Přednáška z patologické fyziologiepro bakaláře

ZánětHorečka

Zánět

= komplexní systém obranných reakcí tkání organizmu na poškození

Cílem je vyřadit podnět vedoucí k zánětlivé reakci

zánět = obranný mechanizmus

Průběh:➤ restitutio ad integrum➤ úzdrava s defektem➤ smrt

Příznaky zánětu➤ RUBOR (zarudnutí) zvýšené prokrvení➤ CALOR ( teplota) ➤ TUMOR (otok) prostup tekutiny do➤ DOLOR (bolest) intersticia

➤ FUNCTIO LAESA (porucha funkce)

Příčiny zánětu

a) exogenní:➤ fyzikální : teplo, chlad, mechanické trauma..➤ chemické: kyseliny, louhy, ….➤ živé organizmy: viry, bakterie, plísně…b) endogenní:➤ metabolické produkty: při urémii, dně...➤ enzymy: pankreatitida…➤ rozpad tkání: neoplazie…➤ imunitní reakce

Druhy zánětu

➤ akutní➤ chronický - navazující na akutní

- chronický od počátkuRozdíl:akutní: zánětlivé a reparační mechanizmy postupně

chronický: současný výskyt zánětu i reparace

Rozdělení

A) exudativní zánět:➤ serózní (event. katarální)➤ fibrinózní➤ pseudomembranózní➤ purulentní➤ hemoragický

B) alternativní:➤ nekrotizující➤ gangrenózníGRANULOMATÓZNÍ, FIBROTIZUJÍCÍ...

Akutní zánět

➤ Rozšíření cév (hyperemie)➤ zpomalení průtoku krve (stáza)➤ zvýšený únik tekutiny i vysokomolekulárních

látek do intersticiazánětlivý exsudát

♣ vymizí rozdíl v osmotickém tlaku mezi extracelulární tekutinou a plazmou (voda se přestane na venózním konci kapilár vracet do krevních cév)

♣ díky dilataci sfinkterů arteriol vzroste přebytek hydrostatického tlaku působícímu proti onkot. tlaku

Faktory podílející se na výměně tekutin mezi krevními cévami a tkáněmi

Mechanizmus hyperemie u akutního zánětu

Úloha leukocytů a trombocytů➤ Marginace leukocytů➤ Diapedeza leukocytů do intersticia

↓odpovědné jsou chemotaktické látky:

* komplement* cytokiny* leukotrieny* kalikrein

Změny permeability u akutního zánětu

Marginace leukocytů Diapedeza leukocytů

Neutrofilní granulocyty

➤ nejrychlejší➤ důležité pro fagocytózu a eliminaci

xpoškozují tkáně s dalším rozvojem zánětu

uvolňování lysosomálních enzymů4 fáze fagocytózy:1)vazba částice na fagocytové receptory2) endocytóza částic s tvorbou fagocyt. vakuoly

(fagosomu)3) degranulace, splynutí fagosomu s lysosomem4) usmrcení baktericidními mechanizmy

Ostatní typy buněk➤ Eozinofily - zejména u alergických nemocí, příp.

infekce parazitární➤ bazofilní granulocyty - podobné žírným buňkám➤ monocyty - vycestovávají později, diferencují se na

makrofágy → odstraňovací funkce➤ lymfocyty - velmi často imunitní podklad zánětu➤ trombocyty - obsah serotoninu, hydrolytických

enzymů, syntetizují prostaglandiny

Úloha vazivových buněk➤ Žírné buňky (mastocyty):- obsahují heparin, histamin

po aktivaci nastupuje degranulace

zvýšení permeability podpora zánětu

Nejznámější mechanizmus aktivacereakce antigen + protilátka (I. typ)

Ukončení akutního zánětu➤ Resorpce (vstřebání, rezoluce) zánětu

- návrat k normální struktuře a funkci➤ Reparace - výsledkem je tvorba jizvy* vrůstání vaskulární tkáně z okolí

= tvorba granulační tkáně* časem zmizí vaskulární tkáň

= vznik avaskulární fibrózy - jizva

Chronický zánět

Nejdůležitějšími buňkami – makrofágy

➤ tvorba obrovských buněk - velké buňky s mnoha jádry

➤ tvorba epitheloidních buněk - nejsou fagocytické

A) Chronický zánět navazující na akutní

1) Přetrvávající supurace➤ přítomnost cizího tělesa

⇓důsledkem může být fibrózní jizvení

2) Ulcerace➤ na povrchu orgánu (tkáně) - okrsek eroze = vřed

spodina tvořena mrtvou tkání a zánětlivým exsudátem

B) Chronický zánět od počátkuStimuly:➤ prolongované dráždění chemickými či fyzikálními

faktory➤ infekce některými intracelulárními

mikroorganizmy (TBC, lepra, syfilis, bruceloza)➤ trvalé ukládání imunokomplexů - autoimunitní

choroby➤ neznámá příčina - např. sarkoidóza

Všeobecné reakce při zánětu➤ horečka➤ leukocytóza v periferní krvi

(případně s tzv. posunem doleva)➤ změny ve složení krevních bílkovin

(zmnožení proteinů akutní fáze, α2 globulinu u akutního a γ globulinů u chronického)

Horečka

➤ zvýšení tělesné teploty v klidu nad hodnoty dané cirkadiálním rytmem

➤ toto zvýšení je následkem účinku patogenního podnětu

➤ je odlišné od fyziologického zvýšení teploty způsobené ↑ metabolismu a produkce tepla např.:

- intenzívní tělesnou námahou- trávením potravy- termogenním působením progesteronu po ovulaci

Poruchy udržování tělesné teplotyTělesná teplota --- obecně teplota tělesného jádra

(vnitřku těla, vnitřních orgánů, mozku)⇓

rovná se rektální teplotě (37.6°C)(orální teplota je přibližně o 0.5 °C nižší - 37.0 °C)

Rozdíly:➤ interindividuální➤ cirkadiální rytmus (amplituda kolísání do 1°C)

Čití teploty

Pomocí receptorů:➤ chladová čidla kůže (5-40°C)➤ receptory pro teplo (30-40°C) ➤ receptory pro horko - reagují na teploty nad 40 °C

na bolest⇓

polymodální receptory

Existují i v nitru organizmu (orgány, sliznice…)

Dráhy

Receptory teploty (zakončení buněk míšních ganglií)

↓

Zadní míšní rohy(centrální zakončení buněk míšních ganglií)

↓

traktus spinothalamicus lateralis

mozkový kmen nucleus thalam. posterior(tektum a formatio retikularis) ↓

kůra a hypothalamus(area preoptika)

Regulace teploty2 druhy:➤ termoregulace změněným chováním

změny v postavení těla, tělesná aktivita, stavba obydlí, oblékání...

➤ autonomní regulační mechanizmyzměny prokrvení kůže, svalový třes

xpocení, hyperventilace

Periferní mechanizmy

A) Produkce tepla:➤ chemický pochod - při oxidaci metabolických

„paliv“ - uvolní se 75% energie jako teplo (jen 25% se ukládá jako metabolická energie - makroergní fosfáty, mastné kyseliny..)

B) Šetření teplem:➤ behaviorální postupy + snížení perif. prokrvení,

snížení vyzařováníC) Vydávání tepla: vyzařování z povrchu (60%), konvekce + kondukce

(15%), dýchání, pocení

Centrální mechanizmyArea preoptika (integrace impulzů z periferie + sama

citlivá na změny interhypothalamické teploty)

➤ mechanizmy zčásti známy:

* noradrenergní neurony - vydávání tepla* serotoninergní neurony - chladový třes * rovnováha NA+/CA2+ v CNS

Hormonální vlivy

➤ Dlouhodobější termoregulace (rychlé reakce pomocí neuronálního systému)

➤ adrenalin - zvyšuje spotřebu kyslíku- zvyšuje mobilizaci volných MK a glykolýzu

zvýšení metabol. produkce tepla ➤ hormony štítné žlázy, glukokortikoidy➤ glukagon➤ progesteron - stimuluje neurony citlivé na chlad, tlumí

neurony citlivé na teplo v area preoptika

Horečka

Patologické zvýšení tělesné teploty způsobené pyrogeny

výsledkem: zvýšené tvorby a sníženého výdeje tepla➤ stav, u něhož je termoregulačním centrem posunuta

nahoru tzv. žádaná hodnota pro tělesnou teplotu (regulační mechanizmy pracují s hodnotou nastavenou abnormálně vysoko)

xhypertermie: pasívní zvýšení tělesné teploty

(termoregulační mechanizmy nestačí)

Vznik horečky

➤ Často spojen s působením infekčních agens(viry, baktérie, plísně..)

⇒ mnoho infekčních nemocí tak pojmenováno

např. tyfová horečka, horečka kočičího škrábnutí…

➤ neinfekční etiologie:- aseptické poškození tkáně (chirurg. zákrok)- převod inkompatibilní krve ...

Pyrogeny

➤ Lipopolysacharidy - endotoxiny G- bakterií(jde tedy o exogenní pyrogen)

⇓

fagocytován buňkami RES⇓

tvorba endogenního pyrogenu (IL-1)➤ tlumí aktivitu neuronů citlivých na teplo➤ neurony citlivé na chlad jsou „senzibilizovány“

→ jsou blokovány mechanizmy výdeje tepla aje stimulována produkce tepla

zánětzáněttraumatrauma infekceinfekce

Endogenní Endogenní pyrogenpyrogen

ExogenníExogennípyrogenpyrogen

PřenastaveníPřenastavenícentracentra

HorečkaHorečka

Průběh horečky

Typická horečka probíhá v určitých etapách (stádiích):

1. stádium - prodromální2. stádium - vzestupu teploty (stadium incrementi)3. stádium- vyvrcholení (stadium acme)4. stádium - sestupné (stadium decrementi)

1. Prodromální stádium

➤ Dochází k uvolnění endogenního pyrogenu(po působení exogenního pyrogenu)

➤ endogenní pyrogen působí prostřednictvím prostaglandinu E2 (PGE2) na termosenzitivní neurony hypothalamu → nastavení na vyšší teplotu

⇓

nesoulad mezi aktuální teplotou tělesného jádra a nastavenou hodnotou termoregulačního centra

2. stádium (incrementi)

➤ Jsou aktivovány mechanizmy produkující a udržující teplo

vazokonstrikce v periferii třesová termogeneza⇓ ⇓

↓ se výdej tepla ↑ se tvorba tepla

Mechanismus vzniku horečky při bakteriální infekci

3. stádium (acme)

➤ Tělesná teplota se dostala na úroveň přenastaveného termoregulačního centra

➤ ukončuje se aktivita sympatiku, mizí pocity chladu a svalový třes

➤ aktivace parasympatiku způsobí vazodilataci cév v kůži s poklesem periferního odporu cév

⇓pokles krevního tlaku (TK)

➤ postižený má teplou, červenou kůži, potí se

4. stádium (decrementi)

Stádium poklesu horečky➤ termoregulační centrum se vrací do normálního

stavu, přičemž teplota tělesného jádra je ještě ↑➤ přebytečné teplo se musí uvolnit

vazodilatací ↑ pocením➤ pokles horečky může být pomalý (lytický)

rychlý (kritický)riziko teplotní krize až cirkulačního kolapsu

Klinicky můžeme rozlišit:

¬ Febris continua: horečka s výkyvy teplot v průběhu 24 hod < 1°C

¬ Febris remittens: rozdíly mezi nejvyšší a nejnižší teplotou větší než 1°C

¬ Febris intermittens: horečka s různě dlouhými bezhorečnatými obdobími

¬ Febris reccurens: horečka, která se opakuje po několika dnech

¬ Febris inversa: horečka, u níž jsou vyšší teploty ráno a nižší večer (typicky např. u TBC)

Významné změny funkcí organizmu při horečce

Kardiovaskulární systém¬ při horečce se zvyšuje tepová frekvence (v

průměru o 10-15 tepů při ↑ teploty o 1°C)¬ v období vzestupu horečky se ↑ i TK

xve stádiu poklesu se TK ↓ (pod vlivem periferní

vazodilatace)

Respirační systém¬ dochází ke zrychlení dechové frekvence v

důsledku

↑ teploty krve protékající ↑ tvorby CO2

dechovými centry ve tkáních

Ledviny¬ během horečky může dojít ke snížené tvorbě

moči (má vysokou spec. hmotnost)¬ mohou se objevit bílkoviny

⇓důsledek ↑ permeability glomerulární

membrány

Trávicí trakt:¬ je sníženo samoočišťování dutiny ústní, objevuje

se hyposialismus¬ dochází ke snížené sekreci trávicích šťáv¬ je porušena resorpce živin¬ zvýšená resorpce vody ve střevě spolu s poruchami

motoriky vedou k rozvoji zácpy

Látková přeměna:¬ zrychlují se oxidační procesy v organizmu

---- projevuje se ↑ spotřeby O2

¬ zvyšuje se katabolismus bílkovin (negativnídusíková bilance)

Nervový systém:¬ mohou být bolesti hlavy, svalová slabost, pocity

bolesti ve svalech¬ funkční poruchy CNS se zvýšenou či sníženou

aktivitou¬ Někdy svalové záškuby, křeče

(zejména u malých dětí – febrilní křeče)

Metabolismus prostaglandinů Léčba horečky

¬ už v 18. století – jívová kůry⇓

účinnou látkou kyselina acetylosalicylová(ASPIRIN)

¬ Účinky antipyretické, antiflogistické a analgetické

Mechanismus účinku:blokáda cyklogenoxygenázy

↓blokáda syntézy prostaglandinů

Hypertermie

¬ jde o pasívní zvýšení tělesné teploty nad normu(nestačí regulační mechanizmy)

⇓Součet tepla z okolí a z metabolizmu je větší než se stačí

odvést Příčiny:¬ vysoká teplota okolí¬ metabolické poruchy (hypertyreóza, feochromocytom)

x¬ chybění potních žláz¬ nadměrně izolující oděv

Celkové účinky teploty na organizmus➤ Dojde k periferní vazodilataci, kompenzačně k

viscerální vazokonstrikci⇓

zvýšení srdeční frekvence a MSV➤ ztráty vody a solí → dehydratace - isotonická

- hypertonická - hypotonická

Poškození teplem

a) Tepelná synkopa (prostá mdloba)- nejmírnější, v důsledku perif. vazodilatace nastupuje

hypotenze a snížení prokrvení mozkub) Sluneční úžeh- déletrvající ozařování hlavy- zvýšení permeability

hematoencefal. bariéry - termická meningitis, encefalitis…c) Úpal- zabráněním výdeje tepla a isotonní dehydratací - zvýšení

teploty tělesného jádrad) Hypertermické kóma - dekompenzovaný úpal