•Perský záliv, nazývaný též Arabský

•233 100km2, 91m hluboký

•Spojený Hormuzským průlivem s Ománským zálivem a Arabským mořem.

•Důležitá trasa pro ropné tankery a nákladní lodě obecně

•Velmi mělký, na mnoha místech lodě nad 5kt nemohou plout blíže než 8km od pobřeží. Navíc jsou mělčiny a útesy pokryty perlorodkami, které znemožňují plavbu

vybudovány umělé ostrovy dál od pobřeží.

•Poznamenán ropnou skvrnou, vzniklou iráckým útokem na kuvajtská ropná zařízení v letech 1990-91 velké škody na životním prostředí, hlavně v severních oblastech.

•Často zbohatly díky ropě.

•V poslední době si některé státy uvědomují, že ropa z kohoutků nepoteče věčně a tak začaly investovat do státní infrastruktury a do rozvoje státu obecně.

•Z mapky vidno, že se jedná o tyto státy:

•Írán

•Saudská Arábie

•Katar

•Irák

•Bahrajn

•S.A.E.

•Omán

Na stránkách Rolls-Royce se můžete dočíst, jak se postupuje při těžbě ropy.

•Ropa se nachází pod povrchem mezi dvěmi nepropustnými vrstvami hornin.

•Buď pod povrchem souše těží se ropnými vrty

•Nebo pod povrchem dna zálivu těžba s pomocí ropných plošin

•Prokázané rezervy:

•715 mld barelů 57% sv. zásob

•Denní produkce:

•22,9 mil barelů/den (32% světa)

•Růst denní produkce:

•2010: 26 mil barelů/den

•2020: 35 mil barelů/den

Zdroj: Persian Gulf Fact Book

•Prokázané rezervy:

•735 mld barelů 54,5% sv. zásob

•Denní produkce:

•22,1 mil barelů/den (28% světa)

•Růst denní produkce – neuvádí

•Denní produkce podle zemí:

•Saudská Arábie: 9,745mil barelů/den

•Írán: 3,979mil barelů/den

•Kuvajt: 2,418mil barelů/den

•Irák: 2,093mil barelů/den

•Katar: 0,791mil barelů/den

•Omán: 0,769mil barelů/den

•Bahrajn 0,188mil barelů/den

Zdroj: CIA World Fact Book

1 barel = 146l

•Absolutní většina (cca 90%) ropy dopravována tankery, a to skrz zmiňovaný Hormuzský průplav.

•Průplav je úzký, nedovoluje příliš velké zvyšování provozu, budou se muset využívat jiné dopravní cesty za zvýšení ceny.

•Kontroverzní teorie, předpovídající vývoj spotřeby ropy (a dalších fosilních paliv) a její vyčerpání.

•Těžba ropy podle ní sleduje tzv. Hubertovu křivku, podle které po vyčerpání přibližně poloviny světových zásob bude následovat snižování produkce a zvyšování ceny.

•Existuje mnoho teorií, sledujících toto téma, chcete-li vědět více, přečtěte si článek ve Wikipedii.

•Každopádně s postupem vyčerpávání ropy budou ropná naleziště Perského zálivu stále více potřebná.

- Hubertova teorie ropného vrcholu.