 46 2.1.1 Nstupn oddlen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

2.1.2 Vkon trestu u nkterch skupin odsouzench . . . . . . . 50 2.1.3 Ochrann len . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 2.1.4 Oddlen se zeslenm stavebntechnickm

zabezpeenm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.1.5 Bezdrogov zny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.2 Peazen a pemstn odsouzenho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.2.1 Peazen odsouzenho do jinho typu vznice . . . . . . 54 2.2.2 Pemisovn odsouzench . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 2.3 Proputn z VTOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 2.3.1 Vstupn oddlen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59



3/332

6

VZESTV

V. Materiln podmnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 1. Zakotven materilnch podmnek vkonu trestu a vkonu

vazby v prvnm du a mezinrodn poadavky . . . . . . . . . . . . . . 61 2. Peplnnost vznic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3. Vybaven cely/lonice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

VI. Sociln podmnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 1. Strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 1.1 Lebn viva a jej piznvn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 1.2 Stravovn vznnch osob s jinmi stravovacmi nvyky . . . . 72 1.3 Kvalita a kvantita stravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 2. Spnek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

3. Hygiena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 4. Vstroj vznnch osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 5. Vychzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 6. Penn prostedky a monost s nimi nakldat . . . . . . . . . . . . . . . . 83 6.1 Pjem penz a nakldn s nimi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 6.2 Nkup potravin a vc osobn poteby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 7. Uspokojovn kulturnch poteb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 7.1 Duchovn sluby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 7.2 Tiskoviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 7.3 Pouvn dalch vc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

7.4 Volnoasov aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 7.5 Plnn povinn koln dochzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 7.6 Stedn a vysokokolsk vzdlvn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 8. Dstojn vkon trestu a vazby u osob se zdravotnm

postienm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

VII. Zdravotn pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 1. Dostupnost zdravotn pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 2. hrada zdravotn pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3. Nahlen do zdravotnick dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

4. Lkask prohldky a zachovn lkaskho tajemstv . . . . . . . . . 107 5. Psychologick pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

VIII. Kontakt s vnjm svtem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 1. Korespondence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 2. Monost telefonickho kontaktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 3. Nvtvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 4. Balky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

IX. Kzesk zen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131



4/332

7

OBSAH

X. Zajitn vnitn bezpenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 1. Povinnosti vznnch osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 1.1 Vnitn pedpisy stanovujc povinnosti vznnm

osobm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 1.2 Monitoring nepovolench ltek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 1.3 Osobn prohldky, prohldky cel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 2. Prostupn skupiny vnitn diferenciace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 3. Donucovac prostedky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 4. Speciln kategorie vznnch osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 4.1 Oddlen se zeslenm stavebntechnickm

zabezpeenm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 4.2 Index tk a nebezpench osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

4.3 Rizikov skupiny vznnch osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 5. Samosprva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

XI. Zamstnvn vznnch osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 1. Prvn prava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 2. Zaazovn do prce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 3. Odmovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

XII. Prvn pomoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

XIII. Ostatn kontroln orgny a stnostn mechanismy . . . . . . . . . . . 175 1. Oddlen prevence a stnost (dle jen OPAS) . . . . . . . . . . . . . . 175 1.1 OPAS jako orgn inn v trestnm zen . . . . . . . . . . . . . . . . 175 1.2 OPAS jako stnostn orgn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 2. Generln editelstv Vzesk sluby esk republiky . . . . . . . . 176 3. Sttn zastupitelstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 4. Samosprvn stavovsk organizace na seku zdravotn pe . . . 179 5. Zdravotn pojiovny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 6. CPT a SPT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 6.1 CPT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180

6.2 SPT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 7. Podvbor Poslaneck snmovny Parlamentu R pro vzestv

a Vbor Rady vldy pro lidsk prva proti muen a nelidskmuzachzen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

7.1 Vbor Poslaneck snmovny R pro bezpenost Podvbor pro vzestv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

7.2 Vbor Rady vldy pro lidsk prva proti muena jinmu nelidskmu zachzen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

8. Nevldn organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 8.1 esk helsinsk vbor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

8.2 Spolek alamoun . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183



5/332

8

VZESTV

8.3 Liga lidskch prv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 8.4 Poradna pro obanstv, obansk a lidsk prva . . . . . . . . . 183

XIV. Postpenitencirn pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 1. Proban a median sluba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 2. Hmotn zabezpeen pro osoby proputn z VTOS . . . . . . . . . . 186 3. Sociln sluby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

XV. Stanoviska veejnho ochrnce prv kasuistiky . . . . . . . . . . . . 191

XVI. Zvr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302

Seznam zkratek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303

Evropsk vzesk pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305

Rejstk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335



6/332

9

I. Pedmluva

Tento sbornk je vlastn prvnm veejnm piblenm jedn z agend, kte-rou se od potku sv innosti zabvm, a to je ochrana prv vznnchosob, a ji jde o obvinn i odsouzen, podmnky vkonu trestu odntsvobody a podmnky vazby a konen innost Vzesk sluby R. Para-doxn mm k tto oblasti, d se ci blzk vztah, nebo mj profesionlnivot byl s touto skupinou osob vdy zce spjat, a jsem ji psobil jakoadvokt, pedseda Nejvyho soudu i ministr spravedlnosti. I proto vm,e vkon trestu odnt svobody, dodrovn prv vz nen obecn plipopulrn tma. Mezi veejnost panuj mty, e se odsouzen maj ve v-zen jako v hotelu, v nkterch vznicch mohou dokonce volat mobilnmitelefony, mohou opoutt vznici a setkvat se svmi pbuznmi. Kritika

Vzesk sluby R, kter je za vechny tyto nevary zodpovdn, se takv nkterch ppadech opr o neznalost zkladnch tez a pravidel danchpro vkon trestu odnt svobody. V mdich bv ivot ve vzen a innost

Vzesk sluby prezentovna vtinou bu ve uvedenm zpsobemanebo za situace, kdy dojde k mimodn udlosti, tzn. tku z vzen, pe-paden eskorty apod. Pozitivn reklamy Vzesk sluby a snahy piblitskuten ivot ve vzen se veejnosti pli nedostv. Clem tohoto sbor-nku pochopiteln nen obhajoba Vzesk sluby R a osob ve vkonutrestu odnt svobody nebo ve vazb, nbr snaha piblit reln ivot zazdmi, tak jak mm monost jej ji destm rokem sledovat, a ji prosted-nictvm stnost, mstnch eten, kter se v tto oblasti hojn provd,nebo i dky systematickm nvtvm, kter mm prvo, ale i povinnost odroku 2006 provdt na vech mstech/ve vech zazench, kde se nach-zej osoby omezen na svobod, a ji v dsledku rozhodnut orgnu veej-n moci (nap. prv vznice), nebo v dsledku zvislosti tchto osob na po-skytovan pi (zazen socilnch slueb, zdravotnick zazen). V roce2006 bylo navtveno 7 vznic se zamenm na vkon trestu ve vznicis ostrahou, zvenou ostrahou a vkon trestu na doivot. V roce 2007 bylyprovedeny nsledn nvtvy t vznic. Koncem roku 2009 a v roce 2010pracovnci m Kancele navtvili tyi vazebn vznice a v roce 2010 vz-nice pro vkon trestu odsouzench en a mladistvch. Povinnost provdtsystematick nvtvy mi byla uloena novelou zkona o veejnm ochrn-ci prv . 381/2005 Sb., a to v nvaznosti na pijet Opnho protokolu 1

1 Vyhlen pod . 78/2006 Sb.m.s.



7/332

10

VZESTV

k mluv proti muen a jinmu krutmu, nelidskmu i poniujcmuzachzen nebo trestn,2kter mimo jin po smluvnch sttech poaduje,aby na svm zem vytvoily jeden nebo vce tzv. nrodnch preventivnchmechanism, tedy orgn, kter by psobily k ochran osob omezenchna svobod ped tzv. patnm zachzenm. patnm zachzenm je tebadle dvodov zprvy k uveden novele v obecnm smyslu rozumt jedn-n, kter nerespektuje lidskou dstojnost. Podle mry zsahu do lidskdstojnosti nebo dokonce do tlesn integrity me mt patn zachzenkonkrtn podobu muen, krutho, nelidskho i poniujcho zachzennebo trestn, necty k lovku a jeho prvm, nerespektovn jeho socil-n autonomie, soukrom nebo prva na spoluast v procesu rozhodovno jeho vlastnm ivot i zneuvn zvislosti na poskytovan pi nebo

jej prohlubovn. Formln me patn zachzen spovat nejen v poru-ovn zkladnch prv garantovanch Listinou zkladnch prv a svobodnebo mezinrodnm prvem i v pekraovn zkon a podzkonnchprvnch pedpis, ale i v neplnn vce i mn zvaznch instrukc, po-kyn, poppad standard kvality zachzen, podpory a pe, dobr praxenebo postup lege artis.

Ped zatenm se do tto publikace povauji za nutn upozornit najednu skutenost, a to e za celou dobu svho psoben jsem obdrel ka-doron pouze necelch dvacet stnost odeslanch z vazebnch vznic(piem ne kad stnost smovala proti vazebn vznici). Sv poznatkyz oblasti vkonu vazby, kter budou dle prezentovny, jsem zskal tedypedevm z ve zmiovanch systematickch nvtv ty vazebnch

vznic. Je vak nutno si uvdomit, e vtina zsad a princip formulova-nch pro odsouzen plat, s uritmi vjimkami pramencmi z vazebnhoreimu, i pro obvinn.

V poslednch letech meme sledovat nrst potu vznnch osob,pedevm osob ve vkonu trestu odnt svobody. Nsledkem jsou pe-plnn vznice, kdy peplnnost nkterch oddlen dosahuje a 130 %.Naopak ubylo vazebn sthanch osob (v posledn dob je vak zazname-nvn opt drobn nrst), tud procentuln naplnnost vazebnch vz-nic i vazebnch oddlen vznic peplnnost v obecnm mtku mrnsniuje. Je nutno rovn podotknout, e piblin 7000 osob trest vkonuodnt svobody nenastoupilo. Logickm dsledkem nrstu osob ve v-konu trestu by mlo bt i adekvtn personln poslen Vzesk slubyR, zejmna o obansk zamstnance (vychovatel, psychologov, spec.pedagogov), ale i uniformovan pslunky Vzesk sluby (tzn. dozorcea strn). Peplnn oddlen, lonice o 16 odsouzench vytv atmosf-ru, ve kter me astji dochzet k napadn, ikan apod., proto i nro-ky na zajitn vnitn bezpenosti jsou vy. Paradoxn vak dochz kesniovn potu pracovnk Vzesk sluby, a to v dsledku usnesen

2 Vyhlena pod . 143/1988 Sb.



8/332

11

PEDMLUVA

vldy . 436 z roku 2007. Na to jsem veejnost a rovn Generlnho edite-le Vzesk sluby R upozornil naposledy ve svm tiskovm prohlenz ervence 2009. Na nedostaten kapacity upozoruji kadoron ve svsouhrnn zprv, kterou pedkldm Poslaneck snmovn ParlamentuR. Dekriminalizace nkterch trestnch in, zaveden a rozen paletyalternativnch trest nemlo prozatm efekt spovajc ve vraznm sn-en potu odsouzench osob. Ministerstvo spravedlnosti na tuto situaci

vstavbou novch, vyhovujcch vznic nereaguje.I vzhledem ke skutenosti, e vvoj a dal smovn vzestv jsem

ml monost sledovat a ji jako advokt nebo ministr spravedlnosti, a nyndn v tto oblasti sleduji spe z druh strany, neodpustm si mylenku,kterou opakuji (piznvm, e se tak dje vtinou pi formlnch i mnformlnch setknch s pedstaviteli vzesk sluby) ji nkolik let. Mvahy se ne naznaenm smrem ubraly ji v dobch, kdy jsem psobil

jako ministr spravedlnosti a snad mon i dve. O vin a trestu rozhodujesoud, stejn tak jako o tom, zda bude i nebude odsouzen podmnnproputn. Exkluzivita soudnho rozhodovn ve vcech peazovn do

jednotlivch typ vznic, tak jak judikoval stavn soud, je vak dle mhonzoru, dovolm si ci, do jist mry absurdn. Vnitn diferenciace, tedyto, zda bude odsouzen zaazen na zklad svho chovn atd. do jednotli-

vch skupin vnitn diferenciace, se odehrv toliko v reii Vzesk slu-by. Pitom vak to, zda je odsouzen zaazen do I. i III. prostupn skupinyvnitn diferenciace je snad i dleitj ne to, zda je zaazen do vznices ostrahou i zvenou ostrahou. Podmnky ve vznici s dozorem u odsou-zenho zaazenho do III. prostupn skupiny vnitn diferenciace mohoupro nj bt subjektivn hor ne pro odsouzenho ve vznici s ostrahou,zaazenho vak do I. prostupn skupiny vnitn diferenciace. Pi peazo-

vn odsouzench mezi jednotlivmi typy vznic soud vychz pedevmz vyjden vznice (pop. i z nvrhu samotn vznice), sm soudce nem

vlastn, bezprostedn dletrvajc zkuenost s odsouzenm, a paklie ne-pjde o zcela zjevn nedvodn nvrh, bude soud ve vtin ppad vy-chzet pouze a jenom z vyjden a doporuen editele dan vznice. Do-chz tak vlastn k reprodukci a zformalizovn nzoru vzesk sluby.

Vm, e v souasn dob, kdy vzesk sluba deklaruje individuln po-suzovn odsouzench s clem co nejlepho zaclen programu zachzen,

by mla mt monost odsouzen zaazovat do jednotlivch vznic (a jejichtyp) tak, aby proces resocializace mohl bt co nejefektivnj. Po jakmsirozklovn osobnosti odsouzenho, jeho poteb, deficit, nebezpenos-ti atd., by vzesk sluba mohla sama urit, jak typ vznice, s jakmippadn specilnmi programy pro odsouzen bude pro toho kterhoodsouzenho na zklad zmnn prvotn sondy nejvhodnj. Nedlmsi pochopiteln iluze o tom, e ppadn realizace m mylenky je mon

bhem nkolika msc, ale i let, nicmn povaoval jsem za nutn ji u ttopleitosti znovu a mon i nalhavji zopakovat.



9/332

12

VZESTV

Ron od odsouzench, obvinnch i jejich pbuznch a blzkch pi-jmu cca 200 stnost z oblasti vzestv. V poslednch letech zaznamen-vm trend postupnho nrstu podnt z tto oblasti. V roce 2005 jsemobdrel 157 stnost, v roce 2009 se jednalo ji o 248 podnt. Tradinnejvy procento stnost se tk pemstn odsouzenho ble jeho ro-din. Stnosti smuj proti zamtnut dosti o pemstn, piem d-

vodem nevyhovn dosti bv zpravidla nedostaten kapacita vznice,kam chce bt odsouzen pemstn. Dal velkou oblast jsou stnosti nazdravotn pi. V souvislosti se zavedenm tzv. regulanch poplatk jsemoekval zven potu tchto stnost, nyn mohu ci, e se tak nestalo.Nedostatek penz a tud nemonost zskat lky i jin liv ppravkykvli povinnosti platit regulan poplatky, odsouzen/obvinn ve stnos-tech namtaj jen zdka. Stejn jako v minulosti vtina stnost smujeproti nevydn lku, kter odsouzen poaduje, v ppad neproveden ur-itho vyeten, operace, nevydn diety je namtna obecn nedostatenzdravotn pe. Setkvm se i se stnostmi na materiln podmnky vko-nu trestu odnt svobody. Tady, a shledm, e na cele na jednoho odsou-zenho skuten nepipadaj 4 m, ale jsou to necel 3 m, nemm dnmanvrovac prostor, jak chtt po Vzesk slub npravu. Jist, mohl

bych doporuit, aby odsouzen trvili co nejvce asu venku a cela/loniceslouila pouze pro pespn, tady ovem narazm na nedostaten velk

vychzkov dvory, potebu od sebe oddlovat rzn skupiny odsouzench(obvinnch). Moje doporuen zvyovat kapacitu vznic vak stovatele,

jemu dm i za pravdu, pli neuspokoj, nebo je mu jasn, e takov do-poruen nen eenm jeho aktuln situace. Dalmi typy stnost jsoustnosti na kzesk trestn, stnosti na pouvn donucovacch pro-stedk, stnosti na nezajitn bezpenosti, stnosti na stravu (nap. po-adavek muslimsk i vegetarinsk stravy), stnosti na neprofesionln

jednn pslunk Vzesk sluby R pi prohldkch cel i stnostina to, e vznice nee patn psychick stav stovatele. Nkolikrt sena m obrtili i pozstal, jejich blzk ve vkonu trestu i vazby spchalsebevradu.

Proetovn stnost odsouzench je nron, a to zejmna pokudje nutn zskat svdeck vpovdi ostatnch odsouzench. Ani vzesksluba nen s to pln a stoprocentn proniknout do tzv. druhho ivo-ta odsouzench, v nm se objevuje vydrn, ikana, poadovn a plnnrznch sluh od vydvn ve vzen vysoce cennch komodit, jako jsoukva, cigarety a rzn dal a po sexuln sluby. A oficiln neexistuj,

v praxi tomu bv jinak. e je o tzv. barkovch. Jde o odsouzenho, kterbv inteligentn, fyzicky zdatn a zjednoduen eeno udruje podekna oddle toto je neoficiln popis jeho psoben. Pokud je ve vznici ofi-ciln zaveden systm koordintor, dispeer apod., tento odsouze-n vypomh vychovateli s rznmi drobnostmi, v dnm ppad vakneme ovlivovat postaven ostatnch odsouzench (nerozhoduje o jejich



10/332

13

PEDMLUVA

prvech ani povinnostech). Barkov, kpo, i jak jej nazveme, si sv mstove druhm ivot zejm najde vdy, i kdyby tato funkce sebevc for-mln neexistovala. Pokud tedy odsouzen namt ikanu ze strany jin-ho odsouzenho nebo pslunka Vzesk sluby R, jsou tyto stnosti,pokud neexistuje dn hmatateln dkaz, tm neproetiteln.

Tento sbornk je uren vem, kte se setkvaj s problematikou osobve vkonu trestu odnt svobody i ve vkonu vazby. V prv ad je to tedysama Vzesk sluba, dle kontroln orgny jak dozorov sttn zstup-ci, Ministerstvo spravedlnosti, instituce, kter mohou v uritch okami-cch o prvech a povinnostech odsouzench rozhodovat tedy soudy, a ji

v rmci rozhodovn o dostech o podmnn proputn nebo o alobchsmujcch proti vzesk slub, nap. ve vci nezajitn bezpenosti,kdy alobce namt, e vzesk sluba zanedbala sv povinnosti, co mloza nsledek toky ostatnch odsouzench nebo dokonce znsilnn, nebo

ve vci nedostaten zdravotn pe, pouvn donucovacch prostedkapod. Konen je tento sbornk uren i advoktm, Proban a medianslub, socilnm kurtorm, kte se vnuj osobm proputnm z vko-nu trestu a nevldnm organizacm.

Cel m prvn funkn obdob se touto nelehkou agendou zabvala Mgr.Anna abatov, m prvn zstupkyn, proto j pat na tomto mst upm-n dk.

duben 2010

JUDr. Otakar Motejl

Pr slov na vodDovoluji si pedloit veejnosti v poad est sbornk stanovisek veejn-ho ochrnce prv. Sbornk, kter se od tch pedchozch li nejen tma-tem, ale m i zvltn, trochu smutn pedznamenn zan pedmlu-

vou mho pedchdce, JUDr. Otakara Motejla. Pedmluvou, kterou napsal

trochu v pedstihu, v dubnu 2010, jako by tuil, e mu na tomto svt jimnoho asu nezbv.Dobe vm, e pedmluvy teni dost asto peskakuj. V tomto p-

pad by to nebylo ale dobr. Na tch pr strnkch najdete ivotn moud-rost a nadhled zkuenho a vzdlanho prvnka, lovka, kter ivot ve

vznicch dobe znal ze sv advoktn, soudcovsk, ministersk a nakoneci ombudsmansk praxe.

Pijmte tedy, prosm, tento sbornk i jako mal hold pamtce prvhoeskho ombudsmana.

listopad 2010 JUDr. Pavel Varvaovsk



11/332

14

II. Zkladn pojmy

Bezkontaktn nvtva nvtva, kdy je odsouzen/obvinn od n-vtvnka oddlen devnm stolem a plexisklovou pepkou

Donucovac prostedky (DP) souhrn prostedk vymezench v zkono Vzesk a justin stri; v prosted vznic se nejastji jedn o pouta,

o pouta s poutacm opaskem (tzv. medvd) uit na pipoutn rukou neboi na pipoutn nohou, hmaty, chvaty

Dkladn osobn prohldka prohldka, kdy je vze vysvleen donaha,piem ve vtin ppad provede dep nebo nkolik dep (za elem

vypuzen nepovolench vc z tlnch dutin), ve vymezench ppadechme bt jej soust i prohldka anlnho otvoru, kterou provd lka

Index tk a nebezpench osob seznam vznnch osob, kter seve vkonu vazby nebo trestu odnt svobody nap. pokusily o tk, napadlypslunka ozbrojenho sboru; vi tmto osobm jsou pouvna zv-

en bezpenostn opaten (nap. donucovac prostedky pi eskortch,nemonost zaazen na vnj pracovit, omezen volnho pohybu po vz-nici); z Indexu mohou bt osoby vymazny po 5, resp. 10 letech; v odvod-nnch ppadech je mono provst vmaz z Indexu dve

Krizov oddlen (KO) oddlen vznice, kde se na doporuen psycho-loga umstn vze, pokud to vyaduje jeho psychick stav (nap. deprese),na tomto oddlen je zajitn nepetrit dohled pslunka VS R

Mon objekt nsil (MON) oznaen vytypovan vznn osoby, kterby se s ohledem na urit sv charakteristiky mohla stt (nebo se stala)

objektem nsil, ikany ze strany ostatnch vz; takto oznaen vznijsou pslunky VS R zven sledovn co do znmek fyzickho nsil(otoky, podlitiny, krvcen apod.); jsou vtinou ubytovni na oddlenchurench pro MON

Mon pachatel nsil (MPN) vytypovan vzni, kte se projevuj nsil-nmi sklony vi ostatnm, jsou vtinou ubytovan na oddlen pro nurenm; mlo by bt zajitno, e nepijdou do kontaktu s MON

Nstupn oddlen (NO) oddlen, kde po nstupu do vkonu trestu od-nt svobody odsouzen trv zpravidla 6 tdn; v prbhu tto doby projde

vstupnmi vyetenmi a pohovory (s psychologem, lkaem, specilnm



12/332

15

ZKLADN POJMY

pedagogem) a na zklad vsledk je mu vypracovn program zachzena jsou stanoveny aktivity, kterch by se ml pi plnn tohoto programuastnit

Minimln program zachzen program zachzen (pouze pro odsouze-n), kte nemaj zjem astnit se zjmovch aktivit, odmtaj vkon trestu

jako takov; v jednotlivch oblastech programu zachzen jsou stanove-ny pouze zkladn aktivity (zpravidla stanoveno vnitnm dem vznice);minimln program zachzen je minimum, kter by ml odsouzen plnit(zejmna pracovn innost k zajitn kadodennho provozu vznice, do-drovn kzn)

Oddlen se zeslenm stavebntechnickm zabezpeenm (OZSTZ) oddlen, kde jsou umstni odsouzen, kte bhem vkonu vazby i tres-tu odnt svobody nap. uprchli, spchali zvl zvan trestn in neboto vyaduj vjimen okolnosti (vn ohroen bezpenosti v ppadspnho tku, terorizovn spoluodsouzench, vyhroovn personlua jeho rodinm); tito odsouzen jsou na celch umstni po jednom nebopo dvou, jsou vi nim pouvna zven bezpenostn opaten (nap.stravovn pmo v celch, vychzky vdy za pmho dohledu pslun-ka); automaticky jsou na OZSTZ azeni doivotn odsouzen

Oddlen vkonu kzeskch trest (OVKT) neboli dra je oddlen,kam je vznn osoba umstna, pokud spchala kzesk pestupek; jed-

n se o celu, kde odsouzen pobv cel den, vyjma doby, kdy mus plnitaktivity programu zachzen; v ppad psnjho trestu v cele pobvcel den (neastn se dnch aktivit); v ppad samovazby je, jak vypl-

v z oznaen, na cele sm; bhem dne nen dovoleno vzm leet, matra-ce jsou jim odebrny

Profilace vznice kad vznice je primrn urena (profilovna) provkon trestu v uritm typu vznice (nap. je primrn profilovna jakovznice s ostrahou) nebo pro vkon vazby, nicmn jsou v n zzena od-dlen pro vkon trestu v dalch typech vznic, oddlen pro vkon vazby,specializovan oddlen (nap. oddlen pro vkon ochrannho len pro-tialkoholnho a len pro patologick hrstv v stavn form, pro vkonochrannho len protitoxikomanickho v stavn form, oddlen pro

vkon trestu odsouzench s poruchou osobnosti a chovn, zpsobenouuvnm psychotropnch ltek ve vznici, pro vkon trestu odsouzenchtrvale pracovn nezaaditelnch, pro vkon trestu odsouzench s mentl-n retardac, pro vkon trestu odsouzench s poruchou duevn a poru-chou chovn)

Program zachzenzpracovv se zvl pro kadho odsouzenho nazklad komplexn zprvy vypracovan na nstupnm oddlen a obsahuje

konkrtn formulovan cl psoben na odsouzenho, metody zachzen



13/332

16

VZESTV

s odsouzenm smujc k dosaen cle a zpsob a etnost hodnocen. Vy-mezuje dobrovoln a povinn innosti. Zpravidla obsahuje uren zpso-

bu zamstnvn odsouzenho, jeho asti na pracovn terapii, vzdlvnanebo jin nhradn innosti smujc k vytvoen pedpoklad pro jehosamostatn zpsob ivota. Hodnocen spnosti plnn programu zach-zen m dopad na zaazen v rmci prostupnch skupin vnitn diferenci-ace i na rozhodovn soudu o zmn typu vznice a dosti o podmnnproputn.

Prostupn skupina vnitn diferenciace (PSVD) skupina, do kter jeodsouzen zaazen v nvaznosti na tom, jak pln program zachzen, zda

je kzesky trestn nebo naopak odmovn; po nstupu do vkonu tres-tu je odsouzen zaazen do II. PSVD; pokud si pln sv povinnosti, me

bt po pehodnocen programu zachzen peazen do I. PSVD; naopak,pokud program zachzen nepln, dopout se kzeskch pestupk,

bude odsouzen peazen do III. PSVD; za spchn zvl zvanho k-zeskho pestupku me dojt k peazen do hor PSVD dve, ne pipehodnocovn programu zachzen; odsouzen zaazen v I.PSVD po-

vaj uritch vhod oproti tm zaazenm ve II. i III. PSVD nap. mo-hou se dle dvat na televizi, maj pstup do posilovny a v neposledn admaj lep vyhldky na podmnn proputn

Vazebn dvod udv skutenosti, na zklad kterch je obvinn ve vaz-b; vazba me bt tkov (hroz tk i skrvn obvinnho), koluzn(zejm. psoben na svdky, spoluobvinn), pedstin (opakovn trest-n innosti), dle vyhoovac a vydvac, dvod vazby pedznamenv jejel; obvinn ve vazb sm bt omezen jen do t mry, pokud je to nutn

vzhledem k elu vazby

Vnj diferenciace rozdlen vznic na vznici s dohledem (nejmrnj- typ vznice), dozorem, ostrahou a zvenou ostrahou (nejpsnj typ

vznice)

Vnitn diferenciace rozdlen odsouzench do prostupnch skupinvnitn diferenciace



14/332

17

III. Prvn prava

Nedotknutelnost osobn svobody jednotlivce je v souasnosti zakotvenave vech lidskoprvnch pedpisech.1Toto zkladn lidsk prvo me btomezovno pouze ze zkonnch dvod, a to za uritch podmnek. Ppa-dy takovho omezen pedstavuj pedevm trest odnt svobody a vkon

vazby.Zsah do osobn svobody je natolik vraznm omezenm prv lovka,

e limity pro jeho uplatnn jsou pochopiteln zakotveny v stav R (dlejen stava) a Listin zkladnch prv a svobod (dle jen Listina neboLZPS). l. 2 odst. 3 stavy k, e: Sttn moc slou vem obanm a lze

ji uplatovat jen v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov zkon.Dleodst. 4 stanov Kad oban me init, co nen zkonem zakzno, a ni-kdo nesm bt nucen init, co zkon neukld.Na tato ustanoven navazujeListina v l. 7, kter stanov zkaz muen a podroben krutmu, nelidsk-mu nebo poniujcmu zachzen nebo trestu. l. 8 Listiny dle pibliujemonosti omezen osobn svobody. l. 10 Listiny pak zmiuje, e kad mprvo na zachovn lidsk dstojnosti.

Na zklad l. 10 stavy2je nutno pi posuzovn ochrany osobn svo-body jednotlivce zohlednit existenci cel ady mezinrodnch mluv. Jed-nm ze zkladnch dokument zakotvujcch ochranu lidsk dstojnostina mezinrodn pd je Mezinrodn pakt o obanskch a politickchprvech.3Dle rovn mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svo-

bod (neboli Evropsk mluva o lidskch prvech dle tak jen mluva),4mluva proti muen a jinmu krutmu, nelidskmu i poniujcmu za-chzen nebo trestn5a Evropsk mluva o zabrnn muen a nelidsk-mu i poniujcmu zachzen nebo trestn.6

1 Viz nap. l. 8 Listiny zkladnch prv a svobod, l. 5 mluvy o ochran lidskch prva zkladnch svobod.

2 Vyhlen mezinrodn smlouvy, k jejich ratifikaci dal Parlament souhlas a jimi jeesk republika vzna, jsou soust prvnho du; stanov-li mezinrodn smlouvanco jinho ne zkon, pouije se mezinrodn smlouva.

3 Vyhlka ministra zahraninch vc . 120/1976 Sb.4 Sdlen Ministerstva zahraninch vc . 209/1992 Sb.5 Vyhlka ministra zahraninch vc . 143/1988 Sb., o mluv proti muen a jin-

mu krutmu, nelidskmu i poniujcmu zachzen nebo trestn6 Sdlen Ministerstva zahraninch vc . 9/1996 Sb.



15/332

18

VZESTV

1. VNITROSTTN PRVN PRAVA

Zkladn zkonn rmec upravujc vkon trestu odnt svobody a vkonvazby pedstavuj trestn zkon (dle tak TZ)7a trestn d (dle takT).8Obecn prava trestu odnt svobody v trestnm du9odkazuje

v ustanoven 320 odst. 1 na zkon o vkonu trestu odnt svobody (dlejen ZVTOS),10 kter je ble doplnn vyhlkou . 345/1999 Sb., kte-rou se vydv d vkonu trestu odnt svobody (dle jen VTOS). eltrestu, kter byl v pedchozm trestnm zkon11explicitn uveden, v no-

vm trestnm zkonku12pmo definovn nen. Nicmn nadle plat, eprimrnmi ely trestu je ochrana spolenosti ped pachateli trestnchin, resp. pein, zabrnn v pchn dal trestn innosti a zejmna

vchova k dnmu ivotu. Pitom je vak teba mt stle na zeteli, e trestme bt vykonvn jen takovm zpsobem, kter respektuje dstojnostosobnosti odsouzenho a omezuje kodliv inky zbaven svobody (tzv.efekt prisonizace i kriminln infekce); tm vak nesm bt ohroena po-teba ochrany spolenosti. S odsouzenmi ve vkonu trestu se mus jednattak, aby bylo zachovno jejich zdrav, a pokud to doba vkonu trestu umo-n, podporovaly se takov postoje a dovednosti, kter odsouzenm pomo-hou k nvratu do spolenosti a umon vst po proputn sobstan i-

vot v souladu se zkonem. V irch souvislostech je el trestu vymezenv pravidle 57 a nsl.13Standardnch minimlnch pravidel pro zachzen

s vzni (dle jen Standardn minimln pravidla).14

Vzet do vazby je v zkladn rovin upraveno rovn v trestnm du,15z nj vyplv el vazby. Stejn jako se li vazebn dvody, li se ste-n v konkrtnm ppad i el vazby. Primrnm elem vazby je zajistit

7 Zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 8 Zkon . 141/1961 Sb., o trestnm zen soudnm (trestn d), ve znn pozdjch

pedpis. 9 Ustanoven 320 a nsl. T.10 Zkon . 169/1999 Sb., o vkonu trestu odnt svobody, ve znn pozdjch pedpis.11 Srov. ustanoven 23 odst. 1 zkona . 140/1961 Sb., trestn zkon: elem trestu je

chrnit spolenost ped pachateli trestnch in, zabrnit odsouzenmu v dalm pch-n trestn innosti a vychovat jej k tomu, aby vedl dn ivot, a tm psobit vchovni na ostatn leny spolenosti.

12 Zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn pozdjch pedpis.13 elem a ospravedlnnm trestu odnt svobody nebo podobnho opaten omezuj-

cho svobodu je zejmna ochrana spolenosti ped pchnm trestnch in. Tohotocle me bt dosaeno pouze tehdy, jestlie je doby uvznn vyuito k tomu, aby seco nejvce zabezpeilo, e po nvratu do spolenosti pachatel nejene bude ochoten,ale bude schopen vst sobstan ivot v souladu se zkonem. Reim v zazen byse ml snait minimalizovat jakkoliv rozdly mezi ivotem ve vzen a na svobod, jevedou ke snen odpovdnosti nebo respektu vz k jejich dstojnosti jako lidskchbytost.

14

Rezoluce OSN pijat v roce 1955.15 Ustanoven 67 a nsl. T.

Vkon

trestu

odnt

svobody

Vkon

vazby



16/332

19

PRVN PRAVA

dostupnost vazebn sthanho pro poteby orgn innch v trestnm -zen. Souasn je vak teba respektovat vazebn dvody (vazba tkov,koluzn, pedstin, vazba vyhoovac a vydvac), kter primrn el

vazby vznamn dopluj. Podmnky a zsady omezen osobn svobodyobvinnch jsou upraveny v zkon o vkonu vazby (dle jen ZVV).16B-hem vkonu vazby sm bt obvinn podroben jen tm omezenm, kter

jsou nutn ke splnn elu vazby z hlediska jejho dvodu17a k zachov-n stanovenho vnitnho podku a bezpenosti. Ve vkonu vazby nesm

bt poniovna lidsk dstojnost obvinnho a nesm bt podrobovn fy-zickmu ani psychickmu ntlaku.

Krom uvedench ZVTOS a ZVV pak lze zmnit jet zkon o soudnic-tv ve vcech mldee18. Prva a povinnosti pslunk Vzesk slubyR stanov zkon o vzesk a justin stri.19Nadto by bylo nutn zdeuvst adu dalch pedpis, kter se vslovn penitencirn problematicenevnuj, pesto se jimi pslun oblasti vkonu vzestv d. Jedn sezejm. o zkon . 20/1966 Sb., o pi o zdrav lidu, zkon . 48/1997 Sb.,o veejnm zdravotnm pojitn, zkon . 262/2006 Sb., zkonk prce,zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, a dal.

Mezi obecn zvaznmi podzkonnmi pedpisy jsou stejnmi jive uveden VTOS20a VV.21Podrobnj prava je stanovena etnmiinternmi pedpisy vzesk sluby (nazen generlnho editele Vze-sk sluby dle jen NG, metodick listy dle jen ML, i pokyny),ppadn nazenmi ministra spravedlnosti (dle jen NMS).

2. MEZINRODN SOFT LAW22

Ve vtu relevantnch dokument upravujcch tma omezen osob-n svobody ve vzen nutno rovn zmnit zkladn dokumenty, kter

byly vytvoeny na pd mezinrodnch organizac a maj povahu toliko

16 Zkon . 293/1993 Sb., o vkonu vazby, ve znn pozdjch pedpis.17 Ustanoven 67, 350c, 400b T18 Zkon . 218/2003 Sb., o odpovdnosti mldee za protiprvn iny a o soudnictv ve

vcech mldee a o zmn nkterch zkon (zkon o soudnictv ve vcech mldee),ve znn pozdjch pedpis.

19 Zkon . 555/1992 Sb., o Vzesk slub a justin stri esk republiky, ve znnpozdjch pedpis.

20 Vyhlka Ministerstva spravedlnosti . 345/1999 Sb., kterou se vydv d vkonutrestu odnt svobody, ve znn pozdjch pedpis.

21 Vyhlka Ministerstva spravedlnosti . 109/1994 Sb., kterou se vydv d vkonuvazby, ve znn pozdjch pedpis.

22 V prbhu zpracovvn sbornku zveejnila Vzesk sluba na svch webovchstrnkch Kompendium mluv, doporuen a usnesen Rady Evropy tkajcch sepenitencirn oblasti s odkazem na neoficiln esk verze uvedench dokument.

Pruka je dostupn na http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/ke-stazeni-112/kompendium/kompendium-2009 [oveno dne 5. z 2010]

Obecn

prvn

prava



17/332

20

VZESTV

doporuen tzv. soft law. Jejich vznam spov v tom, e pedstavuj z-kladn vodtka pro tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrosttnch prvnchpedpis. Vzhledem ke lenstv R ve vech ne uvedench organizacch

je nanejv vhodn, pes prvn nezvaznost jejich akt, aplikovat zsadyzapracovan do tchto dokument v co nejir me.

2.1 Vbor ministr Rady Evropy

Vbor ministr coby rozhodovac orgn Rady Evropy vydv mimo jin do-poruen lenskm sttm ohledn zleitost, v nich se Vbor dohodl naspolench zsadch. Doporuen Vboru jsou etn,23proto jsou neuvedena pouze ta nejvznamnj:

Usnesen Res(62)2 o volebnm prvu, obanskch a socilnch prvechvznnch osob,Doporuen Rec(82)16 tkajc se monosti opustit vznici,Doporuen Rec(82)17tkajc se vazebnch opaten a zachzen s ne-

bezpenmi vzni,Doporuen Rec(84)12 tkajc se uvznnch cizinc,Doporuen Rec(87)3 Evropsk vzesk pravidla dle jen EVP.

V samotnch EVP je stanoven poadavek na jejich pravidelnou aktua-lizaci, EVP z roku 1987 tedy nejsou definitivn verz. K jejich poslednrevizi dolo v roce 2006, kdy se stala plohou Doporuen Rec(2006)2

Vboru ministr lenskm sttm k Evropskm vzeskm pravi-dlm. Platn prvn prava jak na poli vkonu trestu odnt svobody,tak v oblasti vazebnho vzestv je pozdjho data ne prvn verzeEVP, tud s nimi v mnohm koresponduje. Poadavky v aktualizovan

verzi EVP z roku 2006 dosud do nrodn legislativy nezapracovan, bymly slouit jako vodtka pro dobrou praxi vzesk sluby, pp. dal-ch dotench orgn.

Doporuen Rec(89)12o vzdlvn ve vznicch,Doporuen Rec(99)22 ohledn peplnnosti vzeskch zazen a n-

rstu potu vznnch osob,

Doporuen Rec(2003)22 tkajc se podmnnho proputn,Doporuen Rec(2003)23 tkajc se veden vzeskch sprv v oblasti

dlouhodobch a doivotnch trest,Doporuen Rec(2006)13 o vkonu vazby, podmnkch jejho vkonu

a zrukch proti jejmu zneuit,Doporuen Rec(2008)11 o Evropskch pravidlech pro mladistv pa-

chatele vystaven sankcm nebo opatenm.

23

Ble viz http://www.radaevropy.cz/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=13&Itemid=97 [oveno dne 5. z 2010]

Evropsk

vzesk

pravidla



18/332

21

PRVN PRAVA

innost Rady Evropy se pochopiteln neprojevuje pouze prostednic-tvm akt Vboru ministr. K pedmtnmu tmatu lze dle uvst nap.doporuen Parlamentnho shromdn Rady Evropy Rec1469(2000) t-kajc se matek a dt ve vznici. Na poli Rady Evropy psob rovn Commi-ttee for the Prevention of Torture and Ihnuman or Degrading Treatment orPunishment (dle jen CPT). CPT formuluje adu doporuen vztahujcchse k osobm omezenm na svobod (viz st XIII. Ostatn kontroln orgnya stnostn mechanismy, kapitola 6 CPT, SPT, podkapitola 6.1. CPT).

2.2 OSN

Na pd OSN vznikla v lidskoprvn oblasti pokrvajc omezovn osobn

svobody ve vzen pedevm Standardn minimln pravidla pro zachze-n s vzni. Z dalch vznamnch dokument mono uvst:Rezoluce Valnho shromdn OSN . 34/169 Kodex chovn ed-

nch osob prosazujcch zkon,Rezoluce Valnho shromdn OSN . 43/173 Soubor princip pro

ochranu vech osob zbavench osobn svobody i uvznnch,Rezoluce Valnho shromdn OSN . 45/113 Principy pro ochranu

mladistvch zbavench svobody,Rezoluce Valnho shromdn OSN . 40/33 Standardn minimln

pravidla pro vkon soudnictv ve vcech mldee (Pekingsk pravidla).

2.3 Zdravotn pe

Pro oblast zdravotn pe ve vztahu k vzen byla na mezinrodn rovniformulovna ada dokument. Vzhledem k jejich mnostv jsou uvedenyoddlen a pro kadou organizaci zvl.

WMA Svtov lkask asociace24

Clem Svtov lkask asociace, ustaven v roce 1947, je slouit lid-stvu snahou o dosaen mezinrodnch standard v oblasti lkaskho

vzdlvn, vdy, etiky a zdravotn pe pro vechny nrody svta. Za tmtoelem vydv usnesen, deklarace a stanoviska, z nich tematicky nejv-znamnj jsou nsledujc:Mezinrodn kodex lkask etiky, Londn, 1949 (revize 1968, 1983,

2006),Tokijsk deklarace, 1975 (revize 2005, 2006) tkajc se podlu lka

na muen nebo jinm krutm, nelidskm nebo poniujcm zachzen(reakce na Norimbersk procesy),

Deklarace prv pacienta, Portugalsko, 1981 (revize 1995, 2005),

24 http://www.wma.net/en/10home/index.html [oveno dne 5. z 2010]



19/332

22

VZESTV

Deklarace tkajc se osob drcch hladovku, panlsko, 1992 (revize2006),

Prohlen WMA k osobnm prohldkm vz, Maarsko, 1993 (revize2005),

Edinbursk deklarace tkajc se vzeskch podmnek ve vztahu k -en TBC a ostatnch penosnch nemoc, Edinburgh, 2000.

WHO Svtov zdravotnick organizaceTato agentura OSN, sdlc v enev, od svho vzniku v roce 1948 pod-

poruje mezinrodn technickou spoluprci v oblasti zdravotnictv, realizu-je programy na potrn a pln odstrann nkterch nemoc a usilujeo celkov zlepen kvality lidskho ivota. Clem innosti organizace je do-saen co nejlepho zdrav pro vechny.

Stejnm dokumentem je tzv. Moskevsk deklarace pijat dne 24. 10.2003, tkajc se vzeskho zdravotnictv jako sousti veejnho zdra-

votnictv. Deklarace zdrazuje prvo vz na zdravotnickou pi na stej-n rovni jako osoby neomezen na svobod.

OSNRezoluce Valnho shromdn OSN . 37/194 Principy lkask etiky.

Vbor ministr Rady EvropyDoporuen Rec(93)6 tkajc se vzeskch a kriminologickch aspek-

t boje s penosnmi chorobami, vetn AIDS, a souvisejcch zdravot-nch problm ve vznici,

Doporuen Rec(98)7 tkajc se etickch a organizanch aspektzdravotn pe ve vzench.

3. LITERATURA: PRUKY DOBR PRAXE

K ve uveden problematice existuje rovn ada odborn literatury

(v pevn vtin bohuel v anglickm jazyce). Jedn se o stat a komen-te i jin publikace (nap. pruky dobr praxe) autor nebo organizaczabvajcch se profesn vzestvm. Tento pramen nem povahu soft law.Lze ho zohlednit coby doplujc nzor pi komparaci. Nadle vak plat, estvajc zkonn a podzkonn normy jsou pro vklad stejn.

Pruku Making standards work an international handbook on goodprison practice25vydala v roce 1995 nizozemsk nesttn neziskov orga-nizace Penal Reform International ve spoluprci s nizozemskm minister-stvem spravedlnosti.

25

http://www.penalreform.org/publications/man-2001-making-standards-work-en.pdf[oveno dne 5. z 2010].



20/332

23

PRVN PRAVA

Rovn v Nizozemsku v listopadu 1998 byla v rmci setkn WHO se-psna zprva nazvan Mental health promotion in prisons26, kter zd-razuje vznam zachovn duevnho zdrav vznnch osob. Zprvaoznauje rizikov skupiny a uvd zkladn pstupy k uchovn duevn-ho zdrav vzn.

Andrew Coyle27 je autorem publikace z roku 2002 A Human RightsApproach to Prison Management, Handbook for prison staff. Pruka po-mrn detailn popisuje jednotliv instituty dotkajc se ivota ve vznici.Pitom vhodn odkazuje na mezinrodn dokumenty.

Anglick obdoba ministerstva zdravotnictv Department of Health vydalo v lednu 2003 publikaci Good medical practice for doctors providingprimary care services in prison.28

Amnesty International v dubnu 1994 vydala vlastn soubor doporue-n zdravotnickm profesm, kompilaci relevantnch mezinrodnch testzabvajcch se lkaskou etikou (Ethical codes and declarations relevantto Health Profession).29Pruka z velk sti pehledn uvd poznatkyz ve uvedench dokument.

4. JUDIKATURA

Dleitou pomckou pi vkladu a aplikaci norem upravujcch vkon

trestu a vkon vazby je judikatura. Nlezy stavnho soudu esk repub-liky (dostupn na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx) vak pokr-vaj spe trestn zen,30nikoliv samotn vkon vazby a trestu. Nvrhy zestrany vz, vytkajc pedevm procesn strnky rozhodovac innosti

vzesk sluby (dle jen VS), smujc vcn nap. proti uloen kze-skho trestu31i umstn do uritho oddlu vznice (nap. OZSTZ), jsouzpravidla odmtny pro zjevnou neopodstatnnost. erpat tedy lze spe

26 http://www.euro.who.int/en/what-we-do/health-topics/health-determinants/pris-ons-and-health/publications2/2010/mental-health-promotion-in-prisons [oveno

dne 5. z 2010].27 Prof. Dr. Andrew Coyle, Ph. D. pracoval mezi lety 1973 a 1997 jako editel vznice.

Postupn dil tyi vznice a od roku 1997 do roku 2005 byl editelem Mezinrodn-ho centra vzeskch studi (ICPS International Centre for Prison Studies) na Kin-gs College, pi Londnsk Univerzit.

28 http://www.dh.gov.uk/prod_consum_dh/groups/dh_digitalassets/@dh/@en/docu-ments/digitalasset/dh_4034298.pdf [oveno dne 5. z 2010].

29 http://www.amnesty.org/en/library/asset/ACT75/004/1994/en/bfb976b7-ec04--11dd-9b3b-8bf635492364/act750041994en.pdf [oveno dne 5. z 2010].

30 Jako nap. aktuln nlez stavnho soudu Pl. S 6/10: Obvinn bude vdy po vyd-n zproujcho rozsudku neprodlen proputn na svobodu. Stnost sttnho zstup-ce proti proputn obvinnho z vazby na svobodu po vydn zproujcho rozsudku

nem odkladn inek.31 Usnesen I.S 1785/08 ze dne 21.10.2008. Ble viz kapitolu IX. Kzesk zen.



21/332

24

VZESTV

ze zahranin judikatury, zejm. rozhodnut Evropskho soudu pro lidskprva (dle jen ESLP).

Evropsk mluva o lidskch prvech v l. 19 zdila k zajitn plnnzvazk vyplvajcch z mluvy a souvisejcch protokol Evropsk soudpro lidsk prva.32Nejastji se ESLP zabv v doten oblasti aplikacl. 3 (zkaz muen), l. 8 (prvo na respektovn rodinnho a soukromhoivota) a l. 9 (svoboda mylen, svdom a nboenskho vyznn).

4.1 Strun obsahov pehled vybranch judikt ESLP33

V souasn dob se ji ESLP nezabv muenm jako takovm (torture),tedy alespo ne v podmnkch zem Evropskho spoleenstv. Naproti

tomu existuje etn judikatura k pojmu patn zachzen (ill-treatment)rovn podle l. 3 mluvy. V obecn rovin byl tento pojem poprv vyloenv ppaduIRELAND v. THE UNITED KINGDOM, rozsudek plna ESLP ze dne18. 1. 1978, stnost . 5310/71. Pitom je zejm, e pojem patn zachze-n (obdobn jako pojem muen) se mn v prbhu asu a v zvislosti na

vvoji spolenosti a stupni poznn.ESLP ve vciIRELAND v. THE UNITED KINGDOMposuzoval tzv. pt vy-

etovacch technik (dlouhodob nehybn stn u zdi, navleen neprhled-n kapuce bhem vslechu, dlouhodob vystavovn vysokmu zvuku, br-nn ve spnku, hladovn a znn), jim byly v Irsku v 70. letech vystaveny

zadren osoby podezel z kontakt s teroristickou Irskou republiknskouarmdou. Podle ESLP s tmito technikami nebyly spojeny obzvlt inten-zvn a krut trapy, implikovan veobecnm chpnm pojmu muen,a proto byly tyto vyetovac techniky klasifikovny jen jako nelidsk a po-niujc zachzen. ESLP zde definoval, e patn zachzen (ill-treatment)mus doshnout urit minimln rovn zvanosti, m-li spadat do p-sobnosti l. 3. Posouzen tto minimln rovn je relativn; zvis na vechokolnostech ppadu, jako je trvn tohoto zachzen, jeho fyzick a psy-chick inky a v nkterch ppadech pohlav, vk a zdravotn stav obti.ESLP uzavel, e v danm ppad nebylo v pouvn tchto pti technik

shledno poruen l. 3 ohledn pojmu muen, ale naopak dan technikyznamenaly nelidsk a poniujc zachzen, a tedy l. 3 byl poruen.

DOUGOZ v. GREECE, rozsudek sentu ESLP ze dne 6. 3. 2001, stnost. 40907/98Stovatel, Syan, pan Dougoz namtal, e dolo k nelidskmu a poniuj-cmu zachzen bhem jeho umstn v zajiovacm zazen, kde ekal na

32 Judikty ESLP mono vyhledvat na http://cmiskp.echr.coe.int/tkp197/search.asp?-sessionid=48389490&skin=hudoc-en [oveno dne 5. z 2010]

33

Pozn.: azeno chronologicky. Rozhodnut byla znan zkrcena a zjednoduena. Ne-jedn se o oficiln peklad.



22/332

25

PRVN PRAVA

vyhotn ze zem. V Srii byl odsouzen k trestu smrti pro dajn vyzraze-n vojenskch informac. Proto uprchl do ecka. Zde byl v 80. letech zatena uvznn pro trestnou innost spojenou s drogami. I po proputn po-kraoval v trestn innosti, nsledn bylo rozhodnuto o jeho vyhotn zezem, proe byl doasn umstn v zajiovacm centru. Tamjch dvacetcel, na kter pipadalo 100 zajitnch, bylo peplnno. Zajitn nemlik dispozici postele, matrace ani pikrvky. Nkte museli z kapacitnchdvod pespvat na chodb. Cely byly pinav a zdravotnick stediskokapacitn nedostaujc. Tepl voda byla vzcnost, nebyl dostupn vy-chzkov dvr, nedalo se vtrat, v celch nebylo ani denn svtlo. eck

vlda tvrdila, e podmnky v zajiovacm centru nebyly natolik nedostau-jc, aby bylo mono hovoit o nelidskm a poniujcm zachzen.

ESLP ve vci konstatoval poruen l. 3, nebo pi posuzovn podm-nek vazby/zajitn je nutno pihlet ke kumulativnm inkm (tzn. cel-kov podmnky nedostaten materiln podmnky, peplnnost, absen-ce tepl vody, erstvho vzduchu, dennho svtla, vychzkovho prostoru,dlka pobytu v danm ppad 17 msc).

KEENAN v. THE UNITED KINGDOM, rozsudek sentu ESLP ze dne 3. 4.2001, stnost . 27229/95Stnost podala pan Keenan, a to z toho dvodu, e jej syn spchal ve

vzen sebevradu, co stovatelka dvala za vinu pracovnkm vznice,nebo nebyli dajn schopni zajistit, aby s jejm synem nebylo nelidskya poniujcm zpsobem zachzeno. Zdravotn zznamy dotynho obsa-hovaly symptomy paranoie, nsil, agresivity, sebepokozovn a obas-nho nepedvdatelnho chovn. Panu Keenanovi se dostvalo ve vzenperuovan lkask pe. Bhem jednoho ze svch pobyt ve zdravotnic-km stedisku vznice napadl dva zdravotnick pracovnky. Nsledn bylumstn do izolace, vzhledem k obavm z pokraujcho napadn perso-nlu vznice. Jeliko vyhrooval, e se sebepokod, byl umstn na pokojs omezenm vybavenm a bylo na nj v pravidelnch intervalech dohle-no. O nkolik dn pozdji spchal na pokoji sebevradu obenm, devtdn ped svm proputnm z vzen.

Za nelidsk a poniujc zachzen byl v tomto ppad oznaen postupvzeskch orgn, kter odsouzenmu s dlouhou histori vn duevnnemoci neposkytly potebnou specializovanou lkaskou pi, co v kom-

binaci s disciplinrnm umstnm odsouzenho v samovazb vedlo k jehodokonan sebevrad.

PEERS v. GREECE, rozsudek sentu ESLP ze dne 19. 4. 2001, stnost.28524/95Pan Peers, britsk sttn pslunk, byl v roce 1994 zaten na athn-skm letiti pro trestn iny souvisejc s drogami. Do jeho odsouzen

v roce 1995 byl pemsovn mezi rznmi vznicemi a oddlenmi (mj.



23/332

26

VZESTV

psychiatrick oddlen, segregan jednotka). Segregan cela, ve kter po-bval jet s dalm spoluvznm, byla velmi mal a vysok, mila jen asi9 m2. Krom stenho okna, kterm pro siln stupe zapinn neprou-dilo dn svtlo, a pehrky ve dvech, v n nebyla dn okna a cela takpsobila velmi klaustrofobicky. Jedin dostupn svtlo bylo svtlo uml,kter vak bylo natolik slab, e pi nm nebylo mon st. Po dobu, kdy

byl se spoluvznm v cele, se stovatel musel omezit v podstat pouzena vlastn postel. V cele byl zchod asijskho typu umstn tsn vedlepostel. Tento vak nebyl od zbvajc sti cely oddlen dnm zvsemi zbranou. Stovatel tedy byl nucen vykonvat potebu za ptomnostisvho spoluvzn a musel snet, e jeho spoluvze zchod pouval za

jeho ptomnosti. Tak splachovn asto nefungovalo. Ani situace v dal-m kdle vznice, kam byl pozdji pemstn, nebyla vrazn lep. Bylosice mon ci, e se jednalo o nejlep kdlo vznice, ale i to vak byloextrmn pinav a pelidnn. V kad cele byly dv postele a jedna dalpostel. Cely byly velmi hlun a obecn vzato nesmrn zanedban a znie-n. V letnch mscch bylo v celch nesnesiteln horko, v zim naopak vz-ov mrzli, nebo cely byly vytpny pouze cca dv hodiny denn. Za celoudobu pobytu ve vznici stovatel od sprvy vznice obdrel pouze pikrv-ku. Nikdy vak neobdrel dn obleen, povleen, polt i hygienic-k prostedky, vetn mdla a toaletnho papru. Na 250360 vz bylok dispozici jen deset sprch v pzem, v nich tepl voda tekla jen asi dvhodiny denn. Tyto sprchy v zim slouily jako koi zchod. Vudyp-tomn koky takt velmi pravdpodobn kontaminovaly jdlo, kter bylo

vzm rozveno. Stovatel il v podstat v izolaci, nebo s personlemvznice, kter nemluvil anglicky, nemohl komunikovat. Ve vznici se neby-lo mon vnovat dnm spoleenskm aktivitm, navtvovat kurzy iknihovnu. Soud konstatoval, e uveden vazebn podmnky snily lidskoudstojnost stovatele a vyvolaly v nm pocity strachu a nedostatenosti,kter byly schopn jej ponit a degradovat a takt ochromit jeho fyzic-kou i psychickou odolnost, a tedy dolo k poruen l. 3. Pi posuzovn,zda je urit zachzen poniujc (degrading) ve smyslu l. 3, soud pihlk tomu, zda jeho clem bylo dotenho lovka pokoit (humiliate) a potupit(debase) a zda, pokud jde o dsledky, postihlo jeho osobnost zpsobemnesluitelnm s l. 3. ESLP konstatoval, e ani absence takovho cle vakneme s konenou platnost vylouit konstatovn poruen l. 3.

V ppadu bylo rovn shledno poruen l. 8 (prvo na respektovnrodinnho a soukromho ivota). Vlda tvrdila, e dopisy adresovan vz-m jsou otevrny vdy v jejich ptomnosti, nebo to vyaduje zkon a ne-

bo je to nezbytn za elem pedchzen trestnm inm, nap. paovndrog do vznice. Z tto zsady nelze vyjmout ani dopisy odeslan Evrop-skou komis pro lidsk prva, nebo hroz dajn nebezpe jejich zfalov-n a zneuit ze strany vz. ESLP konstatoval, e dolo k zsahm do st-ovatelova prva na respektovn dvrnosti jeho korespondence. Aby bylo



24/332

27

PRVN PRAVA

mon takov zsah odvodnit, je nutn, aby byl v souladu se zkonem,sledoval legitimn cl a byl nezbytn v demokratick spolenosti za elemdosaen takovho cle. V tomto ppad ml zsah prvn zklad a sledovallegitimn cl, tedy ochranu podku a pedchzen zloinnosti. Pokud se

vak te jeho nezbytnosti, Soud neshledal dn zvan dvod, kter byodvodnil monitorovn korespondence, jej dvrnost bylo nutn zacho-

vat. Stovatel byl v roce 1998 podmnn proputn a ze zem vyhotn.

PRICE v. THE UNITED KINGDOM, rozsudek sentu ESLP ze dne 10. 7. 2001,stnost .33394/96Pan Price mla nastoupit do vkonu trestu na 7 dn, a to pro pohrdnsoudem, kterho se dopustila, kdy odmtla odpovdt na otzku soudu

v zen, kde se projednvaly jej dluhy, za kter byla odpovdn. Pan Pri-ce byla odkzan na elektrick invalidn vozk (nebyla schopn pout ani

jednu konetinu, mla problmy s ledvinami). Vzhledem k tomu, e soudnjednn se konalo odpoledne, pekala pan Price noc v policejn cele a te-prve druhho dne nastoupila vkon trestu. Bylo j odepeno, aby si s se-

bou vzala nabjeku na elektrick vozk, kter byl pro ni nezbytnost. Cela,ve kter pan Price pekala noc, byla vybavena devnou postel a matra-c. Nebyla nijak pizpsobena pro invalidn osoby. Stovatelka byla tedynucena pespat v invalidnm vozku, nebo postel byla pro ni pli tvrd.Nouzov hlsie a vypnae na svtlo byly pro ni nedosaiteln. Rovn ne-

byla schopna pout toaletu na cele, nebo byla vy ne jej vozk. Jej pro-blmy pokraovaly i po pemstn do vznice (zdravotnick stedisko), kdebyla cela pizpsoben potebm invalidnch osob, pesto vzhledem k je-jm zdravotnm obtm nebyla vybavena dostaten (stovatelka byla defacto nesobstan, slouc sestra nebyla schopn stovatelku zvednout,asistovat museli dozorci, ili i pouvn toalety bylo znan poniujc).Stovatelka byla po tech dnech a tyech nocch proputna.

Ve vci ESLP konstatoval poruen l. 3 mluvy, a to z dvodu nevyho-vujcch podmnek pro zadrovn tlesn postien osoby.

VALAINAS v. LITHUANIA, rozsudek sentu ESLP ze dne 24. 7. 2001, st-nost . 44558/98Pan Valainas roku 1993 nastoupil k vkonu trestu odnt svobody na9 let za krde, dren a prodej stelnch zbran. V roce 1998 byl pemstndo jin vznice, kde proel nkolika rznmi oddlenmi (normln reim,segregan jednotka, izolace). V podmnkch na oddlen neshledal ESLPnedostatky, kter by byly v rozporu s mluvou.

Pan Valainas si vak stoval, e tlesn prohldka, kter byl podrobenpotkem kvtna 1998, pedstavovala poniujc zachzen, je poruilol. 3. Pedevm byl dajn pinucen, aby se vysvlkl do naha v ptomnos-ti pslunice vzesk sluby, piem clem bylo ho pokoit. Pot mu bylonazeno, aby si sedl do depu, nae byly pslunky stre, kte nemli



25/332

28

VZESTV

rukavice, ohledny jeho pohlavn orgny a potraviny, kter dostal od osoby,je ho navtvila. Soud je toho nzoru, e i kdy mohou bt prohldky s vy-svlknutm do naha pleitostn nezbytn k zajitn bezpenosti vznice,ochran podku a pedchzen zloinnosti, mus bt provdny pime-nm zpsobem. Pinucen stovatele, aby se vysvlkl do naha v ptom-nosti eny, a nsledn dotkn se jeho pohlavnch orgn a potravin ho-lma rukama, ukazuj na zejm nedostatek cty k dotynmu a ve svmdsledku snily jeho lidskou dstojnost. Musely v nm zanechat pocityzkosti a mncennosti, zpsobil ho pokoit a potupit. Soud proto dosplk zvru, e tlesn prohldka byla poniujcm zachzenm ve smyslu l. 3.

V roce 2000 byl pan Valainas proputn na zklad milosti prezidenta.

KALASHNIKOV v. RUSSIA, rozsudek sentu ESLP ze dne 15. 7. 2002, st-nost . 47095/99Pan Kalanikov, generln editel jedn z ruskch komernch bank, byl

v roce 1999 odsouzen pro zpronevru majetku banky k pti a pl rokmv npravnm tboe se veobecnm reimem. Ppad se tkal podmnekvazby a dle nepimen dlky vazby a trestnho zen.

Pan Kalanikov si stoval na podmnky vazby v magadansk vazebnvznici, obzvlt pak na peplnn jeho cely a patnou hygienickou situa-ci, jako i na dlouhou dobu, po n byl v takovch podmnkch dren, comlo neblah dsledky pro jeho zdravotn stav a zpsobilo mu ponena utrpen. Vlda pipustila, e peplnn cel je veobecnm problmem va-zebnch zazen. Sttn orgny podle n nemly v myslu stovateli pso-

bit fyzick utrpen nebo pokodit jeho zdrav. Dle vlda uznala, e kvliekonomickm dvodm jsou podmnky vazby v Rusku velmi neuspokoji-

v a zdaleka nespluj poadavky kladen na vzesk zazen v dalchlenskch sttech Rady Evropy.

Stt podle l. 3 mus zajistit, aby byl jednotlivec dren ve vazb za podm-nek, kter jsou sluiteln s ctou k jeho lidsk dstojnosti, aby ho zpsoba metoda vkonu tohoto opaten nevystavovaly zkosti i strdn takovintenzity, jak pesahuje nevyhnutelnou mru utrpen, je je vlastn zbave-n svobody, a aby s pihldnutm k praktickm nrokm vznn byloadekvtn zajitno jeho zdrav a blaho. Ve stovatelov cele pipadalo

v ktermkoli okamiku na jednu osobu 0,91,9 m2. Cela tak byla velmisiln peplnna. To samo je z hlediska l. 3 problematick. Navc vzovs ohledem toto peplnn museli spt v osmihodinovch smnch; podmn-ky spnku dle zhorovalo trval osvtlen cely a veobecn pohyb a hlukspojen s velkm potem spoluvz. Z toho vyplvajc spnkov depri-

vace musela pro stovatele bt zvanm fyzickm a psychickm beme-nem. Soud dle poukzal na absenci adekvtn ventilace v cele, v n bylo

vzm dovoleno kouit. Akoli byl stovateli povolen pobyt na erstvmvzduchu po dobu jedn a dvou hodin denn, zbytek asu musel trvit v du-sivm ovzdu cely. Soud dle podotkl, e stovatelova cela byla zamoena



26/332

29

PRVN PRAVA

hmyzem a e proti tomuto zamoen nebylo v prbhu jeho vazby nic pod-niknuto. Pan Kalanikov tak v prbhu vazby onemocnl rznmi ko-nmi nemocemi a plsovmi infekcemi, je si vydaly odroen hlavnholen. Je sice pravda, e tato onemocnn byla lena, nicmn jejich opa-kovn nasvduje tomu, e velmi patn podmnky, je v cele usnadovaly

jejich en, zstaly nezmnny. Soud tak vyjdil velmi vn znepoko-jen nad tm, e stovatel byl pleitostn dren v cele s osobami trpcmisyfilidou a tuberkulzou. Toalety na lonici byly oteven; pepka o vce1,1 m oddlovala splachovac msu v rohu cely od umyvadla, avak niko-li od obyvateln plochy. Vstup na toaletu nebyl nijak oddlen. Stovatel jitak musel pouvat v ptomnosti dalch spoluvz a bt ptomen, kdy

ji pouvali oni. ESLP shledal tyto podmnky v rozporu se l. 3. V ervnu2000 byl dotyn proputn z vkonu trestu na zklad amnestie.

MOUISEL v. FRANCE, rozsudek sentu ESLP ze dne 14. 11. 2002, stnost. 67263/01(poruen l. 3 ve vztahu k pouvn donucovacch prostedk)Pan Mouisel byl v roce 1996 odsouzen k patncti letm odnt svobody zaozbrojenou loupe, kterou spchal jako len gangu. Koncem roku 1998se ve vkonu trestu jeho zdravotn stav zhoril. O rok pozdji mu byladiagnostikovna leukmie a souvisejc zdravotn komplikace. Vzhledemk jeho zdravotnmu stavu byl asto peven k oeten do zdravotnickhozazen. Kvli ortopedickmu onemocnn dolnch konetin trpl silnmi

bolestmi pi dlouhodobjm sezen s ohnutma nohama. Proto lka do-poruil, aby nebyl omezovn voln pohyb jeho dolnch konetin. ESLP pi-pomnl, e pikldn pout (handcuffs)bn nevytv problm z hlediskalnku 3 mluvy, bylo-li toto opaten uloeno v souvislosti se zkonnmuvznnm a neznamen pouit nsil nebo nepesahuje hranici, kterse dvodn pokld za nezbytnou. Z tohoto hlediska je dleit napkladzvit, existuje-li nebezpe, e by doten osoba mohla uprchnout nebozpsobit zrann i kodu (viz rozsudek sentu ESLP ze dne 16. 12. 1997

ve vci RANINEN v. FINLAND). V danm ppad, s pihldnutm ke sto-vatelovu zdrav, ke skutenosti, e byl pepravovn do nemocnice, k nep-jemnostem spojenm s chemoterapi a k jeho fyzick slabosti, m ESLPza to, e pouit pout nebylo pimen potebm bezpenosti. Pokud jdeo riziko, kter pan Mouisel pedstavoval, a navzdory jeho trestnmu rejst-ku ESLP konstatoval absenci jakhokoliv pedchozho jednn nebo jak-hokoliv dkazu zakldajcch zvan dvody k obavm, e existuje vnnebezpe tku nebo uchlen se k nsil. ESLP mimo to konstatoval, e

jeho vznn ve spolen cele do ervna 2000, ani by byla uinna jak-koliv sanitrn opaten, v dob, kdy jeho imunitn systm byl vn osla-

ben chemoterapi, znamenala pro nho nelidsk a poniujc zachzen.Jeho pokraujc vznn, zejmna po ervnu 2000 (zhoren zdravotnchobt), poruovalo jeho dstojnost a znamenalo trapy pekraujc mrunevyhnuteln spojenou s rozsudkem odnt svobody a s lbou rakoviny.



27/332

30

VZESTV

Z toho ESLP vyvozuje, e stovatel byl podroben nelidskmu a poniujc-mu zachzen. Stovateli byla 22. 3. 2001 udlena milost.

LORS AND OTHERS v. THE NETHERLANDS, rozsudek sentu ESLP zedne 4. 2. 2003, stnost . 52750/9934

V roce 1994 byl pan Lors vzat do vazby. Byl obalovn z trestnch insouvisejcch s drogami a zbranmi a odsouzen k dvancti rokm odntsvobody. Pi odvolacm zen mu byl trest zven na patnct let. Jet kdytrestn zen probhalo, byl pan Lors umstn do mimodn steenhozazen (EBI)35kvli tomu, e byl podezel z velmi zvanch trestnchin a pi pokusu vyhnout se zaten pouil nsil. Stovatel namtal,e krom podmnek, kter v EBI panuj, je jeho kontakt se enou a dtminepimen omezen. Uvedl, e jeho psychick a fyzick stav je naruen,trp stavy kadodennch bolest hlavy, tesu a ztrty koncentrace a musel

vyhledat pomoc vzeskch psycholog. Naproti tomu disponovala vze-sk sluba informac, e pan Lors plnuje tk s pomoc zvenku, s mo-nm pouitm nsil. Proto bylo rozhodnuto o jeho ponechn v EBI.

Psychick stav stovatele byl nkolikrt zkoumn. Bylo zjitno, e popti letech pobytu v EBI uvdl problmy s pamt a orientac vyplvaj-c z izolace, stejn jako problmy depersonalizace. Pot, co byl pan Lorspeveden do normlnho vzeskho reimu, byl na dost svho prvn-ka vyeten nezvislm psychiatrem. Clem vyeten byly psychologicknsledky jeho pobytu v EBI. Bylo zjitno, e trpl stedn zvanmi de-presemi s endogennmi rysy, zchvaty paniky a byl pronsledovn sebe-

vraednmi sny. Jednm z dvod jeho stavu bylo vn naruen jehokontaktu s manelkou a dtmi. Byl neschopen prce a rove jeho aktivityznan poklesla. Bylo shledno, e zde byla pinn souvislost mezi uve-denmi poruchami a jeho dlouhodobm pobytem v EBI.

Vlda naproti tomu tvrdila, e poteba zazen s takovm reimemvznikla pot, co dochzelo stle astji k tkm z nizozemskch vznic,mnohdy za pouit zbran a bran rukojm. Akoli vlda nepoprala psnomezen, kter jsou v EBI, a prv z tohoto dvodu se sem umsuj nkte

jednotlivci, nedomnv se, e podmnky jsou nelidsk nebo poniujc. Ps-n bezpenostn opaten jsou ospravedlnna s ohledem na zvanost rizik.

ESLP ve vci shrnul, e nen sporu o tom, e po dobu svho uvzn-n v EBI byl pan Lors vystaven velmi psnm bezpenostnm opatenma e jeho spoleensk kontakty byly psn omezen. Soud ale neshledal,e by byl pan Lors vystaven bu smyslov, nebo naprost spoleensk izo-laci. Avak v situaci, kdy byl stovatel vystaven ji tak velkmu mnostv

34 Takka toton ppad je VAN DER VEN v. THE NETHERLANDS, rozsudek sentuESLP ze dne 4. 2. 2003, stnost . 50901/99.

35 Podmnky v EBI byly zpsnn: astj a dkladnj prohldky (osobn i cel), poutn

i pi pohybu po vznici, omezen kontaktu s vnjm svtem, omezen sportovn i jinvolnoasov aktivity.



28/332

31

PRVN PRAVA

kontrolnch opaten a pi absenci pesvdivch bezpenostnch dvod,praxe provdn tdennch rutinnch tlesnch prohldek pana Lors podobu del ne est let snila jeho lidskou dstojnost a musela zpsobitpocity muiv zkosti a mncennosti. Soud zde dospl k zvru, e kombi-nace rutinnch tlesnch prohldek s ostatnmi psnmi bezpenostnmiopatenmi v EBI zashla do stovatelovch prv chrnnch l. 3 mluvy.

Ohledn namtanho poruen l. 8 (vzhledem k omezenjm monos-tem kontaktu s rodinou ve srovnn s ostatnmi vzeskmi zazenmi

v Nizozemsku) ESLP konstatoval, e uveden omezen maj zklad v zko-n o vkonu trestu, vzeskm du a du EBI a neshledv proto, e bynamtan omezen nebyla v souladu se zkonem. Pijm rovn, e sle-dovala legitimn cl pedchzen zloinnosti ve smyslu l. 8 odst. 2 mluvy.

KUZNETSOV v. UKRAINE, rozsudek sentu ESLP ze dne 29. 4. 2003, st-nost . 39042/97Pan Kuzncov byl v roce 1995 uznn vinnm ze tynsobn vrady a od-souzen k trestu smrti a konfiskaci majetku. Stovatel byl peveden do

jedn z cel urench pro osoby ekajc na vkon trestu smrti. Nslednbylo na Ukrajin vyhleno moratorium na vkon trestu smrti a vekertyto tresty byly zmnny na doivot.

Stovatel uvedl, e byl v cele zbit dozorci. Nsledujcho dne se pokusilo sebevradu obenm, ale byl zachrnn. Jeho matka pojala podezen napatn zachzen a podala adu stnost. ESLP zde shledal pochyben, kdynebylo provedeno dn vyeten tchto stnost (vechny byly odmtnuty,

vyetovn bylo dle ESLP pouze formln, povrchn a vn se nezabvalopotebou zjistit, k emu v cele ped sebevraednm pokusem dolo).

Pan Kuzncov byl zaven 24 hodin v cele, kter neposkytovala dostatekprostoru; okna byla zakryta, take zde nebyl pstup dennho svtla; od-souzen nemli venkovn vychzky, monost lidskho kontaktu s ostatn-mi a monost zabavit se rznmi innostmi. ESLP konstatoval, e vznnstovatele za tchto nepijatelnch podmnek, by byly nsledn zlepeny,

bylo poniujcm zachzenm, tak jak je stanoveno v l. 3 mluvy. V pro-jednvanm ppad byla situace jet zhorena tm, e stovatel byl posebevraednm pokusu umstn na samotku, co se za danch okolnostppadu jev jako opaten psn a nepimen cli, kter mlo sledovat.ESLP pi posuzovn podmnek, za kterch byl stovatel vznn, vzal rov-n v vahu sloit spoleensko ekonomick problmy Ukrajiny. ESLP je

vak toho nzoru, e nedostatek finannch zdroj a problmy, ktermUkrajina elila, nemohou v dnm ppad ospravedlnit ve uvedenpodmnky vznn.

Prvo stovatele na nvtvu jeho matky bylo omezeno na jednunvtvu v msci a bhem tto nvtvy byli ptomni dva strci, ktemohli peruit hovor. Dle bylo zjitno, e jako trest za poruen vze-skho du mohl bt uloen zkaz nvtv. Pokud jde o korespondenci,



29/332

32

VZESTV

mohl stovatel poslat pbuznm jeden dopis msn a pijmat dopisybez omezen. Korespondence byla cenzurovna. ESLP zde konstatoval, eve uveden omezen byla zasahovnm veejnho orgnu do stovate-lova prva na respektovn jeho soukromho a rodinnho ivota a kore-spondence dle l. 8 mluvy, a nestalo se tak v souladu se zkonem, jak byumooval odst. 2 l. 8.

Dle soud konstatoval poruen l. 9 mluvy v tom, e se pan Kuzncovnemohl astnit tdennch bohoslueb (bylo mu upeno toto prvo), kter

byly dostupn ostatnm vzm.

LIND v. RUSSIA, rozsudek sentu ESLP ze dne 6. 12. 2007, stnost. 25664/05Ppad pana Linda se tkal vazebnch podmnek, dle namtan nepi-men dlky vazby, neumonn navtven otce ped jeho smrt a dleneumonn ptomnosti stovatele na pohbu svho otce. Pan Lind bylkoncem roku 2004 zadren, kdy coby len jedn politick strany s s-t svch spolustrank obsadil kancel v budov prezidentsk kancel-e v Moskv, aby tak vyjdil svou nespokojenost s ruskm prezidentem(z oken kancele rozdvali letky kritizujc prezidenta a volajc po jehorezignaci). Protestn akci ukonil a zsah policie. Pan Lind byl obvinnz pokusu o sttn pevrat. Nsledn byla jeho obvinn roziovna a vazbaprodluovna. V roce 2005 uznal soud stovatele vinnm z asti na ma-sovch nepokojch a odsoudil ho ke tem rokm odnt svobody s podm-nnm odkladem na dva roky. Nsledn byl stovatel proputn. Mezitmsoud odmtl adu dost stovatele o monost navtvit svho otce, um-rajcho na rakovinu, kter podal o eutanazii. Otec stovatele zemel timsce ped odsuzujcm rozsudkem.

ESLP konstatoval, e stovatel byl vystaven poniujcmu zachzen vevazebn cele, kde ml k dispozici 3, resp. pozdji 2,1 m2prostoru, byl v numstn ve dne v noci s vjimkou hodinov vychzky na dvorku o ploe15 m2, cela byla zamoena vby, tnicemi a blechami, bez ventilace, za-kouen a pchnouc, WC bez zstny, sprcha pouze 10 min. jednou tdn,chybla nezbytn lkask pe vzhledem ke zdravotnmu stavu stovate-le, kter trpl chronickm onemocnnm ledvin.

Ve vci rovn ESLP shledal poruen l. 8. Soud shrnul, e kad zsahdo prva na respektovn rodinnho a soukromho ivota nen v rozporus l. 8, avak pouze za podmnky, e tento zsah je v souladu se zkonema sleduje legitimn cl a je nezbytn v demokratick spolenosti. Prvn dvpodmnky byly v danm ppad splnny. Soud se tedy zabval otzkou,zda bylo odmtnut dosti stovatele nezbytn v demokratick spolenos-ti. Pedn l. 8 nezaruuje zadrenmu prvo navtvit nemocnho pbuz-nho nebo bt ptomen na jeho pohbu. dost stovatele byla zamtnutas odkazem na jeho nizozemskou sttn pslunost a obavy, e by se mohlskrvat, pokud by mu bylo umonno navtvit otce v Haagu. Nebyla pitom



30/332

33

PRVN PRAVA

vzata v potaz monost asistence nizozemskch ad pi nvratu stova-tele do Ruska. ESLP vak vytkl zejm. skutenost, e stovateli nebyl umo-nn ani jin kontakt s umrajcm otcem (povolen pouze jeden telefonnhovor, v ruskm jazyce, ktermu otec stovatele st rozuml; hovor bylnavc po minut peruen pracovnky vznice bez uveden dvodu).

RODI AND THREE OTHERS v. BOSNIA AND HERZEGOVINA, rozsudek se-ntu ESLP ze dne 27. 5. 2008, stnost . 22893/05Ppad ukazuje na nutnost pedvdavosti pi spolenm umsovn vz-

jemn znesvench skupin (v tomto ppad skupin rznho etnika).V danm ppad nebyly podmnky vech odsouzench objektivn patn,nicmn dotyn tyi odsouzen mli vzhledem ke svmu pvodu pod-mnky znan zhoren. Pan Rodi a ti dal odsouzen (pvodem Srbova Chorvati) si stovali, e byli od svho nstupu do vznice Zenica obto-

vni (persecute) ostatnmi spoluvzni (bit, vyhroovn smrt, plivn dojdla, polvn postel vodou), a to a do t doby, ne se jim dostalo samo-statnho umstn ve zdravotnickm stedisku tamj vznice (po 10 ms-cch). Vichni tyi stovatel byli odsouzeni pro vlen zloiny spchanna Bosanech bhem vlky v Bosn a Hercegovin. Vzen Zenica je jedi-nm mimodn steenm zazenm na zem Bosny a Hercegoviny, jehoosazenstvo je tvoeno z 90 % prv z Bosan. Z tchto dvod byli st-ovatel napadni, co vyvrcholilo hospitalizac jednoho z nich v civilnmzdravotnickm zazen v Zenice. Nsledn zahjili dotyn hladovku, comlo za nsledek jejich samostatn umstn ve zdr. stedisku ve vznici.

Vznice tmto problmm nevnovala dostatek pozornosti. Ped ESLPargumentovala potebou integrace dotynch mezi ostatn, piem dolo-ila odborn lnky vyslovujc se proti mono-etnickm vznicm. ESLP ve

vci shrnul, e i po vlce (19921995) byly a mnohdy stle jsou inter-etnic-k vztahy mezi vemi temi hlavnmi etniky (Bosan, Srbov, Chorvati)napjat, co bylo veobecn znmo, piem vzhledem k trestn innostidotynch se bylo mono domnvat, e jejich umstn ve vznici Zenica

bude rizikov. Pesto byli umstni na standardn oddl do lonice s 20 dal-mi odsouzenmi, jejich fyzick pohoda (well-being) tedy nebyla dosta-ten zaruena. Soud dospl k zvru, e byl poruen l. 3. Dotyn bylipostupn vichni pemstni do Vznice v Mostaru.

SLAWOMIR MUSIAL v. POLAND, rozsudek sentu ESLP ze dne 20. 1. 2009,stnost . 28300/06Pan Musial je epileptik s vnou poruchou osobnosti. Ped nstupem k v-konu trestu se ji pokusil o sebevradu, proe byl hospitalizovn na psy-chiatrick klinice. Odsouzen byl v roce 2005 pro loupe a ublen na zdra-

v. Stovatel namtal poruen l. 3 vzhledem k neadekvtn zdravotn pia zachzen bhem jeho pobytu ve vzen v souvislosti s jeho diagnzou.Rovn si stoval na peplnnost a nevyhovujc materiln podmnky.



31/332

34

VZESTV

ESLP pi posuzovn stovatelova zdr. stavu ve vztahu k pobytu ve v-zen vzal v vahu ti samostatn body: zdravotn stav stovatele, zdravotnpi poskytovanou mu bhem pobytu ve vzen, oprvnnost pokraujc-ho uvznn ve vztahu ke zdravotnmu stavu stovatele. Stovatel mlsiln halucinace a ast sebevraedn tendence (v lednu 2006 se pokusilo sebevradu). Stovatel byl umstn ve vznici na standardnm oddlumezi zdravmi vzni, bez stl ptomnosti kvalifikovanho zdr. personlu,dostvalo se mu stejn pozornosti jako ostatnm odsouzenm. Zde vyvsta-la otzka, zda to bylo vzhledem ke zdr. stavu stovatele adekvtn.

S pihldnutm ke kumulativnmu inku neadekvtn zdr. pe a ne-pimenm podmnkm vazby, kter zjevn mly kodliv vliv na zdrava psychickou pohodu stovatele (well being), konstatoval ESLP porue-n l. 3.

ORCHOWSKI v. POLAND, rozsudek sentu ESLP ze dne 22. 10. 2009, st-nost . 17885/04Pan Orchowski byl od roku 2003 do souasn doby pemsovn mezitymi vzeskmi zazenmi na zem Polsk republiky. Ve sv stnostinamtal zejm. peplnnost cel, kdy jeho pobyt v takovch podmnkch spo-len s nehygienickm zzemm ve vznici ml mt za nsledek nelidska poniujc zachzen. V Polsku mla vzesk sluba od roku 2000 pro-

blmy s kapacitami vzeskch zazen. asto byla kapacita na jednohovzn vrazn pod hranic 4 m2na vzn (v Polsku je minimln povinnprostor na jednoho vzn uren 3 m2, co je jeden z nejnich poadavk

v Evrop). Nejhor situace byla v Polsku v roce 2006, kdy kapacita vznic(pi 3 m2na vzn) byla pekroena v prmru o 24 %. Byla podniknuta i-rok opaten (mj. naven kapacity vznic; v roce 2007 zaveden do prv-nho du trest domcho vzen), take v roce 2009 byla peplnnost

v Polsku na rovni kolem 4 %.ESLP shrnul podmnky stovatele takto: panu Orchowskmu byla

umonna jednohodinov vychzka denn, jedenkrt tdn se mohl ospr-chovat v tepl vod, sprchoval se s ostatnmi (zpravidla 1224 vz), lonprdlo bylo mnno jedenkrt za 14 dn, spodn prdlo zpravidla jednoutdn, jdlo bylo mono jst pouze v cele, ostatn podmnky (istota, venti-lace a ptomnost svtla na cele) odpovdaly standardm. Soud pihldl keskutenosti, e stovatel byl bhem svho estiletho vznn 27 pems-tn mezi 8 vzeskmi zazenmi (vetn vazby). Souasn byl velice astopemsovn i v rmci t kter vznice.

Pevnou st svho vznn strvil stovatel v cele na prostoru men-m ne 3 m2, msty dokonce menm ne 2 m2. Jdlo musel konzumovat

v tchto podmnkch (na peplnn cele). ESLP vzal v vahu de facto stlpemsovn odsouzenho mezi oddlenmi i samotnmi vznicemi (pi-hldl ke kumulativnmu inku podmnek vznn) a konstatoval porue-n l. 3 mluvy.



32/332

35

IV. Umisovn vznnch osob

Obvinn a odsouzen (dle tak vznn osoby) se umisuj do vazeb-nch vznic i do vznic pro vkon trestu odnt svobody. Vazbu je monotakt vykonvat ve zvltnm oddlen vznice.1Vznice zizuje a zruujeministr spravedlnosti a jejich sprvu vykonv Vzesk sluba R (dle

jen VS R).2Vzeskou slubu d generln editel, kter svm na-zenm stanov profilaci jednotlivch vznic, je se me v prbhu asumnit (nsledn pochopiteln dochz rovn k novelizaci pedmtnhoNG). Informace o aktuln profilaci konkrtn vznice je mono dohledatna www.vscr.cz.

K 31. beznu 2010 bylo v R celkem 21 952 vznnch osob, z toho bylo19 463 odsouzench vykonvajcch trest odnt svobody (17 951 mua 1513 en), 4 osoby vykonvajc zabezpeovac detenci (4 mui) a 2485obvinnch vykonvajcch vazbu (2321 mu a 164 en). V dubnu 2010

ji pekroil poet vznnch osob 22 0003, kapacita vznic byla z pohleducelorepublikovho prmru vytena na 111 %, nkter vznice doshlykapacitnho stavu pes 130 %. V noru 2010 bylo v R 6 923 odsouze-nch, kte maj nazen nstup do vkonu trestu odnt svobody, ale trestdosud nenastoupili. Ochrnce opakovan upozoroval na nedostatenoukapacitu vznic, a to jak formou tiskovch zprv, tak ve svch souhrnnchzprvch z nvtv vznic v roce 2006 nebo z nvtv vazebnch vznic

v roce 2010. Upozoroval, e nedostaten kapacita s sebou pin krompeplnnosti vznic nap. i problmy s volnoasovmi a jinmi aktivitami,nebo pro jejich realizaci nejsou prostory.

V souasnosti je v R celkem 36 vznic a vazebnch vznic, z toho je26 vznic a 10 vazebnch vznic. Pro vkon zabezpeovac detence je uzp-sobena jedna vazebn vznici (Vazebn vznice a stav pro vkon zabezpe-ovac detence Brno) a jedna vznice (Vznice a stav pro vkon zabezpe-ovac detence Opava).

Zzeny jsou tyto vazebn vznice: Vazebn vznice a stav pro vkon za-bezpeovac detence Brno, Vazebn vznice esk Budjovice, Vazebn vz-nice Hradec Krlov, Vazebn vznice Liberec, Vazebn vznice Litomice,

1 Ustanoven 4 ZVV.2 Ustanoven 5 odst. 1 ZVTOS.3

daje o potech vznnch osob byly pevzaty ze statistickch daj VS R viz www.vscr.cz

Vznn

osoby

Vznice



33/332

36

VZESTV

Vazebn vznice Olomouc, Vazebn vznice Ostrava, Vazebn vznice Pra-ha Pankrc, Vazebn vznice Praha Ruzyn a Vazebn vznice Teplice.Zvltn oddlen pro vkon vazby je v souasnosti zzeno v tchto vz-nicch: ve Vznici Beclav, ve Vznici Ostrov, ve Vznici Plze, ve VzniciSvtl nad Szavou a ve Vznici Znojmo. Zvltn oddlen pro vkon vazby

ve vznici Svtl nad Szavou je ureno pro thotn obvinn a obvinns novorozenci.4

Jednotliv vznice pro vkon trestu odnt svobody se rozliuj5podlezpsobu vnitnho lenn a zajitn bezpenosti do ty zkladnch typ,a toa) vznice s dohledem

b) vznice s dozoremc) vznice s ostrahoud) vznice se zvenou ostrahou.

Vedle uvedench zkladnch typ se zizuj tak vznice pro mladistv(v souasn dob vykonvaj mladistv odsouzen svj trest ve Vznici Ve-hrdy a pro mladistv odsouzen je zzeno samostatn oddlen ve VzniciSvtl nad Szavou). Vznicemi pro vkon trestu odsouzench en jsou

Vznice Svtl nad Szavou a vznice Opava. V jednotlivch vznicch mo-hou bt zzena oddlen rznho typu, pokud tm nebude ohroen el

vkonu trestu. V praxi je ve vznici zzen vdy jeden typ vznice jako z-kladn (zkladn profilace vznice je vymezena NG) s tm, e je zzenooddlen pro minimln jet jeden dal typ vznice (ve vtin ppad

jde o typ nejbli zkladn profilaci). V rmci jednotlivch typ vznic b-vaj zzena i oddlen pro vymezen kategorie odsouzench (viz st IVUmisovn vznnch osob, kapitola 2 Pijet do VTOS). Nap. Vznice

Jiice je profilovna jako vznice s ostrahou s tm, e jsou v n zzena od-dlen s dozorem, oddlen s ostrahou a oddlen specializovan pro vkontrestu odsouzench s poruchou duevn a poruchou chovn ve vznicis ostrahou.

4 V roce 2010 ochrnce obdrel ti stnosti od thotnch obvinnch en, piem d-n z nich nebyla na tomto zvltnm oddlen umstna. Podmnky v typickch vazeb-nch celch se pitom jako vhodn pro pobyt thotn eny oznait nedaj. Vzhledemk tomu, e k pemstn obvinnho me dojt jen na zklad psemnho pkazusoudu nebo sttnho zstupce, je otzkou, zda orgny inn v trestnm zen neuped-nostuj umstn thotn obvinn v typick vznici, aby byla k dispozici pro elytrestnho zen, ne jej umstn ve zvltnm, pro thotnou obvinnou vhodnjm,

oddlen.5 Ustanoven 8 ZVTOS.



34/332

37

UMISOVN VZNNCH OSOB

Rozmstn jednotlivch vazebnch vznic a vznic podv nsledujcmapa

(Zdroj:http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/zakladni-informace-4/mapa-veznic--vazebnich-veznic-a-detencnich-ustavu-cr-5401), [oveno dne 5. z 2010]

1. PIJET DO VKONU VAZBY

Pjem obvinnch do vkonu vazby mus bt umonn nepetrit.6Ob-vinn je pijat do vkonu vazby na psemn pkaz soudu vydan na z-klad rozhodnut soudu o vzet obvinnho do vazby. Tento pkaz musobsahovat daje potebn k rozhodnut o umstn obvinnho.7Z pka-zu mus bt patrn zejmna dvod vazby (a to alespo uvedenm citacepslun sti ustanoven trestnho du o dvodu vazby) a z toho ppad-

n vyplvajc opaten ke kontrole korespondence, reimu nvtv, dlezde mus bt uvedeno rodn slo a sttn obanstv obvinnho, jmna,pjmen a data narozen obvinnch, proti nim je vedeno spolen trestnzen nebo jejich trestn vci spolu souvis vetn uveden dvodu jejich

vazby. K pkazu o pijet obvinnho do vazby mus bt pipojeno rozhod-nut o vzet do vazby.8

6 Ustanoven 5 odst. 1 ZVV, srovnej pravidlo 14 EVP7

Ustanoven 5 odst. 1 VV.8 Ustanoven 5 odst. 1 ZVV.

Pijet do

vazby



35/332

38

VZESTV

Pi pijet obvinnho do vznice je nutno ovit jeho totonost, a tos ohledem na vechny dostupn doklady, aby byla vylouena zmna s ji-nou osobou. Pokud obvinn u sebe nem dn osobn doklad, sprva

vznice pod policejn orgn, kter obvinnho do vznice pedvedl, abyneprodlen zjistil jeho totonost a vsledek zjitn sdlil sprv vznice.

V ppad, e je totonost obvinnho na dokladech vyznaena pslun-mi orgny soudu nebo policejnm orgnem, lze obvinnho do vznice pi-

jmout i bez doklad totonosti. Ke zpracovn osobnch daj v rmci evi-dence osob ve vkonu vazby VS R nepotebuje souhlas osoby, j se dajetkaj, a tuto osobu nem povinnost informovat o obsahu sv evidence.

Obvinn mus bt pi pijet do vkonu vazby prokazateln seznmense svmi prvy a povinnostmi podle ZVV, VV a s vnitnm dem vznice.9O pouen se vyhotov zznam, kter obvinn podepe.

Povinnost pouit obvinnho m pochopiteln VS R i smrem k obvi-nnm cizincm. Bhem systematickch nvtv vazebnch vznic v roce2010 bylo zjitno, e prohlen o seznmen s prvy a povinnostmi stvr-zuj obvinn cizinci svm podpisem, piem existuje dostaten poet ci-zojazynch verz pouen, nap. anglick, bulharsk, francouzsk, chor-

vatsk, mongolsk, makedonsk, nmeck, polsk, rumunsk, rusk,srbsk, panlsk, ukrajinsk a vietnamsk.

Ochrnce ve sv souhrnn zprv ze systematickch nvtv vazebnchvznic v roce 2010 (dle jen SZ z VV) poukzal na skutenost, e cizincm,zejmna zpotku vkonu vazby, podrobnj informace o ivot ve vazbciteln chybly, jeliko vnitn d je k dispozici pouze v jazyce eskm.Ochrnce s ohledem na finann nkladnost pekladu vnitnho du docizch jazyk doporuil, aby byly cizincm v jejich jazyce poskytnuty nejenzsadn informace o jejich prvech, povinnostech, ale nap. i informace ob-saen v nkterch plohch vnitnho du (asov rozvrh dne, miniml-n sortiment zbo v kantn, epidemiologicky rizikov potraviny, pouenpro odeslatele balku, podmnky pro uvn radiopijma, televiznchpijma a dalch vc, ordinan hodiny praktickho a odbornho lka-e, nabdka preventivn vchovnch, vzdlvacch, zjmovch a sportov-nch program, rozvrh koupn), a to zpsobem, ktermu porozum (a jipekladem tchto informac nebo nap. piktogramy).10

Cizince je bezprostedn po pijet do vazby nutno rovn pouit o jehoprvu obracet se na diplomatickou misi a konzulrn ad sttu, jeho jesttnm obanem.11 Pouen mus vznice provst v jeho mateskm ja-zyce nebo v jazyce, jemu obvinn cizinec rozum. Pou se i o prvu napijet konzulrn nvtvy zstupc diplomatick mise a konzulrnho

9 Ustanoven 5 odst. 2 VV, srovnej pravidlo 30.1,30.2,30.3 EVP10 Viz bod 32,33 SZ z VV, dostupn na http://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omeze-

nych-na-svobode/zarizeni/veznice/; [oveno dne 11. jna 2010]11 Ustanoven 28 odst. 1 ZVV.

Pouen

Obvinn

cizinci



36/332

39

UMISOVN VZNNCH OSOB

adu sttu, jeho je sttnm obanem. Uprchlci a bezdomovci (tedy oso-by bez sttn pslunosti) se pou o prvu obracet se na diplomatickoumisi sttu povenho chrnit jejich zjmy, nebo na mezinrodn orgny,

jejich poslnm je tyto zjmy chrnit (tm nen dotena povinnost orgnuinnho v trestnm zen vyrozumt, v souladu s pslunou mezinrodnsmlouvou, o vzet do vazby zastupitelsk orgn sttu, j

Documents

Ombudsman - Stanoviska - Vězeňství