PEČOVATELSTVÍ 3. ročník

Sociální činnost

Mgr. Hana Straková

1. vydání

Učební a studijní texty vzniklé v rámci projektu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK vydalo

SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s. r. o. v roce 2011

Obsah 1 Osobní péče o mobilního a imobilního klienta ....................................................................... 3

1.1 Klient ve zdravotnickém zařízení a v ostatních zařízeních ............................................... 3 1.2 Hygienická péče ................................................................................................................ 9 1.3 Péče o výživu .................................................................................................................. 23 1.4 Sledování fyziologických funkcí .................................................................................... 32 1.5 Pohybová aktivizace ....................................................................................................... 45

1.6 Péče o lůžko .................................................................................................................... 50 Pracovní list č. 1 ....................................................................................................................... 63 Pracovní list č. 2 ....................................................................................................................... 65 Pracovní list č. 3 ....................................................................................................................... 67

Pracovní list č. 4 ....................................................................................................................... 68 Pracovní list č. 5 ....................................................................................................................... 70 Pracovní list č. 6 ....................................................................................................................... 71

2 Moderní technika v ošetřovatelství a pečovatelství ........................................................ 74 2.1 Mobilizace klienta z lůžka, elektrické lůžko, využití moderního pečovatelského

lůžka ................................................................................................................................ 74 2.2 Transportní stretcher, zdravotnické křeslo, transportní a zvedací systémy pro

imobilní klienty, invalidní vozík ..................................................................................... 77 2.3 Manipulace s klientem, manipulace při hygieně, polohování klienta, využití

zdravotnické techniky při prevenci dekubitů, pasivní a aktivní antidekubitní

matrace, jídelní stolky, zajištění komfortu klienta .......................................................... 83 Pracovní list č. 7 ....................................................................................................................... 90 3 Péče v domácnosti ................................................................................................................. 91 3.1 Význam a poslání domácí péče, zavedení domácí péče, vhodnost zavedení domácí

péče, vývoj domácí péče v ČR, poskytovatelé domácí péče, organizační forma

domácí péče, financování domácí péče .......................................................................... 91

3.2 Hlavní zásady osobní asistence, náplň práce osobních asistentů, rozvoj osobní

asistence .......................................................................................................................... 96 3.3 Pečovatelská služba, její úkony a úhrady, péče o osobní hygienu klienta,

kompenzační pomůcky, péče o domácnost klienta ......................................................... 97

Pracovní list č. 8 ..................................................................................................................... 104 Pracovní list č. 9 ..................................................................................................................... 105 Pracovní list č. 10 ................................................................................................................... 106 4 Hygiena a epidemiologie ..................................................................................................... 107

4.1 Pojem hygiena, hygiena všeobecná a komunální, hygiena dětí a dorostu, hygiena

práce, hygiena výživy, hygiena záření, hygiena zdravotnických zařízení, sociálních .. 107 4.2 Imunologie, epidemiologie výskytu infekčního onemocnění, proces šíření nákazy,

zdroj nákazy, přenos, zvyšování odolnosti populace, rozdělení infekčních chorob ..... 121 Pracovní list č. 11 ................................................................................................................... 135 Pracovní list č. 12 ................................................................................................................... 136 Pracovní list č. 13 ................................................................................................................... 137 Pracovní list č. 14 ................................................................................................................... 138

Pracovní list č. 15 ................................................................................................................... 139 Pracovní list č. 16 ................................................................................................................... 140 Seznam použitých zkratek ...................................................................................................... 141 Seznam použité literatury ....................................................................................................... 142

3

1 Osobní péče o mobilního a imobilního klienta

1.1 Klient ve zdravotnickém zařízení a v ostatních zařízeních

Péče o klienty musí vycházet z jejich potřeb. Potřeba je to, co lidská bytost nutně potřebuje

pro svůj život. Potřeby se během života mění jak kvalitativně, tak i kvantitativně. Co je

prioritní a významné, se mění v důsledku věku, nemoci, okolností, osobnosti jedince, kvality

mezilidských vztahů.

Z hlediska potřeb klienta lze péči rozdělit:

akutní péče

dlouhodobá péče

lékařská péče

ošetřovatelská péče

rehabilitační péče

logopedická péče

duchovní péče

Věk a nemoc ovlivňují, do jakých zařízení zdravotnické a jiné péče bude nutné klienta zařadit.

Jedná se o tato nejzákladnější zařízení:

nemocnice

léčebny dlouhodobě nemocných

rehabilitační ústavy

domovy pro seniory

centra sociálních služeb

domovy se zvláštním režimem

chráněná bydlení

stacionáře

Nemocnice

Je lékařské zařízení určené k léčení lidí. Klasická nemocnice se skládá z několika částí –

lůžková oddělení, specializované ambulance, paraklinická oddělení, technické zázemí a

vedení – management.

4

Práva pacientů

1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči vykonávanou

kvalifikovanými pracovníky.

2. Pacient má právo znát jméno lékaře, popřípadě dalších zdravotnických pracovníků,

kteří ho ošetřují.

3. Pacient má právo žádat soukromí i služby přiměřené možnostem ústavu, možnost

denně se stýkat se členy své rodiny. Omezení takovéhoto způsobu může být

provedeno pouze ze závažných důvodů.

4. Pacient má právo získat od svého lékaře fakta potřebná k tomu, aby mohl před

zahájením každého dalšího nového diagnostického postupu rozhodnout, jestli s ním

souhlasí, kromě případů akutního ohrožení.

5. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o

léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo.

6. Pacient má právo odmítnout léčbu v rozsahu, který povoluje zákon, a má být zároveň

informován o zdravotních důsledcích tohoto svého rozhodnutí.

7. Pacient má právo na to, aby v průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření,

ošetření a léčby byly brány ohledy na jeho soukromí a stud. Konzultace a léčba jsou

věcí důvěrnou a musí být provedeny diskrétně.

8. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou

důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech

počítačového zpracování.

9. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností vyhovět

pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění.

Pacient může být předán i jinému léčebnému ústavu, případně tam být převezen poté,

když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání

a o ostatních alternativách, které přitom existují. Instituce, která má nemocného

převzít do své péče, musí přeložení nejprve schválit.

10. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Po

propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař

pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.

11. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař

rozhodne k nestandardnímu postupu. Písemný vědomý souhlas nemocného je

podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může

5

kdykoliv, a to bez uvedení příčin, z experimentu odstoupit, když byl poučen o

případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.

12. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí

respektovat jeho přiměřená přání.

13. Pacient má právo a povinnost se řídit platným řádem zdravotnické instituce, kde se

léčí (tzv. nemocniční řád).

14. Pacient má právo kontrolovat svůj účet.

Charta práv dětí v nemocnici:

1. Děti jsou do nemocnice přijímány pouze tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže

být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení.

2. Děti v nemocnici mají právo na kontakt se svými rodiči.

3. Děti nebo jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich

věku a chápání.

4. Děti a především jejich rodiče mají právo se podílet na rozhodování ohledně zdravotní

péče, která je jim poskytována.

5. S dětmi se musí zacházet s taktem a pochopením.

6. Dětem se musí dostávat péče náležitě školeného personálu, který si je plně vědom

fyzických i emocionálních potřeb dětí.

7. Děti mohou nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci.

8. O děti musí být pečováno společně s jinými dětmi stejné věkové skupiny.

9. Děti musejí být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich

vývojovým potřebám i požadavkům a aby zároveň vyhovovalo bezpečnostním

pravidlům a zásadám péče o děti.

10. Děti musejí mít příležitost ke hře, odpočinku a vzdělávání.

Léčebny dlouhodobě nemocných – LDN

Jsou zdravotnická zařízení, která tvoří součást soustavy zdravotnických zařízení patřících

mezi odborné léčebné ústavy, jejichž péče navazuje na péči nemocnic.

LDN jsou určeny pro poskytování specializované ústavní péče zaměřené především na

ošetřovatelskou a rehabilitační péči o osoby trpící déletrvajícími nemocemi. Vedle léčebné,

ošetřovatelské a rehabilitační péče je důležitá i psychosociální péče.

6

Domácí řád v LDN:

1. Přijetí do léčebny se uskutečňuje na doporučení ošetřujícího lékaře z jiného

zdravotnického zařízení.

2. Po dobu hospitalizace se stará o pacienta ošetřující lékař, všeobecné sestry a ostatní

personál.

3. Pacient je vyšetřen přijímacím lékařem a je seznámen s léčebným režimem, který

pacient stvrdí svým podpisem.

4. Pacient je všeobecnou sestrou seznámen s dodržováním domácího řádu, nejpozději do

48 hodin po přijetí na lůžko pacienta navštíví sociální sestra, nutriční terapeutka,

fyzioterapeutka.

5. Pokud má pacient u sebe cenné předměty, peníze, doporučuje se, aby si pacient tyto

cennosti a hotovost uložil do nočního stolku se zámkem.

6. Pokud má pacient u sebe léky, odevzdá je sloužící sestře.

7. Pacient dostane prádlo dle individuální potřeby, které při odchodu vrací.

8. Pacient může mít své osobní věci: šampón, mýdlo, papuče, ponožky, župan, toaletní

papír a další věci po dohodě s personálem.

9. Každý nově přijatý pacient je umístěn na čisté lůžko, výměna ložního prádla se

provádí dle potřeby pacienta, nejméně dvakrát týdně.

10. Toaleta a ošetření pacientů se provádí denně a dle potřeby. Koupání jedenkrát týdně a

dle potřeby. Pokud to uvedený zdravotní stav nemocného nedovoluje, hygienická

péče se provádí na lůžku.

11. Ranní buzení probíhá nejdříve v 7.00 hodin.

12. Rozdělování léků provádí sestra podle ordinace ošetřujícího lékaře, pacient by měl

požít lék v přítomnosti sestry.

13. Stravování se řídí řádem stravovacího provozu, dietu pacienta určuje lékař s nutriční

terapeutkou. Návštěvy pacientů mohou přinést potraviny s možností uložení do

chladicího boxu ve společenské místnosti.

14. Úklid pokojů se provádí denně. Větrání pokojů se uskutečňuje několikrát za den, dle

domluvy s pacienty na pokoji a dle klimatických venkovních a vnitřních podmínek.

Větrání na pokojích s ležícími pacienty zajistí ošetřující personál.

15. Zachovávání čistoty v zařízení zabraňuje nozokomiálním nákazám, zároveň je

součástí léčení. Proto je nutné zachovávat čistotu na pokojích, chodbách, a

koupelnách.

7

16. Noční klid je v letním období od 22.00 – 06.00 hodin, v zimním období od 21.00 –

06.00 hodin. Na pokojích by pacient neměl rušit hlukem nebo jinými rušivými

projevy, které by obtěžovaly ostatní nemocné.

17. Vycházky pacientů v areálu nemocnice a pobyt na venkovní terase u částečně nebo

zcela imobilních pacientů zajišťuje rodina nebo ošetřovatelský a rehabilitační tým.

Mobilní pacienti se pohybují na terase a v areálu nemocnice samostatně.

18. Rozhlas a televizi může uživatel péče užívat bez omezení.

19. Informace o zdravotním stavu pacienta podá ošetřující nebo sloužící lékař denně,

v době návštěv.

20. Je zakázáno donášet do zařízení alkoholické nápoje a návykové látky.

Služby nabízené v LDN:

Lékařská péče po dobu 24 hodin, s možností konsiliárních vyšetření přímo v LDN,

nebo na odborných ambulancích, s možností převozu k akutnímu vyšetření či

hospitalizaci v nemocnici kdykoliv.

Ošetřovatelská péči s cílem udržet nebo zlepšit současnou kvalitu života pacientů. Při

poskytování ošetřovatelské péče je využíváno prvků z konceptu bazální stimulace a

kinestetické mobilizace.

Léčba dekubitů, bércových vředů, chronických kožních ran, péče o stomii.

Péče o výživu, zajištění doplňkové výživy ve spolupráci s nutričními specialisty.

Rehabilitační péče, jejíž charakter se odvíjí od celkového zdravotního stavu pacienta.

Cílem rehabilitační péče je dosažení takového stupně kompenzace a soběstačnosti,

který pacientovi vyžadujícímu dlouhodobější léčbu dovolí návrat do domácího

prostředí, nebo bezproblémový přechod do sociální instituce, pokud propuštění domů

není z objektivních důvodů možné.

Logopedická péče.

Duchovní péče.

Zapůjčení zdravotních a kompenzačních pomůcek po propuštění z LDN.

8

Rehabilitační ústav

Rehabilitační ústav Kladruby je odborný léčebný ústav zaměřený na poskytování

ústavní celodenní komplexní rehabilitační léčby klientů po úrazech a operacích

pohybového i nervového systému.

Ústav je státní příspěvkovou organizací, řízenou Ministerstvem zdravotnictví ČR.

Mimořádná kvalita a výsledky poskytované péče jsou podloženy 60letou tradicí,

vysokou profesionální úrovní a zdatností ošetřujícího personálu, specifickou

organizací léčby, která probíhá v příjemném prostředí s využitím nejmodernějších

rehabilitačních metod, prostředků a zařízení.

Rehabilitační péče je celodenní, intenzivní, nabízí i léčbu ambulantní.

Ústav má uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami.

Kapacita ústavu je 250 lůžek.

Rehabilitační léčba je uskutečňována v bezbariérovém prostředí, v komplexu budov

vzájemně propojených systémem chodeb. Klienti jsou ubytováni v šesti lůžkových

odděleních.

Rehabilitace se uskutečňuje v nových budovách, v moderně vybavených cvičebnách,

velké tělocvičně a menších tělocvičnách. Je zde bazén pro individuální fyzioterapii, 2

bazény pro skupinová cvičení, plavecký bazén a fitnesscentrem. Součástí rehabilitační

budovy je moderně vybavené oddělení hydroterapie, fyzikální terapie a ergoterapie.

Rehabilitační program zahrnuje také péči logopedickou, psychologickou, služby

socioterapeutické a protetické.

V rámci rehabilitačního programu mají klienti možnost absolvovat kursy autoškoly

pro tělesně postižené nebo kondiční jízdy

Pro volný čas jsou připraveny různé kulturní i sportovní akce.

9

Cílem rehabilitačního procesu je návrat klienta k plnohodnotnému způsobu života,

zlepšení fyzické a psychické kondice (pocit celkové pohody), nácvik správných

pohybových návyků.

Program preventivních pobytů:

vstupní vyšetření lékařem a fyzioterapeutem s následným zhodnocením celkového

zdravotního stavu a stavu pohybového systému, sestavení programu podle

individuálních potřeb

cvičení v bazénu se zaměřením na bolesti zad

plavání v bazénu s možností nácviku správného plaveckého stylu, kondiční plavání

částečné a reflexní masáže

vířivé koupele a whirpool

skupinové cvičení v tělocvičně s důrazem na nácvik správného držení těla, posilovací

a protahovací cviky, dechové a relaxační cvičení, využití cvičebních pomůcek –

nácvik sestavy cvičení

fitness – instruktáž cvičení na přístrojích pod vedením fyzioterapeuta s licencí

rotopedy

využití tělocvičny k míčovým hrám dle zájmu

relaxační skupina pod vedením psychologa s uplatněním prvků jógy, meditací

zájmové využití v ergoterapeutických dílnách

ucelené informace formou přednášek a diskusí na téma zdravého životního stylu,

výživy, psychohygieny

Domovy pro seniory, centra sociálních služeb, domovy se zvláštním režimem, chráněná

bydlení, stacionáře viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

1.2 Hygienická péče

Význam hygienické péče:

1. zdravotní

prevence infekcí

zamezuje vzniku opruzenin, proleženin a jiných kožních komplikací

10

2. psychický

spokojenost

pocit svěžesti

uvolnění klienta

3. estetický

kladné přijímání okolím

Do hygieny zařadíme:

ranní mytí

celkové mytí

péče o chrup

u mužů péče o vousy

česání vlasů, mytí vlasů

péče o ruce

hygienické vyprazdňování

Zásady při výkonu hygienické péče:

informace klienta o plánovaném výkonu

připravené všechny pomůcky

zajištění intimity každého klienta

snaha, aby klient byl co nejvíce samostatný

užívání vhodných mycích prostředků

převlečení do čistého prádla

Ranní mytí u jednotlivých klientů:

Chodící klient provádí ranní hygienu sám. Sám si provádí sprchování nebo celkovou koupel,

péči o dutinu ústní, o vlasy, nehty. Částečně soběstačný pacient je takový pacient, který

špatně chodí nebo je ochrnutý na jednu polovinu těla, s lehkou mentální retardací, s nohou

v sádrovém obvazu apod. Pacient vyžaduje u některých činností, pomoc pečovatele. Pečovatel

nachystá pomůcky, klienta doprovodí do koupelny, pomůže mu při sprchování, utírání zad

ručníkem, při masáži tělovým mlékem. Pečovatel sleduje jakékoliv změny na kůži pacienta.

U nepohyblivého klienta je postup následující:

klient si vyčistí zuby

11

sám nebo za pomoci pečovatele si umyje krk, paže, hrudník

záda a oblast genitálu myje pečovatel, při těchto úkonech používá rukavice

třísla, genitál a oblast konečníku se myje nejlépe jednorázovou žínkou a čisticí pěnou,

pod pacienta vsuneme podložní mísu, po umytí a opláchnutí vodou tyto části vysušíme

ručníkem, na oblast genitálu je určen zvláštní ručník, oblast třísel můžeme ošetřit

zásypem na opruzeniny

pokožku natřeme masážní emulzí, gelem, krémem a vmasírujeme

pokud pacient nezvládne péči o vlasy a nehty, tak mu pečovatel pomůže

pacienta oblékneme do čistého prádla

Celkové mytí

Jedná se o umytí celého těla a nahrazuje sprchování nebo koupel ve vaně. Některé klienty je

možné přemístit na pojízdný vozík a celkovou koupel vykonat v koupelně. Má to své výhody

a pro klienta je to příjemnější než celková koupel na lůžku. V rámci celkové koupele existují

pomocná zařízení – zvedáky, které umožní klientům přesunout se do vany a vykoupat se.

Dokonce existují i speciálně tvarované vany určené ke koupeli klientům se sníženou

soběstačností.

Celkové mytí klienta v koupelně

Připravené pomůcky:

žínka

ručník

intimní gel

mýdlo, sprchový gel

rukavice

čisté prádlo

Postup:

zkontrolujeme, jestli je koupelna po předchozím pacientovi vydezinfikována, zda

sprchový kout vlastní protiskluzovou podložku, zda má koupelna přiměřenou teplotu

klienta převezeme na křesle do koupelny

při mytí klienta používáme rukavice

je-li klient schopný se postavit, požádáme jej, aby se chytil madel

klienta osprchujeme teplou vodou, potom jej namydlíme pomocí žínky, mýdla a

opláchneme teplou vodou

12

na intimní oblasti použijeme speciální přípravek

u mužů je třeba dbát na řádné umytí předkožkového vaku

u žen dokonale a ve správném pořadí myjeme rodidla a konečník – hrozí riziko

zanesení infekce do močového ústrojí

klienta osušíme ručníkem, vmasírujeme relaxační emulzi

převlékneme do čistého prádla a odvezeme na lůžko

předtím, než klienta uložíme, tak upravíme lůžko

Celkové mytí klienta na lůžku

Je velice fyzicky náročné, proto jej vykonávají alespoň dvě osoby.

Pomůcky:

čisté osobní prádlo a ložní prádlo, prostěradlo na přikrytí klienta během hygieny

umyvadlo

dva ručníky, dvě žínky

mýdlo, tělový šampón

kosmetické přípravky – tělové mléko, krémy, deodoranty, léčivé masti na ošetření

defektů kůže

hřeben, štětičky na čištění uší, zubní kartáček a pasta

emitní miska, buničina, gumové rukavice, podložní mísa

Postup:

pečovatel musí informovat klienta, že ho umyje na lůžku, zdůvodní, z jakých důvodů

je koupel realizována na lůžku a ne v koupelně

pečovatel dodržuje vhodnou teplotu pokoje, aby klient se neprochladil a nenastydnul

pečovatel si připraví pomůcky včetně zástěny k lůžku klienta vzhledem ke klientově

intimitě

pečovatel pracuje v ochranném oděvu

pečovatel z lůžka odstraní deku a polštář, antidekubitní a polohovací pomůcky

pacient je během této vykonávané hygieny přikrytý čistým prostěradlem

ošetřující personál respektuje stud klienta, odhaluje pouze tu část těla, kterou právě

umývá

prostěradlo na zakrytí klienta položíme na pokrývku klienta, pak pokrývku pečovatel

vytáhne a nechá nemocného přikrytého jenom prostěradlem

voda v umyvadle musí mít přiměřenou teplotu, mění se podle potřeby

13

nejprve pečovatel omyje obličej vodou bez použití mýdla, oči čistí od vnitřního koutku

k zevnímu

tělo se myje postupně, pečovatel začíná od krku směrem k nohám

jeden pečovatel klienta omývá, druhý otírá, stojí na obou stranách lůžka, nikoliv vedle

sebe

pečovatel postupuje přes krk, hrudník, podpaží a horní končetiny, vodou pečovatel

nešetří, kůže klienta se musí důkladně omýt od mýdla

při umývání zad klienta otočíme na bok, po umytí zad a hýždí pečovatel kůži promaže

tělovým mlékem, emulzí k masáži

na hygienu dolní poloviny těla pečovatel použije jiné umyvadlo

na nohou si pečovatel všímá hlavně nehtů, staří lidé můžou mít nehty ztluštělé,

zhrublé, zde může být nápomocna pedikérka

pečovatel ošetří kožní poranění – např. dekubity, popraskané paty, vředy na lýtkách a

okolo kotníků

třísla pečovatel promaže ochranným krémem

po skončení hygieny pečovatel klienta učeše, provede hygienu dutiny ústní, ostříhá

nehty na rukou, podle potřeby se pečovatel věnuje mytí vlasů

nakonec pečovatel použité prádlo vloží do pytlů, použité pomůcky pečovatel

vydezinfikuje, hygienické potřeby klienta pečovatel uloží na určené místo

pečovatel použité rukavice vloží také do pytle, pečovatel řádně vydezinfikuje použité

umyvadlo, po vykonání všech úkonu si pečovatel umyje ruce, provede dezinfekci a

kosmeticky ošetří ruce

pečovatel provede o výkonu záznam do dokumentace

Péče o osobní hygienu kojenců a batolat

Hygienická péče u malých dětí je stejně důležitá jako u dospělých. Velice důležitá je v oblasti

výchovy k hygienickým návykům. Malé děti jsou nesoběstačné a péči o hygienu nezvládají.

Kojenci a batolata mají jemnou a velice zranitelnou kůži, která vyžaduje každodenní ošetření.

Do hygienické péče zahrnujeme péči o kůži, péči o ruce, péče o vlasy, nehty, oči, dutinu ústní,

péči o vyprazdňování.

Koupel kojence

Pomůcky:

jemná žínka, osuška

14

vanička na koupání

dětské mýdlo

přípravky na ošetření kůže – dětský olej

kartáček na vlasy

nůžky na nehty

štětičky na vysušení ušních boltců

dětský teploměr

emitní miska

Postup:

zajištění přiměřené teploty v místnosti – přibližně 27 stupňů Celsia

připravené všechny pomůcky

připravíme vodní lázeň, teplota vody je 37 – 38 stupňů Celsia

dítě opatrně svlékneme a přeneseme do vaničky

držení dítěte při přenášení: loket jedné ruky podpírá hlavičku a ramínka, druhá ruka

drží zespodu stehno dítěte, prsty jsou rozloženy a podpírají zadeček

Postup při vlastní koupeli a ošetření kůže:

do vaničky položíme lehátko, aby dítě mělo hlavičku nad vodou

nejprve umyjeme obličej vodou a osušíme, pak navlhčíme vlásky a umyjeme

šampónem, pokud má dítě více vlásků, před splachováním vody nakloníme hlavičku

dozadu a pomalu poléváme vlásky čistou vodou, dáváme pozor, aby se šampón

nedostal do očí miminka

namydlenou žínkou nebo rukou omyjeme krk, hrudník a celé tělíčko, postupujeme

směrem k dolním končetinám

na závěr umyjeme genitál

starší kojence necháme ve vodě sedět, nutné je zajistit bezpečí dítěte

po omytí vodou přeneseme kojence na přebalovací stůl nebo jinou pevnou podložku

kůži dítěte osušíme včetně vlásků, kůži ošetříme olejíčky nebo tělovým mlékem,

postupujeme od hlavičky k nožičkám

genitál a anální oblast ošetříme příslušnými mastmi, vysušíme ušní boltce, štětičky

nezavádíme přímo do zevního zvukovodu

po osušení a ošetření kůže dítě oblečeme do čistého prádla a přiložíme plenu, vlásky

učešeme

ostříháme nehty na rukou do obloučku, na nohách rovně

15

Mytí vlasů klienta na lůžku:

Mytí vlasů na lůžku je náročné jak pro pečovatele, tak i pro klienta. V domácnosti je výkon

daleko složitější vzhledem k uspořádání nábytku pokoje. Pokud je to možné, tak vlasy

myjeme vždy mimo lůžko. Mytí vlasů se věnujeme jedenkrát týdně, podle potřeby nebo přání

klienta může být i častější. V některých zařízeních nebo v domácnostech je k dispozici

nafukovací vanička pro mytí hlavy.

Pomůcky:

šampón na vlasy, kondicionér, tužidlo

vysoušeč vlasů

hřeben

dva ručníky, igelitové podložky nebo pláštěnky

Postup při mytí vlasů na lůžku:

informujeme a domluvíme se s klientem na postupu mytí vlasů

připravíme si všechny pomůcky

před výkonem si pečlivě umyjeme ruce

z lůžka odstraníme polštář a na jeho místo položíme igelitovou podložku

na ni položíme vaničku, na límec vaničky klient pohodlně uloží hlavu

ramena klienta chráníme igelitovou podložkou

dbáme na ochranu uší

vlasy namočíme, umyjeme šampónem, spláchneme

špinavou vodu vypustíme odtokovou hadicí z vaničky do kbelíku

vlasy vysušíme ručníkem, rozčešeme a dosušíme fénem

odstraníme vaničku a igelitovou podložku a zpět vložíme polštář

pomůcky umyjeme, vydezinfikujeme, uklidíme

Péče o dutinu ústní

Chodící a pohyblivý ležící klient je schopen si vyčistit zuby sám. Velice důležitá je metoda

čištění chrupu. Hlavně u dětí a osob, které mají zdravé dásně, se doporučuje metoda, kdy zuby

čistíme krouživými pohyby z obou stran. Nakonec horizontálními pohyby vyčistíme plošky.

Další metoda se nazývá vertikální kombinovaná metoda, která spočívá ve stíravém pohybu

16

z dásní na zuby. V každém úseku se tento pohyb opakuje 5 – 6 krát. Pak vyčistíme zase

horizontálními pohyby kousací plošky.

U některých klientů nejsme schopni provést běžnou hygienu dutiny ústní, a proto se využívají

alternativní postupy péče o zuby.

Indikace ke zvláštní péči o dutinu ústní

umírající osoby

klienti v bezvědomí

klienti po ochrnutí lícního nervu

osoby, které prodělaly centrální mozkovou příhodu

Pomůcky:

gumové rukavice

emitní miska

přípravky určené k hygieně

sterilní tampóny

vatové tyčinky

ručník

kelímek na pití

Postup:

před výkonem provedeme hygienu rukou

informujeme klienta o výkonu

klienta uložíme do polohy vpolosedě, pod bradu uložíme ručník

prohlédneme celá ústa, jazyk

dutinu ústní můžeme vytřít vatovými tyčinkami, odstranit nečistoty, můžeme použít i

sterilní tampóny, které držíme sterilními kleštěmi – peánem, tampón namočíme do

glycerinu a při hygieně postupujeme od kořene jazyka ke špičce

horní patro čistíme odzadu k přední části

na závěr otřeme rty vazelínou nebo glycerinem

pokud je klient schopný přijmout tekutinu, necháme jej vypláchnout ústa

po ukončení výkonu pomůcky vydezinfikujeme, uložíme na své místo

provedeme hygienu rukou

výkon zaznamenáme do dokumentace

17

Péče o umělý chrup:

pečujeme stejně důkladně jako o chrup trvalý

Postup při mytí zubní protézy:

zubní protézu vyjmeme za pomocí mulu

na odložení protézy využijeme emitní misku

umělý chrup vyčistíme zubním kartáčkem a pastou

zubní protézu opláchneme tekoucí vodou

klientovi podáme ústní vodu

Péče o vousy

žiletka nebo holicí strojek

holicí pěna

umyvadlo

2 ručníky

žínka

voda, gel nebo balzám po holení

Holení žiletkou:

zjistíme směr růstu vousů

klientovi dáme ručník, aby nedošlo k znečištění prádla

žínkou opláchneme obličej vlažnou vodou, naneseme na něj holicí pěnu

holíme pevnými tahy, žiletku pravidelně vyplachujeme

po ukončení holení klientovi omyjeme obličej vodou a osušíme ručníkem

naneseme vodu po holení

Holení elektrickým strojkem

holicí stojek musí být čistý

přes hruď klienta položíme ručník

obličej umyjeme za pomoci žínky a vlažné vody

osušíme, začneme holit

sejmeme ručník, obličej potřeme vodou po holení a strojek vyčistíme

Péče o nehty

při ranní hygieně zkontrolujeme, zda klient nevyžaduje manikúru

18

nehty na rukou zastřiháváme do oblouku, nehty na nohou rovně

při ošetřování nohou používáme rukavice

klientovy dolní končetiny podložíme ručníkem, potřeme speciálním dezinfekčním

přípravkem a začneme upravovat

plosky nohou můžeme postříkat deodorantem

ruce natíráme výživným krémem

celou pedikúru vykonává pedikérka

Hygienické vyprazdňování moči

1. vyprazdňování klienta chodícího – muži močí vestoje, ženy vsedě

2. ležící klient používá pomůcky k vyprazdňování moči – mužům jsou určeny skleněné

nebo plastové lahve, lahve jsou umístěny v košíku, který je zavěšen u lůžka, lahve jsou

několikrát denně vylévány, myty a dezinfikovány

3. částečně pohyblivé ženy mají k dispozici pojízdný klozet opatřený kolečky

4. ležící klienti se vyprazdňují do podložní mísy

Inkontinence je samovolný odchod moči.

Pro inkontinentní klienty existuje řada pomůcek, jedná se o tyto pomůcky:

savé podložky

speciálně tvarované vložky různých velikostí a sacích schopností

plenkové kalhoty

pomůcky k ošetření inkontinentního klienta:

jednorázové rukavice

umyvadlo

jednorázová žínka

intimní gel

buničina

plena

čisté spodní prádlo

Postup hygienické péče:

k lůžku si připravíme potřebné pomůcky

klienta o úkonu informujeme

klienta svlékneme, odstraníme použité plenkové kalhoty, otočíme ho na bok,

znečištěnou kůži otřeme buničinou

19

na lůžko dáme plenu, omýváme směrem od genitálií ke konečníku žínkou a intimním

gelem

omyté části vytřeme do sucha, oblékneme čisté plenkové kalhotky, pyžamo

Hygienické vyprazdňování stolice

1. vyprazdňování klienta chodícího – probíhá běžným způsobem, místnost WC by měla

být opatřena madly

2. částečně pohyblivý klient používá pojízdný klozet opatřený kolečky, po vykonání

potřeby pečovatel obsah klozetu odstraní a vydezinfikuje

3. ležící klient vykonává potřebu na lůžku, k vyprazdňování na lůžku slouží podložní

mísy, mísa se poskytne klientovi tehdy, pokud cítí potřebu, pečovatel ji přináší vždy

přikrytou, klienta požádá o spoluprácí, jakmile klient nadzdvihne pánev pomocí

hrazdičky, pečovatel vloží pod klienta mísu; bezvládné klienty pečovatel otočí na bok,

mísu přiloží k hýždím a opět jej otočí, klientovi pomůže pečovatel vykonat intimní

hygienu, poté pečovatel obsah mísy vylije do klozetu – sleduje množství stolice, její

barvu, konzistenci, zápach, pečovatel mísu vyčistí a vydezinfikuje

Prevence dekubitů (proleženin)

Proleženina znamená místní odumření tkáně.

Faktory ovlivňující vznik dekubitů:

1. zevní faktory

přímý tlak – intenzita a délka působení tlaku na stejné místo

tření – nejčastěji vzniká o podložku

střižná síla – vzniká kombinací tlaku a tření

vlhkost

2. vnitřní faktory

mobilita – imobilní člověk není schopen měnit svoji polohu podle svého pohodlí a

potřeby

věk – ve vyšším věku je omezena regenerační schopnost organismu, dochází tak ke

snižování elasticity a pevnosti kůže

tělesná hmotnost a stav výživy – ztráta hmotnosti vede ke snížení množství tělesného

tuku, podkožního vaziva a ke svalové atrofii

další nemoci – nemoc narušuje obranyschopnost organismu

vliv léků

20

Predilekční místa vzniku dekubitů

= místa nejčastějšího výskytu:

trn 7. krčního obratle

ramenní kloub

loketní klouby

kolenní klouby

kyčelní klouby

v oblasti kříže

paty

kotníky

Fáze dekubitů

1. stupeň – erytém (překrvení)

projevuje se zarudnutím kůže, při mírném stlačení prsty erytém bledne

příznaky – mírný otok, jemně zarudlá kůže

2. stupeň

kůže je zarudlá, prokrvení přetrvává i po stlačení, tkáň začíná odumírat

příznaky – místní zarudnutí, zduření postižené části, někdy se vyskytuje puchýř

3. stupeň

dochází k nekróze – odumření tkáně

příznaky – narušená integrita kůže

4. stupeň

vřed se rozšiřuje do hlubších struktur

příznaky – rozpad tkáně, připomíná otevřenou ránu

5. stupeň

odumření tkáně, dochází k destrukci a rozpadu svalu

příznaky – suchá černá nekróza, hnilobný zápach

Klasifikace dekubitů podle Torrance [torens]:

1. stupeň – erytém 2. stupeň – zvředovatění kůže 3. stupeň – postižení hlubších míst

21

4. stupeň – nekróza tkáně

Prevence a léčba dekubitů:

1. snížení tlaku

změna polohy, vhodná po 30 minutách

používání polohovacích pomůcek – věnečky, tunely, válce, klíny, podložky

zdravotní matrace s antidekubitním účinkem

speciální lůžka – vodní, vzduchová

speciální podložky

nepoužíváme gumové podložky

Ukázky polohovacích pomůcek:

polohovací váleček věneček polohovací klín polohovací podložka

2. pravidelná kontrola

3. hygienická péče

zvýšené nároky na osobní hygienu

4. speciální krytí

5. zajištění dostatečného přísunu potravin a tekutin

špatná výživa zhoršuje hojení ran

důležitý přísun bílkovin, vitaminů a minerálů

6. chirurgické odstranění

22

7. zapojení celého týmu

8. psychická podpora klienta

9. spolupráce s rodinou

Oblékání klienta

Oděv má klienta chránit před vlivy vnějšího okolí, před chladem, horkem, vlhkem, úrazy, má

i estetický význam.

Klient by měl při výběru vhodného oblečení zohledňovat:

nezávadnost materiálu

zdravotní stav

pohodlí

vkus

snadné udržování

cenová a místní dostupnost

estetiku

snadnou manipulaci

kvalitní materiál

Doporučení při oblékání:

klientům, kteří s vámi při oblékání spolupracují, ponechejte dostatek času

využívejte zapínání na přední části oděvu

každý krok pochvalte

Postup při oblékání jednotlivých částí oděvu:

1. rukávy – první oblékáme postiženou končetinu, rukáv natáhneme od manžety až po

rameno na svou ruku, uchopíme ruku nemocného a druhou rukou vytáhneme rukáv

nahoru

2. kalhoty – oblečeme nejprve jednu, pak druhou končetinu, klientovi pomůžeme

nadzdvihnout zadní část těla, kalhoty vytáhneme k pasu, zasuneme košili a zapneme

3. oblečení přes hlavu – nejprve oblékneme rukávy, pak přetáhneme oděv přes hlavu

23

Kompenzační pomůcky:

pomůcka na natahování punčoch

pomůcka na stahování zipu

navlékač ponožek

navlékač ponožek plastové madlo zipu

Oblékání inkontinentních klientů:

Lidé s inkontinencí by měli upřednostňovat:

oděvy snadno se zapínající a rozepínající

speciální kalhotky pro únik moči

oděvy, jež mají kolem zad speciální část, která ukrývá sběrný sáček

Obouvání

vhodná obuv

dbáme na hygienu obouvání

využíváme pomůcky k usnadnění obouvání – obouvák, zouvák, elastické tkaničky,

obuv, která je na suchý zip

zouvák na boty

1.3 Péče o výživu

Příjem potravy pro člověka znamená zpravidla příjemnou záležitost doprovázenou libými

pocity. Cílem výživy je dodat člověku vodu, důležité živiny a potřebné látky. Stravujeme se

převážně tak, jak jsme byli zvyklí v původní rodině. Zdravá strava a zdravý životní styl

působí na vzhled osoby, odráží celkovou kvalitu života. Výběr potravin zejména v dospívání a

v dospělém věku může snížit riziko výskytu některých onemocnění – např. obezita, infarkt,

24

hypertenze, ateroskleróza, cukrovka, osteoporóza, některé typy zhoubných nádorů. Člověk

potřebuje takové množství potravy, jaké odpovídá jeho spotřeba energie.

Faktory ovlivňující rychlost metabolismu:

fyzický výkon

tělesná teplota

věk – nejvyšší metabolismus je u dětí, nejnižší u seniorů

mužské pohlavní hormony – zrychlují metabolismus

hormony štítné žlázy – zrychlují metabolismus

Poruchy výživy

Do poruch výživy zařadíme: nechutenství, mentální anorexii, mentální bulimii, malnutrici,

kachexii – chorobná vyhublost, karenci – nedostatek určité živiny v potravě.

Příznaky poruch výživy:

Bolest, která může pocházet z jakéhokoliv orgánu trávicí soustavy.

Na bolesti hodnotíme:

lokalizaci

charakter bolesti

intenzitu

vyzařování bolesti do okolí

závislost bolesti na jídle

Charakter bolesti:

tupá

pálivá

tlaková

svíravá

kolikovitá, která je svíravá, křečovitá

Intenzita bolesti je různá. Závisí na věku, zkušenostech s bolestí, na psychickém a fyzickém

stavu nemocného. Intenzita bolesti se dá objektivně hodnotit podle objektivních příznaků:

bledost, zpocení, úlevová poloha, tachykardie. Intenzita bolesti se hodnotí na vizuální

analogové škále, která znázorňuje intenzitu bolesti od žádné bolesti, mírné bolesti, středně

silné bolesti, velmi silné bolesti, kruté bolesti až po nesnesitelnou bolest. Anebo se hodnotí na

numerické škále, která je označena čísly 0 – 10 nebo 0 – 100.

25

Zhodnocení výživy klienta

Ke zhodnocení výživy existují určité postupy a vyšetření klienta. Antropometrická měření

poskytují informace o velikosti a složení těla. Zařadíme sem měření výšky, hmotnosti,

hmotnostní index, kožní řasy – nesvalové vrstvy, obvod svalu ramen. Speciální měření

provádějí specializovaná oddělení zdravotnických zařízení. Výšku, hmotnost klienta a

hmotnostní index může zaznamenávat i pečovatel.

Hmotnostní index ukazuje, zda je hmotnost přiměřená výšce, nemá-li osoba nadváhu nebo

podváhu. Nazývá se body mass index – BMI. Vypočítá se podle následujícího vzorce:

hmotnost

BMI = -----------------------

výška (m) × výška (m)

Za fyziologický BMI je považována hodnota 20 – 25.

Rozpětí BMI a její hodnocení:

20 – 25 = přiměřená hmotnost

25, 1 – 30 = prostá nadváha

30, 1 – 40 = střední nadváha

40, 1 a více = těžká nadváha

Měření kožní řasy ukazuje na množství tuku v těle.

Biochemické údaje určují poruchy výživy. Zařadíme sem: vyšetření krevních testů, např.

množství tuků v krvi, bílkovin, enzymů. Dále můžeme hodnotit klinické příznaky stavu

výživy: nehty, vlasy, oči, sliznice, vitalita klienta.

Pečovatel v rámci ošetřovatelské a sociální péče zjišťuje výživovou anamnézu, která zjišťuje

údaje o stravovacích návycích klienta, jaká jídla má rád, jak dodržuje nebo nedodržuje

stravovací omezení, jak si nakupuje, vaří, co vaří, kolikrát za den přijímá potravu.

Ošetřovatelská péče při jídle

Na podkladě informací získaných od klienta může pečovatel stanovit ošetřovatelské problémy

dané osoby.

O jaké poruchy výživy se může jednat:

snížený příjem potravy

zvýšený příjem potravy

nedostatečný příjem tekutin

26

poruchy polykání

u seniorů, kteří mají sníženou soběstačnost, může nastat problém s neschopností si

nakoupit, uvařit

u osob, které mají naordinovanou dietu, může dojít k nechutenství – nejsou zvyklé na

méně chutnou stravu

Cílem ošetřovatelské péče je:

informovat klienta o důležitosti dietního omezení

dbát, aby klient dodržoval dietní nařízení

dodržovat vhodné stravování klienta

možnost dovážet čerstvé obědy do domácnosti klienta dle jeho požadavků, po

domluvě s pečovatelem může pečovatel upravit jídlo podle toho, jak je klient schopen

kousat a polykat, krmení zesláblých klientů je samozřejmostí, stejně jako úprava

hlavního jídla – nakrájení masa apod.

nákup požadovaných potravin

během dne pečovatel nabízí tekutiny

úprava prostředí při stravování – psychologický a estetický efekt

po jídle pečovatel dbá na klientovu hygienu dutiny ústní

pečovatel neustále sleduje výživový stav klienta, měří tělesnou hmotnost, počítá BMI

atd.

Zásady podávání stravy:

dodržování dané diety

dodržovat správnou teplotu pokrmu

jídlo by mělo být chutné, esteticky upravené

dodržování pravidelných rozmezí mezi jednotlivými pokrmy

podávání tekutin

respektovat vyznání klienta – dodržování stravovacích návyků

zajistit pohodlí během jídla

dodržovat postup dle pohybového režimu a stupně sebepéče – chodícím klientům jídlo

podáváme v jídelně, kde se obslouží sami, klienti ležící, kteří jsou schopni se sami

najíst bez pomoci, jedí u stolu v pokoji nebo na lůžku u jídelního stolu, jako poslední

pečovatel obslouží klienty, které je třeba nakrmit

27

Pomoc při jídle a pití:

pečovatel informuje klienta, že je doba na podávání jídla

pečovatel informuje klienta, co má k jídlu

pečovatel klientovi umyje ruce

pečovatel si připraví potřebné pomůcky – jídelní stolek, pokrm, příbor, nápoj

s brčkem, ručník, ubrousek

pečovatel klienta posadí na lůžko

pak pečovatel přistaví jídelní stolek s pomůckami nad lůžko

pečovatel pod bradu vloží ručník

pečovatel jako první podává polévku, poté hlavní jídlo

pečovatel dává další sousto teprve potom, až si je jistý, že klient předchozí spolkl

pečovatel sousta dává zapít dle potřeby klienta

pečovatel při stravování klienta povzbuzuje

pečovatel klienta po jídle utře ubrouskem

pečovatel upraví lůžko

Pomoc nevidomému při jídle a pití:

pečovatel se snaží vytvořit klientovi takové podmínky, aby byl schopen se najíst sám

pečovatel dle potřeby klienta nakrájí jídlo na menší kousky

pečovatel informuje klienta o jednotlivých složkách pokrmu na talíři, aby si klient

mohl zvolit, na co má zrovna chuť

pečovatel využívá hodinové ručičky při navigaci klienta

Pomoc při jídle a pití klienta bez chrupu:

pečovatel podává klientovi stravu rozkrájenou na malé kousky nebo potravu kašovitou

pečovatel dbá na to, aby jídlo bylo méně solené a kořeněné, protože obnažené dásně

mohou být velice citlivé

V rámci podávání stravy může docházet k menším trávicím potížím:

1. pálení žáhy

příčinou je nadměrný obsah žaludeční kyseliny, která se vrací ze žaludku do jícnu

prevence – odstranit těžko stravitelnou stravu, nekouřit, nepít alkoholické nápoje

lékař dle stavu pacienta předepíše antacidum – neutralizuje žaludeční kyselinu

2. zvracení

28

pokud klient začne zvracet, pečovatel rychle podá umyvadlo

pečovatel podpírá hlavu tak, aby byla v předklonu nad umyvadlem

jestliže má klient umělý chrup, pečovatel se pokusí o jeho vyndání z úst

pokud si klient potřísní oděv, pečovatel ho přikryje papírovým ubrouskem, dokud

nevolnost neustane

pečovatel podá klientovi sklenici vody, klient si vypláchne ústa

pečovatel omyje klientovi obličej a ruce

pečovatel vymění klientovi prádlo

pečovatel prohlédne zvratky, pokud obsahují neobvyklou příměs, tak odebere vzorek

pro lékaře

zbylé zvratky spláchne na WC

klienta přikryje a vyvětrá pokoj

pečovatel úkon zaznamená do dokumentace

Kompenzační pomůcky k jídlu a pití

Kompenzační pomůcky jsou určeny osobám, které mají určitý zdravotní handicap nebo jsou

zesláblé po nějaké nemoci. Kompenzační pomůcky slouží jedinci k tomu, aby mohl jíst spolu

s ostatními a nedocházelo tak k sociální izolaci takového jedince.

Výčet jednotlivých kompenzačních pomůcek potřebných k jídlu a pití:

umělohmotné nádobí

příbor se speciální rukojetí

nádobí s přísavkou k podložce

nůž s obloukovým ostřím

nůž s vidličkou a lžící

hrnek s náustkem

hrnek se dvěma uchy

brčko, slámka

struhadlo připevněné k pracovní desce

talíř s připojenou obrubou

talíř s ochranou

pomůcka k nalévání z čajníku

nastavitelný kráječ

29

Dieta

Dieta je součástí léčby onemocnění. Dietu nařizuje lékař. Funkcí zdravotnického a sociálního

personálu je dietu zajistit.

Dietní systém se dělí do tří skupin:

diety základní

diety speciální

diety standardizované

Na podkladě tohoto tématu si studenti zopakují diety z 2. ročníku – tabulka s dietním

systémem, výživovou stravu dle jednotlivých věkových skupin a způsob podávání stravy.

Doplnění podávání stravy u některých specificky nemocných jedinců

1. Péče o klienta s onkologickým onemocněním:

s růstem zhoubných nádorů, především trávicího traktu, se u klientů může projevit

nechutenství, s léčbou pak souvisí také zvracení

nemocní v průběhu léčby i po ní dostávají léky, které tlumí zvracení, tzv.

antiemetika, aplikují se ve formě čípků nebo injekcí do svalů

klient se stravuje častěji během dne, někdy i 8krát za den, pečovatel zásadně

klienta neomezuje

porce jídel jsou menší, klientovi se může udělat nevolno z pohledu na plný talíř

pečovatel dbá, aby jídelníček obsahoval příjem ovoce a zeleniny – někdy je

vhodnější i tepelná úprava

pokud má klient bolesti při polykání, pečovatel zvolí tekutou nebo kašovitou

stravu, vhodný je sipping – popíjení speciálních energeticky hodnotných přípravků

klient by neměl pít při jídle tekutiny, které napomáhají pocitu plnosti žaludku, u

klienta by mohlo dojít ke zvracení

pečovatel dbá na to, kdy klient musí užít léky a zapít je, na dobu jídel a dobu

příjmu tekutin, k pití je vhodná nenasycená minerální voda, ředěné džusy, ovocné

šťávy, ale pečovatel musí sledovat, aby nedošlo k překyselení žaludku

strava i tekutiny by měly obsahovat energeticky bohaté živiny

pečovatel také dbá na kulturu stolování

alternativní možností výživy je umělá enterální výživa

2. Péče o klienta s Alzheimerovou chorobou:

30

pečovatel se může u klienta setkat s problémy s polykání, během jídla by

s klientem tedy neměl mluvit, je jen třeba klienta upozornit, že je čas jíst

pečovatel zajistí klientovi u jídla naprostý klid, např. vypnutím televize atd.

jídlo je upravené tak, aby klient byl schopen pokousat stravu

při pití tekutin může pečovatel využít zahuštěné přípravky, např. Nutridrink

při domácí péči může pečovatel zamíchat léky do jídla, pokud klient odmítá léky

užít perorálně

3. Péče o seniora

výživa v seniorském věku se vyznačuje určitými změnami, nedostatkem pohybu

dosahují senioři menší potřeby příjmu energie

v seniorském věku klesá pocit žízně, senioři odmítají pít, pečovatel by měl dbát na

dodržování pitného režimu

U seniorů se vyskytují problémy s polykáním:

typické zejména u seniorů trpících demencí

zpomaluje se nebo zhoršuje koordinace svalů, které jsou důležité pro polykání

polykací reflex je zpožděný

senior necítí stravu v ústech

senior má stravu pouze v ústech

zhoršené kousání

vkládá do úst velká sousta

odmítá jíst, pít

kouše, polyká a při tom mluví

fouká do jídla nebo pití

sousto se nedostává do jícnu

Zásady pro odstranění polykacích potíží

esteticky upravené prostředí

senior sedí vzpřímeně a bradu drží co nejníže

pečovatel podává pití po malých doušcích

pečovatel u seniora toleruje pocit plnosti, nenutí ho, pokud už nemůže jíst

pečovatel podává klientovi častější porce jídla a v menším množství, přibližně 6 – 8

porcí

pečovatel při jídle zajistí klid

pečovatel stravu přizpůsobuje možnostem polykání klienta, např. místo rýže zvolí

pečovatel kaši, maso pomele apod.

31

pokud má klient problémy s tělesnou váhou – např. snížená tělesná hmotnost, příbuzní

klienta se obrátí na lékaře

strava musí být bohatá na vitaminy a další nezbytné složky výživy, nedoporučují se

potraviny podporující nadýmání, průjem, zácpu

4. Péče o klienta s diabetes mellitus:

pečovatel má především na starosti nákup vhodných potravin, přípravu jídel

někdy může nastat problém při nákupu, kdy klient odmítá nakoupit potraviny

označené značkou DIA

diabetická dieta vylučuje příjem cukrů a omezuje příjem živočišných tuků

snídaně se servíruje 20 – 30 minut po aplikaci ranního inzulinu, pečovatel podává

celozrnné pečivo nebo tmavý chléb, křehký chléb, nízkotučné sýry, šunku,

k přesnídávce zvolí pečovatel ovoce, např. pomeranč, zeleninu, v hlavním jídle se

pečovatel vyvaruje podávání smaženého řízku a bramborovému salátu,

k odpolední svačině pečovatel servíruje DIA mléčné potraviny, např. DIA jogurty,

z uzenin je vhodná dušená šunka, ne slanina nebo uzeniny obsahující zvýšené

množství tuku, pečovatel volí uzeniny a maso libové, k večeři pečovatel volí rajče

a bílý jogurt, ovoce

klient nepije sladké limonády nebo minerální vody

během dne si klient může udělat kontrolu hladiny cukru v krvi pomocí přístroje

zvaného glukometr

5. Péče o klienta s duševní poruchou:

stravování se neliší od způsobu většiny domácností

jídlo je přiváženo nejčastěji pečovatelskou službou v jídlonosičích

je nutné dodržovat kulturu stolování

pečovatel dbá na to, aby se klient nepřejídal (někdy jí pacienti z nudy) a aby měl

dostatečný příjem potravin

6. Péče o klienta s tělesným handicapem:

snížený pohyb vyžaduje snížený energetický příjem v potravě

obědy nejčastěji zajišťuje pečovatelská služba

pečovatel připraví stravu klientovi, dle potřeby nakrájí nebo i nakrmí, záleží na

manuálních schopnostech klienta

pečovatel sleduje tělesnou hmotnost klienta

7. Péče o klienta s mentálním handicapem, péče o příjem potravy a hydrataci u dítěte:

32

pečovatel usiluje, aby se dítě samostatně najedlo

při krmení dítěte s těžším handicapem pečovatel dbá na podávání přiměřeně

velkých soust, aby nedošlo k dušení dítěte

krmení musí probíhat pomalu, aby dítě mělo dostatek času na zpracování a

polknutí sousta

pečovatel často podává mixovanou stravu

pečovatel podává dítěti jídlo v poloze vsedě nebo vpolosedě

8. Péče o klienta se zrakovým handicapem

pečovatel pomáhá klientovi s nákupem potravin a při vaření

při vlastním jídle je zachována osa ruka – ústa

klient se nají sám, pečovatel pouze popíše části porce na talíři, pečovatel využívá

ciferník hodinek

1.4 Sledování fyziologických funkcí

Vědomí představuje bdělý stav, je opakem spánku, znamená vědomí sebe samého. Stav

vědomí je považován za nejvyšší a nejdokonalejší funkci centrální nervové soustavy – CNS.

Při normálním vědomí je člověk schopen správně zpracovat došlé informace, je orientován

v čase, prostoru, je schopen správně hodnotit okolí.

Předpoklady pro udržení normálního stavu vědomí:

dostatečný přívod kyslíku

dostatek živin

dostatečná zásoba ATP – adenosintrifosfát

normální pH mozkové tkáně

normální tělesná teplota

normální nitrolební tlak

dostatečný průtok krve mozkem

Poruchy vědomí:

somnolence – zvýšená ospalost

sopor – hlubší porucha vědomí

33

kóma – stav bezvědomí

mdloba – krátkodobá ztráta vědomí

obluzené vědomí – přechodná porucha ve vnímání

Příčiny poruch vědomí

1. neurogenní příčiny

poranění mozku

cévní mozkové příhody

záněty mozku a mozkových blan

nádory mozku

2. vnější příčiny

otravy – alkohol

infekce – tetanus

fyzikální příčiny – popálení

3. endogenní příčiny

toxické – např. jaterní

endokrinní – např. cukrovka

4. kardiovaskulární s poruchou prokrvení mozku

5. dechová nedostatečnost

6. poruchy vodní a elektrolytové rovnováhy

Sledování tělesné teploty

Tělesná teplota tvoří rovnováhu mezi vyráběným teplem v organismu a jeho výdejem.

Fyziologická teplota člověka dosahuje hodnot mezi 36 – 37 stupni Celsia. Nejnižší hodnota je

v ranních hodinách – mezi 4. a 6. hodinou, nejvyšších hodnot pak dosahuje mezi 17. a 20.

hodinou večerní. Tělesná teplota je řízena termoregulačním centrem, které se nachází

v mezimozku.

Vnitřně vyráběné teplo je ovlivňováno:

bazálním metabolismem

zvýšenou svalovou aktivitou

hormonálně

zvýšenou teplotou tělesných buněk

citovým a psychickým stavem

celkovým zdravotním stavem

34

Výdej tělesného tepla je ovlivňován:

vnějším prostředím

celkovým zdravotním stavem

činností centra v mozku, která působí na TT

nečinností

Faktory ovlivňující tělesnou teplotu:

věk – malé děti nemají řádně vyvinutou termoregulaci, senioři nad 75 let mají

sníženou kontrolu termoregulace a vlivem toho může u nich docházet k podchlazení

denní doba – tělesná teplota během dne kolísá přibližně až o 2 stupně Celsia

tělesná aktivita

hormonální aktivita

teplota a vlhkost okolí

Tělesná teplota nám podává informace o našem zdravotním stavu:

Typy horečky:

kontinuální horečka – přetrvávající horečka, je příznačná pro virová a streptokoková

onemocnění – např. zánět plic

kolísavá horečka – remitentní horečka, je typická pro zánětlivá onemocnění a hnisavé

procesy

střídavá horečka – intermitentní horečka, objevuje se u septických stavů, např. u

zánětu žlučníku

Léčba horečky:

farmakologicky – antipyretika

fyzikálně – studené obklady, zábaly

Druhy teploměrů:

rtuťový skleněný teploměr – nejčastěji používaný teploměr pro měření v axile, v třísle,

v pochvě

digitální teploměr – určen pro měření na různých částech těla, doba měření je 60 – 90

sekund

bezkontaktní teploměry – určeny pro děti

35

Digitální teploměr má určité výhody

je bezpečný

poskytuje okamžitý výsledek

měření je přesné

displej je veliký, dobře čitelný

je odolný vůči vodě a dezinfekci

automatické vypínání

je vybaven zvukovým signálem

Tabulka metod měření:

Metoda

(místo měření)

Čas

(min)

Teploměr Poznámka

axilární –

podpaží

5 – 10 axilární nejběžnější měření

teploty

třísla 10 axilární u osob s

popáleninami trupu,

nemocný ležící na

zádech

rektální –

konečník

2 – 5 rychloběžný

rektální

u osob, u kterých

není možné měřit

teplotu v tříslech,

u nejmenších dětí,

naměřená teplota je o

0, 5 stupně vyšší než

v podpaží

orální – ústní 2 – 3 ústní

axilární

u klientů spolehlivě

spolupracujících,

nikdy neužíváme u

dětí a neklidných

osob,

hrozí rozkousnutí

teploměru,

36

naměřená teplota je o

0, 3 stupně vyšší než

v podpaží

vaginální 8 – 10 axilární slouží k určení

termínu ovulace

Pokyny pro měření teploty:

v ústavech sociální péče se klientům měří tělesná teplota méně často než u klientů

pobývajících ve zdravotnickém zařízení

po změření teploty se zaznamenávají hodnoty do dokumentace klienta

teploměry se po použití dávají do dezinfekčního roztoku přibližně na 20 – 30 minut,

pak se opláchnou pod tekoucí studenou vodou, otřou se a uloží se do speciálního

stojánku, digitální teploměry se pouze otřou dezinfekčním roztokem

teploměr v domácnosti pečlivě omyjeme, osušíme

v domácnosti klientů musí pečovatel rtuťový teploměr sklepat – rtuť musí ukazovat

méně než 35 stupňů Celsia

pečovatel musí před každým měřením teploměr zkontrolovat

pokud rtuťový teploměr náhodou rozbijeme, odložíme ho do separovaného odpadu,

v domácnosti klienta pečovatel rozbitý teploměr zanese do lékárny

pokud pečovatel měří teplotu u neklidných nemocných, u dětí, u nemocných

s poruchou vědomí, zůstává po celou dobu měření přítomen

Způsoby měření tělesné teploty:

1. měření teploty v axile

pečovatel si přichystá všechny potřebné pomůcky – teploměr, čtverce buničiny,

emitní misku, dokumentaci klienta

pečovatel informuje klienta o provedení výkonu

pečovatel si před výkonem umyje ruce

pečovatel sklepaný a vydezinfikovaný teploměr vloží do suchého podpaží, rozsah

měření závisí na druhu teploměru

pečovatel po vyjmutí teploměru odečtenou hodnotu zaznamená

použitý teploměr pečovatel položí do dezinfekčního roztoku nebo ho vydezinfikuje

otřením – záleží na druhu teploměru

37

2. měření teploty v rektu

využívá se především při měření teploty u malých dětí

pečovatel si před měřením nachystá potřebné pomůcky – teploměr, emitní misku,

ochranné rukavice, olej, vazelínu, indulonu, čtverce buničiny, dokumentaci klienta

informujeme klienta o provedení výkonu

pečovatel si před měřením umyje ruce a navlékne si rukavice

pečovatel musí teploměr před použitím natřít vrstvou vazelíny nebo oleje

klient leží na boku, má pokrčené dolní končetiny v kyčlích a v kolenou, pečovatel

rozevře hýždě a zavede teploměr do konečníku 1, 5 – 4 cm dle věku klienta

pečovatel teploměr přidržuje po celou dobu měření především u dětí

doba měření je 2 – 5 minut

u novorozenců a kojenců pečovatel měří teplotu vleže na zádech, jednou rukou

přidrží obě nožičky, druhou rukou zavádí teploměr

pečovatel po vyjmutí zaznamená hodnoty, otře teploměr buničinou od vazelíny a

stolice a vloží ho do dezinfekce, omyje a osuší

3. vaginální měření

měření se používá pro zjištění doby ovulace (doba dozrání vajíčka ve vaječníku),

kdy dochází k přechodnému zvýšení tělesné teploty v malé pánvi nad 37 stupňů

Celsia

žena leží na zádech s pokrčenými dolními končetinami, axilární teploměr si žena

zasune do pochvy, měření trvá přibližně 8 – 10 minut

zhodnotíme stav ženy, jestli je schopna si teplotu změřit sama

připravíme si emitní misku, teploměr, ochranné rukavice, čtverce buničiny,

dokumentaci klientky

po odečtení a zaznamenání hodnoty pečovatel teploměr vydezinfikuje, osuší, uloží

Sledování pulzu

Tep (pulz) vzniká nárazem krevního proudu na stěnu tepen.

U pulzu se hodnotí:

frekvence

rytmus

kvalita

rozdílnost pulzu

38

Faktory ovlivňující frekvenci pulzu:

věk – stárnutím se snižuje frekvence pulzu

fyzická aktivita – stoupá se zvýšeným pohybem

zvýšená tělesná teplota – zvýšená teplota způsobuje zvýšenou frekvenci tepu

léky

krvácení – pokud člověk ztrácí krev, dochází ke zrychlení srdeční činnosti

stres, strach a úzkost

změny polohy

FYZIOLOGICKÉ HODNOTY FREKVENCE PULZU ZA MINUTU PODLE VĚKU:

Věk Průměr Rozsah

novorozenec 125 120 – 150

6 let 100 75 – 115

12 let: – chlapci

– dívky

85

90

65 – 105

70 – 100

dospělí: – muži

– ženy

70

75

50 – 90

55 – 95

Zvýšená tepová frekvence se nazývá tachykardie. Hodnoty tepu jsou vyšší než 90/min. u

dospělých osob. Sníženou tepovou frekvenci označujeme jako bradykardii. U dospělých

jedinců je hodnota tepu nižší než 60/min.

Místa měření pulzu:

spánková tepna

krční tepna

pažní tepna

vřetenní tepna

stehenní tepna

podkolenní tepna

zadní holenní tepna

tepna hřbetu nohy

39

Způsoby měření tepu:

pohmatem – palpačně – pomocí bříšek 2 až 3 prstů lehce stlačíme tepnu na zvoleném

místě

poslechem – na srdečním hrotu, použijeme fonendoskop

na speciálních odděleních zdravotnických zařízení, např. jednotka intenzivní péče, je

tep sledován pomocí monitoru

Postup při měření tepu:

pečovatel vykoná hygienu rukou

pečovatel si nachystá pomůcky – hodinky s vteřinovou ručičkou nebo stopky,

dokumentaci klienta

pečovatel si zjistí potřebné informace – psychický stav klienta, klient by měl být před

měřením 10 – 15 minut v klidu

pečovatel si vybere místo sledování, nejčastěji se volí radiální tepna, pečovatel tepnu

v místě stlačí bříšky prstů, až ucítí pulzaci tepny, začne odečítat, pečovatel měří jednu

minutu, pokud je tep pravidelný, může měřit 30 vteřin a násobit dvěma, u

nepravidelného tepu musí pečovatel měřit po celou minutu

pečovatel měří tep klienta vsedě nebo vleže

pečovatel při měření sleduje frekvenci tepu, rytmus a kvalitu pulzu

pečovatel po měření tepu naměřené hodnoty zaznamená do příslušné dokumentace

Sledování krevního tlaku

Krevní tlak je tlak, který krev vyvíjí na stěnu tepny. Vyšší hodnoty krevního tlaku naměříme

při systole (systolický tlak), naopak nižší hodnotu naměříme při diastole (diastolický tlak).

Faktory ovlivňující krevní tlak:

věk – vyšší věk – ztráta pružnosti cév

fyzická aktivita

rasa – muži negroidní rasy středního věku dosahují vyššího krevního tlaku než stejně

staří běloši

stres, strach a úzkost zvyšují tlak

40

pohlaví – ženy mívají nižší krevní tlak než muži

léky

denní doba – TK je nejnižší v nočních hodinách a brzo ráno, odpoledne se zvyšuje

teplota vnějšího prostředí – v teplém prostředí dochází k rozšíření cév a k poklesu

krevního tlaku

další faktory – např. obezita, horečka

Hodnoty krevního tlaku se udávají v jednotce v milimetrech rtuťového sloupce mm Hg.

Průměrný krevní tlak činí u dospělého jedince 120/80 mm Hg. Systolický tlak je v rozsahu od

100 – 140 mm Hg, diastolický tlak dosahuje rozmezí 60 – 90 mm Hg.

Hodnoty krevního tlaku:

Hodnota krevního tlaku (mm Hg) Hodnocení

< 100 systolický TK hypotenze

< 140/< 85 fyziologický TK

> 140/> 90 hypertenze

Hypotenze = nízký krevní tlak

je nepříjemný, ale není nebezpečný

osoba pociťuje mžitky pod očima, motá se jí hlava, hučí v uších

při hodnotách pod 100/60 u žen, u mužů pod 110/ 70

Hypertenze = vysoký krevní tlak

příznaky: bolesti, bušení srdce, hučení v uších, závratě

systolický tlak vyšší nebo roven 140 mm Hg nebo hodnota diastolického tlaku vyšší

nebo rovna 90 mm Hg

léčba: zákaz kouření, u obézních pacientů redukce hmotnosti, tělesná aktivita,

medikamentózní léčba

Měření krevního tlaku:

Při měření krevního tlaku se využívá tlakoměr. Tlakoměr se skládá ze rtuťového manometru a

41

manžety. Manometr je číselná stupnice, která je na vnitřní straně víka tlakoměru. Uprostřed

stupnice je skleněná trubice zakončena malou nádobkou s rtutí. V plátěné manžetě se nachází

gumový vak. Manžeta pro měření tlaku má dosahovat šířky 40 % obvodu.

Postup při měření tlakoměru

pečovatel klientům namotá manžetu na paži

z manžety – gumového vaku vedou dvě hadičky, jedna plní funkci spojení

s přístrojem, druhá má na svém konci gumový balonek s ventilem

pečovatel pomocí balonku nafukuje manžetu, ventil slouží k upuštění vzduchu

z manžety

Na trhu kromě rtuťových tlakoměrů existují také budíkové tlakoměry. V domácím ošetřování

se využívají digitální tonometry.

Fonendoskop

Naslouchadlo, stetoskop se využívají při naslouchání úderům při měření krevního tlaku.

Zásady měření krevního tlaku

pečovatel posoudí celkový stav klienta

klient může při měření krevního tlaku ležet nebo sedět

pečovatel před měřením krevního tlaku zkontroluje, zda je tonometr otřený

pečovatel si před výkonem umyje ruce

pečovatel zná předchozí hodnoty klienta

tonometr položíme na rovnou plochu

paže klienta nesmí být stažena rukávem, pečovatel manžetu přikládá na paži asi 2, 5

cm nad loketní jamku

manžeta se nafukuje o 20 – 30 mm Hg nad předpokládanou hodnotou krevního tlaku

pečovatel si najde v loketní jamce tepnu, nasadí si do uší fonendoskop, který přiloží do

loketní jamky nad pažní tepnu

pečovatel manžetu napustí vzduchem pomocí balonku, ventil na balonku pomalu

pouští a sloupec rtuti začne klesat, první slyšitelný úder je systolický tlak, poslední

dobře slyšitelný úder je diastolický tlak

po odečtení hodnot pečovatel odstraní vzduch z manžety

pečovatel zaznamená hodnoty do dokumentace klienta

42

obrázek tonometru rtuťového obrázek tonometru digitálního

Sledování dechu

Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává kyslík a vylučuje oxid uhličitý.

Faktory ovlivňující dýchání:

věk – vyšší věk – pokles frekvence dýchání

fyzická aktivita

stres, strach a úzkost

léky

nadmořská výška – nižší koncentrace kyslíku v horském vzduchu zrychluje dýchání

životní styl

Při vyšetřování dechu posuzujeme:

typ

rytmus

frekvenci

vedlejší dechové jevy

Typy dechu:

1. hrudní – převážný pohyb žeber, převažuje u žen

2. břišní – na pohybech hrudníku se podílí břišní stěna, převažuje u novorozenců a u

mužů

3. smíšený – podíl pohybů žeber i břišní stěny je ve shodě, u dětí do období staršího

školního věku

43

Frekvence dýchání:

eupnoe – normální dýchání

tachypnoe – zrychlené dýchání, nad 20 dechů/min

bradypnoe – zpomalené dýchání, pod 15 dechů/min

dyspnoe – dušnost, obtížné dýchání

apnoe – krátkodobá zástava dechu

Poruchy rytmu dýchání:

Cheynovo – Stokesovo [čejnovo – stouksovo] – nepravidelné, postupné prohlubování

po sobě jdoucích vdechů s následným úbytkem hloubky dechů až do krátké pauzy, pak

se opět cyklus opakuje. Takovéto dýchání se může projevit např. u nemocných

v bezvědomí – po úrazech hlavy, cévních mozkových příhodách, u nemocných se

srdečním selháváním.

Biotovo dýchání – nepravidelné střídání různě hlubokých dechů s krátkými pauzami.

Toto dýchání je typické pro záněty mozku.

Kussmaulovo dýchání – hluboké, pravidelné, provázené chrčením. Toto dýchání se

projevuje u diabetického kómatu, při selhávání ledvin, při sepsi.

44

Postup při vyšetřování dechu:

pečovatel při měření sleduje zvedání a pokles hrudníku

pečovatel sleduje dech tak, že měří radiální pulz

při pravidelném dýchání pečovatel měří 30 vteřin, vhodnější je měřit 1 minutu

pečovatel hodnotu dechu zaznamená do dokumentace klienta, např. D – 20/min, doba

měření, podpis

Příznaky poruch dýchání

1. kašel – reflexní děj, účelem je zajistit volné dýchací cesty

Dělení kašle:

podle trvání – záchvatovitý, trvalý

podle denní doby – ranní, noční

podle charakteru – štěkavý, sípavý, namáhavý

podle vykašlávání hlenu: suchý, např. u začínajícího zánětu dýchacího ústrojí,

vlhký kašel provázený vykašláváním hlenu, typický pro pozdější fáze zánětů,

tuberkulózy

2. hlen – vlhký kašel je doprovázen produkcí sputa = hlenu

Hlen můžeme rozdělovat

sérózní – vodnatý, řídký

vazký – sklovitý

hnisavý – u chronických zánětů průdušek, tuberkulózy

hnilobný – hnilobný zapáchající hlen se objevuje u těžkých plicních chorob

krvavý – např. u karcinomu plic

3. dušnost

Dušnost se dělí podle:

příčiny

rychlosti vzniku

trvání

okolnosti vzniku

charakteru

4. bolest na hrudi – subjektivní příznak, onemocnění srdce, páteře, dýchacích cest

5. hemoptýza je vykašlávání jasně červené zpěněné krve, vzniká při poškození drobných

cév, příčinou mohou být např. nádory v plicní tkáni, poruchy srážení krve

45

6. cyanóza – osoba má modrofialovou zbarvenou kůži, vzniká při nedostatečném

množství kyslíku ve tkáních

7. chrapot se objevuje např. při zánětlivých nebo alergických postižení hrtanu

Při ošetřování nemocného hodnotíme:

frekvenci dýchání

hloubku a charakter dýchání

hlen

kašel

dušnost

bolesti na hrudi

vykašlávání krve

1.5 Pohybová aktivizace

V současném moderním světě spojeném se vznikem nových technologií se zapomíná na

pohybovou aktivizaci. Jezdíme autem, městskou hromadnou dopravou, plno času trávíme u

počítače nebo televize a k tomu jíme nezdravě. K omezení pohyblivosti v neposlední řadě

přispívá i nadváha, která se neřeší jenom u dospělých, ale narůstá už od útlého věku.

Význam pohybu

působí na zlepšení zdravotního stavu – uvolňuje duševní napětí, má vliv na spánek,

zpevňuje pohybový aparát

chrání před různými nemocemi – snižuje riziko srdečního infarktu, předchází vzniku

obezity, snižuje a odstraňuje bolesti pohybového aparátu, zabraňuje některým

duševním poruchám

zvyšuje výkonnost jednotlivých orgánů – zvyšuje prokrvení kůže, zlepšuje plicní

ventilaci, posiluje srdce, zlepšuje pohyblivost kloubů, podporuje růst svalové hmoty,

má vliv na pozitivní emoce

prodlužuje délku života

46

Faktory ovlivňující pohyb

1. fyziologicko-biologické faktory

pohybový aparát – svaly, kosti, chrupavky, vazivo – umožňuje volní pohyb

extenze – natažení horní končetiny, dolní končetiny

flexe – ohnutí horní končetiny, dolní končetiny

abdukce – odtažení končetiny, upažení horní končetiny

addukce – přitažení končetiny, připažení horní končetiny

pronace – otočení předloktí, hřbet ruky směruje dopředu, dlaň dozadu, palec k tělu

supinace – opačný pohyb, rotace předloktí, dlaň dopředu, malík k tělu

pokud se jedná o nohy, tak mluvíme:

o vnitřní rotaci – pohyb kolem podélné osy, špička nohy směřuje k ose těla, dovnitř ke

druhé noze

o vnější rotaci – špička nohy jde od osy těla, směruje ven od těla

Zdravý pohybový aparát je velice důležitý pro dostatečný pohyb. Věk hraje důležitou roli.

Zdatnost pohybového aparátu se věkem různí. Ve stáří jsou kosti křehké, protože neobsahují

dostatek vápníku, může vznikat osteoporóza – řídnutí kostí. Vlivem nemoci dochází ke

změnám v pohybové aktivitě, neboť pohyb je značně omezen vynuceným pobytem na lůžku.

2. psychologické faktory

Záleží na typu osobnosti, vlastnostech, jakou má člověk hierarchii hodnot či emocionální

stránku, která hraje roli při pohybových potíží.

3. sociální faktory

Každá osoba vlastnící automobil je svým způsobem omezena v pohybu.

Byt pro seniory, osoby s tělesným handicapem a u osob s onemocněním pohybového

aparátu musí být speciálně vybaven, aby umožňoval jedincům pohyb a zároveň

zabraňoval pádům takto postižených osob.

4. životní a klimatické podmínky

Změnami počasí dochází k bolestem pohybového aparátu. Senioři např. naříkají, že mají

bolesti kloubů v důsledku pršení. Osoby, které žijí v horských oblastech, jsou fyzicky

zdatnější než lidé, kteří bydlí v panelových bytech s výtahem.

47

Poruchy pohybového aparátu

poruchy chůze – např. klient je zesláblý

poruchy postoje – postoj je strnulý, nejistý

poruchy sedu – např. při ochrnutí jedné poloviny těla

křeče

obrny – úplná (plegie), neúplná (paréza)

poruchy citlivosti

Hodnocení klienta a bytu: byt by měl poskytovat jistotu a bezpečí, aby nedošlo k úrazu

klienta.

Pečovatel si všímá:

zda je klientova chůze jistá nebo nejistá

jestli klient nekulhá

jestli klient nezatěžuje pouze jednu končetinu

zdali nevyhledává oporu při chůzi

zdali předměty, o které se klient opírá, jsou bezpečně upevněny

zdali nemá klient podlitiny

zda se v bytě nevyskytují ozdobné koberečky, které by mohly způsobit úraz

vybavení koupelny a toalety

jak je vysoké a široké lůžko klienta

Kompenzační pomůcky slouží ke zlepšení a zdokonalení výkonnosti jiných funkcí než těch,

jež jsou problémové.

Mezi kompenzační pomůcky řadíme:

1. chodítko

domácí

podpažní

bodové – tříbodové, čtyřbodové

s kolečky

s košíkem

2. lozítko pro dětské pacienty

3. francouzská berle

4. berle podpažní

48

5. hůl vycházková duralová, dřevěná

6. skládací hůl

7. doplňky

čtyřstopý nástavec – stabilita lokomočních pomůcek

držák na berle – odkládání holí

protiskluzový nástavec

násadec pryžový

návlek na loketní opěrku francouzské berle

návlek na držadlo francouzské berle

8. ortopedické pomůcky

vozíky pro děti

vozíky standardní

vozíky speciální – např. sanitární

vozíky s vlastní obsluhou klienta

vozíky transportní, přepravní

vozíky mechanické

vozíky elektrické

vozíky se stojanem a vzpřimovacím zařízením

Kompenzační pomůcky jsou nabízeny v různých provedeních. Klient si může vybrat

požadovanou délku, materiál, barvu.

pohyblivé chodítko berle francouzská magnetická FM 01 S2S dětský vozík

Vybavení domácnosti pro obtížně pohyblivé klienty:

1. odstranění překážek v celém obytném prostoru – např. prahy, kožešiny, koberečky

2. vhodné umístění osvětlení v celém bytě

3. úprava schodiště – nájezdová rampa, protiskluzové pásky, schodolez určený pro

klienty na invalidních vozících, šikmé plošiny, vertikální plošiny

49

4. úprava koupelen, WC – madla, protiskluzové podložky, sprchovací židle, sedátka do

vany, nástavec na WC, zvýšené WC, držák toaletního papíru připevněný k prkénku

5. úprava ložnice – postel musí mít správnou výšku, tvrdý podklad, pomůcky k úpravě

polohy klienta – např. bednička, válec, pomůcky k usnadnění pohybu – uzdička,

hrazdička, žebříček

6. úprava pracovny – správná výška pracovního stolu, dostatečný prostor pro vozík pod

stolem, křeslo má mít pevné opěradlo a správnou výšku

Vlastní ošetřování:

stavy po úraze, mentální handicap, odmítání spolupráce, poruchy koordinace pohybu,

snížená výkonnost, celková slabost vede k omezení klientovy hybnosti

omezený pohyb má za následek sníženou soběstačnost, sebepéči v oblasti hygieny,

oblékání, vyprazdňování, výživy, nakupování, vaření

klienti v důsledku špatné chůze mohou mít strach z úrazu při chůzi a z poranění

zvláště mladí lidé se po těžkých úrazech s vážnými následky těžce vyrovnávají s touto

skutečností, mohou trpět depresemi a sklonem k sebevraždě

pečovatel dbá na účelnou pomoc klientovi

pečovatel zajišťuje všechny úkony, které klient nezvládne, pečovatel vždy vychází

z klientovy potřeby

pečovatel se snaží klienta nechat a povzbuzovat v tom, co je schopen zvládnout sám

pečovatel se zaměřuje na hygienu, stravování, krmení, vyprazdňování, mobilizaci

pečovatel vykonává i ošetření kůže a prevenci proleženin, nákup, úklid domácnosti,

žehlení u klientů imobilních

Nácvik chůze:

pečovatel s nácvikem chůze začíná tehdy, pokud si klient zvykl na pobyt na židli

pečovatel musí počítat s tím, že klient, který dlouhodobě ležel na lůžku, může být

zesláblý, vyčerpaný

pečovatel posoudí, do jaké míry je klient mobilní, zda nevyžaduje některou

z kompenzačních pomůcek

pečovatel při nácviku postupuje následovně – pravou rukou uchopí klientovi pravou

dlaň, pečovatelovy a klientovy palce jsou zaklesnuté do sebe, druhou rukou pečovatel

uchopí klienta kolem pasu

50

Rehabilitační ošetřovatelství:

V ošetřovatelství je nutná i péče o pohyb. Pečovatel může v rámci své profese provádět i

rehabilitační ošetřování.

Rehabilitace je soustava léčebných, psychologických, sociálně-ekonomických

a pedagogických opatření, která směřují k navrácení nemocného do společnosti, popř.

k předcházení následků nemocí.

Speciální rehabilitace je v kompetenci fyzioterapeutů.

Cíle rehabilitace:

motivace k léčení a následnému cvičení

zaměření na pohybové funkce, které klient neztratil

snaha o dosažení plné hybnosti klienta

integrace klienta do rodiny, zaměstnání, společnosti

dosáhnout, aby klient byl co nejvíce sebeobslužný v domácím prostředí

Rehabilitační ošetřování rozdělujeme:

1. pasivní

polohování

pasivní pohyby – pohyb kloubu je vyvolán zevní silou, pečovatel procvičuje

klientovu končetinu, cíle pasivních pohybů – prevence zkrácení svalů a šlach,

aktivizace CNS, prevence svalové atrofie, dochází ke zlepšení oběhu krve a lymfy

2. aktivní

dechová gymnastika – správné provádění nádechů, výdechů a zadržení dechů

kondiční cvičení a aktivní pohyby

změny polohy

nácvik chůze

nácvik základní soběstačnosti a sebeobsluhy

nácvik obnovy komunikačního procesu

1.6 Péče o lůžko

Lůžko nemocného, zejména imobilního klienta, je důležitým místem, kde tráví nejvíce času.

Funkce lůžka:

místo odpočinku klienta

zajišťuje klid, pohodlí

51

napomáhá klientovi znovu načerpávat nové síly

bohužel může být lůžko zároveň nepohodlné, zejména pro osoby nepohyblivé a slabé

Typy lůžek:

1. standardní lůžka – určena pro standardní lůžková oddělení zdravotnických a sociálních

zařízení, patří sem:

lůžko pro dospělé

lůžko pro novorozence

lůžko pro kojence a batole

lůžko pro děti předškolního a školního věku

2. specializovaná lůžka – určena pro nemocné vyžadující zvýšené nároky na léčení a

ošetřování, tato lůžka mají zvláštní konstrukci, jsou různě polohovatelná, tato lůžka

nalezneme na jednotce intenzivní péče, na koronární jednotce, spinální jednotce, na

anesteziologicko-resuscitačním oddělení

Příklady specializovaných lůžek:

resuscitační lůžka – ložná plocha je polohovatelná v celku i v částech, jsou

vybavena vážícím systémem

lůžka určená pro sociální oblast – tzv. pečovatelská lůžka – zlepšují komfort

klienta hlavně v domácím prostředí, pečovatelská lůžka obsahují elektrické

nastavení ložné plochy i sklonu a výšky lůžka, výhodou takového lůžka je, že

klient má k dispozici jeho dálkové ovládání

lůžko pro kardiaky – výhodou tohoto lůžka je, že umožňuje klientovi upravit

polohu tak, aby klient na lůžku seděl a mohl mít dolní končetiny svěšeny dolů

otočné lůžko – STRYKER – toto lůžko je určeno pro zcela nepohyblivé

klienty, u kterých je nutno neustále měnit polohy

lůžko určené pro prevenci dekubitů – nedílnou součástí výbavy tohoto lůžka je

antidekubitní matrace, která slouží jako prevence proti proleženinám

lůžko s rentgenovatelnou ložnou plochou – jako příklad můžeme uvést

MULTISCAN nebo MONOSCAN, výhodou tohoto lůžka je, že klientovi lze

přímo na něm provést rentgenové vyšetření (bez přemisťování)

lůžko s laterálním náklonem – toto lůžko je možné naklonit do strany do úhlu

přibližně 40 stupňů, náklon napomáhá předcházet komplikacím u nemocných

v těžkém zdravotním stavu – např. pneumonie, vznik proleženin

vyhřívané lůžko – určeno převážně předčasně narozeným novorozencům

52

ukázka standardního lůžka ukázka elektrického pečovatelského lůžka

ukázka resuscitačního lůžka

Pomocná zařízení a pomůcky lůžka:

Zajišťují polohu nemocného tak, aby byla usnadněna péče o něj, jeho pohyb a pocit bezpečí.

Pomůcky usnadňující pohyb nemocného a jeho polohu:

1. hrazda – je součástí kovové konstrukce, upevněna na čelo lůžka, určena ke zvedání a

posazování klienta

ukázka hrazdy

2. posuvná deska čela lůžka – slouží ke zkracování lůžka dle klientovy potřeby

3. rehabilitační válce a klíny z umělé hmoty – přiložením k zádům udržují polohu

nemocného na boku, válce a klíny lze přikládat i pod kolena vpolosedě, klient se může

i opírat o válec ploskami nohou, vkládají se mezi kolena, pod loket, jestliže klient

zaujímá polohu na boku

Pomůcky k zajištění bezpečí nemocného:

53

1. postranice – je součástí boční části lůžka

2. upínací pásy – pevně tkané pásy s kůží

Požadavky na konstrukci lůžka:

Lůžko by mělo splňovat určité požadavky:

být pevné a zároveň pohodlné, ložní plocha by se pod klientem neměla prohýbat

mít polohovatelnou hlavovou nebo nožní část – umožňuje nastavit si lůžko do

požadované polohy

vhodně zvolené parametry, které vyhovují klientovi i ošetřujícímu personálu

být z jednoduchých konstrukcí, které umožňují, aby se lůžko dalo dobře stlát a

zároveň bylo snadno omyvatelné

pro bezpečnost klienta by mělo lůžko být opatřeno postranicí

Umístění lůžka v pokoji:

Umístění lůžka v pokoji by mělo vyhovovat jak klientovi, tak pečovateli.

nejvhodnější umístění lůžka je takové, kdy klienta neruší umělé osvětlení, slunce,

přímé proudění vzduchu apod.

vzdálenost jednotlivých lůžek má být přibližně 75 cm, výhody takovéto vzdálenosti

mezi jednotlivými lůžky: zabezpečuje komfort klienta, snižuje šíření virové infekce,

pomáhá zachovat klientovo soukromí, umožňuje pohodlné ošetřování

Základní a pomocná vybavení lůžka:

1. základní

matrace – nepromokavý potah

přikrývky lehké, zároveň teplé a lehce čistitelné

polštáře střední velikosti

podložka z PVC: 150 × 10 cm

ložní prádlo – prostěradlo, plátěná podložka, povlečení na přikrývky, povlečení na

polštáře

2. pomocná

noční stolek

židle

závěsy

signalizační zařízení

54

osvětlovací těleso

pomůcky sloužící k úpravě polohy: bednička, válec, nastavitelný panel, sáček

s pískem

pomůcky k usnadnění pohybu: uzdička, hrazdička – kovový rám visící nad

lůžkem, žebříček – pomůcka z dřevěných válečků spojených šňůrou

pomůcky k prevenci proleženin: věnečky, antidekubitní podložky, speciální

matrace

pomůcky k zajištění bezpečnosti klienta: postranice, zábrany, popruhy

pomůcky zpříjemňující klientovi pobyt na lůžku: jídelní stolek, stojánek na knihy,

kapsa na drobné předměty, rádio

Obecné zásady při úpravě lůžka:

lůžko se stele ráno a večer, případně častěji dle potřeby

v ústavech sociální péče je čisté prádlo uloženo ve skladu prádla, zde je prádlo

roztříděno

k ranní úpravě lůžka je zapotřebí dostatečné množství čistého a suchého prádla

prádlo by mělo být uloženo na pojízdném vozíku

úpravu lůžka může vykonávat jedna osoba, ale vhodnější jsou dvě osoby stojící

naproti sobě

s ložním prádlem se netřepe

znečištěné prádlo se odkládá do určených pytlů

lůžkoviny se pokládají na židli

dbát na to, aby bylo vypnuté jak prostěradlo, tak i podložka, předcházíme tak vzniku

proleženin

při úpravě lůžka se postupuje od horního čela k dolnímu

při úpravě lůžka větrat (ale pozor na nepohyblivé klienty, aby nenachladli)

Postup při převlékání lůžka:

pokud je klient chodící, lůžko opustí

pečovatel si přichystá k dolnímu čelu lůžka židli, zde odkládá pečovatel veškeré

lůžkoviny

pečovatel z lůžka odstraní plátěnou podložku, kterou dá do pytle

PVC podložku pečovatel složí na čtvrtiny, odloží na židli

pečovatel uvolní prostěradlo tím, že rozváže uzly, opět vloží do pytle

55

pečovatel si vezme čisté prádlo, rozloží po celé délce lůžka, prostěradlo je napnuté,

vytvoří z cípů prostěradla uzly, zasune pod matraci

pečovatel přibližně do střední třetiny lůžka vloží igelitovou podložku a překryje ji

plátěnou podložkou

pečovatel položí pokrývku, rozloží ji, přečnívající boční části založí, pokrývka by

měla být stejně široká jako je lůžko, dolní část přikrývky založí pod matraci, na závěr

připraví polštář

Úprava lůžka s klientem:

nastává tehdy, pokud je klient nechodící

klient se otočí na bok nebo se zvedne

pečovatel dbá na vypnutí prostěradla a podložky

úprava lůžka pro samotného pečovatele je vždy fyzicky náročná, proto je vhodné

pracovat ve dvojici

použité prádlo se opět vloží do pytle, vloží na vozík, který je poklizen na určené místo

Polohování klienta:

Pobyt na lůžku má vliv na celkový zdravotní stav nemocného klienta.

Rozlišujeme tyto polohy nemocného klienta:

1. aktivní poloha – pohodlná, vyhovující

2. pasivní poloha – pokud by chtěl nemocný změnit svoji polohu, tak nemůže – převážně

u osob vyčerpaných, slabých, v bezvědomí

3. léčebné polohy

4. vyšetřovací polohy

5. vynucené polohy

Vhodná poloha:

zmírňuje bolest

zabraňuje proleženinám

umožňuje lepší dýchání

klidnější spánek

56

Změna polohy:

poloha nepřináší pro nemocného pohodlí

prevence vzniku proleženin

při koupeli na lůžku

při výměně ložního prádla

při převozu nemocného

Léčebné polohy:

Léčebné polohy slouží k léčbě nemocných. Ne vždy nemocnému přinášejí účinek hned a

nemusejí být pro nemocného příjemné, proto je na místě ošetřujícího personálu vysvětlit

nemocnému princip léčebných poloh.

1. Fowlerova poloha – poloha vsedě, polosedě

nejčastěji volená léčebná poloha

klient má zvednutou hlavovou část lůžka, chodidly se opírá o podložku

lůžko je pro tuto polohu vybaveno hrazdou, bedničkou, která slouží k opěře chodidel,

měkkým válcem, který se vloží pod kolena (pokrčení dolních končetin)

pod sakrální místo dáváme molitanovou nebo antidekubitní podložku kvůli snížení

tlaku na kostrč

Tuto polohu volíme u klientů:

s nemocemi srdce a oběhového systému

s nemocemi dýchacího systému

po operaci štítné žlázy

po operaci mozku

po operaci dutiny břišní

2. Ortopnoická – vzpřímená poloha

klient sedí na lůžku v mírném předklonu, horními končetinami se opírá o stůl,

opěradlo židle, schůdky, dolní končetiny má spuštěné z lůžka

pohyblivý klient může opustit lůžko

Mechanismus účinku této polohy:

vsedě dochází k zvyšování VKP, zlepšování plicní ventilaci

pokud se klient drží pevné podložky, tak tím fixuje pažní pletenec a tím dochází

k lepšímu dýchání

57

ve spuštěných dolních končetinách dochází k hromadění krve, klesá žilní návrat, a tím

se klientovi uleví

Tuto polohu volíme u klientů:

kterým selhává srdce

trpících astmatem

s onemocněním plic

3. Poloha na boku

klient má pokrčené dolní končetiny

využívá se u klientů, kteří jsou po operaci ledvin, u popálenin určité lokalizace, při

polohování, při některých onemocnění dutiny břišní, při zánětu pohrudnice

4. Poloha na břiše

tato poloha je volena u pacientů s nemocemi slinivky břišní, u nemocných

v akutním stadiu vředové choroby žaludku, může být využita i jako prevence proti

proleženinám

5. Poloha na břiše s pokrčenými dolními končetinami

tato poloha se používá u pacientů, kteří mají problémy v dutině břišní, s úrazem

dutiny břišní

6. Trendelenburgova poloha – poloha se zvýšenou dolní částí těla

klient leží tak, že hrudník a hlava jsou níže než dolní končetiny

poloha se dá upravit sklopením ložné plochy nebo podložením nohou lůžka

klient nemá polštář

tato poloha se indikuje při rozvíjejícím se šoku, u stavů se sníženým prokrvením

mozku, při hrozícím potratu

pokud se klient v této poloze nachází déle než 2 hodiny, je nutné polohovat na

jeden i druhý bok

7. Obrácená Trendelenburgova poloha

nemocný leží na zádech, hlava a trup jsou výš než dolní končetiny, poloha slouží

k prokrvení dolních končetin

58

8. Autotransfúzní poloha

poloha na zádech se zvednutými končetinami do výše

tato poloha se používá při poskytování první pomoci a při kolapsových stavech

postiženého

9. Rautekova poloha na boku – odpočinková

slouží k udržení volných cest dýchacích, používá se při poskytování první pomoci

Ukázky různých poloh klienta:

Fowlerova poloha – poloha vsedě, polosedě

Ortopnoická poloha Ortopnoická poloha na lůžku

59

Trendelenburgova poloha Autotransfúzní poloha

Vyšetřovací polohy:

Polohy, při kterých je nemocný vyšetřován lékařem.

1. Poloha na zádech

nejčastěji používaná poloha

nemocný leží na zádech, má pokrčené dolní končetiny, paže jsou volně podél těla

tato poloha je určena pro vyšetření orgánů dutiny břišní, končetin

2. Poloha na boku

tato poloha slouží k vyšetření např. ledvin, sleziny

3. Gynekologická poloha

speciální gynekologické lůžko se třmeny, o které jsou opřeny paty, dolní končetiny

jsou pokrčeny v kolenou a v kyčlích

indikuje se při gynekologických vyšetřeních zevních a vnitřních pohlavních

orgánů, při operačních zákrocích v gynekologii, při urologických vyšetřeních a

zákrocích, při vyšetření konečníku

4. Kolenoprsní poloha

nemocný klečí, opírá se o bérce, kolena a hrudník, hlava je na pažích, záda jsou

prohnuta

tato poloha slouží k vyšetření rekta

5. Kolenoloketní poloha

stejná jako předchozí poloha, jen se klient opírá o lokty a kolena

Vynucené polohy:

Polohy vynucené chorobou, aktuálním zdravotním stavem.

1. Poloha na břiše

60

2. Opistotonus

klient leží na zádech nebo boku, hlavu má zvrácenou do polštáře, páteř má

obloukovitě prohnutou, dolní končetiny jsou ohnuty v kolenou

tato vyšetřující poloha se využívá při onemocnění tetanem, při meningitidě

3. Ortopnoická poloha

tato poloha je vynucená akutním stavem dušnosti

Zásady při manipulaci s klientem:

pečovatel musí jednotlivé techniky přemisťování vykonávat s jistotou

než začne pečovatel manipulovat s klientem, promyslí si celý postup, odstraní

všechny překážky, dbá na vhodně zvolené oblečení, obutí, připraví si dopředu vše,

co bude potřebovat

pečovatel nikdy neriskuje, pokud si není jistý úkonem, který má provést, vždy

požádá o pomoc

pečovatel nepohyblivého klienta nikdy nepřenáší sám, vždy požádá o pomoc

druhého pečovatele

pečovatel soustřeďuje sílu do nohou, šetří si tím záda

pečovatel stojí rozkročený v těsné blízkosti klienta

pečovatel otáčí celým tělem, nikoli pouze trupem

pokud pečovatel využije mechanické pomůcky, dbá na správné zacházení

manipulace má být co nejméně zatěžující jak pro klienta, tak i pečovatele

Změny polohy a manipulace s klientem:

Změny polohy, hlavně u nepohyblivých klientů, patří k základní ošetřovatelské péči.

1. Posouvání klienta:

zesláblí a nemocní klienti nejsou většinou schopni se udržet ve správné Fowlerově

poloze a bohužel se sesouvají směrem k nohám, proto je pečovatel musí do

původní polohy vysunout

tento úkon provádí dvě osoby, které stojí proti sobě po obou stranách lůžka

pečovatel klienta posouvá bez použití pomůcek, může využít hrazdičky nebo

vsunout podložku pod klienta

posouvání klienta pohyblivého – pečovatel vyzve klienta, aby se chytil hrazdičky,

pokrčil jednu dolní končetinu, vzepřel se na patách, stáhl hýžďové svaly a vysunul

61

se k hlavové části lůžka, pokud nemá lůžko hrazdičku, pečovatel podloží jednu

ruku pod záda klienta, druhou pod pánev, klient se opře o paty, stáhne svaly a

vysune se směrem nahoru

posouvání klienta méně pohyblivého – posouvají vždy 2 pečovatelé, kteří mohou

stát na jedné straně nebo naproti sobě, stojí-li na jedné straně, pečovatel

nadzdvihne rukou a předloktím horní část klientova trupu, který je ve výši ramena,

druhou ruku vsune pod záda, druhý pečovatel podepře klientovi pánev a dolní

končetiny, klient se opře o paty a společně jej vysunou, stojí-li proti sobě, spojí

protilehlé ruce, klient se opře o paty a vysune se

posouvání klienta nehybného – posouvají 3 pečovatelé, odloží polštář, první

pečovatel podepře jednou rukou hlavu, druhou rameno, další pečovatelé podloží

klientovi lopatky, pas, hýždě, kolena, všichni společně na smluvený signál naráz

klienta vysunou, polštář vloží zpět

2. Posouvání klienta bez pomůcek:

pečovatel zasune jednu ruku klientovi do podpaží za záda tak, aby se ruce obou

ošetřujících osob spojily

druhou ruku vsune pečovatel pod dolní část stehen a klienta vysune

síla k vysunutí musí být přiměřená

3. Posouvání klienta pomocí hrazdy:

pokud má klient dostatek síly, podílí se na změně polohy

klient se drží hrazdičky, pokrčí dolní končetiny v kolenou, opře se patami o

pevnou podložku, klient se musí co nejvíc přitáhnout k hrazdičce, zvedne hýždě,

opře se o paty a vysune se nahoru

pečovatel pomáhá klientovi tak, že ho uchopí za záda, druhou rukou vsune pod

stehna co nejblíže k hýždím a pomáhá při vysunutí směrem k hlavové části lůžka

lze využít i plátěnou podložku k posouvání klienta, která je zasunuta pod klienta,

podložka musí sahat od hrudníku do poloviny stehen klienta, pomocí rohů

podložky klienta zvedáme a posouváme směrem k hornímu čelu lůžka

4. Otáčení klienta:

otáčení klienta se provádí při zákrocích a při výměně ložního prádla

v ústavní péči mohou pracovat dvě osoby

62

v domácí péči pouze jedna osoba, která to má ovšem složitější

nevýhodou domácí péče je, že lůžko klienta nemusí být přístupné ze tří stran, to je

určitá překážka

pečovatel obrací klienta směrem k sobě a vlastním tělem zabraňuje pádu

nemocného z lůžka

pečovatel uchopí klienta za rameno a hýždě a přetočí jej do správné polohy na

boku

pečovatel při přetáčení postupuje od hlavy k dolním končetinám

pro maximální bezpečnost klienta je vhodná spolupráce dvou pečovatelů

pečovatel ruce podsune pod lopatky, pas, hýždě a stehna, přitáhne klienta k sobě a

otočí jej směrem od sebe

5. Přenášení:

při přenášení klienta je zapotřebí alespoň 2 nebo 3 pečovatelů

nemocný je přemisťován pomocí popruhů z pevné látky – lůžka se přisuneme

těsně k sobě, popruhy podsuneme klientovi pod ramena a pánev, postavíme se

k boku prázdného lůžka, natáhneme se pro popruh a přetáhneme jej na volné

lůžko, nebo ho přemisťujeme pomocí prostěradla – lůžka přisuneme k sobě,

uvolníme cípy prostěradla a na straně blíže k sobě stočíme až k tělu, prostěradlo

uchopíme za stočenou část a přesuneme

6. Posazování:

pečovatel si k lůžku přistaví židli, na kterou bude klienta posazovat

klient se přidrží za pomoci pečovatele nebo hrazdičky

pečovatel vsune jednu ruku pod záda, druhou pod kolena a otočí se s klientem

směrem do místnosti

klienta posadí s nohama spuštěnýma na zem

pečovatel se postaví ze strany a paži klientovi položí kolem pasu

klient se drží pečovatele kolem ramen, pečovatel klienta uchopí za zápěstí

takto se snadněji klient postaví a přejde k připravené židli

63

Pracovní list č. 1

1. Vypište, jaká existuje péče pro klienty:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Vyjmenujte nejzákladnější zařízení z hlediska věku, nemoci a potřeb klientů:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Vypište funkce LDN, rehabilitačního ústavu:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Vyjmenujte význam hygienické péče:

………………………………………………………………………………………….

…………………………………………………………………………………………..

…………………………………………………………………………………………….

5. Co zahrnujeme do ranní toalety:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

64

6. Popište postup ranního mytí u ležícího klienta:

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………….

7. Vyjmenujte, jaké pomůcky použijete k celkovému mytí klienta:

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………….

………………………………………………………………………………………….

8. Vyjmenujte pomůcky ke koupání kojence:

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………….

………………………………………………………………………………………….

65

Pracovní list č. 2

1. Vypište zásady při výkonu hygienické péče o klienta:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Vysvětlete termín dekubitus:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Vyjmenujte faktory ovlivňující vznik dekubitů:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Popište stádia dekubitů:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vyjmenujte predilekční místa dekubitů:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

66

6. Vypište, jaká je prevence vzniku dekubitů:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

7. Rozeberte možnosti léčby dekubitů:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

67

Pracovní list č. 3

1. Vyjmenujte postup při oblékání jednotlivých částí oděvu:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Vyjmenujte faktory ovlivňující rychlost metabolismu:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Co se řadí do poruch výživy:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Vyjmenujte charakter bolesti:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vysvětlete pojem BMI:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

6. Vypište zásady při podávání stravy:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

68

Pracovní list č. 4

1. Vypište poruchy vědomí:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Vyjmenujte příčiny poruch vědomí:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Vyjmenujte typy horečky:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Jaké jsou fyziologické hodnoty tlaku:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vysvětlete pojem hypertenze, hypotenze:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

69

6. Jaká je fyziologická hodnota průměrného tepu u dospělé osoby:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

7. Jak měříme tlak:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

70

Pracovní list č. 5

1. Vypište faktory ovlivňující dýchání:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Při vyšetřování dechu posuzujeme:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Vypište, co hodnotíme při ošetřování nemocných, kteří mají problémy s dechem:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Popište význam pohybu:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Jaké typy chodítek mohou klienti používat:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

6. Vyjmenujte ortopedické pomůcky:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

71

Pracovní list č. 6

1. Popište, co je cílem rehabilitace:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Co zařadíte do pozitivního a aktivního rehabilitačního ošetřování:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Vyjmenujte typy lůžek:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Vyjmenujte základní požadavky na konstrukci lůžka:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. K čemu slouží hrazda:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

6. Popište základní vybavení lůžka:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

72

7. Vyjmenujte, jaké máme léčebné polohy:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

8. Věty ano – ne:

Přečtěte si následující tvrzení a zhodnoťte, zda jsou pravdivá. Pokud ano, zakroužkujte

písmeno A, pokud jsou chybná, zakroužkujte písmeno N. Chybná tvrzení opravte a věty

ve správném znění přepište do připravených řádků.

a) Polohu klienta na lůžku neměníme, klid a pasivita zmírňují bolest a usnadňují dýchání.

A – N

b) Při polohování nikdy neriskujeme, pokud máme obavu, že úkon nezvládneme,

požádáme raději pomoc.

A – N

c) Nepohyblivého klienta přenáší jeden pečovatel, dbá přitom nejvyšší opatrnosti.

A – N

d) Při posouvání klienta méně pohyblivého musejí stát pečovatelé vždy na jedné straně.

A – N

73

e) Přenášení klienta pomocí prostěradla je nepřípustné.

A – N

f) Aktivní poloha je ta, kterou si klient zvolí sám, nevyžaduje-li jeho zdravotní stav

polohu léčebnou.

A – N

74

2 Moderní technika v ošetřovatelství a pečovatelství

Manipulace převážně nepohyblivého klienta vyžaduje pro ošetřující personál fyzicky

náročnou aktivitu, která může vést k trvalým zdravotním následkům. Jednou z příčin může

být chybějící vybavení jednotlivých pracovišť moderní technikou, speciálním nábytkem.

V dnešní době poskytuje trh celou škálu výrobků moderní zdravotní techniky. Jsou vytvořeny

tak, aby zjednodušily mobilizaci jak klienta, tak i ošetřujícího personálu a zároveň ochránily

před úrazem a zbytečnou námahou. Klientům zajišťují větší komfort a přináší mu větší

samostatnost a soběstačnost.

Při projektování pečovatelského zařízení a při výběru mechanických pomůcek je třeba brát

v úvahu, že zde budou lidé s různými stupni pohyblivosti. Výběr mechanických pomůcek by

měl zajistit bezbolestný způsob zvedání tělesně postiženého člověka, jeho přesun, sprchování

nebo koupání apod. Je nutné respektovat soukromí, zejména při návštěvě toalety a provádění

osobní hygieny.

2.1 Mobilizace klienta z lůžka, elektrické lůžko, využití moderního

pečovatelského lůžka

Na speciálních akutních odděleních, při dlouhodobé hospitalizaci, se používají univerzální

polohovatelná lůžka, tzv. Image. Lůžka jsou plně ovladatelná pomocí zabudovaných

elektromotorů. Jsou založena na systému funkcí, které pomáhají nemocným bezpečně vstát

z lůžka. Stisknutím jednoho tlačítka připraví nemocného na vstávání navolená poloha vsedě,

další fází je snížení lůžka tak, že ložná plocha pomalu sjede do vyhovující výšky. Pomocí

opěrných madel se klient přesune na okraj lůžka, výtah ložné plochy ho narovná tak, že

nemocný může bezpečně vykročit. Klientský satelitní ovladač umožňuje samostatnost, klient

tak získá větší sebedůvěru. Ovladač umožňuje rychlé a snadné nastavení výšky lůžka, a tak

klientovi usnadňuje vstávání i uléhání. Podélné postranice lůžka slouží k bezpečnosti klienta –

chrání ho před pádem.

Vývojem a inovací se lůžka neustále zdokonalují po stránce technické i designové. Lůžka

umožňují jak nastavení výšky, tak náklonu i polohování ložné plochy.

75

Eleganza Standard je polohovatelné lůžko sloužící pro standardní i intenzivní péči. Funkcí

lůžka je, že umožňuje klientovi nastavení výšky, zároveň jeho náklonu a polohování ložné

plochy, to vše za pomoci elektromotorů. Výhodou tohoto lůžka je, že jeho kvalitní konstrukce

zajišťuje perfektní stabilitu a má mimořádně vysokou nosnost 230 kilogramů při zachování

všech funkcí, v neposlední řadě umožňuje snadné a bezproblémové čištění lůžka. Toto lůžko

zároveň napomáhá prevenci dekubitů v bederní části.

Eleganza de Luxe je polohovatelné lůžko, které slouží jak pro standardní, tak i intenzivní péči.

Toto lůžko je určeno klientům hospitalizovaným pro krátkodobou i dlouhodobou nemocniční

péči. Toto lůžko umožňuje jak nastavení výšky, tak i jeho náklonu i polohování ložné plochy

opět za pomoci elektromotorů.

Eleganza XC – toto lůžko slouží k rychlé diagnostice, je využíváno při vyšetřování nebo

operativních zákrocích.

Image – je univerzální polohovatelné lůžko, jeho využití je na speciálních akutních

odděleních – např. neurologie, akutní rehabilitace atd.

Resuscitační lůžko Multicare – je významné pro klienty vyžadující resuscitační péči či

v kritických situacích klienta, kdy jde o záchranu jeho života.

Univerzální stretcher Sprint – slouží pro rychlý a bezpečný přesun klienta, umožňuje základní

diagnostiku a ošetření klienta v ohrožení života.

Elektrické lůžko

Zdravotnická lůžka existují v mechanickém, elektrickém a hydraulickém provedení. Jsou

vyráběna individuálně dle přání a požadavků zákazníka. V rámci výroby se bere ohled na

jednoduchou obsluhu, vysokou kvalitu i spolehlivost.

Popis lůžka:

lůžko by mělo být výškově nastavitelné, ovládané elektricky

po obou stranách by mělo být určité rozmezí, aby mohly ošetřovat zároveň dvě osoby

světlost pod lůžkem by měla dosahovat přibližně 150 milimetrů – snadný přístup pro

mobilní zvedáky, zmenšuje se pracovní prostor

existují-li po stranách lůžka bočnice, nesmějí překážet použití mechanických pomůcek

76

Elektrická lůžka mají různé funkce – rozlišujeme lůžka nemocniční, lůžka pečovatelská a

lůžka určená pro intenzivní péči. Mezi první elektricky polohovatelná lůžka od firmy Linet

patří Premiér, Prestige a Decima, Praktika. Velký zvrat nastal v roce 2000, kdy byla

konstrukce lůžek z Linetu vybavena sloupovou jednotkou, která dodává jednotlivým lůžkům

unikátní vlastnosti a charakteristickou vizáž.

Využití moderního pečovatelského lůžka:

Elektrická pečovatelská lůžka jsou určena pro zařízení sociální péče, domovy seniorů i

domácí péči. Tato lůžka zajišťují vysokou funkčnost a mají i příjemný vzhled.

Typy lůžek:

1. Terno plus, Vitalia

polohovatelná lůžka s dřevěným obložením

ložná plocha obou lůžek je čtyřdílná

nastavování zdvihu a náklonu se provádí pomocí elektromotorů

zajišťují bezpečnost a pohodlí klienta

ukázka lůžka Terno plus

2. Estetica

polohovatelné lůžko s dřevěným obložením

umožňuje široký rozsah rozměrového nastavení

polohování se uskutečňuje pomocí elektromotorů

podpora prevence proleženin

má stabilní sloupovou konstrukci

77

3. Contempora

elektricky polohovatelné lůžko určené pro pečovatelství a domácí péči pro klienty

vyžadující dlouhodobou péči

funkčnost, příjemný vzhled, komfort

pazří mezi nejmodernější lůžka

Vyšetření klientů na lůžku – rentgenování C - ramenem

C - rameno je speciální rentgenový přístroj, který slouží k vyšetření vnitřních

orgánů klientů z velkého množství úhlů

je tvořené ze dvou částí: rentgenka – vysílá paprsky a snímač – snímaný obraz

zachytává

4. Eleganza ICU

lůžko je určeno pro rentgenování klasickým RTG přístrojem a C ramenem

ukázka lůžka Eleganza ICU

2.2 Transportní stretcher, zdravotnické křeslo, transportní a zvedací systémy pro imobilní klienty, invalidní vozík

Transportní stretcher:

Na trhu je nabízen univerzální stretcher Sprint, který zajišťuje rychlý, snadný a bezpečný

přesun klienta na požadované místo. Sprint umožňuje provést základní diagnostiku a ošetření

klienta v kritickém stavu na lůžku. Může sloužit ambulantně při prováděných chirurgických

zákrocích, je určen také pro krátkodobou hospitalizaci. Využívá se i pro běžný transport

klientů v nemocnici.

78

Výhoda lůžka:

umožňuje nastavení výšky ložné plochy

uložení monitoru vitálních funkcí a zajištění umělé plicní ventilace

možnost umístění přístrojů – defibrilátor, monitory, transportní ventilátory, tlakové

láhve, odsávačky

umožňuje klienta rentgenovat nebo použít C - rameno

mechanická konstrukce lůžka je velmi odolná

Příslušenství určené pro transportní stretcher: Matrace Sprint Standard a Matrace Sprint Plus.

univerzální transportní stretcher

Zdravotnické křeslo:

Polohovatelné křeslo Sella:

je pro klienty pohodlné, usnadňuje práci ošetřovatelům

umožňuje výškové nastavení sedáku a polohování zádové a nožní části

klient může na tomto křesle pohodlně sedět, ale i ležet

napomáhá při mobilizaci – hydraulický zdvih a náklon sedáku podporuje klienta při

vstávání

sklopitelný nožní díl a pohyblivé područky napomáhají k samostatnosti klienta

nízká hmotnost křesla a velká přední kolečka usnadňují manipulaci

Křeslo Softlin:

pojízdné křeslo s polohovatelným opěradlem a výklopnou podnožkou

je tvořeno pevnou a stabilní konstrukcí

79

konstrukce umožňuje posouvat sedák vpřed

zakončení područek umožňuje lepší vstávání klienta z křesla

obsahuje polohovatelný opěrák, výklopnou podnožku, snímatelné látkové potahy

křeslo má centrální kolečko pro snadnou manipulaci

multifunkční křeslo Sella polohovací křeslo Softlin

Křeslo Markus Lift:

zvyšuje soběstačnost klienta

umožňuje elektrické nastavení křesla do polohy určené pro snadné vstávání

elektrické nastavení křesla do polohy vleže zaručuje komfortní odpočinek klienta

křeslo obsahuje ruční ovladač elektrického polohování

kolečka pro snadnou manipulaci

křeslo Markus Lift

Přesun klienta na křeslo:

ošetřující personál přetočí klienta na bok, spustí jeho nohy přes okraj lehátka, klient se

může posadit, může se vzepřít pomocí rukou

až se klient posune na okraj lůžka, postaví se, pootočí se zády k sedáku a posadí se

po celou dobu tohoto úkonu je ošetřující personál klientovi nápomocen – může dojít

k přetěžování personálu

Přesun při využití moderních výrobků:

výhodné je polohovatelné lůžko, křeslo nebo zvedací židle

80

klient se umístí na bok – leží na okraji lůžka, zády k jeho bližšímu okraji a sedáku co

nejblíže k lůžku, poté je překulen na sedák

poté se za pomoci ošetřujícího personálu posadí zvednutím zádové části elektricky

polohovatelného křesla

Transportní a zvedací systémy pro imobilní klienty:

Klienti, kteří jsou úplně nebo částečně nepohybliví, např. po amputaci dolních končetin,

neurologických, cévních onemocnění, po onemocnění páteře, mají problémy s přesunem

z místa na místo. Např. dostat se z lůžka na invalidní vozík nebo z vozíku do vany atd. Takto

postižené osoby jsou v běžném životě značně omezeny a hlavním problémem se stává

vykonávání každodenních potřeb, proto byly pro tyto osoby zkonstruovány transportní a

zvedací systémy. V současné době jsou nejvíce využívány dva typy: tzv. mobilní zvedák a

stropní transportní zdviž. Použití těchto mechanických, popřípadě elektricky zvedacích a

manipulačních pomůcek usnadňuje ošetřujícímu personálu přesun klientů a manipulaci s nimi,

také chrání zdraví nejen ošetřujícího personálu, ale i samotných klientů.

Stavěcí zvedák:

zařízení umožňující přesun klienta z lůžka, židle, invalidního vozíku

slouží také k nácviku postavení se a chůze, k využití toalety

vhodné pro použití u nesamostatných, ale k pohybu aktivně přispívajících klientů

Mobilní zvedák:

pojízdný kovový zvedák umožňující klienty zavěšené ve speciálním vaku převážet a

zvedat pomocí pojízdného podvozku a hydraulicky nebo elektricky ovládaného

zvedacího ramene

určen pro klienty, kteří jsou nesamostatní

slouží k přesunu na lůžko, toaletu, židli, invalidní vozík

vhodný pro transport klientů na větší vzdálenosti

Mobilní zvedáky mají bohužel několik nevýhod:

těžká manévrovatelnost

fyzická náročnost pro ošetřující personál

nižší komfort pro klienta

často velké rozměry podvozku

81

Stropní transportní zdviž – stropní zvedák:

je určen pro péči o nepohyblivé klienty v ústavech sociální péče, domovech pro

seniory, v léčebnách, lázeňských zařízeních, rehabilitacích nebo i v domácí péči

je složen ze zvedací kazety, na které je klient transportován zavěšený ve speciálním

vaku, a kolejnicového systému, po kterém se kazeta s přepravovaným klientem

pohybuje

ukázka mobilního zvedáku ukázka stropního zvedáku

Invalidní vozík:

Invalidní vozíky existovaly již ve staré Číně, v Evropě byly využívány až od 16. století, v 17.

století byly určeny pro paraplegiky. Tyto invalidní vozíky fungovaly na bázi pohánění ruční

silou, velký nárůst zaznamenaly za 1. světové války a po 2. světové válce.

Invalidní vozík je určen k přepravě sedících osob s postižením dolních nebo horních

končetin. Vozík je sestaven tak, aby vyhovoval klientovi a jeho potřebám. Potřeby se odvíjí

od druhu a míry handicapu, ale nesmíme opomíjet ani sociální požadavky handicapovaného

klienta.

Invalidní vozíky obsahují tyto komponenty a doplňky:

materiál rámu – hliník, titan, dural, skládací mechanický invalidní vozík nebo vozík

s pevným rámem

pohon – pomocí obručí, vozík pákový

řízený elektrický vozík může být stolečkový, středový nebo řízený bradou

kola – rychloupínací zadní kola, obsahující kolečka, která zamezují převržení

poloha a sklon uchycení zadního kola – slouží k zajištění stability a bezpečnosti

sedací a opěrná plocha – nastavení úhlu opěrky zad, nastavení úhlu, šířky, výšky a

hloubky sedu, u elektrických vozíků obsahuje sklopná záda

82

opěrka hlavy, područky, podnožky a stupačky

regulovatelná výška držadel

exteriérové elektrické vozíky – kompletní osvětlení, brzdy, jeden nebo dva motory

Typy vozíků:

Vozík tlačí ošetřující osoba, k pohybu lze využít i ruční sílu klienta nebo vlastní pohon. Vozík

v základním provedení se skládá z kovových trubek se 2 velkými a 2 malými koly.

typ s velkými koly vpředu

typ vozíku pro oboustranně amputované

typ pro pohánění jednou rukou

typ s motorovým pohonem

vozík pro jízdu po schodech

vozík pro děti

vozíky odlehčené a zpevněné

K dopravě pomocí vozíku musí být splněny určité podmínky

rovný povrch komunikací, bezbariérové nájezdy, výtahy, zvedací plošiny,

nízkopodlažní vozidla, manipulační prostor pro otáčení, vystupování, nastupování

mechanický invalidní vozík elektrický invalidní vozík

83

2.3 Manipulace s klientem, manipulace při hygieně, polohování

klienta, využití zdravotnické techniky při prevenci dekubitů,

pasivní a aktivní antidekubitní matrace, jídelní stolky, zajištění

komfortu klienta

Manipulace s klientem představuje pro ošetřující personál velkou fyzickou zátěž. Příčinou

může být chybějící moderní technika na jednotlivých pracovištích, popřípadě nedostatečné

prostory. V praxi se málo využívají technické aspekty prevence – např. křesla, zvedáky a jiné

pomůcky.

Problémy při manipulaci s klientem:

přesun z lůžka na křeslo, stretcher nebo jiné lůžko je daleko komplikovanější u klientů

s vyšší hmotností – může být nebezpečný jak pro ošetřující personál, tak pro

samotného klienta

polohování klienta je daleko složitější, pokud chybí elektricky polohovatelné lůžko –

fyzická i časová zátěž

vertikalizace, laterální polohování i ukládání do pronační polohy

i vážení klientů může představovat vážný problém – v praxi se často používá

komplikované zvedání klienta

Přemisťování a následná manipulace s klientem by měla být co nejméně zatěžující, jak pro

ošetřující personál, tak pro samotného klienta.

Efektivní manipulace s klientem:

klient má být při přesouvání povzbuzován ošetřujícím personálem

ošetřující personál by měl využívat manipulační pomůcky a zařízení

manuální zvedání klienta má být uskutečněno tehdy, jestliže se nejedná o zvedání celé

váhy klientova těla

manuální polohování se odvíjí od klientova fyzického a kognitivního stavu

při manipulaci s klientem se bere v potaz dostupnost vybavení a jeho následná údržba,

důležité je pravidelné proškolování personál, je kladen důraz na bezpečnost

84

Přesun klienta na lůžko:

přesun klienta na lůžko bez výškového nastavení je problematické, jak pro ošetřující

personál, tak pro klienta

Přesun po podložce na lůžku:

pokud je klient schopen spolupracovat, skrčí obě nohy co nejvíce pod sebe a opře je o

podložku, která slouží jako pomocník k nadzvednutí spodní části těla za pomoci nohou

ošetřovatel jej vezme za obě ruce v podpaží, nadzvedne jej, na pokyn se klient na

lůžku nadzvedne, ošetřovatel klienta posune po podložce nahoru směrem

k podhlavníku

pokud ošetřují klienta 2 – 3 členové personálu a klient je nepohyblivý, pak ho 1 – 2

ošetřovatelé vezmou za ruce v podpaží a další zvedne obě nohy v místě pod koleny

nejlepším způsobem je pod klienta v celé délce lůžka vložit další volnou podložku,

pomocí které se klient přesune

Příklady nevhodné manipulace s klientem na lůžku:

při posouvání klienta se zátěž přenáší do zad ošetřovatele, negativní třecí síly navíc

ohrožují klienta vznikem dekubitů

přesun klienta na lůžko bez výškového nastavení vyžaduje práci ošetřovatele

v nepřirozené poloze

Přesun klienta z lůžka na lůžko – pomocí podložky:

přesouvací podložky slouží k přesunu klienta z lůžka na lůžko, z operačního stolu na

lehátko atd.

podložky jsou z otáčejících se válečku vsazených do duralového rámu, na válečky je

umístěn koženkový pás

Manipulace při hygieně:

Sprcha klientům slouží k osobní hygieně. Existují různá řešení sprchování klientů dle jejich

osobní potřeby. Koupel je pro osobní hygienu klienta využívána méně často.

Přehled pomůcek ke sprchování:

1. omývací lůžko – sprchový vozík

je vhodný pro klienty, kteří jsou nesamostatní, neaktivní

85

je vybaveno hydraulickým nebo elektrickým zdvihem

2. výškově nastavitelná hygienická židle

je určena pro klienty, kteří jsou nesamostatní, ale jsou aktivní a přispívají k pohybu

pohyblivější klienti jsou schopni provést množství úkonů souvisejících se

sprchováním sami

méně pohybliví klienti využívají k přesunu na hygienickou židli stavěcí zvedák

3. víceúčelové sprchové křeslo

je určeno pro klienty s nedostatečnou stabilitou trupu

4. sprchová kabina

obsahuje ochranný kryt proti postříkání a je vybavena posuvným sedadlem

Přehled speciálních van:

1. sedací vana s lamelovými dvířky

určena pro klienty samostatné i nesamostatné, ale k pohybu aktivně přispívající

2. polohovací sedací vana

určena klientům, kteří nejsou schopni udržet rovnováhu při sezení

3. vana s integrovaným zvedákem

vhodná pro klienty, kteří jsou schopni udržet rovnováhu při sezení

4. sedací vana se zvedací hygienickou židlí

vhodná pro klienty, kteří mají problémy dostat se do vany a z vany, ale jsou

schopni vykoupat se zcela sami nebo jen s minimální pomocí

Návštěva toalety:

K přesunu na toaletu lze využít:

stavěcí pomůcku

stavěcí zvedák

výškově nastavitelnou židli

víceúčelové hygienické křeslo

vakový a stropní zvedák

Polohování klienta:

Polohování klienta je systematická změna polohy na lůžku, v křesle, která se uskutečňuje

v určitém časovém rozmezí. Polohováním klienta předcházíme vzniku dekubitů. Pravidelnými

změnami polohy klienta dochází k zabránění nadměrného působení tlaku na tlakové body a

86

dochází k okysličování a prokrvování podkožních tkání. Základním pravidlem polohování je

neležet na dekubitech nebo na místech rizikových pro jejich vznik. Pokud je klient schopen

samostatného pohybu, ošetřovatel ho informuje, jakým způsobem a v jakých intervalech má

svou polohu měnit. Samostatnější klient by měl měnit polohu přibližně každých 10 – 15

minut. Nepohyblivého klienta polohuje ošetřující personál podle jeho okamžitého stavu,

jednotlivé intervaly mohou kolísat mezi 10 minutami až 4 hodinami. Ošetřovatel kontroluje

riziková místa, nejméně 1krát denně.

Změna polohy na lůžku:

většinou se využívají boční a šikmé boční polohy: 15 – 30 stupňů odchýlení od polohy

na zádech a poloha na zádech

při polohování na zádech je potřeba dávat pozor na otlaky v místech týlu, krku,

lopatek, hýždí, pat

využíváme různé podložky, polštáře, podložky pod patu, loket

imobilní klienti by neměli mít zvednutou hlavu a horní polovinu těla výše než 30

stupňů nad podložkou, výjimka platí při jídle

klient má mít zvednutou hlavu nad podložkou přibližně 15 stupňů – to mu umožní

polštáře, podhlavník

při jídle klient zaujímá polohu vsedě nebo vpolosedě – to slouží k zabránění

problémům při polykání, podhlavník lůžka dáme zpět do původní polohy 15 – 30

stupňů nad podložkou, ale nejdříve přibližně 15 – 30 minut po jídle

pokud klient leží na zádech, je nutné, aby měl paty trvale nad lůžkem, vhodné je vložit

pěnovou podložku nebo polštář pod nohy mezi střed lýtka a kotníky

Poloha vsedě

jestliže klient sedí v křesle nebo na vozíku, je nutné ho posadit tak, aby udržel

vzpřímenou polohu

při sezení by měl mít klient stehna ve vodorovné poloze a chodidla na podlaze

lokty, předloktí a zápěstí jsou uložená na opěrkách

můžeme využít polštáře, speciální podložky

u nepohyblivých klientů využíváme antidekubitní sedací podložku

interval polohování vsedě je kratší – 10 – 50 minut

U klientů využíváme různé polohy – viz kapitola 1 tohoto textu.

87

Využití zdravotnické techniky při prevenci dekubitů:

Cílem je předcházet vzniku proleženinám.

Důležité jsou tyto zásady:

1. polohování

2. využívání antidekubitních pomůcek

3. hygiena

4. rehabilitace

5. normalizace celkového stavu – výživa, vnitřní prostředí, krevní oběh, okysličování…

Pokud je klient částečně pohyblivý, je schopen měnit polohy sám, stačí použít statické

antidekubitní pomůcky. Pokud je klient nepohyblivý, není schopen sám si změnit polohu, je

nutné použít dynamické antidekubitní podložky – matrace. Pokud má klient dekubity 3. a 4.

stupně, je vhodné použít speciální lůžka – matrace s mírným únikem vzduchu.

Rozlišujeme tyto druhy pomůcek:

pomůcky pro boční a šikmé boční polohování

různé zvedáky pro zvedání klienta

speciálně konstruované lůžko s elektrickým polohováním

matrace k lůžku, antidekubitní matrace

antidekubitní matrace

Pomůcky pro boční a šikmé boční polohování:

pěnové – molitanové podložky

polštáře – na zmírnění tlaku na již existující dekubity

měkké polštáře pod lýtka

molitanové ochrany nohou

ochrany pat

molitanové klíny pro zajištění boční nebo šikmé plochy

88

Pasivní a antidekubitní matrace:

Antidekubitní matrace dělíme:

matrace redukující tlak a matrace odstraňující tlak

matrace statické, plovací, rotační, se střídavým nafukováním

matrace přídavné – overaly a nahrazovací

ukázka aktivní antidekubitní matrace

pasivní antidekubitní matrace

slouží k nejdokonalejšímu rozložení váhy klienta, nedochází k utlačování tkání

aktivní antidekubitní matrace

slouží k prevenci dekubitů a ulehčuje léčbu dekubitů

odlehčují části těla

podporují prokrvování tkání

Jídelní stolky:

Jídelní stolky jsou vyrobeny tak, aby zvyšovaly pohodlí a samostatnost klienta.

Výhody jídelního stolku:

nastavitelná jídelní deska umožňuje klientům konzumaci jídla na lůžku

stolek lze využít i jako psací a pracovní podložku – lze upravit výšku jídelní desky i

její naklopení

rám podvozku ve tvaru „C“ lze použít i při sezení v křesle nebo na židli

Typy jídelních stolků:

1. Server Solido

jednoduchý stabilní stolek s výškově nastavitelnou jídelní deskou

obsahuje dvojité kolečka pro snadnou manipulaci

89

ukázka stolku Server Solido

2. Server Stylo

má kovovou podstatu s bržděnými kolečky, k níž je připevněna mechanika

umožňující výškové nastavení sklopné, oboustranné jídelní plochy

3. Server Classic

je použit v nemocnicích

jeho konstrukce zabezpečuje pohodlné a bezpečné použití během jídla nebo čtení

Stolky k lůžku s jídelní deskou:

Stolky určené pro zařízení sociální péče, domovy pro seniory a domácí péči by měly být

oboustranně přístupné. Mohou mít zásuvku, skříňku, samostatně brzditelná kolečka. Lze do

nich zakomponovat i jídelní desku. Tyto vlastnosti zvyšují komfort klientů a usnadňují práci

ošetřujícímu personálu.

Zajištění komfortu klienta:

Pohodlí klienta zlepšuje psychickou odolnost i obranyschopnost organismu.

Faktory, které zajišťují komfort klienta:

1. místnost

musí být dostatečně prostorná – použití různého zařízení a pomůcek

teplotní komfort klienta – přiměřená teplota, použití vhodných přikrývek

zajištění vlhkosti vzduchu

přiměřené osvětlení

2. správný a včasný výběr pomůcek

3. výběr vhodného lůžka

4. pro usnadnění sprchování, koupání a návštěvy toalety existuje řada pomůcek, které

zajistí komfort a bezpečnost klientům

5. vstřícný přístup ošetřujícího personálu

90

Pracovní list č. 7

1. Vyjmenujte, pro která zařízení jsou určena elektrická pečovatelská lůžka:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. K jakým účelům slouží transportní stretcher:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. K čemu slouží invalidní vozík:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Vypište, jaký je rozdíl ve funkci pasivní a aktivní antidekubitní matrace:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vyjmenujte faktory, které zajišťují komfort klienta:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

91

3 Péče v domácnosti

3.1 Význam a poslání domácí péče, zavedení domácí péče, vhodnost

zavedení domácí péče, vývoj domácí péče v ČR, poskytovatelé

domácí péče, organizační forma domácí péče, financování domácí

péče

Význam a poslání domácí péče:

Nedílnou součástí poskytování zdravotnických služeb, kterou řadíme do primární péče, je

komplexní domácí ošetřovatelská péče. Pojem vychází z anglického termínu home care

(domácí péče). Komplexní domácí péče zahrnuje otevřený systém individuální péče, který se

skládá ze tří složek péče – zdravotní, pečovatelské a laické. Snahou komplexní domácí péči je

podporovat zdraví, chránit jedince před nemocemi, poskytovat léčbu nemocí a rehabilitaci,

rekonvalescenci a resocializaci nemocných. V dnešní době se komplexní domácí péče

odlišuje od pomoci v domácím prostředí, která je zaměřena na úklid, donášku nákupů atd.

Kvalitní domácí péče poskytuje tyto výhody:

osoba nemusí být v ústavní péči (nebo je možné její zkrácení), má možnost být

v domácím léčení, pokud to zdravotní stav vyžaduje

předcházení traumatizací z dlouhodobé hospitalizace a z pobytu v neosobním

nemocničním prostředí, pacient se nemusí neodloučit od rodiny a domácího prostředí

snížení ekonomických nákladů na léčbu a ošetřovatelskou péči, domácí péče je

levnější

Zavedení domácí péče – DP:

Domácí péče se zaměřuje na podporu tzv. svépomoci. Domácí péče respektuje lidská práva a

snaží se podporovat nemocného ve všech jeho aktivitách, a to v jeho domácím prostředí.

Domácí péče je určena každému, pro koho je vhodná. Jestliže je domácí péče hrazena ze

zdravotního pojištění, musí být předepsána příslušným ošetřujícím lékařem, převážně se jedná

o praktického lékaře.

Před zavedením domácí péče je nutné se zaměřit na tyto skutečnosti:

zda domácí péče vede ke zkvalitnění života nemocného

92

zda bude zajištěna dostatečná bezpečnost nemocného v domácím prostředí

zda bude dostatečně zabezpečena možnost okamžité pomoci v případě komplikací,

např. kontakt s ošetřujícím lékařem

zda bude rodina nemocného spolupracovat

zhodnotit frekvenci návštěv pracovníku ADP (agentur domácí péče)

Domácí péče je nabízena v tomto rozsahu:

1. základní domácí péče – poskytování osobní hygieny, prevence a léčba proleženin,

podávání obkladů, zábalů, příprava léků, kontrola pitného režimu, základní domácí

péče může být rozšířena o péči sociální, kterou zajišťují pečovatelky, osoby z řad

dobrovolníků

2. odborná domácí péče – sem zařadíme hodnocení celkového stavu klienta, příprava a

podávání léků včetně infúzí, odběr biologického materiálu, aplikování sond a katétrů

3. paliativní domácí péče – je zajišťována pacientům, u kterých základní onemocnění

nezabírá na kauzální léčbu, domácí paliativní péči by měly zajišťovat speciálně

edukovaní pracovníci, tato péče by měla být poskytována zejména sestrami a lékaři,

v rámci poskytování domácí paliativní péče musí být zajištěno: zvládnutí léčby

bolesti, zvládnutí léčby doprovodných příznaků onemocnění, např. nechutenství,

zabezpečení dokonalé hygieny a ostatních ošetřovatelských výkonů

Vhodnost zavedení domácí péče:

Domácí péče je vhodná pro jedince, kteří:

mají alespoň částečně vyhovující bytové podmínky

jsou schopni být sami nebo mají někoho, kdo jim dělá společnost

jedincův zdravotní stav je stabilizovaný

mají možnost spolupráce s rodinou

nevyžadují péči ve větším rozsahu než je daný limit, tzn. ne více než 3 krát denně 60

minutovou návštěvu sestry ADP

Komplexní domácí péče zajišťovaná dětem:

jedná se o takovou formu domácí péče, která zohledňuje všechna specifika dětského

věku

93

je poskytována odborníky na problematiku dětského věku – je ordinována zejména

pediatrem a zajišťována dětskou sestrou

všechny zásady při poskytování péče jsou stejné jako v péči o dospělé

Vývoj domácí péče v ČR:

Domácí péče je humánní holistická péče poskytovaná jedincům v jejich přirozeném domácím

prostředí.

Moderní koncept domácí péče byl ve světě vytvořen v roce 1859 v Liverpoolu – Williamem

Rathbonem, byznysmenem a filantropem, který zrealizoval myšlenku domácí péče v době,

kdy jeho žena umírala na zhoubnou nemoc. Ve spolupráci s Florence Nightingalovou vznikla

první škola pro sestry, která zabezpečovala ošetřovatelskou péči nemocným, potřebným a

chudým lidem.

V roce 1885 byla ve Spojených státech amerických ve městech New York, Buffal, Bostn a

Philadelphia založena organizace sester v domácí péči, která pomáhala chudým a opuštěným

lidem se zdravotními problémy.

V celé Evropě dochází koncem 19. století k rozvoji domácí péče – důvodem je stárnutí

populace, zvyšování počtu jedinců vyžadujících pomoc druhé osoby. Domácí péče se

zaměřuje převážně na seniory. Každá země má rozdílný podíl zdravotní a sociální péče.

Světová zdravotnická organizace v roce 1977 v Alma Atě vyhlašuje program „Zdraví pro

všechny do roku 2000“. Severská forma domácí péče se zaměřuje na servis, který přichází od

státu, vládních nebo nevládních organizací, tuto péči doplňuje rodina. Naopak tzv. jižní forma

domácí péče je zajišťována rodinou a doplňována státem.

Česká forma domácí péče má počátky ve 12. století. Služba potřebným byla ve špitálech

zajišťována řeholními řády – Řád svatého ducha, Johanitky, Alžbětinky, Milosrdní bratři,

Klaristky.

Za vlády Marie Terezie došlo ke zlepšení péče o poddané v sociální oblasti. Péči zajišťovaly

různé útulky a spolky. V době národního obrození dochází k podpoře jak sociální, tak i

odborné péče pro potřebné. V roce 1874 byla založena první ošetřovatelská škola. V roce

1919 byl za pomoci Alice Masarykové založen Československý červený kříž. V období první

republiky se v souvislosti s nárůstem vysokých nákladů v péči o nemocné v nemocnicích

zrodila myšlenka poskytování odborné ošetřovatelské pomoci v domácím prostředí.

Po druhé světové válce organizují ošetřovatelskou a zdravotní službu v rodinách Ústavy

národního zdraví. Výnosem ministerstva zdravotnictví v roce 1950 byl Československý

94

červený kříž pověřen, aby postupně převzal veškerou ošetřovatelskou a zdravotní péči v

rodinách. V roce 1952 na sebe přebírá dle zákona 103/1951 odpovědnost za provádění domácí

péče stát.

Po sametové revoluci v roce 1989 se naše země začíná vracet k demokratickým principům.

Domácí péče se stává symbolem lidské vzájemnosti, profesionality, lásky a pomoci. V roce

1991 umožňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí v zákonné normě, Vyhlášce MPSV č.

182/91. Sb., upravující poskytování sociální péče a pomoci, finanční úhradu i nestátním

subjektům – tím se otvírá možnost poskytovat sociální péči a pomoc umírajícím agenturám

domácí péče a charitativním organizacím.

Domácí zdravotní péče je od roku 1993 hrazena ze zdravotního pojištění. Agentury domácí

péče už v roce 1993 poskytují v rámci své činnosti i domácí hospicovou péči umírajícím a

jejich blízkým.

Poskytovatelé domácí péče:

péče v domácím prostředí je zajišťována zdravotníky – lékaři, sestrami, nižšími

zdravotními pracovníky, rehabilitačními pracovníky a doplněna sociálními

pracovnicemi, psychology, duchovními; složení zaměstnanců se odvíjí od typu

organizace, rozsahu registrace organizace poskytující domácí péči, na složení klientely

poskytovatelé domácí ošetřovatelské péče musí splňovat určité požadavky – např.

vzdělání, délku předchozí praxe v lůžkovém zdravotnickém zařízení – tato kritéria

jsou stanovena legislativními podmínkami danými příslušným ministerstvem, např.

Ministerstvem zdravotnictví ČR, Ministerstvem práce a sociálních věci ČR

sestry jsou registrovány a mají zákonnou povinnost zdravotníka pracujícího bez

odborného dohledu – zákon č. 94/2004

Organizační forma domácí péče:

Podmínky pro zřizování agentur:

zřizovateli ADP (agentury domácí péče) se mohou stát státní instituce – zřizovatelem

je pak stát – např. fakultní nemocnice, převážně jsou však ADP institucemi nestátními

– např. občanská sdružení, charitativní instituce

agentura může být založena i jednotlivcem – např. sestrou, která poskytuje

individuální služby klientům, trendem ministerstva zdravotnictví je alespoň pět plných

úvazků sester v rámci jedné agentury

95

vznik nestátních ADP se odvíjí od norem o vzniku nestátní instituce, která se musí

registrovat na krajském úřadě jako NZZ – nestátní zdravotnické zařízení

v rámci registrace je stanoveno a vymezeno materiální vybavení a zabezpečení ADP

agentura domácí péče může nabízet určité služby za úhradu, má zpracovaný ceník

služeb, který je povinna dodržovat, výkony, které jsou poskytovány výslovně na

žádost klienta, jsou považovány za nadstandardní a jsou hrazeny přímo klientem,

pojišťovna je nehradí, je vytvořen písemný smluvní vztah mezi klientem a agenturou

většina agentur domácí péče má i půjčovnu pomůcek za mírnou úhradu (nemocniční

lůžka, ortopedické pomůcky, protetické pomůcky, pomůcky usnadňující péči)

Financování domácí péče:

domácí ošetřovatelská péče je financována z fondu veřejného zdravotního pojištění a

dle vyhlášky MZČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů

s bodovými hodnotami v platném znění, existuje tzv. sazebník, v kapitole 925 – sestra

domácí péče, zde jsou přesně vymezeny možnosti v ordinaci domácí péče, úkon je

spojen s vykazováním administrativní práce sestry, existuje možnost ordinace čtyř

typů ošetřovacích návštěv, je určen přesný rozsah návštěvy (15, 30, 45 nebo 60

minut), ordinace ošetřující návštěvy se odvíjí od celkového zdravotního stavu klienta

se zohledněním fyzické náročnosti výkonu pro sestru a rozsahu prováděných úkonů,

ošetřovací návštěva zahrnuje např. hygienickou péči, podávání léků, převazy,

pohybové aktivizace, prevenci dekubitů, ošetřující lékař může vykonat odběr

biologického materiálu, ošetření stomií, klyzma, cévkování, ošetření permanentních

katétrů a další

přímou platbou pacienta (u pacientů, kteří nejsou pojištěni, nebo za výkony nehrazené

ze zdravotního pojištění, nebo u pacientů, u kterých zdravotní pojišťovna nemá

smluvní vztah se zdravotnickým zařízením poskytujícím domácí péči, pokud pacient

vědomě a záměrně zvolil nesmluvní zařízení)

sponzorskými dary, z nadací, grantů apod.

Kontaktní adresy všech agentur domácí péče lze získat u praktických lékařů, u sociálních

pracovnic, v charitativních centrech, na odborech zdravotně sociální péče příslušných

krajských úřadů.

Úkol: Na internetových stránkách vyhledejte nejbližší agenturu domácí péče ve vašem okolí.

96

3.2 Hlavní zásady osobní asistence, náplň práce osobních asistentů,

rozvoj osobní asistence

Na konci 60. let vzniklo ve Spojených státech amerických hnutí Independent Living –

nezávislý život. Cílem bylo dosáhnout úplné rovnoprávnosti zdravých lidí a lidí

s handicapem. Nezávislý způsob života osob s handicapem znamenalo rovnoprávnost

v oblasti sociální, politické, ekonomické a kulturní.

Hlavní zásady osobní asistence:

podporovat nezávislý život – proces sebezdokonalování, zvyšování sebedůvěry,

emancipace

handicapovaní lidé by měli tento proces individuálně i kolektivně kontrolovat

handicapovaným osobám by měly být zabezpečeny všechny základní lidské potřeby –

strava, hygiena, zdravotní péče, technické pomůcky, pečovatelská služba, doprava,

pracovní uplatnění atd.

handicapovaným lidem musí být dán prostor, aby se podíleli na stanovení vlastních

potřeb, na jejich volbě i rozsahu

podporovat boj proti systémům, které podporují institucionalizaci

zdravotně handicapovaní by měli spolupracovat na výzkumu, vývoji, plánování a

rozhodování v záležitostech, které se týkají jejich života

Principy osobní asistence:

Osobní asistence napomáhá klientům nezávisle rozhodovat o svém životě.

Osobní asistence se řídí těmito čtyřmi principy:

delimitace – osobní asistence není dána určenými výkony, jež se mají uskutečnit

v daném čase

deprofesionalizace – klient sám řídí asistenta, asistent není profesionál

demedikalizace – osoba s handicapem vyhledá lékařskou pomoc pouze v souvislosti se

zdravotními problémy

deinstitucionalizace – osoba se zdravotním postižením má právo žít ve svém bytě

97

Náplň práce osobních asistentů:

Hlavním posláním osobní asistence je kompenzovat důsledky především tělesných postižení.

Osobní asistent je pouze nápomocen při určitých činnostech zdravotně handicapovaného, a

tím se docílí svoboda a nezávislost postižené osoby.

Osobní asistent pomáhá osobě s postižením naplňovat tyto základní životní potřeby:

biologické – jídlo, pití, spánek, toaleta, hygiena, úprava prostředí, polohování, pohyb

apod.

kulturní – vzdělání, zaměstnání, kultura (kino, divadlo, knihy, hudba, internet aj.),

nakupování, procházky, styk s lidmi, úřady apod.

Finanční náklady spojené s asistenční službou jsou nižší než v ústavech sociální péče,

handicapovaný člověk tak může zůstat v přirozeném domácím prostředí.

Rozvoj osobní asistence:

je potřeba provést analýzu systému osobní asistence k ostatním institutům sociální

podpory a pomoci

zmapovat instituce, agentury a charitativní organizace, které se starají o potřeby

zdravotně handicapovaných osob

zajištění efektivnosti osobní asistence

podporovat nové investice, navrhnout zdroje pro financování osobní asistence

zajistit, aby se systém osobní asistence stal obligatorním způsobem péče o osoby

zdravotně postižené, pokud si to osoba zdravotně handicapovaná přeje

3.3 Pečovatelská služba, její úkony a úhrady, péče o osobní hygienu

klienta, kompenzační pomůcky, péče o domácnost klienta

Pečovatelská služba je jednou z nejrozšířenějších služeb sociální péče poskytovaná těžce

zdravotně postiženým osobám a seniorům, kteří si z důvodu zdravotního stavu, vysokého

věku nebo ztráty soběstačnosti nejsou schopni sami obstarat nutné práce v domácnosti nebo

kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou.

98

Cíle pečovatelské služby:

posláním je být lidem nablízku, pomáhat jim v problémech, které prožívají z důvodu

stáří či nemoci

pečovatelská služba pomáhá při zvládání těžkostí spojených s péčí o sebe i domácnost

pečovatelská služba ponechává lidem možnost aktivně se podílet na tom, aby mohli

důstojně žít ve svém přirozeném prostředí co nejdéle

Pečovatelská služba může být poskytována jako terénní služba v domácnosti klienta nebo

jako služba v zařízeních sociální péče.

Pečovatelská služba pro děti:

Pečovatelská služba dětem se poskytuje, jestliže rodiče nebo osoby odpovědné za jejich

výchovu nemohou pro vážné překážky péči zabezpečit.

Za vážné překážky se považují:

nemoc, rekonvalescence, lázeňská léčba, úmrtí nebo náhlé odloučení jednoho z rodičů

porod či šestinedělí při péči o tři a více dětí předškolního věku

ve výjimečných případech nástup do práce osamělého rodiče

trvalé těžké zdravotní postižení rodičů

Úkony pečovatelské služby:

1) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu – pomoc při oblékání a svlékání,

pomoc při prostorové orientaci a podpora při podávání jídla a pití, pomoc při přesunu na

lůžko nebo vozík

2) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu – pomoc při

úkonech osobní hygieny, pomoc při zvládání péče o vlasy a nehty, pomoc při použití WC

3) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy – zajištění stravy odpovídající věku,

zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, dovoz a donáška jídla, pomoc

při přípravě jídla a pití, příprava a podání jídla a pití

4) pomoc při zajištění chodu domácnosti – běžný úklid a údržba domácnosti, údržba

domácích spotřebičů, pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, donáška vody, topení

v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, běžný i velký nákup a pochůzky, praní a

žehlení prádla

5) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – doprovod k lékaři, na úřady,

instituce a zpět

6) fakultativní úkony – pedikúra, zapůjčení jídlonosičů, dohled nad dospělým občanem atd.

99

Sazebník pečovatelské služby Centra sociálních služeb Tišnov platný od 1. 6. 2011:

Úkony a úhrady při poskytování pečovatelské služby:

1. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu = 85 Kč

pomoc a podpora při podávání jídla a pití

pomoc při oblékání a svlékání

pomoc při prostorové orientaci

pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík

2. pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu = 85 Kč

pomoc při úkonech osobní hygieny

pomoc při základní péči o vlasy a nehty

pomoc při použití WC

3. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

zajištění stravy 55 Kč

dovoz nebo donáška jídla od 6 do 16 Kč

pomoc při přípravě a podání jídla a pití 85 Kč

4. pomoc při zajištění chodu domácnosti

běžný úklid a údržba domácnosti, údržba domácích spotřebičů = 85 Kč

pomoc při velkém úklidu domácnosti = 85 Kč

běžné nákupy a pochůzky, donáška vody = 85 Kč

topení v kamnech včetně donášky a příprava topiva, údržba topných zařízení = 85 Kč

velký nákup, např. týdenní, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti = 85 Kč

praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy = 50 Kč za 1 kg prádla

praní a žehlení osobního prádla, popřípadě jeho drobné opravy = 50 Kč za 1 kg prádla

5. zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

doprovázení dospělých k lékaři a k různým institucím = 85 Kč

6. fakultativní úkony – pro klienty, kteří mají základní úkony pečovatelské služby

dohled nad dospělým občanem = 85 Kč

mytí oken = 100 Kč

zapůjčení jídlonosičů = 10 Kč

jednoduché ošetřovatelské úkony= 85 Kč

vyřízení příspěvku na péči = 20 Kč

pedikúra = 100 Kč

příprava klienta k převozu do nemocnice nebo na vyšetření = 10 Kč

Pozn: V rámci pečovatelské služby se ceny za jednotlivé úkony mění, 85 Kč – sazba za hodinu.

100

Péče o osobní hygienu klienta a kompenzační pomůcky viz kapitola 1 Osobní péče o

mobilního i imobilního klienta.

Péče o domácnost klienta:

Úklidové a další pomocné činnosti v domácnosti klienta jsou placené služby (dle platného

ceníku), které pečovatel vykonává po domluvě s klientem nebo s příbuznými klienta.

Zanedbaná domácnost:

úklid se odvíjí od rozsahu zanedbávání ploch v kuchyni, na nábytku, WC, koupelny

v zanedbané domácnosti se usazuje velké množství prachu, které později vytváří

mastnou vrstvu, pečovatel musí mastnotu vyčistit pískem na nádobí

v bytě se také mohou hromadit nepotřebné věci a zbytky jídla

pro pečovatele také může být náročný úklid toalety a sociálního zařízení, protože

keramické plochy nelze běžnými prostředky vyleštit

Vlastní úklid:

Úklid domácnosti lze rozdělit do čtyř částí:

1. údržba kuchyně

2. úklid sociálního zařízení

3. údržba podlahových ploch

4. údržba nábytku a zařízení bytu

1. údržba kuchyně

mytí sporáku – pečovatel dle míry znečištění použije vodu nebo písek, popř.

speciální přípravky na odstranění mastnot, např. Drana plus s dávkovačem

pracovní deska jídelního stolu, kuchyňské linky, kde se připravují nebo konzumují

potraviny – pečovatel denně otírá vlažnou vodou, odstraňuje mastnoty, např. Qualt

na nádobí, Lemon apod., po nanesení přípravku proti mastnotě je pak nutné

důkladné opláchnutí, tzn. otření čistou vodou, pečovatel také musí dostatečně

máchat textilie, kterými umývá plochy v kuchyni, po použití textilie vymáchá pod

tekoucí vodou a vyždímá, jídelní stůl by měl být pokrytý ubrusem z plastu

omývání baterie a dřezu – pečovatel odstraňuje nečistoty, mastnoty, zbytky jídel,

další plochy omývá dle potřeby

úklid podlahy – pečovatel zamete a setře mokrou textilií, mopem

101

pomůcky k dennímu úklidu

malá mycí houba Merida

houbová utěrka

víceúčelová utěrka

suché textilie

kartáček na nádobí

týdenní úklid kuchyně

péče o domácí spotřebiče – především o rychlovarnou konvici a mikrovlnou troubu

mytí digestoře

péče o odpadkový koš, zajištění odpadních pytlů – odpadky se vynáší dle potřeby, ne

však méně než 1 – 2 krát týdně

měsíční úklid kuchyně rozložený do více etap

péče o elektrospotřebiče, mikrovlnou troubu

úklid horkovzdušné trouby a grilu

omývání vnějších ploch, skříněk, nábytku

omývaní obkladových ploch

mytí ohmatů na vypínačích, na dveřích, klikách, zrcadle

stírání nečistot uvnitř kuchyňské linky, skříně na potraviny

dezinfekce vnitřních částí odpadkových košů

vymytí lednice a mrazničky

2. údržba sociálního zařízení, WC, koupelny

pečovatel čistí vnitřní části toalety nebo bidetu, používá úklidové prostředky

s dezinfekčními účinky

pečovatel stírá prach namokro, nedochází tak k jeho víření

pečovatel pravidelně stírá WC sedátko, splachovadlo, zásobník toaletního papíru

nebo držák na toaletní papír

pečovatel dezinfikuje kartáč na WC a nádobu na kartáč

v místnosti sociálního zařízení pečovatel alespoň 1krát týdně vytírá podlahovou

krytinu

pomůcky k udržení hygieny WC

Savo Original, Savo WC Exotic 3 v 1, Savo Activ Gel, Domestos, WC Gel lemon,

WC bloky, Bref Duo – Aktiv

102

běžný úklid koupelny

pečovatel dle potřeby čistí vanu, sprchový kout a umyvadlo speciálními prostředky

nebo použije tekutý písek

pečovatel otírá ohmaty rukou na předmětech, bateriích, obkladech, vypínačích, ve

sprchovém koutě

pečovatel vyleští vodovodní a sprchové baterie

dle potřeby a dle domluvy s klientem pečovatel vyleští zrcadla, plochy skříněk atd.

stírání osvětlovacích a topných těles provádí pečovatel 1krát za měsíc nebo za delší

dobu

3. údržba podlahových ploch

domácnost může být vybavena linoleem, voděodolnou dlažbou, položenými

koberci, dřevěnými parketami bez koberce…

pečovatel může použít jako přípravek na úklid Ajax Lemon, leštěnku Alex, která

je určena na ošetření lina, dlažby, mramoru a korku, má protiskluzové účinky

koberce pečovatel vysává vysavačem

4. úklid nábytku a zařízení bytu

pečovatel odstraňuje ohmaty

lze použít přípravek Pronto ve spreji nebo rozprašovač

do celkového úklidu patří mytí oken, setření rámů obrazů, dekorací atd.

Uložení dezinfekčních a mycích prostředků v domácnosti:

všechny chemikálie ukládáme mimo dosah malých dětí

nepřelévat chemikálie do pet lahví, pokud ano, je nutné je řádně označit

103

Nákupy:

Nákupy je jedna z činností, které vykonává pečovatel po domluvě s klientem. Tato služba je

opět hrazena klientem. Pečovatel obstará nákupy dle přání klienta.

Povinnosti pečovatele při nakupování:

kontroluje jakost potravin

sleduje i vzhled potravin

nakupuje pouze ty potraviny, které si klient přál

pečlivě hospodaří s penězi klienta

nakupuje v dohodnutou dobu

Povinnosti pečovatele při manipulaci s potravinami:

pečovatel uloží do chladničky potraviny, které se snadno kazí, např. mléko, mléčné

výrobky atd.

každá potravina musí být samostatně zabalená

do skříně, komory pečovatel ukládá potraviny, které se snadno nekazí

pečovatel respektuje zvyklosti klienta ukládat své potraviny na určené místo

ovoce a zeleninu pečovatel před uložením omyje

klient si kromě nákupů může od pečovatelské služby sjednat i obědy (někdy může

vyvstat problém s obědem, kdy klient oběd nesní, dochází pak k hromadění jídla,

pečovatel se musí dohodnout s klientem, jak s potravinami naložit)

tepelně zpracované potraviny je potřeba rozdělit na jednotlivé porce, uzavřít, po

zchlazení uložit do chladničky, pokud nebudou zkonzumovány během jednoho dne,

pečovatel je uloží do mrazničky nebo do mrazicího boxu chladničky

pečovatel pravidelně čistí chladničku a mrazničku, pravidelně prohlíží uskladněné

potraviny, zda nejsou zkažené a nemají prošlou záruční lhůtu

při tepelné úpravě potravin pečovatel nezapomíná na dobu jejich tepelného

zpracování

104

Pracovní list č. 8

1. Definujte pojem komplexní domácí ošetřovatelská péče:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Na co se zaměřuje komplexní domácí péče:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Jaké je poslání domácí péče:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Vypište rozsah poskytování domácí péče:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Jaké jsou podmínky financování domácí péče v ČR:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

6. Vyjmenujte organizační formy domácí péče v ČR:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

105

Pracovní list č. 9

1. Co bylo cílem amerického hnutí Independent Living:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Vypište hlavní zásady osobní asistence:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Vyjmenujte náplň práce osobních asistentů:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Definujte pojem pečovatelská služba:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vypište, co je cílem pečovatelské služby:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

106

Pracovní list č. 10

1. Vyjmenujte úkony pečovatelské služby:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. V jakých případech se poskytuje pečovatelská služba pro děti:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Vyjmenujte, na jaké části se dělí úklid domácnosti:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Vypište, jaké má povinnosti pečovatel při nakupování:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vypište, jaké má povinnosti pečovatel při manipulaci s potravinami:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

107

4 Hygiena a epidemiologie

4.1 Pojem hygiena, hygiena všeobecná a komunální, hygiena dětí a

dorostu, hygiena práce, hygiena výživy, hygiena záření, hygiena

zdravotnických zařízení, sociálních

Pojem hygiena

Lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi prostředím a organismem, jejich

vývoj a interakci. Organismus člověka a jeho zdravotní stav je ovlivňován mnoha činiteli,

mezi nimiž hraje důležitou roli životní a pracovní prostředí.

Cílem vědního oboru hygiena je stanovit soubor opatření, aby byly zajištěny optimální

podmínky pro zdravý rozvoj jedince a pro celou lidskou populaci. Hygiena je vědním oborem

preventivním, jejím hlavním záměrem je ochrana a podpora zdraví člověka.

Hygiena se dělí do několika oborů:

1. hygiena všeobecná a komunální – zabývá se obecnými faktory, které ovlivňují život

člověka – ovzduší, voda, půda, do komunální hygieny řadíme dopravu a její vliv na

člověka, služby lidem, byty a jejich prostředí, rekreační a ubytovací podniky

2. hygiena dětí a dorostu – sleduje všechny vlivy prostředí, které působí na tělesný i

duševní vývoj dětí a mládeže

3. hygiena práce – zabývá se vlivem pracovního prostředí na pracující a různé faktory,

které mohou ovlivňovat zdraví při práci

4. hygiena výživy – posuzuje výživový stav populace, vypracovává zásady zdravé

výživy, zásady pro zabezpečování výroby, dovozu a oběhu potravin a zásady pro

zabezpečování společného stravování

Zákon o ochraně veřejného zdraví

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, byl nověji koncipován a novelizován zákonem č.

86/1992 Sb. Od 1. 1. 2001 je v platnosti „Zákon o ochraně veřejného zdraví“ (č. 258/2000

Sb., ze dne 14 července 2000), který stanoví odpovědnost všech fyzických a právnických

osob, společností, podniků za dodržování hygienických zásad a ochranu zdraví lidí ve všech

jejich oblastech. Státním zdravotním dozorem nad ochranou zdraví je ze zákona pověřen

orgán ochrany veřejného zdraví – Ministerstvo zdravotnictví ČR a hlavní hygienik ČR, krajští

108

a okresní hygienici, Ministerstvo obrany ČR a Ministerstvo vnitra ČR. Rozsah činnosti

orgánu ochrany veřejného zdraví je preventivní, vykonává dohled nad dodržováním zásad

ochrany zdraví, které jsou dány hygienickými předpisy. Hygienické předpisy vydává hlavní

hygienik prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR. Orgány ochrany veřejného zdraví se

také podílí na řadě programů spojených s prevencí nemocí a podporou zdraví, např. programy

prevence infekčních nemocí, programy podpory zdraví a prevence neinfekčních nemocí.

Fyzikální faktory:

→ hluk, vibrace, záření, osvětlení, prach a mikroklima.

Hluk

zvuk vzniká rozkmitáním pevného tělesa, jehož energie je vzduchem

přenášena dále

hluk je zvuk definovaný frekvencí, na níž závisí výška tónu, intenzita a délka

trvání

jednotkou frekvence je hertz (Hz)

jednotkou intenzity (hladiny hluku – La) je decibel (dB)

míra škodlivosti hluku se řídí jeho významem pro člověka, spektrálním

složením a intenzitou

hluk o intenzitě nad 110 dB ohlušuje a může působit i bolestivě

hluk nad 130 dB může poškozovat bubínek

Vibrace

jsou chvění nebo otřesy vyvolané pohybem pružného tělesa nebo prostředí

podle účinku dělíme vibrace na celkové, které působí na celé tělo a mohou vyvolat

celkové změny, na vibrace přenášené na ruce, převážně z vibrujících nástrojů, rukojetí,

řidítek, volantu apod.

Záření

Druhy záření:

ionizující záření – biologicky agresivní, má velkou biologickou účinnost

neionizující záření – elektromagnetické vlnění o různé vlnové délce

ultrafialové záření (UV) – má různé účinky závislé na vlnové délce

Prach

rozptýlené pevné částice ve vzduchu

je tvořen anorganickými i organickými složkami

109

podle účinku dělíme prach: inertní – není specificky škodlivý, proniká do dýchacích

cest i do spojivky a drážděním vyvolá zánět, toxický – obsahuje toxické látky, např.

těžké kovy, fibrogenní – obsahuje oxidy křemíku, křemičitany, které dráždí plicní

tkáň, alergizující – má senzibilující vlastnosti, často se jedná o prach organický, prach

s účinky karcinogenními obsahuje látky, jejichž dlouhodobá inhalace může způsobit

nádorové bujení, infekční – obsahuje choroboplodné zárodky

Hygiena všeobecná a komunální:

Hygiena všeobecná a komunální zkoumá vlivy obecných hygienických podmínek na zdraví

člověka.

Zahrnuje ovzduší, vodu a půdu a jejich vliv na zdraví.

1) ovzduší

je prostředí, které nás obklopuje

atmosféra znamená vzdušný obal Země

vzduch je směs plynů, par a rozptýlených pevných částic

plynnými složkami ovzduší jsou kyslík 21 %, dusík 78 %, vzácné plyny necelé 1 %,

oxid uhličitý 0,03 % až 0,04%

znečištění ovzduší:

a) doprava – výfukové plyny

b) emise

z veškeré průmyslové výroby; mimořádně významné emise jsou

z chemických závodů, závodů na zpracování kovů, průmyslových

hnojiv a azbestu

emise je množství škodliviny, vyloučené konkrétním zdrojem za

časovou jednotku

imise je skutečný obsah dané škodliviny v prostředí

c) zplodiny spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, oleje, zemní plyn)

hlavními zdroji jsou velké tepelné elektrárny, teplárny a místní

topeniště a kotelny

škodlivinami jsou především prach, saze, popílek, oxidy síry a dusíku

prach, popílek a saze tvoří v ovzduší pevné aerosoly

popílek a saze vznikají především spalováním pevných paliv

pevné částice z ovzduší se uchycují na sliznici dýchacích cest

110

d) smog

je toxický stav ovzduší, který může poškodit lidské zdraví

vzniká především v městech a údolích při tzv. teplotní inverzi

v postižených oblastech je vyšší nemocnost i zvýšená úmrtnost

2) voda

tekutina, bez které není možný život

v těle je zastoupena i v tělesných tekutinách (krev, míza, tkáňový mok)

organismus dospělého člověka obsahuje 60 – 65 % vody, novorozenci a děti mají

procento vody vyšší

voda slouží jako rozpouštědlo při metabolismu, zprostředkovává transport látek v těle,

vylučování odpadních látek a termoregulaci, plní i mnoho dalších funkcí

Voda se dělí dle původu:

a) povrchová voda:

tvoří vodoteče a je zadržována v přirozených nebo umělých vodních nádržích

obsah rozpouštěných látek má vliv na tvrdost vody

b) podzemní voda:

prosákla půdou buď půdními póry, trhlinami a puklinami v pevných horninách

její vlastnosti závisejí na složení a vlivy půdy, kterou voda prosakuje

c) srážková voda:

Podle využití dělíme vodu:

a) pitná

musí být zdravotně nezávadná, musí mít určitou teplotu a dobrou chuť

nesmí obsahovat toxické látky

b) užitková

nesmí se používat k pití nebo k přípravě jídla

využívá se k mytí auta, praní prádla, zalévání rostlin

c) provozní

slouží při výrobě v průmyslu a zemědělství

Odpadní vody dělíme:

a) sídlištní

b) průmyslové

111

3) půda

je důležitou součástí biosféry, skládá se z hornin, obsahuje organické i

anorganické látky

půda obsahuje velké množství mikroorganismů, které ji svojí činností mění

půda má samočisticí schopnost

pedologie = nauka o půdě

Ostatní faktory komunálního prostředí:

1) bydlení

má zajistit všechny základní požadavky na oddech, zotavení po práci, rodinný a

společenský život, kulturní vyžití a provozování koníčků

z hygienického hlediska má zajistit optimální hlukovou, světelnou, tepelnou a

psychickou pohodu

akustická pohoda je subjektivní

nejvyšší přípustná hladina hluku uvnitř obytných budov je 40 decibelů, ve

venkovním prostoru obytných prostor činní 50 decibelů

Pohoda bydlení:

a) optická pohoda

je dána osvětlením, jeho uspořádáním a složením

každý byt musí mít dostatečné přirozené prostředí

umělé osvětlení je celkové nebo místní

b) tepelná pohoda

závisí na mikroklimatických podmínkách v bytě – teplota

c) psychická pohoda

závisí na technických parametrech vybavení bytu, možnostech odpočinku

a společenských akcí

2) doprava

rozvoj dopravy se stále zvětšuje

negativa: hluk, zhoršování životních podmínek, zvýšení koncentrace toxických

látek

3) služby

tvoří základní vybavení k zajišťování potřeb lidí

např. kadeřnictví, kosmetické salony, obchody

pro služby platí hygienické předpisy

112

Hygiena výživy:

Hygiena výživy je důležitou složkou primární prevence. Správná výživa hraje pozitivní úlohu

při podpoře zdraví = HEALTH PROMOTION. Potrava musí být zdravotně nezávadná a musí

mít správnou energetickou a biologickou hodnotu. Pojem zdravotní nezávadnost znamená, že

potrava nesmí obsahovat jakékoliv látky a biologické faktory škodící zdraví. Na potravu mají

vliv i obaly, ve kterých je uchovávána. Škodlivý vliv mají i biologické činitele – např.

choroboplodné mikroorganismy.

Základní složení stravy:

Strava musí obsahovat základní živiny:

bílkoviny

tuky

cukry

minerály

stopové prvky

vitaminy

Charakteristika jednotlivých živin viz studijní materiál Pečovatelství 2. ročník, oddíl 5. 1

Základní složení stravy.

Výživa jako prevence některých onemocnění:

výživa jako prevence civilizačních onemocnění musí být zajištěna již od mladého

věku

v prevenci aterosklerózy (ucpávání cév) je důležité omezit tuky a potraviny, které jsou

zdrojem cholesterolu

v prevenci hypertenze je důležité omezit sůl

některé vitaminy mají příznivý účinek při oslabení organismu a v rekonvalescenci

vláknina je prevencí některých onemocnění střev a nádorů tlustého střeva

léčebná výživa je strava upravená tak, aby pomáhala léčit některá onemocnění –

existují různé diety: při diabetes mellitus, jaterní, při onemocnění ledvin, při

onemocnění žaludku, šetřící atd.

113

Společné stravování:

Společným stravováním se rozumí stravování širšího okruhu osob. Může se jednat o

uzavřenou formu stravování (okruh strávníků je přesně vymezen) nebo se jedná o veřejné

stravování (restaurace, bufety, stánky).

Existuje určitá směrnice hygienických předpisů:

1) stravovací provozy musí být odděleny od provozů ostatních, musí mít samostatný vchod

pro zaměstnance

2) suroviny k přípravě pokrmů musí být zdravotně nezávadné – záruční doba, doklad o jejich

výrobci a kvalitě

3) k přípravě surovin a pokrmů se musí užívat čistých nádob, potraviny se smějí skladovat

pouze ve vymezených skladovacích prostorách předepsaných pro druh suroviny, obaly a

odpadky jsou skladovány odděleně od vlastního provozu, nádoby na odpadky musí být

zakryty

4) zaměstnanci musí mít zdravotní průkazy, být proškoleni v hygienickém minimu a

dodržovat všechny zásady osobní hygieny, pro zaměstnance jsou k dispozici šatny a

záchody

5) výrobní stroje a zařízení se denně po upotřebení očišťují od zbytku, umývají se teplou

vodou a desinfekčními prostředky

6) hlavním rizikem společného stravování je možnost přenosu infekcí

Hygiena dětí a dorostu:

Studuje vliv prostředí na vyvíjející se organismus od narození do dospělosti.

Školní zralost

dítě musí být před nástupem do školy emocionálně, psychicky a tělesně vyspělé –

vyšetřuje PPP, která může případně doporučit odklad školní docházky

Tělesný růst

zvětšování jednotlivých částí organismu

nejrychlejší je růst do prvního roku života, pak se zpomaluje

další zrychlení růstu nastupuje v období před pubertou a v pubertě

poté se vývoj zase zpomaluje, nakonec se zastaví

nervový systém a smyslové orgány rostou nejrychleji v prvních letech, ve školním

věku se růst zpomaluje a v pubertě končí

růst pohlavních orgánu je nejrychlejší v pubertě

114

Vývoj dítěte:

označuje diferenciaci buněk a tkání a jejich funkcí

novorozenecké a kojenecké období

trvá do konce 1. roku života

dítě se seznamuje se světem

je závislé na matce

postupně se pohybově osamostatňuje – sezení, lezení a stoj

rozvoj psychiky

velká pozornost musí být věnována vodě, ze které se připravují pokrmy a nápoje

období batolete

1. – 3. rok

rozvoj smyslového poznání, rozvíjí se paměť

pohyby jsou lépe koordinovány

zlepšuje se jemná motorika

postupně se rozvíjí schopnost řeči

předškolní věk

3. – 6. rok

období pohybových her

zdokonaluje se jemná motorika, rozvíjí se slovní zásoba

rozvoj velké obrazotvornosti – fantazijní období

vytvářejí se určité životní návyky

rychleji rostou končetiny a trup, velikost hlavy se mění jen málo

období prvního vzdoru – neposlušnost, vztekání se

mladší školní věk

6. – 11. rok

nástup do školy a zvládnutí jejich nároků

zlepšuje se koordinace pohybů s činností smyslů

rozvíjí se rozumová činnost, fantazie ustupuje rozumovému poznávání

důležitá činnost – školní učení

rozvoj kolektivního cítění a jednání, ve hrách je dítě ochotno podřídit se pravidlům

dítě obvykle prodělává nějaké infekční onemocnění, mění se imunita

starší školní věk

do 15 let

období puberty, rozvoj pohlavních žláz

115

u dívek začíná puberta dříve než u chlapců

roste schopnost abstraktního myšlení, zájem o vysvětlení podstaty věcí a zaujímání

kritických postojů k předpokládaným poznatkům

rozvoj nejrůznějších zájmových činností

zvyšuje se psychická labilita, přecitlivělost, neklid, impulzivita

období druhého vzdoru – neuznávají autority, ale vrstevníky (hvězdy)

zvyšuje se zájem o druhé pohlaví

dorostový věk

adolescence od 15 let – 18 let

vrcholí somatický vývoj

dokončuje se vývoj psychiky

dovršení rozvoje rozumového vývoje – rozvinuty všechny kvality rozumových operací

končí pohlavní dospívání a růst

fyzická výkonnost dosáhla svého vrcholu nebo se k němu blíží

vytvářejí se účelnější formy sociálního chování, vztah k práci, vzdělávání

vznik různých forem rizikového chování (alkohol, drogy, kouření)

Správný duševní a tělesný rozvoj, získávání dobrých vlastností, znalostí, schopností a

dovedností, umožňuje jen propracovaný systém péče o dítě v rodině i ve škole. Rodina je pro

vývoj dítěte dominantní, má také vlastní zájem na tom, aby vývoj dítěte byl co nejlepší.

Individuální péče podmiňuje vývoj jedince, kolektivní péče v předškolních a školních

zařízeních formuje kolektivní cítění, přizpůsobivost, rozvoj nových poznatků a přináší nové

podměty, které rodina dítěti nezajistí.

Život dítěte v nepříznivých podmínkách může ohrozit bezprostředně jeho zdraví, ale také

zpomalit jeho vývoj. Záporně působí vlivy špatného životního prostředí, které mohou člověku

zvyšovat nemocnost, snižovat imunitu a vytvářet chorobné dispozice. Pro vývoj člověka je

škodlivá nepřiměřená kvalita, množství a intenzita podnětů. Naopak jejich výrazný nedostatek

přispívá k zanedbání výchovy dítěte. Velmi důležitá je interakce dítěte s okolím a životním

prostředím, čas a vhodné prostředí pro hry, učení, zájmy a společenské kontakty.

116

Součástí správného vývoje je také podporování tělesné zdatnosti a otužilosti, tj. aktivního

pohybu, otužování, výletů do přírody a vytváření adaptačních mechanismů na různé typy

zátěže. Dítě se musí co nejdříve naučit i správným hygienickým návykům, tj. dodržovat

osobní hygienu, např.: mýt si ruce před jídlem i po něm, pravidelně se koupat, čistit si zuby,

správně a především přiměřeně se oblékat. V celém uvedeném období jsou nezbytné lékařské

kontroly, které mají zabránit rozvoji poruch, ke kterým v tomto období může docházet –

poruchy růstu, nesprávného držení těla, vývoj psychiky, sexuální vývoj.

Kolektivní dětská zařízení:

mezi zařízení pro předškolní děti patří jesle a mateřské školy

jesle a mateřské školy doplňují péči o děti v rodině, která má být dominantní

zařízení pro školní výchovu dětí a dorostu jsou základní školy – povinná školní

docházka, dále gymnázia, střední odborné školy a odborná učiliště

Základní požadavky pro všechna uvedená zřízení:

umístění má být řešeno tak, aby celý prostor nebyl vystaven prašnosti, hluku,

škodlivinám z průmyslové a zemědělské výroby

pozemek rovný nebo zvlněný, orientovaný na sluneční stranu, dostatek zeleně

důležité jsou stavební materiály, které musí splňovat zdravotní bezpečnost, musí

zajistit tepelnou i hlukovou izolaci

celé zařízení musí být zásobováno pitnou vodou

musí zajistit ochranu zdraví dětí před úrazem a onemocněním, posilovat a aktivně

upevňovat zdraví, zajistit správný tělesný, duševní i sociální vývoj, posilovat

výkonnost, zdatnost a odolnost

Jesle:

jsou zařízením zdravotnickým

o děti pečují zdravotní sestry, kontroly provádí lékař

pro jednotlivé skupiny dětí slouží samostatná oddělení

každé dítě má své osobní prádlo, oblečení a prostředky pro osobní hygienu

výhodou jeslí je výchova ke kolektivnímu životu, zajištění správného denního režimu,

podpora osobních a hygienických návyků

nevýhodou je menší osobní kontakt s dospělými v rodině

117

Mateřské školy

jsou školní zařízení

pracují zde učitelky

podle věku dětí se dělí na oddělení, maximálně pro 30 dětí, ve kterých se nachází

herna, šatna, umývárna, záchod a další provozní prostory

na pozemku musí být i hřiště

Školy

vytvářejí podmínky pro výchovu a vzdělávání

pro výuku slouží učebny, tělocvičny, laboratoře, dílny, knihovny

povinná školní docházka je do 15let

úkoly ve výchově a výuce jsou diferencovány podle typu školy

Pedagogický proces:

hygiena pedagogického procesu se také zaměřuje na vytvoření podmínek pro

efektivitu práce dětí a dorostu, důležitým faktorem je také učení, které dělíme na učení

se poznatkům – získávání vědomostí, učení senzomotorických činností – psaní, čtení,

učení intelektuálních činností – rozvoj myšlenkových operací, učení sociální –

napodobování chování, ztotožňování se s určitými osobami

cílem pedagogického procesu je efektivnost a racionalita výuky, která spočívá

v přípravě na vyučování, vlastním vyučování a hodnocení práce

u žáků je nutné respektovat věkové zvláštnosti, hygienické hledisko – schopnost

koncentrace pozornosti

u učitelů je vyžadováno především schopnost vést žáky, udržet jejich pozornost,

dobře znát uvedený obor, aby uměly vhodně střídat práci a odpočinek

Hygiena práce:

Pracovní prostředí je vše, co pracujícího obklopuje při práci a tvoří podmínky pracovního

místa. Prostředí a výkon práce ovlivňují zdraví člověka.

Na pracující mají vliv tyto činitele:

genetické vlivy

dispozice

věk

tělesná konstituce

118

motivace k práci

specifické podmínky pro těhotné ženy, mladistvé

kvalita pracovního místa

zdravotní stav

pracovní rizika

Pracovní rizika

a) specifická

vznikají přítomností škodlivých látek v ovzduší, fyzikálními vlivy při práci a

specifickým charakterem práce

b) nespecifická

vliv nespecifických rizik – chlad, horko, vnucené pracovní polohy, špatné pracovní

prostředí, vysoké nároky na psychiku

Nejdůležitějšími škodlivinami v pracovním prostředí jsou halogenované uhlovodíky a

organická rozpouštědla – benzen, toluen, aceton. V pracovním ovzduší může být i amoniak,

kyanovodík, oxid uhelnatý a mnoho dalších plynů. Také kovy kontaminují pracovní prostředí

– rtuť, olovo. Dalšími škodlivinami jsou např. prach, hluk, vibrace, riziko záření a profesní

alergie.

Nejdůležitější profesní poškození zdraví:

Typických profesním poškozením zdraví je nemoc z povolání, např.: zatížení končetin,

onemocnění z vibrací, kožní a parazitární onemocnění, otravy, alergie, poškození sluchu

z hluku, skolióza, onemocnění plic.

Hygiena zdravotnických a sociálních zařízení:

Struktura zdravotnických zařízení se v posledních letech mění díky privatizaci zdravotních

provozů – soukromé ordinace.

Provoz zdravotnických zařízení:

1. ambulantní zařízení

čekárna pro pacienty je vybavená nábytkem, k dispozici musí být záchody

specializovaná oddělení – psychiatrie, gynekologie – mají samostatné čekárny

119

přípravna – pracoviště sester – většinou je oddělena od ordinace lékaře; skříň

s léky, dokumentace, nádoby na odpadky, umyvadlo s teplou a studenou vodou,

sestra v přípravně odebírá biologický materiál

2. lůžkový provoz

různá oddělení

vyšetřovna – slouží především lékařům

pracovna sester (sesterna)

provozní řád – zajišťuje ochranu pacienta a zaměstnanců

Specifická rizika jednotlivých pracovišť:

stomatologické pracoviště – riziko hluku, nepříznivý vliv na cévy, možné riziko

alergie při práci s různými materiály, vibrace

infekční oddělení – vyžadují mimořádná protiepidemická opatření

Hygiena v sociálních zařízeních:

V rámci protiepidemického režimu pracovníci v sociálních službách dodržují tyto zásady:

při ošetřování klientů v ústavní i domácí péči používat ochranný oděv – pracovní

obuv, pracovní oděv, ústenka

při manipulaci s biologickým materiálem (krev, moč, stolice) je nutné dodržovat

hygienické požadavky – např. používat jednorázové rukavice, zástěru na jedno použití

po ukončení hygienické péče a ošetření klienta důkladně umýt ruce, provést dezinfekci

při ošetřování ran používat sterilní pomůcky

dodržovat zásady manipulace s čistým a špinavým prádlem, pro znečištěné prádlo je

určena zvláštní místnost, je vyčleněn i personál, který se znečištěným prádlem

manipuluje

dodržovat pravidla osobní hygieny – přiměřeně dlouhé nehty, úprava zevnějšku,

vhodný oděv při domácím ošetřování

Hygiena záření:

Znamená hygienické požadavky na ochranu zdraví před ionizujícím zářením. Toto záření je

schopno ionizovat atomy i molekuly prostředí a vytvořit záporně nabitý elektron i kladně

nabitý zbytek atomu.

120

Základní veličiny a jednotky:

vliv ozáření na zdraví člověka je určen vztahem dávky záření a jeho účinku

účinek ionizujícího záření na člověka závisí kromě dávky i na druhu záření i

podmínkách ozáření

Podle charakteru dělíme ionizující záření:

1. záření alfa

– má velmi malý pronikavý účinek

2. záření beta

– proniká do tkáně do hloubky několika centimetrů

3. rentgenové záření

– je velmi krátkovlnné záření, vznikající v rentgenkách

Biologické účinky záření:

Biologické systémy člověka jsou pro záření různě vnímané, proto důsledky ozáření

jednotlivých systémů nebo orgánů mohou být rozdílné. Záření poškozuje buněčnou DNA,

způsobuje změny v genetických vlastnostech buňky. V chromozomech vznikají tzv.

chromosomové aberace (= zlomy), které poškozují kvalitu buňky a mohou vést i k její smrti.

Smrt buňky nastává po intenzivním ozáření, které se využívá při ozařování nádorových buněk

(mitotická smrt buněk). Při menších dávkách je vlastností záření mutagenita, která způsobuje

změnu genetických vlastností buňky – mutaci a to buď ve smyslu zhoubného bujení, nebo

genetického poškození potomstva buňky.

Mutace mohou být:

a) genové (narušení jednotky informace pro určitou biologickou funkci) – mohou být příčinou

významných vrozených poruch např. metabolismu

b) chromosomové (změny v počtu nebo tvaru chromozomů) – u pohlavních buněk je důležité,

že se následky projeví genetickým poškozením potomků nejen v první generaci, ale

i v dalších

Účinky:

a) stochastický – účinek zvyšující pravděpodobnost pozdních změn buď v organismu, nebo u

potomků (maligní nádory, mutace)

b) nestochastický – je vyjádřen závislostí poruchy na množství dávky (nemoc z ozáření)

121

Vnější ozáření:

– je ozáření ze zemních zdrojů (rentgenové)

– míra účinku a stupeň vyvolaných změn odpovídají dávce záření

Vnitřní ozáření:

– k vnitřnímu ozáření dochází pronikáním radionuklidu do organismu a jeho zadržením

– nejčastější přirozenou vstupní branou radionuklidu je dýchací a trávicí systém

4.2 Imunologie, epidemiologie výskytu infekčního onemocnění, proces

šíření nákazy, zdroj nákazy, přenos, zvyšování odolnosti populace,

rozdělení infekčních chorob

Imunologie je vědní obor, který zkoumá složení, funkci a význam imunitního systému

organismu. Imunitní systém se podílí jak na obraně proti infekčním chorobám, tak i na

udržení stálosti vnitřního prostředí.

U imunitního systému rozlišujeme tři základní podstatné funkce:

1. rozlišování vlastních a cizorodých látek, vlastní struktury jsou snášeny

2. schopnost reagovat na cizorodé látky imunologickou odpovědí

3. vznik imunologické paměti, která umožňuje reakci na opakovaný styk s cizí látkou

Imunitní systém odlišuje cizorodé látky a reaguje na ně specifickou odpovědí. Výsledkem

imunitní reakce je vyloučení a zneškodnění cizorodé látky z organismu. Cizorodé látky, které

vyvolávají v organismu jedince imunitní děj, nazýváme antigeny – imunogeny. Indukují

specifickou reakci, která je charakterizována tvorbou protilátek. Tvorba protilátek je obrannou

reakcí, při opakovaném setkání protilátky s antigenem se projeví vlastnost protilátky, tj.

schopnost zneškodnit, likvidovat a vyloučit cizorodou látku z těla ven. Souhrn buněčných a

molekulárních změn, které vznikají jako odpověď na antigen, nazýváme imunitní odpovědí.

Imunitní odpověď se projevuje dvěma výkonnými systémy specifické imunity, a to

mechanismem buněčným a mechanismem protilátkovým.

122

Buněčná imunita je zajišťována činností lymfocytů – lymfocyty T jsou zodpovědné za

buněčnou imunitu, lymfocyty B se uplatňují v protilátkové imunitě. Protilátková imunita je

vázaná na bílkoviny, které nazýváme imunoglobuliny.

Poznatky z imunologie mají význam pro medicínské obory v tom, že:

umožňují porozumět a posilovat obranné mechanismy proti organismům, dochází

k podporování zdraví

imunologické metody se používají v diagnostice onemocnění, přispívají k racionální

léčbě

umožňují ovlivňovat imunitní mechanismy a zavádět účinná opatření k prevenci a

léčení

jsou základem úspěšnosti transfúze krve a transplantace orgánů

vysvětlují podstatu chorobných procesů v těle

Epidemiologie je preventivní vědní obor, který se zabývá výskytem přenosných nemocí

v lidské populaci, příčiny vzniku a šíření nákaz. Její snahou je možnost ochrany před těmito

chorobami.

Epidemiologie se dělí:

1. obecnou epidemiologii – zkoumá obecné problémy – vznik a šíření nákaz, obecné

zásady prevence nákaz

2. speciální epidemiologii – zabývá se jednotlivými skupinami chorob, které spojuje

stejný nebo podobný proces šíření

Jedinci jsou neustále vystaveni působení velkého množství mikroorganismů. Pronikne-li

původce nákazy do tkáně hostitele, vzniká proces, který nazýváme infekce – nákaza.

Vnější nákaza se projevuje typickými symptomy nemoci:

1. první stadium – inkubační doba – je to doba od okamžiku, kdy mikrob vnikne do těla

až do objevení prvních příznaků choroby

2. prodromální stadium – prodromy jsou neurčité příznaky, ze kterých ještě není možné

stanovit diagnózu, např. horečka, bolesti hlavy

3. stadium klinické manifestace – v tomto stadiu se už objevují charakteristické

symptomy nemoci např. kašel u chorob dýchacích

4. stadium rekonvalescence – dochází k postupnému uzdravování, příznaky nemoci

odchází

123

Výskyt infekčního onemocnění:

Podle počtu nemocných osob, trvání procesu šíření nákazy a velikosti ohniska nákazy

rozlišujeme čtyři druhy výskytu infekčního onemocnění:

1. sporadický výskyt – výskyt ojedinělý, to znamená, že ojediněle se objevují případy

nákazy bez zjevné místní nebo časové souvislosti, sporadicky se u nás vyskytuje např.

dávivý kašel

2. endemický výskyt – výskyt onemocnění na ohraničeném území bez časového

omezení, v určitém místě se občas vyskytnou jednotlivé případy infekčního

onemocnění bez vzájemné souvislosti a bez dalšího šíření

3. epidemický výskyt – výskyt hromadný, je charakterizovaný časovou i místní

souvislostí mezi jednotlivými případy onemocnění, v relativně krátkém čase dojde na

ohraničeném území k nahromadění velkého počtu nemocných jedinců

4. pandemický výskyt – se vyznačuje rozsáhlou epidemií, která se dostává až za hranice

států a kontinentů, např. chřipka

Proces šíření nákazy:

Šíření infekčních onemocnění v populaci se označuje jako proces šíření nákazy – epidemický

proces. Tento proces lze uskutečnit tehdy, jsou-li splněny tři základní podmínky:

1. zdroj nákazy

2. přenos nákazy

3. vnímavý organismus

Zdroj nákazy:

Základním článkem vzniku epidemického procesu je zdroj původce nákazy. Původci

infekčních chorob mají v organismu člověka nebo zvířete vhodné prostředí k rozmnožování.

Organismus člověka nebo zvířete, ve kterém se patogenní mikroby ve stádiu onemocnění

nacházejí, množí se a vylučují, nazýváme zdrojem nákazy. Zdrojem nákazy je tedy živý

organismus prožívající vlastní nákazu v okamžiku, kdy začne vylučovat původce nákazy do

okolí. Osoba se stává zdrojem nákazy v období nakažlivosti.

Nemocný člověk se stává nejčastějším a nejzávažnějším zdrojem nákazy. Nemocný člověk je

nejvíce nakažlivý na vrcholu onemocnění, ale častěji začíná nakažlivost již v době inkubace.

U některých chorob přetrvává vylučování patogenních mikroorganismů nejenom

v rekonvalescenci, ale jsou i nákazy, kdy se po prodělání infekce patogenní mikroorganismy

vylučují po celý život – vzniká tzv. nosičství. Nosičství znamená přežívání patogenních

124

mikroorganismů v těle po prodělané infekci. Nosič již nemá žádné klinické příznaky

infekčního onemocnění, ale patogenní mikroby v jeho tkáni přežívají a vylučují se do okolí.

Tyto osoby jsou nebezpeční pro své okolí, zvlášť nebylo-li nosičství diagnostikováno.

Zdrojem nákazy se může stát také zvíře. Nákazy přenosné ze zvířat na člověka tvoří menší

skupinu zoonóz, zdrojem nákazy jsou především domácí zvířata.

Přenos nákazy:

Přenos infekčního onemocnění je přenosem původce nemoci z jednoho organismu – zdroje

nákazy na druhý – vnímavý organismus.

Mechanismus přenosu mikrobů se uskutečňuje ve třech fázích:

1. fáze: vylučování mikrobů

Původci infekčních chorob se vyskytují ve zdroji nákazy v určitých tkáních a na určitých

místech, např. virus chřipky v dýchacích cestách. Podle jejich umístění se mikroby mohou

vylučovat: slinami, sekrety horních dýchacích cest, močí, stolicí, krví, sekrety.

2. fáze: přežívání mikrobů ve vnějším prostředí

Způsob vylučování mikroba určuje prostředí, do kterého se mikrob dostane. Z dýchacích cest

se původci nákazy dostávají do vzduchu, s výkaly do půdy, z krve se vylučují do těla

členovců sajících krev, z kůže a sliznic na různé předměty denní potřeby – ručník, prádlo…

Záleží na odolnosti mikroba především vůči fyzikálním vlivům – vysoké nebo nízké teploty,

záření atd. Někteří mikrobi jsou citliví a velmi rychle ve vnějším prostředí hynou, někteří jsou

středně rezistentní, přežívají na předmětech, hračkách, např. původce spály, mezi

nejrezistentnější mikroorganismy patří např. původce tuberkulózy, tyto mikroorganismy

mohou ve vnějším prostředí přežívat měsíce, někdy i léta.

3. fáze vniknutí do vnímavého organismu

Patogenní mikrob může vniknout do vnímavého jedince několika způsoby:

1. do dýchacího ústrojí vniká původce nákazy, který se vyskytuje ve vzduchu

v kapénkách, v aerosolu nebo v prachu

2. zažívací ústrojí je nejčastějším místem vstupu mikroorganismů – mikrob může

proniknout ústy, patřičnou roli zde hrají potraviny a voda, kontaminované předměty –

nádobí, příbory…

3. původce nákazy dále postupuje kůží a sliznicí – např. při poranění, při pokousání,

poškrábání, vpichem při aplikaci léků, při pohlavním styku

125

Obrázek mechanismu přenosu onemocnění

zdroj nákazy vnímavý organismus

1. fáze vylučování mikroba 3. fáze vniknutí mikroba do organismu

2. fáze přežívání ve vnějším prostředí

Rozlišujeme tyto základní cesty přenosu:

1. přímý – přítomnost zdroje nákazy a vnímavého jedince a nepřímý přenos –

kontaminované předměty

2. přenos vzduchem

3. vodou a potravinami

4. pomocí hmyzu

Zvyšování odolnosti populace:

Protiepidemická preventivní opatření, která jsou zaměřená na zvýšení odolnosti populace, tkví

především v aktivní imunizaci – očkování. V boji proti infekčním onemocněním je

nejdůležitější právě očkování. Principem očkování je aplikace očkovací látky, která v těle

podněcuje tvorbu specifických ochranných látek. Systém zavedeného očkování je součástí

péče o veřejné zdraví a jeho funkcí je docílit zvyšování odolnosti a upevňování zdraví

populace. Očkovací látky se dávají pouze zdravým jedincům. Platnost očkování závisí na

druhu očkování a pohybuje se přibližně v rozmezí 2 až 10 let. Pokud uplyne doba platnosti

očkování, musí se provádět přeočkování. Každé podání očkovací látky je zaznamenáno

v očkovacím průkazu. Před provedením očkování lékař zhodnotí aktuální zdravotní stav

klienta. Reakce po očkování jsou obvykle minimální – zarudnutí, otok, bolestivost v místě

126

vpichu, zvýšená teplota, bolest hlavy, svalová únava. Očkování podléhá zákonným

ustanovením a předpisů.

Druhy očkování:

1. pravidelné očkování – je povinné pro děti od narození do ukončení povinné školní

docházky, očkování se řídí podle stanoveného schématu – očkovacího kalendáře

2. zvláštní očkování – určeno osobám, které jsou při své profesi vystaveni riziku

nebezpečí nákazy určitou infekcí, např. zdravotníci očkováni proti virové hepatitidě B

3. mimořádné očkování, které je v kompetenci hlavního hygienika a je určeno jistým

skupinám obyvatelstva k prevenci infekcí v mimořádných situacích

4. očkování před cestou do zahraničí – do některých epidemiologicky závažných oblastí

je stanoven rozsah doporučených očkování

5. očkování při úrazech, poraněních a nehojících se ranách, v případě neprofesionálního

poranění injekční jehlou je zaměřeno na prevenci tetanu a virových hepatitid A i B, při

pokousání nebo poranění podezřelým zvířetem se očkuje proti vzteklině

6. očkování na žádost osob, např. proti klíšťové encefalitidě

Pod pojmem pasivní imunizace se myslí aplikace hotových protilátek ve formě imunních sér

jedincům podezřelým z nákazy nebo nemocným osobám. Dochází k ní v případě nutnosti

poskytnout bezprostřední ochranu např. osobám neočkovaným proti tetanu při poranění a

nebezpečí tetanové infekce.

Rozdělení infekčních chorob:

Infekční onemocnění třídíme podle původců chorob, dělí se na bakteriální, virové, parazitární

infekce apod.

Infekční onemocnění lze dělit do čtyř skupin:

1. vzdušné nákazy

2. alimentární nákazy

3. onemocnění kůže a sliznic

4. nemoci přenášené krví

5. samostatnou skupinu tvoří zoonózy a nákazy přenášené členovci

127

Vzdušné nákazy:

Nákazy dýchacích cest se šíří nejčastěji vzdušnou cestou. Vylučování mikrobů ze zdroje se

děje kapénkami slin a sekretů z dýchacích cest, vstupní branou infekce je rovněž dýchací

ústrojí.

Mezi vzdušné nákazy řadíme:

1. chřipka

časté onemocnění dýchacích cest

začíná horečkou, bolestmi ve svalech, malátností, později kašel bez rýmy

onemocnění trvá přibližně 2 – 3 dny

původci infekce jsou chřipky A, B, C

zdrojem je člověk infikovaný virem chřipky

inkubační doba nejčastěji 1 – 2 dny

způsob přenosu – kapénkovou infekcí, kontaminovanými předměty

2. streptokokové infekce a spála

mezi streptokokové nákazy řadíme angíny, laryngitidy, bronchitidy, spálu atd.

původcem streptokokové infekce a spály jsou kmeny streptokoků

zdrojem je člověk nemocný nebo nosič

inkubační doba je přibližně 1 – 3 dny

způsob přenosu probíhá vzdušnou cestou

3. meningokokové infekce

původcem infekce je meningokok

zdrojem je nemocný člověk nebo nosič

inkubační doba je 1 – 3 dny

způsob přenosu: kapénkovou infekcí a přímým stykem s nemocným nebo nosičem

preventivní opatření – očkování

4. tuberkulóza

původcem infekce je Mycobacterium tuberculosiss

zdrojem je člověk nebo zvíře

inkubační doba je 3 – 12 týdnů

způsob přenosu: inhalace kapének, produktů z nemocného zvířete

preventivní opatření – očkování

5. záškrt

akutní infekční onemocnění

zdrojem je nemocný člověk

128

inkubační doba je 1 – 4 dny

přenos sekretem infikovaných osob, kapénkami, prachem a kontaminovanými

předměty

6. dávivý kašel

onemocnění dýchacích cest

zdrojem je nemocný člověk

inkubační doba činí 7 – 10 dnů

přenos kapénkovou infekcí a kontaminovanými předměty

7. spalničky

nejnakažlivější onemocnění dětského věku

původcem je virus spalniček

zdrojem je pouze nemocný člověk

inkubační doba činí 8 – 12 dnů

způsob přenosu je kapénkovou infekcí

preventivním opatřením je očkování všech dětí

8. zarděnky

probíhají jako mírné onemocnění

původcem infekce je virus

inkubační doba je 14 – 21 dnů

preventivním opatřením je povinné očkování

9. příušnice

akutní horečnaté onemocnění s bolestivým zduřením příušních žláz

původcem infekce je virus parotitidy

zdrojem nákazy je infikovaný člověk

inkubační doba je 18 dnů

způsobem přenosu je kapénková infekce

10. plané neštovice

vysoce nakažlivé onemocnění s puchýřnatou vyrážkou

původcem infekce je virus planých neštovic a pásového oparu

zdrojem je infikovaný člověk

inkubační doba činí 13 – 17 dnů

způsob přenosu je kapénkovou infekcí

11. pravé neštovice

infekční onemocnění, které se podařilo zlikvidovat v celosvětovém měřítku

129

Alimentární nákazy:

Alimentární nákazy představují střevní infekce, u kterých jsou patogenní mikroby vylučovány

stolicí nebo močí. Onemocnění jsou vyvolána různými druhy mikrobů. Výskyt alimentárních

infekcí souvisí s životní úrovní a dodržováním hygienických zásad.

Mezi alimentární nákazy můžeme zařadit:

1. břišní tyf a paratyf

zdrojem je nemocný člověk

inkubační doba činí 14 dnů

způsob přenosu je orální cestou

preventivní opatření spočívá v očkování

2. salmonelóza

původcem infekce jsou salmonely

zdrojem jsou hospodářská zvířata, drůbež, volně žijící zvířata

inkubační doba je obvykle několik hodin (od 12 – 36 hodin)

způsob přenosu – primárně kontaminovanou potravinou připravovanou z masa

nebo vajec infikované drůbeže a zvířat

3. bacilární úplavice

zdrojem je výhradně člověk

inkubační doba činí 2 – 3 dny

způsob přenosu je orální

preventivní opatření – dodržování osobní hygieny

4. amébová úplavice

zdrojem je nemocný člověk nebo nosič

inkubační doba se pohybuje od několika dnů až po několik měsíců

preventivní opatření – dodržování osobní hygieny, tepelné zpracování potravin

5. cholera

inkubační doba činí několik hodin až 5 dnů

zdrojem je nemocný člověk a rekonvalescent

způsob přenosu je orální

6. ostatní průjmová onemocnění

nejznámějším původcem nákazy jsou patogenní kmeny Escherichia coli

zdrojem je nemocný člověk nebo nosič

inkubační doba je velmi krátká – 6 až 36 hodin

způsob přenosu je fekálně-orální

130

preventivní onemocnění – dodržování zásad osobní hygieny, dezinfekce a

sterilizace plen, kojeneckých lahví

7. virový zánět jater typu A

zdrojem nákazy je infikovaný člověk

inkubační doba činí 15 – 50 dnů

preventivní opatření – zásobování obyvatel nezávadnou pitnou vodou, likvidace

odpadních vod

8. dětská obrna

zdrojem nákazy je nemocný člověk

inkubační doba je 1 až 2 týdny

způsob přenosu je fekálně-orální, kontaminovanýma rukama

Onemocnění kůže a sliznic:

Původci se šíří přímým a nepřímým stykem. Místem postižení je především kůže a sliznice,

původce nákazy se usídlují na kůži, nehtech, vlasech, spojivkách, sliznicích pohlavních

orgánů a ústní dutiny. K přenosu infekce dochází přímým stykem, např. při pohlavních

chorobách. Ostatní infekce se šíří nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů denní

potřeby. Mezi nákazy kůže a sliznic obvykle řadíme:

typické povrchové infekce – plísňová onemocnění kůže, vlasů, nehtů a soor –

moučnivka, svrab

infekce rané – např. tetanus, stafylokokové a streptokokové infekce, flegmóny –

zánětlivé onemocnění kůže

pohlavní choroby – syfilis, kapavka

infekce hlubších vrstev – např. sněť slezinná

Doplnění informací k některým onemocněním kůže a sliznic

1. svrab

onemocnění kůže rozšířené na celém světě

původcem je roztoč zákožka svrabová

zdrojem je nemocný člověk

inkubační doba – od nakažení do objevení prvních příznaků průměrně 1 až 3 týdny

způsob přenosu – přímý kontakt s osobou, nepřímo stykem s kontaminovaným

prádlem a oděvem

2. kandidóza

původce infekce je kvasinka Candida albicans

131

inkubační doba je různorodá

způsob přenosu je přímým stykem s nemocným, v menší míře se infekční

onemocnění šíří vzdušnou cestou

3. dermatomykózy

plísňová kožní onemocnění

původcem infekce jsou plísně

zdroj nákazy je různý – nemocný člověk, zvířata

inkubační doba činí 2 týdny

způsob přenosu – přímý kontakt s nemocným, kontaminované předměty

4. bakteriální kožní infekce

původcem infekce jsou nejčastěji stafylokoky

zdrojem je nemocný člověk

inkubační doba 4 – 10 dnů

způsob přenosu je přímý i nepřímý

5. tetanus

zdrojem je zvíře

inkubační doba činí několik dnů až měsíců

způsob přenosu – poraněním a kontaminací rány půdním prachem

preventivní opatření – očkování

6. pohlavní choroby

kapavka

zdrojem je nemocný člověk

původcem infekce je gonokok

inkubační doba činí 3 – 5 dnů

způsob přenosu – pohlavní styk

příjice

zdrojem je nemocný člověk

inkubační doba je 2 – 10 týdnů

způsob přenosu pohlavním stykem, vzácně kontaminovanými předměty

Nemoci přenášené krví:

Přenos je uskutečňován prostřednictvím krve a předmětů kontaminovaných krví.

1. virová hepatitida typu B

původcem infekce je virus hepatitidy B

132

zdrojem nákazy je člověk

inkubační doba je 50 – 180 dnů

způsob přenosu – při použití injekční jehly, transfúzí krve, v rodinách toaletními

potřebami, sexuální styk

2. AIDS

získaná těžká porucha imunity

původcem infekce je virus imunodeficience

zdrojem je infikovaný člověk

inkubační doba je různá od 6 měsíců do 10 let

způsob přenosu – krví, spermatem, poševním sekretem, z matky na plod

Zoonózy:

Zdrojem nákazy jsou zvířata. Prevence spočívá v kontrole potravin živočišného původu a

spolehlivého zpracování. Mezi základní nákazy zoonózy můžeme zařadit:

1. toxoplazmóza

zdrojem nákazy je většinou kočka, hospodářská zvířata

způsob přenosu – nedokonale tepelně zpracované maso z infikovaného zvířete,

orální kontakt s výkaly

2. vzteklina

1. zdrojem nejčastěji nemocný pes a lesní zvířata

2. inkubační doba činí 2 až 8 týdnů

3. způsob přenosu – pokousáním

3. ornitózy

zdrojem nákazy drůbež, ptáci

inkubační doba 4 – 15 dnů

Nemoci přenášené členovci:

Zdrojem těchto chorob může být člověk nebo zvíře.

1. klíšťová encefalitida

původcem infekce je virus klíšťové encefalitidy

zdrojem jsou zvířata, ptáci

způsob přenosu – přisátím infikovaného klíštěte

inkubační doba činí 1 až 2 týdny

133

2. lymeská borelióza

zdrojem nákazy – klíšťata

inkubační doba činí 3 až 30 dnů i déle

3. malárie

zdrojem je nemocný člověk

přenašečem je samička komára Anopheles

inkubační doba činí 12 či 30 dnů až 10 měsíců

způsob přenosu infikovaným komárem nebo při transfúzi krve nakažené osoby

4. mor

původcem infekce je morový bacil

zdrojem nákazy – různé druhy volně žijících nemocných hlodavců

inkubační doba činí 2 až 6 dnů

V každém zařízení musí být vypracován protiepidemický režim, který slouží k zabránění

přenosů infekcí – dle vyhlášky č. 195/2005 Sb., která upravuje podmínky předcházení vzniku

a šíření infekčních onemocnění. V případě infekčního onemocnění v zařízeních sociálních

služeb je třeba provést určitá protiepidemická opatření, např. izolaci infikovaných osob,

dodržování zvýšené hygieny, používání dezinfekčních prostředků, dočasný zákaz návštěv.

Ukázky vybraných infekčních onemocnění:

spála meningokok tuberkulóza

134

záškrt zarděnky spalničky

svrab lymeská borelióza kandidóza

135

Pracovní list č. 11

1. Definujte pojem hygiena:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Mezi fyzikální prostředí zařadíte:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Prach dělíme podle účinku:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Vypište složení vzduchu:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vyjmenujte, jaké jsou zdroje znečištění ovzduší:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

6. Emise jsou:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

136

Pracovní list č. 12

1. Podle původu rozlišujeme vodu:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Podle využití dělíme vodu:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Doplňte půda má jakou schopnost:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Vyjmenujte, jaké pohody má zajišťovat byt:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vysvětlete pojem HEALTH PROMOTION:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

6. K prevenci závažných onemocnění střev patří i příjem:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

137

Pracovní list č. 13

1. Pracující přicházející do styku s potravinami pro veřejnost musí mít:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. K prvnímu zrychlení růstu dochází v jakém roce života:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. V jaké vývojové etapě se objevuje období druhého vzdoru:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Ke špatným sociálním návykům patří:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Jaká zařízení jsou určena pro školní věk:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

138

Pracovní list č. 14

1. Definujte pracovní prostředí:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Vyjmenujte činitele ovlivňující pracujícího:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Charakterizujte specifická a nespecifická rizika:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Nejdůležitějšími škodlivinami v pracovním prostředí jsou:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vyjmenujte protiepidemická opatření v rámci sociálních zařízení:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

139

Pracovní list č. 15

1. Vliv záření na člověka je dán:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

2. Záření poškozuje:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

3. Stochastický účinek zvyšuje nebezpečí:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Definujte pojem imunologie:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Definujte pojem epidemiologie:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

6. Charakterizujte sporadický výskyt, endemický výskyt, pandemický:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

7. Vysvětlete mechanismus přenosu mikrobů:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

140

Pracovní list č. 16

1. Vyjmenujte základní cesty přenosu:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

2. Vyjmenujte druhy očkování:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………….

3. Jaké nemoci zařadíte do vzdušných nákaz:

............................................................................................................................................

.............................................................................................................................................

…………………………………………………………………………………………….

4. Jaké nemoci zařadíte do alimentárních nákaz:

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………….

5. Vyjmenujte, jaké nemoci se přenáší krví:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

6. Vyjmenujte, jaké nákazy přenáší členovci:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

7. Vyjmenujte, jaké jsou infekce kůže a sliznic:

...............................................................................................................................................

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

141

Seznam použitých zkratek ACH – Alzheimerova choroba

AJ – a jiné

ADP – agentur domácí péče

APOD. – a podobně

ATD – a tak dále

ATP – zkratka z anglického slova adenosine triphosphate

BMI – body mass index

CNS – centrální nervová soustava

DP – domácí péče

DIA – označený potravinových výrobku pro diabetes mellitus

DNA – deoxyribonukleovou kyselinu

LDN – léčebna dlouhodobě nemocných

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí

MZ – Ministerstvo zdravotnictví

NAPŘ – například

NZZ – nestátní zdravotnické zařízení

pH – anglicky potential of hydrogen – potenciál vodíku

PPP – pedagogicko – psychologická poradna

PVC – polyvinylchlorid

TK – krevní tlak

TT – tělesná teplota

TZN – to znamená

VIZ. – odkazovací význam, vidět

VKP – vitální kapacita plic

WC – water closet – splachovací toaleta

142

Seznam použité literatury JANDA, FRANTIŠEK a kol. Zdravověda pro učební obor Kadeřník. Praha: Informatorium,

spol. s.r.o., 2004. 191 s. ISBN 80-7333-026-1

KRÁLOVÁ, JARMILA a kol. Zařízení sociální péče pro seniory zdravotně postižené.

Ostrava: Anag, 2003. 303 s. ISBN 80 – 7263-168-3

MENČÍK, MILOSLAV. Hygiena pro 2. ročník středních zdravotnických škol. Praha: Scientia

medica, 2000. 57 s. ISBN 80-85526-85-9

MORSCHLOVÁ, LUDMILA. Využití moderní techniky v ošetřovatelství a v pečovatelství.

Praha: EuroProfis, 2007. 60 s. ISBN 978-80-239-8839-0

MLÝNKOVÁ, JANA. Pečovatelství 1. díl. Praha: Grada Publishing, 2010. 269 s. ISBN 978-

80-247-3184-1

MLÝNKOVÁ, JANA. Pečovatelství 2. díl. Praha: Grada Publishing, 2010. 314 s. ISBN 978-

80-247-3185-8

NOVÁKOVÁ, RADANA. Pečovatelství 1. Praha: Triton, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7387-

085-0

PODSTATOVÁ, HANA. Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. Olomouc: Epava, 2001.

285 s. ISBN 80-86297-07-1

ŠAMÁNKOVÁ, MARIE a kol. Základy ošetřovatelství. Praha: Univerzita Karlova v Praze,

2006. 353 s. ISBN 80-246-1091-4

TOŠNEROVÁ, TAMARA. Vzdělávání pro pracovníky sociální péče. Praha: Česká asociace

pečovatelské služby, 2006. 208 s. ISBN 80-239-6951

TOŠNEROVÁ, TAMARA. Vzdělávání k profesionalitě v sociálních službách. Praha: Česká

asociace pečovatelské služby, 2010. 187 s. ISBN 978-80-254-5249-3

Internetové zdroje:

1. WIKIPEDIE. Nemocnice. [online]. Dostupné z <http://

cs.wikipedia.org/wiki/Nemocnice/> [cit. 2011-11-15].

2. FAKULTNÍ THOMAYEROVA NEMOCNICE S POLOKLINIKOU. Práva pacientů.

[online]. Dostupné z <http:// www.ftn.cz/pacientum-a-verejnosti/prava-pacientu/>

[cit. 2011-11-15].

3. LÉČEBNA DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH NEJDEK. Domácí řád. [online].

Dostupné z <http:// www. ldn-nejdek.cz/zdravotni-pece.html> [cit. 2011-11-15].

4. REHABILITAČNÍ ÚSTAV KLADRUBY. Poskytovaná péče. [online]. Dostupné z

<http:// rehabilitace.cz/czech/index.php?page=preventivni-pobyt > [cit. 2011-11-15].

5. OBRÁZEK KLASIFIKACE DEKUBITŮ. [online]. Dostupné z <http://

gebymaruska.blog.cz/0902/klasifikace-dekubitu-podle-torrance-torens/> [cit. 2011-11-

20].

6. OBRÁZEK TONOMETRU. [online]. Dostupné z <http://

/www.google.cz/imgres?q=obrázek+tonometru &/> [cit. 2011-11-23].

143

7. OBRÁZKY NEPRAVIDELNÝCH DÝCHACÍCH RYTMŮ. [online]. Dostupné z

<http:// www.google.cz/imgres?q=Cheynovo+-+stokesovo+dýchání&&/> [cit. 2011-

11-23].

8. OBRÁZKY LŮŽEK. PROMAREHA. [online]. Dostupné z <http://

www.promareha.cz/index.php?lang=cs&module=products&page=Pecovatelska_luzka/

/> [cit. 2011-11-23].

9. OBRÁZKY POLOHOVÁNÍ KLIENTA. [online]. Dostupné z

<http://www.google.cz/search?q=polohování+člověka+obrázky//> [cit. 2011-11-23].

10. OBRÁZKY POLOHOVÁNÍ KLIENTA. [online]. Dostupné z <http://

www.solen.cz/pdfs/int/2009/02/12.pdf//> [cit. 2011-11-23].

11. OBRÁZKY POLOHOVACÍCH POMŮCEK. [online]. Dostupné z <http:/

www.maxim-zdr.cz/kompenzacni-pomucky-pro-bazalni-stimulaci/antidekubitni-

podlozky/venecky-antidekubitni-pod-paty/

12. LINET. OBRÁZKY LŮŽEK. [online]. Dostupné z <http://

www.linet.cz/zdravotnicka-technika/vyrobky/program-pro-

zdravotnictvi/stretcher/27526/transportni-stretcher-sprint?category=401/> [cit. 2011-

11-23].

13. ARJOHUNTLEIGH. OBRÁZEK VAKOVÝ ZVEDÁK. [online]. Dostupné z <http://

www.arjo.com/cz/Products.asp?pagenumber=1490&ProductCategory_Id=14/> [cit.

2011-11-23].

14. ARJOHUNTLEIGH. OBRÁZEK VAKOVÝ ZVEDÁK. [online]. Dostupné z <http://

www.arjo.com/cz/Products.asp?PageNumber=1490&ProductCategory_Id=15/> [cit.

2011-11-23].

15. SIVAK. OBRÁZEK MECHANICKÉHO INVALIDNÍHO VOZÍKA. [online].

Dostupné z <http:// www.sivak.cz/mechanicke-invalidni-voziky-k9/> [cit. 2011-11-

23].

16. SIVAK. OBRÁZEK ELEKTRICKÉHO INVALIDNÍHO VOZÍKA. [online].

Dostupné z <http:// www. sivak.cz/elektricke-invalidni-voziky-k12/> [cit. 2011-11-

23].

17. LINET. OBRÁZEK STOLKU K LŮŽKŮM. [online]. Dostupné z <http://

www.linet.cz/zdravotnicka-technika/vyrobky/program-pro-zdravotnictvi/stolky-k-

luzkum?category=293/> [cit. 2011-11-23].

18. NÁRODNÍ CENTRUM DOMÁCÍ PÉČE V ČR. Historie domácí péče. [online].

Dostupné z <http:// www.domaci-pece.info/historie-domaci-pece-/> [cit. 2011-11-24].

19. ORTOSERVIS. OBRÁZEK DĚTSKÉHO VOZÍKU. [online].

/www.ortoservis.cz/pages/detske_voziky/detske_voziky.php/> [cit. 2011-11-24].

144

20. ORTOSERVIS. OBRÁZKY POMŮCEK DENNÍ POTŘEBY.

www.ortoservis.cz/pages/pomucky-denni-potreby/pomucky-denni-

potreby.php#oblekani/> [cit. 2011-11-24].

21. ORTOSERVIS.CHODÍTKA,BERLE,HOLE.

www.ortoservis.cz/pages/choditka/choditka.php,www.ortoservis.cz/pages/berle_a_hol

e/berle_a_hole.php/> [cit. 2011-11-24].

22. OBRÁZKY RŮZNÝCH CHROB. www.google.cz. /> [cit. 2011-11-24].

23. CENTRUM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB TIŠNOV, příspěvková organizace. Pečovatelská

služba. Sazebník pečovatelské služby. www.css.tisnov.cz/?page=pecovatelska_sluzba

/> [cit. 2011-11-24].