Ombudsman - Stanoviska - Matriční Úřady

7/23/2019 Ombudsman - Stanoviska - Matrin ady

1/132

matricni urady.qxd 9.4.2008 17:05 Strnka 1


2/132

Sbornk stanovisek veejnho ochrnce prv

MATRIN ADY

JUDr. Otakar Motejl, JUDr. Milo Valek

Sbornk stanovisek veejnho ochrnce prv vydv Kancel veejnho

ochrnce prv k zajitn zkonn povinnosti veejnho ochrnce prv

soustavn seznamovat veejnost se svou innost a s poznatky, kter z n

vyplynuly. Kancel veejnho ochrnce prv, 2008

Adresa: Kancel veejnho ochrnce prv, doln 39, 602 00 Brno

Tel.: 542 542 888

Fax: 542 542 112

e-mail: [email protected]

www.ochrance.cz

Autorsk kolektiv:

Tisk a distribuci zajiuje ASPI, a. s. , U Nkladovho ndra 6,

130 00 Praha 3. Odpovdn redaktorka Marie Novotn. Tel. 246 040 417,

246 040 444, e-mail: [email protected], www.aspi.cz, v roce 2008.



3/132

5

O B S A H

I. Pedmluva 2

II. Matrin ady a jejich psobnost 4

1. Kter ady jsou matrinmi ady? 42. Kdo me bt matrikem? 43. K psobnosti matrinch ad (strun pehled) 4

III. Nahlen do matrin knihy a vydn matrinho dokladu 8

1. K matrinmu zpisu a matrinmu dokladu 22. K okruhu oprvnnch osob 23. K starm matrinm knihm 2

IV. Oprava matrinho zpisu a matrinho dokladu 2

1. K monosti opravy matrinho zpisu 22. K monosti opravy matrinho dokladu 2

V. Jmno a pjmen 2

1. Ke jmnu a pjmen obecn 22. K uvn vce jmen a pjmen 23. K uvn enskho pjmen v muskm tvaru 24. Ke zmn jmna a pjmen 25. K oprav jmna a pjmen 2

VI. Souhlasn prohlen o uren otcovstv 2

1. K uren otcovstv obecn 22. K pslunosti k pijet prohlen 23. K nleitostem prohlen 2

VII. Sprvn zen 2

1. Ke sprvnmu du a matrinm adm obecn 22. K vydn rozhodnut pouze v ppad nevyhovn dosti 2



4/132

VIII. Judikatura eskch soud 2

IX. Odkazy na judikaturu mezinrodnch soudnch instituc 2

X. Stanoviska veejnho ochrnce prv 2

1. Prohlen o uren otcovstv uinn vdanou enou,uren jmna dtti 4

2. Uveden msta narozen na rodnm listu 43. Pijet souhlasnho prohlen o uren otcovstv 44. Uvn dvou jmen, uvn enskho pjmen

v muskm tvaru a zkon . 193/1999 Sb. 45. Oznmen osoby rozveden cizm sttem o pijet dvjho

pjmen 46. Okruh osob oprvnnch dat o vydn matrinho

dokladu 47. Souhlasn prohlen o uren otcovstv a nabyt sttnho

obanstv 4

XI. Zvr 4

Rejstk 4

MATRIN ADY

6



5/132

7

Pedmluva

Sbornk stanovisek veejnho ochrnce prv Matrin ady shr-nuje poznatky, kter se t kaj matrinch ad a je veejn ochrnceprv zskal v tto oblasti za sedm let svho psoben. Sbornk nen uce-

lenou prukou agend, jejich vkon matrinm adm nle. Neob-sahuje vekerou problematiku, s n se matrikky a matriki pi svprci setkvaj. Veejnmu ochrnci prv nebyl napklad dosud adre-sovn dn podnt, kter by se tkal registrovanho partnerstv.Dalm pkladem je tzv. vidimace a legalizace. Uvme-li vysok potyoven kopi listin a podpis na listinch, kter matrin ady kado-ron provdj, je s podivem, e veejn ochrnce prv obdr zhrubajeden podnt ron tkajc se tto agendy. Na druh stran se vak lidna ochrnce pomrn asto obracej v zleitostech, kter se tkaj jm-na a pjmen nebo urovn otcovstv a zpisu otcovstv do matrik.Tmto otzkm je proto ve sbornku vnovna vt pozornost.

Z celkovho potu podnt adresovanch veejnmu ochrnci prv

pedstavuj podnty tkajc se matrinch ad pomrn mal podl.Podnt smujcch napklad proti stavebnm adm je nkolikan-sobn vce, i kdy stavebnch ad je v esk republice mn ne mat-rinch ad . Tato skutenost vak nem e bt sama o sob dkazemo lepm vkonu sttn sprvy na seku matrik. Pi vkonu sttn spr-vy na seku stavebnho prva asto dochz ke st etu zjm astnkzen a vyhovt vem jednodue nelze. Matrin ady spory mezi sou-sedy eit nemus a jednaj zpravidla pouze s jednm astnkem zen.Tato procesn situace je pirozen nchyln k tomu, e adateli se spevyhov a poet stnost na vkon sttn sprvy je proto ni.

Vliv na snen potu stnost me mt i zruen mstn pslu-

nosti. Ochrnce se v prvnch letech svho psoben setkval s problmys uznvnm cizozemskch doklad pi uzavrn manelstv s cizin-ci. Po zmn prvn pravy, kter znamenala zruen mstn pslu-nosti matrinch ad k uzaven manelstv,1 se snoubenci pestali

I.

1 4 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn zkona . 320/2002 Sb. (l. XLIII), a 32 zko-na . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu a pjmen a o zmn nkter ch souvisejcch zkon,ve znn zkona . 578/2002 Sb.



6/132

na ochrnce v tto vci obracet. Tento jev nemus svdit o kvalitnmvkonu sttn sprvy, ale o tom, e setkaj-li se snoubenci u matrin-ho adu s poadavky, kter se jim zdaj bt pehnan, zam radjik jinmu matrinmu adu, kde nejsou tak psn. adem, kterpostupoval oprvnn a v souladu se zkonem, me vak bt ad,kter poadavkm snoubenc nechtl vyhovt. Ochrnce se v posled-nch letech se stnostmi t kajcmi se uzav en manelstv s cizincia uznvn cizozemskch veejnch listin prakticky nesetkv. Je sisouasn vdom toho, e se jedn o nronou problematiku, kteroupraxe mus njak eit. Avak vzhledem k tomu, e k tto problemati-ce m ze svho psoben jen velmi skromn poznatky, rozhodl se ji dosbornku nakonec nezaadit.

Metody psoben veejnho ochrnce prv na vkon sttn sprvyjsou specifick. Ochrnce neme adm naizovat, mnit nebo ru-it jejich rozhodnut, rozhodovat za n v ppad jejich neinnosti.Jeho loha je nezdka median, pokou se zjistit piny nedorozu-mn mezi stovatelem a adem. Vjimen nejsou ppady, kdy ve-ejn ochrnce prv nezjist pochyben na stran adu a stovatelivysvtluje, e jeho stanoviska jsou myln. Na matrinm seku se tostv u tzv. t domnnek uren otcovstv, stanovench zkonemo rodin. Pkladem, kdy ochrnce dal za pravdu adu, je vbec prvneten ochrnce, kter se tkalo matrin agendy (viz zvren zpr-va o vsledku et en sp. zn.: 1443/2001/VOP/MV v sti X.). Pokud

ochrnce po provedenm eten dojde k zvru, e dolo k pochybe-n, sna se zjistit piny, zda se jedn o chybu konkrtnho edn-ka nebo o patnou organizaci prce na danm ad, zda ednciprvn normy nesprvn aplikuj, anebo je chyba v nedostatenmmetodickm veden ze strany stednho orgnu sttn sprvy.

Chyba vak m e bt i ve patnm zkon a vinit pak nelze aniednka, ani mstn, ani stedn orgn. Nkdy me jt o souhrunkolika rznch faktor. Pkladem jsou pomrn ast pochybenad pi pijet souhlasnho prohlen o uren otcovstv. Prvnprava tzv. druh domnnky uren otcovstv je velmi rmcov a ne-stanov dn pravidla, jak m matrin ad postupovat. Minister-stvo vnitra dn pokyn k postupu matrinch ad pi pijet sou-

hlasnho prohlen o uren otcovstv nevydalo. Zrove je vakteba konstatovat, e problematika je dostaten popsna v odbornliteratue a vklad je ji ustlen (viz nap . zprva o vsledku etensp. zn.: 166/2004/VOP/MV v sti X.).

Zcela nedostaten je v zkon upravena problematika oprav ne-sprvnch a chybnch daj v matrinch dokladech. K tto proble-matice neexistuje dn metodick vklad Ministerstva vnitra, nen

MATRIN ADY

8



7/132

popsna v odborn literatue, neexistuje k n dn judikt soud.Matrin praxe se pitom s tmito problmy setkv pomrn astoa je nucena je njakm zpsobem eit. Sbornk se vkladu tchtootzek nevyhb, oprav matrinho zpisu a matrinho dokladu jevnovna samostatn st, piem pojednn o oprav daj o jm-nu a pjmen je obsaeno jet v sti o jmnu a pjmen (oddl V.5).Po pravd nutno piznat, e stanoviska ochrnce k tto problematicese vyvjej a bhem poslednch let doznala uritch zmn.

MATRIN ADY

9



8/132



9/132

Matrin ady a jejichpsobnost

1. KTER ADY JSOU MATRINMI ADY?

Seznam matrinch ad, vetn vymezen jejich sprvnch obvod, je

obsahem plohy . 1 vyhlky Ministerstva vnitra . 207/2001 Sb.,kterou se provd zkon . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu a p-jmen a o zmn nkterch souvisejcch zkon, ve znn pozdjchpedpis (dle jen zkon o matrikch, jmnu a pjmen nebo z-kon), ve znn pozdjch pedpis (dle jen provdc vyhlka).Zmny me Ministerstvo vnitra provdt pouze k potku kalendn-ho roku, nedojde-li v jimen ke zmnm zemnho lenn sttu k ji-nmu datu.2 K 1. 1. 2008 je v esk republice 1274 matrinch ad.

2. KDO ME BT MATRIKEM?

Matrikem me bt oban esk republiky, kter je zamstnancemobce, v hlavnm mst Praze zamstnancem mstsk sti, kter mpsobnost matrinho adu, a kter prokzal odborn znalostizkoukou u adu obce s rozenou psobnost nebo krajskho a-du, poppad zkoukou zvltn odborn zpsobilosti na seku mat-rik a sttnho obanstv podle zkona . 312/2002 Sb., o edncchzemnch samosprvnch celk.3

Obsahem zkouky je oven znalost prvnch pedpis tkajcchse oblasti matrik, jmna a pjmen a sttnho obanstv, ovovnshody opisu nebo kopie s listinou a ovovn pravosti podpisu a dal-ch prvnch pedpis, kter se vztahuj k innosti matrike, a ov-

en dovednost v uvn vpoetn techniky.4

Matrik a tajemnk matrinho adu maj pi vkonu matrininnosti postaven veejnho initele.5

11

Matrin

ady

Matriki

II.

2 2 odst. 2 zkona.3 9 odst. 1 zkona.4 9 odst. 2 zkona.5 9 odst. 6 zkona.



10/132

3. K PSOBNOSTI MATRINCH AD (STRUN PEHLED)

Psobnost matrinch ad je stanovena pedevm zkonem o mat-rikch, jmnu a pjmen a provdc vyhlkou. Z dalch pedpis,kter stanovuj dl psobnosti matrinm adm, uvdme jen n-kter.

Matrin ad vede matrin knihy a sbrky listin v rozsahustanovenm zkonem o matrikch, jmnu a pjmen.6 Sbrku listintvo listiny, kter slou jako podklad pro matrin zpis, jeho zmnui opravu.7 Matrinmi knihami jsou kniha narozen, kniha manel-stv, kniha registrovanho partnerstv a kniha mrt.8 Matrin advede matrin knihy a sbrky listin pro obec, v n m sdlo, a dle pro

obce patc do jeho sprvnho obvodu.9V matrinch knihch (s v-jimkou zvltn matriky viz dle) se eviduj narozen, uzav en man-elstv, registrace partnerstv a mrt fyzickch osob (matrin ud-losti) na zem esk republiky.10 Zpravidla po uzaven zpisupslun matrin udlosti se formou dodatenho zznamu do mat-rin knihy zapisuj daje o osvojen, uren otcovstv, zmn jmnanebo pjmen, rozvod manelstv a dal skutenosti, jimi se mna dopluj zpisy v matrin knize (matrin skutenosti).11 Zpisyse provdj rukopisn do pedem svzanch knih. Matrin udlosti,matrin skutenosti, zmny a opravy se soubn vedou pomoc v-poetn techniky.12 Zpisy do matrinch knih se provdj z edn

povinnosti.Pslun k zpisu matrin udlosti je matrin ad, v jehosprvnm obvodu k matrin udlosti dolo. Nezjist-li se, kde se oso-ba narodila nebo zemela, provede zpis matrin ad, v jeho sprv-nm obvodu byla narozen nebo zemel osoba nalezena. Narod-li senebo zeme-li osoba v dopravnm prostedku, zape narozen nebomrt matrin ad, v jeho sprvnm obvodu dolo k vyloen osobyz dopravnho prostedku. K proveden zpisu rozhodnut souduo prohlen fyzick osoby za mrtvou je pslun ad mstsk stiPraha 1.13

ad mstsk sti Brno-sted (dle jen zvltn matrika) vedematrin knihy, do nich se zapisuj narozen, uzaven manelstv

MATRIN ADY

12

Matrin

knihy

Matrin

udlosti

Matrin

skutenosti

Pslunost

k zpisu

Zvltn

matrika

6 3 odst. 1 zkona.7 8 odst. 1 zkona.8 1 odst. 2 a 3 zkona.9 3 odst. 2 zkona.10 5 odst. 1 psm. a) a 1 odst. 4 zkona.11 5 odst. 1 psm. b) a 49 zkona.12 6 zkona.13 10 a 11 zkona.



11/132

a mrt oban esk republiky, ke kterm dolo v cizin.14 Narozena uzaven manelstv eskch oban v cizin se do zvltn matrikyzapisuj i tehdy, dolo-li k nabyt eskho sttnho obanstv a po tch-to matrinch udlostech.15

Na rozdl od ostatnch matrinch knih nelze ze zkona dovodit po-vinnost zpisu do zvltn matriky. Oban m ale povinnost pedloitdoklad ze zvltn matriky podle zkona o obanskch prkazecha podle zkona o cestovnch dokladech, jsou-li daje zapisovan doobanskho prkazu nebo do cestovnho dokladu uvedeny v dokladuvystavenm orgnem cizho sttu.16 Z edn povinnosti se zpis dozvltn matriky provd na zklad daj uvedench v cizozemskmmatrinm dokladu, kter zvltn matrika obdr podle mezinrod-

nch smluv. Zvltn matrika me podat pslun orgn cizhosttu o doplnn, ppadn upesnn daj. Peklady tchto zasla-nch podklad do eskho jazyka zabezpe zvltn matrika sama.17

Stt, na jeho zem zemel ciz sttn oban, m povinnost infor-movat o tto skutenosti bez prodlen p slun konzulrn ad st-tu, jeho byl zemel obanem.18 Ne vdy vechny stty svta vaktuto povinnost podle Vdesk mluvy o konzulrnch stycch pln.Pokud byl zemel oban pihlen k trvalmu pobytu, zznamo mrt me bt v informanm systmu evidence obyvatel uinnpouze na zklad oznmen z matrinho adu po proveden zpisumrt.19 Zpis mrt do zvltn matriky je proto teba vdy chpat

pedevm jako zpis provdn z edn povinnosti, a to i v ppad,kdy zvltn matrika neobdr cizozemsk matrin doklad od orgnucizho sttu na zklad Vdesk mluvy o konzulrnch stycch, aleteba od tuzemsk prvnick nebo fyzick osoby.

dost o zpis do zvltn matriky lze podat v zahrani u zastupi-telskho adu esk republiky, u kterhokoliv matrinho adu nazem esk republiky nebo pmo zvltn matrice.20 Zastupitelsk

MATRIN ADY

13

14 Podrobnji 42 zkon.a15 39 odst. 1 psm. b) provdc vyhlky.16 7 odst. 4 zkona . 328/1999 Sb., o obansk ch prkazech.

21 odst. 2 zkona . 329/1999 Sb., o cestovnch dokladech.Povinnost nelze vak splnit v ppad, byl-li zemel manel eskho obana cizm sttnmobanem a zemel mimo zem R. Takov matrin udlost neme bt do zvltn matrikyzapsna. V takovm ppad esk oban k prokzn svho vdovstv doklad ze zvltn mat-riky pedloit neme.

17 43 odst. 5 zkona.18 l. 37 psm. a) Vdesk mluvy o konzulrnch stycch (vyhlka ministra zahraninch vc

. 32/1969 Sb.).19 6a psm. a) zkona . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnch slech a o zmn nkte-

rch zkon, ve znn pozdjch pedpis.20 43 odst. 1) a 3) zkona.



12/132

ad esk republiky nebo matrin ad vyhotov psemn oznmen,v nm uvede skutenosti zapisovan do matrinch knih, a zale jespolu s pedloenmi doklady zvltn matrice.21 Povinnost matrin-ho adu nebo zastupitelskho adu, na nho se adatel o provede-n zpisu do zvltn matriky obrt, je pomoci sepsat dost a pouito platn prvn prav. Matrin ad nebo zastupitelsk ad nenoprvnn provdt v dosti zmny bez souhlasu obana. Jde o dostobana, nikoliv o dost matrinho nebo zastupitelskho adu.Matrin nebo zastupitelsk ad je v tomto ppad jen jakmsi po-mocnm orgnem zvltn matriky. Pokud oban trv i pes pouenmatrinho nebo zastupitelskho adu na proveden zpisu uritchdaj, ad to uvede do prvodnho dopisu pro zvltn matriku.

Zpis do zvltn matriky se neprovede, jestlie dolo k matrinudlosti ped 1. 1. 1950, pokud tato udlost byla zapsna podle prv-nch pedpis platnch v dob proveden zpisu do matrin knihy,kterou nyn vede matrin ad na zem esk republiky.22

Matrin ad pslun podle msta trvalho pobytu adatele roz-hoduje o dosti o povolen zmny jmna nebo p jmen.23 Pslu-nosti matrinch ad k dalm konm podle zkona o matrikch,jmnu a pjmen a podle zkona o rodin, tkajcm se jmna a p-jmen, se vnujeme podrobnji v sti V.

Vysvden o prvn zpsobilosti k uzaven manelstv vydna dost obana matrin ad pslun podle msta trvalho poby-

tu adatele.24

Ped matrinm adem se souhlasnm prohlenm snoubencuzavr manelstv.25 Mstn pslunost matrinho adu k pijetprohlen o uzaven manelstv nen stanovena.

Matrin ad vydv snoubencm, kte hodlaj uzavt crkevnsatek, osvden o splnn poadavk zkona pro uzaven platn-ho manelstv.26 K vydn tohoto osvden je pslun matrinad, v jeho sprvnm obvodu m bt manelstv uzaveno.27

Matrin ady, ped nimi lze init prohlen o registrovanmpartnerstv,28jsou uvedeny v ploze . 1 vyhlky Ministerstva vni-tra . 300/2006 Sb., k proveden zkona o registrovanm partnerstv.

MATRIN ADY

14

Zmna

jmna,

pjmen

Uzaven

manelstv

21 43 odst. 2 zkona.22 94 zkona.23 Podrobnji 74 zkona.24 Podrobnji 45 an. zkona a 30 provdc vyhlky.25 3 a 4 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.26 4b odst. 2 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch p edpis.27 13 zkona a 29 provdc vyhlky.28 3 zkona . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv a o zmn nkterch souvisejcch

zkon.



13/132

Ped matrinm adem mohou rodie uinit souhlasn prohle-n o uren otcovstv.29 Mstn pslunost matrinho adu k pije-t prohlen nen stanovena.

Matrin ad pijm dost o vydn obanskho prkazu,kontroluje sprvnost vyplnn dosti a dn vyplnnou dost po-stoup pslunmu obecnmu adu obce s roz enou psobnost.Mstn pslunost nen stanovena, oban me podat dost na kte-rmkoliv matrinm ad. Matrin ad, kter oban uvedl ve svdosti, vyhotoven obansk prkaz obanovi pedv.30

Matrin ad pslun podle msta trvalho pobytu adatele, po-ppad poslednho trvalho pobytu osoby, o jej sttn obanstv sejedn, pijm dost o vydn osvden o sttnm obanstv es-

k republiky a dost postupuje adu pslunmu k vydn osvd-en.31

Matrin ad ovuje totonost adatele a sprvnost daj uvede-nch vdosti o vpis z Rejst ku trest a dost zasl Rejst kutrest. Matrin ad na psemnou dost osoby, jej totonost bylaovena, vyd vpis v listinn podob tomu, kdo podal o vpis, ne-prodlen po jeho obdren od Rejstku trest.32

MATRIN ADY

15

Uren

otcovstv

Pjem

zdosti

o obansk

prkaz,

osvden

o sttnm

obanstv,

vpis z RT

29 52 a 53 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis .30 4 odst. 4 a 5 zkona . 328/1999 Sb., o obanskch prkazech, ve znn pozdjch p edpis .31 20 odst. 4 zkona . 40/1993 Sb., o nabvn a pozbvn sttnho obanstv esk repub-

liky, ve znn pozdjch pedpis.32 11 a 11a zkona . 269/1994 Sb., o Rejstku trest, ve znn pozdjch pedpis .



14/132

Matrin

zpisy

Matrin

doklady

Nahlen do matrinknihy a vydnmatrinho dokladu

1. K MATRINMU ZPISU A MATRINMU DOKLADU

Do matrin knihy se zapisuj matrin udlosti a matrin skute-

nosti (viz II.3). Zkon o matrikch, jmnu a pjmen stanov daje,kter se zapisuj do jednotlivch matrinch knih33 a na rodn , odda-c a mrtn list.34 Matrin doklad obsahuje daje zapsan v matrinknize.35 Matrin doklad nen opisem zpisu v matrin knize, ale jevpisem z matrin knihy. Vydv se pouze z uzavenho zpisu36 napedepsanm tiskopise. Kopie matrinho dokladu se zalo do spiso-v dokumentace.37

Matrin zpisy se provdj po obdren podklad (zcela vjime-n i stnho oznmen) pro jejich proveden, nejpozdji do 30 dn odobdren tchto podklad.38 Matrin pedpisy nestanovuj explicitnlhtu pro vydn matrinho dokladu. Obecn se m za to, e matri-n doklad by ml bt vyhotoven bezodkladn po uzaven zpisu.

Matrin doklad neobsahuje vechny daje zapsan v matrin kni-ze. Rodn list neobsahuje daj o sttnm obanstv a o mstu trvalhopobytu rodi dtte. Oddac list neobsahuje daj o sttnm obanstvmanel, o dnu, msci, roku a mstu narozen rodi manel anidaje o svdcch. mrtn list neobsahuje daj o sttnm obanstv ze-melho. Pokud se tk msta matrin udlosti, pedpisy stanovuj,jakm zpsobem se uvede v zpise,39 avak neupravuj, jakmi konkrt-nmi daji se uvede v pslun rubrice matrinho dokladu. (K tomustanovisko ochrnce sp. zn.: 3831/2002/VOP/MV viz st X.)

Pokud se jedn o promtnut pozdjch zmn skutenost zapsa-nch v matrinm zpise a uvdn ch v matrinm dokladu, je vhodn

16

III.

33 14 an. zkona.34 29, 30 a 31 zkona.35 24 odst. 1 zkona.36 51 zkona: Zpis, dodaten zpis, dodaten zznam, nebo oprava zpisu v matrin kni-

ze jsou uzaveny podpisem matrike s uvedenm data, kdy byly pozeny.37 24 odst. 1 provdc vyhlky.38 7 odst. 1 zkona.39 9 provdc vyhlky.



15/132

zmnit nejprve ustanoven 92 zkona, kter stanov, e pi vydvnmatrinch doklad ze zpis v matrinch knihch se daje uvdjv souladu s pedpisy platnmi v dob vzniku matrin udlosti a ob-dobn se postupuje pi dodatench zpisech matrinch udlost, do-datench zznamech nebo jejich zmnch. Jedn se o obecnou zsa-du, e vznik prvnch vztah se posuzuje podle pedpis platnchv dob jejich vzniku. Pkladem me bt legitimace nemanelskhodtte manelem matky, kter v naem prvnm du platila do 31. 12.1949. I kdy souasn prvn d tento prvn institut ji nezn, mat-rin ad v nyn vydanm rodnm listu uvede jako otce dtte mue,jen se prohlsil za otce v souladu s tehdejmi prvnmi pedpisy.

Po zpisu matrin udlosti se do matrin knihy zapisuj skute-

nosti, jimi se mn a dopluj zpisy. Po uzaven zpisu se tak djeformou dodatenho zznamu. Do knihy narozen se tmto zpsobemzapisuj nap. daje o uren otcovstv, daje o osvojen, daje tkaj-c se zmn jmna a pjmen. Tyto daje (o otcovstv k dtti, o jmnua pjmen dtte) zapsan v knize narozen se v rodnm list uvdjpodle stavu ke dni vydn vpisu.40 Do matrin knihy se vak z ed-n povinnosti nezapisuj zmny daj o rodich dtte. Pokud rodipo narozen svho dtte zmn nap . pjmen, tato zmna se v zpiseo narozen dtte neprojev. Zmna pjmen rodie tak nebude uvede-na ani v rodnm list dtte, pokud by bylo teba vydat nap. dupliktrodnho listu.

Nutno ale dodat, e matrin ady v praxi pi vydn novho rod-nho listu dtte po zmn jeho pjmen zpravidla dosti matky vy-hov a zap jej nov pjmen na rodn list dtte.41 daj o zmnpjmen matky mus bt v tom ppad uveden formou dodatenhozznamu v matrin knize narozen.

Matrin ady se mohou setkat tak se situac, kdy dojde ke zm-n pjmen osoby, kter ji zmnila pjmen uzavenm manelstv.Oban byl v tomto p pad oprvnn a povinen uvat pjmen, kterml uvedeno na oddacm listu.42 Dal zmnu pjmen, nejde-li opto zmnu pjmen uzav enm dalho manelstv, je proto teba zazna-menat do knihy manelstv a vydat nov oddac list, z nho by mlobt patrn, kdy a ppadn i jak dolo ke zmn.

MATRIN ADY

17

Pozdj

zmny

40 24 odst. 2 provdc vyhlky: daje o skutenostech zapsan ch v matrin knize se v mat-rinm dokladu uvdj podle stavu ke dni vydn vpisu.

41 Zd se, e jde o pomrn rozenou praxi. Otzka vak je, zda tato praxe vyhovuje poadav-ku legality, dle nho lze sttn moc uplatovat jen v mezch stanovench zkonem, a to zp-sobem, kter zkon stanov.

42 68 zkona: Oban m prvo a povinnost uvat v ednm styku pjmen, kter je uvedenov matrinm dokladu vydanm z matrin knihy veden matrinm adem.



16/132

Problm me rovn nastat, jestlie oban, kter zmnil sv p-jmen na zklad sprvnho rozhodnut o zmn pjmen, potebujeprokzat (nikoliv sttnmu orgnu), e dve uval jin pjmen. Narodnm list je toti uvedeno pouze nov pjmen. Doslovn vpisz matrin knihy, kter obsahuje vechny daje zapsan v matrinknize v pvodnm i pozmnnm znn a lze jej po dit i fotokopi mat-rinho zpisu, fyzick osoba obdret neme, protoe se vydv pou-ze pro edn potebu sttnch orgn.43 Situaci nelze eit zpravidlaani vydnm potvrzen o dajch zapsanch v matrin knize, nebo tose vydv pouze pro uplatnn nroku fyzick osoby v cizin, anebostanov-li tak zvltn zkon.44 Obanovi lze poradit, aby potebndaje prokazoval veejnou listinou rozhodnutm sprvnho orgnu

o zmn pjmen. Praxe e tuto situace i tak, e daje o pedchozmpjmen zape do poznmky rodnho listu.

Podle 24 odst. 3 provdc vyhlky se nzvy obc a okres nebostt uvdj v matrinm dokladu souasnm nzvem, piem p-vodn nzev lze uvst na dost do poznmky matrinho dokladu.Tmto ustanovenm je matrinmu adu v podstat uloeno sledovatz edn povinnosti zmny v zemnm lenn sttu a zmny nzvstt. Do matrinch zpis se vak tyto zjitn zmny nezapisuja promtnou se pouze v matrinm dokladu, kter je vystavovn nap .po proveden dodatenho zznamu nebo po proveden opravy zpisuv matrin knize nebo pi vydn dalho matrinho dokladu. Matri-

n pedpisy vslovn nestanov, zda je povinnost matrinho adusledovat zmny zemnho lenn a zmny v nzvech obc a ppadnstt jen u msta matrin udlosti (tj. v ppad rodnho listu u ms-ta narozen dtte), nebo t u msta narozen nap . rodi dtte, coje daj, kter se na rodn list rovn uvd. Praxe je v tomto ohledunejednotn.

V praxi lze pomrn asto zaznamenat, e matrin ad vydnprvnho matrinho dokladu po provedenm dodatenm zznamupodmiuje vrcenm pvodnho matrinho dokladu, kter ji neob-sahuje sprvn daje. Povinnost vrtit pvodn matrin doklad nenvak prvnmi pedpisy stanovena. (K tomu stanovisko ochrnce vezprv o eten pod sp. zn.: 2965/2004/VOP/MV viz st X.).45

MATRIN ADY

18

43 24 odst. 2 a 25 odst. 3 zkona.44 24 odst. 3 zkona a 25 odst. 1 provdc vyhlky.45 Obdobn HENYCH, V. Zkon o matrikch, jmnu a pjmen, . 301/2000 Sb. s poznmkami

a souvisejcmi pedpisy. Praha : IFEC, str.182.



17/132

2. K OKRUHU OPRVNNCH OSOB

daje v matrinch knihch jsou neve ejn.46 Matrin ad vyd mat-rin doklad nebo povol nahldnout do matrin knihy, poppad dosbrky listin, a init z nich za p tomnosti matrike vpisy pouze

a) fyzick osob, kter se zpis tk, nebo lenm jej rodiny, jejmsourozencm a zplnomocnnm zstupcm,

b) pro edn potebu orgn sttu nebo orgn zemnch samo-sprvnch celk,

c) statutrnm orgnm crkv nebo duchovnm jimi zmocnnm,jde-li o matrin knihy veden tmito crkvemi do 31. 12. 1949,

d) fyzick osob, kter proke, e je to nezbytn pro uplatnn jejchprv ped orgny sttu nebo ped orgny zemnch samosprv-nch celk.47

Za leny rodiny se pro ely zkona o matrikch, jmnu a pjme-n povauje manel, rodie, dti, prarodie a vnuci.48 Oprvnna taknen nahlet nap . tchn do zpisu, kter se tk snachy, anebo ne-te do zpisu tkajcho se tety. lenem rodiny ji nen rozvedenmanel.

Neoprvnn adatel se zpravidla spokoj s prvotnm vysvtlenmadu, e jim s ohledem na zkonem stanoven okruh oprvnnchosob nelze vyhovt, vezmou svoji dost zpt a zen neprobh. Vt-

inou nejde o spor o skutkov otzky, ale o neznalost prvn pravyze strany adatele.Pokud adatel nadle tvrd, e je oprvnnou osobou, a ad m

za prokzan, e j nen, ml by vydat zamtav rozhodnut, ktermdosti nevyhov. Postup, kterm by ad dosti o nahldnut v pod-stat vyhovl a poslze vydal rozhodnut o jejm zamtnut, samozej-m nelze pipustit. Skutkov neobvyklm ppadem, v nm lo o pro-kzn, zda stovatelka nle i nenle do okruhu oprvnnchosob, zda je vdova nebo rozveden, se ochrnce zabval v eten podsp. zn.: 3662/2004/VOP/MV (viz st X.).

Prvn prava nahlen do matrinch knih a vydn matrinchdoklad je, i pes pomrn zk okruh len rodiny, vymezen zko-

nem o matrikch, jmnu a pjmen, benevolentnj ne nap . pravaposkytovn daj o zemel ch z evidence obyvatel. Jedn se o dvrozdln prvn pravy, kter nejsou v tomto ohledu kompatibiln.

MATRIN ADY

19

Vydn

matrinho

dokladu

a nahlen

do zpisu

lenov

rodiny

Procesn

aspekt

46 7 odst. 4 zkona.47 25 odst. 1 zkona.48 8 odst. 8 zkona.



18/132

Pokud se tk poskytovn osobnch daj z informanho systmuevidence obyvatel, me je Ministerstvo vnitra, krajsk ad, adobce s rozenou psobnost nebo ohlaovna pobytu poskytnout pou-ze fyzick osob, j se tkaj.49 len rodiny (ve smyslu zkona o matri-kch, jmnu a pjmen) tak sice m nrok na vydn mrtnho listusvho pbuznho, nezn-li vak msto a datum jeho mrt, nev, nakter matrin ad se m obrtit, a ady nejsou oprvnny mu tytodaje z informanho systmu evidence obyvatel poskytnout.

Na rozdl od pedchoz prvn pravy50 zkon o matrikch, jmnua pjmen z roku 2000 neumouje zjiovat z matrinch knih dajeo dalch osobch mimo stanoven okruh nejblich pbuznch.Zklamni tak zstvaj mnoz badatel, obecn kroniki, zteno je

i sil lid sestavujcch sv rodokmeny a ptrajcch po osudechsvch pedk.

Zkon obsahuje speciln pravu pro nahlen do zpisu, kterobsahuje daj o osvojen. Do takovho matrinho zpisu mohou na-hldnout pouze osvojitel a po dosaen zletilosti i osvojenec.51

Matrin ad umon zletilmu osvojenci nahldnout do matrinhozpisu, z nho osvojenec zjist daje o svch pokrevnch rodich,avak neme mu zaslat doslovn vpis z knihy narozen ani potvrze-n s uvedenm daj o pokrevnch rodich. Ochrnce tak v konkrt-nm ppad posoudil stnost osvojence na matrin ad jakoneopodstatnnou. Ochran daj o osvojen a vzjemnmu vztahu

matrinho zpisu a matrinho dokladu se vnoval tak pi etenpod sp. zn.: 3831/2002/VOP/MV (viz st X.).

3. K STARM MATRINM KNIHM

Matrin knihy narozen se pedaj k archivaci pslunmu sttnmuarchivu po uplynut 100 let po proveden poslednho zpisu, matrinknihy manelstv a mrt po uplynut 75 let od poslednho zpisu.52

Matrin knihy veden pro mal obce vak obsahuj zpisy za znanrozshl asov obdob, piem od poslednho zpisu jet neuplynulastanoven doba k archivaci. Naproti tomu matrin knihy veden pro

MATRIN ADY

20

daje

o osvojen

Lhty pro

archivaci

49 8 odst. 3 zkona . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnch slech a o zmn nkte-rch zkon (zkon o evidenci obyvatel), ve znn pozdjch pedpis.

50 Podle 30 odst. 1 psm. c) vyhlky . 22/1977 Sb., kterou se vydvaj bli pedpisy k zko-nu o matrikch, matrik vydal vpis z matriky a povolil za ptomnosti sv nebo za ptom-nosti jinho zamstnance adu nahldnout do matriky a init z n vpisy i tomu, kdo prok-zal, e jde o opaten podklad, kter slou studijnm, vdeckm nebo literrnm elm.

51 25 odst. 2 zkona.52 23 zkona.



19/132

velk msta mohou bt popsny bhem jednoho roku. Pi nahlena poizovn vpis z matrinch zpis provedench ve stejnm obdo-b tak v praxi dochz k nerovnosti podle toho, zda matrin knihy jsouuloeny jet na matrinm ad, anebo byly ji pedny do archivu.Neuplynulo-li od poslednho zpisu v matrin knize narozen 100 let,resp. 75 let v knize manelstv nebo v knize mrt, je pi nahlen dozpis v tchto knihch aplikovn psnj reim zkona o matrikcha nikoliv podstatn mrnj prava nahlen do archivli.53

Problmem me bt v praxi i to, e nkter matrin ady nere-spektuj lhty k archivaci stanoven zkonem o matrikch a matri-n knihy zstvaj na adech, i kdy stanoven doba od poslednhozpisu ji uplynula. Podle nzoru ochrnce by matrin ady pi vy-

izovn dost o nahlen do tchto matrinch knih mly postupo-vat podle zkona o archivnictv.

Soust kad matrin knihy (i vtiny starch matrinch knih)je abecedn jmenn rejstk. Ochrnce proto povaoval poadavekmatrinho adu, aby adatel o nahlen do matrin knihy upesnildatum matrin udlosti na jeden msc, za znan nepimena neobvykl. Takov nleitost dosti ze zkona nevyplv. adatelby ml matrinmu adu uvst pjmen osoby, j se hledan mat-rin zpis tk, a alespo piblin lta, v nich se tato osoba mlanarodit, uzavt manelstv nebo zemt.

Ochrnce se setkal s nmitkou obana Spolkov republiky N-

mecko, pro et matrin ednci vystavuj na vydn opisy rod-nch, oddacch a mrtnch list v eskm znn, akoliv v originl-nch matrinch zpisech jsou tyto daje v nmin. Ochrncestovateli vysvtlil, e podle zkona o matrikch, jmnu a pjmense matrin doklad, potvrzen o dajch zapsanch v matrin knizea doslovn vpis z matrin knihy veden v jinm ne eskm jazycevydv v eskm jazyce.54 K nzvm obc a okres v eskm jazyceochrnce uvedl, e podle provdc vyhlky se uvdj v matrinmdokladu souasnm nzvem, avak na dost lze pvodn nzevuvst do poznmky matrinho dokladu.55

K matrinm dokladm ze zpis v matrinch knihch vedenchped 31. 12. 1949 je na tomto mst vhodn dodat, e pro knihy vede-

n pro zem hlavnho msta Prahy je vydv ad mstsk stiPraha 1 a pro zem msta Brna ad mstsk sti Brno-sted.56

MATRIN ADY

21

Zpisy

v jinm ne

eskm

jazyce

53 34 an. zkona . 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov slub a o zmn nkterch zko-n (zkon o archivnictv).

54 26 odst. 1 zkona.55 24 odst. 3 provdc vyhlky.56 56 odst. 3 zkona.



20/132

Oprava

zpisu

Oprava matrinhozpisu a matrinhodokladu

1. K MONOSTI OPRAVY MATRINHO ZPISU

Opravou zpisu v matrin knize se rozum opraven chybnch i ne-

sprvnch daj v zpisu nebo dodatenm zznamu v tto knize.57

Jedn se o daje, kter byly chybn nebo nesprvn zapsny jiv dob proveden zpisu. Opravu zpisu pochopiteln nutno odliitod proveden zznamu pozdji nastalch zmn v zpise uvedenchdaj (viz oddl III.1)

Opravy zpis v matrin knize se provdj na zklad veejnchlistin nebo jinch listin, stanov-li tak zkon o matrikch, jmnua pjmen.58Jsou-li v matrin knize zapsny chybn daje o jmnu,poppad jmnech, pjmen, poppad rodnm pjmen, datu naro-zen, uzaven manelstv, mrt nebo o rodnm sle, provede seoprava zpisu podle druhopisu matrin knihy, nebo sbrky listin, po-ppad podle zpisu v knize narozen.59

Matrin pedpisy nerozliuj proveden opravy na dost a z mo-ci edn. Ustanoven 58 odst. 1 zkona stanov pouze vtemdaje, kter se opravuj. Toto ustanoven by bylo mon interpreto-vat argumentem a contrarioi tak, e jin chybn a nesprvn da-je zapsan v matrin knize, nap. pi uveden msta matrin ud-losti, se neopravuj. S takovou argumentac se ale ochrnce v praxijet nesetkal. Otzkou tedy je, jak ustanoven 58 odst. 1 zkonav praxi vlastn aplikovat. Podle naeho nzoru by z edn povin-nosti, tj. bez dosti jejich nositele, nemly bt opravovny zejm-na daje o jmnu a pjmen. (Dal vklad k tto problematice jev oddle V.5).

Oprava daje v matrinm zpise, a je provdna na dost neboz moci edn, se me dot kat vce osob. Sprvn orgn to mus vztv vahu a jednat s nimi jako s astnky sprvnho zen o provede-n opravy v matrinm zpise.

22

IV.

57 50 zkona.58 5 odst. 2 zkona.59 58 odst. 1 zkona.



21/132

Pokud se jedn o formu proveden opravy matrinho zpisu, mat-rik chybn nebo nesprvn daje podtekuje nebo podrkuje,a je-li zpis uzaven, sprvn daje uvede v oddle dodaten zzna-my a opravy matrin knihy.60

Jsou-li daje zapsny nesprvn nebo chybn nejen v matrinknize, ale i v matrinm dokladu, matrin ad vyd doten osobbez sprvnho poplatku nov matrin doklad. Matrin ad nenoprvnn poadovat vrcen pvodnho matrinho dokladu, protoetakov povinnost nen zkonem stanovena.

2. K MONOSTI OPRAVY MATRINHO DOKLADU

Jsou-li daje o jmnu, poppad jmnech, pjmen, poppad rod-nm pjmen, datu narozen, uzav en manelstv, mrt nebo o rod-nm sle, zapsny chybn pouze v matrinm dokladu, pslunmatrin ad vyd nov matrin doklad.61 Oprava se provede podledaj uvedench v matrin knize. Ochrnce se nesetkal s tm, e bymatrin ad s odkazem na zkon odmtl vydat adateli nov matri-n doklad pouze z toho dvodu, e na pvodnm dokladu je zjevnchybn uvedeno msto matrin udlosti.

Z procesnho hlediska lze k oprav matrinho dokladu uvst, esituace je pehledn, pokud matrin ad akceptuje nmitku p-

jemce dokladu, e vydan doklad obsahuje chyby a vyd nov (opra-ven) matrin doklad.Otzkou vak je, jak m matrin ad postupovat, pokud m za

to, e dosti o opravu matrinho dokladu, kter nen souasn -dost o opravu matrinho zpisu, nelze vyhovt (podrobnji k tomutoproblmu v oddle VII.2).

Pi vydvn druhopisu matrinho dokladu vznikaj nkdy nedo-rozumn ohledn nzvu obce msta narozen. Nzvy obc a okresnebo stt se v matrinm dokladu uvdj souasnm nzvem.62

V ppad slouen obc nebo zniku obce se tak daj o mstu naroze-n na novm rodnm listu li od daje o mstu narozen uvedenhona pvodnm rodnm listu a v matrinm zpise. Lid pak daj mat-

rin ad o proveden opravy. dost lze eit vydnm matrinhodokladu, na nm se pvodn nzev uvede do poznmky.63

MATRIN ADY

23

Oprava

dokladu

Procesn

aspekt

60 12 odst. 1 provdc vyhlky61 58 odst. 2 zkona.62 24 odst. 3 provdc vyhlky (viz poznmka . 49).63 Dtto.



22/132

jmno

Jmno a pjmen

1. KE JMNU A PJMEN OBECN

Uvn jmen a pjmen v ednm styku je vc ve ejnoprvn, nejde

jen o soukromou zleitost obana. Stty jsou oprvnny stanovitpravidla pro uvn jmen a pjmen svch oban.Oban m prvo i povinnost uvat v ednm stykujmno, pop-

pad jmna, kter jsou uvedena v jeho rodnm listu vydanm matri-nm adem.64

Do matrin knihy nelze zapsat jmna zkomolen, zdrobnl a do-mck. Fyzick osob muskho pohlav nelze zapsat jmno enska naopak. Matrin ad dle nezape jmno, pokud je mu znmo, etoto jmno uv ijc sourozenec, maj-li sourozenci spolen rodie.Vzniknou-li pochybnosti o sprvn pravopisn podob jmna, je ob-an povinen pedloit doklad vydan znalcem.65 K tomu lze pozname-nat, e proces tvoen novch jmen stle pokrauje. Dvj stanovis-

ko znalce proto nemus bt nemnn a nelze vylouit, e po zsknnovch poznatk se me zmnit.

Jestlie jsou v matrin knize zapsna k 31. prosinci 1949 dvjmna, nebo vce jmen, plat v ednm styku jmno uveden na prv-nm mst. Je-li vak nkter z nich oznaeno za hlavn, plat v ed-nm styku toto jmno.66

Jmno, poppad jmna dtte se do matriky zap podle souhlas-nho prohlen rodi; nen-li jeden rodi znm, nebo je-li rodi pra-vomocnm rozhodnutm soudu zbaven rodiovsk zodpovdnosti,nebo je mu vkon rodiovsk zodpovdnosti pozastaven, anebo je-lipravomocnm rozhodnutm soudu rodi zbaven zpsobilosti k prv-

nm konm nebo je jeho zpsobilost k prvnm konm omezena,zape se jmno, poppad jmna dtte podle prohlen druhhoz rodi, jinak podle pravomocnho rozhodnut soudu.67 Matrin

24

V.

64 61 zkona.65 62 odst. 1 zkona.66 85 zkona.67 18 odst. 1 zkona.



23/132

ad nezape do knihy narozen jmno, poppad jmna, a uino tom oznmen soudu, jestlie rodie

a) se nedohodnou na jmnu, poppad jmnech dtte do jednohomsce od narozen dtte, nebo

b) jmno dtti neur do jednoho msce od narozen dtte, neboc) ur dtti jmno, poppad jmna, kter nelze do knihy narozen

zapsat, nebod) nejsou znmi.68

Oban m prvo a povinnost uvat v ednm styku pjmen, kte-r je uvedeno v matrinm dokladu vydanm z matrin knihy vedenmatrinm adem.69

Dtti se do knihy narozen zape spolen pjmen rodi, nebo,maj-li pjmen rzn, zape se pjmen jednoho z nich, uren do-hodou pi uzaven manelstv. Dtti, jeho rodie neuzaveli man-elstv a maj rzn pjmen, se zape pjmen podle dohody rodipi uren otcovstv souhlasnm prohlenm rodi, nebo podle pra-vomocnho rozsudku soudu o uren otcovstv. Dohodou je monurit pjmen, kter v dob, kdy k dohod dolo, m jeden z rodinebo dt. Dtti, kter nen obanem a jeho rodie nemaj sttn ob-anstv esk republiky, se zape pjmen podle dohody rodi.U dtte starho 15 let mus bt pipojen k tto dohod jeho souhlas.Tuto dohodu nelze mnit. Dtti, kter se narod do uplynut tstho

dne po zniku manelstv nebo jeho pravomocnm prohlen za ne-platn, zape se pjmen, na kterm se manel dohodli pi uzavenmanelstv. Pokud vak matka uzavela v tto dob nov manelstv,zape se pjmen dtte podle dohody pi uzaven novho manel-stv. Nen-li otec dtte znm, zape se do knihy narozen pjmen mat-ky, kter m v dob narozen dtte. Nelze-li doshnout dohody rodio pjmen dtte, pjmen se do knihy narozen nezape a matrinad o tom uin oznmen soudu.70

Vznamn posun v nhledu na dosud ustlenou praxi, dle nutven jmen a pjmen nle vhradn do sfry vnitrosttnho pr-va, znamenal rozsudek Evropskho soudnho dvora z 2. 10. 2003C 148/02 ve vci Garcia Avello proti Belgii (viz st IX.).

Evropsk soudn dvr ve vci Garcia Avello proti Belgii aplikovall. 12 (zkaz diskriminace z dvodu sttn pslunosti), l. 17 (ob-anstv Unie) a l. 18 (svoboda pohybu a pobytu na zem lenskch

MATRIN ADY

25

Pjmen

Rozsudek

ESD Garcia

Avello

68 18 odst. 4 zkona.69 68 zkona.70 19 zkona.



24/132

zem) Smlouvy o zaloen Evropskch spoleenstv. Tato smlouva jemezinrodn smlouvou ve smyslu l. 10 stavy esk republiky, veznn stavnho zkona . 395/2001 Sb., dle nho, stanov-li mezi-nrodn smlouva nco jinho ne zkon, pouije se mezinrodn smlou-va. Na rozsudek Evropskho soudnho dvora ve vci Garcia Avelloproti Belgii reagovalo Ministerstvo vnitra ppisem ze dne 16. 12. 2005,urenm vem matrinm adm v esk republice. Z dvodu sjed-nocen innosti jednotlivch matrinch ad vydalo Ministerstvovnitra pokyn, dle nho se ustanoven 33 zkona . 97/1963 Sb.nepouije v ppad, d-li zkonn zstupce dtte, kter m sttnobanstv esk republiky a souasn sttn obanstv jinho sttuEvropsk unie, o uvn pjmen, k jeho uvn je oprvnn podle

prva a tradice druhho lenskho sttu. Ppis Ministerstva vnitrase zmiuje o povolen zmny pjmen, podle nzoru ochrnce lzevak zvry rozsudku Evropskho soudnho dvora ve vci Garcia Ave-llo proti Belgii pout i na jin podobn situace, napklad na urenpjmen dtte s dvojm sttnm obanstvm narozenho v esk re-publice.

Ve vztahu k obanm esk republiky, kte maj souasn sttnobanstv jinho sttu Evropsk unie, tak nelze mechanicky apliko-vat pravidlo, e je-li nkdo v rozhodn dob sttnm obanem eskrepubliky a povauje-li ho za svho pslunka tak jin stt, je roz-hodn sttn obanstv esk republiky.71 Dtti, kter m vedle es-

kho sttnho obanstv sttn obanstv jinho lenskho sttuUnie, mohou rodie urit pjmen podle prva a tradice lenskhosttu a nikoliv podle pravidel stanovench eskm prvnm dem.

Ve vztahu ke sttm, kter nejsou leny Evropsk unie, vak na-dle plat, e jestlie se narod esk sttn obance dt, jeho otcemje ciz sttn oban, nen podle eskho prvnho du mon, aby sepjmen dtte utvelo podle odlinch zvyklost cizho sttu, jehoje otec dtte obanem. Nelze ale vylouit, e bhem nkolika let medojt k dalmu posunu.

Povinnost uvat v ednm styku pjmen, kter je uvedenov matrinm dokladu vydanm z esk matrin knihy, nelze vynuco-vat na bvalm obanovi, kter m v cizozemskch dokladech uvede-

no jin jmno a pjmen. Nen zakzno, aby bval oban uval vestyku s eskmi ady jmno a pjmen, kter m uvedeno v dokla-dech vydanch ady sttu, jeho je nyn obanem.

Zkon . 193/1999 Sb. umonil nkterm bvalm eskosloven-skm obanm nabt prohlenm optovn esk sttn obanstv

MATRIN ADY

26

Jmno

a pjmen

a zkon

. 193/1999 Sb.

71 33 odst. 1 zkona . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukromm a procesnm.



25/132

bez ztrty svho dosavadnho sttnho obanstv. Zkon se tkal ze-jmna bvalch oban naturalizovan ch v USA. V souvislosti s tmtozkonem se obnaily nesrovnalosti tkajc se uvn jmen a pjme-n tchto osob. Lze hovoit o jaksi rehabilitaci uvn jmen a pjme-n zejmna echoamerian, uvdnch na americkch dokladech,ped eskmi ady. K odstrann nesrovnalost uloilo Ministerstvovnitra adm pijmajcm prohlen podle zkona . 193/1999 Sb.zajistit z edn povinnosti oznmenm na pslun matrin adyproveden dodatenho zznamu v knize narozen, ppadn v knizemanelstv. Je na zven osoby, kter in prohlen podle zkona. 193/1999 Sb., v jak podob chce ve styku s eskmi ady uvatsv jmno a pjmen. Pokud bylo v souvislosti s naturalizac pouze

peloeno jmno (nap . Jan na John) a pjmen uvedeno bez diakri-tickch znamnek, me takov fyzick osoba uvat v jednn pedamerickmi ady jmno John a pjmen bez diakritickch znam-nek a ped eskmi Jan a pjmen s rkami a hky. M e ale takuvat jmno a pjmen pouze v podob uveden na cizozemskchdokladech v naturalizan listin. Pokud se njakm zpsobem roz-hodne, ml by o tom bt uinn dodaten zznam v matrin knize.Dal ppadnou zmnu v uvn jmna a pjmen si pak lze pedsta-vit pouze formou povolen zmny ve sprvnm zen. Problematiceuvn jmna a pjmen v souvislosti se zkonem . 193/1999 Sb.,o sttnm obanstv nkter ch bvalch eskoslovenskch sttnch

oban, se ochrnce vnoval v eten pod sp. zn.: 2965/2004/VOP//MV (viz st X.).Specifick je problematika lechtickch predikt, s n se lze set-

kat zpravidla pi uzavrn manelstv s cizm sttnm obanem. Jestli-e se oban(ka) esk republiky dohodne pi uzaven manelstvs cizm sttnm obanem, kter uv ped svm pjmenm nap . ped-loku von, na uvn tohoto spolenho pjmen, matrin ad jev takovm ppad oprvnn poadovat pedloen dokladu, ktermoban dolo, e von je soust manelova pjmen, a nikoliv lech-tick predikt. Vyplv to ze zkona Nrodnho shromdn ze dne10. 12. 1918 . 61/1918 Sb., jm se zruuj lechtictv, dy a tituly.Podobn jako v nkdejm eskoslovensku bylo lechtictv zrueno

v ad evropskch zem, nap . v Rakousku, v Nmecku, ve Francii jipo Velk francouzsk revoluci (1789) v roce 1790, v Itlii a po roce1945. lechtictv se zachovalo vtinou v zemch, kter jsou monar-chiemi, nap . ve Velk Britnii, v Nizozemsku, v Belgii. Ve vtin evrop-skch jazyk, nap. v nmin, se lechtictv formln vyjadovalopedlokami obdobnmi esk pedloce z. V nkterch jazycch seale tyto pedloky ponechvaj jako soust jmna a pjmen, pouze

MATRIN ADY

27

lechtick

predikty



26/132

lechtick titul se za soust jmna a pjmen nepovauje. Oban(ka)esk republiky neme uvat jako soust svho pjmen ciz slovaoznaujc lechtictv. Pedchz-li pjmen manela, kter m cizsttn obanstv, pedloka von nebo jin podobn pedloka, je te-ba zjistit, zda je tato pedloka znakem lechtictv, anebo zda je sou-st pjmen, nap. soust pvodem selskho pjmen naznauj-c, odkud rodina pochz. Nap . v nmin a v holandtin existujpedlokov pjmen, kter maj jin ne lechtick pvod. Oban bysi ml obstarat znaleck posudek instituce nebo odbornka ze zempvodu manela.72 Znaleck posudek by ml potvrdit, zda se v da-nm ppad jedn o lechtick predikt, nebo o soust pjmen.Posudek edn peloen do eskho jazyka by pak oban ml ped-

loit matrinmu adu.73

2. K UVN VCE JMEN A PJMEN

Narozenmu dtti mohou bt do knihy narozen zapsna dv jmna,kter nesm bt stejn. Pro zpis vce jmen plat obdobn ustanovenpro zpis jmna. Dtti, kter nen obanem a jeho rodie nemajsttn obanstv esk republiky, lze zapsat vce jmen.74

Oban, kter m v matrin knize zapsno jedno jmno, meped matrinm adem pslunm podle msta trvalho pobytu

obana, nebo ped matrinm adem, v jeho knize narozen jejmno zapsno, prohlsit, e bude uvat dv jmna.75 Za nezletil-ho uin toto prohlen jeho zkonn zstupci.76 U nezletilhostarho 15 let pipoj k prohlen jeho souhlas, bez nho ke zvo-len druhho jmna neme dojt. Matrin ad, v jeho knize na-rozen nen zapsno jmno, jeho se prohlen tk, postoup totoprohlen do 3 pracovnch dn matrinmu adu, v jeho knizenarozen je jmno zapsno. Toto prohlen lze uinit pouze jednoua nelze je vzt zpt.77

Jsou-li v matrin knize veden matrinm adem zapsna dvjmna, oban je povinen je v ednm styku uvat.78

MATRIN ADY

28

Vce jmen

72V Nmecku je takovou instituc nap. Spolenost pro jazyk nmeck ve Wiesbadenuwww.gfds.de.

73 Pi zpracovn sti textu o lechtickch prediktech byla pouita publikace KNAPPOV, M.Nae a ciz p jmen v souasn etin, Liberec : TAX AZ KORT, 2002, str. 193 an.

74 18 odst. 2 zkona.75 I pi volb druhho jmna je nutno respektovat ustanoven 62 odst. 1 zkona.76 Pro prohlen za nezletilho o uvn druhho jmna plat obdobn 18 odst. 1 zkona.77 62 odst. 3 a 4 zkona.78 62 odst. 2 zkona.



27/132

Jestlie jsou v matrin knize zapsna k 31. prosinci 1949 dvjmna, nebo vce, plat v ednm styku jmno uveden na prvnmmst. Je-li vak nkter z nich oznaeno za hlavn, plat v ednmstyku toto jmno.79

Oban, kter m v matrin knize zapsna k 31. prosinci 1949dv jmna, me vak ped matrinm adem prohlsit, e budetato jmna uvat. M-li v tto matrin knize zapsna vce ne dvjmna, me ped matrinm adem prohlsit, kter jmno z tch-to zapsanch jmen bude uvat jako druh. Toto prohlen se inped matrinm adem pslunm podle msta trvalho pobytuobana, nebo matrinm adem, v jeho knize narozen jsou jm-na zapsna. Matrin ad, v jeho knize narozen nejsou zapsna

jmna, jich se prohlen tk, postoup toto prohlen do 3 pra-covnch dn matrinmu adu, v jeho knize narozen jsou jmnazapsna. Toto prohlen lze uinit pouze jednou a nelze je vztzpt.80

Oban me uvatvce pjmen pouze za tchto podmnek:

a) nabyl-li je podle dve platnch pedpis a je oprvnn je uvatpodle zkona, anebo

b) prohlsil-li souhlasn pi uzavrn manelstv, e pjmen druh-ho snoubence uvajcho vce pjmen bude jejich pjmenm spo-lenm, anebo

c) prohlsil-li pi uzavrn manelstv, e spolu se spolenm p-

jmenm bude uvat a na druhm mst uvdt pjmen pedcho-z,81 nebo

d) jde-li o pjmen dtte po jeho rodich, kte jsou oprvnni uvatvce pjmen.82

Oban, kter uv vce pjmen, me prohlsit ped matrinmadem, e bude uvat pouze jedno pjmen. Za trvn manelstv lzetakovto prohlen uinit pouze souhlasnm prohlenm manel.Prohlsil-li oban pi uzavrn manelstv, e spolu se spolenmpjmenm bude uvat a na druhm mst uvdt pjmen pedcho-z, nelze prohlenm upustit od uvn spolenho pjmen, jestlietoto manelstv trv.83

MATRIN ADY

29

Vce pjmen

79 85 zkona.80 86 zkona.81 8 odst. 1 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis: bylo-li pedcho-

z pjmen sloeno ze dvou pjmen, me bt na druhm mst uvno a uvdno jen jednoz nich.

82 70 odst. 1 zkona.83 70 odst. 2 zkona.



28/132

Srovnnm prvn pravy uvn vce jmen a pjmen lze dojtk jednoznanmu zvru, e zkonodrce upravil volnji uvn vcejmen, kdeto uvan vce pjmen se sna omezit.

Pravidla povolujc uvn vce pjmen stanoven zkonem platjen pro esk sttn obany. Pokud se v esk republice narod dt,kter je vhradn cizm sttnm obanem, lze mu zapsat vceslovnpjmen podle cizch zvyklost. By zkon tuto monost nezmiuje v-slovn jako v ppad jmen, lze mt za to, e ji nevyluuje.

Pokud jde o nabyt vce pjmen uzavenm manelstv, prvnpravy jednotlivch stt se mohou liit. Podle esk prvn pravymohou snoubenci pi uzavrn manelstv prohlsit, e spolu s p-jmenm spolenm bude jeden z nich uvat a na druhm mst uv-

dt pjmen pedchoz. Nap. podle polsk prvn pravy me man-el uvdt sv pedchoz pjmen na prvnm mst a spolenpjmen na mst druhm. Ve svtle rozsudku Nejvyho sprvnhosoudu ze dne 28. 12. 2005 (viz st VIII.) a judikatury mezinrodnchsoudnch instituc (viz st IX.) lze konstatovat, e esk ady bymly respektovat ciz prvn pravu. Zvltn matrika by nap . v p-pad satku eskho sttnho obana s ciz sttn obankou mla za-psat do knihy manelstv a uvst na tuzemsk oddac list pjmenciz sttn obanky podle cizozemskho oddacho listu. Podle nzoruochrnce nemohou esk ady odmtat respektovat pjmen nap.polsk sttn obanky ijc na zem R, kter nabyla satkem s es-

km sttnm obanem v Polsku.Nutno dodat, e problm by ml bt zcela odstrann novelou zko-na o matrikch, jmnu a pjmen. Ustanoven, dle nho zvltnmatrika pi zpisu manelstv uzavenho na zem cizho sttu nazklad dosti obana uvede jeho p jmen i pjmen jeho manelav podob uveden na cizozemskm matrinm dokladu, by mlo na-bt innosti dnem 1. 7. 2008.

3. K UVN ENSKHO PJMEN V MUSKM TVARU

Pjmen en se tvo v souladu s pravidly esk mluvnice.84Je to je-

din ustanoven v prvnm du esk republiky, kter odkazuje napravidla esk mluvnice. K pechylovn enskch pjmen v etin(tj. k odvozovn enskch podob pjmen z pjmen muskch, a topjmen domcho i cizho pvodu), lze nejprve uvst, e vyplvz povahy eskho jazykovho systmu, z poteby zalenit ensk

MATRIN ADY

30

Pechylovn

enskchpjmen

84 69 odst. 1 zkona.



29/132

pjmen do mluvnickho systmu etiny.85 Ppony -ov, - umo-uj jednoznan informovat, e pojmenovvanou osobou nen mu,nbr ena, a dle umouj pjmen skloovat. Nep echlen enskpjmen v etin skloovat nelze. Pokud je pjmen eny zapsnov matrin knize a uvedeno v pslunm matrinm dokladu v nepe-chlenm tvaru, nelze to chpat tak, e je to zvazn pro dal bnoukomunikaci v etin.

Monost zpisu enskho pjmen v muskm tvaru v rozporu s pra-vidly eskho jazyka pinesl a zkon . 301/2000 Sb., kter nabylinnosti dnem 1. ervence 2001. Do nabyt innosti tohoto zkonaplatilo, e pjmen en se pechyluj podle pravidel eskho pravopi-su, bez vjimky.86 Podle ustanoven 69 zkona . 301/2000 Sb., ve

znn innm do 15. dubna 2004, bylo mon uvst na dost nosi-telky pjmen v matrinm zpisu vedle pjmen eny podle pravidelesk mluvnice i jej pjmen ve form, kter pravidl m esk mluv-nice neodpovd, pokud se ena pihlsila k ciz nrodnosti.87 Mezi-nrodn smlouvou, na n zkon odkazoval, je Rmcov mluvao ochran nrodnostnch menin.88 Obanky esk republiky, kterse provdaly za cizince, nelze vak oznait za pslunice nrodnostnmeniny ve smyslu tto Rmcov mluvy.89 Pokud se ena-obankaR k ciz nrodnosti pihlsila, byla dvodem takovho prohlenspe snaha vyhnout se v cizin problmm s pechlenm pjme-nm. Pihlen se k jin nrodnosti bylo vnmno velmi citliv.

ena-obanka esk republiky eila v podstat dilema, zda je pro npednj pocit sounleitosti s nrodem, v jeho jazyce se ensk p-jmen pechyluj, anebo zda je lep nekomplikovat si v cizin ivot vy-svtlovnm nezvykl podoby svho pjmen. Mnoh eny nebylys touto prvn pravou pochopiteln spokojeny a obracely se i na ve-ejnho ochrnce prv. Ochrnce informoval Poslaneckou snmovnuParlamentu R o tomto problmu ve sv souhrnn zprv za rok 2003.

MATRIN ADY

31

85 Pechylovn enskch pjmen nen jen zvltnost etiny. Nkter jazyky (nap. poltina,etina, lotytina) maj pro vytven enskch pjmen obdobn pechylovac ppony.Podrobnji in KNAPPOV, M. Nae a ciz pjmen v souasn etin, Liberec : TAX AZ KORT,2002, str. 101 an.

86 20 odst. 6 vyhl. . 22/1977 Sb.87 Ustanoven 69 odst. 1 zkona, ve znn innm do 15. dubna 2004: Pjmen en se tvo

v souladu s pravidly esk mluvnice. Ukld-li to mezinrodn smlouva, uvede matrin ad na

dost nositelky pjmen v matrinm zpisu vedle pjmen eny podle pravidel esk mluvni-

ce i toto jej pjmen ve form, kter pravidlm esk mluvnice neodpovd; z tchto dvou forem

pjmen me nositelka pjmen uvat jen jednu formu, kterou si zvol pi podn dosti, a ta

se uvede v matrinm dokladu.88 Sdlen Ministerstva zahraninch vc . 96/1998 Sb.89 Srov. tak zkon . 273/2001 Sb., o prvech pslunk nrodnostnch menin a o zmn

nkterch zkon.



30/132

Dne 16. dubna 2004 byl vyhlen a tho dne nabyl innosti z-kon . 165/2004 Sb., kterm se mn zkon . 301/2000 Sb. I nad-le plat, e pjmen en se tvo v souladu s pravidly esk mluvnice.Monosti zapsat do matriky ensk pjmen v muskm tvaru vakbyly rozeny.

Pi zpisu uzaven manelstv lze na zklad dosti eny, j seuzaven manelstv tk, uvst v matrin knize pjmen, kter budepo uzaven manelstv uvat, v muskm tvaru, jde-li o

a) cizinku,b) obanku, kter m nebo bude mt trval pobyt v cizin,c) obanku, jej manel je cizinec,d) obanku, kter je jin ne esk nrodnosti.90

Pi zpisu narozen dtte lze na zklad dosti rodi uvst p-jmen dtte enskho pohlav v muskm tvaru, je-li dt

a) cizincem,b) obanem, kter m nebo bude mt trval pobyt v cizin,c) obanem, jeho jeden z rodi je cizincem,d) obanem, kter je jin ne esk nrodnosti.91

Zkon . 165/2004 Sb. obsahuje pechodn ustanoven, podlenich prohlen o uvn enskho p jmen v muskm tvaru lzeuinit i tehdy, jsou-li ji pechlen tvary zapsny v matrin knize

narozen a v matrin knize manelstv. Prohlen lze uinit u kter-hokoli matrinho adu nebo u zastupitelskho adu esk repub-liky. Matrin ad do poznmky matrinho dokladu vyzna, od kdynositelka pjmen uv sv pjmen v muskm tvaru. Prohlenlze uinit pouze jednou.

Ustanoven 69 odst. 1 zkona bylo v matrin praxi vykldnotak, e veker pjmen en se, s vjimkami upravenmi zkonem,uvdj v matrinch knihch a na matrinch dokladech v souladus pravidly esk mluvnice. Paradoxn dopad toho vkladu lze demon-strovat na pkladu oddacho listu, na nm pjmen manelky-esksttn obanky, jejm manelem je cizinec, bylo na zklad jejhoprohlen uvedeno v muskm tvaru, zatmco pjmen jej tchyn

bylo pechleno. Zmnu pinesl rozsudek Nejvyho sprvnho sou-du sp. zn.: 4 As 52/2004-77 z 28. prosince 2005.92 Podle tohoto roz-sudku je aplikace ustanoven 69 odst. 1 zkona o matrikch, jmnu

MATRIN ADY

32

RozsudekNSS z 28. 12.

2005

90 69 odst. 2 zkona.91 69 odst. 3 zkona.92 Publikovn ve Sbrce rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu . 4/2006. Cel znn tohoto

rozsudku petiskujeme v sti VIII.



31/132

a pjmen na mst pouze v ppad, kdy se pjmen eny vstupujcdo manelstv tvo podle dohody o pjmen manel. Ostatn daje,tj. i pjmen dalch osob, se netvo, ale pouze zapisuj z pedloe-nch doklad, kter jsou veejnmi listinami.

Zpisy matrinch udlost do zvltn matriky u osoby, kterv dob, kdy udlost nastala, nebyla eskm obanem, nutno prov-dt v intencch prvnho nzoru vyslovenho Nejvym sprvnmsoudem. Pjmen osoby, kter se zpis t k, se toti v tchto ppa-dech netvo, ale zpis se provd podle matrinho dokladu vydan-ho v cizin.93 Pokud tak zvltn matrika v minulosti neuinila, lze jipodat o opravu matrinho zpisu a o vyhotoven novho matrin-ho dokladu.

4. KE ZMN JMNA A PJMEN

Jmno a pjmen je zleitost velmi osobn. Nzor, e lovk by mlsvobodn rozhodovat o svm jmnu a pjmen, jako i o jejich zmn,a neml by bt sttem nijak omezovn, nen vjimen. Vc ale nen takjednoznan. Veejnoprvn zjem na regulaci uvn a zmny jmnaa pjmen je legitimn. Potvrzuje to i judikatura Evropskho soudu prolidsk prva ve trasburku a dalch mezinrodnch soudnch institu-c. Stty jsou oprvnny omezit monost mnit jmno a pjmen. Na

druh stran vak z judikatury vyplv, e prvn prava v jednotlivchsttech by nemla bt p li rigidn a mla by zohledovat specifick si-tuace.94 Otzkou tedy je pedevm mra veejnoprvn regulace.

Prvo na zmnu pjmen nelze zaadit mezi stavn garantovanprva a svobody. To vak neznamen, e sprvn orgn me pi rozho-dovn o povolen zmny pjmen postupovat libovoln. Jeho sprvnuven se mus pohybovat v mezch stanovench zkonem. Jmno, po-ppad jmna, nebo pjmen lze zmnit fyzick osob pouze na zkladjej dosti, ppadn na zklad dosti jejch zkonnch zstupc .95

Na zmnu pjmen je prvn nrok pouze ve zcela vjimenm p-pad,96v jinch ppadech je rozhodovno podle sprvnho uven.vaha sprvnho orgnu se mus pohybovat v mezch stanovench

zkonem. Zkonodrce stanovil, e zmnu pjmen lze povolit zejmna

MATRIN ADY

33

Meze sprvn

uven

93 39 odst. 1 psm. b) provdc vyhlky.94Viz st IX.95 72 odst. 1 zkona.96 72 odst. 5 zkona: Fyzick osob, u n probh zmna pohlav, povol matrin ad uvat

neutrln jmno a pjmen na zklad jej dosti a potvrzen zdravotnickho zazen, u n-ho lba pro zmnu pohlav probh.



32/132

tehdy, jde-li o pjmen hanliv nebo smn, nebo je-li pro to vn d-vod.97 Souasn stanovil, e zmna jmna nebo pjmen se nepovol,jestlie by zmna byla v rozporu s potebami a zjmy nezletilho,98 ane-bo d-li osoba o zmnu jmna na jmno zkomolen, zdrobnl, do-mck, nebo d-li o zmnu na jmno, kter m ijc sourozenecspolench rodi, anebo d-li osoba muskho pohlav o zmnuna jmno ensk, nebo naopak.99

Sprvn poplatek za vydn povolen zmny

a) pjmen hanlivho, vstednho, smnho, zkomolenho, cizoja-zynho nebo na dvj pjmen je ve vi 100 K,

b) jmna nebo pjmen v ostatnch ppadech ve vi 1000 K.100

Ochrnce se setkal s tm, e nkter matrin ady chybuj a zpo-platuj ji samotn podn dosti a nikoliv a vydn povoleno zmn jmna nebo p jmen.

Manel, kter pijal pjmen druhho manela, me do jednohomsce po prvn moci rozhodnut o rozvodu oznmit matrinmuadu, e pijm opt sv dvj pjmen, poppad e upout oduvn spolenho pjmen vedle pjmen dvjho.101 Oznmenrozvedenho manela, e pijm zpt sv dvj pjmen, zape for-mou dodatenho zznamu k zpisu o uzaven manelstv do knihymanelstv.102 Tato zmna pjmen je od poplatku osvobozena.103

Oznmen o pijet dvjho pjmen me uinit i ten, kdo byl roz-

veden cizm soudem, a to do jednoho msce po nabyt prvn mocirozsudku Nejvyho soudu R, kterm je uznno cizozemsk roz-hodnut o rozvodu. Ochrnce se touto otzkou zabval v et en podsp. zn.: 4149/2004/VOP/MV (viz st X.). Nen-li podle dvoustran-nch nebo vcestrannch mezinrodnch smluv teba uznvacho roz-sudku Nejvyho soudu R, lze oznmen uinit do jednoho msceod prvn moci rozsudku cizozemskho soudu.

Zkon dv snoubencm monost, aby si ponechali sv dosavadnpjmen, preferuje vak dohodu o spolenm pjmen. Pokud se snou-benci dohodli, e si ponechaj sv dosavadn pjmen (v tom ppadmuseli souasn prohlsit, kter z tchto pjmen bude pjmenmjejich spolench dt), mohou se pozdji dohodnout na spolenm

MATRIN ADY

34

Sprvn

poplatek

Oznmen

dvjho

pjmen po

rozvodu

Dohoda

snoubenc

o pjmen

97 72 odst. 2 zkona98 72 odst. 4 zkona.99 72 odst. 3 zkona.100 Poloka 11 sazebnku sprvnch poplatk ploha zkona . 634/2004 Sb.101 29 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.102 71 zkona a 31 a 32 provdc vyhlky.103 Osvobozen je uvedeno pod bodem 1 u poloky 11 v sazebnku sprvnch poplatk.



33/132

pjmen jednoho z nich. Tato zmna podlh povolen.104 Pokud sevak snoubenci dohodli pi uzaven manelstv na spolenm p-jmen, za trvn manelstv nen mon zmna pjmen jednohoz nich, a to ani se souhlasem manela.105 Zmr preferovat dohoduo spolenm pjmen je z ejm. Nen vak zejm a nelze to vyst aniz dvodov zprvy, jak byl zmr zkonodrce, jestlie ustanovenm 73 odst. 3 zkona zabrauje vyhovt dosti manel, kte majrzn pjmen a chtj uvat jin (t et) spolen pjmen, uvme-li, e zmnu na jin pjmen lze povolit, maj-li spolen pjmen.

Zkon neumouje povolit jakoukoliv zmnu pjmen na vce p-jmen.106 Nen nap. mon povolit na zklad dohody manel zatrvn manelstv, aby ten z nich, kter pijal pjmen druhho man-

ela, mohl na druhm mst uvat sv pedchoz pjmen.Nkter zmny jmna a pjmen povolen nevyaduj. Povolen

nevyaduje uvn esk podoby jmna, kter je v matrin knizea na matrinm dokladu uvedeno v cizm jazyce. Oban, kter chceuvat eskou podobu cizojazynho jmna, poppad jmen, ozn-m tuto skutenost matrinmu adu, v jeho knize narozen jejmno, poppad jmna, zapsno. V ppad pochybnosti, zda jdeo eskou podobu jmna, je oznamovatel povinen pedloit vyjdenznalce. Toto oznmen lze uinit pouze jednou a nelze je vzt zpt.107

Obdobn by mlo bt upraveno i prvo pslunka nrodnostnmeniny, jeho jmno, poppad jmna jsou v matrin knize za-

psna v eskm nebo jinm jazyce ne v jazyce nrodnostn meni-ny, k n nle.Na zvr je teba zmnit tak zmnu pjmen dt, k n me do-

jt do dosaen jejich zletilosti. Uzavou-li rodie manelstv po naro-zen svho dtte, bude mt dt pjmen uren pro jejich ostatndti. Uzave-li manelstv matka dtte, jeho otec nen znm, mo-hou manel ped matrinm adem souhlasn prohlsit, e p-jmen uren pro jejich ostatn dti bude mt i toto dt. Toto prohl-en me bt uinno kdykoliv za trvn manelstv do dosaenzletilosti dtte.108

MATRIN ADY

35

Zmny jmna

a pjmen

bez povolen

104 73 odst. 3 zkona.105Vyplv to z ustanoven 73 odst. 1 a 2 zkona.106Vyplv to z ustanoven 70 odst. 1 zkona.107 63 zkona.108 39 a 40 zkona . 94/1963 Sb., o rodin.



34/132

5. K OPRAV JMNA A PJMEN

Podle Listiny zkladnch prv a svobod m kad prvo na to, abybylo chrnno jeho jmno.109 Oban m prvo a povinnost uvatv ednm styku jmno a pjmen, kter je uvedeno v matrinm do-kladu vydanm z matrin knihy veden matrinm adem.110 Podledvj prvn pravy ml oban prvo a povinnost uvat jmnoa pjmen, kterm byl zapsn v matrice.111 Nynj prvn prava vy-volv nutn otzku, zda je chrnno jmno a pjmen zapsanv matrice, anebo jmno a pjmen uveden v matrinm dokladu.

K tomu dodejme, e matrin doklady a) vyhotoven orgny p-slunmi k jejich vydn podle pedpis platnch k 31. prosinci 1949

(rodn, ppadn rodn a kestn, poppad kestn a rodn, nebo od-dac, anebo mrtn list), nebo b) vyhotoven podle prvnch pedpisplatnch k potku innosti tohoto zkona (rodn, oddac, nebomrtn list), zstvaj i nadle v platnosti a maj charakter veejnchlistin, pokud nedolo ke zmn skutenost v nich uvedench ( 58).112

Odkaz v textu zkona na ustanoven 58, kter se tk opravy chyb-nch daj, psob ponkud zmaten, protoe zmnou skutenostuvedench v matrinm dokladu se rozum nap . osvojen, rozvodmanelstv, zmna jmna nebo pjmen a dal skutenosti113, k nimdolo po vydn pvodnho matrinho dokladu. Odkaz na ustanove-n 58 si lze vyloit tak, e neplatnm je i matrin doklad, vyhotove-

n podle prvnch pedpis platnch k potku innosti zkona. 301/2000 Sb., kter obsahuje chybn daje vymezen v ustanove-n 58 zkona.

Jmno nebo pjmen uveden chybn v matrinm dokladu, vyho-tovenm podle prvnch pedpis platnch k potku innosti zko-na . 301/2000 Sb., zejm chrnno nen, by takto zkomolen p-jmen me jeho nositel uvat nkolik desetilet. Otzkou je, jak tytosituace legislativn eit. Jmno a pjmen, kter oban v dobr vedlouh lta uv, by mlo bt chrnno.

Nositel pjmen, kter je zapsno chybn pouze v matrinm do-kladu, chce zpravidla takov pjmen nadle uvat z toho dvodu, eje m uvedeno ve vech svch dokladech. Za souasn prvn pravy

nelze tuto situaci eit jinm zpsobem ne podnm dosti o povo-len zmny pjmen. Ve vtin ppad lze tuto zmnu povolit za

MATRIN ADY

36

Ochrana

jmna

a pjmen

Zkomolen

pjmen na

matrinm

dokladu

109 l. 10 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod.110 61 a 68 zkona.111 1 odst. 1 zkona . 55/1950 Sb., o uvn a zmn jmna a pjmen.112 91 zkona.113 5 odst. 1 psm. b) zkona.



35/132

snen sprvn poplatek ve vi 100 K jako zmnu pjmen zkomo-lenho. I kdy se nemn zkomolen podoba pjmen, ale povoluje sezmna sprvn zapsanho pjmen na zkomolenou podobu, zkomo-lenm pjmenm podle poloky 11 sazebnku sprvnch poplatk seme mnit pouze pjmen zkomolen nesprvnm pepisem do mat-rinho dokladu. Pokud bylo toti pjmen zkomoleno ji pi samot-nm zpisu do matrin knihy, npravy lze doshnout opravou zpi-su na zklad proven sprvnosti pjmen v matrinm zpisuo narozen rodie. dat o povolen zmny p jmen nen v takovmppad nutn.

K nesprvnm zpism jmen a pjmen do matrik a k vystavovnchybnch vpis z matrik dochzelo v minulosti zejmna v nrod-

nostn smench oblastech, jako nap. na Hlunsku nebo Tn-sku, a to v zvislosti na mnc se politick situaci, pomrn astovak i na pn nositel tchto pjmen. esk pjmen byla ponm-ena a popoltna, nmeck a polsk p jmen poetna apod. Nelzetak vylouit, e jedna generace z te rodiny mohla uvat nap . n-meckou podobu pjmen, dal generace eskou.

K nesprvnmu zpisu jmna nebo pjmen do matrin knihyme dojt i v souasn dob, nap . je-li nesprvn transkribovnoz jazyka neuvajcho latinku. Zvazn pravidla pro pepis znakz latinky a z cyrilice do podoby, ve kter se zobrazuj v informanchsystmech veejn sprvy, jsou stanovena nazenm vldy.114 Pepis

jmen a pjmen do latinky je nedlnou soust ednho pekladu ci-zozemskho matrinho dokladu z jazyka uvajcho cyrilici. Pravidlastanoven nazenm vldy jsou pro edn pekladatele zvazn.Nen kolem matrinch ad provovat sprvnost p epis z cyrili-ce provedench pekladatelem. Pravidla pro pepis z jazyk uvaj-cch jin druhy psma ne latinku a cyrilici nejsou prvnm pedpi-sem stanovena.

Oprava pjmen v matrinm zpise se podle nzoru ochrncetk pouze osoby, kter o opravu podala, nikoliv t dalchosob, jejich pjmen byla v dsledku tto chyby zapsna v dalchmatrinch zpisech v jin podob, ne v jak mla b t sprvn za-psna. Opravu jmna a pjmen v matrinm zpise lze podle n-

zoru ochrnce provst pouze na dost. A zkon115 lze vyloit i tak,e oprava jmna a pjmen se provd z edn povinnosti, nzorypraxe se v poslednch letech vyvjej a matrin ady ji nepistu-puj k tomu, aby z moci edn opravovaly pjmen celm rodinm

MATRIN ADY

37

Nesprvn

transkripce

Okruh

dotench

osob

114 Nazen vldy . 594/2006 Sb., ve znn nazen vldy. . 100/2007 Sb.115 58 zkona.



36/132

a lid byli nsledn nuceni k vmn obanskch prkaz a dal-ch doklad.

Ochrnce se domnv, e s pihldnutm k ustanovenm 61a 68 zkona by mlo b t chrnno jmno a pjmen uveden namatrinm dokladu vydanm z matrin knihy po 1. ervenci 2001i v ppad, pokud by pi vyhotovovn matrinho dokladu ze zpisuv matrin knize byly tyto daje uvedeny chybn nebo nesprvn. Z-kon nee, jak by matrin ad po zjitn tto chyby ml postupo-vat. Lze mt za to, e by ml bt o tomto zjitn proveden dodatenzznam v pslunm zpise matrin knihy.

MATRIN ADY

38



37/132

Souhlasn prohleno uren otcovstv

1. K UREN OTCOVSTV OBECN

Narod-li se dt v dob od uzaven manelstv do uplynut tstho

dne po zniku manelstv nebo po jeho prohlen za neplatn, pova-uje se za otce manel matky. Narod-li se dt en znovu provdan,povauje se za otce manel pozdj, i kdy se dt narodilo ped uply-nutm tstho dne potom, kdy jej dvj manelstv zaniklo nebobylo prohleno za neplatn. Pi potn asu, kter je rozhodujcpro uren otcovstv, m se za to, e manelstv toho, jen byl prohl-en za mrtvho, zaniklo dnem, kter byl v rozhodnut o prohlen zamrtvho uren jako den smrti.116

Za otce se jinak povauje mu, jeho otcovstv bylo ureno souhlas-nm prohlenm rodi uinnm ped matrinm adem nebo sou-dem. Prohlen nezletilho rodie o otcovstv mus bt uinno vdyped soudem. Prohlen matky nen teba, neme-li pro duevn po-

ruchu posoudit vznam svho jednn, nebo je-li opaten jejho pro-hlen spojeno s tko pekonatelnou pekkou.117 Souhlasnm pro-hlenm rodi lze urit otcovstv k dtti jet nenarozenmu, je-li jipoato.118 inky souhlasnho prohlen rodi k nenarozenmu d-tti nastvaj okamikem jeho narozen, narod-li se dt iv.119

Nedolo-li k uren otcovstv podle pedchozch ustanoven, medt, matka i mu, kter o sob tvrd, e je otcem, navrhnout, abyotcovstv uril soud.120

Bylo-li otcovstv ureno podle tzv. prvn domnnky, lze souhlasnprohlen o uren otcovstv uinit a po ukonen soudnho zeno popen otcovstv. Souhlasn prohlen o uren otcovstv uinn

vdanou enou je podle prvnho du esk republiky tzv. nulitnm,

39

I. domnnka

II. domnnka

III. domnnka

VI.

116 51 zkona . 94/1963 Sb., rodin tzv. prvn domnnka uren otcovstv.117 52 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch p edpis tzv. druh domnnka

uren otcovstv.118 53 zkona . 94/1963 Sb., o rodin tzv. tet domnnka uren otcovstv.119 HRUKOV, M. a kol. Zkon o rodin. Koment . 2, vyd. Praha : C. H. Beck, 2001, s. 196.120 54 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.



38/132

neexistujcm prvnm konem, kter neme vyvolat dn prvnnsledky (viz zvren zprva o vsledku eten sp. zn.: 1443/2001//VOP/MV v sti X.).

Matka me do esti msc od narozen dtte u soudu popt, eotcem dtte je jej manel.121 Manel me do esti msc ode dne,kdy se dozv, e se jeho manelce narodilo dt, popt u soudu, e jejeho otcem.122 Narod-li se dt do t set dn po rozvodu manelstva jin mu o sob tvrd, e je otcem dtte, lze otcovstv manela pova-ovat za vylouen t na zklad souhlasnho prohlen matky,manela a tohoto mue. Toto prohlen mus bt uinno v zeno popen otcovstv.123 Souhlasn prohlen matky, manela a jinhomue, jen o sob tvrd, e je otcem dtte, nelze podle prvnho du

esk republiky inn uinit u matrinho adu.

2. K PSLUNOSTI K PIJET PROHLEN

Ochrnce se setkal s nzory, e souhlasn prohlen matky a otcedtte o uren otcovstv mus bt na matrinm adu uinno sou-asn, a to podle msta trvalho pobytu otce anebo podle msta naro-zen dtte. Takov nzory jsou myln. Souhlasn prohlen matkya otce dtte o uren otcovstv jsou dva prvn kony, kter nemusbt uinny souasn. Vdy je vak teba, aby byly uinny osobn

rodiem dtte ped soudem nebo matrinm adem. Mstn pslu-nost k pijet prohlen nen stanovena.Je-li souhlasnm prohlenm urovno otcovstv k narozenmu

dtti, matrin ad, ped nm bylo prohlen uinno, jej zalematrinmu adu, v jeho knize narozen je dt zapsno. Prohlenmohou pslunmu matrinmu adu doruit i sami rodie. Je-lisouhlasn prohlen o uren otcovstv uinno k dtti jet nenaro-zenmu, je povinnost rodi pedloit po narozen dtte prohlenmatrinmu adu k zpisu do knihy narozen.124

3. K NLEITOSTEM PROHLEN

Prohlen kadho z rodi o otcovstv mue podle 52 zkona o ro-din je nepochybn projevem vle, kter smuje ke vzniku prv

MATRIN ADY

40

Popen

otcovstv

121 59 odst. 1 zkona . 94/1963 Sb., o rodin.122 57 odst. 1 zkona . 94/1963 Sb., o rodin.123 58 odst. 1 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.124 16 odst. 3 psm. b) zkona.



39/132

a povinnost, kter prvn pedpisy s takovm projevem spojuj. Jeli-ko zkon o rodin neupravuje ble nleitosti projev vle zaklda-jcch druhou domnnku uren otcovstv ani nestanov zvltn re-im pro jejich vady, pouij se ustanoven obanskho zkonku.125

Podle obanskho zkonku mus bt prvn kon uinn svobodna vn, urit a srozumiteln; jinak je neplatn. Neplatnm je prv-n kon, kter svm obsahem nebo elem odporuje zkonu nebo jejobchz anebo se p dobrm mravm.126

Prvn prava druh domnnky uren otcovstv nestanov pravi-dla postupu matrinho adu. Podle komente k zkonu o rodin:Otcovstv je ureno okamikem, kdy jsou ped soudem nebo matri-nm adem uinna souhlasn prohlen splujc poadavky, kte-

r platn prvo klade na prvn kony. Pijet nebo schvlen tchtokon pslunm orgnem se nevyaduje.127

Principm dobr sprvy odpovd, pokud matrin ad osobu,kter in souhlasn prohlen o uren otcovstv, pou o tom, za ja-kch podmnek (stav matky, poadavky na prvn kony dle 37 an.obanskho zkonku) lze kon povaovat za platn.

Matrin ad by vak neml odmtnout sepsn protokolu, jestli-e prohlaovatel v dob, kdy prohlen in, neme z njakho d-leitho dvodu prokzat splnn vech poadavk na platnost svhokonu. Odmtnut me bt v konkrtnch ppadech v rozporu se z-jmem dtte. Z platn prvn pravy nelze dovodit, e matrin ad

me pijmout kony souhlasnho prohlen o uren otcovstv apot, kdy si ov, e jsou splnny vechny poadavky prvnho duna jejich platnost. Protokol o pijet souhlasnho prohlen o urenotcovstv nen potvrzenm o otcovstv, ale je pouze dokladem o proje-vu vle prohlaovatele. Dokladem osvdujcm otcovstv je a rodnlist.

Zda lze kony souhlasnho prohlen o uren otcovstv povao-vat za platn, je povinen zkoumat pslun matrin ad ped pro-vedenm zpisu do matriky narozen. Pokud by tato prohlen zjev-n nesplovala poadavky 37 an. obanskho zkonku, musel bymatrin ad odmtnout provst na jejich zklad zpis do matrinknihy narozen 128 O odmtnut provst zpis uren otcovstv do

matrin knihy by ml matrin ad vydat sprvn rozhodnut.

MATRIN ADY

41

Nleitosti

prohlen

125 104 zkona . 94/1963 Sb., o rodin: Ustanoven obanskho zkonku se pouij tehdy,nestanov-li tento zkon nco jinho.

126 37 a 39 obanskho zkonku (zkon . 40/1964 Sb.), ve znn pozdjch pedpis.127 HRUKOV, M. a kol. Zkon o rodin. Koment . 2, vyd. Praha : C. H. Beck, 2001, s. 193.128 Dtto.



40/132

Matrin ady maj nkdy snahu v komplikovanjch ppadechdoporuovat rodi m, a souhlasn prohlen o uren otcovstv ui-n radji u soudu. Tk se to i matrinch ad , v jejich knize naro-zen je dt, k nmu m bt ureno otcovstv, zapsno. K tomu nut-no podotknout, e matrin ad je povinen zkoumat, zda pslunprojev vle je platn i v ppad pijet souhlasnho prohlen o ur-en otcovstv soudem. (K problematice souhlasnho prohlen o ur-en otcovstv viz zprvy o vsledku eten pod sp. zn.: 166/2004//VOP/MV a sp. zn.: 3205/2006/VOP/MV v sti X.)

MATRIN ADY

42



41/132

Sprvn zen

1. KE SPRVNMU DU A MATRINM ADM OBECN

Zkon o matrikch, jmnu a pjmen upravuje jak ppady, kdy v-

sledkem innosti matrinho adu jsou rozhodnut ve smyslu 9 sprvnho du,129 tak i postupy matrinho adu, jejich vsled-kem jsou osvden a oven podle 154 sprvnho du.130

Podle zkona o rodin me matrin ad prominout snouben-cm pedloen stanovench doklad, kter jsou povinni pedloitk uzaven manelstv, je-li jejich opaten spojeno s tko pekona-telnou pekkou.131 Rozhodovn matrinho adu o dosti o pro-minut pedloen doklad potebnch k uzaven manelstv podle 6 odst. 3 zkona o rodin a rozhodovn o dosti o povolen zmnyjmna, poppad jmen, nebo pjmen podle 72 zkona o matri-kch, jmnu a pjmen lze pracovn oznait jako klasick sprvnzen. Matrin ad postupuje podle sti druh sprvnho du.

Nem-li dost pedepsan nleitosti, je povinnost adu pomociadateli nedostatky na mst odstranit, ppadn jej vyzvat, aby je vestanoven lht odstranil.132 Souasn s vzvou k odstrann nedo-statk dosti me matrin ad usnesenm zen peruit.133 Po-kud adatel v uren lht neodstran podstatn vady dosti, kterbrn pokraovn v zen, matrin ad zen usnesenm zastav.134

43

Klasick

sprvn zen

VII.

129 9 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d: Sprvn zen je postup sprvnho orgnu, jehoelem je vydn rozhodnut, jm se v urit vci zakldaj, mn nebo ru prva anebo po-vinnosti jmenovit uren osoby nebo jm se v urit vci prohlauje, e takov osoba prvanebo povinnosti m anebo nem.

130 154 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d: Jestlie sprvn orgn vydv vyjden, osvd-en, provd oven nebo in sdlen, kter se tkaj dotench osob, postupuje podle usta-noven tto sti, podle ustanoven sti prvn, obdobn podle tchto ustanoven sti druh: 10 a 16, 19 a 26, 29 a 31, 33 a 35, 37, 40, 62, 63, a obdobn podletchto ustanoven sti tet: 134, 137 a 142 odst. 1 a 2; pim en pouije i dal usta-noven tohoto zkona, pokud jsou pitom potebn.

131 6 odst. 3 zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.132 45 odst. 2 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.133 64 odst. 1 psm. a) zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.134 66 odst. 1 psm. c) zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.



42/132

ad by tedy neml postupovat tak, e dost nepijme. Podnm -dosti se zahajuje sprvn zen. M-li dost pedepsan nleitosti,mus o n sprvn orgn rozhodnout.

Matrin ad je v ppad rozhodovn podle 6 odst. 3 zkona o ro-din a podle 72 odst. 2 zkona o matrikch, jmnu a pjmen nucenaplikovat neurit prvn pojmy tko pekonateln pekkaavndvod. V obou ppadech je tak matrinmu adu nez dka dn velkprostor ke sprvnmu uven, zda dosti vyhovt i nevyhovt. Pokudmatrin ad dost zamtne, mus v odvodnn rozhodnut uvstpodklady pro vydn rozhodnut, vahy, ktermi se dil pi jejich hod-nocen a pi aplikaci neurit ch prvnch pojm a pesvdiv uvst d -vody zamtnut.135 Pokud matrin ad dosti v plnm rozsahu vyhov,

nemus rozhodnut odvodovat.136 Pokud se vichni astnci zenvzdaj nroku na doruen psemnho vyhotoven rozhodnut, oznamujese rozhodnut stnm vyhlenm a msto psemnho vyhotoven se ui-n pouze zznam do spisu.137 I ze zznamu ze spisu by vak ml bt zej-m nejen vrok rozhodnut, ale tak z jakch podklad matrin adpi svm rozhodovn vychzel a jakmi vahami se dil.

Zkon o matrikch, jmnu a pjmen obsahuje ve svm ustanove-n 87 vet postup podle tohoto zkona, kdy je sprvn orgn povi-nenv ppad nevyhovn dosti v plnm rozsahu vydat rozhod-nut ve sprvnm zen.138 Zkon o matrikch, jmnu a pjmen jetu ve vztahu ke sprvnmu du zvltnm zkonem. Ve vtu obsa-

enm v 87 odst. 1 zkona jsou obsaena jak ustanoven, kter lzevyloit tak, e v ppad vyhovn dosti v plnm rozsahu se psemnrozhodnut nevyhotovuje,139 anebo se namsto psemnho vyhotovenrozhodnut vydv doklad,140 tak i postupy, jejich vsledkem jsou

MATRIN ADY

44

Rozhodnut

pouze

o nevyhovn

dosti

135 Podrobnji k nleitostem odvodnn rozhodnut 68 odst. 2 zkona . 500/2004 Sb.,sprvn d.

136 68 odst. 4 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.137 72 odst. 2 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.138 87 zkona:

(1) Pokud se adateli podle 4 odst. 2, 5, 8, 12, 13, 14, 16, 18, 19, 24 odst. 4, 25, 26,28, 43, 45, 53, 56, 57 odst. 2, 62, 63 odst. 2, 64 odst. 1, 69, 70, 71 a 86 vyhovv plnm rozsahu, nevydv se sprvn rozhodnut.(2) Nestanov-li tento zkon jinak, postupuje se podle obecnch pedpis o sprvnm zen.

139 Do spisu je vak teba uinit zznam s nleitostmi podle 67 odst. 2 sprvnho du.140 151 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d: Vydn dokladu

(1) Pokud sprvn orgn zcela vyhov dosti o piznn prva, jeho existence se osvdujezkonem stanovenm dokladem, lze msto psemnho vyhotoven rozhodnut vydat pouzetento doklad.(2) O vydn dokladu se uin zznam do spisu, kter obsahuje nleitosti uveden v 67odst. 2. Namsto odvodnn se v zznamu uvede seznam podklad rozhodnut.(3) Dnem pevzet dokladu astnkem nabv rozhodnut prvn moci a prvnch ink.(4) Dojde-li ke zruen rozhodnut pot, co nabylo prvn moci, pozbv vydan doklad platnost.



43/132

kony podle 154 sprvnho du. V prvm ppad lze i pi vyhov-n dosti v plnm rozsahu povaovat tyto postupy od podn dostiza sprvn zen podle sti druh sprvnho du, v druhm ppa-d, je-li dosti v plnm rozsahu vyhovno, jedn se o postup podlesti tvrt sprvnho du.

Pokud by ustanoven 87 nebylo v zkon o matrikch obsaeno,platila by pro ty zde uveden postupy, jejich vsledkem nen vydnrozhodnut, st tvrt sprvnho du ( 154 a 158), upravujc vy-dvn vyjden, osvden a sdlen.141To by pro adatele znamena-lo hor procesn postaven, protoe pokud sprvn orgn shled, edan kon nelze provst, nevydv o tom rozhodnut, ale je na po-dn povinen pouze psemn sdlit dvody, kter k tomuto zvru

vedly.142Krom klasickch sprvnch zen a ppad uvedench ve vtu

87 zkona o matrikch, jmnu a pjmen, se lze v innosti matrin-ho adu pochopiteln setkat i s kony podle sti tvrt sprvnhodu, kter pod vet uveden v 87 nelze zaadit a kdy v p padnevyhovn dosti se nevydv rozhodnut a matrin ad je na po-dn povinen pouze psemn sdlit dvody, pro dosti nevyhovl.

2. K VYDN ROZHODNUT POUZE V PPAD NEVYHOVNDOSTI

V ppadech, kdy matrin ad adateli v plnm rozsahu nevyhov,ml by adatele pouit nejen o tom, pro podle nzoru adu nelzedosti vyhovt, ale tak o tom, e spornou otzku lze eit podle 87odst. 2 zkona ve sprvnm zen. Je-li dosti vyhovno, nevydvse sprvn rozhodnut, ale vsledkem je poadovan kon. Nen-li -dosti vyhovno a adatel vezme pouen o nemonosti vyhovt dos-ti na vdom, resp. vezme svoji pvodn dost zpt, matrin adsprvn zen usnesenm zastav143 a v p pad, byl-li poadovnkon podle sti tvrt sprvnho du, zaznamen zptvzet do pro-tokolu anebo psemn zptvzet zalo k pvodn dosti.

Pokud vak adatel d najevo, e s pouenm nesouhlas, je v p-

pad dosti o proveden konu podle sti tvrt sprvnho du

MATRIN ADY

45

kony podle

IV. sti S

141 180 odst. 2 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d: Pro ppad, e podle dosavadnch prv-nch pedpis postupuj sprvn orgny v zen, jeho clem nen vydn rozhodnut, anityto pedpisy zen v celm rozsahu upravuj, postupuj v otzkch, jejich een je nezbyt-n a kter nelze podle tchto pedpis eit, podle sti tvrt tohoto zkona.

142 155 odst. 3 zkona . 500/2004 Sb. sprvn d.143 66 odst. 1 psm. a) zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.



44/132

zahjeno sprvn zen na zklad tohoto podn. Podn je teba po-suzovat podle jeho skutenho obsahu a bez ohledu na to, jak jeoznaeno.144 Nen tedy nezbytn, aby adatel nazval sv podn -dost o . Sta projev v le, z nho je patrno, e se s pouenm ne-spokojil a svoji dost nevzal zpt (srov. sp. zn.: 3662/2004/VOP/MV st X.). Nevyhov-li tto, v podstat opakovan dosti, je matrinad na zklad tohoto projevu vle adatele povinen postupovat po-dle sti druh sprvnho du a vydat rozhodnut s nleitostmi po-dle 68 sprvnho du.

Ochrnce je toho nzoru, e matrin ednk by ml poskytnoutdoten osob pimen pouen nejen o hmotnprvn prav, alei o jejch procesnch oprvnnch. asto se stv, e osoba se jde na

ad pouze zeptat, zda by jej ppadn dost byla vyzena kladn,a ednk j odpov, e takov dost by byla zamtnuta, nap . s tm,e zkon v tomto ppad neumouje dosti vyhovt. ednk byml vdy dodat, jakm zpsobem by se doten osoba mohla proti to-muto zvru, nebude-li s nm souhlasit, brnit. Dleit je poueno monosti podat v ppad nevyhovn dosti odvoln prv v p-padech uvedench ve vtu 87 zkona, nebo doten osoba zpravi-dla netu, e matrin ad je v takov situaci povinen vydat rozhod-nut ve sprvnm zen.

Vzhledem k ponkud chaotickmu vtu ustanoven obsaenchv 87 odst. 1 zkona me bt v praxi obtn interpretovateln, zda

se v konkrtnm ppad jedn o zen podle sti druh sprvnhodu, anebo zda jde o kon podle sti tvrt, ppadn kter konydo vtu ustanoven ani zaadit nelze.

Podle nzoru ochrnce jsou sprvnmi zenmi podle sti druhsprvnho du nepochybn vechny ppady uveden v 87 odst. 1zkona, kter se tkaj jmna a pjmen145 (a to od pijet podn, z-pisu do matrin knihy a po vydn matrinho dokladu), dle zpisymatrinch udlost a matrinch skutenost do matrinch knih146

(vetn nslednho vydn matrinho dokladu).Vzhledem k tomu, e ve vtu obsaenm v 87 odst. 1 zkona

jsou zahrnuta ustanoven tkajc se zpisu do knihy narozena pedloen doklad nutnch k zpisu do knihy narozen147, nikoliv

vak ustanoven tkajc se zpisu do knihy manelstv148 a do knihy

MATRIN ADY

46

144 37 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.145 18, 19, 26, 62, 63 odst. 2, 64 odst. 1, 69, 70, 71, 86 zkona.146 5 a 43 zkona.147 14 a 16 zkona.148 20 zkona.



45/132

mrt,149je obtn interpretovateln zaazen ustanoven 5 zkona,kter upravuje obecn zpisy vech matrinch udlost a matrinchskutenost, jako i provdn zmn a oprav v matrinch knihch.Podle nzoru ochrnce je matrin ad povinen provdt sprvn -zen i v ppad zpisu do knihy manelstv a do knihy mrt. M-limatrin ad nap. dvodnou pochybnost, zda manelstv, kter mna zklad protokolu o uzaven manelstv zapsat do matrin knihy,nen neplatn nebo neexistujc,150 ml by uinit oznmen pslun-mu soudu a zen o proveden zpisu peruit.151

Je-li dosti v plnm rozsahu vyhovno, je vsledkem kon vesmyslu 154 sprvnho du v ppad nahldnut a vydn potvrze-n ze sbrky listin, vydn matrinho dokladu nebo nahldnut do

matrinch knih, oven doklad, vydanch matrinm adem, propouit v cizin, vydn matrinho dokladu ze starch matrik.152

Povahu spe osvden podle 154 sprvnho du ne dokladupodle 151 sprvnho du m zejm osvden, e snoubenci splni-li vechny poadavky pro uzaven crkevnho satku153 a vysvdeno prvn zpsobilosti k uzaven manelstv.154

Vzhledem k zaazen ustanoven 5 odst. 3 zkona do vtu 87odst. 1 je nutno o kadm nevyhovn dosti o opravu matrinhozpisu nutno rozhodnout postupem podle sti druh sprvnhodu.

Mn jasn je, jak m matrin ad postupovat v ppad dosti

o opravu matrinho dokladu, kter se netk souasn i opravy mat-rinho zpisu. Mezi ustanovenmi ve vtu 87 odst. 1 zkonao matrikch nen dn ustanoven, kter by vslovn upravovalopouze opravu matrinho dokladu. Je tak patrn rozhodujc, jakhodaje uvedenho na matrinm dokladu se dost tk, resp. zda vy-hovn i nevyhovn dosti o opravu tohoto daje me znamenatvznik, zmnu nebo znik prv nebo povinnost adatele anebo zdame mt dopad na zvazn prohlen o tom, zda adatel prva nebopovinnosti m anebo nem. Pokud se dost o opravu tk napkladpodoby jmna adatele uveden na rodnm listu, matrin ad by

MATRIN ADY

47

Oprava

matrinho

dokladu

149 21 zkona.150 Hlava druh ( 11 a 17a) zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis.151 64 odst. 1 psm. c) zkona . 500/2004 Sb., sprvn d.152 8, 25, 28 ve spojen s 4 odst. 2, 56. K poslednmu ustanoven, tkajcmu se vydn

matrinho dokladu ze starch matrik, nutno poznamenat, e pro odst. 1 (matrin knihyuloen ve sttnm oblastnm archivu) plat jin okruh oprvnnch osob ne pro odst. 2 a 3.V praxi nejde o to, e by matrin ad odmtl vydat doklad, ale problmem me bt zjistit,u kterho matrinho adu je kniha s hledanm zpisem uloena.

153 13 zkona.154 45 zkona.

matricni urady.qxd 9.4.200

Documents

Ombudsman - Stanoviska - Matriční Úřady