SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Optimalizace nákladů u zásob ve společnostech

vedených "Účetním centrem"

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Eliška ČERNEKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel ŠTOHL

Znojmo, 2012

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením

Ing. Pavla Štohla, a všechny použité literární a odborné zdroje uvedla v seznamu

literatury.

Ve Znojmě dne 30. dubna 2012

____________________________________

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Štohlovi

za cenné připomínky a odborné rady, které mi poskytnul při zpracování této bakalářské

práce.

Zároveň bych také chtěla poděkovat vedení a zaměstnancům společnosti

GS Hair Products, s.r.o. za poskytnuté informace, které sloužily ke zpracování

bakalářské práce.

5

6

ABSTRAKT

V teoretické části bakalářské práce „Optimalizace nákladů u zásob ve společnostech

vedených „Účetním centrem““ se zaměřím na vymezení zásob, oceňování při pořízení

i vyřazení, poté popíšu metody účtování zásob a poskytování vzorků zásob. Dále se

budu zabývat typovými situacemi, které mohou nastat v podniku při účtování

o zásobách a financováním alternativními investicemi.

Praktická část bude orientována na charakteristiku společnosti a na zásoby zboží, které

se nacházejí v jejích skladech. Bude prozkoumána efektivita nakupování zásob, zda

nejsou v zásobách zboží vázány nadbytečné finanční prostředky a následné možnosti

využití těchto prostředků k financování alternativních investic.

Klíčová slova: zásoby, zboží, optimalizace nákladů, alternativní investice

ABSTRACT

In the theoretical part of the bachelor's work "The stock expenses optimization in

companies kept by Accounting centre" I will focus on the stock delimitation and on the

valuation during purchasing and elimination. Further, I will describe methods of the

stock booking, complains and discounts. Next, I will engage in some standard situations

which can arise in the company at the stock booking and, also, in financing of

alternative investment.

In the practical part I will aim at the profile of the company and the goods stored in its

warehouses. Further, the effectiveness of the stock buying will be analysed to find out

whether there are or are not tied some over-abundant financial resources in the goods

and successively analyse all options of those financial resources to be used for

alternative investment.

Keywords: supplies, goods, cost optimalization, alternative investment

OBSAH

1 ÚVOD ........................................................................................................................ 9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................... 11

3 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12

3.1 Definice a členění zásob ................................................................................... 12

3.1.1 Vymezení hlavních položek zásob ............................................................ 12

3.2 Oceňování zásob ............................................................................................... 14

3.2.1 Oceňování zásob při jejich pořízení .......................................................... 14

3.2.2 Oceňování zásob při jejich výdeji do spotřeby .......................................... 16

3.2.3 Oceňování zásob zboží při prodeji ............................................................ 17

3.2.4 Oceňování zásob při inventarizaci ............................................................. 17

3.3 Způsoby účtování o zásobách ........................................................................... 18

3.3.1 Metoda A (průběžný způsobem účtování) ................................................. 18

3.3.2 Metoda B (periodický způsob účtování) ................................................... 19

3.4 Inventarizace zásob ........................................................................................... 19

3.4.1 Lhůty inventarizací .................................................................................... 20

3.4.2 Druhy inventur ........................................................................................... 20

3.4.3 Inventarizační rozdíly ................................................................................ 21

3.5 Pořízení zásob ze zahraničí............................................................................... 21

3.5.1 Pořízení zásob z jiného členského státu EU .............................................. 21

3.5.2 Dovoz zásob ze zemí mimo EU ................................................................ 22

3.6 Zásoby na konci účetního období ..................................................................... 22

3.7 Slevy u nakoupených zásob .............................................................................. 23

3.7.1 Bonus ......................................................................................................... 23

3.7.2 Skonto ........................................................................................................ 24

3.7.3 Účtování o skontech a bonusech dle nových pravidel ............................... 24

3.8 Evidence zásob ................................................................................................. 25

3.9 Syntetické a analytické účty zásob ................................................................... 25

3.9.1 Syntetické účty .......................................................................................... 25

3.9.2 Analytické účty .......................................................................................... 26

3.10 Vzorky zásob .................................................................................................. 27

8

3.11 Skladování a řízení zásob ............................................................................... 28

3.12 Optimalizací ušetřené peněžní prostředky ...................................................... 30

4 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 31

4.1 Historie společnosti .......................................................................................... 31

4.2 Struktura společnosti ........................................................................................ 31

4.3 Ekonomický vývoj společnosti ......................................................................... 32

4.4 Oceňování zásob ............................................................................................... 35

4.4.1 Při pořízení ................................................................................................ 35

4.4.2 Při vyskladnění .......................................................................................... 37

4.5 Účtování o zboží a jeho evidence ..................................................................... 37

4.6 Inventarizace zásob ........................................................................................... 38

4.7 Bonusy a skonta ................................................................................................ 39

4.8 Reklamní a propagační balíčky, vzorky ........................................................... 41

4.9 Skladování a řízení zásob ................................................................................. 42

4.9.1 POHODA Stormware ................................................................................ 43

4.9.2 Internetový prodej zboží ............................................................................ 45

4.9.3 Proces nákupu zboží .................................................................................. 47

4.9.4 Proces prodeje zboží .................................................................................. 49

4.9.5 Lhůty dodání zboží .................................................................................... 51

4.9.6 Nadbytečné skladové zásoby ..................................................................... 52

4.10 Investice ušetřených peněžních prostředků .................................................... 55

5 ZÁVĚR .................................................................................................................... 58

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 60

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................. 63

9

1 ÚVOD

Tématem bakalářské práce je optimalizace nákladů u zásob s využitím ušetřených

peněžních prostředků na financování alternativních investic.

Zásoby jsou nedílnou součástí oběžného majetku firmy. Zásoby řadíme do oběžného

majetku, jelikož mají krátkodobou povahu – spotřebují se v rámci 1 roku. Důležitou

položkou majetku jsou zejména pro společnosti, které se zabývají výrobní činností nebo

obchodem, kde se setkáváme především se zbožím. V dnešním konkurenčním prostředí

musí podnikatelský subjekt uvažovat efektivně v různých oblastech svého podnikání,

a to i při pořizování zásob. Na samém prvopočátku je důležité, aby si podnik stanovil

strukturu svých zásob, které využije při své podnikatelské činnosti. Mnohé firmy dělají

chybu v tom, že nakoupí zbytečné množství zásob a poté zásoby „leží“ na skladě a jsou

v nich vázány finanční prostředky, které může podnikatelský subjekt využít v jiné

oblasti. Tím by se zvýšila efektivita využití finančních prostředků. Je obecně známo, že

zásoby v časovém pojetí ztrácí svou hodnotu, a jestliže je na skladě zbytečný přebytek

zásob, je to pro podnik nevýhodné a řeší se, jak nejlépe tyto zásoby prodat. I když je

podnik prodá, tak většinou podhodnocené. Proto je pro firmu daleko efektivnější

pořizovat takové množství zásob, které skutečně spotřebuje a může využít finanční

prostředky k jiným účelům, například investovat do alternativních investic, kde by

docházelo ke zhodnocení těchto peněžních prostředků.

V teoretické části se nejdříve zaměřím na definici zásob – kam spadají, co to vůbec

zásoby jsou a jak je členíme v českém účetním systému. Neopomenu ani způsoby

oceňování při pořízení i vyřazení zásob, a dále pak také jejich účtování v těchto

situacích. Jelikož se společnost GS Hair Products, s. r. o. zabývá prodejem vlasové

kosmetiky, budu soustředit svou pozornost především na definici a charakteristiky

zboží. Poté vydefinuji způsoby, jakými lze o zásobách účtovat, což bude konkretizace

vedení účetnictví způsobem A i způsobem B. V praxi se setkáme také s nespokojeností

zákazníků, která může vést k reklamacím zboží, což povede k názorné ukázce účtování

o reklamacích. V rámci marketingových aktivit firma poskytuje věrným zákazníkům

slevy na zboží, ukážeme si proto proces účtování o slevách. Optimalizací zásob

zajistíme úsporu finančních prostředků, které firma může využít jiným způsobem,

10

např. investovat do alternativních investic, které budu definovat v poslední kapitole

teoretické části této bakalářské práce.

V praktické části budu věnovat pozornost analýze účetních sestav, které budou

generovány účetním softwarem POHODA Stormware. Díky nim bude proces

optimalizace jednodušší, protože snadno uvidíme pohyb prodeje jednotlivých zásob.

Zjistím, jaký objem peněžních prostředků lze ušetřit optimalizací, a navrhnu, jakým

způsobem může firma dané prostředky investovat.

11

2 CÍL PRÁCE A METODIKA

Cíl práce

Cílem práce je optimalizace nákladů u zásob z hlediska úspor a jejich následné využití

pro alternativní investice. Snahou této práce bude vylepšit způsob pořizování zásob

ve společnosti GS Hair Products, s.r.o., aby se zamezilo nákupu zbytečného množství

zboží (např. hřebenů), které nemají takovou obrátkovost, jakou mají např. řady

vlasových přípravků. Tím pádem zamezíme zbytečné vázanosti peněžních prostředků

ve zboží, které se neprodává s takovou dynamikou, jaká se od daných produktů

očekává. Prozkoumáním výhod a nevýhod účtování způsoby A i B vyvodím, který

způsob účtování je pro danou firmu výhodnější a praktičtější. Na závěr firmě doporučím

pár typů, jak lépe investovat své peněžní prostředky, které již optimalizací nebudou

vázány v zásobách.

Metodika

Učinila jsem deskripci odborné literatury, díky níž jsem mohla zpracovat teoretické

poznatky na příkladech společnosti GS Hair Products, s.r.o. Analyzovala jsem současný

stav řízení zásob prostřednictvím spolupráce se skladníkem společnosti, který mi

poskytl veškeré důležité informace, o které jsem se zajímala. Nápomocen mi byl při

zpracování této práce i účetní program POHODA Stormware, díky němuž jsem snadno

a rychle získala různé přehledy a sestavy o stavu a pohybu zásob. To mi pomohlo při

řešení optimalizace nákladů u zásob společnosti.

12

3 TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Definice a členění zásob

Zásoby jsou nedílnou součástí oběžného majetku dané společnosti. Mají krátkodobou

povahu, jelikož se spotřebují zpravidla do 1 roku. Jedná se o složku majetku, ve které je

vázáno značné množství peněžních prostředků.

„Zásoby se člení podle vyhlášky a účetních standardů na:

a) materiál:

suroviny,

pomocné látky,

provozovací látky,

náhradní díly,

obaly a obalové materiály,

drobný hmotný majetek (movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden

rok s pořizovací cenou pod stanovený limit pro účtování do dlouhodobého

majetku),

movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší, bez ohledu

na pořizovací cenu,

b) zboží,

c) zásoby vlastní výroby:

nedokončená výroba,

polotovary vlastní výroby,

hotové výrobky,

d) zvířata,

e) zálohy na pořízení zásob.“1

3.1.1 Vymezení hlavních položek zásob

Materiál představuje jednu z hlavních složek zásob; zahrnuje:

a) suroviny (základní materiál), v rámci výrobního procesu přecházejí do výrobku

zcela nebo pouze z části, tvoří podstatu výrobku,

1 RYNEŠ Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1., str.120

13

b) pomocné látky přecházejí do výrobku přímo, ale již netvoří jeho podstatu (jedná

se například o laky, barvy),

c) provozovací látky jsou potřebné k zajištění provozu dané účetní jednotky (může

se jednat o paliva, oleje, mazadla, čistící prostředky apod.),

d) náhradní díly,

e) obaly a obalové materiály, pokud je podnik neúčtuje jako zboží nebo

dlouhodobý majetek.2

„Pod pojmem zboží rozumíme zejména:

a) movité věci včetně zvířat nabyté (nakoupené) účetní jednotkou za účelem

prodeje, pokud s těmito věcmi účetní jednotka obchoduje,

b) výrobky, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen,

c) nemovitosti, které účetní jednotka, která má jako předmět činnosti nákup

a prodej nemovitostí (tj. realitní kancelář), nakupuje za účelem prodeje

v nezměněné podobě; účetní jednotka přitom tyto nemovitosti sama nepoužívá,

nepronajímá ani na nich neprovádí technické zhodnocení.“3

Zásoby vlastní výroby:

a) nedokončená výroba: nedokončenou výrobou se myslí produkty, které už prošly

jedním či několika výrobními fázemi a nejsou již materiálem, ale ještě také

nejsou hotovými výrobky. Pod tímto pojmem se rozumí také nedokončené

výkony jiných činností, kde výstupem nejsou hmotné produkty. Nedokončená

výroba se často spojuje pouze s výrobní činností, což je nesprávná definice. Je

nutné si uvědomit, že nedokončená výroba může vznikat i v jiných oblastech,

jako například v oblasti opravárenství, projekční činnosti, ale i dalších službách.

b) Polotovary vlastní výroby: jedná se o odděleně evidované produkty, které ještě

neprošly všemi výrobními postupy, a proto musí být dokončeny nebo

zkompletovány do finálních výrobků v dalším výrobním procesu účetní

jednotky.

2 LANDA, Martin. Základy účetnictví. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2008.

254 s. ISBN 978-80-87071-86-1., str.114 3 ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví 2011 (pro studenty

OA a středních škol s výukou účetnictví). 4. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko,

2011. 238 s. ISBN 978-80-87237-32-8., str.50

14

c) Hotové výrobky: jsou předmětem vlastní výroby, která je určena k prodejní

činnosti, nebo ke spotřebě v rámci účetní jednotky.4

Pod zvířata spadají mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, také například kožešinová

zvířata, včelstva, ryby, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm.5

„Zálohy na pořízení zásob: jednou z nejdůležitějších oblastí podnikových financí je

oblast zúčtovacích vztahů (pohledávky a závazky), kam řadíme i zálohy na pořízení

zásob. Účtují se na příslušné syntetické a analytické účty podle dohodnuté (stanovené)

doby splatnosti počítané ode dne vzniku předmětného vztahu (den poskytnutí či přijetí

zálohy).“6

3.2 Oceňování zásob

3.2.1 Oceňování zásob při jejich pořízení

Nakoupené zásoby

Podle zákona o účetnictví se nakoupené zásoby oceňují reálnými pořizovacími cenami,

což je cena pořízení a vedlejší pořizovací náklady. Cena pořízení zahrnuje nejen

jednotkovou, nebo-li fakturační cenu, ale také clo, spotřební daň a u neplátců DPH

rovněž daň z přidané hodnoty a jiné. Mezi vedlejší pořizovací náklady zahrnujeme

veškeré další náklady, které bezprostředně souvisejí s pořízením zásob, především

dopravné (interní i externí), provize, pojistné, apod. Z vnitropodnikových nákladů se

zahrnuje do vedlejších pořizovacích nákladů přepravné a vlastní náklady na zpracování

materiálu. Je důležité uvažovat o rozsahu zařazovaných vedlejších pořizovacích

nákladů, aby nebyla porušena zásada opatrnosti při oceňování, a zabránit tak

nadhodnocování ceny, pokud se jedná o ziskovou marži, dotace, úroky z úvěrů, položky

správní a odbytové režie.

4 FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7263-450-7., str.139 5 LANDA, Martin. Základy účetnictví. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2008.

254 s. ISBN 978-80-87071-86-1., str.114 6 RYNEŠ Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1., str.150

15

Zásoby vytvořené vlastní činností

Tyto zásoby se oceňují skutečnými vlastními náklady nebo průměrnými vlastními

náklady s vyčíslením odchylek od skutečných vlastních nákladů. Vlastní náklady jsou

součástí ocenění zásob a rozpouštějí se podle předem stanoveného postupu. Tímto

způsobem se oceňuje nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, hotové výrobky

a přírůstky zvířat.

Účetní jednotka může ocenění stanovit na úrovni:

přímých nákladů (přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady),

vlastních nákladů výroby (přímé náklady a výrobní režie),

vlastních nákladů výkonu (vlastní náklady výroby a správní režie,

popř. zásobovací režie).

Volba ocenění zásob vlastní výroby závisí na typu výrobního procesu, zvolené

technologii a době výroby. Důležitou složkou je především doba výrobního cyklu, jestli

doba výroby překračuje období 1 roku, či nikoliv. Ocenění zásob vlastní výroby je

možné počítat na úrovni skutečných vlastních nákladů nebo v předem stanovené výši

vlastních nákladů podle plánových kalkulací, které jsou závislé na organizaci interního

řízení výroby a kalkulacích. Podklady pro oceňování zásob vlastní výroby jsou čerpány

z vnitropodnikového účetnictví.

Z tohoto důvodu musí vnitropodnikového účetnictví podniku zajistit dostatečné

podklady: o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností, pro ocenění zásob

a ostatních výkonů vytvořených vlastní činností a pro aktivaci vlastních výkonů.

V případech, ve kterých není možné zjistit vlastní náklady, se oceňují tyto zásoby

vytvořené vlastní činností reprodukční pořizovací cenou.7

Reprodukční pořizovací cena

Reprodukční pořizovací cenou rozumíme cenu, za kterou by podnik daný majetek

pořídil v době, kdy se o majetku účtuje (stanovuje se zpravidla na základě odborného

odhadu).8

7 RYNEŠ Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1., str.121-123

16

3.2.2 Oceňování zásob při jejich výdeji do spotřeby

Metoda FIFO

Základním způsobem ocenění zásob při výdeji je oceňování položek cenou, kterou jsme

nakoupili nejstarší zásoby. Název této metody vychází z anglického pojmenování „first

in, first out“, zkráceně FIFO. V českém překladu to doslovně znamená „první dovnitř,

první ven“. Tento způsob oceňování se používá ve snaze přiblížit rozvahové ocenění

zásob co nejvíce cenám na současných trzích.

Metoda průměrných cen

Metoda průměrných cen je upravena takovým způsobem, že se při každém novém

nákupu zásob přepočítá vážený průměr dané položky zásob na skladě s novým

přírůstkem. Veškerá vyskladnění po takto provedeném přepočtu se vyskladňují právě

vypočítanou průměrnou cenou do jejího úplného vyskladnění nebo do doby, kdy je

uskutečněn další nákup.

Zjednodušený vážený průměr vychází ze stejného principu jako klasický vážený průměr

s tím rozdílem, že se provádí ocenění zásob při vyskladnění pouze za určité časové

období (periodu) – nejméně jednou za měsíc.

Pevná cena

České účetní standardy nevylučují ani používání předem stanovené ceny. Jakým

způsobem má být tato cena stanovena není upraveno v žádném předpise. Proto se musí

účetní jednotka řídit základními pravidly. Použitá metoda by měla směřovat k co možná

nejvěrnějšímu zobrazení dané skutečnosti. Vychází se obvykle z předpokládaných cen

nebo z cen, které jsou nám známé v okamžiku stanovování pevných cen. Pro účetní

jednotku by bylo vhodné, aby si vnitřním účetním předpisem stanovila způsob

přecenění pevně stanovené ceny během roku. Může totiž dojít k odchýlení pořizovací

ceny od pevně stanovené ceny v určitém poměru, který by mohl převýšit limit

stanovený ve vnitropodnikové směrnici.9

8 ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví 2011 (pro studenty

OA a středních škol s výukou účetnictví). 4. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko,

2011. 238 s. ISBN 978-80-87237-32-8., str.51 9 LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd.

Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0., str.17-20

17

3.2.3 Oceňování zásob zboží při prodeji

Zboží se při prodeji oceňuje v prodejních cenách, skládají se z:

pořizovací ceny,

obchodní marže (jedná se o částku, kterou si účetní jednotka přidává

k pořizovací ceně, aby pokryla své náklady a vytvořila zisk),

daně z přidané hodnoty (týká se registrovaných plátců DPH).10

3.2.4 Oceňování zásob při inventarizaci

Úkolem inventarizace je porovnání užitné hodnoty zásob a hodnoty, která je

zaznamenána v účetnictví.

Mohou nastat situace, kdy:

a) je užitná hodnota zásob vyšší než účetní hodnota – v této situaci nedochází

k zaúčtování přírůstku hodnoty zásob, jelikož bychom narušili zásadu bilanční

opatrnosti v účetnictví.

b) Je užitná hodnota zásob nižší než účetní hodnota – v této situaci musíme zjistit,

zda je toto snížení hodnoty zásob trvalého, nebo pouze dočasného charakteru.

Pokud se jedná o trvalé snížení hodnoty zásob, zachycuje se toto snížení na nákladovém

účtu 549 (Manka a škody z provozní činnosti), zároveň snižujeme o tuto hodnotu stav

zásob na účtech 1. účtové třídy (Zásoby). Nejedná se o daňově uznatelný náklad.

Pokud se však jedná o dočasné snížení hodnoty zásob, vytváříme v účetnictví opravnou

položku k zásobám, ty nalezneme v účtové skupině 19 (Opravné položky k zásobám),

která však zároveň ovlivní také nákladový účet 559 (Tvorba a zúčtování opravných

položek v provozní činnosti). Opět se jedná o daňově neuznatelný náklad. Opravné

položky se vytvářejí pouze za předpokladu, že se jedná o dočasné snížení hodnoty

zásob. Opravné položky se netvoří na zvýšení hodnoty zásob. Účet opravných položek

vykazuje pouze pasivní zůstatek. Pokud nastane nějaká změna, a opravná položka již

není zapotřebí, dochází k jejímu vyúčtování. Může se vyúčtovat částečné nebo úplné

10

ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví 2011 (pro studenty

OA a středních škol s výukou účetnictví). 4. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko,

2011. 238 s. ISBN 978-80-87237-32-8., str.52

18

rozpuštění.11

Daňově uznatelným nákladem podle zákona o dani z příjmů může být

částka zlikvidovaných zásob, které již nemohou přijít do oběhu. Poplatník je povinen

k prokázání likvidace vypracovat protokol, kde budou uvedeny všechny potřebné

informace týkající se likvidace.12

3.3 Způsoby účtování o zásobách

3.3.1 Metoda A (průběžný způsobem účtování)

Základem této metody je to, že během celého účetního období je dodržována zásada

věcné a časové souvislosti. Proto můžeme v kterémkoliv okamžiku nahlížet do hlavní

knihy a zjišťovat skutečné náklady, které byly vynaloženy na dosažení konkrétních

výnosů, resp. nákladů, které jsou vázány na dané účetní období. Tato skutečnost má

velký význam pro používání různých metod manažerského účetnictví, postupů, ale i pro

interní ekonomické řízení podniku. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že se jedná

o pracnější způsob vedení účetnictví, než je tomu u způsobu B.13

Díky této metodě můžeme vidět pohyb nakoupených a prodaných zásob v aktuálním

měřítku. To zajišťuje mnoho informací, které poté slouží k operativnějšímu řízení

podniku, ulehčení při sestavování účetních výkazu a rozhodování vlastníků podniku

nebo manažerů. Můžeme kdykoliv nahlédnout do účetnictví a vidět stav zásob a jejich

hodnotu v peněžních jednotkách. Jednou za účetní období je povinností účetní jednotky

porovnat skutečný stav zásob se stavem účetním. Tomuto procesu říkáme inventarizace.

Při pořizování zásob dodavatelským způsobem se během roku zaznamenávají jednotlivé

pohyby na vrubové straně pořizovacích účtů zásob (nebo přímo na vrub účtů zásob),

a to ve prospěch daného účtu zúčtovacích vztahů nebo na finanční účty. Při vyskladnění

účtujeme spotřebu na vrub příslušného nákladového účtu ve skupině 50, a to se

souvztažným zápisem příslušného účtu zásob. Při uzavírání účetních knih se účtují

inventarizační rozdíly na vrub účtů nákladů, jedná-li se o manka či školy a ve prospěch

11

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010 (pro střední školy a pro veřejnost). 11. vyd.

Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3., str.29 12

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 13

LANDA, Martin. Základy účetnictví. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2008.

254 s. ISBN 978-80-87071-86-1., str.115

19

daného účtu zásob. Naopak přebytky zásob si účetní jednotka účtuje ve prospěch

výnosového účtu na vrub příslušného účtu k zásobám.14

3.3.2 Metoda B (periodický způsob účtování)

Zásada věcné a časové souvislosti je u této metody dodržena až k datu sestavování

účetní závěrky. V průběhu účetního období se přírůstky zásob účtují přímo do spotřeby

bez ohledu na to, zda byly skutečně spotřebovány či nikoliv. V takovém případě je

důležité vést precizně skladovou evidenci.

U této metody účtování nemůžeme v průběhu účetního období nahlížet do hlavní knihy,

abychom zjistili, jaké jsou skutečné náklady. Proto se periodický způsob účtování

používá především u podniků, které produkují služby s krátkodobým cyklem výroby či

prodeje.

Účty nacházející se v účtové třídě 1 (Zásoby) se používají při uzavírání účetních knih.15

Počáteční stavy zásob se převádějí na vrub účtů nákladů. Podle skladové evidence se

účtuje stav zásob na vrub daného účtu zásob ve prospěch daného druhu nákladů.

Inventarizační rozdíly, které mají charakter manka či škody, se účtují na vrub nákladů

ve prospěch příslušného účtu zásoby. Naopak inventarizační přebytky se zaúčtují na

vrub daného účtu zásob ve prospěch příslušného účtu k výnosům.16

3.4 Inventarizace zásob

Jak již bylo uvedeno výše, inventarizací se rozumí zjišťování užitné hodnoty veškerých

aktiv a závazků a zkoumá se, jestli skutečný stav zásob odpovídá účetnímu stavu.

Inventarizace se mimo jiné provádí kvůli zásadě věrného a poctivého zobrazení

skutečností, zásadě opatrnosti a také kvůli povinnosti inventarizaci vykonat, což

stanovuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

14

FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7263-450-7., str.144 15

LANDA, Martin. Finanční a manažerské účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Ostrava:

KEY Publishing s. r. o., 2008. 324 s. ISBN 978-80-87071-85-4., str.76-77 16

FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7263-450-7., str.147

20

3.4.1 Lhůty inventarizací

Účetní jednotky provádějí inventarizaci k okamžiku sestavování účetní závěrky, v tomto

případě se jedná o řádnou inventarizaci. Účetní jednotky mohou provádět

i tzv. průběžnou inventarizaci během účetního období. Můžeme se také setkat

s mimořádnou inventarizací, a to v případech uvedených zákonem. Zákon stanovuje

termín provedení inventarizace s určitým časovým rozmezím, jelikož by nebylo reálné

všechny inventury provést v rozvahový den. Proto zákon stanovuje, ve kterém období

a jakým způsobem musí být inventury provedeny, aby byly považovány za provedené

k rozvahovému dni, a tak mohla inventarizace dokládat stav majetku a závazků

k poslednímu okamžiku rozvahového dne.

3.4.2 Druhy inventur

Inventurou se zjišťuje skutečný stav aktiv a závazků.17

a) Fyzická inventura: provádí se u hmotného majetku (např. zboží na skladě

a v prodejnách), popřípadě u majetku nehmotné povahy. Skutečné stavy se

zjišťují přepočtem, převážením nebo přeměřením. Ve výjimečných případech

můžeme použít i technický přepočet – vychází se z jednotek množství

uvedených v účetnictví. Technický přepočet se používá v případech, kdy není

technicky možné obvyklým způsobem zjistit skutečný stav. Takto by se měl

inventarizovat volně uložený materiál (písek, uhlí) nebo tekuté látky v nádržích.

Například u potravin či zboží, které se nachází v neotevřených obalech, se

můžeme při inventarizaci odkazovat na údaje uvedené na obalech těchto zásob,

pokud tak stanovuje vnitřní předpis účetní jednotky. Přesto by se měla při

fyzické inventuře provést alespoň namátková kontrola těchto zásob, aby byly

ověřeny údaje uvedené na obalech.

b) Dokladová inventura – používáme ji v případech, kdy nám povaha předmětu

nedovoluje provést fyzickou inventuru. Používáme ji také u hmotného majetku,

který se v době inventury nenachází v místě, kde by bylo možné provést

fyzickou inventuru. Dokladová inventura používá pro zjištění skutečného stavu

majetku a zásob různé písemnosti (účetní doklady, smlouvy, listiny) nebo-li se

účetní stav účtů porovná s doklady.

17

MRKVIČKA, Josef a kol. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha: ASPI, a.

s., 2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5., str. 31-32

21

Po skončení inventur je důležité porovnat zjištěné skutečné stavy se stavy účetními.

Sepsat případné inventarizační rozdíly a vyřešit příčiny jejich vzniku a vypracovat

návrh náhrady inventarizačních rozdílů. Nezbytné je také vypracování inventurního

soupisu, který provádí inventarizační komise.18

3.4.3 Inventarizační rozdíly

Inventarizační rozdíly vznikají v případě, že se skutečný stav majetku či závazků

nerovná stavu účetnímu.

Pokud je skutečný stav nižší, než účetní, rozlišujeme:

a) ztráty v rámci norem – pokud podnik disponuje se zásobami, které při

skladování přirozeně ubývají nebo dochází k technologickým ztrátám, tak si

podnik stanoví ve svých vnitropodnikových směrnicích normy přirozených

úbytků. Jestliže se bude jednat o úbytky, které nepřekročí hranici normy, bude se

jednat o ztrátu v rámci norem.

b) Manko – vzniká u zásob, které nemohou přirozeně ubývat, nebo se vyskytuje

u přirozeně ubývajících zásob v případech, kdy se jedná o překročení normy

přirozeného úbytku (tzv. manko nad normu).

Pokud je skutečný stav vyšší, než účetní, hovoříme o přebytku.19

3.5 Pořízení zásob ze zahraničí

Je velmi důležité uvědomit si rozdíl mezi pořízením zásob z jiného členského státu EU

a mezi dovozem zásob ze zemí mimo EU (tzv. 3. zemí). Je to především důležité pro

registrované k DPH.

3.5.1 Pořízení zásob z jiného členského státu EU

Faktura od dodavatele jiného členského státu EU se moc neliší v principu účtování od

faktury tuzemského dodavatele. Rozdíl spočívá pouze v tom, že daná faktura je

vystavena v zahraniční měně, kterou musí účetní jednotka přepočítat na českou měnu.

18

SVOBODOVÁ, Jaroslava. Inventarizace praktický průvodce. 6. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2011. 359 s. ISBN 978-80-7263-652-5., str.133-134 19

KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha:

Nakladatelství POLYGON, 2003. 444 s. ISBN 80-7273-084-3., str.264

22

Může tak učinit buď pevným kurzem, nebo denním kurzem ČNB, a to podle svých

pravidel, které má stanoveny ve vnitropodnikových směrnicích.

Pokud zná dodavatel jiného členského státu daňové identifikační číslo českého

odběratele, poté nezdaňuje dodávané zásoby daní z přidané hodnoty na výstupu. Poté

má český odběratel povinnost sám vypočítat hodnotu DPH (tzv. samovyměření)

a odvést tuto daň finančnímu úřadu. Jestliže má tuzemská firma zároveň i daňový

doklad od dodavatele z EU, má zpravidla i nárok na odpočet daně. V konečném

důsledku se jedná o nulový odvod daně finančnímu úřadu.

Tuzemský odběratel má nárok na odpočet daně pouze v případě, že vlastní i daňový

doklad. V opačném případě nemá nárok na odpočet daně, ale je povinen odvést daň na

výstupu. Tato povinnost mu je udělena dnem vystavení dokladu, nebo nejpozději do

15. dne následujícího měsíce, od kterého došlo k pořízení zásob.

3.5.2 Dovoz zásob ze zemí mimo EU

Při dovozu zásob ze zemí mimo EU se setkáme také s úhradou cla, které je vyměřeno

příslušným celním orgánem. Clo je součástí pořizovací ceny, vstupuje do vedlejších

pořizovacích nákladů.

Stejně jako u pořízení zásob ze zemí EU, tak i při dovozu vzniká účetní jednotce

povinnost vypočítat daň na vstupu, zároveň však má zpravidla také nárok na odpočet

daně. Nesmíme však zapomínat na to, že i clo je součástí ceny, i z něj se vypočítává

DPH.20

3.6 Zásoby na konci účetního období

Na konci účetního období může docházet k situacím, kdy účetní jednotka nemá

k dispozici všechny potřebné účetní doklady, díky nimž by uzavřela účetní knihy. Mezi

tyto případy řadíme zboží na cestě – v tomto případě chybí účetní jednotce

příjemka – a nevyfakturované dodávky zboží – zde chybí faktura nebo jiný účetní

doklad, popř. daňový doklad, který splňuje podmínky účetního dokladu.

20

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010 (pro střední školy a pro veřejnost). 11. vyd.

Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3., str.18-20

23

O zboží na cestě účtujeme tehdy, jestliže účetní jednotka obdržela do konce účetního

období fakturu od dodavatele, ale neobdržela danou dodávku zboží. Proto do účtování

vstupuje účet 139 (Zboží na cestě). Přijatou fakturu zaúčtujeme standardním způsobem,

ale do standardního způsobu účtování o přijetí zboží na sklad se ještě přidá právě

zmíněný účet Zboží na cestě a v následujícím účetním období, kdy účetní jednotka

obdrží dodávku zboží, se zúčtuje přijetí zboží na sklad a vyruší se účet Zboží na cestě.

U nevyfakturované dodávky zboží je situace opačná. Podnik obdrží do konce účetního

období zásilku zboží, kterou také účetním předpisem převede na sklad, ale podniku

chybí faktura od dodavatele. Proto se nebude účtovat standardní pořízení zboží, ale do

účtování vstoupí účet 389 (Dohadné účty pasivní), který nahradí účet 321 (Dodavatelé).

V následujícím účetním období dochází k zaúčtování závazku vůči dodavatelům

a vyruší se účet Dohadné účty pasivní. O dohadných položkách účtujeme v případě, že

známe podstatu účetního případu, známe také období, kterého se týká, neznáme však

částku. V obou případech účtování na konci účetního období tak můžeme mluvit

o tzv. mezičláncích“ standardního účtování těchto případů na přelomu dvou účetních

období.21

3.7 Slevy u nakoupených zásob

V dnešní době není nic neobvyklého na tom, že dodavatel poskytuje svým zákazníkům

slevy z prodeje zboží. Můžeme se setkat s bonusem nebo skontem.

3.7.1 Bonus

Bonus vzniká na základě uzavřené smlouvy mezi dodavatelem a jeho odběratelem, nebo

na základě své obchodní politiky. Dle stanovených podmínek může odběratel získat

bonus na základě odebrání určitého množství zboží nebo v případě, že překročí

stanovenou hodnotu fakturace.

Bonus může být poskytnut okamžitě při dodávce zboží. Odběratel musí tuto slevu

rozpustit do ocenění dané zásilky zboží. Bonus může být poskytnut i dodatečně, poté by

měla účetní jednotka postupovat v účtování takovým způsobem, aby byla zřejmá

21

BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I.. 1. vyd. Praha: Institut Svazu

účetních, a.s., 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7., str.167-169

24

souvislost bonusu s provozní oblastí výsledovky (účty 548 – Ostatní provozní náklady

a 648 – Ostatní provozní výnosy).

Bonus je poskytován v naturálním plnění (bezúplatná dodávka zboží). Pokud odběratel

oceňuje v průměrných cenách, tak se bezúplatná dodávka zboží projeví pouze v poklesu

průměrné ceny. Pokud používá při oceňování pevné ceny, účetní jednotka zaúčtuje

hodnotu bezúplatného přijetí dodávky do cenových odchylek. V praxi se setkáme

i s peněžním bonusem, který odběratel zúčtuje do výnosů, kdežto dodavatel do nákladů.

3.7.2 Skonto

Skonto je sleva, kterou dodavatel poskytuje v případě, že odběratel zaplatí fakturu před

lhůtou její splatnosti. Skonto může být uplatňováno přímo při dodávce nebo dodatečně.

Skonto poskytované přímo snižuje fakturační částku dané dodávky, povede to ke

snížení pořizovací ceny zboží. U dodatečného poskytnutí skonta se dodávka zaúčtuje

standardním způsobem, přičemž skonto se objeví na účtu 648 (Ostatní provozní

náklady).22

3.7.3 Účtování o skontech a bonusech dle nových pravidel

Generální ředitelství pro projednání s Ministerstvem financí ČR zveřejnilo v dubnu

2011 nové informace o skontech a bonusech, které se týkají sjednaných platebních

podmínek (např. překročení stanoveného limitu u odebraného zboží nebo platba

předem). Už se nejedná o finanční plnění, postupujeme podle § 42 nebo 43 zákona

o dani z přidané hodnoty. Podle pravidel těchto paragrafů dochází k opravě základu

daně a výše daně. Při účtování dochází ke standardnímu zaúčtování faktury, přičemž je

zaznamenána platba po odečtu skonta nebo bonusu. Z rozdílu mezi sjednanou částkou

a částkou, u které bylo odečteno skonto nebo bonus, se vystavuje opravný daňový

doklad z tohoto rozdílu.23

22

LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd.

Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0., str.43,46 23

BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export: Informace k uplatňování DPH u tzv. skont a bonusů [online]. 2.5.2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-hodnoty/cds-uplatnovani-dph-u-

skont-a-bonusu/1001635/60504/

25

3.8 Evidence zásob

Evidence zásob je nedílnou součástí účetních činností v podniku. Dennodenně se účetní

úsek setkává s různými účetními doklady, díky nimž eviduje zásoby. Mezi takové patří

například faktura, kterou účetní jednotka obdrží s dodávkou zboží. Spolu s fakturou

dostane i dodací list, který však není účetní doklad, slouží pouze jako kontrolní doklad

pro skladníka, který danou zásilku přebírá. Naopak příjemka je účetním dokladem,

kterým skladník stvrzuje přijetí dodávky na sklad. V příjemce se nacházejí skutečné

údaje o převzaté zásilce podle přejímky. Jestliže se zjistí při přejímce rozdíly údajů

v dokladech, tak musí skladník vyhotovit protokol o vadách, ten poté slouží jako

důležitý podklad v reklamačním řízení. Přijatá faktura je poté zkontrolována z hlediska

věcné a formální správnosti a poté je odeslána i s příjemkou na účtárnu, kde se následně

zaúčtuje příjem zboží. Při vyskladnění zboží se vystavuje výdejka. Potvrzená výdejka je

účetním dokladem, díky němuž se zaznamenává výdej zboží na skladní kartě. V dnešní

době se už zpravidla setkáváme se skladními kartami, které jsou vedeny v datových

souborech počítače. O pohybu zásob uvnitř podniku se vystavuje tzv. převodka.24

3.9 Syntetické a analytické účty zásob

Účty členíme na:

syntetické,

analytické.

3.9.1 Syntetické účty

Syntetické účty jsou tvořeny rozvahovými a výsledkovými účty. Na syntetických účtech

se souhrnně účtuje o aktivech, pasivech, nákladech a výnosech. Jedná se o všeobecné

účty, které slouží k potřebám uživatelů daných účetních informací. Díky syntetickým

účtům sestavujeme účetní výkazy – rozvahu a výsledovku. Od roku 2002 je povinné

členění syntetických účtů podle účtové osnovy. Úkolem účtů je zaznamenat veškeré

účetní případy, ke kterým došlo v průběhu účetního období. V podstatě věci tvoří

uzavřený systém, díky němuž je účetnictví úplné a zahrnuje všechny účetní případy

daného účetního období. Účty jsou vedeny v peněžních jednotkách.

24

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2006 (pro střední školy a pro veřejnost). 8. vyd.

Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2006. 143 s. ISBN ?., str.81-82

26

3.9.2 Analytické účty

Analytické účty můžeme chápat jako podskupinu k účtům syntetickým, protože se

k nim tvoří, a to za účelem podrobnějšího členění hledisek, které si stanový daná účetní

jednotka. Jedná se v podstatě o vztah části k celku, kdy celek je tvořen syntetickým

účtem a jeho částmi jsou právě analytické účty. Tvorba analytických účtů je

dobrovolnou záležitostí účetní jednotky a tvoří si je pouze tam, kde nacházejí své

opodstatnění. Pro analytické účty je typické, že se zapisují jednoduchým zápisem,

kdežto u syntetických účtů se jedná o zápis souvztažný. Platí to však pouze tehdy,

jestliže je nejdříve proveden souvztažný zápis na syntetických účtech a poté jednoduchý

zápis na analytických účtech.25

Analytická evidence zásob

Při pořizování zásob se můžeme setkat s různými cenami od různých dodavatelů,

mohou se také měnit ceny vedlejších pořizovacích nákladů. Díky analytické evidenci

zásob můžeme sledovat odděleně cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady. Je to

v praxi nejčastěji používaný způsob analytické evidence zásob. Ve finančním účetnictví

vystupují dva analytické účty: 132.100 (Zboží na skladě a v prodejnách – cena pořízení)

a 132.200 (Zboží na skladě a v prodejnách – vedlejší pořizovací náklady). Jejich součet

pak tvoří pořizovací cenu zboží na syntetickém účtu 132 (Zboží na skladě

a v prodejnách). Důležitou úlohou pro účetní jednotku je správné vypočítání poměrné

části vedlejších pořizovacích nákladů, které si může v daném účetním období zaúčtovat

do nákladů. Jedná se o poměr mezi úbytkem zásob a sumou počátečního stavu

a přírůstků zásob, tento poměr je pak násoben sumou vedlejších pořizovacích nákladů.

Pro lepší názornost je k dispozici vzorec.

„Poměrná část vedlejších pořizovacích nákladů =

kde:

UZ … úbytky zásob v ceně pořízení

PSZ + PŘZ … počáteční stav zásob + přírůstky zásob v ceně pořízení

25

BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I.. 1. vyd. Praha: Institut Svazu

účetních, a.s., 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7., str.88-89

27

N … suma vedlejších pořizovacích nákladů“26

3.10 Vzorky zásob

Za vzorky se mohou považovat vlastní výrobky nebo zboží, které poskytuje dodavatel

bezplatně svým stálým nebo potenciálním odběratelům jako vzorek k vyzkoušení,

k propagaci nebo stálým expozicím do vzorkových prodejen. Vzorky používané

k propagačním účelům mohou zůstat v majetku dodavatele (pak jsou sledovány

u odběratelů v podrozvahovém účetnictví) nebo přejít na druhé osoby. Podle

Koordinačního výboru ministerstva financí a Komory daňových poradců není

bezúplatné poskytnutí vzorku předmětem DPH. Je to možné pouze po splnění

podmínek, které jsou uvedeny v Zákoně o dani z přidané hodnoty i v Zákoně o dani

z příjmů.27

Vzorek musí být tedy použit v rámci ekonomické činnosti, jeho pořizovací

cena bez daně nesmí přesáhnout částku 500 Kč a nesmí se jednat o předmět, který je

zatížen spotřební daní, výjimkou je tiché víno.28

Pokud ze smlouvy vyplývá, že vzorek přechází do majetku odběratele, je třeba

ohodnotit tento vzorek reprodukční pořizovací cenou. Pokud se ke vzorku vztahují

vedlejší pořizovací náklady, zahrnou se i ony do reprodukční pořizovací ceny. V tomto

ocenění se poté vzorek zaúčtuje na sklad proti účtu 648 (Ostatní provozní výnosy). Jsou

ale i takové názory, že vzorek je forma přijetí daru, proto by měl být zaúčtován na účet

413 (Ostatní kapitálové fondy), z něj by však musela účetní jednotka odvádět daň

darovací.

Při účtování o vzorku záleží na tom, jak bude využit, např.:

poskytnutí na propagační akci. Veškeré náklady např. na ochutnávku jsou

u dodavatele účtovány do spotřeby dle smlouvy s účetní jednotkou, která

propagační akci pořádá. Daňově uznatelným nákladem jsou veškeré

prokazatelné náklady s touto akcí spojené (doložené výdajovými doklady,

velmi praktické je zhotovit zprávu o provedení akce). Vzorky jsou součástí

26

ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010 (pro střední školy a pro veřejnost). 11. vyd.

Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2010. 214 s. ISBN 978-80-87237-24-3., str.21-22 27

LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd.

Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0., str.85 28

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

28

majetku dodavatele. Pokud je prokázána konzumace vzorků na propagační

akci, nepodléhá jeho spotřeba DPH, jde o vnitropodnikovou spotřebu.

Poskytnutí vzorku potenciálnímu zákazníkovi k vyzkoušení. Po celou dobu

zkoušky je vzorek v majetku dodavatele. Jedná se o daňově uznatelný

náklad, protože dodavatel poskytuje vzorek za účelem získání nových

odběratelů. Opět je vhodné doložit kromě smlouvy další dokumentaci

(např. zprávu o průběhu a výsledku zkoušky). Jde o vnitropodnikovou

spotřebu, DPH se neodvádí.

Bezúplatné poskytnutí vzorku může spočívat i v jeho vystavení v prodejně

jako neprodejný vzorek.

Musíme také rozlišovat, zda se jedná o poskytnutí vzorku v tuzemsku,

v rámci Evropského společenství nebo v zemích mimo EU.29

3.11 Skladování a řízení zásob

„Sklad můžeme definovat jako plánovaný prostor pro skladování a manipulaci se

zbožím a materiály. Důležité je efektivní využívání skladového prostoru a plánování

všech skladových činností. Řízení zásob je metodou, jak řídit tok výrobků

v dodavatelském řetězci a dosáhnout požadované úrovně služeb za přijatelnou cenu.

Dodavatelský řetězec je proces, který sjednocuje, koordinuje a řídí pohyb materiálů od

dodavatele přes odběratele ke konečnému spotřebiteli. Skladování je v dodavatelském

řetězci aktivně začleněno. Základní vlastností tohoto řetězce je, že propojuje všechny

činnosti mezi dodavateli, odběrateli a spotřebitelem v přiměřeném časovém horizontu.

Obchodní společnosti nemívají jen jeden dodavatelský řetězec, ale mají jich mnoho,

protože obchodují s různými dodavateli a mají různé odběratele.“30

V rámci řízení zásob je důležité udržovat na skladě určitý stav zásob, vedou k tomu

důvody:

a) odstranění vazby mezi nabídkou a poptávkou – sklady v podstatě stojí mezi

nabídkou a poptávkou – např. zásoba výrobků pro okamžité vyřízení poptávky.

29

LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. vyd.

Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0., str.85-87 30

KLÁRISOVÁ, Iveta. Zásoby – pořízení, evidence, vyskladňování. Účtování způsobem A, B. Znojmo, 2009. 48 s., 7. Bakalářská práce. SOUKROMÁ VYSOKÁ

ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s.r.o. Vedoucí práce Ing. Milada Dandová, str.11

29

b) Bezpečnost a ochrana – fyzická ochrana zásob (sklad), ochrana proti nejistotě

vůči dodavatelům.

c) Očekávání poptávky – zvyšovány z důvodu sezónnosti.

d) Poskytování služeb odběratelům – pohotovostní zásoba pro případ neočekávané

poptávky odběratelů nebo spotřebitelů.

Zásoby vylepšují účetní výkazy ve finančním účetnictví, především rozvahu. Zásoby

jsou aktivy podniku. Skladování je však spjato s náklady, což se projeví ve výkazu zisku

a ztráty. Obrat zásob nám říká, jaké prodeje se uskutečňují v rámci obchodní činnosti.

Čím větší obrat zásob, tím větší zisk.

Mezi klíčové aspekty v řízení zásob patří:

a) stanovení zásob, které budou skladovány, a na jakém místě,

b) udržení množství zásob, které jsou potřebné k uspokojení poptávky,

c) udržení nabídky,

d) stanovení doby, kdy objednávat,

e) stanovení množství, které máme objednat.31

O řízení zásob se dočtete v různých publikacích, kde se nacházejí modely řízení zásob,

metody doplňování zásob, kontrola zásob a mnohé jiné aspekty, které jsou nedílnou

součástí řízení zásob.

Zásoby může účetní jednotka řídit i podle toho, jak má nastaveny smlouvy se svými

odběrateli a podle obrátkovosti svých zásob. V dnešní době se dá obrátkovost zjistit

z účetních programů, a díky těmto výstupům určit trend vývoje prodejnosti daných

zásob pro další období prodeje. Tím může podnik optimalizovat stav zásob na skladě.

31

EMMETT, Stuart. Řízení zásob. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 298 s.

ISBN 978-80-251-1828-3., str.43-44

30

3.12 Optimalizací ušetřené peněžní prostředky

Optimalizací zásob na skladě může podnik ušetřit peněžní prostředky, které může využít

k jiným účelům – k alternativním investicím. Obecná definice investic říká, že se jedná

o obětování jisté současné hodnoty za účelem dosažený nejisté vyšší hodnoty

v budoucnu. Aby investor mohl uvažovat o nějaké alternativní investici, musí

disponovat určitým bohatstvím a musí mít důvěru v dané investiční prostředí. Pokud

splňuje tyto dvě podmínky, pak musí uvažovat u každé investiční příležitosti tři

základní faktory – výnos, riziko a likviditu.

Výnos představuje hodnocení prostředků, které byly vynaloženy do investice.

Riziko je vyjádření pravděpodobnosti, s jakou můžeme dosáhnout očekávaný výnos.

Likvidita je schopnost aktiva přeměnit se v nejlikvidnější formu aktiva – tím jsou

hotové peníze.

Tyto faktory působí ve vzájemném poměru. Neexistuje investice s nejvyšším výnosem,

likviditou a zároveň nejnižším rizikem. Investor se snaží najít takovou investici, u které

bude optimální poměr výnosu a rizika.

Mezi alternativní investice můžeme zařadit např. terminované vklady, nákup cenných

papírů obchodovatelných na veřejných burzách, nákup nového softwaru a jiné.32

32

ŠOBA, Oldřich. Videokurz [online]. [cit. 2011-12-08]. Finanční matematika.

Dostupné z WWW: <http://web2.mendelu.cz/pef_118_video/materialy/8_dil.pdf>

31

4 PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 Historie společnosti

Společnost GS Hair Products s.r.o. vznikla 20. října 1999. Zapsána byla do obchodního

rejstříku 17. března 2000, a to pod spisovou značkou C 73095/SL 1, která je vedena

u Městského soudu v Praze. Během působnosti této firmy se vystřídalo ve vedení

podniku několik jednatelů. V dnešní době je jediným vlastníkem společnosti Simon

Jeffrey Hurst pocházející ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Svůj 100% obchodní podíl splatil v roce 2007. V současnosti společnost sídlí na

Mladoboleslavské ulici v Praze-Kbelích.

GS Hair Products, s.r.o. se zabývá prodejem a distribucí celosvětově známých

a žádaných výrobků profesionální vlasové kosmetiky. Jejich výrobky mohou zákazníci

nalézt ve vybraných parfumeriích a obchodních řetězcích na území České republiky

a Slovenska nebo v internetovém obchodě společnosti. Navíc společnost poskytuje

v Praze, Brně a Bratislavě kadeřnické služby v salónech, ve kterých senior a junior

kadeřníci používají právě jednu z řad výrobků, které nabízí – vlasovou kosmetiku

Toni&Guy. Kromě této celosvětové známé značky, také firma prodává produkty značky

Moose Head, Colour B4 a především také label.m.

4.2 Struktura společnosti

Již na první pohled je jasné, že se organizační strukturou nejedná o moc velký podnik.

Obrat společnosti však vypovídá o něčem zcela jiném.

Pod generálního ředitele spadá jeho asistentka, obchodní zástupci, kteří mají ve svých

řadách také zástupce pro Slovenskou Republiku, a dále skladníci. Zbylé posty – PR, IT i

účetní – si společnost najímá prostřednictvím outsourcingových služeb, tedy zvenčí.

32

Tabulka č. 1: Organizační struktura společnosti

CEO

Simon Jeffrey

Hurst

Assistant

Gabi Hurst

PR Externí

Key Accounnt

Manager

Main

Warehouseman

Tereza Matoušková

Jakub Liščák

IT Externí

Produkt Manager

Warehouseman

Magra Fojtíčková

Matěj Liščák

Účetní Externí

Produkt Manager

Filip Dvořák

Produkt Manager

Martina Gazdová

Produkt Manager

SK

Martina

Gubčíková

Zdroj: vlastní zpracování

4.3 Ekonomický vývoj společnosti

Ze zveřejněných dokumentů ve Sbírce listin obchodního rejstříku můžeme od roku 2007

pozorovat vzestupnou tendenci tržeb za zboží. Bohužel však společnost hospodařila

v letech 2008 až 2010 se ztrátou, což také vyplývá z následujícího grafu. V roce 2008

byla ztráta z provozní činnosti zapříčiněna příliš vysokými osobními náklady, které

převršily zjištěnou přidanou hodnotu. Jelikož byl v tomto roce finanční výsledek

hospodaření kladný, došlo při jeho součtu s provozním výsledkem hospodaření ke

snížení ztráty za účetní období. V následujícím roce dochází ke zvýšení výkonové

spotřeby i ostatních nákladů týkající se nejen provozní, ale i finanční činnosti podniku.

33

Proto v roce 2009 vykazuje společnost ztrátu. V dalším roce taktéž vykazuje společnost

ztrátu, která vyplynula ze ztrát dílčích výsledků hospodaření. Naopak v roce 2011 došlo

k velkému obratu, který se projevil v kladném výsledku hospodaření.

Graf č. 1: Výsledek hospodaření společnosti

Zdroj: vlastní zpracování

V roce 2008 vyhotovila společnost strukturu svých zásob podle obrátkovosti.

Standardní dobu obrátkovosti přesáhly zásoby v hodnotě 44 000,- Kč. Jedná se sice o

malou částku, ale tento obnos peněz mohla společnost využít daleko efektivnějším

způsobem, např. je mohla použít k úhradě svých závazků vůči odběratelům,

zaměstnancům, nebo je zhodnocovat prostřednictvím alternativních investic. Jelikož se

tržby za zboží každým rokem zvyšují, což souvisí s nákupem stále většího množství

zboží, je nutné pečlivě sestavovat objednávky, aby ve zboží nebyly vázány nadbytečné

peněžní prostředky. Proto se domnívám, že zvolené téma bude pro firmu aktuální

a přínos práce užitečný.

V následujícím grafu jsou zobrazeny tržby za zboží, náklady související s jejich

prodejem a marže. Od roku 2007 můžeme pozorovat u tržeb vzrůstající trend. Oproti

roku 2007 se v následujícím roce zvýšily tržby až o 38 %. Nárůst v roce 2009 proti

předešlému roku činil 16 % a v následujícím roce 25 %. V roce 2011 došlo

k nepatrnému nárůstu v porovnání s předchozím rokem. Podíl nákladů vynaložených na

2007 2008 2009 2010 2011

Výsledek hospodaření 13 000 Kč -425 000 Kč -2 331 000 Kč -1 173 000 Kč 1 385 203 Kč

-3 000 000 Kč

-2 500 000 Kč

-2 000 000 Kč

-1 500 000 Kč

-1 000 000 Kč

-500 000 Kč

0 Kč

500 000 Kč

1 000 000 Kč

1 500 000 Kč

2 000 000 Kč

34

prodej zboží vůči tržbám se postupem let zvyšoval podle vývoje tržeb. Již z grafu lze

odhadnout, jakým podílem působily náklady na tržby. Jejich rozdílem je poté obchodní

marže, která je třetí položkou zobrazenou v grafu. V roce 2007 se podílely náklady

39 %, v následujícím roce již stouply na 50 %. V roce 2009 však stouply ještě více, a to

na 65 %, v dalším roce však poklesly na 52 %. V roce 2011 došlo k nárůstu nákladů

vynaložených na prodej zboží na 53 %.

Graf č. 2: Vývoj tržeb, nákladů vynaložených na prodej zboží a marží

Zdroj: vlastní zpracování

Při prozkoumání grafu vyvstává otázka týkající se vývoje marží. Tu zjistíme tak, že

tržby z prodeje zboží vydělíme náklady souvisejícími s prodejem zboží. V následující

tabulce je stručný přehled o vývoji marže v jednotlivých letech. Na první pohled je

jasné, že je marže stanovena nepravidelně. Neskutečným způsobem se vychyluje v roce

2007. Od roku 2008 je zaznamenána klesající tendence. V této době vedla společnost

GS Hair Products, s.r.o. účetnictví zásob způsobem B, v tom byl zásadní problém,

jelikož se zboží účtovalo přímo do nákladů a neměla jsem možnost prozkoumat

účetnictví z těchto let. Jelikož ale společnost nedisponuje žádnými vnitřními

směrnicemi, kterými by byly upraveny zásady vedení účetnictví, netroufnu si říct, jak to

ve zmíněných letech vypadalo se samotnou evidencí zásob. Z rozhovoru se skladníkem

společnosti jsem pochopila, že byla společnost v roce jeho nástupu do zaměstnání ve

značném chaosu, kterému se musel nastolit nějaký řád. Poté se v roce 2010 přešlo na

účtování zásob způsobem A, což je u tak velkého obratu zboží výhodnější z hlediska

2007 2008 2009 2010 2011

Tržby za zboží 6 519 000 8 996 000 10 437 000 13 051 000 13 456 000

Náklady 2 549 000 4 526 000 6 768 000 6 837 000 7 146 000

Marže 3 970 000 4 470 000 3 669 000 6 214 000 6 310 000

0 Kč

2 000 000 Kč

4 000 000 Kč

6 000 000 Kč

8 000 000 Kč

10 000 000 Kč

12 000 000 Kč

14 000 000 Kč

16 000 000 Kč

Tržby za zboží

Náklady

Marže

35

přehlednosti o zmíněných zásobách zboží. V následujících letech se marže pohybuje

okolo 190 %. Majitel společnost stanovuje marži dle nákladů. To, co společnost

vynaloží na náklady, tím chce disponovat i v marži, neuvědomuje si ale působení

kurzových rozdílů. Z předchozího grafu je zřejmé, že se mu tato filozofie vyplnila

v letech 2008, 2010 i v roce 2011. Menší odchylky mohou být způsobeny právě

zmíněným vlivem kurzových rozdílů.

Tabulka č. 2: Přehled marží

Marže 2007 2008 2009 2010 2011

256% 199% 154% 191% 188%

Zdroj: vlastní zpracování

4.4 Oceňování zásob

4.4.1 Při pořízení

Společnost se zabývá distribucí a prodejem vlasové kosmetiky, a to v nezměněném

stavu, proto budeme hovořit o oceňování zboží. Všeobecně při pořízení zboží od

dodavatelů, se zboží oceňuje v pořizovacích cenách (cena pořízení + vedlejší pořizovací

náklady). Společnost si zajišťuje dodávky vlasové kosmetiky převážně z Anglie,

výjimkou však nejsou i jiné evropské země, např. Itálie, Francie, Německo, Polsko,

Švédsko, Dánsko, Skotsko a další. Pořízení zboží z evropských zemí, které spadají do

Evropské Unie, což jsou všechny zde uvedené, není zatíženo clem ani DPH. Společnost

má při pořízení zboží povinnost provést tzv. samovyměření daně z pořizovací ceny, na

druhou stranu však má také právo si tuto daň odečíst, pokud má k dispozici daňový

doklad od dodavatele. Daňový doklad je vlastně k dispozici vždy, protože se za něj

považuje přijatá faktura od dodavatele. Ve finálním výsledku je tedy v takovém případě

DPH nulové.

Kromě evropských zemí má společnost dodavatele také v Číně a Austrálii. Tyto země

nespadají do Evropské unie, proto platí jiná pravidla při dovozu zboží z těchto zemí.

Zboží je v tomto případě zatíženo i clem, které vyměřuje příslušný celní orgán. Clo je

vedlejším pořizovacím nákladem, zvyšuje cenu pořizovaného zboží. Stejně jako

v předchozím případě je účetní jednotka povinna provést tzv. samovyměření daně.

36

Pokud má k dispozici daňový doklad od dodavatele, má zároveň nárok na odpočet daně.

Opět ve výsledku je v takovém případě DPH nulové.

Zákon ukládá povinnost vést účetnictví v české měně, proto se pořízení zboží

z Evropské unie či dovoz ze zahraničních zemí musí přepočítávat na českou měnu. Děje

se tak na základě aktuálního kurzu, který je vyhlášen Českou národní bankou.

Je zřejmé, že má společnost různorodou strukturu dodavatelů, jak z Evropy, tak

i z jiných koutů světa. V tabulce je znázorněno, jakým poměrem se podílejí vybraní

dodavatelé na pořizování zboží.

Graf. č. 3: Nejlepší dodavatelé

Zdroj: vlastní zpracování

Nejdominantnějším dodavatelem je anglická společnost MASCOLO Group Ltd., která

se podílí na dodávkách produktů vlasové kosmetiky největším podílem. Lze tedy říci, že

je společnost na tomto dodavateli z více než poloviny dodávek závislá. Mezi další

dodavatele patří společnosti, které se podílejí každá na dodávkách zboží pouze necelou

pětinou oproti částce hlavního dodavatele. Jelikož MASCOLO Group Ltd. neposkytuje

společnosti žádné bonusy ani skonta, nemůžeme předpokládat s úsporou nákladů

z tohoto hlediska. Jedinou úsporu, kterou dodavatel nabízí, je úhrada dopravného

hrazená dodavatelem při objednávkách nad 15 000 liber. GS Hair Product, s.r.o. však

3 159 480 Kč

620 101 Kč 590 016 Kč 428 190 Kč 383 983 Kč

0 Kč

500 000 Kč

1 000 000 Kč

1 500 000 Kč

2 000 000 Kč

2 500 000 Kč

3 000 000 Kč

3 500 000 Kč

MASCOLO

Group Ltd.

M.P.

COSMETIQUE

Cosmex

International

Ltd.

Romella

International

UNIVERSAL

INTERNET

SOLUTIONS

LIMITED,

organizační

složka

37

využívá objednávky, u kterých si dopravu hradí samo. Pouze ve výjimečných situacích

se stane, že společnost objedná zboží za více než 15 000 liber a poté nemusí hradit

dopravu.

Účetní jednotka zaplatila v roce 2011 dopravní společnosti za přepravu zboží částku

v hodnotě 182 608,- Kč. Jedná se o vedlejší pořizovací náklad, který vstupuje do

pořizovací ceny zboží. Dopravce je zakotven ve smlouvě, kterou GS Hair Products,

s.r.o. podepsalo s MASCOLO Group Ltd. Z tohoto důvodu nemůžeme uvažovat o jiném

dopravci, jelikož je konkrétní dopravce stanoven ve smlouvě a při jeho změně by došlo

k porušení smlouvy o dodávkách zboží s anglickým dodavatelem.

4.4.2 Při vyskladnění

Existuje několik možností oceňování zásob při jejich vyskladňování. Společnost však

využívá metodu přepočtu aritmetickým váženým průměrem, konkrétně řečeno

aritmetickým váženým průměrem proměnlivým. Při každém novém pořízení zboží se

přepočítává cena zboží pro jeho vyskladnění.

4.5 Účtování o zboží a jeho evidence

Jak již bylo zmíněno v teoretické části, účetní jednotky mohou vést účetnictví metodou

A nebo metodou B. Společnost GS Hair Products, s.r.o. vede v současné době účetnictví

metodou A. Jelikož má společnost značně velký obrat zásob, je pro ni výhodné účtovat

touto metodou. Sice se jedná o metodu, která je pracnější a složitější, na druhou stranu

však přehlednější a máme možnost kdykoliv během účetního období zjistit skutečně

vynaložené náklady.

Zboží je evidováno na syntetickém účtu – 132 (Zboží na skladě a v prodejnách). Protože

společnost disponuje zhruba 530 položkami, je důležité, aby společnost vedla precizně

skladovou evidenci zboží. Zboží na skladě je rozčleněno do několika okruhů, pod které

spadá samostatně vlasová kosmetika a doplňky.

Ve skladové evidenci jsou okruhy výrobků a okruhy doplňků. V evidenci je zboží

uvedeno v anglickém jazyce, protože dříve společnost využívala anglický software pro

vedení skladové evidence. Z tohoto důvodu se i skladník orientuje dobře v anglických

38

názvech skladových zásob. Anglické názvosloví je v evidenci zakotveno i proto, že

společnost vlastní anglický majitel, který se v českém názvosloví neorientuje.

Protože společnost nabízí velké množství výrobků, je ve skladové evidenci rozčleněno

do více větví pro obchodní zástupce. Výhodou podrobnějšího rozčlenění je rychlejší

orientace obchodních zástupců ve stavech zboží na skladě. Nejprodávanější řadou jsou

výrobky značky label. m. Společnost má k dispozici přes 80 různých produktů této

značky. Z tohoto důvodu je důležité podrobné členění skladových zásob. V evidenci se

nachází sklad 01, který je dále rozčleněn na dvě větve. Ve větvi 01 se nacházejí

produkty vlasové kosmetiky, ve větvi 02 je zaevidována služba související s doručením

zboží. Ve větvi 01 je podrobně rozčleněna řada vlasové kosmetiky label.m a Toni&Guy.

Jde totiž o nejprodávanější řady. Label.m je podrobněji rozčleněn na produkty

a doplňky. Větve jsou evidovány v českém jazyce, samotné výrobky však v anglickém.

Sice je skladník z dřívějších dob zvyklý na anglické názvosloví, ale doporučila bych

sjednotit názvosloví v účetním systému. Nevýhodou účetního softwaru je, že není

zpřístupněný v mobilních telefonech. To by přispělo k flexibilnějšímu řízení při

osobním jednání obchodních zástupců se zákazníky. Prostřednictvím mobilních telefonů

by mohly obchodní zástupci nahlížet do skladů a zjišťovat při jednání o objednávkách,

zda je požadované množství zboží na skladě, nebo se bude muset provést objednávka na

vykrytí sjednávaných dodávek zboží.

4.6 Inventarizace zásob

Inventarizace je součástí účetní uzávěrky. Zákon o účetnictví ukládá povinnost provádět

inventarizaci minimálně jednou do roka. Tuto povinnost společnost dodržuje.

Inventarizaci by měla provádět inventarizační komise, bohužel však inventarizace není

zakotvena ve vnitřních předpisech společnosti, které by upravovaly průběh celé

inventarizace i jednotlivé povinné položky. Inventarizaci provádí vedoucí skladu,

kterému je přidělena i brigádní výpomoc. Brigádník je najímán, jelikož se ve skladu

nachází velké množství položek. Pokyn pro provedení inventarizace ukládá majitel

podniku, a to k 31.12. Jedná se o řádnou a zároveň celkovou inventarizaci. Protože

průběh inventarizace pokulhává za zásadami, které ukládají předpisy o účetnictví,

doporučovala bych provést vnitropodnikovou úpravu této oblasti. Skladník sice na

39

konci inventarizace provede písemné vyjádření o jejím průběhu, domnívám se však, že

by mělo být vše zakotveno a ošetřeno vnitropodnikovou směrnicí.

K poslednímu dni účetního období provede vedoucí skladu inventuru, jak dokladovou,

tak i fyzickou s výpomocí brigádníka, aby zjistil skutečný stav zboží na skladě.

Inventuru zahájí tím, že si vytiskne z účetního systému stavy zásob a překontroluje se,

zda jsou účetní výstupy shodné se skutečným stavem. Za odvedenou práci náleží

brigádníkovi odměna ve výši 80,- Kč/hodinu.

Po zjištění skutečného stavu dochází k jeho porovnání se stavem účetním. Pokud je na

skladě něco v přebytku (účetní stav je menší než skutečný stav), dojde k doúčtování

tohoto přebytku v účetnictví. Přebytek je zachycen na účtu zboží a ostatních provozních

výnosech, účetní zaznamená přebytek zboží účetním předpisem 132/648. Pokud však

něco na skladě chybí (účetní stav je vyšší než skutečný stav), dojde k zaúčtování manka.

Manko se zachycuje v účetnictví na účtu zboží a ostatních provozních nákladech.

Účetní proto provede předpis následujícím způsobem – 548/132. Hmotnou odpovědnost

za chybějící zboží nese vedoucí skladu, proto je zjištěné manko skladníkovi strháváno

ze mzdy. Doposud naštěstí k ničemu takovému nedošlo, protože skladník svou práci

odvádí spolehlivě i díky tomu, že provádí „kontrolní“ fyzickou a dokladovou inventuru

každé čtvrtletí, aby se přesvědčil o tom, že je vše v pořádku. O průběhu inventarizace

skladník sepíše zápis, který je pak předložen majiteli podniku.

4.7 Bonusy a skonta

Společnost pořizuje zboží z mnoha evropských i mimoevropských zemí. Nejčastěji však

pořizuje zboží z Anglie. Objem objednávaného zboží závisí především na množství

prodaného zboží. Obvykle však společnost pořizuje vlasovou kosmetiku zhruba jednou

za 2 měsíce právě z Anglie. Objem je odlišný např. před Vánoci, kdy se společnost

předzásobuje kvůli vánočnímu nárůstu prodeje. Objednávky se také zvyšují v období,

kdy společnost získává nové odběratele, se kterými jedná a následně sepisuje potřebné

smlouvy pro doručování zboží. V tomto případě záleží také na tom, o jaký typ

odběratele se jedná, zda se jedná o internetové obchody, kadeřnické salony či větší

řetězce. Jedná-li se např. o řetězce, které mají mnoho poboček, např. drogerie

Rossmann, tak společnost zvyšuje své objednávky, protože tyto řetězce mají zpravidla

40

při prvním závozu zájem o velké množství vlasové kosmetiky. Závoz je poté s drogerií

Rossmann domluven s odstupem, aby byla společnost schopná takto velké množství

zboží naskladnit.

Bonusy i skonta se odvíjí dle podmínek uvedených ve smlouvách, které jsou sepisovány

s dodavateli a odběrateli. Jejich úprava není zakotvena v žádném vnitřním předpise

účetní jednotky.

Například londýnský dodavatel MASCOLO Group Ltd. nemá ve smlouvě se

společností GS Hair Product, s.r.o. zakotveny bonusy či skonta. Skonta neposkytuje

vůbec a bonusy pouze formou nepravidelných akcí. Akce se dějí na základě toho, že má

MASCOLO Group Ltd. na skladě mnoho zboží určité řady, a chce docílit rychlého

odbytu tohoto zboží. Akce souvisí i s určitými obdobími – např. v létě poskytuje

anglický dodavatel akce na zboží, které je zaměřeno na ochranu proti UV záření, nebo

před vánočními svátky poskytuje akce na vánoční balíčky vlasové kosmetiky).

Dodavatel má ve smlouvě stanoveno minimální množství pro odběr zboží. Pokud

nebude společnost stanovené množství odebírat, jsou ve smlouvě zakotveny penalizační

pokuty. Dále dodavatel požaduje, aby GS Hair Product, s.r.o. podával informační

reporty o reklamách a propagačních akcích, které společnost organizuje na vybrané

druhy zboží. Každá země má svého distributora. Na konci roku si londýnský dodavatel

pozve všechny distributory a vyhlašuje se nejlepší z nich. Ocenění však není spojeno

s finanční odměnou.

Pro velké řetězce, jako například Tesco nebo DM drogerie společnost neposkytuje

žádné skonta, ani bonusy. Bonusy jsou poskytovány pouze v návaznosti na akce, které

uspořádá anglický dodavatel.

S kadeřnickými salony se uzavírají smlouvy. V boji s konkurencí nabízí účetní jednotka

vybrané zboží za poloviční ceny. Ve smlouvách jsou zakotveny dodávky zboží. Pokud

kadeřnické salony odeberou měsíčně zboží za alespoň 15 000,- Kč a budou v této částce

odebírat i v následujících měsících, společnost jim poskytne stojany na produkty

zdarma. Buď společnost poskytne malý stojan, jehož pořizovací cena činí 8 000,- Kč

bez DPH, nebo velký stojan, který společnost pořizuje za 13 000,- Kč bez DPH.

41

Probíhá také proškolování nových potencionálních zájemců, kterým jsou poskytovány

20% slevy na odebrané zboží.

V následujícím grafu je znázorněno, jak se podílejí největší odběratelé na dodávkách

zboží. Největší podíl zaujímá při odběru zboží obchodní řetězec Tesco pro Českou

republiku. Parfumerie Douglas, s.r.o. odebralo v roce 2011 zboží za více než

1 800 000,- Kč a obchodní řetězec Tesco pro Slovenskou republiku za více než

1 700 000,- Kč. V grafu jsou znázorněni i další významní odběratelé, mezi které řadíme

i prodej přes internetový obchod, který firmě vytěžil více než 350 000,- Kč. Přes

internetový obchod se uskutečňuje prodej pro konečné spotřebitele.

Graf č. 4: Nejlepší odběratelé

Zdroj: vlastní zpracování

4.8 Reklamní a propagační balíčky, vzorky

Z pohledu marketingu je pro společnost důležité využívat různé propagační metody.

Mezi nejznámější patří i rozdávání reklamních balíčků a vzorků zboží, které společnost

prodává.

2 014 638 Kč

1 803 239 Kč 1 744 514 Kč

1 174 162 Kč

580 432 Kč 424 902 Kč 365 131 Kč

Tesco Stores

ČR a.s.

Parfumerie

DOUGLAS,

s.r.o.

Tesco Stores

SR a.s.

Celestial, a.s. DM

DROGERIE

MARKT

s.r.o.

J Perfect spol.

s r.o.

Websales

42

Protože společnosti, od kterých GS Hair Products, s.r.o. odebírá zboží, vzorky zboží

nedisponují a zároveň jsou po společnosti ze strany odběratelů požadovány, se za

vzorky zboží považují klasické výrobky určené k tomuto účelu. Nejčastěji tyto vzorky

vlasové kosmetiky požadují kadeřnické salony. Proto se „vzorkové“ zboží účtuje do

nákladů společnosti (548 – Ostatní provozní náklady, nikoliv 504 – Prodané zboží), a to

v pořizovacích cenách daného zboží.

Vzorky a propagační balíčky nejsou upraveny žádnou vnitropodnikovou směrnicí.

Propagační akce jsou domlouvány alespoň s 3měsíčním předstihem, a to podle toho, jak

se také navyšují objednávky. Například obchodnímu řetězci Tesco společnost platí za

to, že se tam vůbec účetní jednotka rozhodne uspořádat propagační akci na vybrané

produkty. Navíc musí také společnost zaplatit hostesku, která bude zboží nabízet

potencionálním zákazníkům. Hostesce náleží odměna za provedenou práci ve výši

80,- Kč/hodinu. V jiném případě také uspořádá propagační akci samotný řetězec Tesco,

kdy společnost pouze zaplatí za propagaci výdaje a vše ostatní obstará řetězec Tesco.

Může se jednat o propagaci, při které je například k šamponu poskytnut vzorek zdarma.

Ten je buď svázán se šamponem, nebo ho vydá prodavačka zákazníkovi u pokladny.

Důležitou součástí propagace je také umístění produktu v prodejně. GS Hair Products,

s.r.o. platí poplatky i za to, kde je ve velkých řetězcích zboží umístěno. Zda je to na

začátku uličky, uprostřed regálu nebo je zboží umístěno v úrovni očí.

4.9 Skladování a řízení zásob

Společnost vlastní jediný, tedy také hlavní, sklad. Slouží ke skladování zboží (vlasové

kosmetiky), které firma distribuuje svým odběratelům.

Nyní společnost využívá pro systém vedení skladových zásob účetní program

POHODA Stormware. Dříve společnost používala anglický program Sage. Jeho

výhodou bylo více možností pro vytváření reportů pro obchodní zástupce i samotný

sklad. Sage byl propracovanější a profesionálnější, pro využití ve velkých firmách.

Majitel společnosti se ale v Sagu špatně orientoval. Společnost přešla na jiný software,

protože Sage byl pouze v angličtině, což mělo za příčinu mnoho problémů a komplikací

při komunikaci s účetní firmou. Navíc nebylo možné propojení programu Sage

43

s účetním programem účetní firmy. Z tohoto důvodu také společnost přešla na

POHODU Stormware, protože je flexibilně použitelný a s programem může pracovat

jak účetní, tak také skladník. Skladník nemusel projít zvláštním přeškolením na tento

program. Není totiž nijak zvlášť složitý, jde spíše o to se s ním seznámit a zvyknout si

na něj v praxi.

4.9.1 POHODA Stormware

Software POHODA Stormware je využíván mnoha skupinami uživatelů (např.

živnostníci, podnikatelé, firmy). Systém neslouží pouze k vedení účetnictví či daňové

evidence. Program nabízí i vedení skladové a majetkové evidence, evidenci

personalistiky a mezd, slouží však také pro správu obchodních kontaktů a pro získávání

aktuálních ekonomických informací o své firmě. Program je průběžně aktualizován

a bezpečnost je zajištěna prostřednictvím použití přístupového jména a hesla.

Pro účely vedení účetnictví nabízí program POHODA Stormware veškeré povinné

účetní knihy, které potřebujeme pro zpracování účetnictví. Program umožňuje rozlišit

daňové a nedaňové náklady v oblasti daně z příjmu. POHODA Stormware umožňuje

tisk různých sestav, mezi které patří i účetní závěrka v plném i zkráceném rozsahu.

Program podporuje pomocí sestav zpracovat inventarizaci. Jedná se o inventarizaci

hotovosti, zásob, majetku, pohledávek a závazků.

Systém nabízí mnoho užitečných a praktických možností, např. vytváření šablon (při

vytváření podobných záznamů šetříte čas a energii), výběr záznamu (pomocí filtrů

efektivně naleznete požadovaný doklad), uzamčení záznamů (chráníme záznamy před

nežádoucími úpravami), tisk sestav (dokladové sestavy, tiskopisy, soupisky, přehledy,

grafy, štítky, kontrolní sestavy, poštovní poukázky a jiné), zálohování dat (ochrana před

ztrátou či poškozením dat), likvidace dokladů (propojení závazku a úhrady o jeho

zaplacení – systém vygeneruje automaticky účetní doklad týkající se likvidace),

předkontace (jedná se o pojmenované účetní souvztažnosti, které si vytváří účetní

jednotka podle svých potřeb), finanční analýzu (systém vygeneruje z informací

uvedených v účetnictví ukazatele finanční analýzy).

Program umožňuje účetní jednotce vytvořit neomezené množství skladů, které si člení

podle svých potřeb. Při pořízení zboží software přepočítá vedlejší pořizovací náklady

44

podle podílu pořizovací ceny zboží v dodávce. Při vyřazení POHODA Stormware

pracuje s průměrnými cenami, to je pro společnost výhodou, protože sama účtuje úbytek

zboží prostřednictvím váženého aritmetického průměru.

Systém umožňuje výběr účtování o zboží – způsobem A, nebo způsobem B.

V globálním nastavení softwaru účetní jednotka zvolila účtování způsobem A.

Zboží vkládá účetní jednotka prostřednictvím čtečky čárových kódů. Tyto čárové kódy

jsou doplněny ještě o kód zboží, nebo účetní jednotka vkládá zboží do dokladů

prostřednictvím kódu zboží. Společnost nevlastní čtečku čárových kódů, proto přichází

v úvahu druhá varianta. Jak jsem uvedla výše, společnost účtovala dříve skladové

zásoby v anglickém programu Sage, který nebyl propojený s účetní programem. To

vedlo ke zdlouhavým komplikacím při účtování o prodeji zboží, protože na fakturách

byly uvedeny odlišné kódy od kódů, které jsou zavedeny právě v POHODĚ Stormware.

Navíc do faktur se nepřenášely doslovné názvy výrobků, které byly navíc uváděny

v angličtině, což vedlo k dalším komplikacím dohledávání položek v systému, protože

účetní nebyl schopen rozeznat o jaké objemové složení či velikost se jedná.

Výhodou programu je také nastavení prodejních cen, ve kterých si společnost vytváří

různé cenové skupiny, které uplatňuje různorodě u svých odběratelů podle sjednaných

smluv o bonusech a skontech.

Skladník vidí v agendě zásoby stavy jednotlivého zboží i další informace potřebné

k efektivnímu řízení zásob – jaký je stav zboží k aktuálnímu datu, jaké množství zboží,

které není ještě vyskladněno, ale je již rezervováno odběratelem. K dispozici jsou

i informace o množství objednávaného zboží od různých dodavatelů. Jsou k dispozici

i sestavy, které vypovídají o tom, jak dlouho leží zásoby na skladě, jestli jsou

rychloobrátkové, či nikoliv. To pomáhá řídit zásoby zboží efektivněji než kdy dřív.

Dílčí závěr: I z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že účetní software POHODA

Stormware je velmi kompaktní a praktický. Již pro začátečníky je systém dobře

uchopitelný a lehce ovladatelný. Jeho výhodou je propojenost různých agend, které si

může uživatel navolit. Díky filtrům může účetní, popř. skladník, najít požadovanou

položku, kterou potřebuje k dispozici. Pomocí generátoru sestav může uživatel

45

jednoduše nastavit sestavu (např. rozvahu, přehled skladů, apod.) a ze systému se

exportuje potřebná sestava s již vyplněnými daty. Nechci vyvozovat závěry podle toho,

že mám se zmíněným programem zkušenosti, ale podle recenzí odborníků a vlastních

zkušeností, mohu potvrdit, že POHODA Stormware je flexibilně ovladatelným

softwarem s mnoha agendami, které propojuje. Navíc se jedná o software, který je

v českém jazyce. Po předešlých zkušenostech společnosti je tento program přínosem.

4.9.2 Internetový prodej zboží

Program POHODA Stromware umožňuje používat i v předem nadefinovaných

kategoriích prodej přes internet, který vychází právě z tohoto ekonomického systému.

Společnost však vlastní svůj e-shop, který není výstupem z programu. To vede

k zamyšlení, proč tuto možnost nevyužít a ušetřit tak náklady spojené s aktualizacemi

e-shopu.

Společnost disponuje svým internetovým obchodem, který spravuje americký

webmaster. Účetní jednotka nemá svůj vlastní server. Dodavatel fakturuje každý měsíc

za nájem serveru, popřípadě za významné změny ve funkcích a vzhledu webových

stránek. Například vložení nového produktu, uspořádání akce nebo slevy, si přes

administrátora GS Hair Product, s.r.o. tyto změny přemění sama.

Již teď skladník provádí aktualizace e-shopu prostřednictvím přístupového jména

a hesla. Nebyl by proto problém, kdyby e-shop spravoval skladník z ekonomického

softwaru, který podporuje prodej přes internet. Dělo by se vše v uceleném systému, což

by vedlo k efektivitě vykonávané práce. Objednávky by chodily automaticky do

systému, ve kterém by skladník měl přehled, po vystavení faktury a dodacího listu by

došlo k vyskladnění potřebných položek. Všechny části by bylo propojeny

a kooperovaly by mezi sebou. Vše by se dělo v rámci pracovní náplně skladníka, proto

by byly ušetřeny prostředky za e-shop, který je spravován externím dodavatelem těchto

služeb.

V tabulce jsou uvedeny náklady, které jsou spojeny s vedením e-shopu americkou

společností. Dále jsou v tabulce vyčísleny náklady, které by se týkaly internetového

obchodu, pokud by společnost využívala obchodování přes internet prostřednictvím

svého účetního programu. V tomto případě porovnávání jde čistě o hodnocení

46

ekonomického hlediska, nikoliv designu či ostatních okolností, které ovlivňují nákup

výrobků. V minulém roce došlo k rekonstrukci webových stránek. To bylo spojeno se

značným odlivem peněžních prostředků. Pokud bychom brali náklady čistě spojené

s aktualizacemi, jednalo by se o částku pohybující se kolem 60 000,- Kč. Vyčíslíme si

tedy, jaké by byly náklady spojené s internetových obchodováním přes účetní software

POHODA Stormware. Budeme uvažovat produkt E-shop Standard. Tento balíček, který

se propojuje s účetním softwarem, nabízí i individuální import zboží a nastavení, dále

pak také kreativní design, základní položky vymezující e-shop (zboží, košík, registraci

a vyhledávání). Balíček podporuje propojení se servery Zbozi.cz, Heureka.cz a Google

Analytics. Skladník by mohl, při používání tohoto balíčku, bez problémů aktualizovat

ceny zboží, vytvářet slevy, akce, novinky. Ceny v tabulce jsou uvedeny bez DPH.

Tabulka č. 3: Přehled nákladů týkajících se prodeje přes internet

Externí vedení e-shopu Externí vedení pomocí POHODY

382 183 Kč 49 000 Kč

CELKEM ZATÍŽENO VE WEBOVÝCH STRÁNKÁCH

333 183 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

V následujícím grafu je znázorněn přehled tržeb plynoucích z prodeje na internetu.

Přehled se vztahuje k celému roku 2011 a 1. čtvrtletí roku 2012. Jak již bylo zmíněno

výše, rok 2011 byl doprovázen velmi dobrými tržbami i v období 1. čtvrtletí, ve kterém

většinou obchodníci zaznamenávají útlum. Typicky útlumové 1. čtvrtletí se projevilo na

začátku roku 2012. Během loňského roku kolísaly tržby z internetového prodeje

v rozhraní od 15 000,- Kč do 47 000,- Kč. Nejsilnějším měsícem byl březen, naopak

nejslabším měsícem se stal červenec.

47

Graf č. 5: Přehled tržeb získaných v internetovém prodeji za rok 2011 a 1. čtvrtletí roku

2012

Zdroj: vlastní zpracování

4.9.3 Proces nákupu zboží

Zboží se objednává podle období – před vánočními svátky se společnost zásobí daleko

více než například v měsících lednu, únoru a březnu, což jsou měsíce, ve kterých

společnost zaznamenává útlum prodeje. V systému bohužel nejsou nastaveny minimální

zásoby. Jsou sice stanovovány dle měsíčního prodeje, ale pokud by bylo stanoveno

minimální množství produktů v účetním systému, tak jednoduše vidíme, kdy máme

daný druh zboží objednat.

Skladník sestaví objednávku, která by měla být podepsána majitelem společnosti.

Majitel však objednávky nekontroluje a ani nepodepisuje. Nejvíce společnost objednává

z výše uvedené londýnské společnosti MASCOLO Group Ltd. Pokud účetní jednotka

odebere zboží, jehož hodnota je nižší než 15 000 liber, platí si sama dopravu, která

vstupuje do vedlejších pořizovacích nákladů. Pokud ale účetní jednotka odebere zboží,

jehož hodnota je vyšší než 15 000 liber, za dopravu neplatí a tím pádem má také nižší

náklady při pořizování zboží. Ve většině případů společnost pořizuje takové množství,

u kterého zahrnuje platbu vedlejšího pořizovacího nákladu – dopravu. Po přijetí

dodávky se zboží překontroluje, zda něco nechybí, nebo není něco poškozeno. Pokud je

0 Kč

5 000 Kč

10 000 Kč

15 000 Kč

20 000 Kč

25 000 Kč

30 000 Kč

35 000 Kč

40 000 Kč

45 000 Kč

50 000 Kč

2011/2012

48

všechno v pořádku, vloží se do účetního systému faktura. Po zaúčtování faktury se

automaticky provede zaúčtování na sklad.

Pokud skladník po překontrolování zjistí, že není vše v pořádku, dojde k zaúčtování

faktury, ale zjištěné nesrovnalosti se poté řeší prostřednictvím dobropisu. Pokud dojede

zboží již poškozené, které se rozbije po cestě, tak si řeší tuto situaci dodavatel

s dopravní společností. Po celou dobu objednávání z Londýna se ještě nestalo, aby byla

dodávka doručena zcela v pořádku.

Společnost kupuje zboží také od jiných dodavatelů. Za dobu působnosti firmy již došlo

i k situacím, kdy londýnský dodavatel neměl dostatečné množství zboží na skladě,

potom se telefonuje distributorům po celé Evropě, např. distributorům v Itálii, a zboží je

od nich odkoupeno za stejných podmínek, jak by tomu bylo u MASCOLO Group Ltd.

MASCOLO Group Ltd. nepožaduje vrácení některých poškozených výrobků, jako

například šampony. V těchto případech vždy postačilo přiložit k objednávce

s dobropisem fotografie poškozeného zboží jako důkazní materiál. Anglický dodavatel

žádá o vrácení poškozeného zboží s vyšší hodnotou (fény, žehličky a další).

GS Hair Products, s.r.o. na vlastní náklady poté likviduje poškozené zboží podle

ekologických postupů ve sběrném dvoře. Tesco dokonce požadovalo, aby se společnost

zaregistrovala do systému, ve kterém jsou vedeny společnosti dovážející ze zahraničí

zboží umístěné v obalech, které se však po spotřebě stává odpadem. Tyto odpady musí

společnost poté likvidovat.

V následujícím grafu je znázorněno, v jakém obnosu peněžních prostředků společnost

GS Hair Products, s.r.o. nakoupila v roce 2011 zboží od společnosti MASCOLO Group

Ltd. Pro období v roce je typické, že v prvních třech měsících se pohybují tržby celkem

nízko. Dle zjištěných výsledků se však společnosti v tomto roce dařilo poměrně dobře

a právě i v prvních třech měsících proběhlo objednávání zboží v poměrně vysokých

částkách. Oproti tomu však květnová objednávka byla nízká. V měsíci červenci došlo

k rapidnímu nárůstu dodávek zboží, v součtu všech dodávek za měsíc červen se

dostáváme v peněžním vyjádření až k půl milionu Kč. Měsíc červenec je spojen s malou

objednávkou, stejně jak tomu bylo v měsíci květnu. Od srpna se poté objednávky opět

zvýšily a navyšovaly se ještě více v měsících listopadu i prosinci, kdy došlo

49

k naskladnění většího množství produktů kvůli náporu objednávek před vánočními

svátky.

Graf č. 6: Pořízení zboží od společnosti MASCOLO Group Ltd. v roce 2011

Zdroj: vlastní zpracování

4.9.4 Proces prodeje zboží

Zboží dodává GS Hair Products, s.r.o. odběratelům na území České a Slovenské

republiky. Dříve působila svou distribucí také na území Polska, v dnešní době se tak již

neuskutečňuje. Zboží dodává společnost menším odběratelům, jako jsou např. e-shopy

nebo kadeřnické salony. Mezi odběratele však patří také síť prodejen DM drogerie nebo

obrovské obchodní řetězce Tesco. Se žádným odběratelem však společnost nemá

uzavřenou smlouvu o odběru určitého množství zboží v daném horizontu. I z tohoto

důvodu jsou v systému nastaveny minimální a maximální zásoby produktů. Průběžně

jsou tyto stavy doplňovány, aby společnost flexibilně reagovala na poptávku.

Vedení společnosti sestavuje předpokládaný plán prodeje, podle kterého se odvíjí

proces zásobování skladů.

Obchodní zástupci především sjednávají objednávky s kadeřnickými salony, které

vyžadují osobní kontakt při jednání o dodávkách zboží. Obchodní zástupci sestaví

objednávku, která je poté odeslána na sklad. Skladník objednávku přijme, připraví

I. 2011 II. 2011III.

2011V. 2011

VI.

2011

VII.

2011

VIII.

2011

IX.

2011

XII.

2011

Částka 151 509 162 300 162 532 81 371 488 483 81 489 122 302 204 080 204 446

0 Kč

100 000 Kč

200 000 Kč

300 000 Kč

400 000 Kč

500 000 Kč

600 000 Kč

50

dodávku zboží a provede výdejku ze skladu. Vystaví se faktura a dodací list k faktuře,

aby se přiřadily k dodávce zboží. Pokud se jedná o objednávku, jejíž hodnota je nižší

než 3 000,- Kč, odběratel kromě prodejní ceny zboží zaplatí také dopravné. Pokud se

však jedná o objednávku, jejíž hodnota je vyšší než 3 000,- Kč, pak odběratel dopravné

neplatí.

U obchodních řetězců jsou podmínky nastaveny zcela jinak. Řetězce platí dopravu

vždy. Například obchodní řetězec disponuje malými a velkými pobočkami. Malé

pobočky mají centrální sklad, do kterého se zboží dopraví. Jsou však i velké pobočky,

které disponují vlastními sklady, kam se zboží doručí.

Dříve měla společnost sjednanou smlouvu s dopravní společností pro distribuci zboží ke

svým odběratelům. Kvůli platební neschopnosti však dopravní společnost od smlouvy

odstoupila. V dnešní době společnost řeší dodávky zboží prostřednictvím svého

vozového parku nebo poštovními balíky. Skladník rozváží objednávky po Praze v rámci

24 hodin pomocí firemního automobilu. Objednávky mimo oblast Prahy se posílají

poštovními balíky. Ve výjimečných případech je domluven také osobní odběr přímo ve

skladu společnosti, tak odpadá odběrateli při nízké hodnotě dodávky poplatek za

dopravné, musí však vynaložit své úsilí a prostředky pro svou vlastní dopravu. Tato

situace je však opravdu výjimečná a dodání se provádí buď osobně skladníkem, nebo

poštovním balíkem.

V současné době společnost disponuje vozovým parkem v rozsahu čtyř automobilů.

Dvě z nich byly pořízeny platbou za hotové. Jedno je pořízeno prostřednictví leasingu

a poslední prostřednictvím úvěru. Dva automobily jsou určeny pro obchodní zástupce

a dva pro rozvoz zboží. Jedná se o pick-up a dodávku. Eviduje se kniha jízd. Obchodní

zástupci i skladník mají k dispozici CCS kartu, na které jsou nastaveny limity čerpání.

Obchodní zástupci mají stanovený limit útraty 10 000,- Kč za měsíc, limit je stanoven

na nákup pohonných hmot. Skladník má určen limit útraty v částce 20 000,- Kč za

měsíc na pohonné hmoty i příslušenství. Jeho limit je vyšší, protože má na starosti také

rozvoz objednávek na území hlavního města. Vyúčtování o čerpání z CCS karty

přichází vždy v půlce a na konci měsíce. Částky se strhávají přímo z bankovního účtu.

Majitel společnosti má k dispozici internetový přístup do systému CCS karet a může tak

51

kontrolovat výdaje týkající se tankování. Tyto údaje může poté překontrolovat s údaji

uvedenými v knize jízd, zda se údaje shodují.

Při dodání zboží skladníkem je součástí dodávky i faktura s dodacím listem, kdy si

odběratel doručené zboží hned zkontroluje. Například v řetězcích Tesco se dodávka

hned překontroluje jejich pracovníky, nebo dojde k přijetí zboží a kontrola probíhá

později. Tesco má svůj vlastní systém založený na čárových kódech. K dané dodávce

zboží je přiřazen čárový kód, pod kterým má společnost přístup do jejich systému. Poté

účetní jednotka může sledovat průběh kontroly dodávky, zda je vše v pořádku, nebo je

některé přijaté zboží poškozeno. Pokud dojde k poškození zboží, vystaví se dobropis,

který účetní jednotka při další objednávce pošle do Anglie.

Při prodeji přes internetový obchod přijde skladníkovi oznámení přes e-mail a proces

prodeje je zahájen nachystáním objednávky. Vystaví fakturu a dodací list, výdejku ze

skladu a zařídí další náležitosti podle typu doručení objednávky.

Z 99 % se platí dodávka zboží hotově při předání, neboli na dobírku. Společnost však

umožňuje také platbu prostřednictvím trvalého příkazu nebo platební kartou.

4.9.5 Lhůty dodání zboží

Jak jsem již zmínila, společnost nemá sepsány s odběrateli smlouvy na odběr určitého

množství zboží. Sepisuje s nimi však smlouvy o lhůtách dodání zásob. Společnost je

schopna doručit zboží podle dohodnutých smluv. U e-shopů a kadeřnických salónů se

jedná o lhůtu do 48 hodin. Např. do řetězce Tesco je ujednána lhůta dodání v délce

3 dnů. Účetní jednotka má sepsány smlouvy o lhůtách dodání zboží i s dodavateli. Zboží

je dodáno do 14 dnů.

Konkrétně obchodní řetězce Tesco mají ve smlouvě určeny dny, ve kterých provádějí

objednávku zboží. Jedná se o úterý (pátek je dnem doručení) a čtvrtek (dnem doručení

je pondělí), z toho vyplývá, že Tesco má lhůty dodání v délce 3 dnů. Tesco provádí

objednávky pomocí faxu nebo prostřednictvím systému Edi. Pod přihlašovacími iniciály

se společnosti zpřístupní Edi systém, ve kterém nahlíží na příjemky a výdejky

jednotlivých poboček obchodního řetězce Tesco. Poté může GS Hair Products, s.r.o.

operativně řídit naskladnění daných položek, které bude Tesco příště objednávat.

52

GS Hair Products, s.r.o. má sepsanou smlouvy o lhůtách doručení i s řetězcem drogerií

DM. Drogerie provádějí objednávky ve středu během dne a společnost musí doručit

objednané zboží do pondělí, a to konkrétně mezi 12:00 až 13:00. Pokud tak společnost

neučiní, jsou ve smlouvě stanoveny penále za pozdní doručení.

Ve smlouvách je dále upraveno také to, zda doručovat zboží na centrální sklad pokud se

jedná o menší prodejny řetězců, nebo přímo do poboček. Podmínky doručení jsou

různorodé podle požadavků jednotlivých odběratelů.

4.9.6 Nadbytečné skladové zásoby

Společnost má stanoveny minimální skladové zásoby. Ne vždy však účetní jednotka

drží nezbytně nutné množství zboží na skladě. V mnoha situacích může dojít

k objednávce většího množství zboží, které poté delší dobu leží na skladě a není

proměněno v hotové peníze, jak je tomu u mnoha jiných produktů, které mají svou

obrátkovost větší než právě „ležáky“ na skladě. Systém POHODA Stormware

vygeneroval produkty, které leží na skladě již delší dobu. Některé z uvedených položek

nebyly ani oceněny, jelikož se jednalo o drobné zboží, které společnost nabízí

k objednávkám zboží jako malou pozornost podniku pro podporu své marketingové

činnosti.

Jiné z uvedených položek však byly systémem oceněny. Zjistila jsem, kdy bylo toto

zboží pořízeno, v jaké pořizovací ceně, dále pak také, jaká je prodejní cena tohoto

sortimentu bez DPH i včetně DPH a kolik kusů zboží ještě leží na skladě.

V následující tabulce je stručný přehled o zmíněném zboží, ve kterém jsou vázány

peněžní prostředky, které mohly být společností využity k jinému účelu.

53

Tabulka č. 4: Přehled ležáků na skladě

Název Stav

zásoby

Prodejní

cena bez

DPH

Pořizovací

cena Sklad Datum

Minimální

zásoba

Zatíženo v

zásobách

FLEXI

SHAPER 654 ks 198 Kč 158 Kč 1000 ks II/2011 0 ks 103 332 Kč

FLUSE

PUTTY 653 ks 198 Kč 158 Kč 1000 ks II/2011 0 ks 103 174 Kč

CELKEM ZATÍŽENO V ZÁSOBÁCH ZBOŽÍ 206 506 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

V posledním sloupci je vypočítáno, kolik peněžních prostředků je vázáno v daných

zásobách, které nejsou rychloobrátkové. Od stavu zásob se odečetla minimální zásoba,

která musí být na skladě, a poté se zjištěný stav vynásobil pořizovací cenou. Tímto

způsobem se postupovalo u obou uvedených položek. Z uvedených výpočtů vyplývá

celkové zatížení v zásobách zboží. Položky v tabulce leží na skladě již déle než rok,

během kterého se prodalo pouze 35 % z celkového počtu skladovaného zboží zahrnující

pánskou stylingovou vlasovou kosmetiku. Při bližším prozkoumání bylo zjištěno, že

došlo k tak velké objednávce z toho důvodu, protože se majitel společnosti domníval, že

vše prodá. Byl domluven s obchodními řetězci Tesco pro ČR i SR, ale došlo pouze

k jedinému závodu, a to v únoru předešlého roku (od každého 372 kusů pro Tesco,

1 kus od každého byl prodán v e-shopu). Tedy ve stejný měsíc, kdy bylo zboží pořízeno.

Od té doby však k dalšímu závozu nedošlo, protože se tato kosmetika neujala na trhu.

Ve finále se v Tescu prodalo maximálně 10 kusů, o zbytku zboží, které leží na skladě

v Tescu, dosud nebylo rozhodnuto. Dokonce toto zboží chtělo Tesco vrátit zpět

dodavateli, ale zatím se tak nestalo. Proto bych doporučila, při závozu novými produkty,

u kterých majitel společnosti netuší, jakým způsobem se uchytí na skladu, aby

objednával pouze malé množství, v řádech desítek kusů, aby se zjistilo, jestli bude mít

produkt úspěch u zákazníků a zda se po něm budou poptávat. Obecně řečeno, došlo

k situaci, kdy měl majitel velké oči, ale nakonec splakal nad výdělkem a ve finále ještě

prodělal z toho důvodu, že mu přebytečné zásoby tohoto stylingového zboží leží na

skladě. Peníze vynaložené na koupi takového množství mohl využít daleko

efektivnějším způsobem.

54

Zjistíme, kolik by společnost ušetřila peněz, kdyby majitel společnost uvažoval

ekonomičtěji a neuvažoval pouze vidinu výdělku. Situace bude naprosto stejná, dojde

k závozu pouze do řetězců Tesco, jak tomu bylo ve skutečnosti. Jelikož nebylo jisté, zda

se výrobek uchytí na trhu, či nikoliv, tak bych volila opatrnější strategie při objednávání

nových produktů. V následující tabulce je znázorněno, jakým způsobem bych řešila tuto

situaci a o kolik bychom měli více peněžních prostředků k dispozici k jiným účelům.

Z pozice majitele bych zkoušela rozšiřovat sortiment nabízeného zboží. Prováděla bych

to však s rozmyslem. Stanovila jsem nákup zásob na počet 30 kusů – po 10 kusech bych

nabídla obchodním řetězcům Tesco pro ČR a SR a zbylých 10 kusů bych nechala pro

prodej na e-shopu. Minimální zásoba není stanovena, prozatím netuším, jak se daný

produkt bude prodávat. Ve výsledku by společnost zaplatila za pořízení výrobků

9 480,- Kč, což je naprosto rozdílná částka od částky uvedené výše. U dvou zmíněných

produktů by došlo k úspoře až o 197 026,- Kč.

Proto se domnívám, že filozofie objednávání nově nabízených produktů by měla

probíhat opatrně. Sami se můžeme přesvědčit, že ukvapené objednávání velkého

množství zboží za výhodnou cenu, které následně „určitě“ obratem prodáme je

nesmyslné. Nikde není napsáno, že poptávka bude reagovat přesně tak, jak si

usmyslíme. Právě naopak, trh je nevyzpytatelný a musíme se potýkat s mnoha riziky a

komplikacemi. Majitel šel do risku, ale bohužel zisk mu to nepřineslo.

Tabulka č. 5: Přehled nákladů dle nového řešení

Název Nákup

zásob

Prodejní

cena bez

DPH

Pořizovací

cena Sklad Datum

Minimální

zásoba

Zatíženo v

zásobách

FLEXI

SHAPER 30 ks 198 Kč 158 Kč 30 ks II/2011

prozatím

nestanovena

4 740 Kč

FLUSE

PUTTY 30 ks 198 Kč 158 Kč 30 ks II/2011 4 740 Kč

CELKEM ZATÍŽENO V ZÁSOBÁCH ZBOŽÍ 9 480 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

55

Nyní se můžu přesunout k samotné rekapitulaci vyčísleným peněžních prostředků, které

by společnost mohla ušetřit.

Tabulka č. 6: Celkové ušetřené peněžní prostředky

Náklady Skutečné Nové řešení

Zboží 206 506 Kč 9 480 Kč

Web 333 183 Kč 49 000 Kč

Celkem 539 689 Kč 58 480 Kč

Úspora 481 209 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

4.10 Investice ušetřených peněžních prostředků

Cílem práce bylo zjištění úspory peněžních prostředků prostřednictvím optimalizace

nákladů, které by potom mohla společnost investovat do tzv. alternativních investic.

Mezi ně patří např. v dnešní době hodně diskutované investice do drahých kovů,

konkrétně do zlata, stříbra, diamantů a jiných komodit. Dále máme také různé spořicí

účty a termínové vklady. Prostě nějaký prostředek, který by zhodnocoval vložené

peníze. Jelikož se ale společnost potýká s platební neschopností některých svých

závazků, nebylo by špatné také uvažovat úhradu přijatých faktur. Jednoduše řečeno,

investovat ušetřené peněžní prostředky do položek, které přinesou prospěch pro

společnost. Investice by přinesly prospěch ve formě výnosu, který z nich plyne. Úhrada

přijatých faktur by přinesla zlepšení v reputaci firmy týkající se její platební schopnosti.

Vše má své klady a zápory. Pokud by společnost investovala ušetřené peníze např. do

zlata, byly by v něm vázány a nemohly by se flexibilně využít, pokud by se společnost

dostala do platební neschopnosti, nebo by nutně potřebovala obnos peněžních

prostředků v hotovosti. Stejně nedostupné jsou i peníze investované do termínovaných

vkladů. Méně výnosné spořicí účty umožňují převod vloženého obnosu peněz na účet

běžný a nakládat s nimi pak podle uvážení účetní jednotky. Žádný výnos neplyne ze

zmíněné úhrady svých závazků, ale zvyšuje se platební schopnost účetní jednotky, která

se stává konkurenceschopnou. Pro jednodušší porovnání uvažujeme uložení celkové

zjištěné částky ušetřených peněžních prostředků na začátku roku.

56

Termínovaný vklad

Dle internetového zdroje uvedeného v seznamu literatury mi po zadání potřebných

parametrů vyjelo mnoho nabízených produktů termínovaných vkladů. Největšího

výnosu u termínovaného vkladu, který by měl délku trvání 1 roku s 2měsíční výpovědní

lhůtou, by společnost dosáhla, pokud by si zřídila vklad u Moravského Peněžního

Ústavu. Výnos z terminovaného vkladu by činil po zdanění 12 271,- Kč.

Spořicí účet

Při porovnání spořicích účtů jsem vyhodnotila jako nejvýhodnější spořicí účet od České

spořitelny s průměrným úročením 3,20 % p.a. Klient má kdykoliv peníze k dispozici

a není limitován žádnou dobou, po kterou musí ležet peníze na účtu. Klient zároveň

nemusí vlastnit běžný účet u poskytovatele a vedení účtu je zdarma. Pokud by

společnost uložila ušetřené peníze na spořicí účet, došla by k následující úspoře:

Tabulka č. 6: Výpočet výnosu u spořicího účtu

FV = ? Kč

PV = 481 209,- Kč

r = 0,032 ∙ 0, 85 = 0, 0272 p. a.

t = 1 rok

FV = PV ∙ (1 + r)t

FV = 481 209 ∙ (1 + 0, 0272)1

FV = 494 298,- Kč; výnos je 13 089,- Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Z výpočtu vidíme, že je výdělek na spořicím účtu dopadl o něco lépe, než výdělek na

termínovaném vkladu.

Zaplacení závazků

Jak již bylo uvedeno výše, zaplacení závazků nepatří mezi alternativní investice, ale

ušetřenými náklady u zásob jsme získali určitý obnos peněz, díky nimž by firma mohla

splatit své závazky a zvýšit svou platební schopnost. V následující tabulce jsou

znázorněny závazky dle doby po splatnosti. Z optimalizací získaných prostředků by

57

účetní jednotka mohla zaplatit závazky, které jsou po splatnosti už déle než 360 dnů,

pak také závazky po splatnosti 90 až 180 dnů a část závazků po splatnosti 90 až

180 dnů.

Tabulka č. 7: Přehled závazků po splatnosti

Doba po splatnosti Celkem Zbývá splatit

Po splatnosti do 30 dnů 83 236 Kč 83 236 Kč

Po splatnosti 30 až 90 dnů 71 493 Kč 71 493 Kč

Po splatnosti 90 až 180 dnů 350 788 Kč 76 430 Kč

Po splatnosti 180 až 360 dnů 88 870 Kč 0 Kč

Po splatnosti nad 360 dnů 117 981 Kč 0 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

58

5 ZÁVĚR

Cílem práce byla optimalizace nákladů u zásob s cílem použít tyto prostředky následně

užitečnějším způsobem. Po analýze vnitřní situace společnosti jsem dospěla

k následujícím poznatkům a doporučením:

a) společnost účtuje v programu POHODA Stormware, což je dle mého názoru

výhoda, protože tento systém nabízí mnoho možností a propojení, které šetří čas

i peníze. Doporučila bych v rámci evidence zásob sjednotit názvosloví ve

skladech. Větve jsou pojmenovány česky, ale jednotlivé položky anglicky.

Majitel je sice Angličan, ale do evidence moc nenahlíží. Veškeré sestavy

a reporty vycházející z účetnictví jsou exportovány v anglickém jazyce. Proto

bych doporučila názvosloví české. Dále bych doplnila jednotlivé položky zásob

o jejich fotografickou podobu, která bude užitečná při exportu údajů do e-shopu.

b) Do systému bych také zaznamenávala minimální zásoby produktů, což účetní

program podporuje a podává přehled o tom, kdy se zásoby blíží k minimu. To je

poté signál pro skladníka, že má učinit objednávku dalšího zboží.

c) Další doporučení se týká opět účetního programu. Ten je schopen provádět

internetové objednávky prostřednictvím objednávkových formulářů, které se

umístí na internet a skladníkovi se poté zaznamenávají objednávky přímo do

systému. Čistě z ekonomického hlediska by se touto cestou ušetřily nemalé

peníze. Při vyčíslení jsme se vyšplhaly až na částku 333 183,- Kč.

d) V neposlední řadě bych se, na místě majitele, vyvarovala ukvapeným

objednávkám nadměrného množství nových výrobků zboží s vidinou rychlého

zisku. Dochází pak ke zbytečnému plýtvání s penězi, které mohly být využity

užitečnějším způsobem. Došla jsem k závěru, že by v případě nových výrobků

měla firma objednávat zboží v řádech desítek kusů, aby zjistila, zda se produkt

vůbec uchytí na trhu a až poté bych začala objednávat dané zboží ve větším

množství. Ukvapeným jednáním se firma připravila o necelých 200 000,- Kč.

e) V celkové hodnotě by tedy za webové stránky i nadměrné množství zboží na

skladě ušetřila bezmála 481 209,- Kč. Dle mého názoru se i díky tomuto jednání

dostává dennodenně společnost do zbytečných problémů, které se týkají její

likvidity, tedy schopnosti dostát svým závazkům ve lhůtách splatnosti.

Společnost mohla s těmito prostředky disponovat jakýmkoliv způsobem, však

59

nejlepší uplatnění vidím právě v úhradě závazků, které jsou již dávno po

splatnosti.

60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie:

1. BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I.. 1. vyd. Praha: Institut

Svazu účetních, a.s., 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7.

2. EMMETT, Stuart. Řízení zásob. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008.

298 s. ISBN 978-80-251-1828-3.

3. FIŠEROVÁ, Eva a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele 2008. 6. vyd.

Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2008. 444 s. ISBN 978-80-7263-450-7.

4. KLÁRISOVÁ, Iveta. Zásoby – pořízení, evidence, vyskladňování. Účtování

způsobem A, B. Znojmo, 2009. 48 s., 7. Bakalářská práce. SOUKROMÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO, s.r.o. Vedoucí práce

Ing. Milada Dandová.

5. KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha:

Nakladatelství POLYGON, 2003. 444 s. ISBN 80-7273-084-3.

6. LANDA, Martin. Finanční a manažerské účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Ostrava:

KEY Publishing s. r. o., 2008. 324 s. ISBN 978-80-87071-85-4.

7. LANDA, Martin. Základy účetnictví. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o.,

2008. 254 s. ISBN 978-80-87071-86-1.

8. LOUŠA, František. Zásoby komplexní průvodce účtováním a oceňováním.

3. vyd. Praha: GRADA, 2007. 170 s. ISBN 978-80-247-2117-0.

9. MRKVIČKA, Josef a kol. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha:

ASPI, a. s., 2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5.

10. RYNEŠ Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2010. 10. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2010. 986 s. ISBN 978-80-7263-580-1.

11. SVOBODOVÁ, Jaroslava. Inventarizace praktický průvodce. 6. vyd. Olomouc:

Nakladatelství ANAG, 2011. 359 s. ISBN 978-80-7263-652-5.

12. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2006 (pro střední školy a pro veřejnost).

8. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2006. 143 s.

13. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010 (pro střední školy a pro veřejnost).

11. vyd. Znojmo: Štohl – vzdělávací středisko, 2010. 214 s.

ISBN 978-80-87237-24-3.

61

14. ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví 2011 (pro

studenty OA a středních škol s výukou účetnictví). 4. vyd. Znojmo: Štohl –

vzdělávací středisko, 2011. 238 s. ISBN 978-80-87237-32-8.

Internetové zdroje:

15. BusinessInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export: Informace k

uplatňování DPH u tzv. skont a bonusů [online]. 2.5.2011 [cit. 2012-04-20].

Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dan-z-pridane-hodnoty/cds-

uplatnovani-dph-u-skont-a-bonusu/1001635/60504/

16. E-shop pro velkoobchod s POHODOU: E-SHOP STANDARD - internetový

obchod pro velkoobchody i koncový prodej [online]. [cit. 2012-04-20].

Dostupné z: http://www.shopdopohody.cz/eshop-pro-velkoobchod-pohoda-

virtuemart

17. Hlavní stránka. GS HAIR Products [online]. 2011 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z:

http://www.gshair.cz/Default.aspx

18. Chytrý.měšec.cz: Česká spořitelna - Šikovné spoření [online]. [cit. 2012-04-20].

Dostupné z: http://chytry.mesec.cz/ceska-sporitelna-sikovne-sporeni/d36

19. Měšec.cz - server o osobních financích: Termínované vklady - srovnání [online].

30.4.2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné

z: http://www.mesec.cz/produkty/terminovane-

vklady/?vyse_vkladu=481209&vypovedni_lhuta=60&doba_ulozeni=365&spoci

tat=Spo%C4%8D%C3%ADtat&_sl1=max_dosazitelny_urok&_sl2=urokova_sa

zba&tridit=_calc2&smer=s

20. Ministerstvo spravedlnosti České Republiky. Obchodní rejstřík a Sbírka listin

[online]. 30.11.1999 [cit. 2012-03-05]. Dostupné

z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.%40typ=or&sysinf.%40st

rana=searchResults&hledani.%40typ=subjekt&hledani.podminka.subjekt=GS+

Hair+Products&hledani.podminka.ico=&hledani.podminka.obec=Praha&hledan

i.podminka.spisZnacka.oddil=&hledani.podminka.spisZnacka.vlozka=&hledani.

podminka.spisZnacka.soud=0&hledani.format.pocet_polozek=50&hledani.form

at.trideni=netridit&hledani.format.typHledani=x*&hledani.format.obchodniJme

no=platne&hledani.podminka.pravniForma=-1&hledani.podminka.ulice=

62

21. Příručka uživatele Pohoda. Ekonomický a informační systém POHODA

[online]. 19.1.2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupné

z: http://www.stormaware.cz/dnload/guide_POHODA2011.pdf

22. ŠOBA, Oldřich. Videokurz [online]. [cit. 2011-04-20]. Finanční matematika.

Dostupné z WWW: http://web2.mendelu.cz/pef_118_video/materialy/3_dil.pdf

23. ŠOBA, Oldřich. Videokurz [online]. [cit. 2011-12-08]. Finanční matematika.

Dostupné z WWW: http://web2.mendelu.cz/pef_118_video/materialy/8_dil.pdf

Ostatní zdroje:

24. České účetní standardy pro podnikatele

25. Vyhláška č. 500/2002 Sb.

26. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

27. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

63

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulky:

Tabulka č. 1: Organizační struktura společnosti ............................................................ 32

Tabulka č. 2: Přehled marží ............................................................................................ 35

Tabulka č. 3: Přehled nákladů týkajících se prodeje přes internet ................................. 46

Tabulka č. 4: Přehled ležáků na skladě ........................................................................... 53

Tabulka č. 5: Přehled nákladů dle nového řešení ........................................................... 54

Tabulka č. 6: Výpočet výnosu u spořicího účtu ............................................................. 56

Tabulka č. 7: Přehled závazků po splatnosti ................................................................... 57

Grafy:

Graf č. 1: Výsledek hospodaření společnosti ................................................................. 33

Graf č. 2: Vývoj tržeb, nákladů vynaložených na prodej zboží a marží ......................... 34

Graf. č. 3: Nejlepší dodavatelé ....................................................................................... 36

Graf č. 4: Nejlepší odběratelé ......................................................................................... 41

Graf č. 5: Přehled tržeb získaných v internetovém prodeji za rok 2011 a 1. čtvrtletí roku

2012 ................................................................................................................................ 47

Graf č. 6: Pořízení zboží od společnosti MASCOLO Group Ltd. v roce 2011 .............. 49